2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
2. května 1913. Číslo 119.
4
title
Odrinské obrázky.
(Pův. dopis „N. L.“)
5
article
V Odrinu, v dubnu 1913.
6
article
Poslední stanice je prozatím Maraš. Třek
slézti: železniční most přes Ardu je porušen.
Maraše do Odrina je ještě daleko — víc než ho-
dina cesty. Ale nepozorujete toho. Okolí poutá ci-
zince. Jinak ale smutná podívaná: vypálené a sbo-
řené čiíliky (statky), zpustošená pole, vykácené
stromy. Všude viděti stopy bojů nedávných. Blízko
redut zejí jámy, vyryté granáty. Přetrhaný ostnatý
drát ukazuje cestu, kudy se hnali útočníci. A čer-
stvé rovy smutně dekorují nížiny ardské. Dřevěné
kříže označují hroby, v nichž odpočívají daleko
od rodných svých vsí srbští vojáci. Jména jejich
jsou noži nebo tužkami vryta do příček křížových.
Stateční Srbi! Mnoho jich tu zůstalo! Jen aby jejich
krev nebyla prolita marněl Kéž by jejich krev zpe-
četila srbsko-bulharské přátelstvíl To by bylo nej-
vzácnější ovoce, to by byl největší úspěch, jež tato
válka může přinésti!
Pak Karaagač, kde je i nádraží odrinské. Je
hájeno redutou č. 23 a několika zákopy, jež se
táhnou až k redutě č. 24, vypínající se na samém
břehu Ardy. Reduta karaagačská náleží už k již-
nímu sektoru. Zde se bil 53. pluk.
Z nádraží vede slušná silnice do města.
Ale bylo tu k zalknutí. Dlouhé řady volských
potahů, vezoucích proviant, vířily prach, jenž se
jak mraky vznášel nad naše hlavy.
Srb
Arda
Karaagač
7
article
Už první domky, pak ulice. Jde to těžce ku
předu. Tu třeba čekali, až přejdou celé pluky za-
jatců, doprovázené vojáky a opolčenci. Zajatí jdou
jaksi líně, znaveně, apaticky. Mnozí jsou polonazí.
bosí a špinaví, až hrůza. — Tu opět narazíte n
zástup tureckých žen a dětí, jež se prodírají uli-
cemi, samy nevědouce snad ani kam a proč. Jsou
ulekané. Úzkostlivě si zahalují obličeje hustými
feredžemi, jež se jim ale v té tlačenici stále od-
krývají. Jdou jak opilé, stále pozdravují, omlouvají
se anebo se vyptávají — ta na muže, ona na syna
anebo na otce. Jsou to ženy — poznáte to — vo-
jáků nebo důstojníků z odrinské posádky. Některé
podávají i psaní. Ale kdož by mohl jim posloužiti.
kdož by v tom chaosu mezi 60.000 zajatci mohl
nalézti adresáta „Mehmed Jusuf asker“? Kolik ta-
kových Mehmedů je! Malá holčička stojí v koutě
a pláče. Nikdo si jí nevšímá. Kdež pakl Jdu blíže
a oslovuji ji. Jen ztěží chápe mou mizernou ture-
čtinu.
— Tatínek je voják a nevím, je-li živ. Mamin-
ka se mi někde se sestrou ztratila a já mám hlad.
Dávám jí kousek salámu — snad je hovězíl —
a chleba. Jí hltavě a zapomíná na rodiče na
chvilku.
Jusuf
Mamin
8
article
Jsem v turecké čtvrti. Pozná se to dle archi-
tektury domů i dle pečlivě zamřížovaných oken
okenic. Od domu k domu jdou silné patroly. Vstu-
pují a opět vycházejí a ve svém středu vedou
muže i — ženy.
Jeden voják mi vysvětluje
— To jsou turečtí vojáci nebo důstojníci. Roz-
běhli se po městech a převlékli. Kryjí se teď, ale
však je zase pochytáme,
— A ony ženy
— Jaké ženy! Zas oni. Už i do šalvarů lezou
(Voják přidal případnou nadávku, již netřeba opa-
kovatií)
Dále do středu městal S domů vlají bulharske
prapory. Na domech cizinců viděti je prapory všeck
možných evropských států: anglické, francouzské
rakouské, italské i jiné.
Byl jsem v Odrinu r. 1911. Jdu tedy přímo d
domu jednoho svého známého.
Zdrávi jste? Živi všichni?
Starý Armén Sissakjan ani mne poznati ne
může.
— Ty jsi? Díky bohu, všichni jsme zdrávi. Ale
strach jsme měli. Pořád jsme čekali . že začnou
askeři, dříve než přijdou Bulhaři, vražditi a páliti.
ale snad neměli času k tomu, anebo jim důstojníc
nedali. Důstojníci byli tu slušní lidé, evropštíl
Nemoci žádné?
Nevím o ničem.
— A jak hlad?
— Nebylo to tak zlé. Jen chudina a vojáci
hladověli, zatím co důstojníci hodovali a bavili se.
jakoby se nechumelilo. A to bylo také neštěsti Tur-
kůl
Roza
Armén
Bulhar
9
article
Armén měl pravdu. Nie tak nepůsobí příznivě
na ducha vojáka, jako když vidí, že se nečiní velký
rozdíl mezi ním a důstojníkem, když vidí, že dů-
stojník jí z téhož kotle, že snáší tytéž útrapy
vydán je témuž nebezpečí. A tak tomu je u Bul-
harů. Proto také vojáci bulharští i v nejnepřízni-
vějších chvílích neztrácejí odvahu a jsou vždyv
nejlepší náladě a plni odvahy, ať už mrzne, neb
granáty vybuchují před nimi, ať už bojují s prázd-
ným žaludkem anebo plným. Demokratické cho-
vání se důstojníků udržuje kázeň a morálku ar-
mádyl
Je hlučno v ulicích. Ti, již do nedávna úzkost-
livě se kryli, vycházejí teď svobodně na ulici.
Moře červených fezů zmizelo a místo nich nost
teď kde kdo klobouk. Mnozí, aby dokázali, že ne-
jsou Turci anebo opět, že nechtějí nic s Turky
míti, nápadně se ozdobují trikolorami bulharskými.
Viděl jsem mezi takovými i Turků dosti. Smířil
se s osudem. Řekne se: „K'smet!“ a tím je zúčto-
vána minulost.
Ale jsou mezi nimi i fanatikové, kteří se jistě
při první příležitosti vystěhují. Poznáte je snadno.
Jdou nevšímavě ulicemi, oči jim vztekle září a rty
šeptají kletby daurům!
Vyprávěli mi, že vojáci turečtí v posledních
chvílích už, dříve než se vzdali, rozbíjeli pušky
přeráželi bodáky: jezdci opět zabíjeli své koně
a artilleristi poškozovali děla. Jiní opět na roz-
kaz Šukriho zapalovali skladiště potravin a arse-
nály. A jen té okolností, že byli Turci překvapeni
rychlým postupem vítězů, třeba děkovati, že ne-
bylo zničeno všechne.
— A že nezbořili mešity Selimovy?
— Neměli časl
Granáty sice dopadaly do nejbližšího jejího
okoli, ale sama mešita je nepoškozena, Hrdě vznášejí
se nad vysokou kupolí štihlé minarety, na nichž
vlají bulharské prapory. Půlměsíce zmizely.
Armén
Turek
Šukri
Selimův
Turec
10
article
Sultan-Selim-džamie! Kolik se k ní pojí tradieí
a legend! Vypravuje se o nit.
Na tom místě, kde teď stojí mešita, byl
kdysi klášter, v jehož nádvoří prýštil pramen zá-
zračné vody. Když dobyli Turci Odrinu, všechny
svatyně proměněny byly v mešity. V kláštoře uby-
toval se nějaký derviš, jenž tu vyučoval děti čtení
koranu.
Sultánu Selimovi se zalíbilo to místo a umínil
si, že vystaví tam mešitu. Ale šejk ul islam se tomu
vzpíral, a teprve podplacen velkými dary svolils
podmínkou, že bude mešita vystavěna tak, aby se
pramen ocitl uvnitř svatyně. Selim podmínku splnil
Vypravuje se dále, že stavitelem mešity byl křesťan
a že jej Selim chtěl dáti popraviti, aby už nikde
nemohl nic podobného vystavěti. Ale alchitekt prý
si udělal křídla ze dřeva a uletěl. Dle jiných však
spadl a zabil se.
Turek Odrin
Selim
Sultan
Selim
11
article
Mnoho je na světě mešit, jež si mohamedání
vystavěli, a hlavně pak sultáni, aby zanechali po
sobě trvanlivou památku potomkům anebo zvěčnil
tak nějakou významnou historickou událost. Mnoho
jejich, ale ani jedna netěší se takové pozornostia
úctě mohamedánů jako mešita Selimova. Abyji
zachránila, nechtěla diplomacie cařihradská vydati
po dobrém Odrin. A když konečně už souhlasilas
jeho odstoupením, usilovala o to, aby aspoň mešita
zůstala pod jakýmsi suverénským právem sultáno-
vým. K vůli téže mešitě rovněž Šukri paša tak dlou-
ho vzdoroval útokům spojenců. Mezi Turky rozší-
řeno je totiž mínění, že dokud se nalézá mešita
Selimova v rukou tureckých, dotud bude trvatii
turecké panství v Evropě. Sultan-Selim džamie
byla tak jakýmsi symbolem turecké vlády, turecké
politické síly i turecké hegemonie v mohamedán-
ském světě. To byla druhá Kaaba, jíž přicházeli se
sultáni aspoň jednou v životě pokloniti
A teď bulharské prapory vlají s jejich minaretů
a zvědaví ďauři klidně se procházejí pod její klen-
bou. Snad není dalek ani onen den, kdy hierarc
bulharský vysvěti ji a promění v křesťanský chrám
Tempora mutantur
Selimův
Evropa
Sultan
12
article
Otřesete se hrůzou. Tolik tragedie v krátké
době! Veliká imperie mizí jako pára.
V Odrinu ztratili Turci turecký sultanát n
půdě evropské. Ztrátou pak mešity Selimovy po-
zbývají půdu v celém islamském světě. Jejich he-
gemonie je otřesena. Hroby kalifů znesvěceny jsou
nohama daurů! To je, co dnes poctivé mohamedány
nejvíce bolí. Mladoturci, dejme tomu, necítí, co
všechno znamená ztráta mešity Selimovy. Ale
ostatní?
A zase dále. Školy a větší domy na honem
proměněny jsou v nemocnice, jež se stále plní. Ti-
síce a tisíce životů si vyžádal Odrin. Tisíce a tisíce
raněných sténají, zatím co ostatní se radují. Rány
mnohých jsou hrozné. Střílelo se z největší bli-
zkosti a tak následky ran jsou příšerné. Vstřel je
malý, za to ale výstřel vyrýval kusy masa, drtil
kosti a přetrhával svaly.
Je velké štěstí, že tu není epidemif. Ale ulice
jsou nečisté a proto první starostí nové městské
správy je, aby je zbavila několikaměsíční neči-
stoty, jež se za dobu obléhání nahromadíla.
Je neděle. Ve všech kostelích konají se slav
nostní služby boží. Car, ministři, generálové, vojá-
ci a měšťané děkují bohu za veliký úspěch spoje-
neckých zbraní. Oči radostně září a klidně ted
hledí do budoucnosti. Odpoledne na velkém ná-
městí blízko Selimovy mešity velké defilé vojska
— a pak? Srbové asi domů a Bulhaři k Čataldži
Sedmdesát tisíc zkušených bojovníků hotovo jes
600 děly ku pochodu.
Zamrazí vás opět. Tolik životů, tolik krve, to-
lik hrobů a stále ještě ne mír?
Bal Na Čataldžul
— Na Cařihradl
— Aju Sofii osvobodilil
— Turky za Bospor zahnatií
A nové nadšení vzpružuje unavené údy
— Na pred, Bolgaril
Selimův
Srba
Bulhar
Sofie osvobodilit
Turek
Turec
Bospor
Bala
Čataldžul
13
article
IV. květnová slavnost
IV. květnová slavnost
svobodomyslného dělnictva a zříze-
nectva.
14
article
Organisace dělnictva a zřízenectva při ná-
rodní straně svobodomyslné oslavila včera jarní
dělnický svátek velice důstojným — nehlučným
ale za to tím působivějším způsobem, jehož vý-
znam zvýšen byl ještě tím, že zúčastnili se vče-
rejší májové manifestace také zástupci všech od-
borů ve straně svobodomyslné založených, z nichž
většina ujala se také slova na manifestační schůz
dopolední a tlumočila četně shromážděným dělní-
kům a zřízencům svobodomyslným pozdravné
projevy odborů.
Na manifestační schůzi, která konala se v
dvoraně »U labutě« na Poříčí, zavítali též po-
slanci vladní rada dr. Metelka a Krato-
chvíl, z nichž prvý pojednal o kulturním
poslání našeho dělnictva a druhý pro-
mluvil o otázce pojišťovací v nemoci, př-
úrazu a hlavně ve stáří a při invaliditě.
Schůzi zahájil po 10. hodině dopolední jedna-
tel ústředního výboru p. Souček nejsrdečněj-
ším uvítáním přítomných.
K návrhu p. Jos. Pivničky byli zvoleni
předsedou p. Aubrecht, místopředsedou p
Havluj a zapisovatelem p. Šafařík.
Předseda pan Aubrecht uvítal přítomné, ze-
jména zástupce akčního výboru strany, vládního
radu p. dra. Metelku, zástupce klubu poslanců
pana poslance Kratochvíla, delegáty všech od-
borů i zástupce svobodomyslné mládeže.
Poslanec vládní rada dr. Metelka, pozdraven
všeobecným potleskem, uvítal účastníky schůze
jménem akčního výboru a žádal je, aby mu do-
volili několik osobních poznámek. Praví, že již
jako gymnasista byl členem Dělnické besedy, jako
universitní student býval častým průvodčím Bará-
kovým při přednáškách na schůzích dělnickýcha
jako učitel měl stále na paměti, že nejtížeji pra-
cuje se chudým studentům, kterým hleděl vždy
pomoci a dodal, že za 30letou svou učitelskou
působnost nemá nejmenšího hříchu v té příčině.
doktor
Metelka
Krato
Souček
Aubrecht
Havluj
Šafařík
Kratochvíl
akční výbor strana
15
article
(Výborněl
Jako profesor přednášíval dělníkům u Ring-
hoffra a když byl pověřen úkolem starati se o
školství, zejména menšinové, měl hojnou příleží-
tost stýkati se s dělnictvém a poznal, že máme
v dělnictvu vzácný poklad, kterým se můžeme
honositi před mnohými národy. (Výborněl) Řečník
proto soudí, že bude mu i v dnešní schůzi po-
přáno, promluviti několik slov o kulturním po-
slání našeho dělnictva. (Výborněl Potlesk.)
Poukázav, jak dle starých názorů byla práce
pokládána jenom za přítěž a za úkol otroků
a kterak se i ve starém zákoně setkáváme
s názorem, že největším trestem je práce, uvedl.
že teprve moderní názory, zjednavší si platnosti
velikou francouzskou revolucí a rokem 1848
přivodily v tom směru podstatnou změnu. Roz-
voj výroby po technické stránce a převraty
způsobené novodobými vynálezy, ukázaly ohrom-
ný význam práce jako jediné hybné síly pro
pokrok všeho lidstva. Pokud se týče českého
dělnictva, dobře o jeho významu a zvláštních
úkolech po stránce kulturní promluvily v mani-
festačním článku ze dne 29. dubna »Dělnické
Noviny« ukázavše, že český dělník musí vedle
třídního boje sledovati neméně důležité zápasy
národní. Dělnickým příslušníkům národní strany
svobodomyslné není třeba vykládati nezbytnost
národního cítění, neboť všichni stojí na postati
této národní strany české. Oni jsou progra-
mem jejím ušetřeni také zmatků, kterými byl
zmítáni po stránce národnostní příslušníci dělní-
ckých stran jiných. (Výborně!) Úloha pak, která
případá každému členu národa, vystižena jes
16
article
Renanovým výměrem národnosti, jímž požaduje
se vedle jiných známek (mravů, jazyka atd.]
porozumění pro vlastní cíle národa i soucitění
s ostatními vrstvami jeho. (Výborněl)
Není zajisté pochyby, že všichni přítom
mají správné ponětí o tom, které jsou cíle če-
ského národa a co je také podmínkou, abychom
těchto cílů dosáhli, že to nemůže totiž býti tří-
štění ve vrstvy a vrstvičky a boj všech prot
všem, nýbrž boj všech příslušníků národa proti
společnému nepříteli. (Výborněl)
A v tomto zápase je české dělnictvo základ-
ním kamenem, neboť hájí již svou početnostía
rozlohou národní bojiště naše. Jestiť i nejhlav-
nějším živlem našich menšin a tedy i celonárod-
ním pilířem, s nímž musí, kdo poctivě s národem
smýšlí, dobře počítati. (Výborně!) Důležitost děl-
nictva v menšinách vysvitne každému, kdo se
podívá v Čechách do hnědouhelné severo-zá padní
pánve, do Vídně, jejíž česká inteligence daleko
jest zastíněna dělnictvem, do oblasti ostravské n
Moravě a ve Slezsku a jinde a jinde. Zejména
v menšinovém školství našem stojí vždy na
přední stráži dělnictvo, obětujíc existenci svou
vydávajíc se nejkrutějším ústrkům a pronásledo-
vání. (Výborněl)
České dělnictvo však zasluhuje též úcty pro
své snahy po vzdělání. Slovanští účastníci
našich vědeckých i jiných sjezdů vyslovili se ne-
jednou s nadšeným obdivem o vzdělanosti našeho
dělnictva. Takových horlivých čtenářů závidí nám
Poláci a jiní, jichž dělnické vrstvy posud jsou
velikou částí negramotní. Co toto živé účasten-
ství v duševním životě národa od tak četných
jeho synů znamená a jak se tím povznáší úroven
všeho národa, netřeba doličovatil
Renanův
Polák
Čechy
Vídeň
Morava
Slezsko
Výborněl
Výborněl
17
article
Již v dobách probuzenských byly nejnižší
vrstvy českého národa hlavním podkladem veškeré
buditelské práce, a řečník uvádí příklady, v jakém
živém styku bývali lidé těchtoš vrstev s našimi
nejpřednějšími národními křisiteli. V nejnovějších
dobách pak vyrůstají v dělnictvu vedle mužů kla-
diva také muži péra, kteří mnohdy jsou pravidel
slušného žurnalistického boje lépe pamětlivi než
druhové jejich z jiných společenských vrstev a
jsou tedy také v tom vzorem ostatním. (Výborněl
Vypsati národohospodářskou důleži-
tost českého dělnictva, bylo by možno pouze
podrobnou a dlouhou rozpravou. I v tom směru
můžeme se chlubiti neobyčejnými výsledky jeho
doma i za hranicemi našich vlastí, kde jsou naši
dělníci zaměstnáni. Jindy česká šlechta vyjížděl
pro slávu českého jména z Čech do ciziny n
okázalé zájezdy a turnaje, dnes nás tam na kol-
bišti práce zastupuje čestně český dělník. (Vý-
borně! Potlesk.) Český dělník může býti hrdým
na svůj stav a ostatní vrstvy národa, k němuž se
věrně přimyká, na něj. Do budoucna nelze si leč
přáti, aby české dělnictvo neumdlévalo ve snahách
po zdokonalení, jimiž všichni se neseme toužebně
za svými ideály. A práci té buď čestl (Výborně
Potlesk.)
Vývody řečníkovy, které doložil mnohými
podrobnosími, byly sledovány s velikou pozor-
ností a provázeny často upřímným souhlasem.
Předseda p. Aubrecht konstatuje, že potlesk
přítomných je svědectvím, že vládní rada dr. Me-
telka mluvil jim ze srdce a děkuje mu za jeho
upřímná slova.
Aubrecht
Čechy
18
article
Říšský posl. p. Kratochvil: Za zvláštních okol-
ností slavíme letos 1. květen. Právě dnešního dne
má se rozhodnouti v Londýně otázka, máme-li žíti
v míru, anebo jestli se mají opětovati hrůzy vá-
lečné. Je to zvláštní pocit dnešního dne a mám za
to, že veškery manifestace dělného lidu pod tímto
dojmem dají průchod výrazu, že, stojíce na půdě
práva, přejeme právo jiným a že, stojíce na půdě
práce, máme za to, že budoucnost národů spočívá
jedině v práci a nikoli ve válce. (Výborně! Vše-
obecný potlesk.)
Zdůraznil, že vykonaná práce je základem
bytí a existence každého národa. Co však prodě-
lává člověk pracující v Rakousku, to neni ještě
ideálem, ke kterému všechny směry pokrokové
míří, a poměry u nás mají zapotřebí podstatných
změn. Počíti se s nimi musí hned ve školách,
nichž musí se vštěpovati láska ku práci.
Pan vládní rada Metelka dotkl se toho, co vy-
konalo české dělnictvo. Dělnictvo a všichni ti,
kdož pracují, vykonali obrovské dílo, postavili lid-
stvo v minulém století na docela nový základ
postavili pilíře k nové, skvělejší existenci lidu
povinností všech představitelů národa a všech.
kteří řídí osudy politické jednotlivých národů, je.
míti to na paměti. Příslušnici národní strany svo-
bodomyslné již od počátku měli ve svých řadách
muže, kteří s láskou vstupovali ve styk s děl-
nictvem, poněvadž znali jeho cenu. (Výborněl)
Metelka
Londýn
Rakousko
19
article
Strana svobodomyslná postavila si dle toho také
svůj program. Ona věděla, že dělný lid má zapo-
třebí určitou odměnu za své dílo, že člověk, který
pracuje, který své síly věnuje veškerenstvu, musí
býti na druhé straně také odměněn určitým prá-
vem a proto do svého programu vložila požadavek
všeobecného práva hlasovacího (Výborně!) a také
se o ně zasadila, takže bylo uzákoněno. (Vý-
borněí)
Pracujícímu lidu je však zapotřebí vedle této
odměny po stránce právní ještě odměny jiné. Když
minuly doby patriarchálních poměrů mezi zaměst-
navatelem a dělníkem následkem výroby průmy-
slové, často se stalo, že ku práci neschopný, starý
dělník stál opuštěn a odkázán byl na svou domov-
skou obec. Dělnictvo volalo po zákonné ochrani
pro případ nemoci, úrazu a stáři a strana svobado-
myslná také v této otázce postavila se na stano-
visko, že je nutně třeba dožadovati se této zákon-
né ochrany a v příčině zákona nemocenského
úrazového vykonala také svou povinnost. Strana
svobodomyslná trvá dále také na stanovisku, že je
nutno, aby pracující člověk dosáhl zaopatření v
stáří a invaliditě. (Výborněl)
Řečník uvádí význam pojištění nemocenského
a úrazového a poukazuje potom na důleži-
tost pojištění starobního a invalidního, v něž má
býti pojato více nežli 10 milionů občanů, vedle děl-
níků také roiníci a živnostnici. Vysvědliv zevrubně
obsah předlohy o tomto pojišténí, ztbýval se po-
drobně i jeho finanční stránkou a uvedl, že je na-
vrženo, aby roční premil pojistnou z 14 platil po-
jištěný, z 1/4 zaměstnavatel a z 1/4 státní po-
kladna.
Strana svobodomyslná pověřila delegáty ve
výboru, aby stáli pevně na stanovisku, že je tento
zákon nutný, aby pracovali na změnách, aby zákon
byl upraven tak, jak toho pracující lid zasluhuje.
20
article
Této povinnosti členové strany ve výboru dostáli
a řečník dodává, že může říci, že nebyla již dávno
žádná otázka, které by se byl ujal s takovou lá-
skou, jako byl tento zákon. poněvadž věří, že, jest-
liže tento zákon stane se skutkem, bude to pože-
hnáním pro ty, kteří práci vykonali a také důka-
zem, že lidstvo vykonalo vůči dělnému lidu svou
povinnost. (Výborně! Všeobecný potlesk.)
Předseda p. Aubrecht řečníku za jeho vývody
srdečně poděkoval
Zástupce mládeže strany svobodomyslné pan
Ph. C. Procházka-
Vážení pánové! Věřte mi, že dnes te není jen
pouhý obvyklý obrat řečnický, pravím-li, že jsem
velice potěšen, mohu-li dnes říci vám několik slov
My mladí máme zvláště teplý poměr k dělníkům
ve straně. Vidíme ve vás nejen záruku, že strana
nestane se pouhou organisací zájmovou, stavov-
skou, nýbrž zachová si ideový ráz strany všená-
rodní, který byl a jest její pýchou, nýbrž, více
ještě, záruku budoucnosti a příznak velikého mo-
derního poslání strany svobodomyslné a demo-
kratické. Nám, kteří jsme vyrůstali v době prud-
kého sociálního zápasu, v době největšího roz-
machu sociální demokracie, kdy vehementním vy-
bojováním všeobecného práva hlasovacího nabyla
rázem netušené moci, byl socialism vážnou niter-
nou událostí. Prošli jsme školou jeho theorie a za-
ujali se pathosem jeho úsilí o potření vší bídy.
Procházka
21
article
odvislosti a útisku, o blaho všech. A překonal
jsme ho v sobě, jako doba ho překonala a jako
inteligentní a sebevědomé dělnictvo jihoněmecké
vybavuje se z něho. Cesta, kterou viděl Marx
kterou šli jeho stoupenci, nevede k cíli. Dnes ne-
jsou vzrušené, skoro apokalyptické věty „komu-
nistického manifestu“ než agitačním prostředkem
k získání nekritických, utlačených mas. Na této
síle neztrati však dříve, dokud energické práci
sociálně-politické nepodaří se zdvihnout massya
zvláště třídu dělnickou, která jest tak významným
činitelem hospodářským i politickým, k takové
materiální i kulturní životní míře, aby přestala se
cítit opovrženým proletariátem a stala se plno-
právným a rovnocenným občanstvem. Strana naše,
která jest představitelkou osvícených a pokroko-
vých živlů v národě, cíti tuto velkou sociální po-
vinnost moderních demokracií tím vážněji jako
svůj úkol, čím více nám jako národu malémua
přírodou a dějinami vůbec nijak neprivilegovanému
musí záležeti na morálním i fysickém zdravía
sile celku i každého jednotlivce. Svým vstupem
do strany dokázalí jste, že chápete a oceňujete
její snahu a proto nám, kteří jsme s ní spojili svou
politickou naději, jste tak milí a proto pozdravu-
jeme vás v tento krásný den svátku vaší třídy
tak radostně. (Výborněl Potlesk.)
Delegát p. Kučera tlumočil upřímný a srdečný
pozdrav státního zřízenectva a přeje májové ma-
nifestací plného zdaru. Je potěšitelno, že ve straně
svobodomyslné se pochopuje, že lid počíná se vy-
maňovati z demagogie.
Kučera
22
article
Pan red. Kamelský prohlašuje jménem svobo-
domyslného živnostnictva, že toto vítá a upřímně
pozdravuje volání dělnictva po lepších poměrech
stavu. Správně bylo řečeno, že dělník a živnostníl
jsou oba důležití pracovníci ve společenském na-
šem životě, ale oba jsou poměrně málo uznáváni
Manifestace svobodomyslného dělnictva je důka-
zem, že toto pohlíží na věc správně, poněvadi
chce společně pracovati se stranou, která shro-
mažďuje všecky vrstvy národa.
Jménem svobodomyslného úřadnictva ujalse
slova p. řed. Tejšl, zdůrazniv, že strana svobodo-
myslná má ve svém demokratickém programu
volnost, rovnost, bratrství všech stavů a žádal
by dělnictvo nezapomínalo, že, když podá ruky
ke společné práci, učiní tak nejen ve prospěchu
svém, a nás, nýbrž i ve prospěchu celého českého
národa. (Výborně!)
Pan tajemník Pechar sdělil, že došel pozdrav-
ný projev od odboru dílovedoucích při národn
straně svobodomyslné, pak od min. m. sl. dra
Kamelský
Tejšl
Pechar
strana svoboda
23
article
Fiedlera a posl. dra. Koernera a omluvný
přípis od posl. dra. Funka, Řečník praví, že
měl promluviti o snahách a cílech dělnické orga-
nisace, ale že by bylo zbytečno je líčiti, poněvadž
jsou známy a poněvadž každým krokem naléhá se
na jejich splnění. Dnes, kdy proletariát celého
světa slaví svůj svátek, massy dělníků reklamují
pro sebe svá práva a vyslovují své požadavky
a k massám těm připojuje se i dělnictvo organi-
sované v národní straně svobodomyslné, aby ve-
řejně podalo ruku všem, kteří to míní s ním po-
ctivě. Dnes hraje již dělnictvo svobodomyslné při
svém značném počtu, který se bude stále zvětšo-
vati v dělnickém hnutí dosti značnou roli a oče-
kává, že všichni, kteří se sešli, s upřímnostía
láskou budou se věnovati další práci, a práce tato
že bude úspěšnou nejen pro stranu, nýbrž i pro
dělnictvo a zřízenectvo. (Výborně! Potlesk.)
Pan Havlůj zval účastníky schůze k odpolední
zahradní slavnosti svobodomyslného dělnictva.
Pan Ferster přál si, by vzal se také zřetel na
zřízence obecní a na zlepšení jich poměrů.
Pan tajemník Pechar praví, že odbor domáhá
se pro obecní zřízence zvláštního zákona v zá-
konodárství zemském a současně nesčetnýmí peti-
cemi snaží se u obcí, aby se pro obecní zřízenectvo
zajistilo to, co je nejnutnější.
Předseda p. Aubrecht, když ke slovu se již
nikdo nehlásil, zakončil po 1/41. hod. v poledne
schůzi srdečnými díky za hojnou účast a bedlivou
pozornost, jakož i oběma poslancům za jejich re-
feráty, pak všem zástupcům odborů a organisací.
Fiedler
Koerner
Funk
Havlůj
Ferster
Pechar
Aubrecht
25
title
Politický přehled.
27
article
Zmar česko-německého vyrovnání.
Zmar česko-německého vyrovnání.
Pod takovým záhlavím signalisuje tisl
německých poslanců z Čech vyrovnací situac
v Čechách po středeční schůzi výkonného vý-
boru německého sdružení z Čech a hlavně
na základě prohlášení, jež ve schůzi učinil
předseda sdružení posl. Pacher. Když byl vy-
řízen pořad jednání schůze tak, jak sděluje
včerejší naše telefonická zpráva, prohlásil
posl. Pacher, že jej vyzval předseda minister-
stva hr. Stürgkh k návštěvě za účelem ob-
zvláště důležitých sdělení. Pacher vyhověl
předseda ministerstva prohlásil mu přede-
vším, že předběžné dohovory se
zástupcitří skupin zemského snč.
mu král. Českého jsou nyní ukon-
čeny. Předseda ministerstva nabyl prý prů-
během těchto předběžných konferencí úplný
obraz situace a ke své velké líto-
sti shledává, že není s to, aby uči-
nil návrh pracovního program
pro zasedání zemského sněmu.
vládou zamýšleného. Názory stran
v příčině takového programu ve-
dly prý k takovým protikladným
stanoviskům, že by ani další po-
kračování nejnověji zahájených
jednání nic nezměnilo na této
okolnosti. Protož vláda nezašle
již žádných pozvánek zástupcům
stran a zastaví nyní svou akci, za-
hájenou k uschopnění zemskéh
sněmu.
Předseda ministerstva požádal poslanc
Pachera, aby nyní kolegům poslancům sdělií
zastavení vládní akce a na konec
projevil přání, aby prý zástupci obou národ
ností v krátkém čase nalezli cestu ke kom-
promisu pro obě národnosti přijatelnému
českému sněmu zemskému umožnili opětně
zahájiti normální činnost.
Pacher
Stürgkh
Čechy
28
article
Stanovisko, kteréž k této situaci za
ujímá německé sdružení z Čecy, zračí se nej-
názorněji ve zprávě „Neue F. Presse“, k oběž-
níku o schůzi připojené. Diktovalo ji špatne
svědomí, jak nasvědčuje poslední věta
této redakční garnitury páně Benediktova
orgánu. „Zodpovědnost“ za bídu učitelstva
v Čechách padá na Čechy.“ Největší hřích
německých poslanců, spáchaný na nejbližších
jich obětech a zároveň také mstitelích.
ráda by tu svalila „Neue Fr. Presse“ na če-
ská bedra snad dokonce i v přesvědčení, že
následky jeho odvrátí odhlav svých dra-
hých. Stará, primitivní vyrovnací taktika
našich Němců přichází tu k nové — necti, ale
situace sama jest příliš průhledna, než aby
připouštěla omyl. Na poli vyrovnání zůstává
dnes stát jedině strana česká, oba ostatní
kompaciscenti, Němci a vláda, která se nej-
nověji připojíla, aby vyrovnání dorubala, vy-
rovnací pole — vyklidili. Jedině česke
strany zachovaly raison vyrov-
nání až do této chvíle, kdy hrabě
Stürgkh prohlašuje fiasko sve
vlastní vyrovnací akce a kdy
sdružení německých poslanců z
Neue
Benediktov
Němec
Stürgkh
Čechy
Francie . Presse
29
article
Čech, nereagující ani v nejmenším
na mlhavé ovšem naděje Stürgkh-
ovy, Pacherovi projevené, přijím
toto sdělení vlády s devisou: „Vy-
rovnání ztroskotáno.“ Jedině české
strany vystoupily s jedině možným programem
řešení učitelské otázky a za souhlasu skupiny
velkostatkářů a samých německýcl
učitelů obhájily názor, že úprava učitel-
ských platů vylučuje veškerá provisoria a že
provedení její jest souznačno s celkovou, so-
lidní úpravou zemského hospodářství, zlořá-
děním obstrukce zničeného. Eklatantního sou-
hlasu s tímto stanoviskem dostalo se českým
stranám v závěrečné schůzi devítičlenného
komitétu finanční komise sněmu i od něme-
ckých zástupců, kteří pro ně hlasovalí. Jestli-
že německé strany za takové prý přerušen
své obstrukce žádaly i ústupek politický
s nevysloveným dodatkem, že nemohou přec
své voličstvo předstoupiti s práznýma ruka-
ma, současně upírajíce však českým stranám
politický ústupek, jejž označuje i včerejší „N.
F. Presse“ jako „ekvivalentní“, potom něme-
cké strany žádaly na českých stranách, aby
německou politickou a poslaneckou prestiž
zaplatily českou svou vlastní. A to jest poža-
davek, jaký možno spíše nazvati groteskně
naivním než slušným. Nehledě ovšem ani k
důstojnosti věci samotné, vznešené zásadě
rovného práva a ceny obou národů v zemi.
kteráž bude českými zástupci ve vyrovnání
dosvědčena tolikrát, kolikrát toho třeba.
Pacher
Presse
Čechy
30
article
Jestliže pak jest včerejší schůze německých
poslanců skutečným definitivním zmarem vy-
rovnání, jak chce „Bohemia“, anebo prozatím-
ným, jak připouští „Prag. Tagblatt“, počíná
si německé sdružení z Čech jako hráč, který
na šachovnici zlostně rozhazuje figury, poně-
vadž protivník neudělal tah, jaký si Něme
přáli. Ostatně je jisto, že zmar vyrovnán
kryje se asi velmi příbližně s přáním Něm-
ců, jichž taktika vyrovnací vždy řídí se pra-
vidlem: „Zmar vyrovnání a svod zmaru n
Čechy“.
Zahraniční situace důvodem zmaru vyrovnání?
Vídeňský zpravodaj „Bohemie“ přináší
narážku na vlastní důvod, který přiměl vládu
k zastavení akce o umožnění krátkého zase-
dání sněmu pražského. „Podle auspicií“ — tal
telefonuje — „kteréž ve vyrovnání nastaly
nemůže tento výsledek sám sebou překvapiti
Avšak nepochybíme názorem, že by ku pře-
rušení nebylo tak náhle došlo, kdyby vláda
nebyla dnes současně pocítila nutnost, aby
vzhledem k zahrocené zahraniční situaci ne-
bylo v Praze zřizováno jediné podium, na
němž by jistí radikální lidoví zástupci mohli
zaujímati stanovisko k otázce války. Také
svolání říšské rady není za těchto okolností
řeči. Myslí se dokonce, že vláda ukončí zase-
dání, půjdou-li události, jak nutno předvídati.
Čo
Německo
Čechy
Praha
Bohemia
Praga
31
article
Ze Slezska.
(Petřvaldské volby)
Jak známo, bylo nutno následkem resistence
zástupců závodů při nedávných obecních volbách
v Petřvaldě tyto přerušiti. Na zakročení okresního
hejtmanství ve Frýštátě rozhodl petřvaldský sta-
rosta Pěgřim, aby volby ve druhém a prvním sboru
byly konány příští neděle. Tuto neděli byla v Petř-
valdě opět voličská schůze, na níž o významu vo-
leb promluvil advokát dr. Fr. Suchánek z Moravské
Ostravy. Boj o druhý voličský sbor bude velmi hou-
ževnatý a od vítězství v něm jest odvisla českost
Petřvaldu, jelikož sbor první jest pro závody za-
bezpečen. Čeští voličové mají sice i v druhém sbo-
ru rozhodnou převahu, avšak veřejný způsob voleb.
jakož i neslýchaná korupce závodní kliky a zná-
silňování odvislých voličů způsobuje, že výsledek
volební není nikterak jistý. Mimo to padá také
značně na váhu okázalé stranění c. k. okresního
hejtmana frýštátského rytíře Jaxy-Bobowského
závodním násilníkům. Jest to patrně vděk tohoto
pána dosavadnímu zastupitelstvu za to, že co nej-
houževnatěji pracovalo k odstranění neuspořáda-
ných školských poměrů v obci, na nichž okresnímu
hejtmanu tak mnoho záleželo.
Od výsledku petřvalských voleb bude také
velmi odvislo utváření poměrů v nedalekých Dět-
marovicích, a sice poměrů školských na prvním
místě. Ukáže-li se okresní hejtman Jaxa-Bobowski
opětovně věrným služebníkem závodů, a bude-li
na jich pokyn opětovně sám a zřízenci svými šla-
pat platné zákonné předpisy, dojde na celém če-
ském Frýštátsku k tak pronikavému hnutí proti
tomu úřadníku, že jeho odchod bude pak již jen
otázkou nedalekého času.
Suchánek
Bobowski
Slezsko
Petřvald
Petř
Francie
moravský Ostrava
Dět
Jaxa
32
title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
33
article
Politika v sokolské schůzí.
Politika v sokolské schůzí.
Včerejší, z Krakova datovaná zprávao
sokolské schůzi, nesrovnává se s pravdou.
Nešlo o valnou hromadu sokolského svazu,
nýbrž pouze o schůzi Sokola krakovského.
Na této schůzi učinil známý Vladisl. Stud-
nický návrh, aby krakovský Sokol navrhl
polskému sokolskému svazu, by vystoupil
ze svazu slovanských sokolských spolků.
Návrh odůvodňoval tím, že prý sokolské slety
přispívají jen ke vzrůstu panslavismu, věc
polská jako rozhodně protiruská nesmí se
však stotožňovat s myšlenkou slovanskou.
Návrh Studnického byl zamítnut, ale přijat
návrh výboru, aby delegáti krakovští učinili
na zemském sjezdě sokolském návrh, aby Po-
láci vystoupili ze slovanského svazu v tom
případě, kdyby k němu přistoupil také svaz
ruský. Stejně zamítnut návrh Studnické-
ho, aby Sokol přistoupil k revolučnímu za-
tímnému výboru a připravoval se na válku
s Ruskem. Přijata resoluce, navržená výbo-
rem, aby se v Sokole konala také cvičení vo-
jenská, ale se zatímným výborem do styku
se nevstupovalo, poněvadž Sokol se nesmí
podřizovat žádné organisaci politické.
krakovský
Sokol
Krakov
Rusko
sokolský svaz
polský sokolský svaz
Sokol
34
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Reformy v Anatolii a v Syrií.
V sobotu konala se v Caříhradě mimořádná
ministerská rada za předsednictví velkovezíra,
svolaná ku poradě o reformách. Konečné roz-
hodnutí bylo sice odloženo, ale dopisovatel
»Tempsu« sděluje, že program správních refo-
rem pro Anatolii obsahuje jmenování cizích in-
spektorů pro každý vilajet nebo skupinu vilajetů,
kteří by měli rozsáhlou pravomoc, takže by
řidili správu a bděli nad jejími výkony. Valiové
nebudou moci učiniti žádné významné opatření
bez jejich souhlasu. Četnictvo každého vilajetu
bude podřízeno cizímu důstojníku, jenž bude
jeho skutečným velitelem, zodpovědným za po-
řádek a bezpečnost. Bude prý povoláno 400
cizích důstojníků a poddůstojníků k organisaci
četnictva v Anatolii. Civilní inspektoři a dů-
stojníci i poddůstojníci četnictva budou Fran-
couzi, Angličané, Němci a Švýcaři. Turecko prý
již požádalo Anglii, aby určila dva úřadníky.
kteří by zaujali místa inspektorů ve východní
Anatolii, totiž ve vilajetech, obývaných Armény.
V Syrii bude postup jiný. Hilmi paša, jenž
má velkou autoritu v arabských zemích, bude
jmenován inspektorem tří vilajetů syrských s po-
sláním, aby studoval na místě potřebné reformy
a vyšetřil, v jakém rozsahu by bylo třeba povo-
lati cizince.
Očekává se, že Porta stanoví definitivní
program reforem příští týden a počne je hned
prováděti. Ač jsou známy jen hlavní obrysy jeho,
je již jisto, že jde o nejvážnější a nejodvážnější
pokus reforem, jaký se kdy v Turecku stal.
Vali
Fran
Angličan
Němec
Švýcar
Armén
Hilmi paša
Port
Anatólie
Sýrie
Turecko
Anglie
Anatolie
35
article
Ze strany.
Ze strany.
Místní organisace národní strany svobodomy-
slné v Praze II., okres sv.-vojtěšský, konala člen-
skou schůzi 23. t. m. Jednání řídil předseda p.
cís. r. Červený, jenž po zahájení schůze předeslal:
V uvážení, že následkem bourání starých domůa
stavěním na jich místě moderních domů s velkými
a drahými byty stavá se bydlení pro menší živnost-
níky a obchodníky a střední vrstvy obyvatelstva
takřka nemožným, jest nutno sáhnouti ke svépo-
moci a tou jsou dle nabytých zkušeností bytová
družstva. Této otázce byla schůze určena a získán
k pojednání odborník p. Ed. Houdek, tajemnik
Jednoty soukromých úřadniků. Pan přednášející
pojednal o bytové otázce po stránce všeobecné, po-
ukázal na následky nedostatku malých a levných
bytů. Nastínil vývoj akcí za odstranění těchto ne-
dostatků se nesoucích. V dalším vylíčil podrobně jak
daleko pokročila péče bytová v Anglii, Francii.
svatý .vojtěšský
Červená
Houdek
Praha II
Anglie
Francie
organizace národní strana
36
article
Německu, ve Švédsku, ano i v Uhrách, kde miliony
věnovány byly na postavení dělnických, úřadnických
a rodinných domů. U nás v Rakousku se dálo
dosud v té příčině málo. Zákon o stavbě dělni-
ckých domů jest nedostatečný. Zákonem o bytových
družstvech, ročním poskytováním několika milionů
a poskytnutím záruky za úvěr, vyšla vláda, donu-
cena sněmovnami říšskými částečně vstříc. Hospo-
dářská a peněžní tíseň však zastavily podnikání
Podmínkami pro úspěšnou činnost bytových druž-
stev jsou: dostatečný základní kapitál, levné po-
zemky, levná stavba a berní úlevy. Dnešní doba
však jest pro bytová družstva velmi nepříznivá.
Chystaným zákonem o právu stavebním budou se
věci ty lépe vyvíjeti. Nedoporučuje pro ten čas
zříditi bytové a stavební družstvo a radí k po-
sečkání. Pan přednášející odměněn byl potleskem.
Rozhovoru o tom předmětu se rozvinuvšího zúčast-
nili se pp. Stivín. Novák. Koubek. Weigner. Hašou-
rek, Martinec a p. předseda. Obšírně a podrobně
bylo pojednáno o zřízení dodávkového družstva
krejčovského a usneseno pilně působiti k jeho
ustavení a svolati zvláštní schůzi. Po projednání
došlých dopisů a drobnějších návrhů ukončena tato
zdařilá schůze doslovem p. předsedy cís. rady
Stivín
Novák
Koubek
Weigner
Haša
Martinec
Německo
Švédsko
Uhry
Rakousko
Zákon o bytový družstvo
37
title
Červeného.
Červený