Načítám náhled…
Chunky — 35 celkem
· entity: person 142, org 19, place 48, work 1
1
masthead
Strana z.
2
masthead
NARODNÍ LISTY-
3
masthead
23. března 1907. Císlo 82
4
article
frakcí, navzájem odpůrčích, ale přece při otázkách
národních viděli jsme nejednou, jak jednolně postu-
pují. V českém táboře jinak. Byla to zejména naše
národní strana svobodomyslná, na kterou byly pod-
niknuty vášnivé útoky se strany agrární. Posl. Prášek
nazval naši stranu měšťáckou-
Posl. Březnovský: To má z „Práva Lidu“í
Posl. dr. Pippich (pokračuje): ... ač jsou mezi ná-
mi relníci, kteří již po léta zdárně pracují o úkolecl
zemědělských. (Výborně!) Přísedící zem. výboru posl
Žďárský rovněž se obořil na naši stranu způsobem
který sluší rozhodně zavrhnouti. (Hlučný souhlasu
svobodomyslných poslanců)
Posl. dr. Zimmer: Mohl býti rád, že měl příleži-
tost se očistit!
Posl. Zárvorka: On se nepotřeboval před vámi
očišťovat! Jen dočkejte času jako husa klasuí
Posl. dr. Zimmer: Vy se dočkáte dřív! Ostatn
o p. Žďárském psaly to noviny!
Posl. dr. Pippich (pokračuje): Podnět k těmie
útekům dala interpelace posl. Březnovského, založená
na zprávách listů. (Výborně! Tak jest!) Myslím, že
žádný soudný a poctivý člověk nemůže se vzpírati
snaze, aby bylo něco vyšetřeno, co veřejně bylo psáno
v novinách. To přece nemůže nikdo nazvati útckem
na stranu, a také v žádném tábořa poctivém
se nikdo nemusí báti vyšetřování. Včera
také prohlásil posl. Žďárský, že se věcné kritice ne-
vzpírá; ale můžeme říci, že v jeho řeči nebyla obrana
proti věcné kritice, ale skrytý tajný účel, aby byl pod-
niknut útok na naši stranu. Útok nebyl ničím odů-
vodněn. (Hluk u poslanců agrárních.)
Posl. Anýž: Vy mlčte, pane Rataji, vy jste ješt
ničeho nedokázal. Vy jste obvinil celou českou žurna-
listiku s úplatnosti, ale jediným důvodem jste nedo-
kázal pravdivost svého tvrzení. (Hluk.)
Posl. Rataj: Co jsem tehdy řekl, na tom trván
do dneškat
Posl. Zázvozka: Měl plnou pravdu!
Posl
Prášek
Březnovská
doktor
Pippich
Zimmer
Žďárský
Rataj
Březnovský
5
article
Posl. Anýž: Ale nic nedokázal!
Posl. dr. Pippich: Jistě všichni uznáváme ne
pokrytě a spravedlivě dobré vlastnosti pana přísedí
cího Žďárského.
Posl. Zázvorka: Ano spravedlivě! Ta slova dva-
krát podtrhnout!
Posl. Macháček (vykřikl podrážděně).
Posl. Zázvorka (k posl. Macháčkoví): Chovejle
se slušně! Ano? (Hluk.) To si můžete dovoliti v Kutné
Hoře, ale tady to nejde. (Odpor u svobodomyslných
poslanců.)
Nejvyšší maršálek zemský (zvoní) a vybízí k
klidu.
Posl. Březnovský: Zázvorka zalívá zahrádky
(Veselost.)
Posl. dr. Zimmer: (k posl. Zázvorkovi): Chováte
se neurvale.
Posl. Zázvorka: Nedám si přece líbiti nic od tako-
vého výrostka.
Posl. dr. Pippich (pokračuje): Neslýchaný
způsobem bylo zde útočeno na muže
který svou minulostí, svým utrpením
prací ve službách národa získal si vše-
obecnou úctu, který jest povznese
nad všechno podlé osočování a očerňo-
vání. (Bouřlivý potlesk svobodomyslných poslanců.)
Posl. dr. Zimmer (k poslancům agrárním): Nejste
ani hodni, abyste mu rozvázali řemínky na nohou
Posl. Zázvorka: Žádné nemá, kdo pak by se
s ním tahal
Posl. dr. Zimmer: To jest vtip ubožáků!
Posl
Anýž
doktor
Pippich
Žďárský
Zázvorka
Macháček
Březnovská
Zimmer
Macháčkový
Kutná hoře
6
article
Posl. Zázvorka: K vám pro rozum nepůjdu, vy
advokáte! (Hluk.)
Nejvyšši maršálek zemský (zvoní) a vybízí ke
Posl. dr. Pippich: Pan přísedící obvinil zde ve-
řejně dra. Grégra ze zištnosti; mluvil cosi o dopisech
ale proč dopisy ty neukázal? Rekl, že mu byly nabí
zeny dary, aby podporoval ty, či ony dodávky. Jmě
nem české veřejnosti a jménem všech českých měs
musím se ohraditi proti tak odvážnému tvrzení. My
slím, že jest urážkou pro česká města, tvrdí-li se
že byla schopna nečestného skutku.
Hlasy: Tak jest! Jmenovati
Posl. dr. Zimmer: To jest přímo neslýchaná ostu-
da národní, co tu bylo řečeno! Jak může někdo se
očišťovat a při tom napadati jinéhov!
Posl. Rataj: To je vaše taktikal
Posl. Zázvorka: Měl sa dát snad klidně všechino
od vás libiti? (Velký hluk.)
Nejvyšší maržálek zemský opět zvoní.
Posl. dr. Pippich (pokračuje): Bylo vytknuto.
že za úřadování dra. Grégra byly ve zdravotním r
ferátu jisté nepořádky.
Posl. Březnovský: Dnes je lo tam ještě horšíl
Posl. dr. Pippích (pokračuje): Připouštím, že
tomu tak bylo, ale nezapomínejme, že tehda byla
doba zcela jiná. Tehdy ještě báli jsme se dělati
dluhy, na všech stranách se šetřilo a pamatuji se
sám, jak dr. Grégr trpce si v komisi stěžoval na svou
malomoc. Věděl o nedostatcích, rád by je byl odči-
nil, ale měl vázané ruce.
Všechno to, co bylo zde proti němu předneseno,
jest nečistou zbraní předvolební
která snad působí na neuvědomělé lidi, ale nesměle
by se jí používati zde mezi vážnými muži.
Posl
Zázvorka
doktor
Pippich
Grégr
Zimmer
Rataj
Březnovská
Pippe
7
article
Jsme plně přesvědčeni, že posl. dr. Grégr konal
svojí povinnost. Také tvrzení posl Žďárského o kon
centrační komedii není leč předvolebním
trikem. Každý soudný člověk dobře ví, že ná
rodní strana svobodomyslná mnoho musila obětovat
snaze soustřediti všechny vrstvy národa ve mohulný
šik, že vyžadovalo to od ní mnoho sebezapření
nikdo by nemohl říci, že to byla akce na chytán
voličů. Mladočeská strana šla ve snaze až do kraj
nosti; činila všechno, aby posloužila věci národní
nejméně však myslila sama na sebe. Za to zaslouž
spíše dík a nikoli pohanu. (Výborně ! Dlouhotrvajíeí
potlesk.)
Posl. rektor prof. dr. Hlava (proti): Sledoval
jsem jednání sněmu a chci jako zástupce university
promluviti o potřebách lékařských a navá-
zati na osnovu o uspořádání poměrů úřadnictva
okresního. Dověděl jsem se, že nastala v této otázce
již dohoda a chci vysloviti podivení, že při věci tak
sociálního významu objevila se různá mínění. J
pravda, že platy jich jsou minimální, že není vy-
hlídky na postup. Jejich sociální poměry jsou špatn
a musí vziti za vděk tím, co se jim podává.
Nežli objasním stanovisko, které se ozývá
z krohů lékařských, chci referovati o tom, k jakým
výsledkům vedly resoluce, ve kterých jedná se o vy-
líčení poměrů na universitě české a o odpomoc.
která se strany vlády měla býti vyžádána. Výsledky
jsou skrovné a je třeba mnoho let, nežli k jakés
definitivní úpravě těchto poměrů dojde.
Na začátku zimního semestru měli jsme ne-
hodu, že pro přílišný nával posluchačů musily býti
přednášky zastaveny a hledány dříve nové místnosti
Ovšem intervencí p. místodržitele podařilo se míst-
ností tyto nalézti a na krátký čas česká fakulta
filosofická aspoň pro nějakou dobu nalezla přístřeší.
doktor
Grégr
Posl
profesor
Hlava
J pravda
8
article
Vláda zakoupila potom staveniště pro nové budovy
klinik, ale to je krok, který povede teprve v několik
letech k cíli. Na stanovišti 10. ston ještě budov
obývaná. Nemáme rovněž plánu a přál bych si, aby
pan místodržitel pokud možno nejrychlejí i v této
žádosti intervenoval.
O fakultě lékařské ani nemluvím. Tam jsme
špatně na tom v ohledu klinik i theoretických
ústavů. Máme třikrát nastavovanou budovu, ve které
je směstnáno 11 oddílů. Místnosti se nemohou roz-
šířiti Mnohé deputace, četná promemoria ukázala
na potřeby naše. Však dostali jsme radu z minister-
stva financí, abychom stavěli několik poschodí na-
horu, čímž prý bude odpomoženo našim steskům,
Mnoho nám bylo slibováno, ale málo jsme do-
sáhli. Humanitní ústavy jsou zrovna tak mizerné
nyní, jako byly dříve.
Posl. dr. Zimmer: Tak vida! Tak pan Ždárský
tomu neodpomohll
Posl. dr. Hlava: Na tom vinu nemá ani pan
posl. dr. Grégr, ani pan posl. Žďárský, vinu hledali
dlužno docela jinde a sice ve vedení ústavů, které
mělo dávno upozorniti na nedostatečné místnosti, na
ty hladomorny v porodnici, na pařeniště tuberkulosy.
a žádati zbudování nových ústavů. Lékaři ústavů
pro choromyslné mají službu velice těžkou, i jest
spravedlivo, by byli placeni tak, jak za práci svou
zaslouží. Dožadují se právem, aby měli aspoň jedno
odpoledne v týdnu prázdno a by bylo přihlíženo též
k vědecké výchově dorostu. Při úžasném rozvoji lé-
kařství třeba poskytnouti lékařům příležitosti, aby
mohli získati nových poznatků. Jest spravedlivo, aby
se jim dostalo stipendlí k návštěvě ciziny.
Posl
doktor
Zimmer
Ždárský
Grégr
10
article
Kladu dále váhu na to, aby v jednollivých
ústavech zřízeny byly laboratoře, ve kterých mladšt
za vedení starších ku práci vědecké byli by nabádáni
K tomu třeba postaviti v čelo takových ústavů lidí
ztojící na výši vědy a tu nesmí rozhodovati anciennila
nýbrž kvalifikace! Třeba poukázati též k tomu,
lékaři to těžce nesou, že dosud nebyl ustanoven
ředitel v Bohnicích; ta věc jest skutečně divnou! Je
známo, že stavbu ústavu v Dobřanech vedl prof. dr
Pick. Podobně třeba, aby i stavby v Bohnicích vedí
zkušený odborník, jenž vědu absolutně ovládá! (Vý
horně!)
Musím tlumočiti též stanovisko lékařů veřejných
nemocnic, kteří se domáhají zlepšení svého postavení
Mají k tomu rozhodně právo, když mají hájiti zdra-
votnictví, i jest třeba pokud možno nejdříve podat
předlohu na úpravu jich platů. V čelo mnohých ne
mocnic postavila okresní zastupitelstva zcela po zá-
sluze chirurga, jichž plat mnohde jest velmi nepalrný
vědy a postavení jich nedůstojný. Třeba rozšířiti též
jejich právomoc, neboť je velkou křivdou, když v ne-
mocnicích je ředitelem ne lékař, ale správce. Ne-
smí se zapomenouti též toho, že v těchto nemoc-
nicích jest třeba také řádných gynekologů, odborníků
porodních a dermatologů. Požadavky lékařů směřuj
dále k tomu, aby v našich nemocnicích zřízena byla
místa prosektorů, rovnající se primariátu. Míst těeh
třeba nezbytně, a to ku vědecké kontrole lékařů, z
úelem konstatování nemoci infekčních a v zájmu ve-
řejného zdravotnictví vůbec.
profesor
Pick
Bohnice
Dobřany
11
article
Na četných schůzích lékalů pronášeny jsou
stesky, že jsou placeni jako ponocní a pravím, že
chtějí docíliti, aby se jim dostávalo platu z po-
kladny zemské, a rovněž by jim bylo přiřknuto pa-
sivní právo volební. Řečník mluví potom o nedl
statcích při obsazování míst obvodních lékařů a praví
že těžko je bojovati proti prote žování, které všude
bují a že při obsazování míst měla by býti tázána
o radu lékařská komora. Rovněž pronášejí se stesky
lékařů obvodních dále v tom směru, že disciplinárn
moc je vykonávána nad nimi bez jich slyšení. Rovně
zde má býti žádána komora lékařská o dobrozdání
Těžce nese stav lékařský poměry, které zavládly
při nemocenském a úrazovém pojišťování a při stá-
vajícím paušalování práce lékařské. To ovšem spadí
do zákona říšského. Zmiňuji se o tom, abych ukázal
jak hrozné jsou ty poměry. Lékaři dostane se mnohdy
za jeho výkon žebrácké mzdy až 4 haléřů. Pr
takových poměrech je pochopitelno, že práce lékařsk
není od širších kruhů oceňována, Je třeba jen po-
dívati se na ambulanci takové nemocenské pokladny
kde mnohdy v hodině musí lékař 50—60 lidí vyše-
třevati. A tu si možno lehce utvořiti obraz, k jakým
konsekvencím taková procedura může vésti a je jisto
že poměry ty nejsou naprosto v zájmu zdraví děl-
nietva.
rada lékařský komora
12
article
Tato slova neměla by Býti oslyšena na místech
kompetentních v zájmu stavu lékařského a v zájmu
obyvatelstva. (Výborně! Řečníku se blahopřeje.)
Posl. Rataj předčítal dlouhou psanou řeč, útočíc
neobyčejně smělým způsobem na stranu svobodo-
myslnou. Strana mladočeská v parlamentě vídeňském
— pravil — hlásala: „Otevřte brány lidu v tomto
parlamentě!“ — ale téhož odpoledne scházelas
s ostatními politickými stranami, aby tam ten li
nemohl. Když se nepodařilo dru. Kramářovi a spo-
lečníkům přiměti agrární stranu k nemravnému
skutku: děliti mandáty bez voličstva a proti němu.
vrhají se nyní na pracovníky naší strany a to kom-
binovaně, v trojnásobném vládním spřežení, mlado-
česko - sociálně-demokraticko - roalistickém. Zkažená
žurnalistika jmenovaného vládního trojspřežení od-
pověď maršálkovu na dotaz posl. Březnovského sna-
žila se seslabiti vykrucováním různým a nepoctivým
seriosního žurnálu nehodným způsobem. Jest to dů-
kazem, jak hluboko klesla mravní úroveň těchto žur
nálů i stran, jejichž jsou tlumočníky. Když se nepo
dařilo jim nalézti jediného momentu, jimž by mohl
věcně kritisovati činnost naší strany, snaží se vy
čítěním diet naše funkcionáře před českou veřejnost
snižovati. Dali bychom si líbiti kritiku od lidí pra-
covitějších, ale tam, kde na př. přísedící zemskéh
výboru Adámek ani v Praze nebydlí a jen jednou
týdně úřaduje ..
Posl
Rataj
Kramář
Adámek
Praha
českýsociálnodemokratický
13
article
Posl. Zimmer: Udělá toho za ten den více, nežl
vy byste udělal, kdybyste tam seděl 14 dníl
Posl. Rataj: Vy, kdybyste tam přišel, dělal byst
to ještě hůř! O tom jsem přesvědčen. (Pokračuje:
Druhý přísedící mladočeský dr. Herold při svých ne-
sčetných funkcích nekoná svoje povinnosti ani n
říšské radě, tím měné pak v zemském výboru, kde
sotva půl hodiny se zdrží. Třelí mladočeský přísedící
dr. Škarda stráví ve svém referátu jen nepatrnou
část svého života. Pan dr. Škarda jako advokát há-
jil ve sporu se zastupitelstvím jednu stranu a jako
člen zem. výboru v jedné osobě o sporu rozhoduje
V okresu berounském, v osadě Trubsko, zmocnili se
vlády sociální demokraté a zahájili hned spor se šest
malými rolníky. Rolníci prohráli, poněvadž sociální
demokraté vyhledali si mocného spojence, advokátní
kancelář p. dra. Škardy, zač mají v rozpočtu 1400 K
Náhrady za cesty přisodícího posl. Adámka nejsou
malé; obnášejí za tuto periodu 9206 K 74 h.
V komisi rozpočtové bylo z tábora mladočeského
— byl to p. posl. Kaftan — poukazováno na to, jak
mizerně lacino byly prodány pozemky c. k. aráru ve
Slupech v r. 1894. Pozemky ty byly prodány z
1,200.000 K, skutečná cena byla té doby, dle znalce
mladočeského, 6 milionů korun. Kdo prodal tyto po-
zemky? Referentem byl radikální vůdce mladočeský
dr. Ed. Grégr.
Posl
Zimmer
doktor
Herold
Adámek
Kaftan
Ed
Grégr
Trubský
14
article
Druhá interpelace, podaná Mladočechy, byla prot
čes. odboru rady zemědělské i proti jejímu předsedovi
Mladočská strana po své porážce v radě zemědělské
vyhradla si kritiku, kterou také v době tehdejšía
to až do potvrzení našeho předsedy Práška způsobem
nejbezohlednějším provozovala. Strana mladočesk
šla ve svém zášti a ve své bázni před nově zvo-
leným předsedou tak daleko, že zaslala, ovšem ano-
nymně, stenografický protokol jeho řeči, ve které
mluvil o císaři, kabinetní kanceláři, aby zamezil
jeho potvrzem. (Hlučný odpor u poslanců národní
strany svobodomyslné. Hlučné hlasy: Důkazy! D-
kazyí)
Vím určitě, že na tehdejšího ministerského před
sedu dra. Koerbra byl činěn přímo nátlak, aby volbu
kol. Práška k potvrzení nedoporučil. Kol. Prášek byl
viněn z nečestných skutků — ani krádeže nevyjí-
maje. Když přes to vše byl kol. Prášek potvrzen,
umlkly najednou mladočeské žurnály a další slíbená
kritika nepřicházela, neboť agenda čes. odboru rady
zemědělské se v krátké době ztrojnásobila. Teprve
nyní před volbami zjistili obnos diet kol. Práška na
Prášek
Mladočský strana
15
article
24.000 K. Strana mladočeská a její žurnály šly i tak
daleko, že si dovolily učiniti přirovnání působnosti
našeho předsedy s činností předsedy bývalého. Hře-
šily na naše staré pořekadlo, že o mrtvých nemá se
mluviti nic, leč dobré. Jsem však přímo vylákán
z reservy a lituji, že musím několika slovy na čin-
nost dřívějšího předsedy jako předáka strany mlado-
čes. poukázati. Táži se, jaký prospěch měla země
z toho, když dřívější předseda méně účtoval, ale také
méně pracoval? Do dnes se udržuje zábavné vypra-
vování, jak někteří z výpomocných úřadníků nebo
mladší úřadníci s razílkem s jménem Jandy stáli u aktů
a říkali: »Já dělám předsedu.« Mám v rukou kompro-
mitující doklady o předácích Mladočechů, nechceme
však rozvířiti boj volební až do těchto konsekvencí.
Janda
16
article
Nesčetné projevy sympatií, důvěry a uznání zasílány
jsou denně naším předákům Práškovi a Žďárskému
Těmto sympatiím těší se naši předáci také všech na-
šich kolegů klubovních a celé strany. Žádná politi
cká strana nezasadila svému národu takových ran
jako strana mladočeská národu českému. Není ani
možno to nyní napravili. Kletba lidu českého bude
vám za vaší práci údělem.
Vaše činy jsou jen posledními záchvaty. Lid má
pro vás jen jednu odpověď, která hromovým hlasem
dolehne k vašim ušim, až budou spočítány hlasy
volební podle známé naší písně: Marné vaše prol
nám jsou vzteky!
Za ustavičného neklidu a hluku ujímá se slova
posl. dr. Baxa. Ve vřavě není mu rozuměti.
Mezi tím dochází ke srážce mezi posl. B řez-
no valým a Chaloupkou.
Prášek
Žďárský
doktor
Baxa
Chaloupka
Lido
17
article
Posl. dr. Baza soudí, že návrhy na sanováni
zemských financí nezmohou praničeho, nepůjde-lise
do základu, t. j., nebude-li provedeno předem ústavní
a státoprávní vyrovnání. Jinak jsou všechny návrhy
pouze akademické! Dobře řekl pan zpravodaj, že
i kdyby šlo o přenechání některých reálních daní
nevyhnuli bychom se přirážkám. Zavésti některé nevé
daně, které se týkají jen části poplatnictva, bylo by
zase nespravedlností vůči této určité vrstvě. Jes
známou věcí, že české poplalnictvo est nespokojeno
když se zavede některá daň zemská, ale mlčí, když
z Vídně ukládají se mu obrovská břemena. Ostatně.
uvážíme-li, že 236 mil. kor. z našich peněz uvázne
ve vídeňské pokladně, musíme doznati, že finanční
síla země jest dostatečná, ba více než dostatečná.
Během posledních let vyvinul se v našem rez-
počtu zvláštní system, tak zvaný system kompensační.
Kdykoli jde o podporování nějaké české školy, něja-
kého podnniku, nebo spolku, hned jsou tu Němci s po-
žadavky pro svoje ústavy, školy, spolky a to i v t-
kovém případě, kdy není toho potřeba. (Hluk a odpor
u německých poslanců.)
Posl
Baza
Němec
Vídeň
18
article
Posl. Ansorge: To se mýlíte; pane doktore! Když
vy dostanele celou ruku, nám zbývá jen prst
Posl. Baxa: Bude-li se pokračovati v takovém ho-
spodářství, pak ovšem nikdy nemůžeme očekávat.
ozdravění financí. Tomu se především musí učinít
přítržl
Posl. Posselt: To jest obráceně. Dostanou-li Něm-
ci maličkost, musí Češí hned dostati třikrát tolik.
Posl. dr. Baza: Němci chtějí kurii s právem vela.
Myslím, že jest to zbytečný požadavek, poněvadz
Němci již dlouho dost zde provozují právo veta a t
způsobem, který ochromuje úplně činnost tehoto
sněmu. To povede k převratu parlamentarismu, po-
něvadž takověto poměry přenesou se i na ústř adní
parlament. Řečník by si přál, abychom dovedli bo-
jovati tak bezohledně jako bojují Němci.
Posl. Lipka: To jsme se naučili od vásl
Posl. Bara líčí svoji cestu k českému přelíčaní
do Ašev dubnu loňského roku. U soudu jednáno bylo
česky bez závady a dr. Trost, jako obhájce strany pro-
tivné, ničím se neohražoval proti českým návrhům.
Teprve za 14dní potom, čtlo se v „Bohemii“ o ohrem-
ném rozčilení v Aší, o protinávrzích dra. Trosta.
Posl
Ansorge
Baxa
Posselt
Češit
doktor
Baza
Němec
Bara
Ašev
Trost
Německo
Aš
Bohemia
19
article
Všechno to byla lež. Před několika lety bylo také
v Chebu české přelíčení a vykonalo se bez závady;
státní zástupce měl i českou obžalobu. Z toho je vid-
no, že znepokojení jest vyvoláno umělým způsobem
německými agitátory, a že vláda chybuje, když ne-
má dosti sil, aby se mu opřela. Víme, jak jinak chová
se vládu k projevům českého lidu.
Pokud se týče rozdelení okresů, soudí řečník
že žádný z českých poslanců nemohl by se nadchnou-
ti pro tuto myšlenku, poněvadž dostali čeští poslane
za vyučenou, když šlo o rozdělení volebních okres
na říšské radě.
Přechází potom k otázce rozšíření volebního prá-
va do sněmu a prohlašuje, že musí býti povinností
každého českého poslance, aby ze všech sil staral se
o zavedení všeobecného volebního práva do sněmu.
Řečník žádá, aby předloha o volebním právu byla
projednána již v podzimním zasedání
Od nové říšské rady možno očekávati mnohe
změn. Jedním z prvních požadavků českých poslaneů
bude, aby mohli pronášeti řeči ve své maleřštině.
Nová říšská rada musí býti vybudována na programu
státoprávním. Idea státoprávní musí býti vůdčí hvě-
zdou positivní politiky a v tomto znamení každá
strana zvítězí.
Posl. Wüst žádá provedení spravedlivé daňové
reformy a zvýšení říšských příspěvků zemi, zvláště
v příčině nákladu na školství. Dále doporučuje
úplnou hospodářskou a státoprávní odluku od Uher.
K zemské správě nemohou Němci míli důvěrua
proto bude hlasovati proti rozpočtu.
Posl
Wüst
Němec
Cheb
Uhry
20
article
Posl. Bachmann poukazuje, že nebražený scho
dek zemský stoupl asi na 2 mil. K a je vyšší než
kdy dříve. Němci stěžují si právem, že jsou v zem-
ské správě zkracování. K odstranění deficitu se posu
ničeho neučinilo. Vytýká zvláště těžkopádnost správy.
jmenovitě v zemské účtárně a praví, že při přijímání
úřadníků nehledí se tak na způsobilost jako na
strannickou příslušnost. Mezi zemským úřadnictvem
zaujímají Němci jen 2%. V ústavech pak, jež nejsou
přímo v zemské správě, ale jsou zemí vydržovány.
nelze vůbec o německém úřadnictvu mluviti. Poža
davkem znalosti obou jazyků nelze to odůvodniti.
poněvadž jest to požadavek namnoze zbytečnýa
čeští úřadníci mají jen malou znalost němčiny.
Němci musí rozhodně trvati na požadavku, aby v ně-
meckých krajích byli ustanovováni jen němečtí úřad
níci a požadavek tento úzce souvisí s dalším poža-
davkem rozluky, která se nemusí dotknouti jednoty
země. Setrvajíli Češi na odmítavém stanovisku, pak
sáhnou Němci k prostředkům, které jim zaručuji
úspěch, dlužno však uvážiti, zdali se pak neoctne
v nebezpečí více než pouhé organisační rozdělení.
Posl. Steidl navrbuje konec debaty. Návrh se
přijímá. Nejvyšší maršálek sděluje, že k slovu jsou
přihlášeni ještě jen poslanci Urban a Kalina, kteří
tudíž přijdou na řadu. Jednání se přerušuje.
Posl. dr. Horák a soudruzi podávaji návrh ve
příčině zřízení automobilního spojení poštovního
mezi městy Pardubicemi—Holicemi a Pardubicemi—
Bohdanči.
Posl
Bachmann
Němec
Čech
Urban
Kalina
doktor
Horák
Pardubice
Holice
Bohdaneč
21
article
Posl. dr. Šamánek a soudruzi podávaji dotaz
k místodržiteli ve příčině bezohledného porušován
jazykové rovnoprávnosti se strany c. k. hlavního
berního úřadu v Liberci.
Posl. Jan Dvořák a soudruzi podávají dolaz
k místodržiteli ve příčině nezákonného přinucování
pokladníků Raiffeisenovských záložen, jakožto čest-
ných funkcionářů, k nemocenskému pojišťování.
Posl. dr. Podlipný a soudruzi podávají dolaz
k místodržiteli ve příčině nezákonného knihovníh
záznamu při řízení vyvlastňovacím pouze jazykem
německým.
Posl. Schreiler a soudr. podávají dotaz na mí
stodržitele v příčině hrubého zacházení trestního
soudu a čeťnictva se studujícím Schneidrem, odsou-
zeným pro souboj.
Posl. Pacher podává dotaz na nejvyššího mar
šálka v příčině vyřízení zákona o volební povin
nosti.
Posl. Pacher, Peschka a soudr. podávají dota
na místodržitele o nemocenském pojišťování pokla
níků Raiffeisenových záložen.
Posl. Kubr a soudr. dotazují se nejv. maršálk
král. čes, ve příčině ochrany osobní svobody po
slanců v místnostech sněmovních.
Nejv. maršálek upozorňuje, že do míst
ností kuloárních mají přístup pouze pp. poslanci.
Ve příčině odpovědí na dotaz se dohodne se zem-
ským výborem.
Posl, Anýž a soudruzi podávají dotaz k místo
držiteli ve příčině nezákonných poměrů na české
obecné škole v Mostě.
Konec schůze o 6. bod. 35 minut
Příští schůze v sobotu dne 23. března o 11. hod
dopolední-
Na jednacím pořadu jest pokračování v dnešním
jednacím pořadu.
Posl
doktor
Šamánek
Dvořák
Podlipná
Schneidr
Pacher
Peschek
Raiffeisenův
Kubr
Anýž
Liberec
český obecný škola v Most
22
article
Z komisí zemského sněmu.
Z komisí zemského sněmu.
Rozpočtová komise.
(Zvýšení odměn za vyučování vedlej
ším předmětům a zaopatření pro stár
učitelů vedlejších předmětů. Zápůjčky
a subvence na úpravy řek, toků a n
meliorace pozemků vodními druž st vy.
Rozpočtová komise konala schůzi dnes před za-
sedáním sněmu. Jednání o anketě ohledně dobro-
zdání podaných ve příčině zemských financí pro
krátkost času odloženo po podnětu daném posl. drem.
Kaftanem, aby zem. výbor naléhal na vládu
o urychlené svoládní delší ankety říšské a po sdě-
lení generál. zpravodaje dra. Fiedlera, že zem
výbor sám nejdříve svolá anketu a pak že se má ko-
nati anketa zem. výborů. Dr. Fiedler přednáše
o zprávě školské komise týkající se zvýšení od-
měn za vyučování nepovinným před-
mětům, jakož i v příčině poskytnutí zaopatření
pro stáří vedlejším učitelům a doporučuje přijetí ná-
vrhů školské komise pouze s tou změnou, že zařa
dění dotčené položky rozpočtové má se státi do roz
počtu pro r. 1908. Týž referent přednáší zprávu tý-
kající se zápůjčky, která umořena a zúročen
bude státem z velkého melioračního fondu pro regu-
laci Horní Úpy a Labe. Po ohražení se posl. dra.
Kaftana, aby byly prováděny regulace horských toků
bez ohledu na toky vedlejší, aniž by se přihlížel
k soustavnému zahražování bystřin a zřízení pře-
pážek, čímž by v tomto případě část středního Lab
od Josefova do Hradce Králové byla povodněmi ohro-
žena, byl návrh referentův přijat.
Kaftan
doktor
Fiedler
Horní Úpa
Josefov
Hradec Králové
23
article
Po návrzích posl. dra. Fiedlera povolen pří-
spěvek 44.810 K na melioraci pozemků vodním
družstvem v Choťovicích, okras chlumecký, dále pří-
spěvek 30.242 K na meliorování pozemků vodním
družstvem v Chotělicích, okres Nový Bydžov, dále
dodatečný příspěvek 85.000 K ku provedení úpravy
řeky Loučné a potoka Lodrantky vodním družstvem
v Dašicích, dále příspěvky 1,284.000 K. na úpravu
hor. Labe a 1,716.000 K na úpravu hor. Úpy a schvá
leny dotyčné osnovy zákonů.
Po referátech posl. dra. Fiedlera povoleny: pří-
spěvek 48.420 korun na úpravu potoka Jilemky obcí
jilemnickou, příspěvek 111.000 kor. na další práce
zahrazovací na Stržích a přítocích rakovnického
potoka v okrese křivoklátském, příspěvek 25.000 K
na vodovod města Benešova, příspěvek 15.000 kor.
na zřízení vodovodu obci netolické, příspěvek 144.516
kor. 99 hal. na úpravu potoka Bělohorského, Šiřin
a Náhona s přítoky a meliorování sousedních po-
zemků vodním družstvem v Cerhenicích, v okresu
kouřímském, příspěvek 204.600 K na úpravu potoka
Bačovky a Hlubského a meliorování pozemků vodním
družstvech v Ovčářích, v okresu kolínském, příspěvek
Fiedler
Choťovice
Chotělice
Nová Bydžov
Loučná
Dašice
Labe
Úpa
Benešov
Cerhenice
Jilemka
Bačovka
Hlubský
24
article
44.146 K na meliorování pozemků vodním družstvem
ve Vel. Kosicích, v okresu chlumeckém, a 109.340
na úpravu potoka Brodeckého v Chotči, v okresu
pardubickém. Po referátu posl. dra. Schreinera
povoleny příspěvky 107.060 K na melioraci pozemků
vodním družstvem v Solnici v okresu rychnovském,
108.368 K 25 h na melioraci pozemků vodním druž-
stvem v Jesenicích, v okresu jílovském, dodatečný
příspěvek 441.385 K 50 h vodnímu družstvu »Metuj
v Nabořanech u Nov. Města nad Met. na úpravy
řeky Metuje a na souvisící s tím melioraci pozemků
114.500 K na zahrazení bystřin v povodí pramenů
potoka Flössbachu, 11.000 K obci Trunicím n
vodovod a 10.000 K obci Jesenicím k témuž účelu.
Po referátu posl. dra. Ulricha schválena organi-
sace a příslušné normy stran poměru strojního per-
sonálu v zem. humanitních ústavech, v donucovací
pracovně v Pardubicích a zemských úřadních bu do-
vách. Po referátu posl. Kotlanda schvá lena
subvence 60.000 korun okresu benešovskému a vo
tickému na zřízení komunikací, průtrží mračen po-
škozených.
Schreiner
Ulrich
Vela
Kosice
Choteč
Jesenice
Nabořany u Nova
město nad Met
Metuje
Pardubice
Brodecký
Flössbach
25
article
Komise pro úpravu poměrů úřad
níků okr. výborů.
(Nový kompromisní návrh.)
Komise pro úpravu poměrů úřadníků okresních
výborů konala schůzi před sezením sněmovním z
předsednictví posl. Maděry. Po zahájení podal
předseda posl. Maděra zprávu o usnesení zem-
ského sněmu, vedle kterého bylo komisi uloženo, aby
pojednala o návrhu posl. Špindlera a o dosud nevy-
řízených sněmem ustanoveních osnovy zákonné
Zpravodaj posl. Maštálka sdělil komisi, že vstou-
pil v jednání s jednollivými stranami a že se mu po
dařilo po vyslyšení sporných náhledů formulovati
nový kompromisní návrh, který by mohl
býti vychodištěm pro dokončení jednání sněmovního.
Nový tento návrh musil by býti vsunut jakožto nový
8 42. a v třetím člení musil by býti postaven ja
kožto doplněk § 19. osnovy zákona. Návrh zpra-
vodajem přednesený zní: I. Neustanovilo -li
okresní zastupitelstvo služné vyšší, činí služné sku-
tečně ustanoveného úřadníka konceptního a kde
ustanoveno jest několik úřadníků konceptních, služné
prvního úřadníka konceptního ročně 2400 K; v okre-
sích označených § 3. odst. II. čini však služné sku-
tečně ustanoveného úřadníka konceptního jenom
2000 K.
Maděra
Špindler
Maštálek
26
article
Ustanovení o úřadnících konceptních platí též
úřadnících technických, kteří dle podmínek konkurs-
ních při ustanovení svém prokázali, že vykonali stu
dia na vysoké škole technické a podrobili se s pro
spěchem předepsané zkoušce státní. Neustanovilo-li
okresní zastupitelstvo služné vyšší, činí služné sku
tečně ustanoveného úřadníka účetního nebo poklad
ničního ročně 1800 K a služné skutečně ustanove-
ného úřadníka pro obor služby manipulační, jakož
i služné skutečně ustanoveného úřadníka odborného
ročně 1440 K.
II. Jestli úřadník technický nebo jiný úřadník
odborný (8 3. odst. V. a VI.) ustanoven pro konán
služby v několika okresích zastupitelských, rozum
se služným ve smyslu tohoto paragrafu úhrnné pří-
jmy služební, které úřadník přijímá od všech okresů.
pro které služby vykonává; nebylo-li ujednáno jinak,
jsou části služného, které úřadník takový od jedno
tlivých okresů přijímá, sobě rovny.
27
article
Poslanec hrabě Chotek vítá, že se zpravoda
konformoval s jistým přáním a ukazuje na to, že
jest nutno vypustiti ze zákona ustanovení o úřadní-
cích odborných, poněvadž by z toho mohly vznik-
nouti nesrovnalosti; také není třeba, aby služne
cestmistrů zákonem bylo upraveno, poněvadž poměry
okresů jsou úplně různé, a dlužno ponechati upra
vení těchto poměrů úplně vůli okresního zastupi
telstva. Navrhuje tudíž: »V odst. II. buďtež vypuštěn
slova: .... jakož i služné skutečně ustanoveného
úřadníka...«; v odst. III. ».. . nebo jiný úřadník
odborný...« (§ 3. odst. V. a VI)..
Poslanec dr. Funke činí návrh, aby se pře
návrh referentův přešlo k jednacímu pořadu
Po provedené debatě byl návrh dra. Funka
zamítnut hlasy českými a českého velkostatku
proti hlasům německým a německého velkostatku
přijaty návrhy zpravodaje se změnou
navrženou poslancem hr. Chotkem. Pr
tulo změnu hlasovali zástupci velkostatku a poslanei
němečtí.
Chotek
doktor
Funke
Funk
28
article
Poslanec hr. Chotek upozorňuje, že je nulno
restituovati tské odst. III. § 19., obsahující ustano
vení o 5letých přídaveích, v jiné formě a navrhuje
aby 5leté přídavky byly poskytováno po 109% služ-
ného, tudíž celkem 509%.
Zpravodaj poslanec Maštálka navrhuje, aby
restituován byl celý odstavec tak, aby 5leté přídavky
vyměřeny byly celkovým obnosem 700.
Po provedené debatě přijat návrh zpravodajův
všemi blasy. Proti hlasovali posl. hr. Chotek, baron
Brandt a Šule.
Zpravodaj poslanec Maštálka navrhuje potom
aby přijat byl § 42. s jistou změnou ohledně do
zorčího práva zemského výboru a 88 43. a 44. beze
změny, při 8 45. aby také ministr spravedlnosti by
pověřen uvedením ve skutek dotyčného zákona. Návrh
zpravodaje se potom přijímá a usneseno, aby týž co
nejdříve podal sněmu zprávu.
Poslanec dr. Funke se svými společníky ohlásil
návrh na přechod k jednacímu pořadu přes návrhy
zpravodaje jakožto minoritní votum.
Poslanec Kalina své minoritní votum odvolal
Chotek
Maštálek
Brandt
doktor
Funke
Kalina
29
article
Komise pro záležitosti Hypoteční
banky.
(Jednání o volbu generalního ředitele.
Komise pro záležitosti Hypoteční banky rokovala
v dnešní schůzi o návrhu zemského výboru na ob
sazení místa generálního ředitele Hypoteční banky.
(Navržen dvorní rada prof. dr. Blažek.) Debaty zúčast-
nil se hlavně Bedřich prine Schwarzenber
a dr. Reiniger. Poslanec Bedřich princ Sch war-
zenberg navrhoval volbu na zkoušku, zda li se
komise připojí k návrhu zemského výboru, anebo
bude-li výsledek této zkoušky jiný, aby vrácen
byl návrh zemského výboru zpět k po-
dání nové zprávy. Proti tomu se ohradil po-
slanec dr. Reiniger, který dovozoval, že dle stanov
Hypoteční banky má komise právo předložiti sněmu
zvláštní návrh nezávislý na návrhu zemského výboru.
Při hlasování na zkoušku obdržel 5 hlasů hr. Vojtěch
Schönborn a 5 hlasů poslanec ryt. Perger. Po
slanec dr. Reiniger navrhuje, aby výsledek této
zkoušky i s návrhem zemského výboru byl předložen
sněmu, jemuž bude ponechána volnost volby. Návrh
ten byl však zamitnut a 5 hlasy proti 4 hlasům
schválen byl návrh poslance prince Schwarzen-
berga. Poslanec Reiniger ohlásil svůj návrh
jako minoritní votum. Místo nepřítomného poslance
Pinkasa byl zvolen zpravodajem posl. Šembera.
profesor
doktor
Blažek
Bedřich
Reiniger
Bedřich princ
Schönborn
Perger
Schwardit
Pinkasa
Šembera
hypoteční banka
30
article
Komise petiční,
svolaná včera místopředsedou posl. drem. Maškem,
odložila schůzi svou na dnešek, v níž na místo
vzdavšího se předsedy posl. dra. Pergelta zvolen
posl. Krützner. Referáty podali posl. dr. Mašek
Blahovec, Krützner a Mayer. Na to roz-
děleny nově došlé petice.
Výbor legitimační.
(Stihaní poslanci.)
Výbor legitimační v dnešní své schůzi usnesl se
po zpiávě dra. Ročka navrhnouti vydání posl
Filipa, posl. J. Macháčka pro urážku na cti
posl. V. Holanského pro lehké ublížení na těle
V záležitosti vydání posl. dra. Baxy pro urážku n
cti usneseno vyžádati si dříve žalobu od okr. soudu
pro přestupky v Praze, aby se mohla posouditi
důvodnost žádosti o vydání. Žádost za vydání posl.
Franka Steina pro žalobu posl. Wolfa pro urážku
na cti přidělena posl. Sandtnerovi, aby dne 23. t. m.
podal zprávu.
Z komise školské
uveřejněna byla včera zpráva, již sluší opraviti.
Návrh posl. Alf. Šťastného, aby o pelicích českých
evangelických obcí a českých evang. theologů za
zřízení české evangelické fakulty při české universitě
přešlo se k jednacimu pořadu, přijat byl 9 hlasy
proti sedmi. Čeští členové komise ohlásili hned mino-
ritní votum.
Mašek
Krützner
doktor
Mašek Blahovec
Mayer
Roček
J Macháček
Baxa
Franco Stein
Wolf
Sandtner
Šťastný
Praha
český evangelický fakulta
31
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 22. března. (Nové zákony.)
Úřadní noviny otiskují dva nové zákony ze dne
2. a 5. března, jimiž se ministr financí zmoc-
ňuje ku prodeji neb výměně některých státních
nemovitostí. Mimo jiné dovoluje se též prodati
pražské kasárny u bruské brány.
V Praze, 22. března. (Uherské hlasy
o vyrovnacích konferencích.) Orgán
ústavní strany uherské, „Bud. Tagbl.“ spatřuje
ve výsledku peštských konferenci úplné ví-
tězství vlády uherské. Dvě fakta doka-
zují prý toto vílězství. Prvé, že požadavek
dlouhodobého vyrovnání zamítnut definitivné.
Dojde-li vůbez na vyrovnání, bude uzavřeno
jako celní a obchodní smlouva, tedy
na podkladě úplné neodvislosti a pouze na
dobu deseti let. Zamítnuty byly také vše-
chny podmínky, jež se s rakouské strany žádaly
jako kompensace za to, že Uhrám se má dostati
úplné volnosti při stanovení spotřebních danía
v otázce bankovní. Druhá skutečná vymoženo í
Uher jest ta, že výsada rak.-uh. banky nebude
již prodloužena a r. 1910 zřídí se samosfatná
cedulová banka uherská. Vyrovnání s Rakou-
skem — dodává „B. T.“ — není tím sice ještě
vyřízeno, ale bilance uherská se značně zlepšila.
Dle „Pest. L.“ ministr obchodu, Košut,
když opouštěl včera poradní síň, řekl novinářům,
že nové ministerské konference budou se konati
hned opět po Velkonocích a sice v
Vídni. Do té doby ministerské komise jsou po-
vinny připraviti veškeren material, týkající se
železničních tarifů, aby se o něm
mehlo rozhodnouti v příští ministerské poradě.
Uher
Košut
Praha
Buda
Uhry
Raka
Vídeň
32
article
Celkový úsudek liberálního listu pešťského zni
pak v tato sleva: Na kanferencích dospělo se
snad v jednotlivých podrobnostech ke sblížení,
jehož cenu zatím těžko odhadnouti, ale vzhle-
dem k celému vyrovnání konference nedo-
spěly k želanému výsledku. Musíme tedy vy-
čkati, nepřinose-l velkonoční klid potřebné vy-
jasnění, aby se vyrovnání mohlo vyříditi také
ve svém celku.
Ze Zádru, 20. března. (Chorvatská n4.
vštěva v Dalmacii.) Záhřebsk, občanský
klub přivrženců srbsko-chorvatské koalice po-
řádá v době nastávajících svátků hromadný výlet
do Dalmacie, jehož se zúčastní též četní chor-
vatští a srbští poslanci sněmu záhřebského
O účelu tohoto výletu sdělují pořadatelé, že má
vlastencům chorvatským poskytnouti příležitost,
aby se seznámili s obětavými bratry dalmatský-
mi, kteří mnoho přispěli k nastalému obratu
v Chorvatsku. V druhé řadě účelem výletu jest
seznámiti jeho účastníky s přírodními krásami
Dalmacie. Jest pochopitelno, že bratří z Chor-
vatska budou po celé Dalmacii přijati s otevře-
nou náručí a že se tento výlet neobejde i bez
významných projevů politických, opírajících se
o zbratření srbsko-chorvatské.
Zádr
Dalmacie
Chorvatsko
Chor
občanský klub přivržence
33
title
Politické zprávy zahraničné.
34
article
V Praze, 22. března.
V Praze, 22. března.
Studenti v Rusku.
Ruská vláda nařídila, aby studenti
externisté židovské národností
byli vymazáni ze seznamů posluchačů vy-
sokých škol petrohradských a z Petro-
hradu vypovězeni. Opatření toto vysvětluje se
tím, že Židé revolucionáři dávali se zapisovati
za esternisty na universitě a jiných vysokých
školách, aby se mohli krýti samosprávou vyso-
kého učení a vzdorovati opatření úřadů, které
nechtějí dopustit, aby budovy vysokých škol byly
shromaždištěm i těch revolucionářů, kteří nejsou
akademisty.
V Charkově rektor university profesor
Bagalěj podal profescrské radě písemné prohlá-
šení, ve kterém praví, že je sice přítolem univer-
sitní autonomie, ale že autonomie nedává uni-
versitám takové extorritorialnosti, aby v budo-
vách jejich měly právo shromažďovati i osoby
mimo universitu stojící, a to za účely, které se
s účelem university rozcházejí. Profesorská rada
uznala, že v té věci třeba něco učinit.
Rektor university kazanské vydal pro-
hlášení, že neručí za osobní bezpečnost osob,
do university nepatřících, a přece si ji obírajících
zu ohnisko své protizákonné činnosti.
Profesoři petrohradské poly-
techniky konali společnou schůzi se zástupci
studentstva, jejichž jména jsou: Feierabend,
Buchstab a Kohen. Radili se o tom, co třeba
učmit po suspendování rektora knížete Gagarina
a vzetí do disciplinárného vyšetřování několika
profesorů. Usneseno vyčkat, jaký bude výsledek.
Feierabend
Buchstab
Kohen
Gagarin
Praha
Rusko
Charkov
Petrahrad
univerzita profesor Bagalěj
Rektor univerzita
35
article
Mezitím studenti se rozjíždějí z Petrohradu. Pro-
fesoři polytechniky odpověděli vládě tím, že kni-
žete A. G. Gagarina zvolili za čestného člena
polytechniky.
Na kyjevské universitě vypadají včei
takto: Posluchačů je zapsáno přes 4000, z nich
asi 1000 je revolucionářů, a oni terrorisují ce-
lou universitu. Když jim správa university ozná-
mila, že v budově university nesmějí se konati
revoluční meetingy, zvláště při účastenství po-
stranných osob, a když studenti i revolucionáří
nestudenti přece chtěli do university vniknouti,
byla před nimi brána zavřena. Studenti konali
meeting před universitou a usnesli se poslat
rektorovi písemné ultimatum, ve kterém ohlásili,
nebudou-li vrata otevřena, že je otevrou „revo-
luční cestou“. To také učinili. Shromáždivše se
pak ve velkém sále, rokovali, co dál. I usnesli
se navrhnouti profesorskému sboru, aby ze sebe
vyslal čtyry své členy a rektora, s nimiž staro-
stové studentští po dobrém se chtějí dohodnouti
o tom, jaký dosah má míti autonomie univer-
sitní vůbec, a autonomie studentská zvlášť. Pro-
fesoři tento návrh zamítli a usnesli se, že uni-
versitu neuzavrou, nýbrž budou v přednáškách
pokračovat za každých okolností. Revoluční stu-
A G Gagarin
Petrohrad