1
masthead
Ročník XXXXVII.
3
masthead
tětiosu loližabolslí ionalaon 115osn
vo až a lévu dobalính lnátq čnesoe
e elsl lvodev ilnon
alenn Bnvo
ne ov jenide
4
masthead
V Praze, ve středu 20. března 1907.
Praha
9
masthead
b dalnlelm uzáne
11
masthead
V drobném prodejii
12
article
Na ranní a odpol. 1isty
předplácí se;
v Praze v zdmisistrael
za něsln
nělnt lta . . . . 6 R —k
s dvojí donášk n
něnt Lta . . . . 7 K 50h
ve sllalkích: K 30
n nhsſec.
Poštou:
na něsie . . . . . .
nětet leia . . . . 9 K o0
s drojí zisllkon
ně
Rrt . . . 11 K co
Praha
13
title
Luešní čislo pro Prahu le o 10 stranácl.
Praha
14
article
K obsazení uprázdněných míst
u soudů v Cechach.
K obsazení uprázdněných míst
u soudů v Cechach.
Upozornili jsme v sobotním článku na
pokusy německé, dosíci při obsazení četných
míst při soudech v království našem mimo-
řádných výhod pro příslušníky německé ná-
rodnosti, pokud se věnovali službě soudní.
Výhody tyto posloužiti mají k mimořádnému
postupu německých uchazečů, kteří dle po
řadi a služebních let nemohou činiti nijaký
nárok na bezprostřední postup na vyšší
místo soudní, protože před nimi je na řadě
téměř půl druhého sta příslušníků českých,
úplně kvalifikovaných a s dlouhou řadou let
služebních. Němci sami doznávají, že na ten
čas mají pouze tři uchazeče, kteří dle statu
by měli nárok na postup, takže bez křikla-
vého porušení nároků ostatních spoluoprávně-
ných jest skutečně nemožno dosa diti na
uprázdněná místa větší počet příslušníků
německé národnosti.
sl
Přes vše to namáhají se v ministerstvu
vídeňském, aby se stal v otázce nastávají
cího obsazení míst u soudů v Čechách ně-
jaký »kompromis«, kterýž za vylíčeného
stavu věci jest čirou nemožností, máme-li na
mysli, že právě soudnietví jest onou institue
státní, v níž jakékoliv pokusy, jež neodpoví-
dají přesným zásadám práva a spravedlnosti
mohou se státi vážným otřesením důvěry
v právní pořádek vůbec.
Minulé neděle konala se o záležitost
těto zvláštní porada v ministerstvu, jíž vedle
předsedy ministerstva bar. Becka, pak mini-
stra spravedlnosti dra. Kleina, se zúčastnil
i oba ministři krajané: dr. Pacák a Prade
o poradě té vydána byla stručná zpráva, že
se při ní výskytly »podněty a eventuality«
které budou pečlivě a věcně zkoumány a p
prozkoumání, že se stanou předmětem nove
Němec
Beck
Klein
Pacák
Prade
Čechy
15
article
Ač o těchto »podnětech a eventualitáche
jinak zachováno úplné tajemství, možno dle
uvahy, již liberecký orgán německého mini-
stra krajana v poslední chvíli před onou po
radou v ministerstvu věnoval ob sazení soud-
ních míst v Čechách, seznati, jakého as
byly rázu.
Orgán Pradův zcela bezdůvodně označi
dan panad iakožto » kritický den pro Němee
v Čechách«, ježto prý na zdárném rozřešeni
otázky jmenování závisí, zda vláda a vrchn
zemský soud vyhovi německému požadavku,
aby úřady mezi Němci v Čechách byly vý-
hradně obsazeny úřadníky německéhio
porady.
Němec
Čechy
16
article
kmene.
V daném případě jest samozřejmo, že
ani vláda ani vichní soud zemský takovému
požadavku vyhověti nemohou prostě proto
že Němci nemají způsobilýcha
oprávněných kandidátů na ona místa
Jest to pak očividné nadsazování, vytýká-
zmíněný list vrchnímu zemskému soudu, že
je ku přání Němcův hluchý a napadá-li př
tom české soudní úřadníky, kteří dle svě
služební povinnosti svědomitě zastávají úřady.
k nimž dle platných zákonů a řádů byli
povoláni Vyhýbali-li se Němci službě soudní
a věnovali se výnosnějšímu zaměstnánía
povolání jinému, nepadají následky toho na
nikoho jiného, než na ně samotné. Ostatně
jest s dostatek známo, že i ti němečtí úřad-
níci soudní, kteří jsou po ruce, nikterak ne
Němec
Němcův
17
article
chvátají k okresním soudům v krajinách
rnov
převahou německých.
Jest to proto holý nesmysl, deklamuje-li
nyní liberecký list, že v soudnictví » se deptá
německé právo«, ač najisto nedovede uvésti
ani jediného konkretního případu, že něme-
cký soudní úřadník byl přeskočen nebo po-
minut, byl-li jinak kvalifikován, když se
ucházel o místo u soudů v území převahou
německém. Za to zaznamenali jsme hojné
případy, kdy »štěstěna dopomohla jim k mí-
stům«, při nichž přeskočili celé desítky svých
českých kolegů sobst slnlianio nbži
Rovněž není třeba zvláště připomínati.
že na německé straně již od let se šíří vše
možná agitace, aby se rozmnožil kádr ně
meckých úřadníků v Čechách, že bohaté
finanční ústavy zjednávají německým studu-
jícím všemožné pohodlí, aby je přilákaly do
království, což vše činí nynější neoprávněné
a nedoložené nároky jejich tím odpornější.
Ostatně není rovněž ani jediného kon-
kretního připadu, kdy by se bylo odepřelo
německému aspirantu přijetí do soudní
lavče
praxe.
Čechy
18
article
Jak plané jest proto nynější německé
ukládání o právo českých soudních úřadníků
na zákonný postup, doznává konečně libe-
recký list sám, když po zbytečném útočení
na vrchní soud zemský a napadání české
právnické inteligence naposled přece jen jest
nucen učiniti následující doznání: Ministr
Prade usiluje o to, aby pro soudní úřadníky
v Čechách stanoven byl klíč dle národnosti
obyvatelstva 4:6; toto opatření účinkovati
může ovšem až v budoucnosti (přihlásí-li se
totiž dosti německých kandidatů. Red.), ale
dnes jest poměr ten nepříznivý. A tuto sku-
tečnost nedovedeme upříti, aniž to, že
jest v Čechách nedostatek německých úřad-
níků soudních. S tímto nedostatkem musí
počítati i německý ministr krajan, neboť ani
on nedovede německé úchazeče vysypati
z rukávu. Dnes se na nás Němcích, pokra-
čuje list liberecký, msti stará vina, ž
němečtí poslancí se nestnrali (?) o poměry
v úřadech. Ba byli i tací Němci, kteří váz-
nost toho stavu neprohlédali, takže státn
služba n Němců měla špatnou pověst
(t. j. nedbali o ni. Red.) To bylo prohřešení
na zájmech německých, kteréž dnes Němci
se svých beder svaliti nemohou.
Němec
Čechy
19
article
Mnohý německý politik, který pro úřad
nickou otázku v Čechách nyní pronáší proti
vládě paličské řeči, ba snad i německého
minrstra krajana napada, uctůn by dovre.
kdyby se sám udeřil v prsa a litoval toho,
že jeho strana nic v minulosti neučinila.
aby vytvořila německý stav úřadnický v Če-
chách. Ani německý ministe krajan nemůže
za rok napraviti, co po desítiletí bylo opo-
menuto v tomto směru...ene
Nuže, každý kdo slopuje od let poměry
v Čechách, dosvědčí zajistě, že Němci nej
méně již od dob punktačních všemožně se
přičiňovali, aby vytvořili německý stav úřad-
nický v Čechách a že jim v tom ohledu
správa státní vycházela vždy s největší
ochotou vstříc. Ale nenastoupilo-li přes všecko
úsili tolik Němců do státních služeb v Če-
chách, kolik by jich pánové dnes potřebo
vali, jest to prostě důkazem, že Němci ne-
mají dosti pohotových sil, aby stát všem je-
jich diktátům mohl vyhověti. Budou-li je mít
budoucně, ukáže zkušenost, dnes však stát
v zájmu vlastním musí při obsazování míst
soudních v Čechách říditi se skutečným sta-
vem schopných a oprávněných sil a nejméně
jest jeho úkolem »sypati německé uchazeče
z rukávu«, když jich vůbec není.
Za takových poměrů by všeliké mimo-
řádně nadržování německým choutkám bylo
prostě rozbijením státního ústrojí, a pokud
jde o soudnictví, stalo by se tím osudnější,
že jest to nejcitlivější článek tohoto ústrojí
Němec
Čechy
20
article
Sněm království českého.
Sněm království českého.
V Praze, 19. března.
Po včerejším hněvu vrátili se Němci opět
do sněmu, ovšem ne smíření, naopak: kupili
se na počátku schůze ve hromady, živě gesti-
kulující a křičicí, i bylo z chaosu zlobných po-
známek slyšeti jen urvaná z hlučné diskuse
slova: »Seberou smelanu a my zaplatíme řád!«
— Toť skandál, my Némci mohli bychomse
stydět!« atd. Rozčilovali se, jak nám bylo sdě-
leno, k vůli tomu, že v komisi pro Zemskou
banku bylo usneseno uděliti dlouho již uprázd-
něné místo ředítele radovi ředitelstva p. Tilš-
rovi, tedy muži, proti jehož kvalifikaci pro
tento úřad ani nejurputnějš! Němec, věci znalý
ničeho namilati nemůže.
Vedle bolesti, jež jim působí dosud nepro-
vedené národnostní roztržení této země, nejvice
na ně té doby doléhá stárost o zavedení volební
povinnosti v královštví českém. Domnívají se
že politicky indolentní vrsivy, jež voleb se z pra-
vidla nezúčestní, rozmnoží řady jejich — spe-
kulují ale na to právě tak liberálové jako Vše
němci i nacionálové a velkostatkáři. Na straně
české těší se na jedné straně klerikálové a fe
událové naději, že v nejspodnějších vratvách,
politicky nehybných uloví cennou kořisť, na
druhé straně zase jsou to radikálové, kteří do
mnívají se, že podaří se jim strhnouti massy
neuvědomělé k sobě. Na všech stranách spe
kulace volební, nikde ale poctivá snaha politicko-
paedagogická vychovati široké vrstvy k politi
ckému přemýšlení a jednání.
Němec
Praha
21
article
Dosud nepodařilo se svolati výbor k tomu
cili zvolený, aby sehválil zprávu poslance prof
Bachmanna o věci těto. Byl dosud nekompe
tentní k usnášení se Rozčilen tím inlerpelova
posl. Pacher včera předsedu příslušné komise
chce-li postarali se o to, aby záležitost byla vy
řízena. Dr. Eppinger slibil tomuto pánovii
ným, že učiní, co bude možno, aby volební po
vinnost stala se ješté v tomto zasedacím obdoh
skutkem.
K návrhu školní komise stran upraven
poměrů pěstounek na školách mateřských v
kladal německý agrárnik, učitel Lipk e, o. vý-
zmrmru opníroven-a zejímavo, 2e hlavníi na to
kladl váhu, aby v opatrovnách v německých
průmyslových centrech učily se české děti, jich
prý tam ohromný pučel, německy, aby potom
ve škole obecné snadněji mohly býti germani-
sovány. Znamenitý to učitel, který ostatně ve
své řeči, jež připomínala povídání známého ně
meckého Mixe a Morice, nazval pěstounky
v armádě učitelské, jež vychovává národ.
»frajiry«, již prý »oficlrům« ve středních
vyšších školšch umožňují vílězit.
Debata rozšáhu širšího rozpředla se o zá-
koně, jímž upraveny mají býtti po-
měry úřadníků při okresních vý-
borech v království českém. Zá
konem tím má býti vyřízeno, ač usilují samo-
správné instance i autonomní úradnlei od dáv
ných let: zákonem má býti úřadníkům okres
ních zastupitelslev nejen zlepšena existence
nýbrž zároveň úřadnictvo to povzneseno ave
své kariéře zabezpečeno. a
Ruferent posl. Maštálka v stručném
úvodu k debatě probral historii zákona, objasni
Bachmann
Pacher
doktor
Eppinger
Maštálek
Lipk e
22
article
jeho nejvýznamnější ustanovení a vřele plaidoval
pro jeho přijetí, ponechav si vyvrátiti námitky
proti němu ve slově závěrečném.
V generální debatě přihlásil se ke slovu
dr. Funke. Obrátil se proti zákonu nejdřiv
z důvodu »fomálního«. Nemůže prý připustiti
aby zákon o právních poměrech úřadníků př
okresních výborech byl projednán zvlášť a ne
zároveň se stejným zákonem, pokud se týče
úřadníků obecních.
Potom se starý pán vyšvihl do sedla auto-
nomního a jako »nadšený přítel« samosprávy
dokazoval, že by tento klenot ve veřejném
našem životě zle byl ohrožen, kdyby prý okresní
výbor a obecní representace nesměly nadále ob-
sazovati místa svých úřadníků dle vlastní vůle
Svobodné obce základem svobodného státu! —
zvolal pan dr. Funke, jenž zapomněl v oka
mžiku tom úplně na ošklivý odporný dojem
jejž způsobiti musilo farizejství to, uváží-li s
jak týž pan Funke a jeho političti přátelé soud
o samosprávě, pokud jde o nejvyšší autonomn
korporaci: o zastoupení země na sněmu i v zem-
ském výboru. Dva dni jsou tomu, co vůdee
téže strany dr. Eppinger kázal v Trutnově,že
Němci nemohou připustiti nijaké autonomní uvol-
nění země od Vídně a dnes vykládá dřivější,
nyní odstavený vůdce, o nezbytnosti chrániti
tutéž autonomii před atentátem, jejž na ni pod-
niknouti chce česká sněmovní většina.
doktor
Funke
Eppinger
Němec
Trutnov
Vídeň
23
article
Jestli zcela bez práva vytýkali nám Něme
těchto dnů, že ve Vídní jsme autonomisté, doma
ale centralisté, s mnohem větším právem ří
jim můžeme: doma autonomisté, ve Vídn
a v Praze centralisté.
Na konec ulevil si dr. Funke pathetickou
deklamací o národním smíru, jenž strašně prý
porušen byl včerejším hlasováním, kterýmž od-
mítla česká majorita zřízení německé sekce př
přišti zemské radě živnostenské. Když si by
v Mojžišové póse zvýšeným hlasem zahoroval
opět o roztržení země, jako o jediném pro-
středku národního smíru, ráčil českému národn
vzkázati, aby se prý nemýlil, Němci že se ho
nebojí! My pana dra. Funka se také nebojíme.
doktor
Funke
Němec
Funk
Vídeň
Praha
24
article
Poslanec za Pardubice dr. Horák pro
mluvil rovněž svůj maiden speech. Hájil roz-
hodně návrhy výboru a způsobem účinným pro-
vedl důkaz o vhodnosti a nezbytnosti reformy
ne pouze v zájmu úřadníků při okresních výbo-
rech, nýbrž především v interesu samosprávy
samé. Dobře učinili oba češti řečníci, že ne-
povšimli si ani směšného tvrzení Funkova, že
ze zákona čouhá čertovo kopýtko počešťovacía
že zákon má působiti očividně » hrotem nacio-
nálaím«. Němců putrně již se chytá šílenství,
že ve všem vidí nástrahy na jejich nacionální
integritu, již strašně ubohou, že ji státi se může
nebezpečným i okresní sekretář, zvolený Němei
Přísedící zemského výboru dr. Škar da
namáhal se dokázati, že osnova zákona vyšla
z iniciativy sněmu a že tedy nespravedlivé jsou
útoky na zemský výbor. Jinak ze základů vy-
vrátil všechna Funkova tvrzení, jež ostatně
ničím jiným nebyla, než článkem z onoho ře
tězu, kterýmž Němci sevřeli češký sném, jenž
dle jejich rozhodnutí dotud zůstane ve své čin-
nosli neplodným, dokud nesvoli česká a velko
slatkářská majorita k rozdělení země. Nový
to doklad, že tou čestou, kterou dosud se vídeň-
ské vlády ubiraly, dále to nepůjde a že konečně
nadejiti musí rozhodnutí ve smyslu tom č
onom. sle
Funkův
Němec
doktor
Škar
Pardubice
25
article
zzi
Němci — to jest jejich nezvratný prj
úmysl — nepřipustí k projednání a přijeli zá-
kon, jak předložen a na samém sklonku zase-
dání prý sněm rozbijí, nestáne-li se po jejich
Němec
26
article
ranní čísle o sobě
a S
odpolední .
. . . za 2
Ve fillalkách na venkově-
ranní čislo, . . . . . . . 10
věpolední . . . . . . . . 4h
Inserát y
plati se hotově napřo
Piedplacení a inserty přijímá sdmlnl-
strace v Maslanské slici č.z
Tam nacházejí se též redakee
tlskárna a ezpedico „Národních Lista“
Rukoplsy se nevracsjí
List
Rukoplsa
27
article
nebude-li předloha z jednacího pořadu vypu
štěna
Uvidíme, co dnes se stane.
Nejvyšší maršálek zemský zahajuje schůzi dopole
dne v 11 hodin 20 minut
Za vládu přítomni jsou místodržitel hr. Couden
hove a dvorní rada Vojáček
Nejvyšší maršálek zemský sděluje, že kurilí vel-
kých statků byl do komise zemědělské zvolen poslanec
hr. dr. František Dey m.
Poslanec dr. Kindermann a spol. podávají návr
na snížení nákladů správy a sazeb železné dráhy
z Mikulášovic do Rumburku a z Herrnwaldedo
Krásně L'py.
Poslanec Stanislav Mayer a spol. činí návrh n
udělení zemské a státní subvence obci Bilenicům
v okresu sušickém za účelem stavby silnice od Bile
nic na okresní silnici žiholieko jiehovickou u nádraží
Žichovice Rábí.
Poslanee dr. Maly a spol. stěžují si v dotaze na
nejvyššího maršálka zemského, že místo přednosty
statistické zemské kanceláře není od října 1906 ob-
sazeno, ačkoli statistická zemská komise našla pro ně
vhodnou osobu, navrhnuvši na ně všemi proti jednomu
hlasu profesora statistiky na německé universitě v Praze
dra. Jindřicha Rauchberga. Zemský výbor však tento
návrh zamíti a poněvadž jiný nebyl předložen, ob-
sazení místa se protahlo. Interpelanti se táží, zda nej-
vyšši zemský maršálek je ochoten se postarati, aby
zemský výbor hned v jedné z nejbližších schůzí
uprázdněné místo přednosty statistické zemské kan-
celáře obsadil a chce li svým vlivem se přičiniti, by
obsazení to provedlo se dle návrhu statistické zem-
ské komise.
Vojáček
doktor
Dey
Kindermann
Mayer
Malo
Rauchberg
Mikulášovice
Rumburk
Herrnwaldedo Krásno L ' pa
nádraží Žichovice
Rábí
Praha
28
article
Posl. dr. Maly a soudr. obnovují svůj dotaz na
místodržitele ze dne 24. října 1905 v příčině »proti-
zákonných poměrů« při dopravě na eleklrický ch
drahůch v Praze, na který nebylo dosud odpově-
děno, ač tyto prolizákonné poměry v neztenčené
míře trvají dále. Tazatelé donfají, že vláda sdělí du-
vody svého chování ve věci této a uvádějí znovu
svá přaní. Prvým z nich jest, by pražská obec byla
donucena zavésti na elektrických drahách dvou-
jazyčně nápisy: vždyť Praha je hlavním městem
dvoujazyčně země, ve které žiji dvě pětiny Němeů
kteří plati nejměně polovinu všech přímých danía
v Praze žije značný počet Němců, kteří připlácejí
k úhradě potřeb obecních mnohem větším obnosem
nežli jaký připada na ně dle procenta obyvatelstva.
Posl
Malo
Němec
Praha
29
article
Jelikož se průvoděím vozů užívání německé řeči.
když se jim přímo nezakazuje, tedy aspoň zazlívá.
má to za nástedek, že elektrických drah používající
Němci vydáni bývají těžkým příkořím se strany do-
pravního personálu, zejména revisorů. A vláda ke
všemu tomu klidně přihlíží, takže se stále více zdá
že má sice odvahu vůči německému obyvatelstv
prosaditi i vůli se zákony se nesrovnávající (jazy-
ková nařízení ald.y, avšak že se ji této odvahy ne-
dostává, vynutiti šetření zákona na faktoru, u po-
rovnání se státním celkem a s významem něme-
ckého národa zajisté tak nepatrným, jako jest praž
ské obecní zastupitelstvo. Brno bylo donuceno na
svých elektrických drahách k dvojjazyčnosti, v Praze
však leží kollaodační protokol téměř již 10 letv
ministerstvu železničním nevyřízen, protože se státní
moc ostýchá donutiti pražskou obec k dodržení
jejich zákonných povinnosti. Takového různého
používání zákona nejsou Němci ochotni dále trpěti
a laží se mistodržitele, zda jsou mu nezákonné po-
měry na pražských elektrických drahách známy,a
nejsou-li, zda je ochoten je vyšetřiti a přiměli vladu
a ministerstvo železnic, by neprodleně přimělo prat
skou obec, aby na elektrických drahách zavedla
dvojjazyčnost ?
Němec
Brno
Praha
30
article
Jest dále místodržitel ochoten, táží se interpe-
lanti, oznámiti vládě a zejména ministerstvu žeteznie,
že německé obyvatelstvo v Čechách v nevyřízení
deseť let starého kolaudačního protokolu o elektri-
ckých pražských drahách spatřuje jazykový ústupek
statní moci, autoritu státu přímo snižující, a že déle
nebude lrpěti, aby se vůbec a zejména v úřadování
ministerstva železnic měřilo dvojím toktem.
Na dřívější dotaz ve věci této nebylo vůbec od-
pověděno, a jelikož jsou takové poměry právníh
státu přímo nedůstojné, táži se interpelanti místo-
držitele, chce-li tak učiniti, a není-li tomu tak, hodlá-l
uvěsti důvody, dle nichž neodpovídá na dotazy, po-
daně na něj na základě zemského zřízení.
Posl. Maděra a soudr. podávají k místodržitel
dolaz ve příčině neudržitelného stavu kostela ve městě
Stráži nad Nežárkou,
Posl. dr. Herold (Žatec) podává dolaz v přičině
slavby silnice z obce Jeseně v Rudohoří do nížiny
Posl. Barlák a soudruzi podávají dolaz na místo-
držilele ve příčině omezování prodeje zvěle.
Posl
Maděra
doktor
Herold
Čechy
Stráž nad Nežárka
Žatec
Rudohoří
31
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
tlešjsde
ob ebělr
32
article
V Praze, dne 19. března 1907.
Praha
33
article
ni (Ma)iekosti.) Na stupních řečnické tri-
buny francovzského parlamentu zawetaji sně-
mevní sluhové velmi pečl'vě; pomorančová kůra
tam ztracená může přivésti k pádu celé miní-
sterstvo a chroziti mír Evropy ... Neobratný po-
hyb amerického miliardáře na burse novoyorské
může způsobiti deroutu, ožebračiti tisice, cele
kraje uvésti na mizinu. A přičina — tu pomo-
ranč zá kůra, tu škrtíci kubát — pravé ma-
ličkosti.
Maličkosti určují náš život. A nejen ma-
ličkosti velikých — milardářů a ministrů, gene-
rála a monarchů; i my mali jsme opět řízen
maličkostmi, malichernostmí, chcete-li. Milenec
který leta sloužil své vyvolené jako Israel
faraonům, v den vatby nechá svou vyvolenou
před oltářem, protože si k žlutému živůtku vzal
zelenou pentli; Jungmann — chcete-li konkretní
př lad — opustil starou životní dráhu právni-
ckou a nastoupil na profesorskou, protože —
inu, protože jaké domáci učitel dostal příbor
košlěný místo stříbrněho. Skutečně — malicher-
nosti.
Filosofové a theologové vykládají o věčných
zákonech šehomira, o předurčení a předzřízení
všech osob i včeí; historikové a statistikov
mluvi o nezvratr, ch řádech, zákonech velikých
čislic, vůdčích idejích a velkých myšlenkách —
a zatím dějiny lidstva řídi se délkou Kleopatřina
nosu, jak řekl kdysi Paseal, anebo chorobou
Napoleonova měchýře, jež stála Francii pět
miliard, dvě provincie a tři sta tisíc lidi!
Jungmann
Kleopatřin
Napoleonův
Evropa
Izrael
Francie
Ma
34
article
Věřícím massám imponuje zlatá mitra vele-
knéze, nádherný baldachyn, vůně kadidla, hla-
hol zvonů, zvuk varhan, hlas modliteb —
kdyby tento kníže církve se uchýlil o nejmenší
písmenku, jen o i, s cesty předepsané, zmiz
všechno a je z něho bídný proklatec, dříve ne
šťastný kaeiř, dnes obskurní plátkář. Jen o i —
neboť, jak známo, jake kacířství arianské stílá
církev učení. že Kristus je s Otcem podobné pod-
oe
staty (homoinsios řecky) a ne téže (homonsios
— bez i). A zástupům pros'ého lidu inponuje
lesk vojenských parád, dvorních slavností —
když mezi skvoucími uniformami panstva, bri-
lanty a zlatem záříčím květem žen vjíždí ze hří-
mání děl, třesku trub, víru bubnů, hlučného v -
lání „Slávyl!, v nádherném voze nejmocnější
z mocných do bran věrných měst, přijímá hold
bíle oblečených dívek, vlidně oslovuje náčelníky
úřadů a spokojeně se rozhlíží nesmírnými davy
stlačených tisíců. A všichni víme, ne jedna, ale
kolik tisíe maličkostí — od neviditelného bacila
vzbuzujícího ztrnuti šije počínaje — dovede ten-
to nádherný obraz okamžitě zaplašit, sta folo
grafů domů zahnat, zástupy rozprášit. Jakým
malichernostmi se přec jen svět řídí!
Kristus
35
article
Arci, filosofové jimi pohrdají. Ti, kteří ne-
uznávají heroů, neuznávají také maličkostí. Když
vidí i z kt úřadních, že neslýchaná porážk
Francie byla zaviněna skutečně jen Napoleono-
vou nemoci měchýře, který ztrácel bolestmi roz-
vahu i důmysl, který nedovedl odolati, chorobou
zmořen, nátlaku Eugenie, ženoucí do války
s Pruskem, který potom, při válečných opera
cích, touže nemocí evírán, nedovedl v čas se
rozhodnouti a když ne vítězstvi, aspoň trůns
uchovati — i když, pravím, toto všechno vídí
přec nedávají se mýliti a tvrdí: I kdyby nebyl
bývalo nátlaku Eugenie a slabosti Napoleonovy
k válce mezi Francií a Německem musilo do
jíti — oni ovšem zapomínají, že před nějakým
dvacíti — třiciti lety všichni filosofové proroko-
vali válku Anglie s Ruskem, které ještě podnes
není, a žádný neprorokoval válku mikada s ca-
rem, jejímiž svědky byli jsme všichni — a o niž
nepochybně všichni filosofové dokáží, že byla
nutná a nezbytná, trebas už od věků. A budou
tvrdit dále, že ve válce Německo musilo vy-
hráti — mělo lepší vojsko, lepší kázení, lepš
vůdce. A nemají zase pravdu. Bismark s Molt-
kem, jistě dva hodnověrní svědkové, prohlásili
11. ledna 1887 v říšském sněmu německém.
Eugenius
Napoleonův
Bismark
Molt
Francie
Prusko
Německo
Anglie
Rusko
36
article
„Francie měla vždy obratné vojevůdce; je to
náhoda, že nám podlehli...“ A Bismark to
mohl říci; on znal nejlépe, jaká malichernost
zase s jeho strany vehnala Francii do války. Po
ra k tosior si
věstná emžská dopeše v pávodním zněni Abeke
nově měla tak suchý a mírumilovný tón, že
Molíke, který v předvečer války byl u Bismarka
na hostině s nejradostnější tváří, celý sklesl.
a ochabl, když ji uslyšel: mir byl podle něho jistý
A Bismark nesměl na efsařské depeši nic měniti
Nepatrná celkem byla operace, klerou Bismarl
provedl: škrtl fráse úřadní a škril závěr, miru
milovný: tak že končila potom slovy „Jehio Veli
čenstvo dal francouzskému vyslanci vzkázati, že
mu nemá více co říci.“ A tato slova, původně
náslodujícím textem docela mírumilovná, po-
dráždila fräncouzský parlament i vládu docela
tak, jak Bismark počítal: krátká čára tužkou
mohli bychom T'ci se stanoviska pruského, stáli
Molíke
čenstvo
Francie
37
article
Francii Elsasy a Lotrinky a ohrožuje již skoro
Francii Elsasy a Lotrinky a ohrožuje již skoro
40 let evropský mírl
Tak docela tedy filosofové přece pravdu n
mají, když těmi maličkostmi a malichernostm
pohrdají. Neboť, kdybychom prostě si pomyslil
obráceně osoby vedoucí — v čele výborných ně-
meckých vojsk Napoleona na kámen nemoe-
ného — zdaž by nebyla válka skončila tak, jako
r. 1794, kdy v čele vítězných kdysi Fe iedricho
vých vojsk stál věkem a nemocí zmořený vévod
Brunšvický, a zdaž by nebyly místo Sedanu
Met voje německé se dočkaly Valmy r Fleurus
Starý Oxenstjerna, švédský státník, podobný ně
meckému Bismarkovi, jenž za třicetileté války
rovněž vládl osudy Evropy, jako dvě stě let po
něm železný kanelěř, řekl ynu: „Nevíš, jak
maličkou moudrostí se řídí svět!“
A Oxenstjerna tomu rozuměl! Mohli by-
chom i z dějin našich uvésti přiklady známého
přísloví — malé přičiny, velké následky. Víme
dobře — ale není k tomu čas to vyprávěti —
jaké osudné následky měla prů naši politiku pa-
ruka, skutečná paruka, kterou měli přední poli-
tikové, ale o které nechtěli, aby „svět“ vědě
Raději se obraťme zase do eiziny: bomba, která
padla příliš blízko před vůz Napoleonův (známý
atentát Orsinia) přinesla vobodu Italii; a bom
ba, která padla příliš daleko a zničila život cara
Alexandra II., vzala Rusům podepsanou již kon
stituci. Kolik tisíc životů za toho čtvristolet
padlo, kolik tisic jinochů se utrápilo v Sibiři
Lotrinka
Napoleon
Napoleonův
Orsinio
Rus
Francie
Evropa
Sibiř
Italia
38
article
protože náhodou bomba byla silněji plněna
A nnopak — kolik tisíc Vlachů, kteří by byl
jinak zahynuli v žalářich rakouských, neapol-
ských, papežských... zachránila krátkozrakos
Orsinia! V těch obou případěch vidíme zřetelně
jak nesmírné oběti malá nepatrnost někdy vy
žaduje! Rusové mají dnes konstituci — nad
lopší, snad horší, nežli byla ta, kterou Ale-
xandr III. po smrti otcově roztrhal; ale očl jinak
mehly jejich osudy dnes vypadati! Zdaž i válk
rusko-japonská byla by bývala skutečně tákovou
nezbytností, jak nám nyní historikové namlou-
vají, kdyby místo absolutního panovníka byla
o ní rozhodovala volená duma? Vlachové byl
by se jistě také domohli svobody — ale kdy
a jaké, kdož by to chtěl prorokovati?
Nebylo by moderní, abychom zapomněli na
idol doby — všeobecné hlasovaci právo. Máne
je nyní; zástupové hlučně hlásají — my jsmeje
vymohli; ministři se chlubí v parlamentě — ko-
nečně jsme je provedli; poslanci oznamují vítěz
ně — dobyli jsme zlatého rouna. A kde ote
vřete revue, denníky, knihy.. všude čtete: mu
silo tak býti; revoluce v Rusku, příklad Něme
cka, kovové kroky dělnických bataillonů . . . Nu
možná, že mají všichni pravdu, ministři, po-
slanci, vůdcové, dělníci, filosofové . . . Nám tady
pod čarou je to jedno. Ačkoli vzpomínáme, že
v Uhrách také mají ministry, poslance, děl-
níky... také měli v sousedství ruskou revolue
a příklad Německa — a nemají všeobecné hla-
sovací právo podnes a sotva který z těch dneš-
ních proroků chtěl by prorokovati, kdy je dosta
nou a jaké bude..
A řekněme, že ti proroci, filosofové, histori
kové, ministři... mají pravdu. Že vskutku tam
v těch mramorových stěnách a na plyšových se
dadlech řídili kolo dějin. Vsevědoucí fama však
vypravuje jinou historku — poshovte, je to už
poslední maličkost.
Vlach
Rus
Rusko
Uhry
Německo
39
article
Každý den na večer, k 5. hodině, vyjížd
ve Vídni z eísařského hradu kočár panovníkův
otevřený — a po Mariahilíské třídě mírným klu
sem zaváží stařičkého vladaře do Schönbrunnu
kl oddechu po mrzutém někdy dni. A tu stavěj
se bodří Vídleňáci do špalíru, smekají, holčičky
nr
mávají parapličky, hošičkové házejí klobouky —
a panovník se usmívá, kývá vlídně na všechny
strany, zapomíná na denní mrzutost a těší se
na zelené terasy schönbrunnské
Před půldruhým rokem, bylo to v říjnu,
v době bouřlivých demonstrac sociální demo-
kracie, kdy v Praze i ve Vídní tekla krev pod
ševlemi „energické“ policie, vyjel si po „krvavé
neděli“ zase jako vždy panovník touž cestou po
Mariahilíské třídě do Schönbrunnu. Ale po cestě
nestavěli se už bodři Vídeňáci, nemávaly hol-
čičky paraplíčky, chlapečkové néházeli klobou-
ky — neměli volného místa; cestou tísnili se
vzdorní muži, mnohý se širákem na hlavě —a
neviděli ani, jak jede mimo ně panovník do
svého letohrádku. Ten ten prý jel kočár panov-
níkův rychleji — a druhý den ujižděl tryskem,
úplně uzavřen.
Vídeň
Schönbrunn
Praha
40
article
Druhý den však byl povolán také president
ministerstva k dlouhé audienci do hradu. Byl to
týž předseda, který den před tím prohlásil
v parlamentě, že nyní všeobecné hlasovací právo
není na čase. A podivným řízením Osudu po této
audienci šel rovnou do ministerstva a nařídil
vypracovati předlohu o volebním prévu. A za
tři neděle „pod ochranou policie“, jak si stěže-
vali pairové panské sněmovny, byly pořádány
nové demonstrace, ještě ohromnější — bez nej-
menšího úrazu — a vyslaným vůdcům dělnicivn
president ministerstva slíbil určitě úplné splnění
veškerých přání.
A ten večer — opět jel vůz panovníkův ote-
vřený mírným klusem po Mariahilfské třídě do
Schönbrunnu. A v něm zase usmívající panovník
viděl bodré Vídeňáky, holčičky s paraplíčky,
chlapečky s klobouky — a Vídeňáci zase sme-
kali, holčičky mávaly paraplíčky ... a panovník
se usmíval a děkoval. Nu a nyní budeme podle
všeobecného hlasovacího práva voliti.
Kolo dějin — a paraplíčka panenek! Ma-
ličkosti — není-li pravda? Ale hleďte - v Uhrách
kolo dějin nemůže ku předu; někdy tedy ani
paraplíčka panenek nejsou — maličkosli.
K. M. B.
M B
Schönbrunn
Ma
Uhry
panská sněmovna
42
article
ote e
ná v
an ctft
pnnle