Roěník XXXXVII.

V Praze, v sobotu 23. března 1907.

Číslo 82.

Na ranní n odpol. listy předpláeí set „ Praze v sdministrsei a ua na s . . . . 2 K — nk čtvrt leta . . . 6 K —h s dvojí donářkeu ndntkta. . . . 7 K 50h ve Blialkácht n neíe . . . . . . 2 K 30h Poštou uřsíe . . . . . netrt lis . . . . 9 K 60 s drojí zlsilkou za aě nstrrta . . . . 11 K coi

Vážné nepokoje v Rumunsku Od týdne již jest rumunské království jevištěm hrozivých selských bouří, kteréž za- chvátily zvláště v Multansku veškeré okresy sousedící s Bukovinou, tak že jsou obavy. aby hnutí nepřeskočilo i na území našeho soustátí. Zubožený venkovský lid rumunský sebral se po tisících, dle některých zpráv stojí pouze v okolí hlavního měsla multan- ského, Jass, na 40.000 ozbrojených sedláků, a četná jiná menší města byla jimi již ob- sázena a pleněna. Hněv jejich platí především židovské části obyvatelstva, ač vlastní při- činy hnutí, jež možno bez nadsazování na- zvati revolucí, hledati dlužno v neuspoko- jivých poměrech rozdělení půdy v Ru- munsku a plynoucího odtud nedostatku životních potřeb znuzačeného lidu Agrární otázka, tento odvěký bolák krá- lovství rumunského, dospěla takto k nové nebezpečné krisi, jejíž prudkost osvěflují hořící budovy velkostatků, a rozbořené domky židovských obyvatelů v městech i na ven- kově. Počet rodín, jež zůstaly následkem bouří těchto bez přístřeší, páčí se na 10 000. a počet uprchlíků, kteří překročili rakouské hranice, odhaduje se již na pět tisíc. Mezi poškozenými jest i mnoho příslušníků ra kousko-uherských, ba několik jich bylo pry i ubito. Vláda rumunská učinila sice vojen ská opatření proti vzbouřencům, zejména na řídila mobilisaci ve vzbouřených okresích. aby takto znemožnila vzrůst drancujících tlup, ale přes to se hnutí ustavičně šíří. zmocňujíc se nových a nových obvodů. Na několika místech došlo již i ke srážkám mezi vojskem a povstalým lidem, při nichž tekla na obou stranách krev, ale také prý na některých místech vojsko projevuje vzbou řencům sympatie. Rovněž prý četnictvo ru- munské, duchovenstvo, studující a kruhy oposiční staví se na stranu vzbouřenců, tak že hnutí nabývá i vážného významu politi ckého.

Rumunsko považuje se za nejlépe upra vený stát východní a zejména od r. 1866. co na trůn jeho povolán byl Karel Hohen- zollerský, prohlašováno i za nejpokročilejš stát východní. Nynější rozsáhlé bouře, kteréž se opětují za vlády krále Karla již po třet v rozměrech značnějších, v letech 1868a 1890, ač menší místní nepokoje agrární skoro každého roku se vyskytovaly, dokazují, že po čtyřiceti letech jeho vlády království ru- munské trpí stejně těžkou vnitřní chorobou jako na počátku její. Jako ve všech zemích pobalkánských jest i v Rumunsku nevýhodné pro masy lidu rozdělení půdy stálým pramenem opě- tujících se agrárních bouří. V Rumunsku přistupuje k tomu i postavení, jakéž v pol ním hospodářství zaujímá živel židovský. Toto, jakož i neuhaslý ještě odpor prot rovnoprávnosti židů, uložené Rumunsku ber línským kongresem z r. 1878 způsobilo, že útok vzbouřenců se obrátil především prot nim, ač dle docházejících zpráv stejně pro puká proti držitelům latifundií.

Rumunské rolnietvo bylo sice v letech šedesátých minulého století osvobozenoa zbaveno roboty, ale jeho vlastní držba po- zemková jest tak nepatrná, že osvobozeni to zůstalo pouze na papíře, kdežto robota zů- stala ve skutečnosti ve formě jen málo změ- něné jakožto naprostá hospodářská a finanční závislost na velkostatku, neb lépe řečeno na nájemcích velkostatků, již jsou v Multansku skorem výhradně židě. Z rumunského oby- vatelstva jest na 82 proc obyvatelstva země- dělského, z toho jest na 900.000 rodin drži- teli pouze nepatrné části půdy, jejíž ostatní rozloha nalézá se v rukou 8000 velkostat- kářů; těmto náleží pětina veškeré plodné půdy. V krajích, přiléhajících k Bukovině v Multansku, jest vedle 210.000 malorolníků — 1057 velkostatků. Podíly těchto malo rolníků jsou z pravidla tak nepatrné, že ne- stačí na jejich obživu a přibýváním obyva- telstva tíseň jejich jen více vzrůstá. Vedle nedostatku půdy trpí venkov rumunský i ne- dostatkem vzdělání, takže se čítá mezi ním na 85 proc. negramotných. Ježto lid venkov ský z výnosu vlastní půdy nemůže uhájiti živobytí, jest nucen najímati půdu u velko- statkářů a sice z druhé ruky, od nájemců jejich. Nemaje peněz, aby zaplatil nájem,je nucen zavázati se ke konání prací na velko

statku, čímž upadá do těžší roboty, než v jaké byl před čtyřiceti, lety. Nejenom, že musí sloužiti na velkostatku v době pro ob- starávání práce na vlastních pozemcích nej- důležitější, ale nájemce velkostatku stává se takto neobmezeným pánem osudů všech zemědělců, na velkostatku závislých. Nad to v posledních letech následkem dobrého odbytu výroby zemědělské ceny ná- jemné stouply, aniž by práce podnájemei vykonávané se lépe oceňovaly, takže jsou zkráceni dvojnásobně, poněvadž hlavní ná- jemce zvýšení nájmu uvaluje na ně. Jak děsně spoutaný jest venkovský li rumunský, nejpatrnější jest odtud, že všichni velkonájemci utvořili společný trust, jenž rozhoduje i o výši mzdy za práci podnájem níků, takže se tito stávají proti vykořisťova- telům svým zcela bezbrannými. Proto není třeba hledati původ nyněj ších selských bouří v nijaké zahraniční agi- taci, v poměrech takových musí konečně se dospěti k elementárním výbuchům. Tímto nelítostným vykořisťováním zuboženého lidu rumunského dá se rovněž vysvětliti, proč osoby úřadní, i četnictvo, i vojsko projevují soucit s trpícími, a proč jak duchovenstvo. tak studentstvo hnutí nynější podporují.

Za vylíčených poměrů nelze proto ni- kterak vzniklé bouře vydávati výhradně za plod náboženské nesnášelivosti a obracejí li se zvláště proti židům, jest to ze souvislosti jejich s poměry pachtovními zcela pochopi- telno. I »Pol. Corresp.«, kteráž zajisté by židům nenadržovala, ukazuje na tuto sou vislost, ač jinak za hlavní vinníky bouří po- važuje rumunské velkostatkáře, kteří nedbají o nic než o to, aby dosáhli ze svých lati- fundii co největšího pachtu při nejmenším osobním přičinění, nechť se při tom země dělskému lídu daří sebe hůře. I kdyby se podařilo bez dalších zna nějších nesnází branné moci státní zastaviti vzniklé bouře a zjednati opětně klid, jest samozřejmo, že tím nebudou odstraněny ne- snesitelné poměry lidu zemědělského aže bude musit následovati rozhodné řešení otázky agrární Ale i tu zůstane pochybným zbude li vládě rumunské dosti času k tako vému úkolu, jejž po čtyřicet let skoro úplne zanedbávala a nanejvýše nedostatečna opa tření učinila, aby lidu venkovskému opatřila potřebnou půdu. Nelzeť přehlednouti, že nynější nebez- pečné vzbouření v Mujtansku spada do ob dobí největší nejistoty v zemích pobalkán ských a že ke zvýšení zmatků tamějších ne málo přispěje. Odhaliloť zároveň, že tak zvaný čtvrtý spojenec ve trojspolku stojí na půdě stejně nebezpečné jako Bulharsko jehož vnitřní poměry vedly nedávno k ná- silné smrti jeho nejoblíbeněj šího státníka — u mocí středoevropských.

Sněm království českého. V Praze, 22. března. Řeč přísedlcího pana Žďárského nezůstal bez následků, jenom že hlučnější jejich čás odbyla se na chodbách sině sněmovní, kdež vzor nezištnosti a ideál královského zemského pracovníka hrál velmi smutnou úlohu. n č na Zapomněl, že imunita poslaneckých výroků nechrání řečníka naproli všem eventualitám že i mimo povolané úřadní obhájce osobní eti jsou i jiní, kteří právem pokládají za svou po- vinnost utrhači dát po připadě ponaučení ne pouze — rhetorické. Pokračováno ve včera zahájené debatě a nebudiž nám ve zlé vykládáno, dovolime-lisi poznámku, že na všechno spíše se povznesla než na výši siluace, naopak, že zásluhou agrár- níků zapadla do bahna pomluv a sprostot. Po- stanec Krejčí dovolával se vyšších subveneí pro školy obchodnické a vůbec nejvydatnější podpory snahám v zájmu povznesení stavu ob chodního. Všeněmecký poslanec Kasper — dne prý je zase již agrárníkem — vypůjčil si argu menty u pověstného prof. Wiesra a znovu snaži se udati dávno vyvrácené vědomé lži a stati- stické fixlování, jímž zmíněný profesor sníži vědu na sprostou pomahačku německého násil nictví. Po přestávce, déle než hodinu trvajíeí v generální debatě pokračováno. Poslanec dr. Pippich horlí proti heslu německému, nyní do popředí všeho politického

ruchu posunutému, proti heslu trhacímu. Řečník prohlásil, že úplně srovnává se se stanoviskem generálního zpravodaje dra. Fiedlera, pokud jde o uzdravení zemských financi, načež slovy klidnými, ale vřelými náležitou odpověď dal panu Žďárskému na jeho nízké nájezdy : n nízké nájezdy na dra. Ed. Grégra a na celou stranu svobodomyslnou. Řeč dra. Pippicha rušili neslušnými inter jekcemi zejména pan Zázvorka a pan Rataj. týž pan Rataj, který dosud je dlužen veřejnost české důkaz za jiné nařknutí, pro něž byl veškerou českou publicistikou odsonzen. Týž pán včera na novo tvrdil, že pravdu je, co tehdy tvrdil o úplatnosti české žurnali- stiky. Na to nic jiného nám nezbývá, než opětně prohlásiti tohoto pána, zástupce lidu, z a lhár a za na cti utrhače, i žádati každého člověka, aby jednání své dle toho naproti panu Ratajovi zařídil. Rektor české university dr. Hlava výmluvnými slovy ličil různé nedo- statky na zemských a vůbec vysokoškolských ústavech, zejména v ústavech pro choromyslné. Při této přiležitosti řekl ehlubnému panu Ždar skému, jenž vynášel se svou strašně záslužnou činností v těchto úslavech, že dnes za to- hoto pána vypadá to v nich zrovna tak jako dřiv, aniž by tím vinen byl pan Ždárský neb dr. Ed. Grěgr.

Je tim vinen prostě nedostalek místa,či lépe řečeno, nedostatek peněz. Rektor dr. Hlava dolknul se celé řady vad, pokud se týče zdra- votních i administrativných poměrů v zemských i jiných ústavech humanitních i přimlouval se za jejich odstranění. Vděčni mu budou zejměna lékaři obvodní, jichž osud. věru není závídění hodný a jichž řečník vřele se ujal. Na to zmíněný již pan Ralaj, maje kýms napsané povídání, jež předčital a jež snižilo debatu na tlach z hospodý nejnižšího řádu, soukal se stokou nejnižších pomluv a oslouzení »Řeč« jeho působila, pokud se týče »vysoké politiky«, v pravdě tatrmansky. Takovou generální debatu sněm český ješti neměl. Nám zdá se, že agrárniekým »cáuseriíme věnována na stranách seriosních příliš velká po- zornost, než jakou zasluhovaly Bourná schůze, plná hlučných episod velmi neparlamentních výjevů, vypadala v ně- kterých okamžicích jako pendant vídeňského parlamentu. Byli bychom si přáli, aby vážní slušní přislušníci stavu zemědělského byli při tomni dnešní schůzi, aby měli příčinu stydět se za ty, již osobují si právo sami zastupovai a mluviti za stav zemědělský.

Za rozvlněné nálady a vzájemného pokři kování ujal se slova posl. dr. Baxa. Rozhodn se ozval proti těm tak zv. kompensacími ze straný německé a proti právu veta, které Němei za vedli, aniž by výčkali příslušného zákona, o který jako podminku změny volebního řádu a zem ského zřízení usilují. Promluvil ještě německý poslanec Wüst. Celkový dojem této famosn generální debaty o rozpočtu byl přičiněním pánů agrárníků — hnusný. Polěšení měli z této »de baty« jen Němci a ještě více páni velkostatkáři jimž ve straně agrárnické dosťalo se tak zn menitého pomocnika. Traha snažili se zakrýt sympalie své ku páně Práškově společnosti, ne dovedli přece jen utajiti rozradostnění nad vý jevy, agrárníky způsobenými. nee

Nejvyšší mavšálek zemský zahajuje schůzi v 1i hodin 15 minut dopoledne. Za vládu jsou přítomni: místodržitel br Coudenhove a dv. rada Vojáček Pelic podáno bylo 29. mezi nimi 6 za zřízení vyššího slátního gymnasia v Pardubicích, 2 za změnu S8 50., 55., 58. a 75. zák. z 27. ledna 190 na základě 35laté doby služební a j. Došlých spisů bylo 9, mezi nimi tři liskem po dané zprávy komise pro záležitosti Zemské banky zprávách zemského výbotu, týkajících se závěrečných účtů Zemské banky král. českého za léta 1902, 190 a 1904. Nejvyšší maršálsk zemský sděluje, že kurie vel kých statků zvolila do komise pro úpravu poměrů úřadníků okresních výborů posl. hr. Chotka Bez prvního čtení byla přikázána komisím řada návrhů. Posl. Němec omluvil se pro dnešní schůzi. Místodržitel hr. Coudenhove odpovídá na ně které dolazy. K dotazu posl. dra. Kaftana a soudr., kdys zahájí a jak budou pokračovali uplavňovael a úpravní práce v království českém, praví, po- kud se dolaz týká zahájení uplavňovacích prací Praze a v trati Labe Mělník Neratovice, že vláda da si záležeti na tom, aby se pokud možno urychlil již zahájené jednání o výkupo někteřých pozemků vodních práv, které třeba skončovati ještě přěd za- hájením stavby. Poněvadž jednání to jest ještě proudu, nelze ovšem o něm podrobněji se šířili

Vláda však kojí se padějí, že nebude nucena uchy liti se k soudnímu vyvlastňování, aby mohla zahájiti uplavňovací práce, zvláště když nabídky její na vý- kup dosáhly již meze nejkrajnější. V příčině výlky že říční úpravy neprovádjí se soustavně a dosti ra- cionalně, zejmena, že se zapomíná na zásadu, že úprava jednotlivých toků má postupovati od ústi vzhůru, třeba se odvolati na to, že zemské komisi pro úpravu řek při sdělávání a zkoumání projekt stojí po boku nejzdatnější technikové zem. výboru, místodržitelství a ministerstva vnitra, kteří své vý- počty sestavují s největší důkladností a přesností Dále byl uveden v život orgán, který má za úkol, aby zastupoval oproti rozmanitým pracím, které s na tocích v království českém provádějí, celkový zá- jem vyplývající ze souvislosti vodních toků. Je to ústřední výbor pro záležitosti vodních staveb v krá- lovství českém, který se skládá ze zástupeův oněch míst, jimž jsou svěřeny větší uplavňovaci a úpravní práce v království českém, a jehož kanceláře vede hydrografické zemské oddělení. Tento orgán má pře devším pečovati, aby se při všech těchto pracích bral zřetel ku jednotnosti celé soustavy říční v Če chách a bylo postaráno o to, aby zamýšlené změny samy o sobě celkovým svým působením nezavinily jinde nepřípuslné zhoršení poměrů. Aby úpravní práce prováděné zem. komisí pro úpravu řek byly ve vzájemném souladu a aby se předešlo poškozování kterýchkoli zájemníků, bylo v každém větším pro- jektu vyžádáno dobré zdání hydrografického zem. oddělení. Při vodoprávním řízení dostává se všem zájemníkům příležitosti, aby přednesli své požadavky a stížnosti a vždy sméřuje snaha k tomu, aby se jim vyhovělo, pokud jen to možno a slušno.

Požadavek, aby se u každě řeky dála týmž způ- sobem úprava od ústí vzhůru, jest však nesplnitelný, protože souvislé úpravy celého toku od ústí vzhůru není u každé řeky třeba. Pořad, jak za sebou mají se prováděti dílčí úpravy, určuje se pravidelně mírou jejich naléhavosti, při čemž ovšem vždy se pama- tuje na to, aby přihliželo se stejnoměrně ke všem krajům země. V příčině horního Labe a horní Úp byly do akce řičních úprav pojaty pouze horní toky a sice Labe od Spindelmühle k Jaroměři a Úpa od Pecru k Riznburku. Současně provádí se v prame- ništi těchto řek hrazení a zalesňování. Mimo to po- mýšlí se na Labí na stavbu údolních přepářek v Krausově boudě a v lese Království. V nejbližší době lze očekávati schválení projektu, takže ještě letos bude se moci začíti s přípravnými pracemi pro vybudování údolní přepážky v lese Království. Na Zlatém potoce zamýšli se a provede se nyní pouze hrazení. Zemská komise pro úpravu řek nezamýšlí nijak odročiti stavbu údolní přepážky na horní Vlta v u Žebravy a zúčastněná ministerstva schválí v krátk době projekt ten, načež zavede se vodoprávní řízení Na Čhrudimce bylo v posledních dnech za- dáno provedení úpravy při ústí jejím, jež souvis s úprávou Labe, a na další úpravu sousední 1.2 k dlouhé trati jest projekt již připraven. S touto úpravou začne se také s přípravnými pracemi pro zřízení údolní plepážky u Hamru nad Hlinskem.

Pro úpravu Botiče jsou dnes již holovy tyto projekty: Schválený podrobný projekt na zřízeni údvlní přepážky u Hostivaře. Z dosavadního jednání s vlastníky pozemků lze se však obávati, že pro vy soké požadavky za pozemky ve výměře 42. ha, zde se zahájení vlastní stavby. Povšechný projekt na úpravu Botiče od údolní přepážky u Hostivaře t k ústí, jež upravila již pražská obec, byl již mini- slerstvem schválen. O schváleném podrobném projektu na úpravu trati od ústí až k je u vily Gröbovy, provádí se již vodoprávní Hízení. Nebudou li zájemnici činiti žád- ných obtíží, bude se moci s prováděním projestu počíli ještě lelos Pání tazatelé přejí si při provádění vlastníeh prací úpravních rychlejšího tempa. Také zemská ko- mise pro úpravu řek chová stejné přaní a dbá, by se mu hovělo způsobem, kterému se neda důvodně ničeho vytknouti. Na dotaz posl. dra. Herolda (Žatec) a soud v příčině stavby silnice Kllny Horní Litvínbv místo dežitel odpovídá, že bude lze o subveuci jednati te prve, až se zájemníci shodnou o jejím směru. Na základě zmocnění odpovídá místodržitel n dolazy posl. dra, inž. Kaltana a soudr. ve příčině zamýšleného zavedení plavebních poplatků na Labí v německé říší, že cisařská německá vláda v záleži- tosti opětného zavedení poplatků plavebních na Lab dosud na rakouskou vládu se neobrátila a že proto neměla talo žádného podnětu k nějakému jednání.

Aby však již nyní odstraněna byla každá neji stota kruhů, zúčastněných na plavbě labské, o stanovisku vlády v příčině úmyslu vybírání plavebních poplatků na Labi v německé říši opětně přetřásaného, prohla- šuje, že vláda jest si vědoma významu osvobození plavby lodní na Labi od poplatku smlouvami zaru- čeného pro domácí národní hospodářství a že přávě proto jest odhodlána, selrvati pevně na zárukách které nám mezinátodní právo labské v télo příčine poskytuje. Ministrovi posl. dru. Pacákovi povolena do volená na dnešní a zejtřejší schůzi. Nejvyšší maršálek zemský oznamuje, že za úče lem umožnění co nejvydatnější práce ve schůzích sněmovních přeruší dnes schůzi o 1. hodině asi na hodinu a pak že se bude pokračovati v jednání něco déle, než bylo dosud zvykem a konstatuje způsobilost sněmu usnášeti se. Přechází se k jednacímu pořadu a pokra- čuje se v druhém čtení zprávy komise rozpočtové o zprávě zemského výboru s rozpočtem zemským na r. 1907. Poslanec Krejčí praví: Rozpočet tohoto sněmu stále roste i deficitu příbývá, tak že letos vykazuje deficit okrouhlou sumu 20,000.000 K. Toto hospo- dářství nezdá se nám na první pohled býti správ- ným. Ale tomu tak není. Až dojdle k tomu, že věci na které peníze zemské jsou obětovány, dojdou V drobném Prouvji: annl číslo o sobů . . za 2 h a 9 odpolodni Ve filislkách na venkova- jo ranní č6slo. . . . .. vdpslodní . . . . . . . . kh Iuserát plati se hotově rapře. Předplaconí a inserty přljími ndmínl- strace v Marianské ulici č.3 Tam nachávají se též redalee Uskárau s expedice „Národnich Lists“ Butopisy so nerraesji.

svého uskutečnění a ponesou užitek, tu též zemský deficit se umenší. V posledních letech obracel sněm svou pozornost k olázkám melioračním, silnič- ním a k účelům humanitním, rovněž ke školství zemědělskému a živnostenskému, ale v míře již malé k obchodnickým školám. Vina ovšem spadá zvláště na vládu, že nedala zemi tolik času, aby její roz- počet řádně mohl býti každého roku upraven. Pro- hlašují, že jako přitel školství a humanity schvaluji. že v rozpočtu bylo pamatováno na školství hospo- dářské a živnostenské, avšak jako obchodník musím apelovati na sněm, by též obchodnickým školám vě- noval svou pozornost. Řečník se zmíňuje o dvoutřídních školách ob- chodních, které jsou důležitými faktory v obchodni- ckém stavu a kterých by též mělo býti více zřízeno.

Podobné školy vidime na Mělníce, v Kolíně, Budě- jovicích a jinde. Zminuje se zvláště o obchodní škole v Praze, která požívá od země subvence 2300 korun, jejížto však roční delicit 30..000 korun musí býti hražen gremiem. Podobně je to i u obchodní školy v Kolíně. Dále přimlouvá se vřele, aby pama- továno bylo též na pokračovaci obchodní školy gra- miální, jichž je v Čechách 49 a které požívají sub- vence pouze 13.300 K, apeloje na sněm a zemský výbor, aby pamatovaly při sestavování rozpočtu na školství obchodnické, dvoutřidní i gremiální. Zmiňuje se pak o Zemské jednotě řemeslaické, která požívá 2000 K subvence zemské, a žádá, aby stejné sub- vence se dostalo Zemské jednotě obchodních gremi v království českém, která své poslání v obchodních kruzích plní co nejůplněji. (Pochvala.) Poslanec Kasper zabývá se hrazebními pracemi v údolí Úpy, stěžuje si na nespravedlivé rozdělení nouzových podpor roku 1904 a ohražuje se proti tomu, aby ku podpoře malých živnostníků povolených 500.000 K přikázalo se fondu císaře Františka Josefa. Dále stěžuje si na macešské zacházení s německýmu obcemi a okresy se strany zemského výboru vlády, žádá vystavění telefonu v Krkonoších a ke konci prohlašuje, že Němci mají už toho dost, aby dávali se ve všech směrech tak podceňovati, nebudou více prositi, ale žádati a zastanou ze svých pota- davků rázně a neústupně. Na to byla schůze o 12. hod. 30 min. přerušena do 2. hod. odpolední. Nejvyšši maršálek zemský zahájil po přestávce opětně schůzi o 2 hod. odpol. a udělil slovo posl. dru Pippichovi.

Posl. dr. Pippich: Není vděčným úkolem promlu- viti v generální debatě rozpočtové na sklonku tohoto období sněmovního, poněvadž nelze zde pověděli mncho positivního, poněvadž o úspěšných výsledcích jeho v oboru rozšíření naší autonomie, v oboru úpra- vy národnostních poměrů obou kmenů v královslvi českém a o finančním stavu země, ježto jest opakovati stále totéž, totiž mluviti o negalivních výsledcích stálém dovolávání se nápravy, která se neděje. Všech- no volání to vyznívá na prázdno. Věci přiostřily se tím, že zavládlo zde nyní zvláštní ovzduší, které pro- vázeno jest — páni z německé strany odpustí, řeknu-li to — ovzduším zášti, které nikdy nebylo tak nepo- kryté, jako nyní. Jednalo se zde o olázkách vřených. které vyvrcholily však v jistých požadavcích ten- deněních, a to vše způsobilo znehodnoceni sněmu českého a znemožnění veškeré úrodné práce Jest poleslným úkazem, že my, kteří máme povinnost sta- rati se o největší význam tohoto sněmu a v něm o kullurní, hospodářské a národnestní prospěchy obou národů, úkol svůj plniti nemůžeme: práce společná a úrodná jest naprosto nemožna, jak bylo vidšti při otázkách, které vlastně byly na prospěch obou národů, jako tomu bylo při jednání o živnoslenské radě ao zákonu o okresních úřadnicích Potřeba silného a zdravého sněmu byla uznána i v dobrozdáních, kterě v ankelě zemského výboru podali někleří poslanci o olázce sanování zemských financi. Byli to také němečtí předáci, kteří vyslovili se pro rozšiření sněmovní kompetence. I hr. Czerain ve svém dobrozdání prohlašuje se pro rozšíření auto- nomie Pokud se týče otázky sanace zemských finane nelze ji prověsti bez současného ozdravění financ našich obcl a okresů, které jsou v situaci ješté hore než země

Vyvrátiv dále tvrzení německých politiků o po- plafní převaze německého národa, obíral se řečnie výtkami, jež proti poslancům svobodomyslným pro- nesli zástupcové strany agrární. Národní strána svo- bodomyslná nikdy nevzdala se svého státoprávního stanoviska, naopak jest irvale proniknuta přosvěd- čenim, že jedině země, jejíž ústava bude korunovaci stvrzena, může býti bezpečnou záštitou jak národ- nosti české tak německé. Vycházejíc z tohoto pře- svědčení, musí se strana svobodomyslná rozhodně stavětí proti jakémukoli národnostnímu rozdělení ze- mě. Nejprve musí býti rozšířena a upevněna zomská autonomie a pak teprve budou si moci obě národ- nosti mezi sebou upraviti vzájemný způsob soužití.

Zabývaje se rozpočtem zemským, pravil řečník. že rozhodně sluší odsouditi l. zv. soustavu spolivosti pro nezbytné účely. Takovým způsobem nedocílí se žádného výsledku. Správným je slanovisko zpravo- dajovo, že musíme naléhati na vládu, aby urychlila jednání v záležitosti sanování zemských financl, aby konečně stát jednou po této stránce splnil svou povin- nost. Nemůžeme čekat až do r. 1910, kdy nadejde ča ke všeobecné reformě berní. Do té doby musí se roz- hodně něco státi, nemá-li celé zemské hospodářství býti stiženo katastrofou. Bylo uvedeno ve zprave ankety pro sanování zemských financi, že by měla býti zřízena stálá finanční komise zemská. Myšlenka stálé komise dožila se však již smutné zkušenosti tehdy, když jednalo se o olázce referátu o staveh- ním řádu pro král. hl. město Prahu. Náš jednací řád nepřipouští zřízení stálé komise. Ostatně není toho ani třeba: nechť zemský výbor svolá anketu, anebo jinym způsobem postará se o to, aby vláda byla při- měna k plnění své povinnosti vůči financím zemským Řtečník vyslovil pak politování, že v posledních dnech došlo na sněmě k nedůstojným srážkám mezi českými stranami. Na neprátelské straně je několik

FEUILLETON.

Berthelot. Francie zlratila genialního muže. Jsou známy tragické okolnosti smrti 80letého učence a politika, jejž zpráva o skonání jeho ženy, s níž žil šťastně přes 40 lel, zdrtila tak, že klesl mrtev jako zasažen bleskem. Ludvík Halévy, autor »Abbéa Constantinat pravil, že poznal jen tři muže, kteří na něj učinili dojem opravdové geniálnosti. Byli to Renan, Tajne a Berthelot. Byli to též tři vůdčí představilelé myšlenky moderní Francie. Marcelin Berthelot byl úžasným pracovní- kem. Jeho mozek byl mocný. Absorboval vě- domosti všech oborů. Dílo Berthelotovo je kolo- sální. Vytvořil a objevil tolik nového ve vědě chemické. Stojí vedle velkého Pasteura. A vedle chemie, věd přírodních, vedle prací vykonaných za 60 let v laboratoři, zabýval se Berthelot hi- storií chemie a byl velkým filosofem. Dal se těž do služby své vlasti. Za války r. 1871 činil vvnálezy v oboru třaskavin. Pozdějí vstou- pil ve forum politické. Byl senátorem a dva- kráte ministrém. Zaujímal celou řadu funkcí hodností, Byl nesesaditelným senátorem, »věč- ným« sekretářem akademie věd a členem sboru »nesmrtelných«. Ale smrt ho sesadila, přeru- šila jeho věčnou hodnost a vykázala mu místo v hrobě. »Jedině, o které se neucházel!« pravil něm kousavě Renan, narážející na jeho komulo- vání hodností a ličíeí jeho budoucí slavný pohřeb. nnl l

Vědecké ocenění jeho nesmírné činnost přísluší peru povolaněmu. Chceme jen ve struě nosti vylíčit život velkého muže Narodil se 25. října 1827 jako syn lékaře v Paříži. Již ve škole seznámil se s Renanem, autorem »Života Ježlšova« a ostal vždy jeho nejlepším přítelem. Dobyl první ceny za filoso- fická studia a věnovav se přírodním vědám do sáhl v. 1854 doktorátu vědeckého. Od r. 1851 byl přidělen chemikovi Balardovi jako prepara- tor, po 9 letech byl jmenován professorem n vyšší škole lékárnické. R. 1861 dosáhl za své vynikající vědecké výzkumy cenu akademie. Tim začala jeho

skvělá kariera. Na zakročení akademie věc byla pro mladého učence na Collěge de France utvořena stolice chemie. Berthelot seznamoval tu své žáky se svými objevy a výzkumy v oboru synthesy chemické a mechaniky chemické thermochemie. R. 1863 byl zvolen za člena akademie lékařské a r. 1873 za člena akade- mie věd. Záhy byl též jmenován členem »Royal Sopiety« v Londýně a akademie v Pe- trohradě, Turině, Berlině, Dubilíně, Kodani atd Francouzský stát zahrnul ho nejvyššími vyzna- menáními. Roku 1861 byl jmenován rytířem Čestné legie, r. 1867 důstojníkem, r. 1 879 ko- mandeurem, r. 1886 velkodůstojníkem téhož řádu a v r. 1896 dosáhl nejvyššíc hodnosti velkokříže Čestné legie. Vedle svých chemických praci věnoval se Berthelot filosofli a historii a měl velký vliv na rozvoj vědeckých učilišť francouzských. Byl generálním inspektorem vysokého učení, presi- dentem sekce pro fysické vědy na universitě, člen vyšší rady pro veřejné školství a v těchto funkcích provedl četné reformy různých oborů školních. Za války r. 1870 byl Berthelot velmi čin

ným ve vědeckém výboru vojenském. R. 1881 byl jmenován doživotním členem senátu. Roku 1887 stal se ministrem vyučování a několik mě- síců na to převzal portefeuille ministra zahranič ních věcí. R. 1901 byl přijat za člena Akademi francouzské a duchaplný spisovatel Jules Le- maftre oslovil ho při vstupu do shromážděn nesmrtelných: »Podobně jako Lavoisier, jste králem chemie !« Téhož roku byla ve Sorbonné okázalá oslava stařičkého učence. President re- publiky odevzdal mu zlatou medaili za padesáti- letou činnost vědeckou a nejpřednější učene velebili práci a dílo bývalého preparatora uni versitního. Stářím neochably jeho síly. Neunavně po- kračoval ve své činnosti všestranné. Zabýval se elektrochemil, analysou starých kovů z vykopa- nin historických, studoval psychologii rostlin. vliv světla na kombinace chemické. Vítal všecky nové objevy, i když jiné autority o nich pochybovaly. Zejména ho zaujaly Curlovy práce týkající se radia a rozpoznal ihned, jak tento záhadný živel bude revolučně působit ve věděa filosofi

Jako filosof byl Berthelot svobodný mysli- tel. Ale stál proti všemu dogmalismu a sektář- ství, které tak nelogicky zaváděli někteří horlivci mezi svobodnými mysliteli. Chtěl jasnost úsudku a smysl pro pravdu a spravedlnost. » Illas vědy není ani hlasem násilným, ani hlasem absolut- ních doktrin«, pravil ve svém listu k něme- ckému sjezdu svobodných myslitelů. Byl rozhod- ným antiklerikálem, ale uznával, co dobrého prokázala lidstvu kultura křesťanská. Chtěl, aby věda byla ovládána duchem snášenlivosti, byla založena na svobodě myšlení a na dokonalé znalosti zákonů přirodních, aby stála proti falešné vědě theologické, jež a priori dovozuje své konkluse z imaginárních dogmat, zjevených vnuknutím božím. Poslední dvě leta doda! Berthelot Akademii řadu referátů vědeckých. Do posledního svého dechu byl čilý, navštěvoval porady a schůze vědecké, trávil denně řadu hodin ve své labora- toři. Jeho život byl krásný a velký, neboť byl cele naplněn úsilovnou prací a snahou sloužiti lidstvu.