1
masthead
odlei nost anl
3
masthead
mni ushad mmývs sa boejle
4
masthead
doia sa sbsle s šlam
5
masthead
V Praze, v pátek dne 12. dubna.
Praha
6
masthead
ole aboley e sduje
7
masthead
nnteli sožšl dborha
8
masthead
K číslu 100.
číslo v Praze za 2h
a na veňkově za 3h
Praha
9
article
Na »Národní Listy.
ranní a odpoledn
předplácí se
v Praze
hv administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
Praha
10
article
NA
NA
na měsíc 2 K 30h
Pošfon:
na měsíc 3 K 20h
is dvojí zásilkou
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Z Brna, 12. dubna.v V německém
domě konala se sehůze důvěrníků
strany némecko-pokrokové, ně-
mecko-lidové a všeněmeckého svazu. Konala
serozprava o záležitostech zemských. Vzhle-
dem isna ruchy který jeví se v če-
ských krajíchproti německým
obchodníkům, usneseno jednohlasně
založiti německou národní radu,
která hájiti má národní a hospodářské
zájmy Němců.
oZe Lvova. 12. dubna. V »Gazetě
Narodove« vykládá nejmenovaný poslanee
o politické situaci takto:
»Na říšské radě nedoznávají nyní hesla
o majoritě pravice ohlasu žádného. Tato vět
šina nebyla ve skutečnosti autonomní, proto
že náleželi kaní také Slovinci a Chorvaté,
kteří nejsou valně pro samosprávu
zemí nadšeni a spíše smýšlejí centrali-
sticky. Naopak byla to většina protiliberální,
která se domáhala pouze rovnoprávnosti ná-
rodů. Nyní Čechové se oddělili od katolického
centra. Toto následkem výsledku posledních
voleb není s to, aby podporovalo
národní požadavky Slovanů.
Němec
Slovinec
Chorvat
Čecho
Brno
Lvov
Slovan
Gazeta Narodov
11
article
Kromě toho se také Slovinci a Jihoslované
vůbec rozbili na několik frakcí. Konečně
volby v Bukovině dopadly v neprospěch
konservati vců.
Krátce pověděno: Vláda si opatřila po-
slaneckou sněmovnu, ve které dřívější majo-
rita pravice jest nemožnou. Polácí musí tudíž
hledati většinu na jiných základech, aby pří
znivě byly vyřízeny jejich hospodářské poža-
davky. Možnost sestrojiti větši nu
pro požadavky národní není tou
dobou dána. Pro hospodářské věci musí
Poláci hledati pomoc nejen u Čechů, nýbrž
také u Němců alpských a musí se státi
vše, aby české požadavky hospo-
dářske povahly byly rychle pro-
jednany.
l 1abi odige
Z Krakova, 12. dubna. Nedávno
zemřelý bankéř Julius Wertheim ve
Varšavě odkázal 100.000 rublů na stipien-
dia pro 20 polských studujících
vanšavské techniky bez rozdílu kon-
fesse,nln
Slovinec
Jihoslovan
Polák
Čecho
Němec
Julius
Bukovina
Krakov
Varšava
13
article
Z Paříže, 12. dubna. Bývalý ministr
zahraničních záležitostí Hanotaux vyslovil se
o návstěvě italského loďstvav
Toulonu takto:
»Projevy toulonské mohou uspokojiti
celou Evropu. Nečelí proti nikomu.
Jsou novým příznakem pokojného smýšlení
velmocí. Nelze tvrditi, že návštěva italského
loďstva v našem válečném přístavě jest stej-
ným východiskem nového seskupení sil v
Evropě, jakým byla návštěva ruského vá-
lečného loďstva v Toulonu r. 1893. Nelze
tvrditi nic, než že italšká návštěva jest za-
končením trapného napjetí ve
stycích s italským naším sou-
sedem. Náš protektorát v Tunisu, celní
válka a vstup Italie do trojspolku způsobily
mezi námi a Italií vzájemnou nedůvěru.
která měla nejosudnější následky. Není ne-
štéstí, jestliže nedůvěra zmizí a afféra tunis-
ská jest spořádána. Máme opět obchodn
smlouvu s Italií. Zbývá jenom tro js polek
Bylo by předčasno dnes o tom mluviti.
Hanotaux
Paříž
Toulon
Evropa
Tunis
14
article
Třebas liberární tisk italský staví se proti
trojspolku, který vyprší r. 1903, má tento
přece v Italii mocné přívržence. Dnes
lze pověděti jenom tolik, že návštěva vévody
Janovského jest zjevem hnutí v italských
kruzích vládních nám příznivého.
Z Říma, 12. dubna. Francouzský mi-
nistr zahraničních záležitostí Delca ssé
vyslovil se v rozmluvě s chefredaktorem
»Tribuny« v Touloně:
»Francie může jenom získati od bohaté
a šťastně Italie. Doba však, ve které nynější
obchodní smlouva francouzsko-italská se pro-
mění ve skutečnou smlouvu politickou, musí
teprv uzráti. Napřed musí zjednána býti
fakta a vyčkáný jejich výsledky.rakte
v Orkestr král. uherské opery.
Z Pešti, 12. dubna. Orkestr pešťské
opery konal včera večer schůzi, ve které se
rokovalo o zamítavé odpovědi, kterou dal
intendant hr. Keglevich na jeho poža-
davky ve příčině zvýšení gáže. O poradě té
vydána byla zpráva, ve které se projevuje
nevole nad nespravedlivým nakládáním s or-
kestrem, současně však se prohlašuje, že
stávka byla již zásadně usne-
sena v lednu t. r. Stalo se dohodnutí
Janovský
Řím
Orkestrálie král
uherský opera
Pešť
15
article
Sli
Sli
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
am je též redakce
a expedice.
16
article
v ten rozum, aby nyní zahájena ne-
byla, poněvadž saisona v opeře jest blízka
konce, že však donové saisony má býti
všemi prostředky a s veškerou rozhodností
hájena věc orkestru na místech kompetent-
ních, po případě podána žádost králi.
17
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z Vídně, 12. dubna. (C.-B.) Císař
propůjčil professorovi na českém státním
gymnasiu v Praze (Truhlářská ul.), dru. Ma-
tyášovi Kovářovi za příčinou jeho od-
chodu na vyžádaný trvalý odpočinek titul
školního rady.
Z Vídně, 12. dubna. (C.-B.) Minister-
stvo obchodu prodloužilo ve srozumění se
zúčastněnými centrálami komitétu pro kanál
dunajsko - vltavsko-labsky uděle-
nou koncessi výnosem ze dne 20. dubna 1900 na
dobu jednoho roku k předběžným techni-
ckým pracím pro lodní vodní cestu od Du-
naje k Vitavě a pro kanalisování Vltavy
z Českých Budějovic do Prahy na další rok,
t. j. až do 20. dubna 1902 za dosavadních
podmínek.
Z Kodaně, 11. dubna. (C-B.) »Rit-
zauova kancelář« oznamuje! Za hranicemi
rozšířená pověsť o odstoupení mínistra vnitř-
ních záležitostí, Bramsena, je bezpod-
statná. Ministerstvo úřaduje dále bez všeliké
změny. Ministr financí odebéře se na šesti-
nedělní dovolenou.
Z Paříže, 11. dubna. (C.-B.) Mini-
sterský předseda Waldeck Rolu s' se au
odejel dnes do Antibu.
Z Paříže, 11. dubna. (C.-B.) Pojedná-
vaje o toulonských slavnostech
praví »Temps«: Mezi presidentem Loube-
tem a vévodou Janovským vyměněně pří-
pitky a tolikéž telegramy, jež si vzájemně
zaslali president republiky a král italský,
dodaly včerejšímu dni plné diplomatické
váhy. Francie a Italie označily
se včera úřadně jakožto přítel-
kyně a to činí zadost bratrstvu
ducha a krve.
»Journal des Débatts« praví:
Včerejší den bude v dějinách Italie a Francie
zaznamenán jakožto šťastná udá-
lost. Toulonské slavnosti j sou slavno-
Císař
Rita
Min
Waldeck Rol
Loub
Janovský
Vídeň
Praha
Ma
Vltava
Český Budějovice
Kodaň
Paříž
Temps
Francie
19
article
slun
dlol an
smel
niz vd or
20
article
nea
oje
Hloupé a ještě hloupější.
Slovinsky napsal Vaso. — Přeložil Jan Nov á k,
Dragotin byl praobyčejný člověk. Jeho ze
vnějšek ani celý jeho život nesvědčily nijak, že
by to byl člověk s duší jen trochu hluboce
něžně cítfeí! Neměl ani smutné vzezření, an
bledou tvář ani neměl obličej, jemuž jest znak
sentimentálnosti již vtisknut, jehož nositel jest
tak říkajíc již od narození stvořen za hrdinu
nějaké životní tragedie. Také básníkem nebyl,
aby v plynné verše vléval bol své duše, své
hluboké city. Byl člověk zdravý, s tvářemi čer
venými, statný jako mladá borovice v lese, stále
veselý a plnhumoru, chodíval do koncertů a
plesů, navštěvoval společnosti, hrával kulečník,
zkrátka dělal vše, codělá dnes na sta mladých
lidí, kteří maji dost peněz a hojnost času.
Pardone něco zvláštního přece přis něm
bylo. Za našich dnů k víře nepodobno, byl —
desátým bratrem. Mimoděk připadlo mi na mysl
pořekadlo, jež za doby našich oteů tak kvetlo
a ježovyřklo nad desátým bratrem «prokletí
A neůprosný osud jakoby tu pověru chtěl po-
tvrditi. ka nž e o
obal Osud jeho připlížil se v podobě dábelsky
krásného úsměvu na drobných rtech, pod pla-
mennýma očima. a slo
šu Oj, jak krásná to byla žena, jak omamu
jící1 Viděl jsem jí. Vypadala jako bohyně. ado
Vasa
Jan Nova
Dragotin
Slovinsko
21
article
Pomátla ho docela ta dábelská žena, za-
pletla ho do svých sítí, že zmítal sebou jako
ues5 lěmnonl čni
lapený sumec.
Dráždila hor svým koketním úsměvem, má-
mila ho kouzlem svých jako vulkán palícíeh
očí, ničila, umrtvovala ho a při tom se tvářila,
jakoby byla slabým dítětem.
o Jednoho krásného dne sklonila hlavu na
jeho prsa a objímajíc ho a vášnivě líbajíc vy-
znala mu, že ho miluje, že ho nevýslovně mi
luje ..
l Odtě doby duše jeho tonula v blaženost
a srdce stápělo se v radosti ráje. Chodíval jako
opojen nesmírným štěstím.
Procházíval se s ní pod košatými kaštany.
Ve svitu měsíce chvěly se stíny, listí šuměloa
celá příroda dýchala lásku« ..
Byl blažen.
Jednoho dne náhle odejela. Před odjezdem
ho křečovitě objala a slavnostně mu přísahala,
že ho nade vše miluje a ujišťovala ho, že mu
věrna zůstane až do hrobu.
Bylo to divné stvoření ta žena.
Psával jí dlouhá psaní, plná nejněžnější
lásky a také ona mu odpisovala, přísahajíc mu
stálou lásku. Horko vstupovalo mu vždy do
tváře. Trpěl, ale trpěl s nadějí v srdci. pi
Stál opět na perronu. Srdce mu mocně bušilo.
on Přijela opět, krásnější než kdy dříve, s ča-
rovným úsměvem na bujné tváři. Štěstím byl
bez sebe. Tiskl ji ve svou náruč, celoval její
ohnivé oči, její rozpálený, v posledních paprs-
cích zapadajícího slunce hořící obličej.
jjdo l
22
article
znime
Milovali se horoucněji než dříve.
Pořádala se zábava v lese. Také oni sejí
zúčastnili. Seděl po její boku, zmámen štěstím,
opojen láskou. Tu přiblížil se ke stolu, u něhož
seděli, mladý člověk, bledý, s vlasy havranními,
se zrakem hořicím.
Pravý cikánský typ!
Líným, váhavým hlasem prosil za svolení,
aby směl ke stolu přisednouti. Společnost s ra-
dostí vyhověla, vždyť byl znám jako krásný te-
norista a jako duchaplný společník.
Je známá věc, že tenoři jsou ženským srd-
cím nebezpeční. A byla-li to náhoda či nebyla,
nevím, ale pravdou bylo, že posadil své pěkné
tělo vedle nevésty Dragotinovy.
Dal se do zpěvu a pěl s hlubokým, jíma-
vým citem, zpíval o všemohoucnosti lásky, pěl
se zrakem, upřeným tam do modrých sfér . ..
Náhodou scházeli ve společnosti tenoristai
Dragotinova nevěsta. Pod košatými stromy chla-
dili si rozpálené hlavy.
To však nebyla náhoda, že je našel Dra-
gotin kdesi v lese ve vřelém objetí. Vždyť je
hledal, puzen žárlivostí.
Bodlo ho cosi u srdce, dech se mu zatajil
a hlas mu oněměl. Na to se vzehopil, vztýčil
hlavu a pravil pomalu, slabikuje každou pís-
menu: »Nestoudnice l«
Oni mlčeli.
Změřil ještě jednou oba od hlavy do paty
a s neobyčejným klidem odešel. S divným kli-
dem. Jen obličej byl klidný, ale srdce mu
pukalo.
tenoristai Dragotinov