ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 4d18a130-8f23-11dd-991c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 32 celkem · entity: person 119, place 68, work 12, org 13
1 masthead
Strana 2
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
1. října 1913. číslo 269.
4 article
spodářské, a silné jsou 4 rozdíly anthropologické. s kteréhožto hlediska dělí se na dvě skupiny: na severní Gegy a jižní Tosky. Gegové bydlí v severní Albanii, kde jsou mě- sta Peč a Gusině, dolina řeky Cijevny, Skaderské jezero a dolní tok Bojany na jih sahají sídla jejich až k řece Skumbi. Toskové bydlí jižně od řeky Skumbi. Od Geg bývá severní Albanie nazývána Gegurie a jižní od Tosků Toskerie, Mezi Gegy a Tosky do ne- dávna zuřilo nepřátelství na život a na smrt. Dia- lektické rozdíly jsou mezi nimi dosti velké, právě tak je s rozdíly v obyčejích, tradicích a kultuře. Toskové jsou kulturnější, Gegové pak vět- šinou vězí ještě ve stavu barbarském. V příčině anthropologie jeví se rozdíly v barvě vlasů, očí pleti a v délce lebky. Rozdíly tyto pocházejí odtud, že se v této zemi autochtoni lilyrové smísili na jihu i na severu s mnohými národy a s každým jinak. Gegové se dělí na plemena, jež jsou: Klimenti. Gruda, Choti, Kastráti, Boga, Škreli. Koplík, Pu- lati, šala, šoši. Dušmani, Tremali, Šlaku, Puka, kteréžto plemeno je rozděleno na „barjaky (pra- pory)í Cereti. Puka a Kaboš. Při řece Drimu žijou plemena Martuři, Beriči, Tohači a Malizí, která mají společné jmeno Dukadin. Mirdité bydlí na jihu od Dukadína, jest jich 25.000 a dělí se na 5 barjaků, jež jsou: Oroči, Spači, Kušneni, Faudí Dibrové. Hlavním městem Mirditů jest Orošl. Na jihu od Mirditů v horách města Lješe jsou plemena: Velja. Manatia, Bulgari, Krinezezí, Seliti. Ktchela a Perlataj, kromě nich Baskia a Biškasia.
Toska Cijevna Bojan Toska Toskerie Gruda Koplík Puk Kaboš Martur Berič Tohač Malize Kušnit Manatius Bulgari Krinezezí Seliti Albánie Gegurie Zeus Pulať Faudit Dibrová
5 article
Vše to jest ve vilajetě skaderském. Ve vilajetě kosovském jsou plemena: Merturi. Šaši, Nichaj. Krasnik, Tropoja, Gaší, Bítučí, Chasi. Berších, Butova atd., a na Šar-planině plemeno Ljuma. Do vilajetu bitolského zasahují gegská pleme- na: Matla, Lura a Dibra. Toskové se dělí na tři hlavní plemena, jejicht sídla jšou v okruhu janinském na západ. Jména jejich Liab, Tosk a Ciam. Tato plemena nejsou těsně spojena a organisována jako v sev. Albanli. a dělí se na podstavě pobratimství na okresy barjaky, jež jsour Musakeja, Škrapac. Tomorica. Kolonia, Kurveleš, Kimara. Riza, Lunďari, Zagora. Desnica, Dalji. Karaumra, Tades, Pogoňané a Suli. Počet Albanců odhaduje se na území, jež se označuje jako zeměpisná Albanie, na 1.100.000 duší. Připočtou-li se k nim Albanci v Cařihradě. na Černé Hoře, v Řecku, Italii a J., počítá se jich na 1.750.000 hlav. V severní či horní Albanii jsou největší ple- mena Dibra a Mirditi. O Díbře není dat, ale Mir- ditů se počílá 20—30.000 hlav. Po nich přícházejí Pulati s Šaly a Šoši (11.000). Dukadinei (11.000). Matia (10.000). Kastráti [10.000). Choti (9500), Kle- menti (9000), Koplik (8000), Gruda (5000). Všechna ostatní pleminka mají dohromady okolo 20.000 hlav. Některá z nich nemají ani 1000 hlav, jako Busachnit.
Nichaj Gašit Bítučit Chas Berše Butův Matl Dibr Toska Ciam Kimar Zagora Pogoňaný Sout Šošo Gruda Šaši Šar Albánie Cařihrad Černá hoře Řecko Italia Mira Šala kla Koplik
6 article
Města: Ve vilajefě kosovském je Peč (14.000). Dakovica (12.000). Prizren [3000) a Tetovo 18000). V pečském: Dibra (15.000). Ochrid (15.000. Elbasan (60001, Gorica (10.000). V ska- derském: Skader (35.000]. Kroja [6000). Tyrane [12.000). Draě (3000). Kavaja (5000). V janin- ském: Berat čili Bělehrad Albanský (15.000). Va- lona (5000). Premet a Koníca, městečka v dolině řeky Vojuši Delvino u Santi Quarania (7000). Ja- nina (22.000). Parga (2000). Margariti a Paramita po 3000. Preveza (8000). Flliates (5000). Možno říci, že zeměpisná Albanie má v sever části 500.000 a v jižní 600.000 obyvatelů. Albanci mají tři víry: mohamedánskou, kateli- ekou a pravoslavnou. Islam se počal šiřiti teprve v XV. století. Katelíků není v zeměpisné Albant více než 110.000. Ostatní obyvatelstvo je moslem- ské a pravoslavné. Mirditi jsou vesměs katolici. Chot, Klementi, Škrelové, Kastráti, Pulati, Šalaa Šoši většinou. Katolíci mají tří arcibiskupství a tři biskup- ství. Arcibiskupsiví jsou skopské se sídlem v Pri- zrenu (8 far), skaderské (20 far), dračské se sídlem v Lerbiništi (78 farl: biskupství jsou: zadrímské čili sapské [20 far) se sídlem v Nenšatech; biskup- ství kešanské má sídlo v Kalmatech, biskupstv pulatské taktéž; kromě toho jest opatství sv. Ale- xandra. Františkání mají v Albanii 36 far s kláštery Pravoslavní biskupové mnjí sídla v Ochridu Drači, Argyrokastronu, Beratě, Janině, Paramatii Konici a Preveze. Kucovlaší nemají svého kleru a spadají pod církevní úřady řecké. Kde bydli křesťané, všude jsou missie a školy. podporované korporacemi katolickými i pravoslav- nými. Duchovní všech tří věr často bývají učitel dítek. Rodiče se o školu málo starají a počet analfabetů jest ohromný, zvláště mezi Gegy
Santi Klement Škrelová Šošo Berata Janin Ochrid Elbasan Gorica Virginie Albánie Pri Lerbinišť Nenšaty Kalmaty Ochrid Drač Argyrokastron Tetovo 18000 Paramatie Konice Dibr Skader Berat čít Bělehrad Parg
7 article Politický přehled. Žemě české.
Politický přehled. Žemě české. tale Ruce pryč, dre. Stránský! Na schůzi výkonného výboru lidové strany pokrokové, konané dne 29. m. m. v Brně za před- sednictví dra. Stránského, bylo k jeho návrhu usne- seno požádati české strany politické v Čechách, aby učinily první podmínkou vyrovnacích pora účašt polítických stran českých i ně- meckých v markrabství 1 vévodství V odůvodnění tohoto požadavku praví se, že úpra- vou a zajištěním práv českéřeči na soudech vo krá- lovství upravují a zajišťují se bezprostředně práva všech Čechů a tedy ne pouze těch, kteří obývají v království Českém. Za zcela nesprávné prohla- šuje se srovnání s moravským paktem z r. 1905. neboť tehdy prý šlo výhradně o změnu zemského zřížení, kdežto vchystaných smiřovacích poradách nejde jen o zřízení zeměj nýbrž o práva řečí, „také naší řeči“. Má-li se dosáhnouti míru mezi oběma národy, nelze se spokojits úpravou jazykových práv pouze Čechách. Druhou žádostí výkonného výboru lidově po- krokového jest, sby k ostatním požadavkům če- ským, na jichž splnění smír česko-německý učiněn jest závislým, přiřaděn byl také požadavek druhě české university v Brně. Dr. Stránský dopověděl předevčírem v pondělí, co „N. Fr. Presse napověděla už ve čtyrtek minulého týdne, když projevila naději. že „jistá část Čechů na základě svého státo- právního nazírání bude na tom státi, že celá česká delegace, tedy nejen poslanci z čech volení, oprávněna jest mluviti do národních záležitostí v Čechách a že toto stanovisko za- vdá podnět k formálním potižím, které by se mohly rozšířiti na věci samotnu.!“ Nadělení, jež „N. Fr. Presse“ předvídala, už tu máme, dr. Stránský není sice promptní, dalť na sebe čekati bez mála týden, aby vyhověl tomuto pokynu kyjem, ale je za to kulantní, vyhověl mu dokonale a součásně to oznámil m. ji v „N.
Stránský Čecho doktor Brno Čechy lidový strana český univerzita v Brno
8 article
Fr. Presse“ i v „Lid. Novinách“. Jestliže by pak někdo pochyboval, že nedělní usnesení výkonného výboru lidové strany pokrokové na Moravě provokováno jen za tím účelem, aby splněno bylo přání po formálních potížích česko-německému vyrov- nání v Čechách a pro zmar věc samé, pro zmar vyrovnání samého toho přesvědčí snad několikindi- ctítéto nejnovější intrlky dra. Stránského. Jeho věhlas politický, vše- stranně tak proslulý, zajisté není podle toho, aby mu od svaté Anny teprve 30. září roz- břesklo, že „také moravský a slezský Čech má zájem na tom, aby u všech úřadů zejména
František Stránský Anna Morava Čechy Lido lidový strana slezský Čechy Presse
9 article
na soudech v Čechách mohl jednati ve své ma- teřštině.“ Přišel-li však na to, aby žádal české strany, aby učinály první podmínkou porad těch účast politických stran českých i něme- ckých v markrabství i ve vévodství na zá- kladě zásady, aby jazykový spor česko-něme- cký řešen byl ve všech zemích českých stejně. zrovna v poslední týden před pravděpodobným zahájením vídeňských porad, znamená to pří nejmenším jich průtah do nedohled- na. My síce nesdílíme názor, že všemožné zdržení a protahování vyrovnacích jednání jest úmyslem vlády, z jakého jest fakticky pode- zírána, ale kdyby české strany vyrovnací sku- tečně učiníly podmínku dra. Stránského pod- mínkou, byl by takový průtah co nejzdárněj zahájen a měsíce by uplynuly, aniž by bylo do- saženo souhlasu všech tří národních stran ně- meckých v Čechách, na Moravě a ve Slezsku a konečně souhlasu všech německých stran v německo-nacionálním Verbandu zastoupe- ných. Neboť dru. Stránskému jest velmi dobře známo, že souhlasu toho n ikdy dosaženo nebude, a že kdyby vláda, která dojista jest smluvnou stranou v jazykové otázce u stát- ních úřadů, na krásně na tuto podmínku při- stoupila, celý Verband postavil by se po bok Němců z Čech v tomto odporu, už proto, aby zabránil každému pokusu o aplikaci téhož řešení jazykových práv v alpských zemích.
Stránský Němec Čechy Morava Slezsko
10 article
Dokud dr. Stránský nezjedná své podmín- ce souhlas německý ve všech třech zemích — a měl by se postarati konečně i o souhlas Němců dolnorakouských, neboť na českou vě- tev dolnorakouskou brněnské usnesení na- prosto a neprávem zapomíná — dotud je jisto, že kdyby české strany k vyrovnacímu jednání ochotně podmínku výkonného výboru dra. Stránského vzaly za svou, nové vyrovnací jed- nání bylo by a priori zmařeno. že by takový český požadavek německými zástupci z Čech byl uvítán s takovým naprostým zadostučí- něním, jako tvrdošíjným odmítáním, jest na bílé dni, neboť znamenal by zmar vyrovnacích jednání vyloženou a nevyvratitelnou vinou če- ských stran v Čechách. Směřuje tedy nový zá- krok dra. Stránského, který z hypertrofické- ho sebepřeceňování sáhá už po vedení če- ských záležitostí v Čechách, skutečně nejen k průtahu, ale přímo ke zmaru obnovy doho- dování česko-německého. Kdyby však české strany v Čechách požadavek předevčírem v Brně usnesený postavily jakožto první pod- mínku obeslání anebo účastenství na vídeň- ských konferencích a po jejím odmítnutí úča- stenství odepřely anebo ze zahájených již ode- šly a vídeňské konference přece jenom zma- řeny nebyly, takže by se na nich o nás bez nás mezi Němci a vládou jednalo — nastal by moment, v němž tají se nebezpečí oktroje, jež nesmíme přes všechno sebe slavnější po- pírání vídeňské vypustití z kombinací mož- nosti. A potom přišel by okamžik, v němž by české strany se octly, před úvahou, neměly-li by vůči takovému nebezpečí oktroje bez vy- slyšení českých požadavků přece jen vídeš- ské konference obeslati — poraženy v první podmínce jich obeslání ...
doktor Stránský Němec dolnorakouský Němec Čechy Brno
11 article
Srovnávání chystaných dohod česko-ně- meckých s moravským paktem z r. 1905, jež výkonný výbor lidově-pokrokový ve svém usnesení podníkl, je docela zbytečné. Dr- Stránský, který ovšem uveřejňoval proti ja- kémukoli vměšování se lidí z království do moravského paktu přímo korybantské ne- omalenosti, maří chystanou česko-německou dohodu výhradně z titulu jazykového zákona pro státní úřady ve všech třech zemích spo- lečného a nechce patrně mluviti do ostatních vyrovnacích předloh. Ale již ta okolnost, že tim boří pracně zbudovanou první vyrovnaci ctapu, do níž za výslovného, dokumentárního a třeba později popíraného souhlasu něme- ckého dostali jsme posledně úpravu jazyků u státních úřadů, stačilo by, abychom si co nejzdvoříleji vyprosili, a a limine odmítli vmě- šování se moravského poručníka, vítaného snad stranám, kteréž zásadně odmítají vídeň- ské konference obeslati. To tímto činíme do- cela formálně a přidáváme k tomu radu, jež může býti výkonnému výboru dra. Stránského užitečnou. Souhlasí-li moravští a slezští ně- mečti zástupcové s novou úpravou užívání jazyků u zeměpanských úřadů v markrabství a vévodství anebo správněji, očekává-li dr.
Stránský doktor
12 article
Stránský, že by přistoupili k jednání o ní. nechť se ihned zahájí s nimi přímo doroz- umění o věe, bez komplikací s česko- německými otázkami v Čechách. kteréž by musily ohroziti a přímo zničiti ka- ždou dobrou vůli a ochotu k ústupkům, kte- rou dr. Stránský domnívá se u Němců na Mo- ravě a ve Slezsku pozorovati.olz s vr eeO druhé podmince, kterou klade lidově- pokroková strana moravská česko-německé- mu vyrovnání v Čechách, tol jest o pojet druhé české university do vyrovnacích mate- rialií v Čechách, vyslovili jsme se již v článkna ze dne 21. m. m. zevrubně. Co z této otázky zbývá vyříditi, tof už opravdu jenom záležito- stí výhírady česko-německé dohody moravské, v podstatě jedná se už jen o její u mí s tění. jako taková bylá dokonce i zařazena do vy- rovnacího komplexu moravského. Tvrzení „Lidových Novin“, že má býti Morava v zá- sadě druhé české university opuštěna a že něco podobného tvrdily „Nár. Listy“, jest na- prosto falešné, jak vysvitne každému z na- šeho článku ze dne 21. m. m. e miCelý tento podnik dra. Stránského jen vyloženým politickým úskokem a novým člán. kem řetězu poťouchlostí, představujícím státnickot dráhu brněnského „démona“, z Mo- ravy strkajícího své prsty do nejchoulosti- vějších záležitostí Českého království způso- bem, který by mohl zničití zdar dohody, po- znávané jakožto životní zájem obou národů v Čechách, kdyby nebyl co nejdůrazněji od- mítnut v samém pokusu. Rakousko-Uhersko. d e Haličská volební reforma. o vonl ddo Hr. Adam Goluchowski, jmenovaný opětně zemským maršálkem haličským, po- zval zástupce polských klubů na poradu o no- vém návrhu sněmovní volební opravy, vypra- covaném poslanci Kasznicí a Stroňkým z po- dolského klubu centra. Nový tento projek byl zároveň rozeslán všem sněmovním po- slancům a uveřejněn v časopisech
Stránský Němec Morava Goluchowský Kasznice Stroňký Čechy Slezsko Rakousko Uhersko Hradec
13 article
Projekt tento liší se od loňského smluve- ného návrhu jednak tím, že nečiní rozdílu mezi okresy polskými a maloruskými a od- mítá tedy národní katastr, nýbrž za- vádí ve všech kuriích kromě velkostatků po- měrné volby, jednak že upouští od kurie středních statků a snižuje počet poslanců z navržených 228 na 218, při čemž Malorusům nabízí 57 neboli 26% poslanců místo 62 (26. proc.), navržených jim v loňském projektu. Centrovský návrh, který i jinak změnami ve zřízení zemském dbá méně maloruských poža- davků, než loňský návrh, učinil v ukrajinském klubě tak špatný dojem, že dr. Konst. Le- vický, svolávaje na novou poradu celý klub, položil na program jehojednání pouze otázky nouzové, výslovně podotknuv, že o volební opravě se rokovati nebudé, poněvádž cen- trovský návrh je absolutně nepřijatelný. Dle nového návrhu ve sněmě má býti 13 vírilistů (4 Malorusové, počítaje k nim i rekto- ra budoucí ruské university). 44 poslancí vel- kých statků, vesměs Poláci, 47. poslanců z měst, volených na základě censu (6 Malo- rusů), 12 poslanců z městské kurie všeobecné (2 Malorusové), 3 poslanci obchodních komor a 99 poslanců venkovských obcí (45 Malo- rusů).
doktor Konst Polák obchodní komora Malorus Mala
14 article
i nodýv kano- Obchodní komory, které volí do- sud každá po jednom poslanci (židovském). mají příště voliti společně 3 poslance, aby po- měrnými volbami se dopomohlo aspoň jedno- mu křesťanu k mandátu. Okresy měst- ské mají býti rozděleny v jednomandátové. dvou- a třímandátové. V 19 skupinách měst- ských, v nichž katoličtí Poláci mají rozhodnou většinu, má se voliti po jednom poslanci; v 5 jiných skuplnách se silným počtem židů maj se voliti poměrně dva poslanci, aby aspoř jeden případl Polákům; v 6 dalších skupinách se značným obyvatelstvem maloruským mají že voliti tří poslanci, z nichž by po jednom případlo Polákům, Malorusům a židům. Ve venkovských obcích má se voliti ta- ké poměrně a okresy mají býti dvou- a tří- mandátové, při čemž poslanci menšinovému má stačití, podobně jako při říšských volbách jen čtyrtina všech hlasů. Kdyby první volb nevedla k cíli, má při druhé volbě rozhod- noutí již poměrná většina hlasů, aby odpadla třetí, užší volba. V okresech dvou- a tříman- dátových směl by každý volič volití pouze jednoho poslance.
Polák Malorus
15 article
Návrh centrovský jest, jak patrno, sdělán pouze na prospěch katolických Poláků a sna- ží se snížití dle možnosti počet poslanců maloruských a zvláště poslanců židovských. Aby pak polská většína mohla 1 v novém sně- mě rozhodovati bez ohledu na poslance ne- polské, činí se v tomto projektě také návrh na takovou změnu zemského zřízení, aby pro nové změny základních zákonů o zemské samosprávě nebylo, jako dosud, třeba přítom- nosti tří čtvrtin všech poslanců a dvoutřeti- nové většiny, nýbrž aby stačila přítomnost dvou třetin a hlasování tří pětin poslanců. Tolik polských hlasů měl by nový sněm absence maleruských a židovských poslanců nemohla by sněm učiníti neschopným usná- šeti se, pe Jest pochopitelno, že takovou osnovu volební reformy Ukrajinci nepřijmou. Toho jsou si autoři nového návrhu jistě vědomia tnad jej proto učinili nepřijatelným, aby pro- vedení reformy opět na nějaký čas oddálili.
Polák
16 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Snahy o francouzsko-německé sblížení. V Gentu v Belgii konal se minulý týden sjezd jebož úkolem bylo přípravovati intelektuální sblí- žení mezi Francií a Němarkem. Již svolání sjezdu bylo spojeno se značnými obtížemi, neboť původně měl se konati 6. září, pak 23., konečně byl odlo- žen na 25. září a ještě se nedostavila většin oblážených osobnosti franeouzských a německých. laké přednáška, kterou měl míti první den vy- nikající historik belgický Pirenně, odpadla. Před- sedal Joha Grand-Carteret. Guilbeaux uvedl dosa- ženě již výsledky sdružení »Pour mieux se con- naitre«, které způsobilo, že na ženevské konfrrenei byla přijata resoluce ve prospěch autonomle El- saska-Lotrinska,a přečetl dlouhý seznam stou- enců díla, mezi nimiž figurují Gabriel Séailles. Léopold Mabilleau. Edouard Herriot. Marcel Sem- bat, Monod na straně francouzské a Gerhardt Hauptmann, socialista Bernsteln, známý divadelník Max Reinhardl a skladatel Richard Strauss na tlraně německé. Jako přímý účel vytknul hledati prostředky na polírání předsudků, nedorozumění slatistických lží a sočení, popužující navzájem zroti sobě, i utvořiti irancouzsko-némeckou ti- skovou kancelář, jež má vydávati bulletin, podá- vajicí krancouzské a německé veřejnosti přesnéa jprávně doklady o všech otázkách, zajímajíčích oba národy. Největší sensaciczpůsobil list člena Institutu Bonet-Mauryho, jejž četl předseda a v němž astor oraví: »Bylo by třeba, aby naši státníci měli jed- nou odvahu řici hlasitě, co tolik Elsasanů a Fran- couzů potají myslí: že se vzdávají odvetné války opětnému dobyti Elsasko-Lotrinska i přijímaji sez výhrady mtr frankfurtský.« olo
Séailles Léopold Mabilleau Herriot Marcel Sema Monod Gerhardt Hauptmann Bernsteln Reinhardl Strauss Belgie Francie Lotrinsko institut BonetMaury GrandCarteret
17 article
Sluší však dodati, že Bonet-Maury prohlásii váci redaktoru »Tempsu«, že v textu jeho dopisu, ak byl uveřejněn, bylo vynecháno, co kladl z podmínku sbližení francouzsko německého, totiž by německá vláda nenakládala již s Elsasko- botrinskem jako s dobýtou zemí, aby mu dal přímnou autonomii jako ostatním státům říše. aby vrátila Elsasko Elsasanům, Pak by prý Fran- ouzi mohli přijati bez výhrady mir frankfurtský. V druhé, závěrečné schůzi, konané v sebotu, slělil tajemník sdružení Guilbeaux, že se k my- Mence připojily francouzské listy »Journal«, » Rar lical«. »Petit République«, »Humanité«, »Rappel«.
Bonet Maur Elsasko Fran Menc Petit République Humanitý Rappel Elsasko sdružený Guilbeaux
18 article
»Droits de l'Homme«, »Paris-Journal« a j. Písemné rojevy záslali pověstný senátor d'Estour nelles de Constant a básník Emilo Verhaeren. Profesor Sor- nopny Adler navrhl vzpomenouti výročí Niefzche- va, jenž první v Německu mluvil s porozuměním dohodě francouzsko-německé. Koetschke, vy- laný za »Verein Berliner Presse«, doporučoval pořádati náv těvy Francouzů v Německu a Něme ve Francii, prohlásiv, že německý velvyslanec Jaříži šl. Schoen slíbil v tom směru podporu Předseda John Grand-Carteret však projevil mi- nění, že v zájmu sblížení bylo by lépe scházeti se na neutrální půdě a konati příštího jara za pa- fronance skupiny literátů a žurnalistů belgických francouzskosněmecký sjezd, po němž by mohl býti podnikaut zájezd do Německa. Tento návrh byl tečetnými účastníky přijat a rovněž přijata reso- luce o zřízení tiskové kanceláře francouzsko- německé, která bude předložena sjezdu r. 1914. Rozkol v litevském národním hnutí. v Litevci poměrně pozdě začali se národně pro- bouzet. Národ malý, je jich něco přes 132 milionu, byli pod vlivem kultury polské nebo ruské, podle toho, zda patří ke katolické dirkví či k pravoslav- ně. Teprve v posledních desitiletích začíná seu nich samostatné národní hnutí, jemuž přírozeně při nedostatku inteligence stojí v čeler kněží, kteří pocházejí větším dílem ze selského rodu. To měl
Paris jít Constanta Verhaeren Adler Francouz Jaříž Schoen John Litevec Droits jít l ' Homme Sor Německo Francie SF Berliner Presse
20 article
vliv na celkový ráz litevského hnutí, silně zabar- vený klerikálními tendencemi. Ale přece časem vytvořily se u Litevců dva hlavní proudy! jeden národně-klerikální, který kladl důraz na katolickou víru, druhý děmokratický, který přízvukoval litev- skou národnost. Na nedávné valné hromadě vyda- vatelstva vilenského časopisu „Viltis“ přišlo ke generální srážce mezi oběma tábory; jedna sku- pina, skládající se skoro výlučně z kněží, posta- vila sí hoslem: za Kristal, druhá skupína, vedená P. Tumasem a Smetanou, vystoupila s heslem: za národ! Zvítězíli klerkálové, na to P. Tumas. Sme- tana, kteří vlastně časopis „Viltis“ vytvořili, se svými stoupenci odešli. Tak rozhodní národní bojovníci, jako jsou P. Tumas a Smetana, povedou patrně svůj boj dále v litevské veřejnosti a založu si asi vlastní tiskový orgán.
Litevec Tumas Smetana P Tumas Smetan Litva
21 article
Dohoda mezí Francií a španělskem. Již za květnové návštěvy krále Alfonsa v Pa- říží, kterou president Poincaré nyní v Madridě po- čátkem října oplatí, mluvilo se o chystané formáln dohodě mezi Francií a Španělskem, a v poslednt době vyskytovaly se zprávy o jednání mezí Paříží a Madridem za účelem užšího sblížení nebo přímo spojenectví mezi oběma zeměmi. že tyto zprávy mají skutečný podklad, o tom svědčí nedělní pro- jevy v San Sebastianu, jimž pařížský tísk přisuzu- je velký význam a „Matin“ mluví dokonce o h- storickém dnl. Minísterský předseda Barthou jel do Sar Sebastianu především ujednat podrobnosti a ofi- ciální proslovy krále a presidenta při návštěvě Polncarčově, byl přijat králem v audienci, která trvala půl druhé hodiny a byl také přítoměn o tevření nové francouzské školy, při čemž se mu dostalo nadšených ovací jak od francouzské ko- lonie, tak od španělského obecenstva. Na hostině, kterou tispořádala fřancouzská do- bročinná společnost, promluvil španělský ministr za- hraničních záležitostí Lopez Munoz velmi srdéčně o přátelství obou národů a v přípitku Barthouovi žádal jej jménem vlády, aby řekl president
Alfonso Poincaré Sebastián Lopez Munoz Francie Madrid Španělsko Paříž San Sebastian Sara Matin
22 article
Poincaréovi, že Španělsko jejsočekává s otevřenou náručí. Barthou ve své odpovědi, neméně erdečné provázené bouřlivým souhlasem, naznačil velmi určitě, ze jde o formální dohodu. Mezi jiným pravil. „Můžeme a musíme si učiniti ústupky, kter dospějí k dohodě. A pak naše země poznají novou éru, která nebude jen érou srdečného, loválního přátelství, jaké nás pojí, nýbrž bude érou přátel- ství účinného, součinnosti, stejně prospěšné obě- ma stranám,“) mlnosonau a vbal olinvolav Po audienci u krále Alionsa prohlásil Baríhou žurnalistům, že byl velmi dojat věrnosti a účinným přátelstvím krále vůči Franeli a jeho touhou, u- skutcčniti sbližení mezi oběma zeměmí. Byl pr znova okouzlen prozíravostr královou, jeho vlaste- neckým smyslem i znalostí olázek jak v celku, tak podrobnostech, i technických. Cesta do San Seba- stianu učinila naň velký dojem tám, že všude se setkal s projevy vůle, aby styky mezi Francil Španělskem se stály srdečnějšími
Alionsa Španělsko San Seba
23 article
Z cesty po osvobozených zemích balkánských, IX. Cesta do Peči. Sv. patriaršije. ) Svým pozdním návratem z Vusanjského údol zmeškali jsme osobní úmluvu s generálem Božo- vičem o přechodech k Peči, v Plavu však dostal profesor Cvíjič telegram generálův, v němž tento vyslovuje přání, abychom provcestu do Peči zvolil raději severnější přechod podél Rugova a prorvou pečské Bistrice a teprve cestou zpáteční brali se přes sedlo Bogičevice, Vedle důvodů bezpečnost- ních i obava, před trvale nepříznivým počasím mluví prý pro tuto změnu plánu. Chtěli jsme toti původně obráceně — přes Bojičevici napřed,k netajené nelihosti pečských úřadních autorit, které bály se nebozpečí od kačaků na tomto přechodu, bližším „svobodně“ Albanil. Odchodem pomocného vojska do války proti Bulharům stenčily se čero- horské pohraniční posádky velmi citelně a generá- lové Božovič 4 Vešovič (z Peči) právě z obav před častými přepady a šarvátkami nařídili, aby soumarní doprava černohorská brala se nyní vý- hradně severnějším, bezpečnějším přechodem Toholo nařízení nevzpomínali jsme my za svéh přechodu vděčně, proč. bude jasno později.
Božo Rugov Bulhar Peč Plav Bistrica Vešovič
24 article
Pokud se týče počasí, měl generál úplně prav du, večer spustil se liják, který ani v noci neusta a v dešti vydali jsme se ráno na cestu. Provázelo nás sedm vojáků a z nich čtyří z plemene Bjel - pavličů měli dovoleno jíti až do Pečí a navštívit- sv. patriaršijí, jednu ž nejposvátnějších památel srbské církve pravoslavné. O prvních několika ho- dinách cesty mohu povědětí velmi málo, déšť by tak silný a miha tak hustá, že nebylo téměř nio viděti. Naše koně stoupali s podivuhodnou jistotou po rozbředlých hlinitých stezkách, po nichž Černo- horcům naším klouzaly zle opánky. Sotva jsme zpo- zorovall, že jsme již nad hranicí lesů asi po tří- hodinném pochodu. Krátký odpočinek v katunu kde posilnili jsme se mlékem a kávou, jen nepa- trně zlepěil náše pocity: bylo chladno, ba zima vlhkost prodirala se velmi citelně i t. zv. nepro- mokavýmí látkami.
25 article
Asi ve výši 1900 m konečně dostihli jsme nej- vyššího bodu přechodu, sedla, zvaného „Dio“. Pak šlo to příkře serpentinami do údolí Bistrice. Vedli jsme koně a s námahou udržovali rovnováhu na mazlavém, polotekutém blátě. Byl jsem rád, že no- sil jsem z sebou důkladnou hůl, dole silně okova- nouj nyní mi ji posměváčkové záviděli, vídouce. že kráčím mnchem bezpečněji. Pod spáleništěm bývalého hanu přešlí jsme po solidním, novém dře- věném můstku na pravý břeh divoké bystřiny vstoupili brzo do divokého pralesa bukového. Stez- ka stoupala a klesala, stále stejně blátivá a obtíž- ná, vánula se mezi skalami, přes spleť slizkých ko- řenů, mezi spolostrouchnivělými kmeny padlých velikánů, s jedné strany potoka na druhou a stále provázel nás hukot řeky, řítící se přes balvany. stále kapal drobný déšť s oblak i se stromů. Mlhy válely se nevysoko nad námi, ale nebylo čeho li- tovatí, z- hluboké propastné prorvy byli bychom za nejlepší pohody jen zřídka zahlédli temena hor Haily na severu, Ečinatu na jižní straně.
Dio údolí Bistrica
26 article
Několik hodin šlo to skoro beze změny, jen po severní levé straně údolí otevřelo se několik vedlejších zákoutí a v nich zřeli jsme po různu vypálené kamenné zříceníny sídel Rugovců. Něce dobytka páslo se v okolí, zbytek to četných stád někdy lupem nabytých. Nový vítr z Cetinje dotkne se prý svým čarovným dechem i Rugova. Na náklad státu má se zrestaurovati pobořená džamija a na- vrátivším se Rugovcům má se dostati vší ochraný a pomocl. Jak dlouho bude Rugovce baviti žiti po čestným životem pastevců pod poručenstvím djarnre z Karadaghu? Zapomenou na svůj rytířský, loupež- pšcký život v mínulosti, kdy beztrestně plenili žeí svých sousedů, zajimali cizí stáda a beztreslně obírali trhovce a zanatlije (řemeslníky) pečské, o se jim len zlíbilo? golfo Asi po sedmihodinném pochodu přišli jsme k starému hanu, který vypadal z venčí jako zřícenina lie *) Viz„Národní Listy ze 7., 12., 13., 14., 26 toso srpna,15. 12,a 16. září. lanna se u
Rugov Cetinj
27 article
Ve vnitř však čekalo nás příjemné překvapení. Byl tu nový kafedžija, Srb, který pekl kávu a jakou kávu! Nopili jsme tak znamenité po celé cestě. Měl také výbornou rakiji i neváhali jsme posíllti se dobře na další cestu k Peči. Pod hanem dosud pustá stezka oživovala. u dolního hanu, kde zastavili jsme se zase na kávu, bylo již několik skupin mužů i žen se soumary. Vraceli se z pazaru v Peči. Odtud čím dále, tam více potkávali jsme soumarů. Bylt to jednak Al- banci i Černohorci, provázející transporty vlny a koží z Metochije do Podgorice, jednak venkované z čkolí, muži t ženy s nákupy pro domácnost. Stea- ka proti našemu očekávání nejen se nelepšila, nýbrž horšíla. Misty byla tak úzká, že bylo třeba po- čkati na některém výstupku, až celá karavane kiridžijská přešla, jinde bylo třeba prostrkovati se takřka násilím mezi skalní stěnou, neb starým kmenem buku a široce naloženým samarem, ký- vajicím se na hřbetě koně. Několikrále dostali jsme se do vády s bezohledně v před se tlačícími kiridžij kteří nechtěli na nás vzíti ohledu. Naší dobří prů- vodci, Bjelopavliči snažili se nám cestu usnadnitn dle možnosti, leč přece na konec měli jsmé tak ob- lížné jízdy dost, sestoupili s koní a pěšky ubíral se nekonečnou přopastí, která víc a více nabýval divokého vzhledu pravého skalnatého kaňonu s skoro kolmými stěnami.
Srb Černohorec Misty Peč dolní hana Podgorica
28 article
Naši průvodci projevili nám mnohem více pří- chylnosti a opravdové, přátelské ochoty nežli který jiný průvod v černohorském území. Byli to statní junáci řídké odhodlanosti, vynikající nad jiné prosté vojíny černohorské přírozenou intelligencía jemností mravů. Dva z nich ztrávilí po několika lotech v Americe, Jeden z nich pracoval až v Aljašce, v Klendyke a na jiných zlatých polích a přinesl si jmění na černohorské poměry velmi znač- né. Vypravoval nám o svém synkovi, který studo- val reňlku v Kutně Hoře a zemřel na souchotiny: úděl to mncha černohorských horských synků, kte- rým naše podnebí a vzduch prosáklý prachema nákazou přirozený sklon k tuberkulose rozvine v katastrofální míře. Druhý z Američanů pracoval na severní transkanadské dráze při tichomořském přístavu prince Ruperla a přiznal se mi, že čtyř- letý pobyt vynesl mu příliš málo úspor. Z prvu nedal mi odpovědi, co bylo příčinou toho ne- úspěchu, teprve později překvapil mne náhlou otáz- kou „you know, whata pocker?“ To mi vysvětlilo vše, v hazardní hře v karty, v pockeru prohrál ubo- žák úspory, získané vysilující praeil Doufám, že nebylo mnoho Černoborců tak lehkomyslných, jako tento dobrý, srdečný Bjelopavlič.
Američan Ruperla Amerika Aljaška Klendyke
29 article
Čím hlouběji, čím blíže ke klfnovité široké bráně, kterou otvírá se údolí Bistrice do rovlny Metohijské, tím horší, tím neschůdnější byla cesta Misty vedla i úzkými galeriemi pod převislými stěnami, vysoko nad propastnou hlubinou, v nlž burácel divoký proud řeky. Nastával již večera ještě nebyl konec zátočin, stoupání a klesání bíd- ně stezky. V nebetyčných skalách, vysoko nad cestou zely otvory slují, kdysi vodou vytvořených. Mnohé z nách prý jsou chodbami spoleny v celou soustavu dutin a sloužily za útulek v nebezpečt ještě dlouho ve středověku. Výstup k některým byl možný patrně jen po žebřících neb vlsutých mostech. V některých spatřovali jsme ještě stopy zdiva, důkaz to, že přirozená nepřistupnost těchta skalních doupat nestačila jich obyvatelům. I a těmito dutinami je nezbytná již královna Jerina ve spojení.
Metohijský Misty Jerin Bistrica
30 article
Konečně přešli jsme po mostě na pravý břek řeky, jen několik ještě záhybů, skalní stěny zůstaly za námi a pomalu šířilo se údolí mezi povlovnějšími svahy. Již za úplné tmy míjeli jsme vysolcou ze obehnaný monastýr sv. patriaršíje a dostihli první domků měsla Peči. Ještě dlouhá cesta opuštěnou temnou ulicí a konečně osvětlená jednopatrová budova nám kynula. Hotel „pod balkanskot sa- veza“ přijal nás hladové a téměř vysdlená. Osrěžií jsme se umytím, několika doušky rakije 1 černo kávou a po dlouhém čekání dostali i večeři, která jen tak hladové a nevybíravvé žaludky mohla nspo- kolití. Za to společnost dostali jame mílou a ne očekávanou. Profesor Mile Kovačevič a vojenské školy v Cetinji, dobrý známý profesora Cvijiče, uvítal nás hned po příchodu a stál se nám milým a velmá užítečným druhem při vycházkách v okoš pečském. Vedle něho i několik místních bodno- stářů, obecní predsjedník z Djakovice i tamní pop vojenský přísedli k našemu stolu 1 setrvali, jene hodně dlouho v družné zábavě při dobrém víně
Mil Kovačevič Cvijič Peč
31 article
Druhého dne v neděli spali jsme dlouho teprve kolem desáté hodiny vyšli jsme na procháza ku Pečí. Vykonali jsme návštěvu u vrchního ve- litele brigadýra Radomira Vešovíče, kterého kole- ga Dvorský znal již z jedné ze svých cest po Černé Hoře, žehdy jako velitele v Podgorici. Generál vel- mi se zajímal o studie profesora Cvijiče a příslítil veškerou podporu svoji, zejména pro přechod pře Bogičevici. Tato cesta ho nejvíce zajímala, byltě sám tudy přešel za nesmírných obtíží v listopadu předešlého roku, kdy hrdinná jeho brigáda ztrávila tu několik nejvýš trapných dnů v předčasných vá- nicích i krutém mrazů vysoko nad 1500 m výšel, Při návštěvě u generála vykonali jsme věe pro nás nejvýš příjemnou i důležitou. Zašli jsme do tu- reckého hammamu a občerstvili se řádnou koupe- li první od té doby, co opustili jsme velká města.
Radomira Vešovíč Dvorská Cvijič Podgorica
32 article
Občerstveni, prozli jsme pak čaršijí,hžv vlsv Po obědě vydali jsme se do monastýru svaté patriaršije. Staroslavná metropole srbské církve pravoslavné utrpěla mnoho v dobách tureckého panství. Výstavné a mnohem rozlehlejší budovy sídelní a hospodářské několikráte podlehly zkáze, území zdí ohrázené bylo súženo na komplex přilis úzký a dnešní důchody této nad jiné významné svatyně sotva jen stučí na provádění nejnutnějších oprav a na nepříliš skvělé živobytí několika mni- chům. Mnoho stála ochrana posvátněho okrsku proti mohamedánům, kteří ve svém fanatismu rádl by bylí vyhladili poslední zbytky staré slávy srb- ské že svého okolí. Svatyně musila vydržovati ně- kolik po zuby ozbrojených Arnautů z Rujovců z jiných zbojnických oblastí a chrániti se hrůzou, křerou tilo draze placení ochránci nahánělí všem nepřátelům. Pod vedením tichého, dobráckého mnicha prohlědli jsme si svatyni vlastní, která skládá se z pěti chrámů spolu spojených tak, že na venek dělaji dojem jediného velkého chrámu o ně- koliká lodích. Zanechám podrobnější popis péru povolaněj- šímu, odborníku, který bude s to pověděti více o stavbě chrámů, o jich architektonické ceně, o vý- znamu památek kostelních, náhrobků 1 obrazů pro dějiny umění. Chci říci jen tolik, že i na diletanta v tomto oboru vědění působí stavba ta dojmem ne- zapomenutelným. Je to mohutná památka vysoc