Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NARODNÍ LINTY.

3

25. srpna 1900. Císlo 234

4 article

kračovací p. Jindř. Veselým, který uěně napome- nul ke stálé, vytrvalě a bedlivé prácí i v životě dal- ším, jak ji projevili při vystavených předmětech. Dr. Jan Klas, zástupce živnostenské a obchodní ko- mory v Plzni, kladl váhu na pečlivou výchovu učňů aby jí zabránito se vzmahajícímu se fušerství v ma- lých řemeslech a tím i klesání výrobních cen. Rodáci bavorovští s patrnou zálibou a velikým uspokojením prohlédli si vystavených 89 předmětů jež zhotovilo 56 učňů, beroucích základ theoretický svůj u vzdělání průmyslovém na zdejší pokračovac škole, jejíž sbor učitelský doznal plného uznání. Z vystavených předmětů zvláště líbily se: zrcadlo a stojánek na psací předměty lupenkou zhotovené (R. Fuchs), plán a rozpočtem na myslivnu (A. Ku- bíček), knoflíčkové botíčky (J. Sosna), podkovy (J. Svácha), mužský oblek (J. Slad), koule a troubele (Fr. Vajs), žluté parýzky (Fr. Ríhay závěsy ke dve- řím kredence (K. Vačkař), model. obyt. domku (Jos. Tonka), obchodní knihy a vazba j. knih (Jos. Kouba), židle s nár. ornamentem (Jos. Haser), plužníi kolečko, klekátko, dvouřadové sako a j. a je Výstavka podala pěkný obraz snažení našeho živnostenského dorostu a byla nkončena v sobotu dne 18. srpna rozdílením cen, z nichž I. (12 K) obdrželo 17 vystavovatelů, II. (6 K) dostalo se 20 vystavovatelům. Ostatním nahra- žen materiál výrobní 4 K. Subvence a příspěvky na pořádání výstavky poskytly: c. k, ministerstvo ob- chodu (200 K), obchodní a živnostenská komorav Plzni (100 K), město Bavorov (50 K), živnostenský spolek místní (40 K), okresní výbor ve Vodňanech (40 K), městská spořitelna ve Vodňanech (25 K) občanská záložna v Prachatících (20 K) a živnosten ský spolek v Strunkovicích n. Blanicí (10 K), úhrnem 485 K. Počet navštěvovatelů obnášel 1375.

Jindřichův Veselá doktor Klas R Fuchs J Sosna J Svácha J Slad Vajs K Vačkař Tonka Kouba Haser Plzeň Francie Jos Bavorov Vodňany Prachatíce Strunkovice můj Blanice živnostenský spolek místní

5 article

Při zakončení výstavky pojednal p. L. Weig- ner, adj. techn. prům. musea obchod. a živnost. ko- mory v Praze o tom: »Jakými prostře dk možno působití na výchovu mláde ž řemeslné«, mezi nimiž uvedl hlavně tři, a to subvencování mistrů za zdárné vedení učňů, výstavky řemeslných prací učednických a odměňování nejlep- ších z nich cenami a veřejně zkoušky učňů z oboru jich odvětví průmyslných. Jadrná, věcně odůvodněná přednáška tato setkala se s všeobecnou pochvalou zvláště když zákončena byla vyzváním k učňům, aby, hledajíce práci v cizině, nezapomínali nikdy své vlasti a nestyděli se za svůj jazyk maleřský což na našem českém jihu často jest připamatovati poněvadž valná čásť našich řemeslníků putuje d Vídně a zemí německých, kde nezřídka některá část se nám odcizuje. V pátek po problídce výstavky odpoledne konal ne výlet na Helfenburk za značného úča- stenství a animované zábavy všech výletníků. Dějiny tohoto starého hradu, jehož rozvaliny jsou ještě do- sud zachované, přednesl učitel p. Jos. H ajs er. Dne 18. srpna vykonali rodáci bavorovští az pkoli prohlídku města, z jehož dějin tuto stručně připomínáme, že Bavorov založen byl v druhé polovici XIII. století od Bavora II ze Strako- nic. Bavor III. ze S. učinil Bavorov svým sídlem a nazýval se pak, odděliv se od své rodiny, Bavorem z Bavorova. Poněvadž umřel r. 1317 bezdělek, zdědi panství bavorovské Vilém ze Strakonic, který právo odůmrtí postoupil synům Petra z Rožmberka, bratra Markéty z Rožmberka, vdovy po Bavorovi, která měla na panství bavorovském své věno pojištěno. Rožm berští založili si r. 1355 v blízkém okolí B. hrad Helfenburk, který stal se pak sídlem jejich. Z Rožm- berků přešlo panství bavorovské na Schwarzenbergy kteří je dosud drží.

L Weig Jadrná Bavor Vilém Markéta Schwarzenberg Praha Helfenburk Bavorov Strakonice Rožmberk Rož d Vídeň

6 article

Mají zdo pěkný zámek s několika poplužními dvory, sýrárnou a druhdy byl zde i pivovar. Zajímavý jest chrám Nanebevzetí P. M. od Jana z Rožmberka postavený, se starým obrazem na hl. oltáři prý od Albína z Helfenburka malovaným. Nyní se kostel opravuje dle nákresů zesnulého architekta Mockra. Přítomní hosté zapsali se na radníci v pamětní knize a prohledli si zasedací síň s některými zají- mavými pamětnostmi, jako právem konšelským, knihy »Hrdelního právního řádu Marie Terezie z r. 1769«, kriminální protokoly a Právo hrdelní i j. Obraz faráře Ant. Viléma Hynka z Vlta vína, který obci odkázal veškeré pozemky a dvů Rakovici, přítomné velice zajímal. Večer sehrál ochotnický spolek »Šumavan« městském divadle, řízením uč. p. Lad. Vydry ve- selohru Pílegrovu»Ona mne miluje« s neobyčejným úspěchem. Té předcházel vzletný proslov z péra Jos. Hasera-Píseckého přednesený sl. R. Hllinkovou. Po divadle konal se průvod s pochodněmí přiv osvě- tlení města ulicemi Bavorova a stanul posléze u rod- ného domu básníka J. Krasosl. Chmelenského jehož pamžtce tuto provolána »Sláva« a shromáždění zapělo »Hej Slované !« Se vzcházejícím ranním úsvitem volal v neděl dne 19. srpna — hlavní den slavnosti — účastníky z lože budíček, jehož veselé ohlasy rozléhaly se uli temi Bavorova.

Jan Albín Mocker Marie Terezia Antonín Hynk Vydra Pílegrův Haser R Hllinková J Krasosl Slovan Rožmberk Rakovica Bavorov

7 article

O 1/29. hodině seřadily se před radnicí vešker spolky, deputace, korporace i rodáci a hosté, načež hnul se průvod do kostela, kdež sloužena mše, při které řízením řed. p. K. Ševčíka provedena Va- ckova mše a operní pěvkyně sl. M. Ševčíkova za- pěla Nešverovu vložku, načež vrátil se průvod k rod- nému domu — budově obecně školy — básníka Jos Kras. Chmelenského. Zde seskupily se spolky. deputace a četné shromáždění lidu kolem tribuny. vkusně ozdobené, na níž zasedli vzácní hosté : školní rada básník Adolí Heyduk, spisovatelé Fr. Heri- le s (za Uměl. besedu), dr. F. Šebek (L. Arietlo) za spolek lit. »Máj“, c. k. okr. insp. J. Dunov ský, A. Fleischmann, ředitel gymn. v Jičíně načež vystoupil slavnostní řečník říd. učitel a spiso- vatel p. Jarosl. Vágner a pronesl řeč, v jejímž úvodě přirovnal národ český z konce minulého sto- letí s lěžce rančným bojovníkem, jejž zachránily obětavé osoby s pevnou vírou, nezdolnou nadějí a účinnou lásku v srdci chovající. Vysvětliv pak, že osobami těmi byli naši první spisovatelé doby nej- novější, naši národní buditelové, předvedl před oči přítomných děsný obraz hmotných strastí po osudné katastrofé bělohorské, nad niž mnohem strašnější byla bída duchovní, ve kteréž úpěl celý národ, očskávaje krutý osud Slovanů polabských: vyhlazení z řad národů evropských.

K Ševčík M Ševčíkův Nešverův Jos kras Heyduk doktor F Šebek J Dunov A Fleischmann Vágner Virginie Francie Herile s Jičín Slovan

8 article

Národnost česká z hradů a měst vyštvána, jazyk český vypovězen z úřadů, ze společností, ze škol, ano i z chrámů. Nátlakem cizinců a násilím nepřátel horšil se stav národa našeho, čím dál tím více, tak že jazyk i národ náš byly již na vyhasnutí — — Vymírala generace stará a nová rodila se jen pro tábor cizí. Nepřátelé již pěli truchlozpěvy nad národem umírajícím. A přece nasli se mužové, kteří nedali se vším tím másti, kteří majíce pevnou víru ve zdravé národa svého jádro, i doulajíce v tu blahodárnou setbu, již po několik minnlých století do vnímavé půdy mysli lidu českého zaseli jeho přední duševní velikáni Töma ze Štitného, M. Jan Hus, Jan Blahoslav, D. A. Vele- slavin. K. Žerotín a svělově proslulý J. A. Komenský, odhodlali se setrvati s národem svým, pracovati n roli jeho a každou pohromu od něho odvracovati.

M Hus Jan Blahoslav D A Vele Komenský Žerotín

9 article

V další části líčil snahy prvých buditelů, zvláště Fr. Faust. Procházky. V. Krameria, Ant. Puchmajera k nimž záhy přibyly šiky nových bujarých hlav literár- ních Jos. Jungmanna, Šafaříka, Palackého, Kolára aj Vydáním jich splsů nastala národu českému doba nová: hlavy skloněné a zadumané se zdvihaly, očima svítily blesky rostoucí naděje, hruď dmula se národ- ním vědomím, mysl plnila se nadšením a láskou k rodnému jazyku, načež pokračoval: »A hle! v tu dobu živ byl muž, k jehož uctění sešli jsme se dnes u skrovné kolébky jeho, muž, který brzy vstoupil v řady oněchnadšených boditelů, oněch pečlivých pěstounů řeči české i celého našeho ruchu národ- ního, oněch světců, jichž v paměti chovati vezdy budou potomkové vděční a jichž sláva vyrostl z ušlechtilé snahy vzkřísiti celý národ český k životu novému — — — Vděční rodáci již před 37 lety zřídilí svému ro- dáku, Jos. Krasosl. Chmelenskému pamětní desku, dnes u příležitosti stoletých narozenin znov za přítomnosti četných rodáků a krajanů vzdáti chtějí pold památce věhlasného vlastence z doby našeh probuzení. Rečník způsobem zevrubným uvádí životopisn data, líčí činnost oslavencovu jako básníka, divadel niho recensenta, libretistu a právníka. Chmelenský napsal nám libretto k prv české opeře, zajímal se vřelým způsobem o di vadlo a jeho rozkvět, složil nám četné písně, kter znárodněly (Nad Berounkou pod Tetínem a j.), při všem tom pak byl karakterem ryzím a pro věc če- skou nejen nadšeným, ale i obětavý m. Obětavost tu ukázal nejvíce u Čelakovského, jemuž byl přítelem nad jiné věrným a příznivým.

Faust Procházka V Kramerius Antonín Puchmajer Jungmann Šafařík Palacký Kolár Čelakovský Francie Jos Berounka pod Tetín

10 article

Vydal sbírku »Básní«, dále 3 ročníky sborník »Kytky«, »Věncc ze zpěvů vlasteneckých«, »Poln kvítí z Moravy a Slezska« aj. Bohatý fond lásky vlastanecké chova! Chmelen- ský, a tu za vzor předváděl řečník přítomným ro dákům. Ne planá, jalová láska vlástenecká, ale láska spojená s účinnou prací je úctyhodná. Když byl uvedl přednášející, že Bavorov dal literatuře i jiné slavné muže, Tom. Bavorovského Bohumila Havlasu a j. a vybídl shromážděné, aby jim byli zářivými příklady v práci národní, aby jich duchem ducha svého živili, skončil slovy Sv. Čech k mrlvým vlastencům »0 jiskru svého mladického vznětu vy mrtví dejte náml V ten život náš. kde čistý zápal hasne, tee zšlo kde pochybnosti tlumí jarý vzmach, zono kdy navzájem si zveme sny své jasné lo vas jtn dlobu na rochachjerevže nám vratte jitřní zář a vesnu svěží a l svých ideálních snah!« Ko konci provolána památce. Jog. Krs Chmelen ského »Sláva!« Vřele procítěná řeč pana J. Věgnéřa, jež trvala pět čtvrti hodiny, potkala se s živým souhlásem a hlučnou pochvalou, Před ní zapěl zpěvácký spolek »Krasoslavs, fí- zením p. řed. K. Ševčíka »Hymnu Slovanů«, po ní pak »Já jsem Slovan«, čímž dopolední slavnos skončena. Při bankatu, jehož zúčastnilo se na 40 osob, po děkoval p. Josel Šebesta přitomným hostim. zvláště našemu slavíku pootavskému Ad., Heydukovi zástupcům »Máje« a Uměl. besedy za jich účasten ství a provolal jim slávu.

Kytka Věncc Tom Havlasa Čo Krs J Věgnéřa K Ševčík Slovan Josel Šebesta Heyduk Morava Slezsko Bavorov Slovan

11 article

Šk. r. p. Adolí Heyduk slavil pamálk básníka bílých křídel a zlatého srdce. J. K. Chme- lenského, p. Fr. Herites připil městu Bavorovu, jež dalo české literatuře několik slavných mužů přál mu rozkvětu. Řed. p. Ad. Flelschma n vyřizuje pozdrav od rodiny Maškův, vzpomíná minu- lých dob a činnosti osob zasloužilých i vzdává dík pořadatelstvu za mile prožité slavnostní dny. K slavnosti došlo množství telegramů a pozdrav- ných dopisů, z nichž některé čteny, na př. od dra Jarom. Čelakovského, řed. L. Chmelenského, řed hudby Mil. Slunečka z Chicaga, spisovatele Josef Tesaře z Prahy, nč. Brahy. Kubíčka, Maxanta, Šti- pánka, tělocv. jednoty »Sokola ve Volyni, Jana Faktora z Roudnice, vídeňských Čechů, adje K. Máchy a mnoha j. více. Ještě mezi banketem počaly se shromažďovat na náměstí spolky nejen domáci, ale i okolní, ze- jmena z Vodňan, Netolic, Vltavolýna, Prachatic a j. ku národní slavnosti, jež konána na půvab- ném ostrově tiché Blanice »u papírny«. Velkolepý průvod zahájili cyklistě z Vodňan, pe nichž následoval Sokol, hasiči, pěvecké spolky, ocho spolek, deputace, selská svatba a nepřehledný zástup jiných účastníků. Popis slavnosti, která svým znač ným počtem návštěvníků (přes 2000), pestrým pro gramem a čilým rejem převyšila všechny podobne slavnosti, zabral by mnoho místa, přece však slusí zmíniti se o činitelích, kteří platně přispěliv k zdaru této slavnosti. Jest to Sokol vodňanský se svým náčelníkem br. Urksem a Sokol netolický se evič. Havlem, kteří provedli některá cvičení prostná s hudbou cviky na hrazdě (vynikli bři. Hanousek, Preisler, Švec. Beránek, Záruba — Novák, Šlegr, Talafous, cvič.), za něž sklidili všeobecné pochvaly; mezi rodáky bavo- rovskými pronešeno přání, aby co nejdříve mohlo se také město zřízením Sokola honositi.

Heyduk Chme Herites Bavorův Ada Maškův Jarom Čelakovský Slunečko Tesař Braha Kubíček Maxant šť Faktor Čecho K Mácha Sokol Havel Hanousek Preisler Švec Beránek Záruba Novák Šlegr Talafous Francie Chicago Praha Volyň Roudnice Vodňany Netolice Vltavolýn Prachatice Sokol tichý Blanice

12 article

Zpěvácký spolek vodňanský se svým sborm.p Martensem zapěl několik smišených sborů, ktere byly nadšeně přijaty S nejživější zálíbou sledovány byly výkony n umělecké výši stojícího salonního kvartetta z Netolie (pp. Ciegrozerové, Toušek, J. Saraner, a Aug. Fleisch- mann), které je ke cti svému městu. Hojně navštěvované buffety, tanec, selská svatba jejíž tlampač p. Špatný z Bíska dokonale proven úkol svůj, prodej pamětních penízů, pohlédnie Chme lenského, loterie byly dalšími članky v řadě různýc attrakcí, vesměs zdařilýcb. Slavnost zakončena věnečkem v hotelu p. Jos Šebesty, při němž účinkovala kapela p. Blahova z Protivína. O celkový zdar veškerých slavnostních dnů má zásluhu slavnostní výbor, v jehož čele stáli pp. Bedř. Mudroch, hosp. správce, Jos. Šebesta, učitelé pp. J Veselý. Košatka, Haser, Vydra a MUDr. Karban. Z čelnějších rodáků přítomných uvádíme tyto řed. Ad. Fleischmann se synem z Jičína, Josek Ku- bíček, bank. úřadník z Vídně s rod., J. Pilát, oficial fin. minist. ve Vídni, Jos. Sebera, úč. ofic. z Praby, c. k. insp. šk. J. Dunovský z Hradce Král., Aug- Fleischmann, uč. m. š. z Netolic a rod.,Aug. Hanz- lovský, úřadník st. dr. z Vídně, R. Pilát, burs. disp. Živ. banky v Praze, uč. Jan Fleischmann z Lašovie, říd. uč. Jar. Vágner ze Hvožďan s dcerami. Ferdin. Fleischmann, strojdozorce z Mor. Ostravy. P. Arnoš Wiener, kooperator z Braunseifen, Ad. Horka, úřadníl st. drah z Hluboké, V. Černý, říd. uč. z Dobevi s rod. Mart. Liška, učitel z Ml. Vožice, sl. A. Jechoutkova, pošt. výpravkyně ze Sušice, Al. Hoch, uč. z Drhovle, K. Griez, krejčí z Vídně, L. Provazník, vísitkář z Pa- říže, Fr. Bláha, krejčí z Vídně, H. Kott, maj. mlýna z Č. Budějovic a j. aj. Z paměti účastníků dlouho nevymizí tento sjez památný a slavnost Chmelenského

Martens Ciegrozerová Toušek J Saraner Aug Šebesta Blahův Mudroch J Veselá Haser Vydra Karban Fleischmann Josek J Pilát Sebera J Dunovský doktor R Pilát Vágner Mor P Arnoš Wiener V Černá Mart A Jechoutkův K Griez L Provazník Bláha H Kott Protivín Jos Košatka Jičín Vídeň Hradec Královský Netolice Praha Lašovie Hvožďany Ostrava Dobev Vožice Sušice Drhovle Francie Č . Budějovice Živa . banka Netolie

13 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Paní Růžena Grégrová t. Zarmucují zvěsť o úmrtí šlechetné paní této vzbudila živou účasť a vroucí sdílnost v společenských kruzích pražských, ano v celé veřejnosti naši. Zesnulá paní nestavěla se sice sama v popředí veřejnou činností, nicméně zvěst o její ušlechtilém půso- bení soukromém, o její dobročinnosti a lidumil- nosti, jakouž osvědčovala jak v pražském, tak i venkovském sídle svém a jeho okolí, pronikla i do kruhů širokých a z tohoto ocenění vzácných vlastností a milé povahy zesnulé paní vyplynula zajisté i řada projevů sdílnosti a soustrasti upřimné, kteréž níže klademe. K trudné včerejší zvěsti své o úmrtí vzácné paní připojujeme ještě, že nurodila se dne 23. srpna roku 1858 v Českých Budějovicích, kdež olec její, osvěd- čený spisovatel národo-hospodářský, byl ta- jemníkem obchodní komory. Rodina jeho — dle dokladů rodinných — odvozuje půvo svůj ze starého exulantského rodu českého, jenž po bitvě bělohorské nucen byl vlasť svou opustiti. Zesnulé, jež rovněž byla vyznání evan- gelického, dostalo se již v útlém mládí jejím vzděláni neobyčejně pečlivého a mnohostran- ného, tak že nad obvyklou úroveň značně vynikla iteligencí svou i rozhledem svým, hloubkou duše i cítu svého. Tělesná schránka nezapomenutelné zvěčnělé paní bude z letního sídla na Dolu v Máslovicích u Libšie nad Vltavou v neděli 26. t. m. o 4. hodině odpoledne převezena do Prahy, kdež pohřeb konán bude v pondělí 27. t. m. o 11. hod. dopoledne z chrámu sv.

Grégrová Český Budějovice Máslovice Libšie nad Vltava Praha

14 article

Salvatora v Kostečné ulici na Starém/ městě, prozatím na hřbitov olšanský. Za příčinou úmrti vzácné a slechetné paní došly redakce naší tyto soustrastné proje v y: Bereme živé účastenství se ztrátou, která Vás potkala a želíme s Vámi úmrtí“ šlechetné a vzácné ženy, paní Růženy Grégrové. Vyslovu- jíce Vám hluboce citěnou soustrast svoji, pro- síme, abyste ráčili ubezpečiti též váženou ro- dinu zesnulé paní našeho upřímného a srdeč ného účastenství. Ústřední výbor Národní jed noty pošumavské: Dr. Václav Sehuster, m. sta- rosta. Koranda, jednatel. — Velectěné pánové Račte k bolestné ráně, jež Vás nenadálým úmrtím vydavatelky Vašeho listu, vysoce vá- žené paní Růženy Grégrové, stihla, přijsti upřímný výraz naši nelíčené hluboké soustrasti Trváme s koll. pozdravy Vám srdečně oddaní Za redakci »Politik«: Emil Bretfer. — Vzdá- vajíce čest památce zvéčnělé,— šlechetné paní. paní Růženě Grégrové, prosíme, byste ráčili při- jati projev vřele eitěné soustrasti a hřubok úcty! Výbor Jednoty samosprávných úřadníko vkrálovstyí českém, v Praze, 24 srpna 1900.

Salvator Grégr doktor Sehuster Koranda Bretfer Kostečný ulice Olšanský Praha

15 article

Náměstek předsedy! JČ Fri Kurka. Jednatel: Ant Malerka.— Nejhlubší, soustrast) nad úmriím paní Růženy Grégrové projevuje prof. dr. Chudounský.— Bratrstvo řemeslníků a živ- nostníků v Praze projevuje nad úmrlím šle- chetné přítelkyně českého lidu v a, s dobroditelky bratrstval svoji nejhlubší sousírast. V. Cmíral, sta- rosta. — Upřímnou soustrast. Boh. Kaminský. — Vyslovuji Vám svou upřímnou sousfrast. Těžká a bolestná 4o ztráta, která Vás zastihla ] Knih- kupec A. Storcho syn. — Prosím byste přijal projevhluboké soustrasti na úmrtim zvěčnělé paní Růženy Grégrové. Karel. Vendulák. v — Upřímný žal prochvěl duši mou nad. ztrátou paní ušlechtilé, však neskonales větši nad příliá časnou ztrátou matky nenahraditelně. V úciě hluboké Popelka -Billianová. — Z Král. Vino- hradů. Právě došla mne překvapující truchlivá zvěst o skonu Vaší paní chéfové, vzácné dámy šlechetného ducha Růženy Grégrové. Přijmětež výraz mě hluboké, upřímné soustrasti. Vá J. L. Turnovský. — Z Král. Vinohradů. Nelí- čenou soustrast. Pošlmistr Anýž. —Z Kutne Hory. Přijmětež projev mé hluboké soustrasti.

Fri Kurek Grégr profesor doktor Chudounský V Cmíral Kaminskij Karel Billianová Král Turnovská Pošlmistr Anýž Praha Kutne Hora Ant Malerka kupec A . Storcho

16 article

Dr. Bedřich Pacák.— Z Roudnice. Hluboce zarmoucen neštěstím Vaším upřímně kondoluje Ervin Špindler. — Z Plzně. Nad úmrtím šle- chetné paní vyslovujemo hlubokou soustrast. Jan Kessler, městský rada. Matýs Pokorný, majitel »Plzeňského Obzoru«.—Z Plzně. Nejhlubší soustrasti Redakce a vydavatelstvo » Plzeňských Listů«. — Z Chlumce ad Cidlinou. Cilím hlu- boký žal. Příjměte projev mé vřele cítěné sou- strasti. Adjunkt Krouský. — Před rozhodnutím. Čím více blížís okamžik, kdy nezbytně bude zapotřebí hnout nějak stojatými vodami vnitřní polítiky, tím víco mizí předivo všelikých dobrodružných kombinacf jež upleteno bylo ve fádní letní době těmi, jicbž politická fantasie ani den nemůže odpočívati. Z všeho, co se státi mělo, nestune se ničeho. Ne- dojde ani ku poradámí dra. Körbra s vůdtei stran, říšská rada nebude rozpuštěnu, ba nebude prý ani svolána, poněvadz vláďě zárůky se neďostává, že by byla způsobilou ke klidně práci. ° Toť se vl, že ústavou se ani nehne, že nebude se oktro- jovati parlamentu aní nový řád jednaci, tnni méně nějaký nový řád volební. Slručně řečeno. že zůstane vše při starém. Mohli bychomi s uspo- kojením poukázati ku političkým proroctvím našim. neboť věštili jsme již dávno, co dnes navzdor pověstem, šířeným z hovorné Vídně, prav- dou býti se jeví, však v tomto státě vždy mno- nem lépe pochodí, kdo prorokuje, že nestane se ničeho, než ten, kdo prorokuje, že stane se néco.

doktor Pacák Špindler Kessler Matýs Pokorná Krouská Roudnice Plzeň Chlumec ad Cidlina Vídeň

17 article

Proto ani dost málo nejsme hrdými na to, že prorokovali jsme dobře. Vývoj politických věci v tomto státě vůbec není ani dost málo zajímavý Zajímavou je nanejvýš ona dobrácká naivnost, jež uložena v nezmarné naději páně Körbrovy, že poslanci čeští pokoří se před německou zpupnost a že bez satisřakce za zrušení jazy kových na- řízení pustí se do parlamentní práce. Tiskova kancelár vídeňská vykládá aspoň v »Agramer Zeitung«, že prý by Čechové i Němci zcela dobře mohli na nějakou dobu zakopati válečný topor, neboť obě straný prý dokázaly, že v obstrukei jsou nepřemožitelny a obě zkusily prý, co zna- mená triumf a co pokoření. Účet mezi nimije prý vyrovnán i mohly prý by si podať rnee. Domnívají se snad ve Vidni, že zástupei lidu našeho vedení jsou motivy tak marnivými, že jim o nic jiného nejde, než o sladké vědonto. že neprohrálí? Národu našemu, bůh ví, že není boj, který vede, snad nějakým sportem; nýbrž je to zápas za nejdražší národní statek, za ná- rodní exisťenci naši. A přesvědčení to je nám vodítkem a ne snad touhou po lohtivém pocitu. býti vitězi Že pořád ještěve Vídní námČ neroz- uměji. Vždýt přece vědí, oě nám jde a eo chceme. Chčeme, aby se nám stalo po právu Stát se vzpírá vyhověti tomuto našemu přání Následkem toho chceme jej k tomu donutiti A poněvadž nám Němci tak znamenitou ukázal cestu, jak se to dělá, dovolili jsme si užii těchže prostředků, jichž národní naší odpůre s tak velikým úspěchem užili. Proč bychom vy- datnou zbraň z rukou pouštěli, okdyž nepřitei bez ustání volá: »Neustanu, dokud těž úplné nepokořím a nestlačím nepokojnou šijí tvou pod ol ioonioq jařmo mě nadvlády.«

Körbrův Čecho Němec bůh Vždýt Vídeň Agramer Zeitung

18 article

— »Neue Freie Presse« má, jak oče- kávati se dalo, z kamenické řeči výtečného dra. Šusteršiče nezměrnou radost. Nemá příčiny namáhati se sama, myšlenku rovného práva autonomie jí pomáhají ubijeti autonomisté a při- slušníci utlačených národů sami. Ovšem že vý znam páně Šusteršičův přeceňuje. Jsou lidé kteří vybočují z vyšlapané idráhy, kterou ubíraji se všickni ostatní lidé moudři, jenom k vůli tomu, aby stali se interessantními, aby se o nich mluvilo, a chtěl-li toho doeiliti dr. Šusteršiě, dobře se mu to podařilo. Kdyby si. přál, moh by být dokonce zařaděn i mezi domácí bohy »Neue Freie Presse«, věrný jeho katolieismus a tak zvanéo klerikální přesvědčení« pranic by mu v tom nevadilo. »Neue Fr. Presše« vyvo- zuje z jeho výkladů, že pravice stranou auto- nomistickou ani nebyla. Naopak, že v ní bylo mnoho těch, kteří pokládali autonomii za ne- bezpečí. Pravici prý udržovala v hromadě pouze snaha míti rozhodující vlivě na výkonnou moc, pravice chtěla prý, prostě řečeno, vládnout, víee nie. Na konec nebyla vlastně ničím jiným, než če- ským beranem, než prostředkem a zbraní v rukou nenasytných Čechů, než bojovným sboremo na vymahání českých postulatů. Na to prý v posled- ních letech hlasitě stěžováno. — » N. Fr. Pressee ani netuší, jak šťastní bychom byli, kdyby nám naznačila jediný jen »postulát«, kterého jsme do- byli pomocí pravice, neb za který vděkem po vinni jsme svým spojencům. To jsou prasproste insinuace, jež urážeií právě tak strahy z bývale

doktor Šusterši Neue Čecho Neue Frei Presse

19 article

pravice jako nás. Tomu věříme, že »Neue F Presse« nemůže se dočkati již ani okamžiku kdy skutkem stane se opět nějaká koalicé, kdy spojí se Němci, bez obledu na svoje politick přesvědčení, snad s Poláky proti nám. Pana Ru- towského již mají, týž nebyl se zřetelem ku jeho finančním pomérům asi příliš drahý, ostatními, jak pevně doufáme, jim to ovšem tak snadno nepůjde. Však aby získali spojenců proti nám, učiní všechno. O nás jim jde, o nikoho jiného. My jim překážíme. A nepřekážíme pouze »Neue Fr. Presse«, překážíme svým zeměpisným položením Němcům vůbec. Nás vyslala prozře- telnost jako přední nejdále na západ posunutou stráž, abychom my první o to pečovali, by ná- mecký dub nevzrostl do nebe a proto za každou cenu v první řadě nás zdeptatis ehtějí. Spojili by sě ts panem Šusteršičem, neboť kdyby nás zdolali, se Slovinci by dlouhých cavyků nena- dělali. Proto volání německých listůp iplo nlo- vém skupení stran, kleré by čelilo proti českému terrorismu. Uvidíme, mnoho-li mezi Slovinci najde se Šusteršičů zda-li Poláci, za surové pronásledování vlastní národnosti v Poznani, pomáhati budou v Če- chách a na Moravě Němeům pronásledovati ná- rodnost naši. — Všeobecné právo hlasovací stává se v poslední době opět aktuální, Jenom že jsou podezřelii, kteří po něm volají, a podezřelá jest tendence, ze které tak činí. My ode dávn byli zastanci všeobecného práva hlasovaciho, přimlouvali jsme se zaň, poněvadž jest demo- kratický podklad jaho a poněvadž bychomse dle našeho domnění pomocí tohoto způsobu hla- sování domohli národních práv našich. Naši odpůrei domnívají se právě naopak všeobecně hlasova- eím právem myšlenku národnostní paralysovati

Polák Němec Šusteršič Francie . Presse Poznaň Morava Neue F Presse

20 article

Podezřeléje, jak jsme se jiží o tom zminili, že klerikálové — aspoň jedna jejich část — po- jednou tak po všeobecném hlasovacím právu zatoužili, kdežto ještě za Hohenwarta byli jeho nejurputnějšími odpůrei. A potom se tomu di- víme, že Němci liberální chovají se oproti vo- láni po všeobecném hlasovacím právu tak ne- tečně. Kdyby věděli, jak do dopadne ! Kdyby měli v rukou assekuraei, že se jim zavedením télo nové mody nie nestane, však různé okol- nosti tomu nasvědčují, že by při tom špatn dopadli. Němců je v této říši asi 81,3 millionu a nehledě k českým velkostatkářům, mezi nimíž je rodilých Němců několik, obnáší počet němu- ckých poslanců 196. Němců je tedy vě tomto státě 37 procont, poslanců ale 46 procent, Za vedením přímých voleb na základě jen poněku spravedlivého volebního řádu, ubylo by Němcům 39 zástupců, kdežlo nám by jich přibylo vedle velkostatkářů 27, bez nich dokonce 45 ] Tak že bychom polom měli 108 poslanců národnosti naší, mezi nimiž ovšem také sociální demokraty. jejichž počet na straně německé by naši sociáln demokraté však plně vyvážilí. Nemáme tedy přičiny zavedení rovného hlasovacího práva tak příliš se lekat.

Němec

21 article

— Německonacionální okurky. Žatecký orgán německonacionálních zhářů hrozné věci se domakal. Němečtt obchodníci nedojíždějí již do Žatce pro okurky, nýbrž vyvážejí je v ob- rovském množství též ze Všetat, ze Dříz z okolí kutnohorského. Pomyslema si jen Němeca česká okurkal Dá se to srovnat? V kom jen trochu germánského eitu zarditi se musí nad takovouto zradou a že každý Němee, který třeba nevědomky odváží se sníst ku sla- nečku a novým bramborům salát z českých okurek žaludek si zkazí — a tom nemůže bý přecnejmenší pochybnosti. Do Zatge lo Do Žatee volá zmíněný list, jen zde rostou pravé německé naeionální okurky!— Škoda, že dopad české okurky na pouti do Německa tak pozdě Ze Všetat vyvážejí se do Němec okurky víc už než třicet let a ze Dříz bezmála také tak dlouho jíž. A mnoho-li se jich odiamtud vyveze Dvanáct velký ch trhlů odbud se v každém z tčchlo míst a na každém prod se 300—400 vozů okurok, za salsonu tedy aspoň 7000—10.000 selských vozů, jinak 800 až 1000 vagonů. A co se jich vyveze mimo offieiální trhové dnyt — Tábor lidu z Pošumaví. Ve středu. dne 15. srpna ti r., sešel se komitét pro uspo řádání táboru lidu z Pošumaví v městě Přešt cích, ke kteréžto schůzi dostávili se zástup z Nepomuka pp.: JUDr. Fr. Pešek, starosta města, a V. Kšír, okresní tajomnik; zástupe města Švihova pp. : Vojt. Zdrahal, starosta města a Mat. Krs, obecní tajemník; dále zástupce or ganisace národně-sociální strany R. Zýka z Klatov Dopisy zaslaly městské rady z Merklína a ze Sušice a Nárouní jednota pošumavská v Dobřa- nech, které nemohouce se poradní schůze zúčast- niti slíbüjí myšlénku pořádání táboru lidu ve svých okrscích propagovati. Rovněž došel přípis od Národní rady Čechů dolnorakouských, která také vyšle k pořádanému táboru své zástupee.

Němec JUDr Pešek Krs R Zýka Čecho Žatec Všetaty Německo Pošumaví Přeštátný Francie Švihov Klatovy Merklín Sušice Nárounět

22 article

Tábor uspořádán bude dne 16. září t. r. a sli- buje býti mohutným projevem lidu našeho v Po šumaví, neboť účastníci schůze všichní shodo vali se v tom, že třeba již nyní rozvíjeti čin- nost ve směru tom. Na táboru promluví z stranu svobodomyslnou MDr. Ed. Grégr, z stranu národně-sociální V. Jar. Klořáč, za víden ské Čechy V. Stříbrný a také ostatní strany státoprávní vyšlou své zástupce. Komitét ustavil se takto: za předsedu zvolen p. Karel Proko z Borov, náměstek okr. starosty, za místopřed- sedu p. Fr. Janda, za zapisovatele p. C. Homan z Přeštic. Další členové komitétu jsou: JUD Fr. Liebl, advokát a městský radní z Přeštic, MUDr. Alois Navrátil, obvodní lékař z Přeštie, JUDr. Fr. Pešek, purkmistr z Nepomuka, Em. Perlik, zahradník z Přeštic, Jos. Stolba, okres. starosta z Nepomuka, K. Uhl, purkmistr ze Su- šice, Fr. Velkoborský, náměstek purkmistrův z Přeštic, Vojt. Zdrahal, purkmistr ze Švihova. R. Zýka, zástupce strany nár. -sociální z Klatov. Matčj Krs, obecní tajemník ze Švihova, V. Kšir. okres. tajemník z Nepomuka, Emanuel Jiřík okres. tajemník z Přeštic, Jos. Fikrle, městsk tajemník z Přeštie, Mat. Šmíd, starosta společen stva různých živností v Přešticích. — Osobní. MUDr. R. Faustus, zubní léka vráliv se z Paříže, počne opět v pondělí dne 27. t. m ordinovati na Jungmannoě náměstí č. 10. — Rodinné zprávy. Pan Artuš A. No vák inženýr, a sl. Eug. Holzbachovn, slavili sňatel dne 11. t. m. v Praze. — K úmrtí p. Antonína Prelningera, sou kromníka a měšťana soběslavského, otce řídicjho školy v Praze, VII., sdělojeme, že zesnulý jako by

Grégr V Stříbrná Proko Janda Homan Liebl MUDr Navrátil JUDr Pešek Nepomuk K Uhl Velkoborský purkmistrův R Zýka Matčj Krs V Kšir Jiřík Fikrle Mat Šmíd R Faustus Artuš Prelninger Borov Přeštice Francie Přeštie Jos Švihov Klatovy Nepomuk Paříž Jungmanno náměstí Praha strana národní

23 article

valý člen obecního zastupitelstva a místní školní do- zorce v Soběslavi získal si nemalé zásluhy o škol- ství vůbec a zvlášť o zřízení ústavi učitelského tomto městě, za což destalo se mu nejednou písem- ného uznání úřadů; staral se též i horlivě o opravu a zvelebení tamějšího chrámu Páně. Zesnulý byl upřímným Čechem a nadšeným vlastencem. Býval v písemném i osobním styku s Havlíčkem a pro své národní přesvědčení nejednou mnohých trpkostí za- kusil. Pro svoji přímou, laskavou i šlechetnou po- vahu byl ode všech, s nimiž se stýkal, ctěn a vážen. Pokoj popeli jeho a čest jeho památce Z městské rady pražské. (Schůze v pátek dne 24. srpna.) Průvodce pro důležítější a pa- mátnější místa v král. českém v jazyku ruskám dožadoval se před časem městský rada p. dr. Pod- lipný. Spolek pro povznesení návštěvy cizinců a Unie vyslovily ochotů podjali se této práce s pod- mínkou, že bude jim poskytnuta přiměřená sub- vence. Usneseno, aby bylo vyjednáváno s grafickou společností Unie v Praze a s firmou Wörl v Lipsku, za jakou podmínkou se strany obce pražské by pod- nikly vydání ruského průvodce. — Průlom »u klíčů«. Nekolik obecních starších podale městské radě žádost, aby průlom su kličů« a u Hamouzůr byl zastaven. Komise technická doporučuje, aby se vyčkalo do konce září t. r., až dojdou projekty upra- vovací pro Malou stranu a pak aby se svolala schůze malostranských obečních starších, jíž by projekty za účelem rozřešení této záležitosti předloženy byly. Návrh technické komise rada městská přijala. — Oprava staroměstlské vodárenské věže. Bylo zjíštěno, že základy této věže místy jsou cha- trné, načež zvláště upozornil majitel mlýna pan Trnka, jenž rovněž opravuje základy svého mlýna.

Čecho Havlíček Ruska Trnka Soběslav Praha Lipsko malý zásluha o škola spolek pro povznesený návštěva cizinec Pearl

24 article

Ježto je nutno, aby obě tyto práce současně se pro vedly, usneseno, aby opravu základů vodárenské věže provedl pan Trnka pod. dozorem stavebního úřadu za náhradu nákladů, jež z celkového účtu na plochu základů věže připadnou. — Základy staroměstské věže mostecké. Stavem ko- lísavých vod pod mlýny staroměstskými utvořily se na ochranném betonu v základech věže přímrazky a povrch betonu je místý odloupnut na tlouštku o 0.30 až 0.50 metru hloubky. Aby se předešto zlior- šení tohoto stavu, bude povrch betonu toho na hloubku 30—40 cm. odstraněn a nahražen zdvivem z lomového kamene ve způsobu dlažby, na maltu cementovou jako divočina. Nákladu bude tato oprava vyžadovati 2000 korun. Za provedení opravy při- mlouvali se městští radové pp. Storch a Kasalický. — Ledárny Lüftschitzovy na Štvanici. Bernardu Lüftschitzovi vyprší nájem plochy, na níž stojí ledárny a právo k sekání ledu dnem 24. května 1901; proto nabídl obci již nyní obno- vení smíouvy od roku k roku za roční nájemné 7000 korun, kdežto dosud vypadala z činže B. Lüft- schitzem vůbec placené na tyto dva objekty suma 5000 zl. Komise touto věcí se zabývající usnesla se, aby byla vyzvána »Společenstvo pro vystavění ledá- ren« i »Společenstvo pražských výčepníků«, aby do 14 dnů se vyslovila, zda by chtěla a mohla se zavá- zati, že ledárny vystaví v době takové, aby mohly ještě letos led nakládati a dle jejich odpovědi aby teprve oferta Lüřtschitzova byla projednávána. — Oprava mostu žofínského. Na práci tuto offerovali: Štěpán Šule 1446 K 72 h, J. Hodek 1447 K 32 h a Jos. Chroust 1868 K 42 h. Přihlížejíc k tomu, že prvý offerent letos již více obecních prací obdržel, zadala rada městská tuto práci J. Hodkovi.

Trnka Storch Lüftschitz Štěpán J Hodek Chroust Jos centimetr

25 article

Městský r. p. dr. Edv. Baštýř žádal, aby stav. úřad přísně dohlížel k tomu, aby bylo použito domácího zralého a suchého dříví, neboť jen menší kvalitou dříví dá se vysvětliti dosavadní nápadně rýchlé opo- třebování mostu.— Chatrmá zeď zahea d y Odkolkovy při Vitavé hrozí délkou 56 metrů — sesutim a stavební úřad navrhl opravu téže v zá- kladech nákladem 5200 korun. Ponévadž této za- hrady jako veřejného sadu se užívů, usnesla se rada městská, aby práce tato ihned provedena byla. Městský r. p. Kreutzer tázal se při té příležitosti, co asi a kdy konečně s realitou touto vlastně se stane. Jemu odpověděl stavební rada pan Václavek, že osuda určení této reality závísí na rozřešení jejím v upravovacích plánech Malé strany, k jicht podání lhůta konkursní jde do konce září t. r. — — Ceny v lidových lázních holešovic- kých ustanoveny takto: Za použití lázně sprchové pro mužské a ženské s ručníkem 10 haléřů, za po- užití mýdla 2 haléře, za použití lázně vanové s ručs níkem 30 haléřů. Děti v průvodu otce nebo matky neplatí vůbec, jinak platí 5 haléřů. — Schválen návrli technické komise, aby rozpočty pro stavby obecní, vy- pracované architektem, byly předkládány stavebnímu úřadu ku prozkoumání. — Malířské práce v městském museu, provedené panem Hlaváčkem nákladem 3281 K, shlidány byly správnými. — Inspektorem nad pro váděním přístavby obecního dvora v Holešovicích jmenován pan městský rada Seifert. — Inspektorem nad stavbou stoky v Jelení ulíci jmenován obecní starší pan Tereba. — Usneseno, upustiti na ten čas od vydání zvláštního nového reklamního plakátu pro ostrov Žofínský. — Vykázány místnosti pro volby pří- sedleích živnostenského soudu, které se konati budou v šesti sekcích ve dnech 23. a 24. září. — Zivno- stenský soud bude umistěn v domě č. pop. 922—I. —

doktor Edv Baštýř Kreutzer Václavek Hlaváček Seifert Tereba Holešovice Žofínský Zivno

26 article

Potřebné úpravy neprodleně budou provedeny nákla- dem 5500 K. Inspektorem přo ty práce jmenován pan obecní starší Kaše. Věe předloží se ke schválení sboru obecních starších, Vydání na živnostenský soud bude míti účtárna v přesné patrnosti v příčině repartice. — Na sjezd samosprávných úřadníků, který se koná ve dnech 7. až do 9. září v Domažlicích, bude zaslán blahopřejný telegram. — Z ohecního hospo- dářství. V týdnu od 12. do 18. srpna činil hrubý příjem z mostu u Národního divadla K 3179.44, z mostu Františka Josefa K 4788.94, z mostu Pala- ckého K 4625.64, z mostu žofinského K 407.62, z par- ních a vanových lázní na Žofíně K 930.50, z říčních lázní žofínských K 98.70, ze slatinných lázní na Žoflně K 366.—. — Ve schůzi městské rady karlínské, jež konala se za předsednictví starosty p. A. Lo- kaye dne 21. t. m., projednány následující záležito- sti: Uděleno stavební povolení p. J. Chmelovi ku stavebním změnám, při adoptaci domu čp. 165a povoleno užívání adoptací těch. Uděleno povolení firmě Breitfeld, Daněk a spol. k stavbě strojovnya elektrárny v čp. 219. — Vzato k vědomí, že poli- cejní ředitelství nevyhovělo zdejší žádosti, aby za- kázána byla jízda automobily kolem škol. Usneseno předepsati zadržené okresní poplatky z převodu ne- movitostí v roce 1897 až I. půlletí 1900. — Vzalo k vědomí vyřízení od c. k. místodržitelství na žádost obce karlínské o zahražení přístavu v Karlíně usneseno podati rekurs. — Uděleno užívací povolen manželům Hálovým ohledně adoptací v čp. 6. Vzaty k vědomí zprávy o přijmu a vydání obce karlínské v červnu a červenci 1900 a o skontra obecní po- kladny ze dne 8. srpna 1900. K návrhu měst. r. p.

František Josef Lo J Chmel Daněk Hálův Domažlice Palo Žofín Karlín národní divadlo Breitfeld

27 article

Engelmanna usneseno, aby komise z pana navrho- vatele, m. r. pp. Dmíška a Demarliniho a přednosty důchodu p. Farkače podala návrhy na zřízeni ochranného sboru v Karlíně. Z téhož podnětu usne- seno uložiti technické kanceláři, aby konala šetření, zda nedoporučovalo by se zřízení veřejných kou- pelen. Dále usneseno poukázati technickou kan- celář, aby uvažovala o jednostejné úpravě domov- ních čísel. K návrhu m. r. p. Demartiniho usne- seno pořádati výstavní vlak do Kutné Hory pod protektorátem městské rady. Do reklamační komise ohledně porotních seznamů zvoleni měst. radovép. Kremlička a p. Hejtmánek. Stavby na cvičišti v Strašnicích zadány p. J. Domkovi — Zemský prapor v Čechách — provo- kaci. Píše se nám: V předvečer oslavy posledních narozenin císařských ozdobila Česká beseda v Úst n. L. nový svůj dům (nedávno koupený hotel Stei- nův) praporem barev zemských a praporem černo- žlutým. Sotva že byl prapor český vztýčen, přichvá- tal strážník ústecké městské policie v šišáku k před- sedovi Besedy s rozkazem, aby prapor tent ihned byl sňat. Předseda odebral se na policii a popíraje oprávněnost její k zákazu, snažil se vy- světliti, že přece prapor v barvách zem ský ck nemůže býti v Čechách zakazován. V největším roz- čilení a v zanícenosti pangermánské troufal si stráž- mistr policejní prohlásiti, že prapor bíločervený Ústi jako městě sněmeckém« jest drzou provo kací německého obyvatelstva, omlouvaje prapo velkoněmecký, v jichž záplavě prapory černožlutév ulicích ústeckých se ztrácely, jako prapor v Ústí ber závady dovolený. Ve vášnívé rozmluvě této pohro- zeno konečně předsedovi České besedy, že polici

Engelmann Farkač Demartini Kremlička Hejtmánek J Domk Karlín Kutná Hora Strašnice Čechy Ústí Stei Český beseda