1
article
Dnešní stav rozháranosti me-
zi svobodnými částmi srbského
národa záhy pomine a po strast-
ných dnech dostaví se lepší bu-
doucnost. — Dnes, když byla ustanovení
berlínské smlouvy na několika stranách poru-
šena, zejména annexí Bosny a Hercegoviny,
padá sama sebou pro nás záv az
nost článku XXIX. téže smlouvy.
kterýžto článek Černé Hoře násilím vnucen byl
a její námořní práva krutě omezuje. Toto
pouto Černou Horu již neváže.
Jsem jist, že velmoci krok náš, kterým se to-
hoto pouta zbavujeme, schváli. — Na konee
vyzývá kníže Černohorce, aby Černohorci, jako
dosud, také na dále a zejména v této těžké
době věrně a pevně po boku mu setrvalia
ujišťuje, že je odhodlán a hotov snášeti až do
konce svého života všechny těžkosti a svízel
pro blaho srbského národa. — V obyvatel-
stvu Černé Hory zavládlo veliké po-
bouření myslí.
Rakouské přátelství.
Z Vídně, 8. řijna. Římský zpravodaj »N
Fr. Pr.« dovídá se, že nedojde ke kon-
fliktu turecko-bulharskému. Na
druhé straně že Rakousko podá nový dů-
kaz svého přátelského smýšlení vůč
Černé Hoře v ten rozum, že vzdá se práv,
jež mu vyhrazena článkem XXIX. berlínské
smlouvy.
Černohorec
Bosna a Hercegovina
Vídeň
Francie
Rakousko
Černá hoře
2
article
Černá Hora a Srbsko.
Z Bělehradu, 8. října. Večerní »Novosti«
oznamují, že kníže Mikuláš zaslal králi Petrovi
tento telegram: »Vytrhne-li srbská armá-
da proti břehům drinským, moje
vojsko vytrhne také proti Bosně.«
Proslýchá se, že došla ještě druh,á depese
z Černé Hory, ve které tato prohlašuje s o li-
daritu se Srbskem.
Srbsko chystá se na válku-
Válečné ministerstvo.
W. Z Bělehradu, 8. října. (Zvl. tel. »N. L.«)
Městem obihá pověst, že Nikola Pašič, byv
k tomu králem vyzván, již sestavil no-
vou koaliční vládu, ve kteréž zastou-
peny budou všechny politické strany. V této
koaliční vládě budou — jak se proslýchá —
zastupovati mladoradikální stranu její vůdce
Ljubomir Stojanovič, liberálně národní
stranu její vůdce Stojan Rybarac
pokrokovou stranu Stojan Novakov ič
Očekává se, že dnes již bude vydán královský
ukaz o jmenování nové vlády.
Mikuláš
Petro
Pašič
Ljubomir Stojanovič
Rybarac
Novakov
Srbsko
Bělehrad
Boseň
Černá Hora
3
title
Telegrafické zprávy.
5
article
lézá se několik tisíc mužů. Ve státní pokladně
jest pohotovost v papírových penězích.
Z Bělehradu, 8. října. Včera o polednách
postaven před pomník knížete Mi
chala stůl. Tam hlásili se dobrovolnici. Stu-
denti zapisovali a popové ihned vzali dobra-
volníky do přísahy, která skládána na
evangelium. Bubny a trubkami svoláváni mla-
díci. Také žáci středních škol, místo aby šli do
školy, zúčastnili se demonstrací. Lidé nedo-
spělídávají se zapisovati za legio-
n'áře. Každou chvílí roste válečný ruch.
Všechny bělehradské časopisy vo-
lají k válce proti Rakousku těmito tituly
Srbsko zbrojí. Vzhůru k bojil
Na Drinu s vojskem! Srbská armá-
da zmužile zbrojí. Chceme válkul
„Politika“ praví: „Za několik dní můžeme
postaviti do pole 100.000 mužů. Bosenští
bratří nás uvítají radostně a budou
nám pomáhati ve válce. Spoléháme na
4 miliony Srbů: na zdejší, černohorské
a bosenské.“
Peníze na válku.
Z Bělehradu, 8. října. Ministerská rada se
usnesla povoliti zatím 5 milionů di-
narů pro první potřebu na vál ku.
V četných městech demonstrováno proti zabrání
Bosny a Hercegoviny. Bělehradští ob-
chodníci nabídli se věnovati ve-
liké sumy na válku.
Srba
Bělehrad
Bubno
Rakousko
Srbsko
Drina
Bosna a Hercegovina
polo 100.000
6
article
Kousavá výzva.
Z Bělehradu, 8. října. »Pravda« uveřej-
ňuje tuto apostrofu na krále, jenž byl před lely
v čele bosenských povstalců pod jménem
Petra Mrkoniče. Jmenovaný list píše
»Petře Mrkoniči, tyls jediný v Bosně populární,
jenom tebe tam znají a tvoje hrdinské skutky.
Jako vůdce povstalců bojoval's pro svobodu
Bosny. Nyní nadešla doba, abys uká z al
se vděčným a zachráni! Bosnu.
Není žádné zastávky, králi! Běda tobě,
propaseš-li chvíli a běda tobě i tvým li-
dem, nespasí8-li Bosnu! Na tebe
vznese celá země obžalobu ze ztráty této nám
drahé země. Jdi na pomoc Bosňanům.
jediným to, kteří věří ve tvoje
hrdinské činyle
Pařížští Srbové a Černohorci pro válku.
Z Bělehradu, 8. října. Pařížská] srbskáa
černohorská kolonie se usnesla na válce.
Zpravila o tom krále Petra a kní ž e te
Mikulá še.
Petro Mrkonič
Mrkonič
Bosňan
Srba
Černohorec
Petro
Bělehrad
Bosna
8
article
ské rady ustavili se v slovinsko-
chorvatský klub, jehož předsedou byl
zvolen dr. Šusteršič a místopředsedou po-
slanec Biankini. Bylo usneseno, ve všech
otázkách postupovati solidárně.
Z Pešti, 8. října. Mezi členy rakou-
ské delegace bylo smluveno, že vládaa
president delegace vymohou, aby český
sněm měl zejtra schůzi toliko formální,
t. j. schůzi, na kteréž by se nic věcného nevy-
řizovalo, čímž by se umožnilo poslancům če-
ským, zůstati v Pešti a zúčastniti se rozpravy
o prohlášení bar. Aehrenthala. Tato
debata bude zakončena projevem delega-
ce o zabrání Bosny a Hercegoviny.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 8. října. (K. k.) »Wiener Zeitung
oznamuje: Císař dovolil rozhodnutím ze dne 1.
října, aby dvornímu radovi a presidentu krajského
soudu v Mostě dru. Janu Blümelovi, odcháze-
jícímu do vyžádané trvalé výslužby, bylo vysloveno
nejvyšší uznání za mnoholeté, věrné a vždy výtečné
konání služby.
Mezinárodní sjezd středních stavů.
Z Vídně, 8. října. (K. k.) Velký počet členů
mezinárodniho sjezdu středních stavů vyhověl včera
večer pozvání ministra veřejných prací na přijímací
večer, konaný v místnostech úřadu pro zvelebení
živností. Hosté prohlédli si zevrubně zařízení ústavu,
načež jim byly podány studené zákusky. Ministr ve-
řejných praci dr. Gessmann uvítal hosty, jichž
jménem poděkoval tajný rada Haas z Berlína za
srdečné přijetí. Účastnici setrvali v čílé zábavě až
do pozdních hodin nočních.
Čeho si Starofurci žádají.
Z Cařihradu, 7. října. (K. k.) Proslýchá se, že
sultán dověděv se o přichodu manifestantů k Yildizu,
přistoupil k oknu a otázal se lidu, čeho si přeje.
Jakýsi hodža žádal, aby turecké ženy vycházely na-
střeny a aby svatý zákon byl přísně zachováván.
Sultán odpověděl: »Dítky, dám ministrům rozkazy,
budu pracovati s vámi.«
Šusteršič
Blümel
doktor
Gessmann
Haas
Starofurec
Pešť
Bosna a Hercegovina
Vídeň
Berlín
Cařihrad
Wiener Zeitung
9
article
Neúřadní najímání dobrovolníků.
Z Vídně, 8. října. „N. F. P.“ líčí válečný
ruch v Srbsku v bělehradském telegramu takto.
„Všeobeoně jest smýšlení válečné. Ulicemi běle-
hradskými táhnou malé nebo veliké zástupy lidu
s prapory, volajíce „Pryč s Rakouskem!“ „At
žije srbská Bosna!“ Před dívadlem stojí pomník
knížete Michala. Tento jest hojně ověšen pra-
pory. Na podstavci pomníku usedl milonář Dor-
děvič a troubí na trubku. Vedle něho buší stu-
dent na buben, ještě doleji sedí u stolu spiso-
vatel Bronislav Mesič, majena hlavě burský
klobouk. Verbuje dobrovolníky pro
svatou válku. Dosud se přihlásilo na 2000
mladíků. V aule universitní sedí tajemník, který
také verbuje dobrovolníky, maje jich zapsáno již
na 600. V jednom hhostinei najato jich na 400.
Mladoradikální vůdce Prodanovič přišel se
svými dvěma syny aa dal je oba zapsati do sboru
dobrovolnického. Jiní následovali jeho příkladu.
Zástup studentů odebral se k tureckému vysla-
nectví. Vyslanec turecký zavol al
jich deslet do paláce. Ze sousední míst-
nosti přinesl jemně tkaný turecký pra-
por, poceloval jej a položiv ruku na srdcea
čelo, odevzdal prapor studentům, kteří provolal
bouřlivé „Živio!“, vidouce v aktu tom předmět
srbsko-turecké alliance.“
Michalus
Dora
Mesič
Prodanovič
Vídeň
Srbsko
Rakousko
Ata
Bosna
10
article
Pobouření lidu.
11
article
Z Bělehradu, 8. října. Celé Srbsko je po-
bouřeno. Lid žádá hlasitě vypovězení války Ra-
kousku. Kabinet bude rekonstruován v mini-
sterstvo válečné. Král Petr se vrátil
náhle ze cvičení vojenského a byl, jeda městem,
uvítán hlasy a voláním: Vzhůru do války
Vypověz válku Rakousku! — V noci
se konala v konaku válečná porada. Všeobecné
jest mínění, že válka jest neodvratna,
odepře-li Rakousko obeslati evrop-
skou konferenci. Tvrdí se, že vojsko
jest pohotově k boji a že na Drině na-
Petr
Bělehrad
Rakousko
Drina
Lido
Rakousek
12
article
Z Pešti, 7. října. (K. k.) Dnes večer sešli
se jak delegáti poslanecké sněmovny, tak i pan-
ské sněmovny ku předběžné poradě o usta-
vení delegačních výborů. O těto po-
radě se proslýchá: Předsedou bude zvolen člen
panské sněmovny dr. ryt. Madeyski, místo-
předsedou dr. šl. Fuchs. Do verifikačního vý-
boru budou delegáty poslanecké sněmovny zvo-
leni poslanci: Eisterer, Gentilli a Ceglinski. Do
potičního výboru poslanci Kulp, dr. Kindermann
dr. hr. Jaroslav Thun, Bomba, Seliger, Biankini.
do výboru pro zahraniční záležitosti poslanci
Zázvorka, dr. Kramář, dr. Stránský, svob. pán
Morsey, Axmann, Stöekler, Wolf, dr. Redlich,
hr. Dzieduszycki, dr. Glabinski, dr. Korošec, dr.
doktor
Fuchs
Gentilli
Ceglinski
Kulpa
Kindermann
Thun
Seliger
Biankini
Zázvorka
Kramář
Stránský
Morse
Axmann
Stöekler
Wolf
Redlich
Glabinski
Korošec
Pešť
poslanecký sněmovna
panská sněmovna
13
article
Šusteršič, ryt. Vasilko, Pittoni; do vojenského
výboru: Staněk, Klofáč, Čelakovský, Axmana,
Schlegel, Kienzl, Kutscher, Günther, Rizzi, Ko-
zlwski, Petelenc, Geglinski, Schuhmeier a dr
Korošeč; do fínančního výboru poslanci: Sta-
něk, Eisterer, dr. Kindermann, dr. Redlich, dr.
hr. Jaroslav Thun, Kozlowski, Ruebenbauer, Pe-
telenc, Seliger, Němec a Gentilli. Zapisovateli
poslanci: Čělakovský, Staněk, Axmann, Stöckler,
Günther, Kutscher. Pořadatelem poslanec Sta-
něk. — Další rozprava rozvinula se o otázce.
má-li kýti delegace přerušena ihned po trůnn
řeči, anebo teprve po projednání rozpočtu mini-
sterstva zahraničních záležitosti. Porada dele-
gátů poslanecké sněmovny byla pak přerušena
a delegáti sešli se společně s delegáty sněmovny
panské; bylo konečně docíleno dohody v ten
smysl, aby zejtra byl vyslechnut výklad mini-
stra zahraničních záležitostí a okamžitě prověst
rokování o rozpočtu ministerstva zahraničních
věcí, aby se dospělo ku projevu o anexi Bosn
a Hercegoviny.
P'reslýchá se, že rokování má potrvati az
včetně do pondělka.
Z Pešti, 7. října. (K. k.) Slovinštía
chorvatstí členové delegace říš-
Vasilko
Pittoni
Staněk
Klofáč
Čelakovský
Axman
Schlegel
Kienzl
Kutscher
Günther
Rizzi
ko
Petelenc
Geglinski
Schuhmeier
Korošeč
doktor
Kindermann
Redlich
Thun
Kozlowski
Ruebenbauer
Seliger
Němec
Gentilli
Axmann
Stöckler
Pešť
poslanecký sněmovna
delegát sněmovna
14
article
Klub sněmovních poslanců národní
strany svobodomyslné bude míti zejtra před
sezením sněmu o 10. hodině dopolední schůzi
v budově sněmovní,
— Nikoli jako císařský ministr, ale jako
německý poslanec. Ministr dr. Gessmann mluvil
včera ve schůzi voličů o annexi Bosny a pro-
hlásiv, že k nim řeční jako německý poslanec,
nikoli jako císařský ministr, pravil: My Němci
nikomu nedovolíme, ani našim národním pro-
tivníkům, ani vládě, aby zneužila příz nli vé
příležitosti ke zkrácení našich národních
práv, a žádná nutnost zahraniční
politiky nepřiměje nás k tomu, abychom
k takovému zasáhnutí klidně mlčeli. Každá-
taková spekulace na náš patriotis-
mus byla by pochybena. Úlohu tichého
trpitele nedáme si nikdy oktrojovati. Zajisté
však musíme nejen v zájmu říše, nýbrž i
v zájmu příštího postavení našeho
německého národa v Rakousku
ochotně poskytnoutí ruku k tomu,
aby čestným národním vyrovná-
ním byl způsoben snesitelný vnitřní mír v zájmu
říše, který by ji učinil schopnou k zahranič-
ným akcím. Německý poslanec Gessma nn
může od nás Čechů vyříditi německému c. k.
Gessmann
Čecho
Bosna
Rakousko
Gessma NN
15
article
ministru Gessmannovi, že se mýlí, domnívá-li se,
že Češi dají práva svá uškrtiti pod jakoukoli zá-
minkou, buďto i záminka »nutné potřeby zahra-
ničné politiky říše« a že dopustí, aby existen-
čními podmínkami národa českého, totožnými
s nerozdílností země, aby ctí českého národa za-
placeno bylo, co nazývá dr. Gessmann nacionál-
ním vyrovnáním pro Němce čestným. Není doby,
není vnitřní a zahraničné konstelace, za kteréž
by Češi vůbec přivolili k odstrčení své národ-
nosti v zemi na místo druhé a na místo vyhražené
nějakými specialnými správními hranicemi uvnitř
země. Jestliže snad německý posl. dr. Gessmann
prozradil, co ví od c. k. ministra Gessmanna, pak
může být ujištěn, že by to byla nejnešťastnější
pcltika, která by mohla říši ochromiti vůbec,
zvláště pak k jakýmkoli zahraničním akcím. Stá-
ty, jež stojí před takovými akcemi, zpravidla ne-
zkracují své potlačené národy o hlavu a kdyby
to zamýšlelo Rakousko s národem českým, po-
tvrdil by se jenom úsudek anglického vládního
tisku o proslulé krátkozrakosti této říše. Byla
by to dokence úplná slepota. K tomu dodati slu-
ší, že c. k. koresp. kancelář přináší o řečí Gess-
mannově depeši, k níž odkazujeme.
Řeč ministra Gessmanna.
Z Vídně, 7. října. (K. k.) Včera večer mluvil
ministr dr. Gessmann ve voličské
schůzi o přivtělení Bosny a Herce-
goviny a pravil dle zpráv listů mimo jiné Od
počátku nynější národní krise v Čechách' stalys
Čech
doktor
Gessmann
Němec
Rakousko
Vídeň
Bosna
Čechy