Načítám náhled…
Chunky — 37 celkem
· entity: person 105, org 3, work 4, place 34
1
masthead
Strana 2.
2
masthead
NARODNÍ LISTY
3
masthead
20. března 1907.
4
masthead
Číslo 79.
5
article
Přikazují se bez prvého čtení komisím návrhy
jichž podavatelé za to požádali.
Posl. dr. Eppinger odpovídá na dotaz posl. P-
chera a soudr. z předešlé schůze, zda jako předseda
volební komise jest ochoten se postarati, by zpráva
komise o zavedení volební povinnosti projednala se
v plenu ještě v nynějším zasedání sněmu. Praví, že
by se rád zasadil o zavedení volební povinnosti, ale
musí konstatovati, že na včerejšek svolaná schůze
komise nebyla schopnou se usnášeti (Hlasy: Slyšte
Slyšte!), a že na dnešek na 10. hodinu dopoledni
svolaná schůze byla tak dlouho k usnášení neschop-
nou, že nemohla již mnoho projednati. Byla pak
přerušena a odložena na dnešní odpoledne, která snad
bude s to, aby posl. dvor. rad. Bachmannem již vy-
pracovanou zprávu s osnovou zákona skutečně vy-
řídila. Pak neprodleně předloží se zpráva presidiu
sněmovny se žádostí, by byla vytištěna a poslancům
rozdána, aby pak, bude-li možno, vyřídila se také
plenem.
Přechází se k
Posl
doktor
Eppinger
prezídium sněmovna
hlas : slyšet slyšet
6
article
k jednacímu poladu,
7
article
jehož prvým předmětem jest druhé čtení zprávy ko-
mise školské o peticích, jimiž žádají státně zkou-
šené pěslounky na školách mateřskýck
v Čechách za úpravu právních poměr
pěstounek škol mateřských.
Zpravodaj posl. Vollgruber doporučuje znovu ná-
vrhy komise — ve schůzi dne 4. března pro formální
vadu jí vrácené — na zřízení pensijního pojištěnía
starobního zaopatření pro pěstounky v soukroméa
veřejné službě, jakož i pro pěstounky se státní zkou-
škou.
Posl. Lipka pojednává obšírně o důležitosti ma
Jeřských školek a doporučuje návrhy komise.
Po doslovu zpravodaje posl. Vollgrubra přijímá
se návrh komise školské;
„Zemskému výboru se ukládá, aby v dohod
s c. k. zemskou školní radou uvažoval o tom, zdal
a jak možno užiti zákona říšského ze dne 16. prosince
1906, č. 1. říš. zák z r. 1907 v příčině pensijního po
jišťování zřízenců soukromých a některých zřízeneů
veřejných také na státně zkoušené pěstounky na ško
lách mateřských, po případě aby s ředitelstvím zem-
ského pojišťovacího fondu císaře Františka Josefa I
v záležitosti státně zkoušených pěstounek na školách
mateřských konal šetření, a v příštím zasedání aby
sněmu zprávu podal.
Dále vyzývá se c. k. vláda, aby otázce starob-
ního zaopatření státně zkoušených pěstounek na ško-
lách mateřských věnovala plnou pozornost, a aby
působila na vydržovalele škol mateřských, aby se
zavázali, že postarají se o starobní zaopatření pěstou-
nek na školách mateřských.
Druhé čtení zprávy komise pro úpravu po-
měrů úřadníků okresních výborů s ná-
vrhem zákona, kterým se upravují slu-
žební poměry úřadníků při okresních
výborech v království českém.
Posl
František Josef
Čechy
Lipka
8
article
Zpravodaj posl. Maštálka připomíná, že minule
již 33 let od té doby, kdy projednávána byla první
petice samosprávného úřadnictva za úpravu jeho po-
měrů. Od té doby původně zamýšlená úprava doznala
mnoho změn a nynější návrhy komise znamenají
proli návrhům tehdejším veliký pokrok. Zemský výbor
ovšem pečoval o to, aby byly zlepšeny platy nejen
ekresních, nýbrž také obecních úřadníků. Naskylly
se však takové oblíže, že byl nucen zemský výbor
prozatím omeziti se pouze na úpravu poměrů úřad-
nictva okresního. Dnes je samospráva zcela na jiném
místě než v letech šedesátých.
Agenda její tak se rozmohla, že nemůžeme si
dnes mysliti žádnou samosprávu bez řádného úřad-
nictva. Jsou sice lidé, kteří pohlížejí na úpravu po-
měrů této kategorie úřadnické jako na něco zbyteč-
ného, ale, bohudíky, převládá poznání, že úprava ta
jest nutnou, má-li naše samospráva státi na výši do-
by. Dokonce vyskytují se také hlasy, které si přejí
aby naši vzorně pracupcí úřadníci samosprávní byli
nahraženi úřadníky státními. To jest požadavek, který
se rozhodně musí příčiti každému českému člověku.
Bylo by to smutným politickým úkazem pro nás, kdy-
bychom dopustili, aby samosprávným sborům před-
sedaly a diktovaly osoby státní. Naopak musíme se
starati o to, aby jak ustanovení již úřadníci, tak
příšti úřadníci vykazovali co nejlepší kvalifikaci,
mohli žíti v poměrech, pokud možno nejlepších. Jest
to palčivá otázka, otázka kvalifikace. Zemský výbor
v r. 1902 upustil od svého zásadního usnesení, že
třeba požadovati nejvyšší kvalifikaci zákonem sla-
novenou, avšak, bohudíky, vrátil se zase k svému
usnesení a na zásadě této koná nyní také komise.
Maštálek
9
article
Řečník byl jedním z prvních, kteří neústupně žádali,
aby kvalifikace samosprávného úřadnictva byla co
nejvyšší.
V komisi bylo ovšem poukazováno k tomu, že
jsou některé menší okresy, které nemohou přiměřeně
ke kvalifikaci platiti své úřadníky a proto po delším
jednání konečně docíleno bylo kompromisu v ten
smysl, že pro okresy velké platiti bude bezpodmínečně
zásada, aby stanovena byla nejvyšší kvalifikace,a
pouze 27 malým okresům poskytnuty v této věci
úlevy.
Není pochyby, že předloha bude s., zdáti troch
krutou, poněvadž stanoví také tytéž normy pro úřad-
níky již ustanovené. Ale každý upřímný přítel samo-
správy přes to bude ji vítati, poněvadž zase jen jest
tu ta snaha, aby úřadnictvo bylo co nejzdalnější a
povzneslo samosprávu na úroveň samosprávy zemí
jiných, která vedla tvůrce předlohy.
10
article
Zpravodaj připomíná řeč nynějšího předsedy
samosprávných úřadníků, okresního tajemníka Axa-
mita na sjezdu českého úřadnictva samosprávného
v Praze ze dne 26. října r. 1905, který tehdy řekl.
že neurovnané poměry samosprávného úřadnictva ne-
mají příčinu jen v neblahých poměrech hmotných.
nýbrž spíše v nedoslatečném jeho postavení právním
V těchto slovech zobrazí se se celá situacea
z ní zároveň vyznívají tužby, stesky a smýšlení na-
šeho samosprávného úřadnictva. Dejme úřadnictvu
nejlepší kvalifikaci, zabezpečme mu jeho hmotnou
existenci a pak je jisto, že naše samospráva se stane
vzornou, že bude pýchou našeho národa.
Zpravodaj doufá, že sněm uváží tyto důvody,
a že nyní v době, kdy zlepšeny byly platy státních
úřadníků, neodepře své podpory ani úřadnictvu samo-
správnému. Proto doporučuje vřele návrh komise
(Výborně! Hlučná pochvala.)
Po.. dr. Funke prohlašuje, že Němci nemohou se
s předlohou spřáteliti; dosud považovali se předlohy
o okresních a obecních úřadnících za nerozlučný
celek a dnes pledkládá se k poradě předloha o okres-
ním úřadnictvu. Právní poměry obojího úřadnictva
musí se řešiti společně (Souhlas u Němců.), jinal
stane se prejudice, která nedá se žádným způsobem
omluviti.
doktor
Funke
Němec
Praha
Axamita
11
article
Paladiem okresů a obcí jest samospráva, auto-
nomie, na kterých bez rozdílu národnosti musíme
trvati (Souhlas u německých i českých poslanců.)
ale touto předlchou se autonomie velice ohrožuje
Samospráva nemůže však s tím souhlasiti, aby okresy
a obce daly se vpraviti v příčině volby svých úřad-
níků do španělských bot.
Určuje-li se předlohou okresům stupeň kvalil
kacen úřadníků, je to porušením jejich autonomie
Pro toto určování nejeví se však žádná nubnost, a
okresy a obce musí samy nejlépe věděti, jakou kva-
lifikaci musí od svých úřadníků žádati. Prolomí-li
se jednou zásada autonomie, otevře se cesta, by se
tato zásala prolomila i v jiném směru. Předloha do-
pouští se také nedůslednosti, že u menších okresů
upouští od právnické kvalifikace, ač agenda molého
i velkého okresu je stejná a právě na české straně
mezi tajemníky okresního zastupitelstva jsou zdatní
muži, ač nemají právnického vzdělání ani doktorátu.
V předloze vidí Němci politickou a národní
stránku. Uzákoní-li se, bude z právnicky vzdělaných
žadatelů více Čechů, nežli Němců, avšak Němci musi
pro své okresy žádati také německé úřadníky. V před-
loze vidíme národní úskok (Souhlas u Němců.), mů-
žate nám namlouvati, co chcete. (Různé hlasy.) Mu-
žete se potupně posmívati.
Posl. Strache: Chtějí jen umístiti svůj přebytečný
mater tál.
Posl, Maresch: To si nedáme líbit, to nejdel
Hlasy: Půjdeme svou cestou!
Ve sněmovně za různých výkřiků zavládl hluk
Nejvyšší maršálek zemský zvoní a vybízí ke
klid
Posl. Grössl: Ah, zvonění nic nepomůže.
Němec
Čecho
Posl
Maresch
12
article
Posl. Funke (pokračuje): Můžete popríti, že pro
lezení německého jazykového území jest hlavní zá-
sadou, která jeví se v celém vašem národě a v ka-
zdém jednotlivci z vás: rozervání německého jazv-
Kového území jest prograřčemí, který provádíte již po
dlouhou řadu let, a sice velice šťastně a nyní za-
mýšlíte usaditi v našich německých okresích a mě-
stech velkou řadu českých úřadníků, kde mají pak
působiti jako čeští agitátoři. (Souhlas u Němců.)
Řečník vzpomíná pondělní schůze živnostenské
komise a hlasování o Zemské živnostenské raděa
praví, že od pondělka zavládlo následkem tohoto
hlasování mezi německými poslanci velké rozechvění
a hrozí, že je Němců dost, aby znemožnili usnášení
se sněmu. Bude-li se proti Němcům vystupovati jako
v pondělí, nevyjdou Čechům vstříc. Sébevědomi sily,
které mají němečtí zástupcové v této sněmovněa
německý národ v Čechách, jest dosti silné a mocné,
než aby nějaká moc nebo přání
Posl. Hackel: Nějaký činitell
Posl. Iro: Na Hradčanech bude se císaři hráti
opět smiřovací komedie.
Posl. Kindermann: Ve spolku s konservativním
velkostatkem, (Různé jiné výkřiky.)
Posl. Funke: Nemáte porozumění pro důležitos
německého národa v Čechách.
Posl. Kasper: Byli námi příliš dlouho hýčkáni.
Posl. Funke: Považujete se za pány této země
ale ta doba je již pryč, a míru bez nás nedocílite.
Posl
Funke
Němec
Čecho
Kindermann
Kasper
Čechy
Hradčany
13
article
Vyjděte nám vstříc! V národních věcech postupovati
budeme vždy všemi silami, s vytrvalostí a semknuti
Posl. Strache: Musíme ještě před návštěvou
císaře ukázati, jak to v Čechách vypadá a jak má
se to s klidem v zemi
Posl. Iro: Také v přirážkové knihy zemskéh
finančního ředitelství musíme nahlédnouti.
Posl. Strache: Vše je marno! (Různé hlasy.)
Posl. Funke: Dovolte mi aspoň vysloviti přání.
Posl. Kasper: Přání vyslovili jsme již tak často.
ale co nás to bude opět stáli? Opět 16,000.000 K?
Posl. Iro: Nic jiného, nežli tato semknutá pro-
kletá majorita! Nechte císaři do toho nahlédnouti!
Posl. Funke (pokračuje): Odchýlil-li jsem se od
vlastní věci .
Posl. Hackel: Nikoli, to k ní náležíl
Posl. Funke: ... spočívá toho důvod v tom, že
spatřuji v předloze národní úskok. Máme právo, jako
svobodní občané ustanovovati si sami okresnía
obecní úřadníky a posuzovati jejich kvalifikaci. (Po-
chvala u Němců.)
Posl. dr. Šubrt: Nechci následovati pana dra.
Funka na cestu, na kterou ve své řeči vybočil; o tom
se s nim hádati nechci, jestli lžeme, když říká me.
že chceme mír a klid v zemi. Rozumíme tomu docela
jinak, než pání s druhé strany. Nechceme, aby v naší
zemi jeden národ vládl a druhý byl poddaným.
Posl
Funke
Kasper
Němec
doktor
Šubrt
Čechy
14
article
Otázka úpravy poměrů úřadníků okresních je již
stará. Bylo to v roce 1873, když byla podána poprvě
petice na úpravu poměrů úřadníků samosprávných
Dnes vidíme tuto otázku ve formách určitějších. Tu
my, kteří jsme v čele naší samosprávy jako starostově
obcí nebo okresů, chceme ukázati, na jakém stano-
visku v této otázce stojímě. Stavím rovně vedle seb
důležitost úpravy poměrů úřadníků okresních a tak
obecních. Během času bylo nutno, aby funkce jedno-
tlivých funkcionářů okresních a obecních přenášena
byla na úřadníky samosprávné, kteří musí vykazovati
jistě velikou znalost věcí a schopnosti. Je přirozeno
že zdatnosti a kvalifikace od úřadnictva našeho poža-
dovati musíme, má-li svému úkolu dostáti. Činnoso
našich úřadníků samosprávných jeví se různým smě-
rem. Záležitost každá musí býti prostudována a při-
pravena, než přijde do sborového usnášení, aby tam
každý nabyl jasného názoru o věci. Tato příprava
prostudování je prací našeho úřadnictva samospráv-
ného. Čím schopnější a odborně vzdělanější úřadník.
tím také důkladnější přijde věc do sborového zase-
dání a tím také správnější je její vyřízení. Tato pří-
prava má rozhodně veliký, ovšem nepřímý vliv n
vyřízení těchto záležitostí. Schopnost naších samo-
správných úřadníků velice účinkuje takto na správ-
nost úřadování celého sboru samosprávného.
15
article
Jest zřejmo, že není možno bez úřadnictva práv-
nicky vzdělaného agendu správně vésti. Vždyť sbor
samosprávný, ať obecní, nebo okresní podléhá změ-
nám, závise na důvěře a náladě voličstva, úřadnictvo
ale zůstává a musí stálou souvislost všech věcí obec-
ních a okresních ovládati. Takovýto úřadník musí
zjednávati si přehled, neboť na něm spočívá celá
stavba naší samosprávy obecní a okresní. Aby tatn
stálost a souvislost se zachovala, jest třeba, aby bez
ptrušování zásady samosprávné, byli ustanovování
úřadníci schopní a odborně vzdělaní.
Dnes stávají se také případy, že voleny bývaji
i osoby méně kvalifikované. Máme-li se vyhnout
podohnému nebezpečí, jest nutno, aby určena byla
hranice volnému uvážení obecních a okresních za-
stupitelstev, nemá-li naše samospráva býti poško-
zována.
16
article
Pan dr. Funke zde řekl, že toto určování hranice
usnášení se zastupitelstev jest porušováním principu
samosprávného. To jest jen zdánlivé. Upozorňuji, že
v tomto směru byl již jednou porušen tento princip
samosprávy a sice r. 1888, kdy odhlasován zde byl
zákon zdravotní. Dnes nepřicházíme tedy s věcí no-
vou. Co zde dnes navrhuje komise, praktikuje se
již v celé řadě okresů. Že vyžaduje se kvalifikace.
má své dobré přičiny. Pan dr. Funke zde vykládal.
že se diví, že žádá se právnická kvalifikace. Já
býti na jeho místě, vítal bych tento návrh, kterým
se dává možnost dorostu právnickému, aby se
uplatnil. Pan dr. Funke řekl zde, že jistě též ne-
právníci zastávají zcela dobře tuto svoji funkci
K tomu pravím, když do takového úřadu příjde práv-
ník, přináší s sebou jisté theoretické vzdělání a zna-
lost zákonů. Tím jest již dána záruka, že bude za-
stávati úrad svůj dobře. Jemu schází pouze znalost
místní a osob. Když zákonem bude umožněno, aby
právníci dostávali se na taková místa, půjdou dříve
do praxe a pak dostaneme do svých služeb odbor-
níky již zkušeně.
doktor
Funke
17
article
Řečník souhlasí s tím, aby se nečinilo rozdílu
mezi okresy většími a menšími, ježto práce je stejná.
pouze množství práce různé. Rozdělení stalo se pouze
na základě kompromisu v komisi. Též hmotné poměry
úřadnictva musí býti upraveny a tím mu umožněno
aby se věnovalo zcela svému povolání.
Rovněž třeba pamatovati na úpravu poměrů
úřadníků obecních. Konečně se řečník přimlouvá za
návrh komise, k němuž připojuje svůj návrh:
Sl. sněme, račiž se usnésti: Zemskému výboru
se ukládá, aby co nejdříve předložil sněmu osnov
zákona, kterým se upravují poměry úřad-
níků obecních. (Výborně!)
Posl. Horák připomíná plodnou činnost okresních
zastupitelstev a poukazuje na práce, které jsou vý-
sledkem jejich činorodé působnosti. Ještě mnohem
více mohla by však učiniti, kdyby působnost jejich
nebyla tak omezena. Naše okresm zastupitelstva jsou
si plně vědoma svého velkého úkolu, který přísluší
jim jako jednotkám zemské autonomie. Nedostála-li
úplně své povinnosti, není to vinou jejich, nýbrž
vinou úplného nedostatku exekutivy. A právě rozkvět
a blahodárnou činnost těchto institucí děkujeme je-
dině jejich výbornému úřadnictvu.
Posl
Horák
18
article
Po více než 30 let domáhají se samosprávní úřad-
níci zlepšení svých služebních a platebních poměrů,
ale do dne, byl hlas jejich hlasem volajícího na
poušti. Příčinou tohoto kormutlivého zjevu jest ovšem
také smutné faklum, že sněmu království českého
nebylo dopřáno tolik času, aby mohl opatřiti svoji
domácnost. Má-li úřadnictvu býti umožněna plodná
práce, musí v prvé řadě býti postaráno o jeho hmotně
bytí. Bude-li vyhověno této podmínce, pak bude
úřadnictvo ještě platněji stavěti své síly do služel
okresu. Řečník proto vřele vítá návrh komise a oče-
kává, že i přes různost názorů bude jednomyslně
přijat. Předloženým zákonem bude učiněna konečně
jednou přítrž nezdravému a nepoctivému systému
protekcionářství a zároveň bude umožněna konku-
rence kvalifikovaným silám
A takových sil naše okresy v prvé řadě mají
zapotřebí. Jediné dá se vytknouti zákonu, a to je
jeho výjimka, kterou po stránce kvalifikační činí pro
tak zvané malé okresy. To je rozhodně nedůsled-
nost, jak správně řekl dr. Funke, ale není to vinou
našich zástupců, nýbrž vinou fakta, že zákon je vý
sledkem kompromisu a je tudíž nedochůdčetem,
v němž bychom marně hledali dokonalost. (Tak jest!)
Řečník lituje, že nebyla úprava rozšířena na
úřadníky obecní, kteří zajisté svou činností nestojí
za úřadnictvem okresním. Proto však dlužno vítati
i to málo, kterého nám zákon poskytuje. Řečník ape
luje na zemský výbor, aby neopomenul na příště
věnovali svou pozornost také úřadnictvu obec-
nímu a přičinil se také o zlepšení jeho
hmotných poměrů.
doktor
Funke
19
article
Vyvrací výtku dra. Funka, jakoby byli čeští
poslanci zákon tento sdělali pouze s úmyslem, umož-
niti přístup českých úřadníků do okresů německých
Výtka tato je tím neudržitelnější, že si přece samy
německé okresy své úřadníky ustanovují.
Řeč dra. Funka svědčila zřejmě o podráždění
které je patrně důsledkem schůze včorejší. Budou-li
páni s druhé strany tak pojímati důležité otázky
kolturní a sociální zde projednávané, pak ovšem da-
leka je doba smíru národnostního, doba, kdy bychom
mohli společně pracovati na největších úkolech této
země. Bude třeba trochu více politické morálky,
trochu více sebezapření, více vzájemné úcty, citu pro
spravedlnost a slušnosti a vzájemné důvěry, a pak
teprve snad, až všechny tyto cnosti se ujmou, bude
možno společně pracovati, pak teprve budeme moci
klidně pohlížeti do budoucnosti. (Výborně ! Pochvala.)
Funk
20
article
Posl. Kollář jménem české strany agrární čini
toto prohlášení: Klub postanců české strany agrární
uznává plně význam i práci samosprávného úřad-
nictva, uznává potřebu úpravy právních a hmotných
jeho poměrů, vzhledem ke všeobecně stoupající po-
třebě vzdělanosti uznává také potřebu vyšší kvalifi
kace tohoto úřadnictva, aby mohlo všem požadav-
kům doby náležitě vyhověti. Pokud se týče rozdělení
okresů na velké a malé a spojené s tím nestejné
kvalifikace konceptního úřadnictva, klub náš tolo
stanovisko neuznává, poněvadž soudí, že pro rozdíl
několika set korun nevezme si žádná obec úřadnika
méně kvalifikovaného. V uznání toho bude hlasovati
klub pro návrh komise, nevzpírá se však pozměňo-
vacím návrhům, pokud nebudou směřovati ke zne
hodnocení předloženého zákona. (Souhlas.)
Přís. zem. výboru dr. Škarda: Záležitost, která
se dnes nalezá na jednacím pořadu, byla skutečně
již velmi dlouho předkládána sl. sněmu, aby o ní
rozhodl. Jak již bylo konstatováno, již v roce 1873
byly podány petice úřadnictva, které se domábaly
upravení poměrů úřadnictva samosprávného. Avšak
nepřestalo se pouze na těchto peticích. Sl. sněm již
r. 1887 se usnesl a zem. výboru uložil, aby tuto zá-
ležitost připravil a osnovu zákona sněmu předložil.
Posl
doktor
21
article
Není to žádný krok zem. výboru, který by se býval
stal z jeho vlastní iniciativy, nýbrž stalo se tak
následkem rozkazu sněmu. Důvody přednesené proti
předloze posl. drem. Funkem mne nepřekvapily, po-
něvadž jsem slyšel je již několikrát v komisi pro
úpravu platů okresních úřadníků.
První námitka p. dra. Funka je, že předlohou
se ohrožuje autonomie. Co je to autonomie? Názor.
který hájil p. dr. Funke, že by samospráva zname-
nala, že si může samosprávný orgán dělati, co chce
není již nikde, ani v theorii zastaván a tím méně
v praxi prováděn. Pak by nemohlo býti vůbec ani
žádných zákonů autonomních. Naopak samospráva
jest oddíl veřejné správy, kde občanstvo má podí
na této správě veřejné a je třeba, aby byla jako
každá veřejná správa zákonem upravena.
Funk
doktor
Funke
22
article
Druhá námitka, kterou činí p. dr. Funke, pouka-
zuje k tomu, že prý je velikou nesrovnalostí, žádá l
se od úřadníkův okresního zastupitelstva právnicka
kvalifikace. Tomu tak není. Nynější spletité poměry
vyžadují toho, aby samospráva měla úřadníky práv
níky. Dříve, v letech padesátých, ovšem nejen
samosprávy, nýbrž i u úřadů státních, finančních
soudních byli neprávníci, byli i okresní soudcové
soudní radové neprávníky.
Třetí námitka p. dra. Funka týkala se politicko
národní stránky. Pravil, že nemůže si jinak vysvětlií
a pochopit naši houževnatost, s kterou trváme na
této předloze, než že činíme tak z příčin nacionál
ních, abychom svou hyperprodukci právnickou vyvá-
želi do okresů německých. To tvrdi v naší přítom-
nosti, kteří vime, jak tam těm českým úřadníkům
kteří bohužel někdy jsou poměry nuceni tam žíti
se vede. Poukazuji ještě jednou na to, že naprosto
nesprávným je tvrzení, že by tím nějak samospravné
rozhodování okresních výborů bylo omezeno. Kdo
bude toho úřadníka jmenovat? Právě okresní zastu-
pitelstvo, ať české či německé a zajisté že Němci si
Čecha nezvoli.
doktor
Funke
Funk
Němec
Čecho
národní stránka
23
article
Pan dr. Funke vytkl dále, že jest chybou, žes
předloha netýká také úřadnictva obecního. Pan dr.
Funke, který sedí již od počátku ve sněmu, ví dobře,
které byly toho příčiny, že zemský výbor uznal zá
hodným, aby předloha byla rozdělena. Jest mu přece
známo stanovisko, které zaujímala zde vláda. Vláda
chtěla, aby měla značný vliv na jmenování úřadníků
obecních, čemuž jsme se musili, právě v zájmu vol-
ného rozhodování samosprávy, opírati. Pravě toto
stanovisko vládní bylo příčinou, že jsme hleděli nej
prve rozluštiti olázku úpravy poměrů úřadnictva
okresních výborů. Prejudic pro ustanovování úřad-
níků obecních se tím nestal. Budou-li však zásady
v těchto předlohách obsažené uznány správnými.
nebude zajisté žádným neštěstím, použije-li se jich
také pro úřadníky obecní. Ovšem budou se musiti
zásady ty dle poměrů jednotlivých obcí přizpůsobiti.
Pan dr. Funke dokonce pravil, že ma býti před-
lohou touto autonomie vpravena do španělských bot.
Toho v tom nevidím! Vice zabývati se řečí kolegy
dra. Funka není potřebí, poněvadž řečníci z nasí
strany již jeho vývody zcela vyvrátili.
Mým úkolem, jako referenta zemského výboru,
jest poukázati na to, jaké jsou poměry samosprávných
úřadů ve státech jiných. V Německu na př. je v samo-
správě jak živel zastupitelský, tak živel úřadnický
pevně organisován a sice působí souřadně vedle sebe.
V zastupitelských sborech, kde hlavní slovo pravidelně
má zástupce volený občanstvem, vidíme, že k němu
se přiřaďuje odborné stálé úřadnictvo. Tyto dva živly
působí souřadně. Podobně má se věc v městském
zřízení pruském.
doktor
Funke
Vic
Funk
Německo
24
article
Také ve Slezsku a Bavorsku je ustanovení, že
v tak zvaných městských kolegiích musí býti aspon
jeden člen právnicky, anebo technicky kvalifikován.
Všlmneme-li si poměrů v Anglii, která nám bude co
do samosprávy ještě dlouho zářícím vzorem, vidíme.
že tam působí rovněž úřadnictvo, ovšem podřadeně.
což je ustanoveno zákonem. Forma ta je přijata při
zřízení hrabském i municipálním. Podobně v Italii
je ustanovení, že obce italské musí míti kvalifikované
sekretáře. Z toho je patrno, že skutečně, čím dále tim
více razí si všude cestu přesvědčení, že je nezbytně
všude nutno, aby ve sborech zas upitelských bylo od-
borné úřadnictvo.
Od zavedení zákona organisačního se poměry
daleko změnily. Tenkrát se předpokládalo, že voleni
budou členové, kteří budou s to, sami úplně veškeru
agendu obstarávati. Od té doby však agenda ta stoupla
tak značně, že není možno, aby autonomní sbory ne-
měly úřadníků. Nyní není nikde antonomního sboru,
kde by úřadníků nebylo.
Potřeba, aby samospráva měla kvalifikované síly.
jest prokázána a proto námitky proti předloze činěné
nejsou správné. Omezováním autonomie předloha
není. Jest to pouze upravení a zlepšení poměrů, jaké
zde jsou. Není to žádným nepřátelstvím k samo-
správě, nýbrž krokem ku předu, aby ta samospráva,
která jest nám všem bez rozdílu národnosti milá, při
níž pevně slojíme, byla upravena a schopna dalšího
života a vývoje. Velká většina všech úřadníků samo-
správných konala dosud správně své ůkoly, ale stejně
jako stát byl donucen, aby v oborech, kde je právní
znalosti potřebí, byli ustanoveni právníci, tak musí
býti také u samosprávy a zejména u výborů okres-
ních. Úřidnictvo samosprávné má mnohem těžší úkol
než úřadnictvo státní, poněvadž vykonává nejen sve
povinnosti úřadní, nýbrž musí býti také rádcem oby-
vatelstva.
Slezsko
Bavorsko
Anglie
25
article
Předloha podaná jest rázu takového, že každý
kdo vůbec uvažuje, pozná, že nesměřuje proti samo
správě, nýbrž k jejímu prospěchu, Předloha nemi
žádných tendencí nacionálních, nýbrž rozhodování
zůstane zastupitelstvům českým neb německým.
Proto žádám, aby se pánové vřele této předlohy
ujali a hlasovali, aby o této předloze byla zahájena
generální debata. (Výborně, výborně! Potlesk.)
Jednání se přerušuje.
Po dnešní schůzi omluvil se ještě poslanec dr.
Josef Herold pro churavost.
Příští schůze zejtra ve středu dne
20. března o 11. hod. dopolední.
Na jednacím pořadu jsou nevyřízené před
měty dnešní schůze.
Schůze skončena o 3. hod. odpolední.
Hromadná deputace německého obchodniciv
z německé severní části země přišla včera do sněmu
žádati místodržitele, aby v severních mě-
stech českých upraven byl neděln
klid tím způsobem, aby obchody mohly býti
otevřeny nikoliv jako dosud od 7. hodiny ranní do
11. hodiny dopolední, nýbrž od 8. hod. ranní do 12.
hodiny polední. Deputaci předvedli místodržitelov
četní němečtí poslanci. Místodržitel prohlásil, že
přednesené přání důkladně uváží a že mu dle
možnosti vyhoví. Deputace, pro jejíž členy
místodržitelův kabinet ve sněmovně nestačil, sešla
se potom v hovorně, kde mluvčí deputace všem
účastníkům sdělili výsledek svého zakročení.
doktor
Josef Herold
26
article
Sněmovní komise.
Školská komise.
(Zrušení školného.)
Školská komise konala včera schůzi za předsed-
nictví prof. Čelakovského. Předmětem jednání by
návrh na zrušení školného. Zpravodaj dr
Kotrbelec navrhoval: Zemskému výboru se ukládá
aby vypracoval osnovu zákona, kterým školné n
měšťanských a obecných školách s
zrušuje. Zpráva školské komise se postupuje roz-
počtové komisi.
Veliké debaty, která o tomto návrhu se roz-
vinula, účastnili se poslanci: hrabě Zedtwitz
Posselt, Anýž, Müller, Šťastný a Legle
Po závěrečném slovu referentovu byl jeho návrh
přijat.
Po schůzi komise školské konal sehůzi její sub-
komitét, záležející z poslanců red Anýže, Leg
lera a hr. Zedtwitze, aby porokoval o za-
sadách disciplinárních řádů. Úsneseno
aby posl. Anýž jako referent podal v příští schůzi
komise školské návrh, jímž se zemskému výboru
ukládá, aby dohodl se s vládou a do příštího za-
sedání sněmovního vypracoval na základě dosavad-
ních řádů disciplinárních vládou schválených a plat-
ných, zejména pro markrabství moravské, vévodstv
slezské, Bukovinu a Štyrsko návrh zákona pro krá-
lovství české a aby jej v příštím zasedání sněmovním
předložil.
profesor
Čelakovský
Kotrbelec
Zedtwitz Posselt
Anýž
Müller
Šťastná
Legle
Zedtwitz
Bukovina
27
article
Komise pro okresní a obecní zále-
žitosti.
(Věci drobné.)
Komise pro okresní z obecní záležitošti konal
schůzi dnes po zasedání sněmu. Petice městské rady
v Chlumci n. C. za mimořádné povolení k výplatě
(zaniklých) nákladův ošetřovacích v cestě milosti,a
žádost správních úřadníků všeob. veřej. nemocnic
za úpravu služebních poměrů příkázány posl. dru.
Steidlovi; pelice malorolnického domkářského
sdružení v Kyšicích u Plzně v příčině zákonného u-
pravení obocního statku posl. dru. Zimmrovi a pe-
tice města Kostelce n. L. za zřízení soudního okresu
se sídlem v Kostelci n. L. posl. Srdínkovi
Na to jednáno o návrhu zákona na změnu § 9.
zákona o okresních zastupitelstvech dle referátu posl.
Dostála. Dr. Herrmann učinil některé výtky
návrhu zem. výboru a navrhl, aby osnova zákona
vrácena byla zem. výboru za účelem podání nového
návrhu. Posl. dr. Zimmer prohlásil, že upozor-
ňuje na to, že vedle § 9. i paragraf 10. potřebuje
nápravy, i žádá, aby v připadě, že by předloha zem.
výboru vrácena byla, témuž se uložilo vzíti v úvahu
i změnu § 10.
Steidl
L posl
Srdínko
doktor
Herrmann
Posl
Zimmer
Chlumec
Kyšice u Plzeň
Kostelec můj
28
article
Posl. Posselt poukázal k tomu, že ujednán
státu se zemí v příčině osobní daně z příjmů platí
jen do r. 1909, a že tedy není radno dnes ke změně
zákona přistupovati. Návrh posl. dra. Herrmanna
na to po vysvětlení přís. zem. výboru dra. Škardy
přijat a referát ve věci té přidělen posl. dru. Herr-
mannovi.
Na to referoval posl. Bösenmüller o petic
okresu v Čes. Kamenici, aby tamější nemocnici bylo
uděleno právo veřejnosti, kterýž návrh byl přijat
Dr. Zimmer v zastoupení posl. Kožmína navrh
o petici hospodářského spolku starousedlých v Plzni
za úpravu poměrův obecního statku v království če-
ském, by petice zem. výboru postoupena byla s vy-
zváním, by k ní při sdělání toho zřetel bral. Dr
Schauer referoval o petici městské obce plzeňské
by schválil poplatek za přijetí do svazu obce olzeňské,
a byla petice ta postoupen“ zem. výboru k podání
návrhu, konečně referoval o návrhu dra. Brehma
o změně zákona o vybírání pivní dávky, a byl jeho
návrh na postoupení onoho návrhu zem. výboru k ná-
ležitému šetření, přijat.
Posl
Posselt
Herrmann
doktor
Škarda
Zimmer
Kožmín
Schauer
Brehm
Plzeň
obec olzeňský
29
article
Odchod německých poslanců z komise pro zá-
ležitosti pojišťování. Zdá se, že Němci zahájiti proti
všem předlohám, které mají býti projednávány n
zemském sněmu, obstrukci na celé čáře. Nejen že po-
stavili se proti projednávání předlohy o úpravě po
měrů okresních úřadníků, pro kterou v komisi dne
26. února se jednomyslně prohlásili a proti přísluš-
nému návrhu referenta posl. Maštálky, který
byl jaksi kompromissem a jímž se přicházelo vstříc
požadavkům německým, nýbrž také v komisi pojišťo-
vací včera ukázali, že nechtějí naprosto ani
vstoupiti do meritovních jednání o zří-
zení zemshých pojišťoven. Komise, která
měla schůzi hned po sněmu, měla vzíti na vědomí
také zprávu posl. Maštálky o zřízení pojišťova-
cích ústavů proti ohni, proti krupobití a proti pádu
dobytka. Vzhledem k událostem, které se sběhly ve
sněmu, prohlásil posl. Maštálka hned po za-
hájení schůze, že za této sitnace, kdy není jasno,
zdali němečti poslanci nechtějí provozovati zásadní
odpor proti všem předlohám zemskému sněmu poda-
ným, by doporučoval, aby se projednávání předloh
o zřízení pojišťování zemského odložilo do schůze,
která by se měla konati zítra po sezeni snému. Posl.
Němec
Maštálek
Posl
30
article
Maštálka připomenul, že zítra již bude situace
jasná a že tudiž podle toho komise bude moci zaří-
diti své jednání. Přes to však, kdyby se vět-
šina komise měla usnésti, že by měla býti organiso-
vána, ihned jest ochoten podati zprávu a vstoupiti
do příslušného jednání a učiniti přiměřený návrh.
Poslanci strany agrární, a k nim přídal se později
také kníže Schwarzenberg, naléhali však na
okamžité projednávání a při hlasování, které předse
dající dvorní rada Blažek dal potom předsevzití,
byl také návrh na pokračování v jednání přijat. Něm-
ci na to vedeni jsouce poslancem Strachem, opu-
stili zasedací síň sněmovní komise a učinili tím ko-
misi nezpůsobitou k usnášení. Z tohoto postupu
Němců jest viděti, že oni přenášejí svoje boje na
všechny otázky, také národohospodářské. K jakým
koncům tento postup Němce dovésti musí, leží na
bíledni. Jest jasno, že majorita česká si od německé
minority nedá poroučeti a že bude p stupovati bez
ohledu na tento exodus německý i proti nim. Tak da-
leko nesmí jíti poměry v tomto království, aby jedině
diktáty Němců směly býti rozhodujícími, co se n
sněmu království českého smí státi a co nikoliv.
Maštálek
Schwarzenberg
Blažek
Strach
Němec
Německo
31
article
Komise pro změnu zřízení zem-
ského.
Komise pro změnu zřízení zem-
ského.
(Jednání o povinném volení.)
V komisi pro změnu zřízení zemského protestoval
nejdříve posl. dr. Čelakovský proti tomu, aby
byl jako člen komise přítomen nově zvolený člen
z velkého statku, jehož volba nebyla ještě nejvyštím
maršálkem zemským ve sněmovně proklamována,a
poněvadž právě tento člen měl doplňovati příslušný
počet 14, protestoval mluvčí též proti tomu, aby byla
komise pokládána za schopnou k usnášení se. Krátce
potom dostavilo se však několik jiných číenů, takže
komise k usnášení schopnou se stala.
Při jednání přijaty byly některé dodatky: k usta
novení o vyměřování poku! (od 1—50 K) přijat do
datek dra. Baxy, že i zde platí všeobecná pravidla
trestního zákona o právu zmírňovacím, že tedy může
soudce jíti i pod obnos 1 koruny; dále přijat doda
tečný návrh posl. hr. Thuna, dle něhož v případě
opětování přeslupku, nemůže se vyměřiti trest yšší,
než dvojnásobný obnos první pokuty; při 8 3., kde
jsou vypočílány omluvné důvody, byl přijat návrh
posl. dra. Baxy, že také volič, jenž může očekávati
značnější čjmu na mzdě, může volby se zdržeti.
Všechny ostatní dodatečné návrhy byly zamitnuty
návrh referentův na konec přijat.
doktor
Čelakovský
Baxa
Thun
32
article
Komise pro práce veřejné
konala včera schůzi, v níž posl. dr. Kaftan, jako
generální zpravodaj. podal zprávu o jednání sub-
komitétu v příčině převzetí drah státem.
načež jednomyslně přijat tento návrh subkomitétu
1. Zemskému výboru se ukládá, aby pokračoval
v jednání, zahájeném s c. k. vládou za tou příčinou.
aby zemi bylo uleveno ve finančních závazcích.
vzcházejících z podpůrné akce železniční a aby p
tom přiblížel k náležitému vlivu zem. výboru na
správu místních drah zemí garantovaných.
2. C. k. vláda se velmi nalebavě vyzývě, aby
přihlížejíe k tomu, že značné obtížení království če-
ského, přivoděné zemskou akcí železniční, jest ne-
poměrně větší než v jiných královstvích a zemícha
vzhledem ke všeobecnému stavu zem. financi učinila
v dohodnutí se zem. výborem vhodná opatření za
tím účelem, by zemi bylo uleveno ve finančních
závazcích vzcházejících z podpůrné akce železniční
a to buď výkupem zemí garantovaných místních drah
dle koncese, neb převzetím garančních závazků
země aneb použitím předplsů čl. IX. zákona ze dne
31. prosince 1894 č. 2 ř. z. z r. 1895.
doktor
Kaftan
če ský
33
article
Ke zprávě post. Kožmina uloženo zemskému
výboru, aby jedna! s příslušnými zájemníky o za-
bezpečení financí pro stavbu dráhy Mladá Vožice-
Tábor a působil k tomu, aby na této dráze garancie
státní ve výši 70% byla poskytnuta.
Posl. Mixa podal zprávu o dráze Třemošnice-
Malč-Chotěboř a navrhl, aby dráze byla poskytouta
zemská podpora 486.000 K a aby vláda byla žádánn
za garancii 70%.
Po námitkách posl. Maštálky přijat. návrh,
aby se zem. výboro uložilo, aby s interesenty této
místní dráhy bylo zahájeno jednání a aby v příštlm
zasedání byla podána sněmu zpráva
Posl. br. Lažanský navrhuje, aby zemský
sněm zajistil mistní dráze z Plzně do Manětina zem.
podporu převzetím kmenových akcií k doplnění 30 0
celého zařizovacího kapitálu s použitím příspěvku
zájemníků per 694 tisíce korun a aby byla vláda
vyzvána poskytnouti této dráze garancii 7090.
Proti návrhu posl. Karlacha, jenž navrhoval
omezení garancií do 15% celkového nákladu, byl po
přímluvě posl. Maštálky a po vysvětlení hr. Schön-
borna návrh referentův přijat.
Posl
Mixa
Maštálek
Karlach
Schön
Mladá Vožice
Tábor
Třemošnice
Malč
Chotěboř
Plzeň
Manětina země
34
article
Posl. Mohl podává zprávu v příčině dráhy
Bechyně—Vltavotýn a navrhuje, aby zemský výbo
konal příslušné šetření a vstoupil s vládou v jednání
v příčině zabezpečení této dráhy, jakož i podal
v přištím zasedání příslušné návrhy.
Posl. Maštálka navrhuje, aby této dráze
byla poskytnuta 70% zemská garancie se zřetelem
k okolnosti, že je to pokračovaní elektrické dráhy
Tábor—Bechyně. Po přimluvě posl. Zázvorkya
hr. Schönborna návrh referentův přijat.
Posl. Maštálka navrhuje, aby zem. výbor
bylo uloženo, aby podniku místní dráhy z Hořie
přes Králův Dvůr do Hronova věnoval pozornost
aby snahy po zřízení této dráhy podporovala
a vládou po předložení detailního projektu financo-
vání zabájil jednaní, kterýž návrh jednomyslně přijat.
O návrhu posl. Karlacha usneseno upustit
od podávání generální zprávy, která má býti dána
do tisku a předložena sněmu.
Komise pro záležitosti zemědělství koná schůzi
ve čtvriek dne 21. března po schůzi sněmu
Komise pro záležilosti rakousko-uherského vy-
rovnání koná schůzi dnes ve středu 20. března o 10.
hod. dopol.
Posl
Maštálek
Schönborn
Karlach
Bechyně
Tábor
Hronov
35
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 19. března. (Změny ve vojen-
ských posádkách.) Prvé samostatné dílo
nového šefa generálního štábu, Fr. Conrada,
je přesunutí některých posádek směrem ke
hranicím italským a srbským. Za tím účelem se-
sílen 14. armádní sbor v Inšpruku tak, že bude
míti 36 praporů; třetí armádní sbor se sice za-
tím nezmění, ale velitelství 56. pěši brigady pře-
kládá se z Lublaně do Gorice. Podobně i veli-
telství 28. pěší divise bude z Lublaně přeloženo
buď do Gorice, nebo do Terstu. R. 1908 bude,
jak už oznámeno, zřízeno v Lublani velitelství
armádního sboru. Do Akvileje na hranicích ital-
ských bude položena nová posádka, jejíž účelem
bude hájiti železniční trať z Gorice d Terstu.
Na hranicích srbských zřizuje se nová brí-
gádní velitelství ve Vyšegradu a současně roz-
množí se tamější posádka.
Ze Zádru, 17. března. (Po biskupske
konferenci.) Biankinův „Nár. List“, pojed-
návaje o minulých poradách dalmatských bisku-
pů, zaznamenává jako potěšitelný zjcv, že bisku-
pové po konferenci nevydali společného pastýř-
ského listu o hlaholské bohoslužbě, ač právě
za tím účelem byli svolání na poradu. „N. I.
z toho zavírá, že biskupové jsou si vědomi svých
povinností k národu, ale současně také dbají
vážnosti římské kurie mezi chorvalským lidem.
Conrad
Zádr
Biankinův
Praha
Francie
Inšpruk
Lublaň
Gorica
Terst
36
article
Proto biskupové neuveřejnili dekretu řimská
kurie z prosince m. r., aby ještě více nedráždili
lid, zklamaný ve svém očekávání a raději se
obrátili do Řima se žádosti, aby dekret byl bud
změněn ve prospěch slovanské bohoslužby, aneb
aby se vůbec neuveřejňoval a zůstalo zatím
v platnosti starší ustanovení z r. 1898, které
více hoví požadavkům Chorvatů, než dekret nej-
novější.
Ze Lvova, 16. března. (O ruskou uni-
versitu.) Prof. lvovské university, Hrušev-
ský, zabývá se v „Dile“ otázkou, mají-li se
haličtí Rusové domáhati utrakvistické univer-
sity, nebo oddělení ruských stolic od university
polské. Je pro zřízení samostatné university s vy-
učovacím jazykem maloruským. Sněm haličský
vyřídil návrh ruských poslanců, aby se vládě do-
poručilo zříditi ve Lvově samostatnou universitu
ruskou, nepříznivě, přijav resoluci, v niž se uka-
zuje na ruské stolice při polské universitě, jež
prý vyhovují potřebám ruské akademické mlá-
deže a mohou se rozmnožiti, jakmile se najdou
vhodné profesorské síly ruské. Sněm však ne-
shledal potřeby, aby se ve Lvově zřizovala nová
ruská universita. Prof. Hrušovský právem na-
mítá, že soužití Poláků a Rusů na téže univer-
sitě stává se rok co rok nemožnějším, výtržnosti
opakují se stále častěji, takže už nyní jeví se
nutnou potřebou, odloučiti ruské stolice od pol-
ské university a opatřili pro ně zvláštní budovu,
která by se znenáhla stala sídlem samostatné ru-
ské university. Stejného smýšlení, jako profesor
Hruševský, jsou i polšti demokraté a lidovci,
kteří přiznávají, že zřízením samostatné univer-
sity ruské nemohou národní zájmy polské utrpěti
nijaké újmy.
Chorvat
Rus
Polák
Hruševský
Lvov
37
article
Z Lublaně, 17. března. (Nový sně-
movní volební řád gorický.) Ve čtvr-
teční schůzi gorický sněm přijal nový volební
řád, jenž však nikterak nenapravil křivdy, způ-
sobené Slovincům starým volebním řádem. Vše-
chno staré zůstalo totiž v platnosti a k dosavad-
ním kuriím připojila se pouze nová kurie vše-
obecná s šesti poslanci, kteří mají býti z polo-
viny Vlaši, z poloviny Slovinci. Nový sněm má
míti 30 členův; z nich jest jeden virilista (go-
rický arcibiskup) a 29 poslanců, dle národnosti
14 Slovinců a 15 Vlachů, ačkoli Slovinců bydlí
v zemi 140.582 a Vlachů pouze 81.136. Dle
kurií velkostatkáři mají míti šest poslanců (3 Slo-
vince, 3 Vlachy), města a obchodní komora sedm
(1 Slovince, 6 Vlachů), venkovské okresy 10
(7 Slovinců, 3 Vlachy), pátá kurie šest (3 Slo-
vince, 3 Vlachy). Poněvadž zemským hejtma-
nem v Goricku bývá Vlach, stává se rozhodují-
cím jazýčkem na váze virilista arcibiskup, jenž
v otázkách národních svým hlasem rozhoduje
o většině. Nový volební řád jest plod kompro-
misu mezi Vlachy a klerikálnými Slovinci.
Vlach
Lublaň
Vlach
St