1
masthead
Račník padesátý třetl.
2
masthead
V Praze. ve středu 1. října 1913.
Praha
3
masthead
s0Ava az itanbal idomu doe
Ava
5
masthead
letofogěedinec vh
saynieusče šv
9
article
aranni a večerní listy
přadplácí se
v Praze v administracl
na měsle.
sK -
na dčvrt lot
* dvoji donáškou
net
na Rortiete 7 k eli
balhch , g so
na měsle
os Poštou
i k a
na m vji zánitkou
ikZ
Praha
Rortiout
10
article
Dnešní číslo pro Prahu jest o 10.
s přílohou pro venkov o 14 stranách.
Dnešní číslo pro Prahu jest o 10.
s přílohou pro venkov o 14 stranách.
Nové projevy pro vyrovnání.
i Po významném projevu Jednoty če-
ských obchodních gremií pro vyrovnání
Čechách byla veřejnost právem zvědava,
jaký ohlas vzbudí vystoupení Jednoty na
straně německé. Tam vyslovily se podob-
ným způsobem napřed některé menší kor-
porace. Protějšku dostalo se českému pro-
hlázení mezi Němci v Čechách teprve
včera od zemského svazu německých
obchodních gremií. Německý svaz s radostí
vítá, že Zemská jednota českých obchod-
ních gremií vyslovila se pro spravedlivé
vyrovnání v Čechách. Spolu se Svazem
německých obchodníků je přesvědčen, že
konečná úprava národních poměrů v Če-
chách s každého hlediska a neméně v
žájmu hospodářského vývoje je příkazem
neodvratnou nezbytností. Svaz konstatuje
tudíž, že v té příčině panuje na obou stra-
nách souhlas názorů, který může věci ná-
rodnostního míru jen prospěti a vyzývá
proto obchodní komory v Chebu a v Li-
berci, aby zahájily kroky, které by byly
s to věsti k naznačenému cíli. Pražská ob-
chodní komora ústy svého presidenta vy-
slovila včera rovněž důrazné přání po
smírné dohodě obou národů zemi českou o-
bývajících. Hlas této vážné korporace posilu-
je iniciativu, vyšlou z Jednoty obchodních
gremií, a dává za pravdu mužům, z jichž
návrhu akce v jednotě vyšla a kteří za to
v některých českých listech způsobem
jenom u nich možným byli osobně napadá-
ni. České i německé projevy jsou zjevem
svrchovaně významným. Mužové postave-
ní v čelo hospodářského podnikání, kteří
cítí každý jeho záchvěv, jsou si plně vědo-
mi neblahých následků, které národnostní
spory mají pro výrobní činnost, a ujímají
se tedy slova, aby ve všeobecném zájmu
Němec
Praha
Čechy
Cheb
11
article
zdůraznili potřebu čestného a spravedlivé-
ho národnostního vyrovnání. Jejich projev
je důkazem, že nic se nespraví pustou
agitací a přepínáním vášní, nýbrž úkolem
vážných politiků v obou národech země
že jest zasaditi se poctivě o smír, jenž by
rozumným způsobem umožnil slušné sou-
žití na základě rovného práva a daných po-
měrů a uvolnil tak všecky hospodářskéa
kulturní síly země. Jest si jen přáti, aby
tyto vážné hlasy ve prospěch spravedlivé-
ho vyrovnání byly také slyšeny a dovedly
dílo k žádoucímu koncil
s lmnžn
set
Projev německých obchodních korporací
OZ Teplic, 30. září. (K. k.) Dnes odpoledne ko-
nala se zde výborová schůze Zemského s va-
žu obchodních gremií s německou
jednací řečí v Čechách a Zemského
svazu německých obchodníků v Če-
ehách, která se zabývala stanoviskem němec-
kého obchodnictva k vyrovnávací akci českého
obchodnictva. Referát podával starosta teplickéh
obchodního gremia, obchodník a městský radní
Heřman Lorenz. Pravil, že hospodářská situace
obchodnictva v Čechách jest neutěšená násled-
kem dlouhá léta trvajících národních rozporů
obou národních, Čechy obývajících kmenů, a dále
následkem dosavadní nemožnosti, docíliti národ-
vd
ního vyrovnání. l
Dlužno s radostí víťati, že Zemská
jednota českých obchodních gremii se v novinář-
ském projevu vyslovila pro spravedlivé vyrovnání
v čechách a zároveň se ušnesla pozvati německý
zemský svaz, aby se zúčastnil společné akce, kte-
rou mají obchodní a živnostenské komory v če-
chách býti požádány, aby samy vzaly vyrovná-
vací dílo do rukou. Referent nepochybuje o pocti-
vosti a upřímnosti této žádosti, se kterou se Zem-
ská jednota českých obchodních gremií obrátila
na německý zemský svaz a vznáší na zástupee
Heřman Lorenz
Čechy
OZ Teplice
živnostenský komora
12
article
Zemského svazu německých obchodních gremií,
Teplicfch shremážděných, žádost, aby přístoupily
na návrh Zemské jednoty českých obchodních gre-
mií. Na to byla schůzi předložena následující re-
soluce: „Zemský svaz obchodních gremif a spole-
čenstev s německým jednacim jazykem ví Čechách
jakož i svaz německých obchodníků v Čechách
trvaly vždycky na tom, že konečná úprava národ-
ních poměrů v Čechách s každého hlediska a ne-
méně v zájmu hospodářského vývoje je příkazem
a neodvratnou nezbytností. Jmenované korporace
berou tudíž s uspokojením na vědomí, že toto pře-
svědčení nyní také zřejmě bylo projeveno v kru-
zích českého obchodnictva a konstatují tudíž se
zadostiučiněním souhlas oboustranných názorů.
který může věci národnostního míru jen prospěti.
Vyhovuje úmyslům svazu českých gremií žádá
zemský svaz obchodních gremií a obchodních spo-
lečenstev s německým jazykem jednacím v Če-
chách a svaz německých kupců v Čechách ob-
chodní komory v Chebu a Liberci, aby zahájily
kroky, které by byly s to vésti k naznačenému
cíli. Jsme si jisti, že komory, jsouce ve stálém
styku se svými poslanci a povolanými hospodář-
skými sdruženími, naleznou prostředky, aby vyho-
věno bylo jednak hospodářským potřebám země
jednak požadavkům německého národa.
Rada obchodní komory Emanuel Maschek
(Litoměřice) prohlásil, že podnět, vyšlý z kruhů
českého obchodnictva, došel na německé straně
živého ohlasu, a vyzval přítomné, aby jednomysl-
ně schválili navrženou resoluci. čeo les
Při hlasování byla pak resoluce jednomyslně
schválena.
rode ebip
Čech
Maschek
Čechy
Cheb
Liberec
Litoměřice
svaz německý kupec
Rada obchodní komora
13
article
jmlijčsvolvog hemn s l
15
article
lhs vodlosorě an
16
article
Nové obchodní gremium pražské pro
e národnostní dohodu.
Rada nového obchodního gremia král, hlav
města Prahy učinila ve své mímořádné plenární
schůzi, dne 30. září t. r. dopoledne konané, k ná-
vrhu člena svého pana Josefa Martinele tente
jednomyslný projev. malsč aa
„Nové obchodní gremium královského hlav
ního města Prahy vitá s radostí kroky Zemské
jednoty českých obchodních gremií v královstvi
Českém, aby konečně dosaženo bylo dohody obou
národů tote naše královatví obývajících, kteréžto
dohody jest nutná potřeba, aby konečně jednou
nastaly lepší politické poměry nejen v Čechách.
nýbrž i v celé říši a umožněn byl národohospodár
ský rozkvět, pro nějž v naší vlasti zvláště jsou
dány všechny podminky.
Nové obchodní gremium je přesvědčeno, ž
při vzájemné dobré vůli a vzájemné úctě a šetr-
nosti k zájmům obou stejně vyspělých národů
brzká dohoda na základě spravedlnosti a rovno-
právnosti je možna a žádá všechny poslance, ze-
jména však paslance za královské hlavní město
Prahu, aby, dojde-li k jednání, ať z jakýchkoli dů-
vodů, jemu se nevyhýbali, nýbrž vešli v ně s pře-
svědčením, že veliká většina poplatnictva obou
národností vřele si přeje, aby konečně smír v Če-
chách byl zjednán.
Martinele
Praha
Čechy
pražský pro e národnostní dohoda
17
article
Vyslovujíc tedy s usnesením Zemské jednoty
českých obchodních gremil v království Českém
úplný souhlas, děkuje navrhovateli panu císařské-
mu radovi Antonínu Svobodovi za vhodný podnět
a vyslovuje zároveň svému presidentu panu říš-
skému poslanci Ladislavu Čechovi plný dík a u-
znání své za veškeré kroky, které v plném sou-
hlasu se snahami gremia k dosažení národnostního
smíru slovem i tiskem podnikal, vždy správně
chápaje svůj úkol, který jemu jako jedinému říš-
skému poslanci z kruhů obchodnictva přísluší.
K Obchodní a živnostenské komoře pražské
vznáší gremium zároveň důtklivou žádost, aby
podnětu Zemské jednoty českých obchodních gre-
mií v království Českém se ujala a svým mocným
vlivem jej uplatniti pomohla.“
Svoboda
Čecho
18
article
K projevu Obchodní a živnostenské komory
v Praze.
V plenární schůzi Obchodní a živnostenské
komory v Praze, po projevu presidenta V. Něm-
ce (viz včerejší večerní „Nár. Listy“) ujal se slo-
va cís. a kom. rada p. Arnošt Grossmann: Jak
se vážený pan president ve své řeči zmínil, vyšel
ze Zemské jednoty českých obchodních gremií v
král. Českém významný popud. — Tato korporace
žádá, aby veškeré komory v král. Českém spoje-
nými silami zasadily se o dosažení národnostního
smíru. Společný výbor obchodních komor 1 ji-
ných korporací má se uraditi o proveditelnosti
návrhu na urovnání poměrů v Čechách.
Naši komoře podařilo se i v nejtěžších dobách
udržeti shodu a svornost mezi členy obou národ-
ností. Naše komora jest po více než celé čtvrt-
století neúmornou zastánkyni národnostního do-
rozumění. Mám (udiž za to, že ono místo, kde při-
slušníci obou národů po řadu let hájili společné
jim zájmy hospodářské a účinně spolupracovali k
prospěchu hospodářské politiky říše, že totéž mi-
sto jest nejlépe způsobilé k jednání, směřujícímu
ke shodě i na polich jiných, zejména též ku poli-
tiekému dorozumění a jak doufám, pak také i k
dohodě obou národů společnou naši vlast obývají-
cích. Docílí se to vzájemnou spravedlností a šetře-
ním práv a zájmů jedněch i druhých.
Prohlášení váženého pana presidenta, že ko-
mora jest ochotna působili ke svolání zástupců
komor a korporací ku poradě o námětech Zem-
skou jednotou českých obchodních gremií daných
co nejvřeleji vítám a provázím je přáním, aby za-
ovule
Grossmann
Německo
Čechy
živnostenský komora v Praga
19
article
počaté patriotické dílo ke zdaru obou národů ze-
mě i říše šťastně bylo dokončeno.
Projev tento příjat byl českými i německým
levolor ok eěr
členy s plným souhlasem.
21
article
ji Projev žívnostenstva.
o1Výkonný vý b o r živnostenský
„Zemského ústředí živ. odblorů nár.
sitrany svobodomyslné“ konal 29. září
3. hod. odpol. širší schůzi, které se zúčastnili
četní delegáti venkovští. Po podrobném vysvětlent
předsedy posl. Kratochvíla a provedené de-
ol
batě přijat násl. projevi
„Výkonný výbor živnostenský“ jako zástupee
„Zemského ústředí živnostenských odborů národ-
ní strany svobodomyslné“ souhlasí s proje-
vem „Zemské jednoty českých ob-
chod. gremií v král. Českém“ ze dne 17.
září t. r., v němž voláno po národnostním smíruv
král. Českém, v uvážení, že trvající rozvrat zhoub-
ně působí na vývin celkových českých poměrů
národnostních a kulturních a vedle toho způsobuje
přímo zoufalé poměry hospodářské, jichž tíha do-
padá právě nejkrutěji na střední stavy a přede-
vším na stav živnostenský, jelikož nejen zákon-
né opatření jeho potřeb a oprávněných požadavků
je zdržováno, ale také zemožňováno, je vešker
podnikání jak stavební, tak i průmyslové a živ-
nostenské, čímž nejširším kruhům občanským hro-
zí přímo bída.
Kratochvíl
22
article
Živnostenský výkonný výbor vyslovuje plnou
důvěru politickému vedení národní strany svobo-
domyslné a žádá, aby pokračovala na nastoupené
cestě ochoty zúčastniti se poctivého vyjednávání
s Němci ke konečnému dosažení dohody. — Vy-
slovuje při tom své přesvědčení, že má se užít
každé příležitosti, lode možno projednati práva a
požadavky národa našeho a pro jich vyplnění půso-
biti. Prohlašuje dále, že není příčiny k obavám jed
nati o požadavcích našich i s vládou krajně ne
přátelskou, poněvadž naše požadavky jsou tal
správné a oprávněné, že se sami svojí věcnou pod-
statou před každým forem obhájí. Výkonný výbo
živnostenský považuje konečně za povinnost dů-
razně varovati před každou passivitou, neboť poci-
ťovány byly v minulosti vždy velmi těžce následky
každé passtvity, ať trvalé nebo dočasné, nebot
vždycky, lodyž jednalo se bez účastí české, byly
výsledky škodlivé a v daném případě by neúčast
v konferencích znamenala, že by nevýslovně, takřka
historicky důležité předlchy, v nichž řešeny budou
otázky přímo existence českého národa se dotý-
kající, byly vyřizovány bez nás, když bychom sami
vzdali se možnosti k jich zlepšení působiti. —
Není také možno zavírati oči před ústavním ne-
bezpečím, které v přítomáé době hrozí královstv
Českému a tu nutno si dobře uvědomiti, že jediným
bezpečným prostředkem k odstranění tohoto nebez-
pečí jest čestná a spravedlivá dohoda s druhým
národem, královetví toto obývajícím.
Němec
23
article
Nehezpečí třetí války balkánské
Nehezpečí třetí války balkánské
Nepodvádějte veřejnost.
Z Vídně, 30. září. Dnešní „W. Allg. Ztg.
uveřejňuje s datem 30. září z Drače tuto
depeši: „Dle zpráv, které z dobrého pramene
sem došly, postoupili Albanci ve stálých bo-
jích vítězně od Dibry přes Strugu až ke Go-
stivaru. Zajali 300 Šrbů a ukořistili 20 děl.
Rovněž albanské operace směrem ke Kičevu
a Ochridě jsou úspěšny. K Albancům přidalo
se 40.000 makedonských Bulharů. Bitolje je
od Srbů vyklizena.“
a enajlie
Tuto depeší uveřejňuje list, který má
přímé styky se zahraničním úřadem a spoléhá
zřejmě na stupidnost německého obyvatel-
stva, kterému není známo, že spojení s Dračí
ani telegrafického ani jiného není, poněvadž
veškerá komunikace zpráv možna je pouze
zvláštními posly a trvá, než se dospěje k první
telegrafní stanici, nejméně týden. Rovněž
zprávy od Kičeva, Ochridy a Gostivaru po-
třebují nejméně osm až deset dní k dopravě
Jest zřejmo, že „W. Allg. Ztg.“ přináši
vymyšlené tendenční zprávy.
lpsmi
ob Turecká péče o mohamedány.ov
M. Z Kolína n. R., 30. září. (Zvl. telegr
„Nár. L.“) Dle poloúřadní zprávy „Köln. Ztg.
podobá se, že Turecko chce dosíci na
Řecku pro mohamedánské obce a školy ta-
kových ustanovení, jaká obsahuje turecko-
bulharská smlouva. Ostrovní otázka bude asi
zatím z Rešidových návrhů vyloučena h vde
W Allg
Bulhar
Srba
Köln
Vídeň
Drač
Kičevo
Ochrid
Gostivar
Kolín
Turecko
Řecko
25
article
Nový bulharský vyslanec v Cařihradě.
Ze Sofije, 30. září. Po ukončení veške-
rých vyjednávání v Cařihradě jmenován bude
mírový delegát Tošev bulharským vyslan-
cem v Turecku.nd
Z bojiště srbsko-albanského.
r švon
Zprávy o obsazení Tetova, Gostivaru atd. atd
Arnauty neodpovídají pravdě. Stejně není zaruče-
ných zpráv o pádu Strugy a Ochridu.
Královským ukazem zmocněn je ministr války
mobilisovati všechny první ročníky válečnýcch jedl-
notek, kterých bude zapotřebí. Silu mobilisovaných
pluků má taktéž unčiti ministr války sám. Na zá-
kladě tohoto zmocnění mobilisovány jsou všechny
vojenské jednotky, dislokované v Novém Srbsku,
dále 7., 9., 11., 12. ! 13. pěší pluk i pluk horských
děl. Mobilisace týče se však jen prvních ročníků
Není tedy všeobecnou mobilisací.
vondo acz Bělchrad. 28. záři.
Tošev
Cařihrad
Sofijá
Tetov
Gostivar
Ochrid
Nový Srbsko
26
article
Některé posily přece už zasáhly do boje, a
hlavní síla je stále ještě na cestě. Vahledem k váž-
nosti situace dovolila řecká vláda provoz srbského
vojska i příslušenství přes Solun. Tak bude možno
věas koncentrovati dostatečné vojenské sboryv
okolí Bitolje a Ochridu.
Situace na severním i jižním bojišti je stále
ještě velice vážnou. Djakovice sice není ještě ob-
sazena Arnauty, ale příčinou toho je jen nesvor-
nost arnautských náčelníků, kteří se nemohou shod-
nouti o plánu postupu. Tak lze se nadíti, že i tam
stihnou srbské posily ještě včas.
Z okolí Ochridu není zpráv, protože telegra-
fické spojení je přerušeno. Důsledně neví se také
určitě, je-li Struga už vzata Arnauty. Jisto je, ž
pád její je blízký. V okolí nalézá se dle tvrzení
uprchlíků asi 300 bulharských komitů.
Na středním bojišti se štěstí válečné aspoň
částečně obrátilo,
Před Prizrenem v blízkosti vesnice Vasjatu se
stále ještě bojuje. Arnanti sice dostávají stále
čerstvé čety, ale přes to nejsou s to dobýti opev-
něné arbské posice. Z útočníků zde dílem padlo
dílem raněno je asi 400 mužů.
Bitolje
Ochrid
Struga
Soluna
27
article
Obyvatelstvo arnautské z okolí Ljumy připo-
jilo se k povstalcům.
Na Kičevo, kde se rovněž drží slabá srbskká
posádka v opevněních, podniknuli Arnauti včere
dvakráte útok, kterým sice srbští obránci mnoh
ztrát utrpěli, ale přece si posice udrželi
Před Mavrovem přešli Srbové, obdrževše třebar
jen menší posily, k ofensivě. Zahnali Arnauty z Ma-
vrova, ale těmto podařilo se skupiti se na návrších
blízko mavrovských hanů. Odtud počali znovu útou
čiti asi se 6000 muži na pahorky v levo Mavrova
kde se drží asi 1000 Srbů s jednou horskou baterií
Bitka vedla se od samého rána. Dobře působivé
palbě děl podařilo se nejen útoky Arnautů od-
raziti, nýbrž Arnauti byli ze své posice vytlačeni
dali se na útěk, zanechavše asi 1000 raněných
mrtvých. Srbové měli tu pouze 2 mrtvé a asi 10
raněných.
Dle zpráv vojáků srbských měli Arnauti pře
Mavrovem i 6 děl, kterých však neuměli vhodně
užíti. V důsledcích této bitvy u Mavrova ustou-
pili Arnautí až ke Galičníku, který snad za krátko
budo opět obsazen Srby. Tímto ústupem ztracene
je spojení Arnautů s předvojem, operujícím před
Gostivarem.
I tento jest dosud obsazen Srby, kteří kryti
vykopanými na rychlo náspy, odrážejí veliké massy
Arnautů, pokoušejících se vzíti Gostivar.
Arnauť
Srba
Arnauta
Mavrův
Arnautí
Ljuma
Ma
28
article
* drobném proteiji
ranni člale » snn
večerní
na i
Ve fliálkach na venkoe
ranní cislo. . . to
večerní
r a
tnseráty
pluti se boto vs nupřoa
Předplaceni a jnserta přílime
sdministrnoe v Marisnské nl. . a
Tum nacházeji se tež
ředakca. tiskárna . ezpsedtiee
„Národnich Listů“.
Rukopiay se nevrannii
sne
31
title
Albanie.e
Albánie
32
article
hsí a a
ČER-
oj
skol
34
article
hnot
zem
okevo j arn
pnl
35
article
Bělehrad, 27. září.
Bělehrad
36
article
*44 Hranice, stanevené vetmocené 2e m
a n.. 19v3.
Území, jež má bjtl rez děleno vazl
Albanil a Kacko na návodnostním
podkladě dle zjištění meziné vasi
komil se
Správní obvodyjež turecké vláid
aplortly dane
Od těch čas, co uměle vyvolána otázka „sa-
mostatné“ Albanie, o této zemi velmi mnoho se
píše, ale šmahem chybně, neboť dosud se zevy-
jasnil ani pojem Albanie, a z toho tolik zmatků.
To přizaávají i ti, kdož o ní píšou.
Není snadno označiti hranice dnešní tak zv.
Hranice
Albánie
37
article
Alhanie ani na západním pobřeží, ani naproti
vnitrozemí balkánského poloostrova, protože histo-
rické i národopisné okolnosti neustále měnily roz-
lohu Albanie. Vše to způsobuje, že dlužno roze-
znávati dvě Albanici zeměpisnou a národopisnou,
hranice národopisné Albanie těžko jest vylknouti.
protože se Albanci ode dvou století šiřili na újiu
slovanského živlu, o čemž v tomto ljstě již ne-
jednou byla řeč. Albanie se dnes prostírá od iižní
hranice Černé Hory k severní hranici Řecka. Tak
říkají jední, ačkoli by lépe bylo říci, že na jihu
sahají jen do Argyrokastronu, pod nimž na jihu
jsou pořád více promíšení Řeky. Nejvýchodnější
pak bod Albanie jest hora Geristeri na jihi od
Bitolie. Albanský břeh má hojnost přirozených pří-
stavů. V sev. Albanii nachází se Medová (S. Glo-
vaní di Medua), jež se může právem nazvati pří-
stavem skaderským: jižněji je Drač, jenž se může
rozvinouti ve velmi přihodný přistav, ale bude to
vyžadovati velkých nákladů a mnoho času. V jižní
Albanii jest Valona, jeden z nejprostrannějšícha
nejlépe opevněných přístavů Albanie. Před přísta-
vem leží ostrov Saseno. Chráněn jest poloostrův-
kem, který vybíhá v mys Languetu. Ostrov Sa-
seno může býti nejpevnější ochranou přísťavu.
Dále jsou přístavy: Porto Oanarmo, Santi Qua-
rante, Sajada, Gemenica, Plataria. Parga, konečně
přístav Preveza při vchodu do zálivu Arta. Nej-
větší důležitost má přístav Valona, pročež jej m
vyhlednutý Italie, jíž je velmi blízko. Od Otranta
do valonského zálivu je pouze 70 km.
Dnešní zeměpisná Albanie prostírá se po třech
vilajetech: skaderském, bitolském a janinském
Albanci netvoří jednorodou skupinu národní
ani národopisnou. Mezi ními jsou rozdíly v jazyku,
víře, obyčejích a tradicích, spory o území i ho-
Medu
Valon
Santi
Sajada
Gemenica
Platario
Parg
Albánie
Řecko
Drač
Otranto
km
38
article
se saese katado? cio
39
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
VProf. dr. Robert Novák.s es
Dnes 1. října 1913 dovršuje prof. Robert
Novák šedesátý rok svého života. Prof.
Novák náleží k nejpřednějším zástupcům če-
ské vědy. Jako latinista těší se evropskému
jmenu, kritická vydání dlouhé řady římských
prosaiků, vědecká díla o římské gramaticea
stilistice citují stále jeho jmeno, ale česká ve-
řejnost poměrně málo o něm ví. Jest to při-
rozeno. Prof. Novák tráví svůj život u svého
pracovního stolu a na katedře. Duševní výše.
na které stojí R. Novák, nevymáhá a nepotře-
buje aplausu, dithyrambů a komplimentů.
R. Novák narodil se 1. října 1853 v Ledči
nad Sázavou. Vychodiv obecnou školu ve
svém rodišti a v Přibyslavi, odebral se roku
1864 na studia gymnasijní do Německého
Brodu, kde záhy obrátil na sebe pozornost
svých učitelů skvělým svým nadáním a ne-
úmornou pílí. Již tehdy byla klasická filolo-
gie nejoblíbenějším předmětem jeho studií
R. 1872 vstoupil jako posluchač klasické filo-
logie na universitu pražskou. R. Novák přišel
ve šťastnou dobu. Klasická filologie, archaeo-
logie a srovnávací jazykozpyt byly tenkráte
zastoupeny Kvíčalou, Linkrem. Bippartem
Benndorfem a A. Ludwigem. Největší vliv měl
na Nováka arci Kvíčala. Vedle těchto profe-
sorů Novák horlivě poslouchal Höflera, Volk-
manna, Loewe, Willmanna a Woltmanna.
Na universitě oddal se Novák s celou duši
především studiu římské literatury a latin-
ského jazyka. Bystrostí úsudku a hloubkou
svých vědomostí upozornil na sebe záhy Kví-
čalu, Linkra i Bipparta, kteří viděli v něm
jednoho z nejlepších svých žáků. Roku 1877
podrobil se Novák se skvělýms výsledkem
zkoušce z latiny a řečtiny pro vyšší gymnasia.
Od r. 1875—78 působil jako supplent na aka-
demickém gymnasiu, od r. 1878—1889 jako
VProf
doktor
Novák
profesor
R Novák
Kvíčala
Linkr
Bippart Benndorf
Höfler
Volk
Loew
Willmann
Woltmann
Bippart
Ledeč nad Sázava
Přibyslav
německý Brod
41
article
profesor při gymnasiu ve Spálené uliči. Tou
42
article
dobou uveřejnil Novák kritické příspěvky
k textu Liviovu a některých jiných římských
prosaiků v Listech filologických a paedagogi-
ckých a ve Sborníku na oslavu Kvíčalovu
V programu gymnasia ve Spálené ulici r. 187
vydal důkladnou studii o pramenech řeč
Velleiovy v Ciceronově spise de natura
deorum.
Rozdělením university pražské v českou
a německou roku 1882 otevřelo se Novákovi
nové pole činnosti. Novák byl prvním docen-
tem, jenž se na české fakultě filosofické ha-
bilitoval. Na této fakultě působil prof. Novál
bez přetržení, bez nejmenší dovolené plných
31 let.
Bylo jistě málo mladých docentů, kteř
vstoupili poprvé na universitní kathedru s tím
fondem vědeckým a s tou zralostí duševní
jako Novák. Věděli jsme všichni, jakým bude
Novák akademickým učitelem, když námv
Jednotě českých filologů přednášel latinské
zvuko- a tvarosloví. Hned při aktivování če-
ské university r. 1882 byl Novák jmenován
ředitelem latinského prosemináře.
Novák
Liviův
Kvíčalův
Ciceronův
natura
profesor
Novát
43
article
Již v prvním akademickém semestr
shromáždil Novák kolem sebe thiasos mla-
dých, nadšených posluchačů, kteří s hlubokým
zájmem sledovali výklady mladého docentaa
kteří horlivě pracovali v latinském jeho pro-
semináři. Tyto sympathie posluchačů zůstaly
Novákovi povždy. Rozsáhlá vědecká i učitel-
ská činnost Novákova došla ocenění tím, že
Novák jmenován byl r. 1889 mimořádným a
r. 1896 řádným profesorem. R. 1896 stal se
členem zkušební komise pro gymnasia a reál-
ky, r. 1905 ředitelem filologického semináře
kde převzal řízení oddělení latinského.
Novák ovládá řeckou i latinskou filologi
stejně dokonale, ale těžiště vědecké jeho prá-
ce spočívá v latinské grammatice a v textové
kritice. Kvíčala byl exeget, Novák jest kritik
Poslední dobou rozmachem klasické archaeo-
logie, epigrafiky a reálních oborů klasické
filologie vešlo v modu dívati se úkosem na
tak zv. formální filologii. Jistě neprávem. Ve-
liký rozkvět všech disciplin filologických
Novák
Novákův
Kvíčala
reálka
44
article
podmíněn jest přece nemalou měrou kriticky
přesnými texty starověkých autorů. Jako kri-
tik Novák nesbírá rukopisného materiálu, ne-
kollacionuje starých rukopisů, nýbrž hojí po-
rušené místo na základě přesného oceněn
rukopísného podání a na základě znalosti
mluvy a slohu dotyčného spisovatele, jdoucí
do nejmenších, i formálních podrobností. Jest
to vědecký směr Wölfflinův a jeho školy.
U Nováka není laciných konjektur některých
novějších hollandských filologů nebo Blayde-
sových, konjektur, jež vytryskly z okamžitého
nápadu. Ani kritické studie Madvigovy, ani
Vahlenovy, ani Büchelerovy, ani Gertzovy
nejsou podepřeny takovou znalostí mluvy
slohu dotyčného spisovatele. Kdo probírá se
těmi svazečky kritických vydání Novákových
s Adnotatio critica na konci a vidí zde struč-
ný výbor konjektur, netuší, co práce a pře-
mítání, co učenosti a důvtipu skrývá se z
tím prostičkým: correxi. Novák obírá se zvlá-
ště textovou kritikou římských prosaiků Ci-
cerona, Sallustia, Livia, Caesara, Quintiliana
Novák
Wölfflinův
Madvigův
Vahlenův
Büchelerův
Gertzův
Novákův
Adnotatio
Sallustius
Livius
Caesar
Quintilianus
45
article
Tacita, Velleia Patercula. Valeria) Maxima,
Apuleia, Seneky rhetora a filosofa, Suetonia
Sriptores historiae Augustae, Plinia mladšího,
Frontona, Ammiana Marcellina, Curtia Rufa.
římských panegyriků atd. Texty těchto spiso-
vatelů děhují důmyslu Novákovu velikou řadu
evidentních emendací neb aspoň velmi
pravděpodobných konjektur. Z římských bás-
níků obírá se Novák kritikou Catulla, Ve-
ryllia, Statia a Martiala. v nn
Kritická vydání římských provalků Livla,
Ammiana, Marcellina, Seneky rhetora a fi-
losofa aj. uvádějí bezpočtukráte jméno No-
vákovo a nejpřednější latinisté naší doby
Schmalz, Landgraf, Stangl, W. A. Baehrens.
Löfstedt, Sjögren, Grestafsson a j., jmenuj
Nováka vždy honoris causa. Krebsův Anti-
barbus cituje jej skoro na každé stránce a rov-
něž novější díla z oboru latinské gramatiky
o něž si Novák svými pracemi získal rovněž
veliké zásluhy. Firma Teubnerova požádala
minulého roku prof. Nováka, aby opatřil pro
slavnou její sbírku Bibliotheca Teubnériana
Tacitus
Apuleius
Seneka
Suetonius
Augustae
Plinius
Fronton
Marcellinus
Rufus
Novákův
Novák
Catullus
Statius
Martialis
Ammianus
Landgraf
Stangl
Baehrens
Löfstedt
Sjögren
Grestafsson
Krebsův
Teubnerův
profesor
Bibliotheca Teubnérian
Valerio
Velleia Patercula
46
article
kritické vydání Seneky rhetora. Kritické
gramatické a stilistické studie Novákovy uve-
řejněny jsou v Listech filosofických a paeda-
gogických, Českém museu Hilologickém,
Zeitschrift für österreichische Gymnasien.
Wiener Studien, v publikacích české akade-
mie, ve vydáních některých knih Livio-
vých, spisů Sallustiových, Caesarových Zá-
pisků o válce občanské, spisů Tacitových, ně-
kterých řečí a filosofických spisů Cicerono-
vých, Novákem pořízencýh, a ve vydáních ci-
zích editorů (na příklad v Clarkově vydání
Ammiana Marcellina atd.). V Ottově Slovníku
naučném zpracoval prof. Novák až na nepa-
trné výjimky všechna hesla z oboru římské li-
teratury, latinského jazyka a stilistiky. Jako
odborný redaktor klasické filologie a archaeo-
logie v tomto Slovníku vzpomínám vděčně
bezpříkladné ochoty, s jakou prof. Novák
vždy v pravý čas zasílal hesla jím zpracovaná,
jež jsou ozdobou díla Ottova a jež sama
sobě vykazují prof. Novákovi ve vědecké li-
teratuře naší vynikající místo. Novák přeložil
dále do češtiny Ciceronův spisek o nejlepším
druhu řečníků (Praha, 1880) a Ciceronovy
řeči proti Katilinovi (t. 1885).
Novákův
Wiener Studien
Sallustiův
Tacitův
Novák
Clarkův
Marcellinus
Ottův
profesor
Ciceronův
Katilin
Praha
Český muzeum Hilologický
Zeitschrift für österreichische Gymnasien
Liviovýchod
Caesarův Zá
Ciceronovýchod
47
article
Prof. Novák jest řádným členem České
akademie a tou dobou praesidentem třet
třídy a řádným členem královské české spo-
lečnosti nauk. V české akademii rozvíjí prof.
Novák rozsáhlou činnost jak ve třídě, tak v
důležitých komisích, jejichž jest členem.
Z podnětu jeho byla založena akademií bi-
bliothéka překladů autorů řeckých a řím-
ských, jež přinesla již dlouhou řadu zdařilých
převodů starověkých klasiků. V minulém roce
školním byl prof. Novák děkanem fakulty fi-
losofické.sv
5 Prof. Novák vchází v šedesátý řok života
v plné důševní i tělesné síle svěžěsti! S pi-
satelem těchto řádků spojují se Novákovi
přátelé, ctitelé a žáci v upřímné: multos ad
annosl ee v H. Vysoký.
andmles obata, dosá v
profesor
Novák
Český akademie
akademie bi
fakulta fi