ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 4cb8ab40-8f41-11dd-a3e9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 37 celkem · entity: person 73, place 44, org 11, work 3
1 masthead
Strana 2
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
2. května 1913. Číslo 119.
4 title
Odrinské obrázky. (Pův. dopis „N. L.“)
5 article
V Odrinu, v dubnu 1913.
6 article
Poslední stanice je prozatím Maraš. Třek slézti: železniční most přes Ardu je porušen. Maraše do Odrina je ještě daleko — víc než ho- dina cesty. Ale nepozorujete toho. Okolí poutá ci- zince. Jinak ale smutná podívaná: vypálené a sbo- řené čiíliky (statky), zpustošená pole, vykácené stromy. Všude viděti stopy bojů nedávných. Blízko redut zejí jámy, vyryté granáty. Přetrhaný ostnatý drát ukazuje cestu, kudy se hnali útočníci. A čer- stvé rovy smutně dekorují nížiny ardské. Dřevěné kříže označují hroby, v nichž odpočívají daleko od rodných svých vsí srbští vojáci. Jména jejich jsou noži nebo tužkami vryta do příček křížových. Stateční Srbi! Mnoho jich tu zůstalo! Jen aby jejich krev nebyla prolita marněl Kéž by jejich krev zpe- četila srbsko-bulharské přátelstvíl To by bylo nej- vzácnější ovoce, to by byl největší úspěch, jež tato válka může přinésti! Pak Karaagač, kde je i nádraží odrinské. Je hájeno redutou č. 23 a několika zákopy, jež se táhnou až k redutě č. 24, vypínající se na samém břehu Ardy. Reduta karaagačská náleží už k již- nímu sektoru. Zde se bil 53. pluk. Z nádraží vede slušná silnice do města. Ale bylo tu k zalknutí. Dlouhé řady volských potahů, vezoucích proviant, vířily prach, jenž se jak mraky vznášel nad naše hlavy.
Srb Arda Karaagač
7 article
Už první domky, pak ulice. Jde to těžce ku předu. Tu třeba čekali, až přejdou celé pluky za- jatců, doprovázené vojáky a opolčenci. Zajatí jdou jaksi líně, znaveně, apaticky. Mnozí jsou polonazí. bosí a špinaví, až hrůza. — Tu opět narazíte n zástup tureckých žen a dětí, jež se prodírají uli- cemi, samy nevědouce snad ani kam a proč. Jsou ulekané. Úzkostlivě si zahalují obličeje hustými feredžemi, jež se jim ale v té tlačenici stále od- krývají. Jdou jak opilé, stále pozdravují, omlouvají se anebo se vyptávají — ta na muže, ona na syna anebo na otce. Jsou to ženy — poznáte to — vo- jáků nebo důstojníků z odrinské posádky. Některé podávají i psaní. Ale kdož by mohl jim posloužiti. kdož by v tom chaosu mezi 60.000 zajatci mohl nalézti adresáta „Mehmed Jusuf asker“? Kolik ta- kových Mehmedů je! Malá holčička stojí v koutě a pláče. Nikdo si jí nevšímá. Kdež pakl Jdu blíže a oslovuji ji. Jen ztěží chápe mou mizernou ture- čtinu. — Tatínek je voják a nevím, je-li živ. Mamin- ka se mi někde se sestrou ztratila a já mám hlad. Dávám jí kousek salámu — snad je hovězíl — a chleba. Jí hltavě a zapomíná na rodiče na chvilku.
Jusuf Mamin
8 article
Jsem v turecké čtvrti. Pozná se to dle archi- tektury domů i dle pečlivě zamřížovaných oken okenic. Od domu k domu jdou silné patroly. Vstu- pují a opět vycházejí a ve svém středu vedou muže i — ženy. Jeden voják mi vysvětluje — To jsou turečtí vojáci nebo důstojníci. Roz- běhli se po městech a převlékli. Kryjí se teď, ale však je zase pochytáme, — A ony ženy — Jaké ženy! Zas oni. Už i do šalvarů lezou (Voják přidal případnou nadávku, již netřeba opa- kovatií) Dále do středu městal S domů vlají bulharske prapory. Na domech cizinců viděti je prapory všeck možných evropských států: anglické, francouzské rakouské, italské i jiné. Byl jsem v Odrinu r. 1911. Jdu tedy přímo d domu jednoho svého známého. Zdrávi jste? Živi všichni? Starý Armén Sissakjan ani mne poznati ne může. — Ty jsi? Díky bohu, všichni jsme zdrávi. Ale strach jsme měli. Pořád jsme čekali . že začnou askeři, dříve než přijdou Bulhaři, vražditi a páliti. ale snad neměli času k tomu, anebo jim důstojníc nedali. Důstojníci byli tu slušní lidé, evropštíl Nemoci žádné? Nevím o ničem. — A jak hlad? — Nebylo to tak zlé. Jen chudina a vojáci hladověli, zatím co důstojníci hodovali a bavili se. jakoby se nechumelilo. A to bylo také neštěsti Tur- kůl
Roza Armén Bulhar
9 article
Armén měl pravdu. Nie tak nepůsobí příznivě na ducha vojáka, jako když vidí, že se nečiní velký rozdíl mezi ním a důstojníkem, když vidí, že dů- stojník jí z téhož kotle, že snáší tytéž útrapy vydán je témuž nebezpečí. A tak tomu je u Bul- harů. Proto také vojáci bulharští i v nejnepřízni- vějších chvílích neztrácejí odvahu a jsou vždyv nejlepší náladě a plni odvahy, ať už mrzne, neb granáty vybuchují před nimi, ať už bojují s prázd- ným žaludkem anebo plným. Demokratické cho- vání se důstojníků udržuje kázeň a morálku ar- mádyl Je hlučno v ulicích. Ti, již do nedávna úzkost- livě se kryli, vycházejí teď svobodně na ulici. Moře červených fezů zmizelo a místo nich nost teď kde kdo klobouk. Mnozí, aby dokázali, že ne- jsou Turci anebo opět, že nechtějí nic s Turky míti, nápadně se ozdobují trikolorami bulharskými. Viděl jsem mezi takovými i Turků dosti. Smířil se s osudem. Řekne se: „K'smet!“ a tím je zúčto- vána minulost. Ale jsou mezi nimi i fanatikové, kteří se jistě při první příležitosti vystěhují. Poznáte je snadno. Jdou nevšímavě ulicemi, oči jim vztekle září a rty šeptají kletby daurům! Vyprávěli mi, že vojáci turečtí v posledních chvílích už, dříve než se vzdali, rozbíjeli pušky přeráželi bodáky: jezdci opět zabíjeli své koně a artilleristi poškozovali děla. Jiní opět na roz- kaz Šukriho zapalovali skladiště potravin a arse- nály. A jen té okolností, že byli Turci překvapeni rychlým postupem vítězů, třeba děkovati, že ne- bylo zničeno všechne. — A že nezbořili mešity Selimovy? — Neměli časl Granáty sice dopadaly do nejbližšího jejího okoli, ale sama mešita je nepoškozena, Hrdě vznášejí se nad vysokou kupolí štihlé minarety, na nichž vlají bulharské prapory. Půlměsíce zmizely.
Armén Turek Šukri Selimův Turec
10 article
Sultan-Selim-džamie! Kolik se k ní pojí tradieí a legend! Vypravuje se o nit. Na tom místě, kde teď stojí mešita, byl kdysi klášter, v jehož nádvoří prýštil pramen zá- zračné vody. Když dobyli Turci Odrinu, všechny svatyně proměněny byly v mešity. V kláštoře uby- toval se nějaký derviš, jenž tu vyučoval děti čtení koranu. Sultánu Selimovi se zalíbilo to místo a umínil si, že vystaví tam mešitu. Ale šejk ul islam se tomu vzpíral, a teprve podplacen velkými dary svolils podmínkou, že bude mešita vystavěna tak, aby se pramen ocitl uvnitř svatyně. Selim podmínku splnil Vypravuje se dále, že stavitelem mešity byl křesťan a že jej Selim chtěl dáti popraviti, aby už nikde nemohl nic podobného vystavěti. Ale alchitekt prý si udělal křídla ze dřeva a uletěl. Dle jiných však spadl a zabil se.
Turek Odrin Selim Sultan Selim
11 article
Mnoho je na světě mešit, jež si mohamedání vystavěli, a hlavně pak sultáni, aby zanechali po sobě trvanlivou památku potomkům anebo zvěčnil tak nějakou významnou historickou událost. Mnoho jejich, ale ani jedna netěší se takové pozornostia úctě mohamedánů jako mešita Selimova. Abyji zachránila, nechtěla diplomacie cařihradská vydati po dobrém Odrin. A když konečně už souhlasilas jeho odstoupením, usilovala o to, aby aspoň mešita zůstala pod jakýmsi suverénským právem sultáno- vým. K vůli téže mešitě rovněž Šukri paša tak dlou- ho vzdoroval útokům spojenců. Mezi Turky rozší- řeno je totiž mínění, že dokud se nalézá mešita Selimova v rukou tureckých, dotud bude trvatii turecké panství v Evropě. Sultan-Selim džamie byla tak jakýmsi symbolem turecké vlády, turecké politické síly i turecké hegemonie v mohamedán- ském světě. To byla druhá Kaaba, jíž přicházeli se sultáni aspoň jednou v životě pokloniti A teď bulharské prapory vlají s jejich minaretů a zvědaví ďauři klidně se procházejí pod její klen- bou. Snad není dalek ani onen den, kdy hierarc bulharský vysvěti ji a promění v křesťanský chrám Tempora mutantur
Selimův Evropa Sultan
12 article
Otřesete se hrůzou. Tolik tragedie v krátké době! Veliká imperie mizí jako pára. V Odrinu ztratili Turci turecký sultanát n půdě evropské. Ztrátou pak mešity Selimovy po- zbývají půdu v celém islamském světě. Jejich he- gemonie je otřesena. Hroby kalifů znesvěceny jsou nohama daurů! To je, co dnes poctivé mohamedány nejvíce bolí. Mladoturci, dejme tomu, necítí, co všechno znamená ztráta mešity Selimovy. Ale ostatní? A zase dále. Školy a větší domy na honem proměněny jsou v nemocnice, jež se stále plní. Ti- síce a tisíce životů si vyžádal Odrin. Tisíce a tisíce raněných sténají, zatím co ostatní se radují. Rány mnohých jsou hrozné. Střílelo se z největší bli- zkosti a tak následky ran jsou příšerné. Vstřel je malý, za to ale výstřel vyrýval kusy masa, drtil kosti a přetrhával svaly. Je velké štěstí, že tu není epidemif. Ale ulice jsou nečisté a proto první starostí nové městské správy je, aby je zbavila několikaměsíční neči- stoty, jež se za dobu obléhání nahromadíla. Je neděle. Ve všech kostelích konají se slav nostní služby boží. Car, ministři, generálové, vojá- ci a měšťané děkují bohu za veliký úspěch spoje- neckých zbraní. Oči radostně září a klidně ted hledí do budoucnosti. Odpoledne na velkém ná- městí blízko Selimovy mešity velké defilé vojska — a pak? Srbové asi domů a Bulhaři k Čataldži Sedmdesát tisíc zkušených bojovníků hotovo jes 600 děly ku pochodu. Zamrazí vás opět. Tolik životů, tolik krve, to- lik hrobů a stále ještě ne mír? Bal Na Čataldžul — Na Cařihradl — Aju Sofii osvobodilil — Turky za Bospor zahnatií A nové nadšení vzpružuje unavené údy — Na pred, Bolgaril
Selimův Srba Bulhar Sofie osvobodilit Turek Turec Bospor Bala Čataldžul
13 article IV. květnová slavnost
IV. květnová slavnost svobodomyslného dělnictva a zříze- nectva.
14 article
Organisace dělnictva a zřízenectva při ná- rodní straně svobodomyslné oslavila včera jarní dělnický svátek velice důstojným — nehlučným ale za to tím působivějším způsobem, jehož vý- znam zvýšen byl ještě tím, že zúčastnili se vče- rejší májové manifestace také zástupci všech od- borů ve straně svobodomyslné založených, z nichž většina ujala se také slova na manifestační schůz dopolední a tlumočila četně shromážděným dělní- kům a zřízencům svobodomyslným pozdravné projevy odborů. Na manifestační schůzi, která konala se v dvoraně »U labutě« na Poříčí, zavítali též po- slanci vladní rada dr. Metelka a Krato- chvíl, z nichž prvý pojednal o kulturním poslání našeho dělnictva a druhý pro- mluvil o otázce pojišťovací v nemoci, př- úrazu a hlavně ve stáří a při invaliditě. Schůzi zahájil po 10. hodině dopolední jedna- tel ústředního výboru p. Souček nejsrdečněj- ším uvítáním přítomných. K návrhu p. Jos. Pivničky byli zvoleni předsedou p. Aubrecht, místopředsedou p Havluj a zapisovatelem p. Šafařík. Předseda pan Aubrecht uvítal přítomné, ze- jména zástupce akčního výboru strany, vládního radu p. dra. Metelku, zástupce klubu poslanců pana poslance Kratochvíla, delegáty všech od- borů i zástupce svobodomyslné mládeže. Poslanec vládní rada dr. Metelka, pozdraven všeobecným potleskem, uvítal účastníky schůze jménem akčního výboru a žádal je, aby mu do- volili několik osobních poznámek. Praví, že již jako gymnasista byl členem Dělnické besedy, jako universitní student býval častým průvodčím Bará- kovým při přednáškách na schůzích dělnickýcha jako učitel měl stále na paměti, že nejtížeji pra- cuje se chudým studentům, kterým hleděl vždy pomoci a dodal, že za 30letou svou učitelskou působnost nemá nejmenšího hříchu v té příčině.
doktor Metelka Krato Souček Aubrecht Havluj Šafařík Kratochvíl akční výbor strana
15 article
(Výborněl Jako profesor přednášíval dělníkům u Ring- hoffra a když byl pověřen úkolem starati se o školství, zejména menšinové, měl hojnou příleží- tost stýkati se s dělnictvém a poznal, že máme v dělnictvu vzácný poklad, kterým se můžeme honositi před mnohými národy. (Výborněl) Řečník proto soudí, že bude mu i v dnešní schůzi po- přáno, promluviti několik slov o kulturním po- slání našeho dělnictva. (Výborněl Potlesk.) Poukázav, jak dle starých názorů byla práce pokládána jenom za přítěž a za úkol otroků a kterak se i ve starém zákoně setkáváme s názorem, že největším trestem je práce, uvedl. že teprve moderní názory, zjednavší si platnosti velikou francouzskou revolucí a rokem 1848 přivodily v tom směru podstatnou změnu. Roz- voj výroby po technické stránce a převraty způsobené novodobými vynálezy, ukázaly ohrom- ný význam práce jako jediné hybné síly pro pokrok všeho lidstva. Pokud se týče českého dělnictva, dobře o jeho významu a zvláštních úkolech po stránce kulturní promluvily v mani- festačním článku ze dne 29. dubna »Dělnické Noviny« ukázavše, že český dělník musí vedle třídního boje sledovati neméně důležité zápasy národní. Dělnickým příslušníkům národní strany svobodomyslné není třeba vykládati nezbytnost národního cítění, neboť všichni stojí na postati této národní strany české. Oni jsou progra- mem jejím ušetřeni také zmatků, kterými byl zmítáni po stránce národnostní příslušníci dělní- ckých stran jiných. (Výborně!) Úloha pak, která případá každému členu národa, vystižena jes
16 article
Renanovým výměrem národnosti, jímž požaduje se vedle jiných známek (mravů, jazyka atd.] porozumění pro vlastní cíle národa i soucitění s ostatními vrstvami jeho. (Výborněl) Není zajisté pochyby, že všichni přítom mají správné ponětí o tom, které jsou cíle če- ského národa a co je také podmínkou, abychom těchto cílů dosáhli, že to nemůže totiž býti tří- štění ve vrstvy a vrstvičky a boj všech prot všem, nýbrž boj všech příslušníků národa proti společnému nepříteli. (Výborněl) A v tomto zápase je české dělnictvo základ- ním kamenem, neboť hájí již svou početnostía rozlohou národní bojiště naše. Jestiť i nejhlav- nějším živlem našich menšin a tedy i celonárod- ním pilířem, s nímž musí, kdo poctivě s národem smýšlí, dobře počítati. (Výborně!) Důležitost děl- nictva v menšinách vysvitne každému, kdo se podívá v Čechách do hnědouhelné severo-zá padní pánve, do Vídně, jejíž česká inteligence daleko jest zastíněna dělnictvem, do oblasti ostravské n Moravě a ve Slezsku a jinde a jinde. Zejména v menšinovém školství našem stojí vždy na přední stráži dělnictvo, obětujíc existenci svou vydávajíc se nejkrutějším ústrkům a pronásledo- vání. (Výborněl) České dělnictvo však zasluhuje též úcty pro své snahy po vzdělání. Slovanští účastníci našich vědeckých i jiných sjezdů vyslovili se ne- jednou s nadšeným obdivem o vzdělanosti našeho dělnictva. Takových horlivých čtenářů závidí nám Poláci a jiní, jichž dělnické vrstvy posud jsou velikou částí negramotní. Co toto živé účasten- ství v duševním životě národa od tak četných jeho synů znamená a jak se tím povznáší úroven všeho národa, netřeba doličovatil
Renanův Polák Čechy Vídeň Morava Slezsko Výborněl Výborněl
17 article
Již v dobách probuzenských byly nejnižší vrstvy českého národa hlavním podkladem veškeré buditelské práce, a řečník uvádí příklady, v jakém živém styku bývali lidé těchtoš vrstev s našimi nejpřednějšími národními křisiteli. V nejnovějších dobách pak vyrůstají v dělnictvu vedle mužů kla- diva také muži péra, kteří mnohdy jsou pravidel slušného žurnalistického boje lépe pamětlivi než druhové jejich z jiných společenských vrstev a jsou tedy také v tom vzorem ostatním. (Výborněl Vypsati národohospodářskou důleži- tost českého dělnictva, bylo by možno pouze podrobnou a dlouhou rozpravou. I v tom směru můžeme se chlubiti neobyčejnými výsledky jeho doma i za hranicemi našich vlastí, kde jsou naši dělníci zaměstnáni. Jindy česká šlechta vyjížděl pro slávu českého jména z Čech do ciziny n okázalé zájezdy a turnaje, dnes nás tam na kol- bišti práce zastupuje čestně český dělník. (Vý- borně! Potlesk.) Český dělník může býti hrdým na svůj stav a ostatní vrstvy národa, k němuž se věrně přimyká, na něj. Do budoucna nelze si leč přáti, aby české dělnictvo neumdlévalo ve snahách po zdokonalení, jimiž všichni se neseme toužebně za svými ideály. A práci té buď čestl (Výborně Potlesk.) Vývody řečníkovy, které doložil mnohými podrobnosími, byly sledovány s velikou pozor- ností a provázeny často upřímným souhlasem. Předseda p. Aubrecht konstatuje, že potlesk přítomných je svědectvím, že vládní rada dr. Me- telka mluvil jim ze srdce a děkuje mu za jeho upřímná slova.
Aubrecht Čechy
18 article
Říšský posl. p. Kratochvil: Za zvláštních okol- ností slavíme letos 1. květen. Právě dnešního dne má se rozhodnouti v Londýně otázka, máme-li žíti v míru, anebo jestli se mají opětovati hrůzy vá- lečné. Je to zvláštní pocit dnešního dne a mám za to, že veškery manifestace dělného lidu pod tímto dojmem dají průchod výrazu, že, stojíce na půdě práva, přejeme právo jiným a že, stojíce na půdě práce, máme za to, že budoucnost národů spočívá jedině v práci a nikoli ve válce. (Výborně! Vše- obecný potlesk.) Zdůraznil, že vykonaná práce je základem bytí a existence každého národa. Co však prodě- lává člověk pracující v Rakousku, to neni ještě ideálem, ke kterému všechny směry pokrokové míří, a poměry u nás mají zapotřebí podstatných změn. Počíti se s nimi musí hned ve školách, nichž musí se vštěpovati láska ku práci. Pan vládní rada Metelka dotkl se toho, co vy- konalo české dělnictvo. Dělnictvo a všichni ti, kdož pracují, vykonali obrovské dílo, postavili lid- stvo v minulém století na docela nový základ postavili pilíře k nové, skvělejší existenci lidu povinností všech představitelů národa a všech. kteří řídí osudy politické jednotlivých národů, je. míti to na paměti. Příslušnici národní strany svo- bodomyslné již od počátku měli ve svých řadách muže, kteří s láskou vstupovali ve styk s děl- nictvem, poněvadž znali jeho cenu. (Výborněl)
Metelka Londýn Rakousko
19 article
Strana svobodomyslná postavila si dle toho také svůj program. Ona věděla, že dělný lid má zapo- třebí určitou odměnu za své dílo, že člověk, který pracuje, který své síly věnuje veškerenstvu, musí býti na druhé straně také odměněn určitým prá- vem a proto do svého programu vložila požadavek všeobecného práva hlasovacího (Výborně!) a také se o ně zasadila, takže bylo uzákoněno. (Vý- borněí) Pracujícímu lidu je však zapotřebí vedle této odměny po stránce právní ještě odměny jiné. Když minuly doby patriarchálních poměrů mezi zaměst- navatelem a dělníkem následkem výroby průmy- slové, často se stalo, že ku práci neschopný, starý dělník stál opuštěn a odkázán byl na svou domov- skou obec. Dělnictvo volalo po zákonné ochrani pro případ nemoci, úrazu a stáři a strana svobado- myslná také v této otázce postavila se na stano- visko, že je nutně třeba dožadovati se této zákon- né ochrany a v příčině zákona nemocenského úrazového vykonala také svou povinnost. Strana svobodomyslná trvá dále také na stanovisku, že je nutno, aby pracující člověk dosáhl zaopatření v stáří a invaliditě. (Výborněl) Řečník uvádí význam pojištění nemocenského a úrazového a poukazuje potom na důleži- tost pojištění starobního a invalidního, v něž má býti pojato více nežli 10 milionů občanů, vedle děl- níků také roiníci a živnostnici. Vysvědliv zevrubně obsah předlohy o tomto pojišténí, ztbýval se po- drobně i jeho finanční stránkou a uvedl, že je na- vrženo, aby roční premil pojistnou z 14 platil po- jištěný, z 1/4 zaměstnavatel a z 1/4 státní po- kladna. Strana svobodomyslná pověřila delegáty ve výboru, aby stáli pevně na stanovisku, že je tento zákon nutný, aby pracovali na změnách, aby zákon byl upraven tak, jak toho pracující lid zasluhuje.
20 article
Této povinnosti členové strany ve výboru dostáli a řečník dodává, že může říci, že nebyla již dávno žádná otázka, které by se byl ujal s takovou lá- skou, jako byl tento zákon. poněvadž věří, že, jest- liže tento zákon stane se skutkem, bude to pože- hnáním pro ty, kteří práci vykonali a také důka- zem, že lidstvo vykonalo vůči dělnému lidu svou povinnost. (Výborně! Všeobecný potlesk.) Předseda p. Aubrecht řečníku za jeho vývody srdečně poděkoval Zástupce mládeže strany svobodomyslné pan Ph. C. Procházka- Vážení pánové! Věřte mi, že dnes te není jen pouhý obvyklý obrat řečnický, pravím-li, že jsem velice potěšen, mohu-li dnes říci vám několik slov My mladí máme zvláště teplý poměr k dělníkům ve straně. Vidíme ve vás nejen záruku, že strana nestane se pouhou organisací zájmovou, stavov- skou, nýbrž zachová si ideový ráz strany všená- rodní, který byl a jest její pýchou, nýbrž, více ještě, záruku budoucnosti a příznak velikého mo- derního poslání strany svobodomyslné a demo- kratické. Nám, kteří jsme vyrůstali v době prud- kého sociálního zápasu, v době největšího roz- machu sociální demokracie, kdy vehementním vy- bojováním všeobecného práva hlasovacího nabyla rázem netušené moci, byl socialism vážnou niter- nou událostí. Prošli jsme školou jeho theorie a za- ujali se pathosem jeho úsilí o potření vší bídy.
Procházka
21 article
odvislosti a útisku, o blaho všech. A překonal jsme ho v sobě, jako doba ho překonala a jako inteligentní a sebevědomé dělnictvo jihoněmecké vybavuje se z něho. Cesta, kterou viděl Marx kterou šli jeho stoupenci, nevede k cíli. Dnes ne- jsou vzrušené, skoro apokalyptické věty „komu- nistického manifestu“ než agitačním prostředkem k získání nekritických, utlačených mas. Na této síle neztrati však dříve, dokud energické práci sociálně-politické nepodaří se zdvihnout massya zvláště třídu dělnickou, která jest tak významným činitelem hospodářským i politickým, k takové materiální i kulturní životní míře, aby přestala se cítit opovrženým proletariátem a stala se plno- právným a rovnocenným občanstvem. Strana naše, která jest představitelkou osvícených a pokroko- vých živlů v národě, cíti tuto velkou sociální po- vinnost moderních demokracií tím vážněji jako svůj úkol, čím více nám jako národu malémua přírodou a dějinami vůbec nijak neprivilegovanému musí záležeti na morálním i fysickém zdravía sile celku i každého jednotlivce. Svým vstupem do strany dokázalí jste, že chápete a oceňujete její snahu a proto nám, kteří jsme s ní spojili svou politickou naději, jste tak milí a proto pozdravu- jeme vás v tento krásný den svátku vaší třídy tak radostně. (Výborněl Potlesk.) Delegát p. Kučera tlumočil upřímný a srdečný pozdrav státního zřízenectva a přeje májové ma- nifestací plného zdaru. Je potěšitelno, že ve straně svobodomyslné se pochopuje, že lid počíná se vy- maňovati z demagogie.
Kučera
22 article
Pan red. Kamelský prohlašuje jménem svobo- domyslného živnostnictva, že toto vítá a upřímně pozdravuje volání dělnictva po lepších poměrech stavu. Správně bylo řečeno, že dělník a živnostníl jsou oba důležití pracovníci ve společenském na- šem životě, ale oba jsou poměrně málo uznáváni Manifestace svobodomyslného dělnictva je důka- zem, že toto pohlíží na věc správně, poněvadi chce společně pracovati se stranou, která shro- mažďuje všecky vrstvy národa. Jménem svobodomyslného úřadnictva ujalse slova p. řed. Tejšl, zdůrazniv, že strana svobodo- myslná má ve svém demokratickém programu volnost, rovnost, bratrství všech stavů a žádal by dělnictvo nezapomínalo, že, když podá ruky ke společné práci, učiní tak nejen ve prospěchu svém, a nás, nýbrž i ve prospěchu celého českého národa. (Výborně!) Pan tajemník Pechar sdělil, že došel pozdrav- ný projev od odboru dílovedoucích při národn straně svobodomyslné, pak od min. m. sl. dra
Kamelský Tejšl Pechar strana svoboda
23 article
Fiedlera a posl. dra. Koernera a omluvný přípis od posl. dra. Funka, Řečník praví, že měl promluviti o snahách a cílech dělnické orga- nisace, ale že by bylo zbytečno je líčiti, poněvadž jsou známy a poněvadž každým krokem naléhá se na jejich splnění. Dnes, kdy proletariát celého světa slaví svůj svátek, massy dělníků reklamují pro sebe svá práva a vyslovují své požadavky a k massám těm připojuje se i dělnictvo organi- sované v národní straně svobodomyslné, aby ve- řejně podalo ruku všem, kteří to míní s ním po- ctivě. Dnes hraje již dělnictvo svobodomyslné při svém značném počtu, který se bude stále zvětšo- vati v dělnickém hnutí dosti značnou roli a oče- kává, že všichni, kteří se sešli, s upřímnostía láskou budou se věnovati další práci, a práce tato že bude úspěšnou nejen pro stranu, nýbrž i pro dělnictvo a zřízenectvo. (Výborně! Potlesk.) Pan Havlůj zval účastníky schůze k odpolední zahradní slavnosti svobodomyslného dělnictva. Pan Ferster přál si, by vzal se také zřetel na zřízence obecní a na zlepšení jich poměrů. Pan tajemník Pechar praví, že odbor domáhá se pro obecní zřízence zvláštního zákona v zá- konodárství zemském a současně nesčetnýmí peti- cemi snaží se u obcí, aby se pro obecní zřízenectvo zajistilo to, co je nejnutnější. Předseda p. Aubrecht, když ke slovu se již nikdo nehlásil, zakončil po 1/41. hod. v poledne schůzi srdečnými díky za hojnou účast a bedlivou pozornost, jakož i oběma poslancům za jejich re- feráty, pak všem zástupcům odborů a organisací.
Fiedler Koerner Funk Havlůj Ferster Pechar Aubrecht
24 title
VI.' St
25 title
Politický přehled.
26 title
Žemě české.
27 article Zmar česko-německého vyrovnání.
Zmar česko-německého vyrovnání. Pod takovým záhlavím signalisuje tisl německých poslanců z Čech vyrovnací situac v Čechách po středeční schůzi výkonného vý- boru německého sdružení z Čech a hlavně na základě prohlášení, jež ve schůzi učinil předseda sdružení posl. Pacher. Když byl vy- řízen pořad jednání schůze tak, jak sděluje včerejší naše telefonická zpráva, prohlásil posl. Pacher, že jej vyzval předseda minister- stva hr. Stürgkh k návštěvě za účelem ob- zvláště důležitých sdělení. Pacher vyhověl předseda ministerstva prohlásil mu přede- vším, že předběžné dohovory se zástupcitří skupin zemského snč. mu král. Českého jsou nyní ukon- čeny. Předseda ministerstva nabyl prý prů- během těchto předběžných konferencí úplný obraz situace a ke své velké líto- sti shledává, že není s to, aby uči- nil návrh pracovního program pro zasedání zemského sněmu. vládou zamýšleného. Názory stran v příčině takového programu ve- dly prý k takovým protikladným stanoviskům, že by ani další po- kračování nejnověji zahájených jednání nic nezměnilo na této okolnosti. Protož vláda nezašle již žádných pozvánek zástupcům stran a zastaví nyní svou akci, za- hájenou k uschopnění zemskéh sněmu. Předseda ministerstva požádal poslanc Pachera, aby nyní kolegům poslancům sdělií zastavení vládní akce a na konec projevil přání, aby prý zástupci obou národ ností v krátkém čase nalezli cestu ke kom- promisu pro obě národnosti přijatelnému českému sněmu zemskému umožnili opětně zahájiti normální činnost.
Pacher Stürgkh Čechy
28 article
Stanovisko, kteréž k této situaci za ujímá německé sdružení z Čecy, zračí se nej- názorněji ve zprávě „Neue F. Presse“, k oběž- níku o schůzi připojené. Diktovalo ji špatne svědomí, jak nasvědčuje poslední věta této redakční garnitury páně Benediktova orgánu. „Zodpovědnost“ za bídu učitelstva v Čechách padá na Čechy.“ Největší hřích německých poslanců, spáchaný na nejbližších jich obětech a zároveň také mstitelích. ráda by tu svalila „Neue Fr. Presse“ na če- ská bedra snad dokonce i v přesvědčení, že následky jeho odvrátí odhlav svých dra- hých. Stará, primitivní vyrovnací taktika našich Němců přichází tu k nové — necti, ale situace sama jest příliš průhledna, než aby připouštěla omyl. Na poli vyrovnání zůstává dnes stát jedině strana česká, oba ostatní kompaciscenti, Němci a vláda, která se nej- nověji připojíla, aby vyrovnání dorubala, vy- rovnací pole — vyklidili. Jedině česke strany zachovaly raison vyrov- nání až do této chvíle, kdy hrabě Stürgkh prohlašuje fiasko sve vlastní vyrovnací akce a kdy sdružení německých poslanců z
Neue Benediktov Němec Stürgkh Čechy Francie . Presse
29 article
Čech, nereagující ani v nejmenším na mlhavé ovšem naděje Stürgkh- ovy, Pacherovi projevené, přijím toto sdělení vlády s devisou: „Vy- rovnání ztroskotáno.“ Jedině české strany vystoupily s jedině možným programem řešení učitelské otázky a za souhlasu skupiny velkostatkářů a samých německýcl učitelů obhájily názor, že úprava učitel- ských platů vylučuje veškerá provisoria a že provedení její jest souznačno s celkovou, so- lidní úpravou zemského hospodářství, zlořá- děním obstrukce zničeného. Eklatantního sou- hlasu s tímto stanoviskem dostalo se českým stranám v závěrečné schůzi devítičlenného komitétu finanční komise sněmu i od něme- ckých zástupců, kteří pro ně hlasovalí. Jestli- že německé strany za takové prý přerušen své obstrukce žádaly i ústupek politický s nevysloveným dodatkem, že nemohou přec své voličstvo předstoupiti s práznýma ruka- ma, současně upírajíce však českým stranám politický ústupek, jejž označuje i včerejší „N. F. Presse“ jako „ekvivalentní“, potom něme- cké strany žádaly na českých stranách, aby německou politickou a poslaneckou prestiž zaplatily českou svou vlastní. A to jest poža- davek, jaký možno spíše nazvati groteskně naivním než slušným. Nehledě ovšem ani k důstojnosti věci samotné, vznešené zásadě rovného práva a ceny obou národů v zemi. kteráž bude českými zástupci ve vyrovnání dosvědčena tolikrát, kolikrát toho třeba.
Pacher Presse Čechy
30 article
Jestliže pak jest včerejší schůze německých poslanců skutečným definitivním zmarem vy- rovnání, jak chce „Bohemia“, anebo prozatím- ným, jak připouští „Prag. Tagblatt“, počíná si německé sdružení z Čech jako hráč, který na šachovnici zlostně rozhazuje figury, poně- vadž protivník neudělal tah, jaký si Něme přáli. Ostatně je jisto, že zmar vyrovnán kryje se asi velmi příbližně s přáním Něm- ců, jichž taktika vyrovnací vždy řídí se pra- vidlem: „Zmar vyrovnání a svod zmaru n Čechy“. Zahraniční situace důvodem zmaru vyrovnání? Vídeňský zpravodaj „Bohemie“ přináší narážku na vlastní důvod, který přiměl vládu k zastavení akce o umožnění krátkého zase- dání sněmu pražského. „Podle auspicií“ — tal telefonuje — „kteréž ve vyrovnání nastaly nemůže tento výsledek sám sebou překvapiti Avšak nepochybíme názorem, že by ku pře- rušení nebylo tak náhle došlo, kdyby vláda nebyla dnes současně pocítila nutnost, aby vzhledem k zahrocené zahraniční situaci ne- bylo v Praze zřizováno jediné podium, na němž by jistí radikální lidoví zástupci mohli zaujímati stanovisko k otázce války. Také svolání říšské rady není za těchto okolností řeči. Myslí se dokonce, že vláda ukončí zase- dání, půjdou-li události, jak nutno předvídati.
Čo Německo Čechy Praha Bohemia Praga
31 article
Ze Slezska. (Petřvaldské volby) Jak známo, bylo nutno následkem resistence zástupců závodů při nedávných obecních volbách v Petřvaldě tyto přerušiti. Na zakročení okresního hejtmanství ve Frýštátě rozhodl petřvaldský sta- rosta Pěgřim, aby volby ve druhém a prvním sboru byly konány příští neděle. Tuto neděli byla v Petř- valdě opět voličská schůze, na níž o významu vo- leb promluvil advokát dr. Fr. Suchánek z Moravské Ostravy. Boj o druhý voličský sbor bude velmi hou- ževnatý a od vítězství v něm jest odvisla českost Petřvaldu, jelikož sbor první jest pro závody za- bezpečen. Čeští voličové mají sice i v druhém sbo- ru rozhodnou převahu, avšak veřejný způsob voleb. jakož i neslýchaná korupce závodní kliky a zná- silňování odvislých voličů způsobuje, že výsledek volební není nikterak jistý. Mimo to padá také značně na váhu okázalé stranění c. k. okresního hejtmana frýštátského rytíře Jaxy-Bobowského závodním násilníkům. Jest to patrně vděk tohoto pána dosavadnímu zastupitelstvu za to, že co nej- houževnatěji pracovalo k odstranění neuspořáda- ných školských poměrů v obci, na nichž okresnímu hejtmanu tak mnoho záleželo. Od výsledku petřvalských voleb bude také velmi odvislo utváření poměrů v nedalekých Dět- marovicích, a sice poměrů školských na prvním místě. Ukáže-li se okresní hejtman Jaxa-Bobowski opětovně věrným služebníkem závodů, a bude-li na jich pokyn opětovně sám a zřízenci svými šla- pat platné zákonné předpisy, dojde na celém če- ském Frýštátsku k tak pronikavému hnutí proti tomu úřadníku, že jeho odchod bude pak již jen otázkou nedalekého času.
Suchánek Bobowski Slezsko Petřvald Petř Francie moravský Ostrava Dět Jaxa
32 title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
33 article Politika v sokolské schůzí.
Politika v sokolské schůzí. Včerejší, z Krakova datovaná zprávao sokolské schůzi, nesrovnává se s pravdou. Nešlo o valnou hromadu sokolského svazu, nýbrž pouze o schůzi Sokola krakovského. Na této schůzi učinil známý Vladisl. Stud- nický návrh, aby krakovský Sokol navrhl polskému sokolskému svazu, by vystoupil ze svazu slovanských sokolských spolků. Návrh odůvodňoval tím, že prý sokolské slety přispívají jen ke vzrůstu panslavismu, věc polská jako rozhodně protiruská nesmí se však stotožňovat s myšlenkou slovanskou. Návrh Studnického byl zamítnut, ale přijat návrh výboru, aby delegáti krakovští učinili na zemském sjezdě sokolském návrh, aby Po- láci vystoupili ze slovanského svazu v tom případě, kdyby k němu přistoupil také svaz ruský. Stejně zamítnut návrh Studnické- ho, aby Sokol přistoupil k revolučnímu za- tímnému výboru a připravoval se na válku s Ruskem. Přijata resoluce, navržená výbo- rem, aby se v Sokole konala také cvičení vo- jenská, ale se zatímným výborem do styku se nevstupovalo, poněvadž Sokol se nesmí podřizovat žádné organisaci politické.
krakovský Sokol Krakov Rusko sokolský svaz polský sokolský svaz Sokol
34 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Reformy v Anatolii a v Syrií. V sobotu konala se v Caříhradě mimořádná ministerská rada za předsednictví velkovezíra, svolaná ku poradě o reformách. Konečné roz- hodnutí bylo sice odloženo, ale dopisovatel »Tempsu« sděluje, že program správních refo- rem pro Anatolii obsahuje jmenování cizích in- spektorů pro každý vilajet nebo skupinu vilajetů, kteří by měli rozsáhlou pravomoc, takže by řidili správu a bděli nad jejími výkony. Valiové nebudou moci učiniti žádné významné opatření bez jejich souhlasu. Četnictvo každého vilajetu bude podřízeno cizímu důstojníku, jenž bude jeho skutečným velitelem, zodpovědným za po- řádek a bezpečnost. Bude prý povoláno 400 cizích důstojníků a poddůstojníků k organisaci četnictva v Anatolii. Civilní inspektoři a dů- stojníci i poddůstojníci četnictva budou Fran- couzi, Angličané, Němci a Švýcaři. Turecko prý již požádalo Anglii, aby určila dva úřadníky. kteří by zaujali místa inspektorů ve východní Anatolii, totiž ve vilajetech, obývaných Armény. V Syrii bude postup jiný. Hilmi paša, jenž má velkou autoritu v arabských zemích, bude jmenován inspektorem tří vilajetů syrských s po- sláním, aby studoval na místě potřebné reformy a vyšetřil, v jakém rozsahu by bylo třeba povo- lati cizince. Očekává se, že Porta stanoví definitivní program reforem příští týden a počne je hned prováděti. Ač jsou známy jen hlavní obrysy jeho, je již jisto, že jde o nejvážnější a nejodvážnější pokus reforem, jaký se kdy v Turecku stal.
Vali Fran Angličan Němec Švýcar Armén Hilmi paša Port Anatólie Sýrie Turecko Anglie Anatolie
35 article Ze strany.
Ze strany. Místní organisace národní strany svobodomy- slné v Praze II., okres sv.-vojtěšský, konala člen- skou schůzi 23. t. m. Jednání řídil předseda p. cís. r. Červený, jenž po zahájení schůze předeslal: V uvážení, že následkem bourání starých domůa stavěním na jich místě moderních domů s velkými a drahými byty stavá se bydlení pro menší živnost- níky a obchodníky a střední vrstvy obyvatelstva takřka nemožným, jest nutno sáhnouti ke svépo- moci a tou jsou dle nabytých zkušeností bytová družstva. Této otázce byla schůze určena a získán k pojednání odborník p. Ed. Houdek, tajemnik Jednoty soukromých úřadniků. Pan přednášející pojednal o bytové otázce po stránce všeobecné, po- ukázal na následky nedostatku malých a levných bytů. Nastínil vývoj akcí za odstranění těchto ne- dostatků se nesoucích. V dalším vylíčil podrobně jak daleko pokročila péče bytová v Anglii, Francii.
svatý .vojtěšský Červená Houdek Praha II Anglie Francie organizace národní strana
36 article
Německu, ve Švédsku, ano i v Uhrách, kde miliony věnovány byly na postavení dělnických, úřadnických a rodinných domů. U nás v Rakousku se dálo dosud v té příčině málo. Zákon o stavbě dělni- ckých domů jest nedostatečný. Zákonem o bytových družstvech, ročním poskytováním několika milionů a poskytnutím záruky za úvěr, vyšla vláda, donu- cena sněmovnami říšskými částečně vstříc. Hospo- dářská a peněžní tíseň však zastavily podnikání Podmínkami pro úspěšnou činnost bytových druž- stev jsou: dostatečný základní kapitál, levné po- zemky, levná stavba a berní úlevy. Dnešní doba však jest pro bytová družstva velmi nepříznivá. Chystaným zákonem o právu stavebním budou se věci ty lépe vyvíjeti. Nedoporučuje pro ten čas zříditi bytové a stavební družstvo a radí k po- sečkání. Pan přednášející odměněn byl potleskem. Rozhovoru o tom předmětu se rozvinuvšího zúčast- nili se pp. Stivín. Novák. Koubek. Weigner. Hašou- rek, Martinec a p. předseda. Obšírně a podrobně bylo pojednáno o zřízení dodávkového družstva krejčovského a usneseno pilně působiti k jeho ustavení a svolati zvláštní schůzi. Po projednání došlých dopisů a drobnějších návrhů ukončena tato zdařilá schůze doslovem p. předsedy cís. rady
Stivín Novák Koubek Weigner Haša Martinec Německo Švédsko Uhry Rakousko Zákon o bytový družstvo
37 title
Červeného.
Červený