ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 46fdb790-8f19-11dd-ba8e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 47 celkem · entity: place 48, person 101, org 13, work 5
1 masthead
Račník padesátý třetl.
2 masthead
V Praze. ve středu 1. října 1913.
Praha
3 masthead
s0Ava az itanbal idomu doe
Ava
4 masthead
doolitos e
5 masthead
letofogěedinec vh saynieusče šv
6 masthead
Číslo 269.
7 masthead
lsvol
8 masthead
oodlle
9 article
aranni a večerní listy přadplácí se v Praze v administracl na měsle. sK - na dčvrt lot * dvoji donáškou net na Rortiete 7 k eli balhch , g so na měsle os Poštou i k a na m vji zánitkou ikZ
Praha Rortiout
10 article Dnešní číslo pro Prahu jest o 10. s přílohou pro venkov o 14 stranách.
Dnešní číslo pro Prahu jest o 10. s přílohou pro venkov o 14 stranách. Nové projevy pro vyrovnání. i Po významném projevu Jednoty če- ských obchodních gremií pro vyrovnání Čechách byla veřejnost právem zvědava, jaký ohlas vzbudí vystoupení Jednoty na straně německé. Tam vyslovily se podob- ným způsobem napřed některé menší kor- porace. Protějšku dostalo se českému pro- hlázení mezi Němci v Čechách teprve včera od zemského svazu německých obchodních gremií. Německý svaz s radostí vítá, že Zemská jednota českých obchod- ních gremií vyslovila se pro spravedlivé vyrovnání v Čechách. Spolu se Svazem německých obchodníků je přesvědčen, že konečná úprava národních poměrů v Če- chách s každého hlediska a neméně v žájmu hospodářského vývoje je příkazem neodvratnou nezbytností. Svaz konstatuje tudíž, že v té příčině panuje na obou stra- nách souhlas názorů, který může věci ná- rodnostního míru jen prospěti a vyzývá proto obchodní komory v Chebu a v Li- berci, aby zahájily kroky, které by byly s to věsti k naznačenému cíli. Pražská ob- chodní komora ústy svého presidenta vy- slovila včera rovněž důrazné přání po smírné dohodě obou národů zemi českou o- bývajících. Hlas této vážné korporace posilu- je iniciativu, vyšlou z Jednoty obchodních gremií, a dává za pravdu mužům, z jichž návrhu akce v jednotě vyšla a kteří za to v některých českých listech způsobem jenom u nich možným byli osobně napadá- ni. České i německé projevy jsou zjevem svrchovaně významným. Mužové postave- ní v čelo hospodářského podnikání, kteří cítí každý jeho záchvěv, jsou si plně vědo- mi neblahých následků, které národnostní spory mají pro výrobní činnost, a ujímají se tedy slova, aby ve všeobecném zájmu
Němec Praha Čechy Cheb
11 article
zdůraznili potřebu čestného a spravedlivé- ho národnostního vyrovnání. Jejich projev je důkazem, že nic se nespraví pustou agitací a přepínáním vášní, nýbrž úkolem vážných politiků v obou národech země že jest zasaditi se poctivě o smír, jenž by rozumným způsobem umožnil slušné sou- žití na základě rovného práva a daných po- měrů a uvolnil tak všecky hospodářskéa kulturní síly země. Jest si jen přáti, aby tyto vážné hlasy ve prospěch spravedlivé- ho vyrovnání byly také slyšeny a dovedly dílo k žádoucímu koncil s lmnžn set Projev německých obchodních korporací OZ Teplic, 30. září. (K. k.) Dnes odpoledne ko- nala se zde výborová schůze Zemského s va- žu obchodních gremií s německou jednací řečí v Čechách a Zemského svazu německých obchodníků v Če- ehách, která se zabývala stanoviskem němec- kého obchodnictva k vyrovnávací akci českého obchodnictva. Referát podával starosta teplickéh obchodního gremia, obchodník a městský radní Heřman Lorenz. Pravil, že hospodářská situace obchodnictva v Čechách jest neutěšená násled- kem dlouhá léta trvajících národních rozporů obou národních, Čechy obývajících kmenů, a dále následkem dosavadní nemožnosti, docíliti národ- vd ního vyrovnání. l Dlužno s radostí víťati, že Zemská jednota českých obchodních gremii se v novinář- ském projevu vyslovila pro spravedlivé vyrovnání v čechách a zároveň se ušnesla pozvati německý zemský svaz, aby se zúčastnil společné akce, kte- rou mají obchodní a živnostenské komory v če- chách býti požádány, aby samy vzaly vyrovná- vací dílo do rukou. Referent nepochybuje o pocti- vosti a upřímnosti této žádosti, se kterou se Zem- ská jednota českých obchodních gremií obrátila na německý zemský svaz a vznáší na zástupee
Heřman Lorenz Čechy OZ Teplice živnostenský komora
12 article
Zemského svazu německých obchodních gremií, Teplicfch shremážděných, žádost, aby přístoupily na návrh Zemské jednoty českých obchodních gre- mií. Na to byla schůzi předložena následující re- soluce: „Zemský svaz obchodních gremif a spole- čenstev s německým jednacim jazykem ví Čechách jakož i svaz německých obchodníků v Čechách trvaly vždycky na tom, že konečná úprava národ- ních poměrů v Čechách s každého hlediska a ne- méně v zájmu hospodářského vývoje je příkazem a neodvratnou nezbytností. Jmenované korporace berou tudíž s uspokojením na vědomí, že toto pře- svědčení nyní také zřejmě bylo projeveno v kru- zích českého obchodnictva a konstatují tudíž se zadostiučiněním souhlas oboustranných názorů. který může věci národnostního míru jen prospěti. Vyhovuje úmyslům svazu českých gremií žádá zemský svaz obchodních gremií a obchodních spo- lečenstev s německým jazykem jednacím v Če- chách a svaz německých kupců v Čechách ob- chodní komory v Chebu a Liberci, aby zahájily kroky, které by byly s to vésti k naznačenému cíli. Jsme si jisti, že komory, jsouce ve stálém styku se svými poslanci a povolanými hospodář- skými sdruženími, naleznou prostředky, aby vyho- věno bylo jednak hospodářským potřebám země jednak požadavkům německého národa. Rada obchodní komory Emanuel Maschek (Litoměřice) prohlásil, že podnět, vyšlý z kruhů českého obchodnictva, došel na německé straně živého ohlasu, a vyzval přítomné, aby jednomysl- ně schválili navrženou resoluci. čeo les Při hlasování byla pak resoluce jednomyslně schválena. rode ebip
Čech Maschek Čechy Cheb Liberec Litoměřice svaz německý kupec Rada obchodní komora
13 article
jmlijčsvolvog hemn s l
15 article
lhs vodlosorě an
16 article
Nové obchodní gremium pražské pro e národnostní dohodu. Rada nového obchodního gremia král, hlav města Prahy učinila ve své mímořádné plenární schůzi, dne 30. září t. r. dopoledne konané, k ná- vrhu člena svého pana Josefa Martinele tente jednomyslný projev. malsč aa „Nové obchodní gremium královského hlav ního města Prahy vitá s radostí kroky Zemské jednoty českých obchodních gremií v královstvi Českém, aby konečně dosaženo bylo dohody obou národů tote naše královatví obývajících, kteréžto dohody jest nutná potřeba, aby konečně jednou nastaly lepší politické poměry nejen v Čechách. nýbrž i v celé říši a umožněn byl národohospodár ský rozkvět, pro nějž v naší vlasti zvláště jsou dány všechny podminky. Nové obchodní gremium je přesvědčeno, ž při vzájemné dobré vůli a vzájemné úctě a šetr- nosti k zájmům obou stejně vyspělých národů brzká dohoda na základě spravedlnosti a rovno- právnosti je možna a žádá všechny poslance, ze- jména však paslance za královské hlavní město Prahu, aby, dojde-li k jednání, ať z jakýchkoli dů- vodů, jemu se nevyhýbali, nýbrž vešli v ně s pře- svědčením, že veliká většina poplatnictva obou národností vřele si přeje, aby konečně smír v Če- chách byl zjednán.
Martinele Praha Čechy pražský pro e národnostní dohoda
17 article
Vyslovujíc tedy s usnesením Zemské jednoty českých obchodních gremil v království Českém úplný souhlas, děkuje navrhovateli panu císařské- mu radovi Antonínu Svobodovi za vhodný podnět a vyslovuje zároveň svému presidentu panu říš- skému poslanci Ladislavu Čechovi plný dík a u- znání své za veškeré kroky, které v plném sou- hlasu se snahami gremia k dosažení národnostního smíru slovem i tiskem podnikal, vždy správně chápaje svůj úkol, který jemu jako jedinému říš- skému poslanci z kruhů obchodnictva přísluší. K Obchodní a živnostenské komoře pražské vznáší gremium zároveň důtklivou žádost, aby podnětu Zemské jednoty českých obchodních gre- mií v království Českém se ujala a svým mocným vlivem jej uplatniti pomohla.“
Svoboda Čecho
18 article
K projevu Obchodní a živnostenské komory v Praze. V plenární schůzi Obchodní a živnostenské komory v Praze, po projevu presidenta V. Něm- ce (viz včerejší večerní „Nár. Listy“) ujal se slo- va cís. a kom. rada p. Arnošt Grossmann: Jak se vážený pan president ve své řeči zmínil, vyšel ze Zemské jednoty českých obchodních gremií v král. Českém významný popud. — Tato korporace žádá, aby veškeré komory v král. Českém spoje- nými silami zasadily se o dosažení národnostního smíru. Společný výbor obchodních komor 1 ji- ných korporací má se uraditi o proveditelnosti návrhu na urovnání poměrů v Čechách. Naši komoře podařilo se i v nejtěžších dobách udržeti shodu a svornost mezi členy obou národ- ností. Naše komora jest po více než celé čtvrt- století neúmornou zastánkyni národnostního do- rozumění. Mám (udiž za to, že ono místo, kde při- slušníci obou národů po řadu let hájili společné jim zájmy hospodářské a účinně spolupracovali k prospěchu hospodářské politiky říše, že totéž mi- sto jest nejlépe způsobilé k jednání, směřujícímu ke shodě i na polich jiných, zejména též ku poli- tiekému dorozumění a jak doufám, pak také i k dohodě obou národů společnou naši vlast obývají- cích. Docílí se to vzájemnou spravedlností a šetře- ním práv a zájmů jedněch i druhých. Prohlášení váženého pana presidenta, že ko- mora jest ochotna působili ke svolání zástupců komor a korporací ku poradě o námětech Zem- skou jednotou českých obchodních gremií daných co nejvřeleji vítám a provázím je přáním, aby za- ovule
Grossmann Německo Čechy živnostenský komora v Praga
19 article
počaté patriotické dílo ke zdaru obou národů ze- mě i říše šťastně bylo dokončeno. Projev tento příjat byl českými i německým levolor ok eěr členy s plným souhlasem.
20 article
epon- vnlolsi
21 article
ji Projev žívnostenstva. o1Výkonný vý b o r živnostenský „Zemského ústředí živ. odblorů nár. sitrany svobodomyslné“ konal 29. září 3. hod. odpol. širší schůzi, které se zúčastnili četní delegáti venkovští. Po podrobném vysvětlent předsedy posl. Kratochvíla a provedené de- ol batě přijat násl. projevi „Výkonný výbor živnostenský“ jako zástupee „Zemského ústředí živnostenských odborů národ- ní strany svobodomyslné“ souhlasí s proje- vem „Zemské jednoty českých ob- chod. gremií v král. Českém“ ze dne 17. září t. r., v němž voláno po národnostním smíruv král. Českém, v uvážení, že trvající rozvrat zhoub- ně působí na vývin celkových českých poměrů národnostních a kulturních a vedle toho způsobuje přímo zoufalé poměry hospodářské, jichž tíha do- padá právě nejkrutěji na střední stavy a přede- vším na stav živnostenský, jelikož nejen zákon- né opatření jeho potřeb a oprávněných požadavků je zdržováno, ale také zemožňováno, je vešker podnikání jak stavební, tak i průmyslové a živ- nostenské, čímž nejširším kruhům občanským hro- zí přímo bída.
Kratochvíl
22 article
Živnostenský výkonný výbor vyslovuje plnou důvěru politickému vedení národní strany svobo- domyslné a žádá, aby pokračovala na nastoupené cestě ochoty zúčastniti se poctivého vyjednávání s Němci ke konečnému dosažení dohody. — Vy- slovuje při tom své přesvědčení, že má se užít každé příležitosti, lode možno projednati práva a požadavky národa našeho a pro jich vyplnění půso- biti. Prohlašuje dále, že není příčiny k obavám jed nati o požadavcích našich i s vládou krajně ne přátelskou, poněvadž naše požadavky jsou tal správné a oprávněné, že se sami svojí věcnou pod- statou před každým forem obhájí. Výkonný výbo živnostenský považuje konečně za povinnost dů- razně varovati před každou passivitou, neboť poci- ťovány byly v minulosti vždy velmi těžce následky každé passtvity, ať trvalé nebo dočasné, nebot vždycky, lodyž jednalo se bez účastí české, byly výsledky škodlivé a v daném případě by neúčast v konferencích znamenala, že by nevýslovně, takřka historicky důležité předlchy, v nichž řešeny budou otázky přímo existence českého národa se dotý- kající, byly vyřizovány bez nás, když bychom sami vzdali se možnosti k jich zlepšení působiti. — Není také možno zavírati oči před ústavním ne- bezpečím, které v přítomáé době hrozí královstv Českému a tu nutno si dobře uvědomiti, že jediným bezpečným prostředkem k odstranění tohoto nebez- pečí jest čestná a spravedlivá dohoda s druhým národem, královetví toto obývajícím.
Němec
23 article Nehezpečí třetí války balkánské
Nehezpečí třetí války balkánské Nepodvádějte veřejnost. Z Vídně, 30. září. Dnešní „W. Allg. Ztg. uveřejňuje s datem 30. září z Drače tuto depeši: „Dle zpráv, které z dobrého pramene sem došly, postoupili Albanci ve stálých bo- jích vítězně od Dibry přes Strugu až ke Go- stivaru. Zajali 300 Šrbů a ukořistili 20 děl. Rovněž albanské operace směrem ke Kičevu a Ochridě jsou úspěšny. K Albancům přidalo se 40.000 makedonských Bulharů. Bitolje je od Srbů vyklizena.“ a enajlie Tuto depeší uveřejňuje list, který má přímé styky se zahraničním úřadem a spoléhá zřejmě na stupidnost německého obyvatel- stva, kterému není známo, že spojení s Dračí ani telegrafického ani jiného není, poněvadž veškerá komunikace zpráv možna je pouze zvláštními posly a trvá, než se dospěje k první telegrafní stanici, nejméně týden. Rovněž zprávy od Kičeva, Ochridy a Gostivaru po- třebují nejméně osm až deset dní k dopravě Jest zřejmo, že „W. Allg. Ztg.“ přináši vymyšlené tendenční zprávy. lpsmi ob Turecká péče o mohamedány.ov M. Z Kolína n. R., 30. září. (Zvl. telegr „Nár. L.“) Dle poloúřadní zprávy „Köln. Ztg. podobá se, že Turecko chce dosíci na Řecku pro mohamedánské obce a školy ta- kových ustanovení, jaká obsahuje turecko- bulharská smlouva. Ostrovní otázka bude asi zatím z Rešidových návrhů vyloučena h vde
W Allg Bulhar Srba Köln Vídeň Drač Kičevo Ochrid Gostivar Kolín Turecko Řecko
24 article
ds dvla lsvo
25 article
Nový bulharský vyslanec v Cařihradě. Ze Sofije, 30. září. Po ukončení veške- rých vyjednávání v Cařihradě jmenován bude mírový delegát Tošev bulharským vyslan- cem v Turecku.nd Z bojiště srbsko-albanského. r švon Zprávy o obsazení Tetova, Gostivaru atd. atd Arnauty neodpovídají pravdě. Stejně není zaruče- ných zpráv o pádu Strugy a Ochridu. Královským ukazem zmocněn je ministr války mobilisovati všechny první ročníky válečnýcch jedl- notek, kterých bude zapotřebí. Silu mobilisovaných pluků má taktéž unčiti ministr války sám. Na zá- kladě tohoto zmocnění mobilisovány jsou všechny vojenské jednotky, dislokované v Novém Srbsku, dále 7., 9., 11., 12. ! 13. pěší pluk i pluk horských děl. Mobilisace týče se však jen prvních ročníků Není tedy všeobecnou mobilisací. vondo acz Bělchrad. 28. záři.
Tošev Cařihrad Sofijá Tetov Gostivar Ochrid Nový Srbsko
26 article
Některé posily přece už zasáhly do boje, a hlavní síla je stále ještě na cestě. Vahledem k váž- nosti situace dovolila řecká vláda provoz srbského vojska i příslušenství přes Solun. Tak bude možno věas koncentrovati dostatečné vojenské sboryv okolí Bitolje a Ochridu. Situace na severním i jižním bojišti je stále ještě velice vážnou. Djakovice sice není ještě ob- sazena Arnauty, ale příčinou toho je jen nesvor- nost arnautských náčelníků, kteří se nemohou shod- nouti o plánu postupu. Tak lze se nadíti, že i tam stihnou srbské posily ještě včas. Z okolí Ochridu není zpráv, protože telegra- fické spojení je přerušeno. Důsledně neví se také určitě, je-li Struga už vzata Arnauty. Jisto je, ž pád její je blízký. V okolí nalézá se dle tvrzení uprchlíků asi 300 bulharských komitů. Na středním bojišti se štěstí válečné aspoň částečně obrátilo, Před Prizrenem v blízkosti vesnice Vasjatu se stále ještě bojuje. Arnanti sice dostávají stále čerstvé čety, ale přes to nejsou s to dobýti opev- něné arbské posice. Z útočníků zde dílem padlo dílem raněno je asi 400 mužů.
Bitolje Ochrid Struga Soluna
27 article
Obyvatelstvo arnautské z okolí Ljumy připo- jilo se k povstalcům. Na Kičevo, kde se rovněž drží slabá srbskká posádka v opevněních, podniknuli Arnauti včere dvakráte útok, kterým sice srbští obránci mnoh ztrát utrpěli, ale přece si posice udrželi Před Mavrovem přešli Srbové, obdrževše třebar jen menší posily, k ofensivě. Zahnali Arnauty z Ma- vrova, ale těmto podařilo se skupiti se na návrších blízko mavrovských hanů. Odtud počali znovu útou čiti asi se 6000 muži na pahorky v levo Mavrova kde se drží asi 1000 Srbů s jednou horskou baterií Bitka vedla se od samého rána. Dobře působivé palbě děl podařilo se nejen útoky Arnautů od- raziti, nýbrž Arnauti byli ze své posice vytlačeni dali se na útěk, zanechavše asi 1000 raněných mrtvých. Srbové měli tu pouze 2 mrtvé a asi 10 raněných. Dle zpráv vojáků srbských měli Arnauti pře Mavrovem i 6 děl, kterých však neuměli vhodně užíti. V důsledcích této bitvy u Mavrova ustou- pili Arnautí až ke Galičníku, který snad za krátko budo opět obsazen Srby. Tímto ústupem ztracene je spojení Arnautů s předvojem, operujícím před Gostivarem. I tento jest dosud obsazen Srby, kteří kryti vykopanými na rychlo náspy, odrážejí veliké massy Arnautů, pokoušejících se vzíti Gostivar.
Arnauť Srba Arnauta Mavrův Arnautí Ljuma Ma
28 article
* drobném proteiji ranni člale » snn večerní na i Ve fliálkach na venkoe ranní cislo. . . to večerní r a tnseráty pluti se boto vs nupřoa Předplaceni a jnserta přílime sdministrnoe v Marisnské nl. . a Tum nacházeji se tež ředakca. tiskárna . ezpsedtiee „Národnich Listů“. Rukopiay se nevrannii sne
29 article
nzžd nbna s
30 article
oa oši bu
31 title
Albanie.e
Albánie
32 article
hsí a a ČER- oj skol
34 article
hnot zem okevo j arn pnl
35 article
Bělehrad, 27. září.
Bělehrad
36 article
*44 Hranice, stanevené vetmocené 2e m a n.. 19v3. Území, jež má bjtl rez děleno vazl Albanil a Kacko na návodnostním podkladě dle zjištění meziné vasi komil se Správní obvodyjež turecké vláid aplortly dane Od těch čas, co uměle vyvolána otázka „sa- mostatné“ Albanie, o této zemi velmi mnoho se píše, ale šmahem chybně, neboť dosud se zevy- jasnil ani pojem Albanie, a z toho tolik zmatků. To přizaávají i ti, kdož o ní píšou. Není snadno označiti hranice dnešní tak zv.
Hranice Albánie
37 article
Alhanie ani na západním pobřeží, ani naproti vnitrozemí balkánského poloostrova, protože histo- rické i národopisné okolnosti neustále měnily roz- lohu Albanie. Vše to způsobuje, že dlužno roze- znávati dvě Albanici zeměpisnou a národopisnou, hranice národopisné Albanie těžko jest vylknouti. protože se Albanci ode dvou století šiřili na újiu slovanského živlu, o čemž v tomto ljstě již ne- jednou byla řeč. Albanie se dnes prostírá od iižní hranice Černé Hory k severní hranici Řecka. Tak říkají jední, ačkoli by lépe bylo říci, že na jihu sahají jen do Argyrokastronu, pod nimž na jihu jsou pořád více promíšení Řeky. Nejvýchodnější pak bod Albanie jest hora Geristeri na jihi od Bitolie. Albanský břeh má hojnost přirozených pří- stavů. V sev. Albanii nachází se Medová (S. Glo- vaní di Medua), jež se může právem nazvati pří- stavem skaderským: jižněji je Drač, jenž se může rozvinouti ve velmi přihodný přistav, ale bude to vyžadovati velkých nákladů a mnoho času. V jižní Albanii jest Valona, jeden z nejprostrannějšícha nejlépe opevněných přístavů Albanie. Před přísta- vem leží ostrov Saseno. Chráněn jest poloostrův- kem, který vybíhá v mys Languetu. Ostrov Sa- seno může býti nejpevnější ochranou přísťavu. Dále jsou přístavy: Porto Oanarmo, Santi Qua- rante, Sajada, Gemenica, Plataria. Parga, konečně přístav Preveza při vchodu do zálivu Arta. Nej- větší důležitost má přístav Valona, pročež jej m vyhlednutý Italie, jíž je velmi blízko. Od Otranta do valonského zálivu je pouze 70 km. Dnešní zeměpisná Albanie prostírá se po třech vilajetech: skaderském, bitolském a janinském Albanci netvoří jednorodou skupinu národní ani národopisnou. Mezi ními jsou rozdíly v jazyku, víře, obyčejích a tradicích, spory o území i ho-
Medu Valon Santi Sajada Gemenica Platario Parg Albánie Řecko Drač Otranto km
38 article
se saese katado? cio
39 article FEUILLETON.
FEUILLETON. VProf. dr. Robert Novák.s es Dnes 1. října 1913 dovršuje prof. Robert Novák šedesátý rok svého života. Prof. Novák náleží k nejpřednějším zástupcům če- ské vědy. Jako latinista těší se evropskému jmenu, kritická vydání dlouhé řady římských prosaiků, vědecká díla o římské gramaticea stilistice citují stále jeho jmeno, ale česká ve- řejnost poměrně málo o něm ví. Jest to při- rozeno. Prof. Novák tráví svůj život u svého pracovního stolu a na katedře. Duševní výše. na které stojí R. Novák, nevymáhá a nepotře- buje aplausu, dithyrambů a komplimentů. R. Novák narodil se 1. října 1853 v Ledči nad Sázavou. Vychodiv obecnou školu ve svém rodišti a v Přibyslavi, odebral se roku 1864 na studia gymnasijní do Německého Brodu, kde záhy obrátil na sebe pozornost svých učitelů skvělým svým nadáním a ne- úmornou pílí. Již tehdy byla klasická filolo- gie nejoblíbenějším předmětem jeho studií R. 1872 vstoupil jako posluchač klasické filo- logie na universitu pražskou. R. Novák přišel ve šťastnou dobu. Klasická filologie, archaeo- logie a srovnávací jazykozpyt byly tenkráte zastoupeny Kvíčalou, Linkrem. Bippartem Benndorfem a A. Ludwigem. Největší vliv měl na Nováka arci Kvíčala. Vedle těchto profe- sorů Novák horlivě poslouchal Höflera, Volk- manna, Loewe, Willmanna a Woltmanna. Na universitě oddal se Novák s celou duši především studiu římské literatury a latin- ského jazyka. Bystrostí úsudku a hloubkou svých vědomostí upozornil na sebe záhy Kví- čalu, Linkra i Bipparta, kteří viděli v něm jednoho z nejlepších svých žáků. Roku 1877 podrobil se Novák se skvělýms výsledkem zkoušce z latiny a řečtiny pro vyšší gymnasia. Od r. 1875—78 působil jako supplent na aka- demickém gymnasiu, od r. 1878—1889 jako
VProf doktor Novák profesor R Novák Kvíčala Linkr Bippart Benndorf Höfler Volk Loew Willmann Woltmann Bippart Ledeč nad Sázava Přibyslav německý Brod
41 article
profesor při gymnasiu ve Spálené uliči. Tou
42 article
dobou uveřejnil Novák kritické příspěvky k textu Liviovu a některých jiných římských prosaiků v Listech filologických a paedagogi- ckých a ve Sborníku na oslavu Kvíčalovu V programu gymnasia ve Spálené ulici r. 187 vydal důkladnou studii o pramenech řeč Velleiovy v Ciceronově spise de natura deorum. Rozdělením university pražské v českou a německou roku 1882 otevřelo se Novákovi nové pole činnosti. Novák byl prvním docen- tem, jenž se na české fakultě filosofické ha- bilitoval. Na této fakultě působil prof. Novál bez přetržení, bez nejmenší dovolené plných 31 let. Bylo jistě málo mladých docentů, kteř vstoupili poprvé na universitní kathedru s tím fondem vědeckým a s tou zralostí duševní jako Novák. Věděli jsme všichni, jakým bude Novák akademickým učitelem, když námv Jednotě českých filologů přednášel latinské zvuko- a tvarosloví. Hned při aktivování če- ské university r. 1882 byl Novák jmenován ředitelem latinského prosemináře.
Novák Liviův Kvíčalův Ciceronův natura profesor Novát
43 article
Již v prvním akademickém semestr shromáždil Novák kolem sebe thiasos mla- dých, nadšených posluchačů, kteří s hlubokým zájmem sledovali výklady mladého docentaa kteří horlivě pracovali v latinském jeho pro- semináři. Tyto sympathie posluchačů zůstaly Novákovi povždy. Rozsáhlá vědecká i učitel- ská činnost Novákova došla ocenění tím, že Novák jmenován byl r. 1889 mimořádným a r. 1896 řádným profesorem. R. 1896 stal se členem zkušební komise pro gymnasia a reál- ky, r. 1905 ředitelem filologického semináře kde převzal řízení oddělení latinského. Novák ovládá řeckou i latinskou filologi stejně dokonale, ale těžiště vědecké jeho prá- ce spočívá v latinské grammatice a v textové kritice. Kvíčala byl exeget, Novák jest kritik Poslední dobou rozmachem klasické archaeo- logie, epigrafiky a reálních oborů klasické filologie vešlo v modu dívati se úkosem na tak zv. formální filologii. Jistě neprávem. Ve- liký rozkvět všech disciplin filologických
Novák Novákův Kvíčala reálka
44 article
podmíněn jest přece nemalou měrou kriticky přesnými texty starověkých autorů. Jako kri- tik Novák nesbírá rukopisného materiálu, ne- kollacionuje starých rukopisů, nýbrž hojí po- rušené místo na základě přesného oceněn rukopísného podání a na základě znalosti mluvy a slohu dotyčného spisovatele, jdoucí do nejmenších, i formálních podrobností. Jest to vědecký směr Wölfflinův a jeho školy. U Nováka není laciných konjektur některých novějších hollandských filologů nebo Blayde- sových, konjektur, jež vytryskly z okamžitého nápadu. Ani kritické studie Madvigovy, ani Vahlenovy, ani Büchelerovy, ani Gertzovy nejsou podepřeny takovou znalostí mluvy slohu dotyčného spisovatele. Kdo probírá se těmi svazečky kritických vydání Novákových s Adnotatio critica na konci a vidí zde struč- ný výbor konjektur, netuší, co práce a pře- mítání, co učenosti a důvtipu skrývá se z tím prostičkým: correxi. Novák obírá se zvlá- ště textovou kritikou římských prosaiků Ci- cerona, Sallustia, Livia, Caesara, Quintiliana
Novák Wölfflinův Madvigův Vahlenův Büchelerův Gertzův Novákův Adnotatio Sallustius Livius Caesar Quintilianus
45 article
Tacita, Velleia Patercula. Valeria) Maxima, Apuleia, Seneky rhetora a filosofa, Suetonia Sriptores historiae Augustae, Plinia mladšího, Frontona, Ammiana Marcellina, Curtia Rufa. římských panegyriků atd. Texty těchto spiso- vatelů děhují důmyslu Novákovu velikou řadu evidentních emendací neb aspoň velmi pravděpodobných konjektur. Z římských bás- níků obírá se Novák kritikou Catulla, Ve- ryllia, Statia a Martiala. v nn Kritická vydání římských provalků Livla, Ammiana, Marcellina, Seneky rhetora a fi- losofa aj. uvádějí bezpočtukráte jméno No- vákovo a nejpřednější latinisté naší doby Schmalz, Landgraf, Stangl, W. A. Baehrens. Löfstedt, Sjögren, Grestafsson a j., jmenuj Nováka vždy honoris causa. Krebsův Anti- barbus cituje jej skoro na každé stránce a rov- něž novější díla z oboru latinské gramatiky o něž si Novák svými pracemi získal rovněž veliké zásluhy. Firma Teubnerova požádala minulého roku prof. Nováka, aby opatřil pro slavnou její sbírku Bibliotheca Teubnériana
Tacitus Apuleius Seneka Suetonius Augustae Plinius Fronton Marcellinus Rufus Novákův Novák Catullus Statius Martialis Ammianus Landgraf Stangl Baehrens Löfstedt Sjögren Grestafsson Krebsův Teubnerův profesor Bibliotheca Teubnérian Valerio Velleia Patercula
46 article
kritické vydání Seneky rhetora. Kritické gramatické a stilistické studie Novákovy uve- řejněny jsou v Listech filosofických a paeda- gogických, Českém museu Hilologickém, Zeitschrift für österreichische Gymnasien. Wiener Studien, v publikacích české akade- mie, ve vydáních některých knih Livio- vých, spisů Sallustiových, Caesarových Zá- pisků o válce občanské, spisů Tacitových, ně- kterých řečí a filosofických spisů Cicerono- vých, Novákem pořízencýh, a ve vydáních ci- zích editorů (na příklad v Clarkově vydání Ammiana Marcellina atd.). V Ottově Slovníku naučném zpracoval prof. Novák až na nepa- trné výjimky všechna hesla z oboru římské li- teratury, latinského jazyka a stilistiky. Jako odborný redaktor klasické filologie a archaeo- logie v tomto Slovníku vzpomínám vděčně bezpříkladné ochoty, s jakou prof. Novák vždy v pravý čas zasílal hesla jím zpracovaná, jež jsou ozdobou díla Ottova a jež sama sobě vykazují prof. Novákovi ve vědecké li- teratuře naší vynikající místo. Novák přeložil dále do češtiny Ciceronův spisek o nejlepším druhu řečníků (Praha, 1880) a Ciceronovy řeči proti Katilinovi (t. 1885).
Novákův Wiener Studien Sallustiův Tacitův Novák Clarkův Marcellinus Ottův profesor Ciceronův Katilin Praha Český muzeum Hilologický Zeitschrift für österreichische Gymnasien Liviovýchod Caesarův Zá Ciceronovýchod
47 article
Prof. Novák jest řádným členem České akademie a tou dobou praesidentem třet třídy a řádným členem královské české spo- lečnosti nauk. V české akademii rozvíjí prof. Novák rozsáhlou činnost jak ve třídě, tak v důležitých komisích, jejichž jest členem. Z podnětu jeho byla založena akademií bi- bliothéka překladů autorů řeckých a řím- ských, jež přinesla již dlouhou řadu zdařilých převodů starověkých klasiků. V minulém roce školním byl prof. Novák děkanem fakulty fi- losofické.sv 5 Prof. Novák vchází v šedesátý řok života v plné důševní i tělesné síle svěžěsti! S pi- satelem těchto řádků spojují se Novákovi přátelé, ctitelé a žáci v upřímné: multos ad annosl ee v H. Vysoký. andmles obata, dosá v
profesor Novák Český akademie akademie bi fakulta fi