ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 4c770b70-75db-11dc-9397-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 43 celkem · entity: place 49, person 64, org 3, work 1
1 masthead
Ročník XXXXVII.
2 masthead
lešildite m
3 masthead
tětiosu loližabolslí ionalaon 115osn vo až a lévu dobalính lnátq čnesoe e elsl lvodev ilnon alenn Bnvo ne ov jenide
4 masthead
V Praze, ve středu 20. března 1907.
Praha
5 masthead
m ppe
6 masthead
moong jee
7 masthead
loo odli
8 masthead
Číslo 79.
9 masthead
b dalnlelm uzáne
10 masthead
obal Jle
11 masthead
V drobném prodejii
12 article
Na ranní a odpol. 1isty předplácí se; v Praze v zdmisistrael za něsln nělnt lta . . . . 6 R —k s dvojí donášk n něnt Lta . . . . 7 K 50h ve sllalkích: K 30 n nhsſec. Poštou: na něsie . . . . . . nětet leia . . . . 9 K o0 s drojí zisllkon ně Rrt . . . 11 K co
Praha
13 title
Luešní čislo pro Prahu le o 10 stranácl.
Praha
14 article K obsazení uprázdněných míst u soudů v Cechach.
K obsazení uprázdněných míst u soudů v Cechach. Upozornili jsme v sobotním článku na pokusy německé, dosíci při obsazení četných míst při soudech v království našem mimo- řádných výhod pro příslušníky německé ná- rodnosti, pokud se věnovali službě soudní. Výhody tyto posloužiti mají k mimořádnému postupu německých uchazečů, kteří dle po řadi a služebních let nemohou činiti nijaký nárok na bezprostřední postup na vyšší místo soudní, protože před nimi je na řadě téměř půl druhého sta příslušníků českých, úplně kvalifikovaných a s dlouhou řadou let služebních. Němci sami doznávají, že na ten čas mají pouze tři uchazeče, kteří dle statu by měli nárok na postup, takže bez křikla- vého porušení nároků ostatních spoluoprávně- ných jest skutečně nemožno dosa diti na uprázdněná místa větší počet příslušníků německé národnosti. sl Přes vše to namáhají se v ministerstvu vídeňském, aby se stal v otázce nastávají cího obsazení míst u soudů v Čechách ně- jaký »kompromis«, kterýž za vylíčeného stavu věci jest čirou nemožností, máme-li na mysli, že právě soudnietví jest onou institue státní, v níž jakékoliv pokusy, jež neodpoví- dají přesným zásadám práva a spravedlnosti mohou se státi vážným otřesením důvěry v právní pořádek vůbec. Minulé neděle konala se o záležitost těto zvláštní porada v ministerstvu, jíž vedle předsedy ministerstva bar. Becka, pak mini- stra spravedlnosti dra. Kleina, se zúčastnil i oba ministři krajané: dr. Pacák a Prade o poradě té vydána byla stručná zpráva, že se při ní výskytly »podněty a eventuality« které budou pečlivě a věcně zkoumány a p prozkoumání, že se stanou předmětem nove
Němec Beck Klein Pacák Prade Čechy
15 article
Ač o těchto »podnětech a eventualitáche jinak zachováno úplné tajemství, možno dle uvahy, již liberecký orgán německého mini- stra krajana v poslední chvíli před onou po radou v ministerstvu věnoval ob sazení soud- ních míst v Čechách, seznati, jakého as byly rázu. Orgán Pradův zcela bezdůvodně označi dan panad iakožto » kritický den pro Němee v Čechách«, ježto prý na zdárném rozřešeni otázky jmenování závisí, zda vláda a vrchn zemský soud vyhovi německému požadavku, aby úřady mezi Němci v Čechách byly vý- hradně obsazeny úřadníky německéhio porady.
Němec Čechy
16 article
kmene. V daném případě jest samozřejmo, že ani vláda ani vichní soud zemský takovému požadavku vyhověti nemohou prostě proto že Němci nemají způsobilýcha oprávněných kandidátů na ona místa Jest to pak očividné nadsazování, vytýká- zmíněný list vrchnímu zemskému soudu, že je ku přání Němcův hluchý a napadá-li př tom české soudní úřadníky, kteří dle svě služební povinnosti svědomitě zastávají úřady. k nimž dle platných zákonů a řádů byli povoláni Vyhýbali-li se Němci službě soudní a věnovali se výnosnějšímu zaměstnánía povolání jinému, nepadají následky toho na nikoho jiného, než na ně samotné. Ostatně jest s dostatek známo, že i ti němečtí úřad- níci soudní, kteří jsou po ruce, nikterak ne
Němec Němcův
17 article
chvátají k okresním soudům v krajinách rnov převahou německých. Jest to proto holý nesmysl, deklamuje-li nyní liberecký list, že v soudnictví » se deptá německé právo«, ač najisto nedovede uvésti ani jediného konkretního případu, že něme- cký soudní úřadník byl přeskočen nebo po- minut, byl-li jinak kvalifikován, když se ucházel o místo u soudů v území převahou německém. Za to zaznamenali jsme hojné případy, kdy »štěstěna dopomohla jim k mí- stům«, při nichž přeskočili celé desítky svých českých kolegů sobst slnlianio nbži Rovněž není třeba zvláště připomínati. že na německé straně již od let se šíří vše možná agitace, aby se rozmnožil kádr ně meckých úřadníků v Čechách, že bohaté finanční ústavy zjednávají německým studu- jícím všemožné pohodlí, aby je přilákaly do království, což vše činí nynější neoprávněné a nedoložené nároky jejich tím odpornější. Ostatně není rovněž ani jediného kon- kretního připadu, kdy by se bylo odepřelo německému aspirantu přijetí do soudní lavče praxe.
Čechy
18 article
Jak plané jest proto nynější německé ukládání o právo českých soudních úřadníků na zákonný postup, doznává konečně libe- recký list sám, když po zbytečném útočení na vrchní soud zemský a napadání české právnické inteligence naposled přece jen jest nucen učiniti následující doznání: Ministr Prade usiluje o to, aby pro soudní úřadníky v Čechách stanoven byl klíč dle národnosti obyvatelstva 4:6; toto opatření účinkovati může ovšem až v budoucnosti (přihlásí-li se totiž dosti německých kandidatů. Red.), ale dnes jest poměr ten nepříznivý. A tuto sku- tečnost nedovedeme upříti, aniž to, že jest v Čechách nedostatek německých úřad- níků soudních. S tímto nedostatkem musí počítati i německý ministr krajan, neboť ani on nedovede německé úchazeče vysypati z rukávu. Dnes se na nás Němcích, pokra- čuje list liberecký, msti stará vina, ž němečtí poslancí se nestnrali (?) o poměry v úřadech. Ba byli i tací Němci, kteří váz- nost toho stavu neprohlédali, takže státn služba n Němců měla špatnou pověst (t. j. nedbali o ni. Red.) To bylo prohřešení na zájmech německých, kteréž dnes Němci se svých beder svaliti nemohou.
Němec Čechy
19 article
Mnohý německý politik, který pro úřad nickou otázku v Čechách nyní pronáší proti vládě paličské řeči, ba snad i německého minrstra krajana napada, uctůn by dovre. kdyby se sám udeřil v prsa a litoval toho, že jeho strana nic v minulosti neučinila. aby vytvořila německý stav úřadnický v Če- chách. Ani německý ministe krajan nemůže za rok napraviti, co po desítiletí bylo opo- menuto v tomto směru...ene Nuže, každý kdo slopuje od let poměry v Čechách, dosvědčí zajistě, že Němci nej méně již od dob punktačních všemožně se přičiňovali, aby vytvořili německý stav úřad- nický v Čechách a že jim v tom ohledu správa státní vycházela vždy s největší ochotou vstříc. Ale nenastoupilo-li přes všecko úsili tolik Němců do státních služeb v Če- chách, kolik by jich pánové dnes potřebo vali, jest to prostě důkazem, že Němci ne- mají dosti pohotových sil, aby stát všem je- jich diktátům mohl vyhověti. Budou-li je mít budoucně, ukáže zkušenost, dnes však stát v zájmu vlastním musí při obsazování míst soudních v Čechách říditi se skutečným sta- vem schopných a oprávněných sil a nejméně jest jeho úkolem »sypati německé uchazeče z rukávu«, když jich vůbec není. Za takových poměrů by všeliké mimo- řádně nadržování německým choutkám bylo prostě rozbijením státního ústrojí, a pokud jde o soudnictví, stalo by se tím osudnější, že jest to nejcitlivější článek tohoto ústrojí
Němec Čechy
20 article Sněm království českého.
Sněm království českého. V Praze, 19. března. Po včerejším hněvu vrátili se Němci opět do sněmu, ovšem ne smíření, naopak: kupili se na počátku schůze ve hromady, živě gesti- kulující a křičicí, i bylo z chaosu zlobných po- známek slyšeti jen urvaná z hlučné diskuse slova: »Seberou smelanu a my zaplatíme řád!« — Toť skandál, my Némci mohli bychomse stydět!« atd. Rozčilovali se, jak nám bylo sdě- leno, k vůli tomu, že v komisi pro Zemskou banku bylo usneseno uděliti dlouho již uprázd- něné místo ředítele radovi ředitelstva p. Tilš- rovi, tedy muži, proti jehož kvalifikaci pro tento úřad ani nejurputnějš! Němec, věci znalý ničeho namilati nemůže. Vedle bolesti, jež jim působí dosud nepro- vedené národnostní roztržení této země, nejvice na ně té doby doléhá stárost o zavedení volební povinnosti v královštví českém. Domnívají se že politicky indolentní vrsivy, jež voleb se z pra- vidla nezúčestní, rozmnoží řady jejich — spe- kulují ale na to právě tak liberálové jako Vše němci i nacionálové a velkostatkáři. Na straně české těší se na jedné straně klerikálové a fe událové naději, že v nejspodnějších vratvách, politicky nehybných uloví cennou kořisť, na druhé straně zase jsou to radikálové, kteří do mnívají se, že podaří se jim strhnouti massy neuvědomělé k sobě. Na všech stranách spe kulace volební, nikde ale poctivá snaha politicko- paedagogická vychovati široké vrstvy k politi ckému přemýšlení a jednání.
Němec Praha
21 article
Dosud nepodařilo se svolati výbor k tomu cili zvolený, aby sehválil zprávu poslance prof Bachmanna o věci těto. Byl dosud nekompe tentní k usnášení se Rozčilen tím inlerpelova posl. Pacher včera předsedu příslušné komise chce-li postarali se o to, aby záležitost byla vy řízena. Dr. Eppinger slibil tomuto pánovii ným, že učiní, co bude možno, aby volební po vinnost stala se ješté v tomto zasedacím obdoh skutkem. K návrhu školní komise stran upraven poměrů pěstounek na školách mateřských v kladal německý agrárnik, učitel Lipk e, o. vý- zmrmru opníroven-a zejímavo, 2e hlavníi na to kladl váhu, aby v opatrovnách v německých průmyslových centrech učily se české děti, jich prý tam ohromný pučel, německy, aby potom ve škole obecné snadněji mohly býti germani- sovány. Znamenitý to učitel, který ostatně ve své řeči, jež připomínala povídání známého ně meckého Mixe a Morice, nazval pěstounky v armádě učitelské, jež vychovává národ. »frajiry«, již prý »oficlrům« ve středních vyšších školšch umožňují vílězit. Debata rozšáhu širšího rozpředla se o zá- koně, jímž upraveny mají býtti po- měry úřadníků při okresních vý- borech v království českém. Zá konem tím má býti vyřízeno, ač usilují samo- správné instance i autonomní úradnlei od dáv ných let: zákonem má býti úřadníkům okres ních zastupitelslev nejen zlepšena existence nýbrž zároveň úřadnictvo to povzneseno ave své kariéře zabezpečeno. a Ruferent posl. Maštálka v stručném úvodu k debatě probral historii zákona, objasni
Bachmann Pacher doktor Eppinger Maštálek Lipk e
22 article
jeho nejvýznamnější ustanovení a vřele plaidoval pro jeho přijetí, ponechav si vyvrátiti námitky proti němu ve slově závěrečném. V generální debatě přihlásil se ke slovu dr. Funke. Obrátil se proti zákonu nejdřiv z důvodu »fomálního«. Nemůže prý připustiti aby zákon o právních poměrech úřadníků př okresních výborech byl projednán zvlášť a ne zároveň se stejným zákonem, pokud se týče úřadníků obecních. Potom se starý pán vyšvihl do sedla auto- nomního a jako »nadšený přítel« samosprávy dokazoval, že by tento klenot ve veřejném našem životě zle byl ohrožen, kdyby prý okresní výbor a obecní representace nesměly nadále ob- sazovati místa svých úřadníků dle vlastní vůle Svobodné obce základem svobodného státu! — zvolal pan dr. Funke, jenž zapomněl v oka mžiku tom úplně na ošklivý odporný dojem jejž způsobiti musilo farizejství to, uváží-li s jak týž pan Funke a jeho političti přátelé soud o samosprávě, pokud jde o nejvyšší autonomn korporaci: o zastoupení země na sněmu i v zem- ském výboru. Dva dni jsou tomu, co vůdee téže strany dr. Eppinger kázal v Trutnově,že Němci nemohou připustiti nijaké autonomní uvol- nění země od Vídně a dnes vykládá dřivější, nyní odstavený vůdce, o nezbytnosti chrániti tutéž autonomii před atentátem, jejž na ni pod- niknouti chce česká sněmovní většina.
doktor Funke Eppinger Němec Trutnov Vídeň
23 article
Jestli zcela bez práva vytýkali nám Něme těchto dnů, že ve Vídní jsme autonomisté, doma ale centralisté, s mnohem větším právem ří jim můžeme: doma autonomisté, ve Vídn a v Praze centralisté. Na konec ulevil si dr. Funke pathetickou deklamací o národním smíru, jenž strašně prý porušen byl včerejším hlasováním, kterýmž od- mítla česká majorita zřízení německé sekce př přišti zemské radě živnostenské. Když si by v Mojžišové póse zvýšeným hlasem zahoroval opět o roztržení země, jako o jediném pro- středku národního smíru, ráčil českému národn vzkázati, aby se prý nemýlil, Němci že se ho nebojí! My pana dra. Funka se také nebojíme.
doktor Funke Němec Funk Vídeň Praha
24 article
Poslanec za Pardubice dr. Horák pro mluvil rovněž svůj maiden speech. Hájil roz- hodně návrhy výboru a způsobem účinným pro- vedl důkaz o vhodnosti a nezbytnosti reformy ne pouze v zájmu úřadníků při okresních výbo- rech, nýbrž především v interesu samosprávy samé. Dobře učinili oba češti řečníci, že ne- povšimli si ani směšného tvrzení Funkova, že ze zákona čouhá čertovo kopýtko počešťovacía že zákon má působiti očividně » hrotem nacio- nálaím«. Němců putrně již se chytá šílenství, že ve všem vidí nástrahy na jejich nacionální integritu, již strašně ubohou, že ji státi se může nebezpečným i okresní sekretář, zvolený Němei Přísedící zemského výboru dr. Škar da namáhal se dokázati, že osnova zákona vyšla z iniciativy sněmu a že tedy nespravedlivé jsou útoky na zemský výbor. Jinak ze základů vy- vrátil všechna Funkova tvrzení, jež ostatně ničím jiným nebyla, než článkem z onoho ře tězu, kterýmž Němci sevřeli češký sném, jenž dle jejich rozhodnutí dotud zůstane ve své čin- nosli neplodným, dokud nesvoli česká a velko slatkářská majorita k rozdělení země. Nový to doklad, že tou čestou, kterou dosud se vídeň- ské vlády ubiraly, dále to nepůjde a že konečně nadejiti musí rozhodnutí ve smyslu tom č onom. sle
Funkův Němec doktor Škar Pardubice
25 article
zzi Němci — to jest jejich nezvratný prj úmysl — nepřipustí k projednání a přijeli zá- kon, jak předložen a na samém sklonku zase- dání prý sněm rozbijí, nestáne-li se po jejich
Němec
26 article
ranní čísle o sobě a S odpolední . . . . za 2 Ve fillalkách na venkově- ranní čislo, . . . . . . . 10 věpolední . . . . . . . . 4h Inserát y plati se hotově napřo Piedplacení a inserty přijímá sdmlnl- strace v Maslanské slici č.z Tam nacházejí se též redakee tlskárna a ezpedico „Národních Lista“ Rukoplsy se nevracsjí
List Rukoplsa
27 article
nebude-li předloha z jednacího pořadu vypu štěna Uvidíme, co dnes se stane. Nejvyšší maršálek zemský zahajuje schůzi dopole dne v 11 hodin 20 minut Za vládu přítomni jsou místodržitel hr. Couden hove a dvorní rada Vojáček Nejvyšší maršálek zemský sděluje, že kurilí vel- kých statků byl do komise zemědělské zvolen poslanec hr. dr. František Dey m. Poslanec dr. Kindermann a spol. podávají návr na snížení nákladů správy a sazeb železné dráhy z Mikulášovic do Rumburku a z Herrnwaldedo Krásně L'py. Poslanec Stanislav Mayer a spol. činí návrh n udělení zemské a státní subvence obci Bilenicům v okresu sušickém za účelem stavby silnice od Bile nic na okresní silnici žiholieko jiehovickou u nádraží Žichovice Rábí. Poslanee dr. Maly a spol. stěžují si v dotaze na nejvyššího maršálka zemského, že místo přednosty statistické zemské kanceláře není od října 1906 ob- sazeno, ačkoli statistická zemská komise našla pro ně vhodnou osobu, navrhnuvši na ně všemi proti jednomu hlasu profesora statistiky na německé universitě v Praze dra. Jindřicha Rauchberga. Zemský výbor však tento návrh zamíti a poněvadž jiný nebyl předložen, ob- sazení místa se protahlo. Interpelanti se táží, zda nej- vyšši zemský maršálek je ochoten se postarati, aby zemský výbor hned v jedné z nejbližších schůzí uprázdněné místo přednosty statistické zemské kan- celáře obsadil a chce li svým vlivem se přičiniti, by obsazení to provedlo se dle návrhu statistické zem- ské komise.
Vojáček doktor Dey Kindermann Mayer Malo Rauchberg Mikulášovice Rumburk Herrnwaldedo Krásno L ' pa nádraží Žichovice Rábí Praha
28 article
Posl. dr. Maly a soudr. obnovují svůj dotaz na místodržitele ze dne 24. října 1905 v příčině »proti- zákonných poměrů« při dopravě na eleklrický ch drahůch v Praze, na který nebylo dosud odpově- děno, ač tyto prolizákonné poměry v neztenčené míře trvají dále. Tazatelé donfají, že vláda sdělí du- vody svého chování ve věci této a uvádějí znovu svá přaní. Prvým z nich jest, by pražská obec byla donucena zavésti na elektrických drahách dvou- jazyčně nápisy: vždyť Praha je hlavním městem dvoujazyčně země, ve které žiji dvě pětiny Němeů kteří plati nejměně polovinu všech přímých danía v Praze žije značný počet Němců, kteří připlácejí k úhradě potřeb obecních mnohem větším obnosem nežli jaký připada na ně dle procenta obyvatelstva.
Posl Malo Němec Praha
29 article
Jelikož se průvoděím vozů užívání německé řeči. když se jim přímo nezakazuje, tedy aspoň zazlívá. má to za nástedek, že elektrických drah používající Němci vydáni bývají těžkým příkořím se strany do- pravního personálu, zejména revisorů. A vláda ke všemu tomu klidně přihlíží, takže se stále více zdá že má sice odvahu vůči německému obyvatelstv prosaditi i vůli se zákony se nesrovnávající (jazy- ková nařízení ald.y, avšak že se ji této odvahy ne- dostává, vynutiti šetření zákona na faktoru, u po- rovnání se státním celkem a s významem něme- ckého národa zajisté tak nepatrným, jako jest praž ské obecní zastupitelstvo. Brno bylo donuceno na svých elektrických drahách k dvojjazyčnosti, v Praze však leží kollaodační protokol téměř již 10 letv ministerstvu železničním nevyřízen, protože se státní moc ostýchá donutiti pražskou obec k dodržení jejich zákonných povinnosti. Takového různého používání zákona nejsou Němci ochotni dále trpěti a laží se mistodržitele, zda jsou mu nezákonné po- měry na pražských elektrických drahách známy,a nejsou-li, zda je ochoten je vyšetřiti a přiměli vladu a ministerstvo železnic, by neprodleně přimělo prat skou obec, aby na elektrických drahách zavedla dvojjazyčnost ?
Němec Brno Praha
30 article
Jest dále místodržitel ochoten, táží se interpe- lanti, oznámiti vládě a zejména ministerstvu žeteznie, že německé obyvatelstvo v Čechách v nevyřízení deseť let starého kolaudačního protokolu o elektri- ckých pražských drahách spatřuje jazykový ústupek statní moci, autoritu státu přímo snižující, a že déle nebude lrpěti, aby se vůbec a zejména v úřadování ministerstva železnic měřilo dvojím toktem. Na dřívější dotaz ve věci této nebylo vůbec od- pověděno, a jelikož jsou takové poměry právníh státu přímo nedůstojné, táži se interpelanti místo- držitele, chce-li tak učiniti, a není-li tomu tak, hodlá-l uvěsti důvody, dle nichž neodpovídá na dotazy, po- daně na něj na základě zemského zřízení. Posl. Maděra a soudr. podávají k místodržitel dolaz ve příčině neudržitelného stavu kostela ve městě Stráži nad Nežárkou, Posl. dr. Herold (Žatec) podává dolaz v přičině slavby silnice z obce Jeseně v Rudohoří do nížiny Posl. Barlák a soudruzi podávají dolaz na místo- držilele ve příčině omezování prodeje zvěle.
Posl Maděra doktor Herold Čechy Stráž nad Nežárka Žatec Rudohoří
31 article FEUILLETON.
FEUILLETON. tlešjsde ob ebělr
32 article
V Praze, dne 19. března 1907.
Praha
33 article
ni (Ma)iekosti.) Na stupních řečnické tri- buny francovzského parlamentu zawetaji sně- mevní sluhové velmi pečl'vě; pomorančová kůra tam ztracená může přivésti k pádu celé miní- sterstvo a chroziti mír Evropy ... Neobratný po- hyb amerického miliardáře na burse novoyorské může způsobiti deroutu, ožebračiti tisice, cele kraje uvésti na mizinu. A přičina — tu pomo- ranč zá kůra, tu škrtíci kubát — pravé ma- ličkosti. Maličkosti určují náš život. A nejen ma- ličkosti velikých — milardářů a ministrů, gene- rála a monarchů; i my mali jsme opět řízen maličkostmi, malichernostmí, chcete-li. Milenec který leta sloužil své vyvolené jako Israel faraonům, v den vatby nechá svou vyvolenou před oltářem, protože si k žlutému živůtku vzal zelenou pentli; Jungmann — chcete-li konkretní př lad — opustil starou životní dráhu právni- ckou a nastoupil na profesorskou, protože — inu, protože jaké domáci učitel dostal příbor košlěný místo stříbrněho. Skutečně — malicher- nosti. Filosofové a theologové vykládají o věčných zákonech šehomira, o předurčení a předzřízení všech osob i včeí; historikové a statistikov mluvi o nezvratr, ch řádech, zákonech velikých čislic, vůdčích idejích a velkých myšlenkách — a zatím dějiny lidstva řídi se délkou Kleopatřina nosu, jak řekl kdysi Paseal, anebo chorobou Napoleonova měchýře, jež stála Francii pět miliard, dvě provincie a tři sta tisíc lidi!
Jungmann Kleopatřin Napoleonův Evropa Izrael Francie Ma
34 article
Věřícím massám imponuje zlatá mitra vele- knéze, nádherný baldachyn, vůně kadidla, hla- hol zvonů, zvuk varhan, hlas modliteb — kdyby tento kníže církve se uchýlil o nejmenší písmenku, jen o i, s cesty předepsané, zmiz všechno a je z něho bídný proklatec, dříve ne šťastný kaeiř, dnes obskurní plátkář. Jen o i — neboť, jak známo, jake kacířství arianské stílá církev učení. že Kristus je s Otcem podobné pod- oe staty (homoinsios řecky) a ne téže (homonsios — bez i). A zástupům pros'ého lidu inponuje lesk vojenských parád, dvorních slavností — když mezi skvoucími uniformami panstva, bri- lanty a zlatem záříčím květem žen vjíždí ze hří- mání děl, třesku trub, víru bubnů, hlučného v - lání „Slávyl!, v nádherném voze nejmocnější z mocných do bran věrných měst, přijímá hold bíle oblečených dívek, vlidně oslovuje náčelníky úřadů a spokojeně se rozhlíží nesmírnými davy stlačených tisíců. A všichni víme, ne jedna, ale kolik tisíe maličkostí — od neviditelného bacila vzbuzujícího ztrnuti šije počínaje — dovede ten- to nádherný obraz okamžitě zaplašit, sta folo grafů domů zahnat, zástupy rozprášit. Jakým malichernostmi se přec jen svět řídí!
Kristus
35 article
Arci, filosofové jimi pohrdají. Ti, kteří ne- uznávají heroů, neuznávají také maličkostí. Když vidí i z kt úřadních, že neslýchaná porážk Francie byla zaviněna skutečně jen Napoleono- vou nemoci měchýře, který ztrácel bolestmi roz- vahu i důmysl, který nedovedl odolati, chorobou zmořen, nátlaku Eugenie, ženoucí do války s Pruskem, který potom, při válečných opera cích, touže nemocí evírán, nedovedl v čas se rozhodnouti a když ne vítězstvi, aspoň trůns uchovati — i když, pravím, toto všechno vídí přec nedávají se mýliti a tvrdí: I kdyby nebyl bývalo nátlaku Eugenie a slabosti Napoleonovy k válce mezi Francií a Německem musilo do jíti — oni ovšem zapomínají, že před nějakým dvacíti — třiciti lety všichni filosofové proroko- vali válku Anglie s Ruskem, které ještě podnes není, a žádný neprorokoval válku mikada s ca- rem, jejímiž svědky byli jsme všichni — a o niž nepochybně všichni filosofové dokáží, že byla nutná a nezbytná, trebas už od věků. A budou tvrdit dále, že ve válce Německo musilo vy- hráti — mělo lepší vojsko, lepší kázení, lepš vůdce. A nemají zase pravdu. Bismark s Molt- kem, jistě dva hodnověrní svědkové, prohlásili 11. ledna 1887 v říšském sněmu německém.
Eugenius Napoleonův Bismark Molt Francie Prusko Německo Anglie Rusko
36 article
„Francie měla vždy obratné vojevůdce; je to náhoda, že nám podlehli...“ A Bismark to mohl říci; on znal nejlépe, jaká malichernost zase s jeho strany vehnala Francii do války. Po ra k tosior si věstná emžská dopeše v pávodním zněni Abeke nově měla tak suchý a mírumilovný tón, že Molíke, který v předvečer války byl u Bismarka na hostině s nejradostnější tváří, celý sklesl. a ochabl, když ji uslyšel: mir byl podle něho jistý A Bismark nesměl na efsařské depeši nic měniti Nepatrná celkem byla operace, klerou Bismarl provedl: škrtl fráse úřadní a škril závěr, miru milovný: tak že končila potom slovy „Jehio Veli čenstvo dal francouzskému vyslanci vzkázati, že mu nemá více co říci.“ A tato slova, původně náslodujícím textem docela mírumilovná, po- dráždila fräncouzský parlament i vládu docela tak, jak Bismark počítal: krátká čára tužkou mohli bychom T'ci se stanoviska pruského, stáli
Molíke čenstvo Francie
37 article Francii Elsasy a Lotrinky a ohrožuje již skoro
Francii Elsasy a Lotrinky a ohrožuje již skoro 40 let evropský mírl Tak docela tedy filosofové přece pravdu n mají, když těmi maličkostmi a malichernostm pohrdají. Neboť, kdybychom prostě si pomyslil obráceně osoby vedoucí — v čele výborných ně- meckých vojsk Napoleona na kámen nemoe- ného — zdaž by nebyla válka skončila tak, jako r. 1794, kdy v čele vítězných kdysi Fe iedricho vých vojsk stál věkem a nemocí zmořený vévod Brunšvický, a zdaž by nebyly místo Sedanu Met voje německé se dočkaly Valmy r Fleurus Starý Oxenstjerna, švédský státník, podobný ně meckému Bismarkovi, jenž za třicetileté války rovněž vládl osudy Evropy, jako dvě stě let po něm železný kanelěř, řekl ynu: „Nevíš, jak maličkou moudrostí se řídí svět!“ A Oxenstjerna tomu rozuměl! Mohli by- chom i z dějin našich uvésti přiklady známého přísloví — malé přičiny, velké následky. Víme dobře — ale není k tomu čas to vyprávěti — jaké osudné následky měla prů naši politiku pa- ruka, skutečná paruka, kterou měli přední poli- tikové, ale o které nechtěli, aby „svět“ vědě Raději se obraťme zase do eiziny: bomba, která padla příliš blízko před vůz Napoleonův (známý atentát Orsinia) přinesla vobodu Italii; a bom ba, která padla příliš daleko a zničila život cara Alexandra II., vzala Rusům podepsanou již kon stituci. Kolik tisíc životů za toho čtvristolet padlo, kolik tisic jinochů se utrápilo v Sibiři
Lotrinka Napoleon Napoleonův Orsinio Rus Francie Evropa Sibiř Italia
38 article
protože náhodou bomba byla silněji plněna A nnopak — kolik tisíc Vlachů, kteří by byl jinak zahynuli v žalářich rakouských, neapol- ských, papežských... zachránila krátkozrakos Orsinia! V těch obou případěch vidíme zřetelně jak nesmírné oběti malá nepatrnost někdy vy žaduje! Rusové mají dnes konstituci — nad lopší, snad horší, nežli byla ta, kterou Ale- xandr III. po smrti otcově roztrhal; ale očl jinak mehly jejich osudy dnes vypadati! Zdaž i válk rusko-japonská byla by bývala skutečně tákovou nezbytností, jak nám nyní historikové namlou- vají, kdyby místo absolutního panovníka byla o ní rozhodovala volená duma? Vlachové byl by se jistě také domohli svobody — ale kdy a jaké, kdož by to chtěl prorokovati? Nebylo by moderní, abychom zapomněli na idol doby — všeobecné hlasovaci právo. Máne je nyní; zástupové hlučně hlásají — my jsmeje vymohli; ministři se chlubí v parlamentě — ko- nečně jsme je provedli; poslanci oznamují vítěz ně — dobyli jsme zlatého rouna. A kde ote vřete revue, denníky, knihy.. všude čtete: mu silo tak býti; revoluce v Rusku, příklad Něme cka, kovové kroky dělnických bataillonů . . . Nu možná, že mají všichni pravdu, ministři, po- slanci, vůdcové, dělníci, filosofové . . . Nám tady pod čarou je to jedno. Ačkoli vzpomínáme, že v Uhrách také mají ministry, poslance, děl- níky... také měli v sousedství ruskou revolue a příklad Německa — a nemají všeobecné hla- sovací právo podnes a sotva který z těch dneš- ních proroků chtěl by prorokovati, kdy je dosta nou a jaké bude.. A řekněme, že ti proroci, filosofové, histori kové, ministři... mají pravdu. Že vskutku tam v těch mramorových stěnách a na plyšových se dadlech řídili kolo dějin. Vsevědoucí fama však vypravuje jinou historku — poshovte, je to už poslední maličkost.
Vlach Rus Rusko Uhry Německo
39 article
Každý den na večer, k 5. hodině, vyjížd ve Vídni z eísařského hradu kočár panovníkův otevřený — a po Mariahilíské třídě mírným klu sem zaváží stařičkého vladaře do Schönbrunnu kl oddechu po mrzutém někdy dni. A tu stavěj se bodří Vídleňáci do špalíru, smekají, holčičky nr mávají parapličky, hošičkové házejí klobouky — a panovník se usmívá, kývá vlídně na všechny strany, zapomíná na denní mrzutost a těší se na zelené terasy schönbrunnské Před půldruhým rokem, bylo to v říjnu, v době bouřlivých demonstrac sociální demo- kracie, kdy v Praze i ve Vídní tekla krev pod ševlemi „energické“ policie, vyjel si po „krvavé neděli“ zase jako vždy panovník touž cestou po Mariahilíské třídě do Schönbrunnu. Ale po cestě nestavěli se už bodři Vídeňáci, nemávaly hol- čičky paraplíčky, chlapečkové néházeli klobou- ky — neměli volného místa; cestou tísnili se vzdorní muži, mnohý se širákem na hlavě —a neviděli ani, jak jede mimo ně panovník do svého letohrádku. Ten ten prý jel kočár panov- níkův rychleji — a druhý den ujižděl tryskem, úplně uzavřen.
Vídeň Schönbrunn Praha
40 article
Druhý den však byl povolán také president ministerstva k dlouhé audienci do hradu. Byl to týž předseda, který den před tím prohlásil v parlamentě, že nyní všeobecné hlasovací právo není na čase. A podivným řízením Osudu po této audienci šel rovnou do ministerstva a nařídil vypracovati předlohu o volebním prévu. A za tři neděle „pod ochranou policie“, jak si stěže- vali pairové panské sněmovny, byly pořádány nové demonstrace, ještě ohromnější — bez nej- menšího úrazu — a vyslaným vůdcům dělnicivn president ministerstva slíbil určitě úplné splnění veškerých přání. A ten večer — opět jel vůz panovníkův ote- vřený mírným klusem po Mariahilfské třídě do Schönbrunnu. A v něm zase usmívající panovník viděl bodré Vídeňáky, holčičky s paraplíčky, chlapečky s klobouky — a Vídeňáci zase sme- kali, holčičky mávaly paraplíčky ... a panovník se usmíval a děkoval. Nu a nyní budeme podle všeobecného hlasovacího práva voliti. Kolo dějin — a paraplíčka panenek! Ma- ličkosti — není-li pravda? Ale hleďte - v Uhrách kolo dějin nemůže ku předu; někdy tedy ani paraplíčka panenek nejsou — maličkosli. K. M. B.
M B Schönbrunn Ma Uhry panská sněmovna
41 article
t5ns- so
42 article
ote e ná v an ctft pnnle
43 article
slv s l