ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 4c44e680-727b-11dc-9978-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 48, person 97, org 7, work 4
1 masthead
Ročník XXXX.
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 25. srpna 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 234.
4 article
Na ranot a odpol. HIsty předelácíc see v Praze v sdministrnel na már vt lta . : ! . S K — s dvojí donáškoe pa měsi n čtvt ita . . . 7 k 50h ve dlislkáchi s K soh za měsle . Poštout na mřiste- n rrtista. . . . k ooe s dvojí zásilko vrt le
Praha
5 article Bukurešt a Sofia.
Bukurešt a Sofia. Maličké tam dole na Dunaji cosi uvedlo do pohybu. Sotva že přestalo království srbské ostatní Evropu zajímati svou svatbou, při níž se obratně zbavilo generalissimá, rez krale Milana, již postarali se jeho dva sou- sedé: Rumunsko a Bulharsko, aby i jim se věnovala pozornost. O záminku v takových případech nebývá na jihovýchodě evropském nikdy nouze. Tentokráte bouře vznikla pro zabiti rumunského gymnasiálního professora Mihaileana, rodem z Macedonie, kterýž po 17 let již v Rumunsku působil, jsa původu kucovlašského, jak sluje tamější větev ru- munská. Vláda rumunská tvrdí, že Dimitrov, vrah Mihajleanův, byl vyslán tak zvaným bulharským komitétem macedonským, že jde tu tedy o politickou vraždu.
Sofie Milan Mihailean Dimitrov Dunaj Evropa Rumunsko Bulharsko Makedonie
6 article
Nežli pokročíme dále, sledujíce tuto udá- lost, musíme připomenouti, že na poloostrově batkánském jest celá řada politických velko- ideí — jdouce od severo-západu, setkáme se postupně s ideami velkochorvatskou, velko- srbskou, velkobulharskou, velkorumunskou. velkořeckou a snad i velkoalbánškou, jinak také panrumunskou, panřeckou, panalbán- skou atd., z nichž každá si troufá nejen pře- vzíti celé dědictví turecké, ale případně i své ostatní soupeře a konkurenty. Historicky v tamějších končinách vedle Reků vynikly ovšem i říše bulharská i srbská a po krát- kou dobu měl i živel rumunský v jiho- východní části Evropy převahu. Z uvedených velkoideí, kteréž jsou ovšem laciným prostředkem, jímž západní diploma- cie udržuje všecky ve vzájemném nepřátel- ství a malomoci, jako zjevno bylo z mar ného pokusu utvořiti tak zvaný balkánský trojspolek z Bulharska, Srbska a Černé Hory ohlašují své nároky na Macedonii — dosu tureckou — nejméně čtyři totiž: velkobul harská, velkosrbská, velkorumunská a velko- řecká. A nyní se vraťme ku nešťastnému prof Mibaileanu. Vražda jeho dle pojetí rumun ského by znamenala, že Bulhařim se chtěii zbaviti vynikajícího pracovníka velkorumun ského, a znalce poměrů macedonských.
Mibailean Bulhaři severozápad Evropa Bulharsko Srbsko Černá Hora Makedonie
7 article
Ač éry Milanova v Srbsku a Stambu lova v Bulharsku podaly přečetné důkazy že život politických odpůrců nemá tam ceny ani u osob, jež okázale se hlásily ku pro- tekci západní, ač zejmena ve věcech mace- donských v posledních letech padlo množstv obětí, zvláště Srbů, chovala se celkem vzdě- laná Evropa ku případům těmto svrchovaně lhostejně, nevyjímaje ani proslulý soud běle- hradský, při němž předáci politické strany bezohledně byli odstraněni. Proto jest tím nápadnější, že zavraždění Mihaileana náhle způsobilo neobyčejný po- plach. Vláda rumunská totiž neobrátila se o satisfakci do Bulharska, ale podala stíž- nost Německu, Rakousko-Uhersku a Italii — náhodou tedy všem trojspolkovým mocno- stem — kteréž také prý neopomenuly dáti vládě bulharské otcovské napomenutí. Vláda rumunská totiž tvrdí, že vrah prof. Mihaileana najat a poslán byl vzpome- nutým bulharsko-macedonským komitétem. mezi jehož členy jest i hojně hodnostů kní- žectví bulharského a že tedy spolek onen požívá přímé patronance vlády bulharské.
Milanův Stamba Srba profesor Mihailean Srbsko Bulharsko Evropa Německo RakouskoUhersko
9 article
A na vlády evropské obrátila se prý vláda rumunská proto, že v dřívějších při- padech stížnosti její, v Sofii podané, nedošly náležitého povšimnutí. Předseda ministerstva bulharského Ivan čov podal na nejnovější stížnost rumunskou velmi klidnou a smířlivou odpověd. V notě, v opisu dodané všem díplo matickým zástupcům v Sofii, prohlašuje, že vláda bulharská jako dosud i v případě tomto zakročí proti všem vinnikům, jakmile jí po dány budou dostatečné důkazy o jejich úča stenství při tomto zločinu. Dale oznamuje že vláda bulharská sama již sestavila komisi vyšetřovací, a žádá vladu rumunskou, aby jí, pokud možno, rychle zaslala data a jmena podezřelých. Co se týče dřívějších případů stížností připomíná, že útok na Macedoňana Karadžova stal se tureckým poddaným Čola- kovem, jeho krajanem, že byli oba z tétéz vesnice a osobní nepřátelé. Závisí tedy řešení případu prof. Mihai leana na tom, má-li vláda rumunská v rukou důkazy pro svá tvrzení. Zatím se chopilo případu časopisectv obou stran, v Bukurešti konáno veliké shro- máždění lidu (40.000 účastníků), na němž prudce útočeno na Bulhary, a jehož se účast nili též řečníci albánští. oZároveň se oznamovalo, že na obou stranách se mobilisuje, což se opět popírá. ale připouští se, že učiněna byla na Dunaji zvláštní bezpečnostní opatření Tento nejnovější konflikt na jihovýchodě evropském provázen jest dosud neobyčejnou pozorností časopisectva vídeňského i něme- ckého.
čov profesor Mihai lean Bulhar Sofie Bukurešť
10 article
Nám se zdá býti zvláště charakteristi ckým hlas »Relchswehru«, jenž praví: Za znívá poplašné znamení na obou větrnícic starého světa — nejen na dálném Východe ale i na evropské pozorovací stanici —. na Balkáně, odkudž docházejí samé zlověstne zprávy a prognosy. Vzpomenuv pak smrt prof. Mihaileana pokračuje: Jest to moderní tázati se při všech vážnějších událostech za- hraničnýců, jsou-li povahy pouze místní. Ru munská vláda, obracejíc se na velmoci, sama událost tuto výňala z událostí významu míst- ního. Ruch v Bulharsku by ovšem přirozeně se přenesl do Srbska, jež zdá se býti zralým pro nové bouře. Není proto nemožno, že dávně a fádní otázky balkanské nabudou opět trapné skutečnosti. Rakousko-Uhersko vstoupilo okupací Bosny a Hercegoviny do řady států na Balkáně nejvíce interessova- ných a musí tedy býti připraveno na případ vážných zápletek. Nejdůležitější otázkou zdá se nám být: Trvá status quo či nic. (Na- rážka na dohodu s Ruskem z r. 1897. Red. Bude-li to jasno, bude možná se přiměřeně zaříditi. Buď status quo (posavadní stav anebo politika volné ruky na Balkáně; něco jiného je nemožné. Zajímavo jest, že dle zprávy římské černoborský kníže na otázku o událostech v Srbsku odpověděl, že počal nejen obrat ale že bude pokračovati; budeli však obrat ten trvalý, o tom se nevyslovil, ale zdá se prý, že pohlíží do budoucnosti velmi skep- ticky. —
profesor Mihailean Balkán Bulharsko Srbsko RakouskoUhersko Bosna a Hercegovina Rusko
11 article
shn odls
12 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. Reorganisace haličské strany demo- kraticke. Dne 22. srpna shromáždili se v sále rad nice lvovské poslanci a důvěrníci různých stran v zemi. Bylo jich 80. Porada byla důvěrná. Z poslanců byli přítomni« Romanovič, Soleský. Jahl, Stvěrtňa, Vayhinger, Rotter, Dulemba, Zna- mirovský, Levický, Rutovský a Slotvinský. Z dů- věrníků: prof. dr. Bujvid, Revakovič, Cviklicer Běchoňský, Bujnovský, Uderský, dr. Bandrovský dr. Dobošinský, Konopiňský a j. Na shromáždění byly zastoupeny všechny kraje východní i zá- padní Haliče. Zarážela nepřítomnost měšťan lvovských, kteří měli účastenství při všech pří- pravných pracích výhoru, ale v poslední chvíli pod nátiskem tisku zpátečnického a vládníh ucouvli. nolk non Poradu zahájil poslanec Romanovič, jenž podal stručnou zprávu o dosavadní činnosti náh rodně-demokratické strany, zvláště v posledníeh pěti letech. Hlavní chybou poslanců demokrati ekých dosud bylo, že neměli pevného spojení s lidem a silné organisace strány. Nejbližším úkolem bude odstranění těchto nedostatků. Dne je straně třeba kázně, solidárnosti a energie,je třeba dohody s jinými stranami demokratickým jom a společného s nimi poslupování.
Romanovič Soleský Jahl Stvěrtňa Vayhinger Rotter Dulemba Zn profesor doktor Bujvid Revakovič Uderský Bandrovský Dobošinský Konopiňský Halič Bujnovský Cviklicer Běchoňský
13 article
Pan Vojtěch Běchoňský podal návrh: Sjez seusnáší vyzvati demokratické poslance rady říšské, aby se zasadili o změnu stanov »Kol polského«. Kdyby na tu změnu nedešlo do jisté lhůty a nové volby do rady říšské byly byvy psány, buď předsednictvo dnešního sjezdu anebo správa strany demokratické svolá mimorádný sjezd do Lvova jen za účelem porady, pod jakým heslem volby do rady říšské vykonány býli mají Pan Konopiňský ukázal na odpory v navr ženém programu strany. Návrh stanoví odtržen od ústředního komitétu pro volby do sněmu, ale zvoleným poslaneům přikazuje podrobiti se vět- šině konservativné v »Kole polském«. Také v tou jest odpor, když návrh ukládá poslancům strany. aby šli společně s jinými poslanci národně-demo- kratickými, stojícími mimo »Kolo«, ale zárovei jim přikazuje, aby v »Kole« zachovávali bez- ohlednou solidárnost s konservativnou většinou, jež zemi přivádí na mizinu. Ty odpory jsou jasným důvodem, že neni možná udržovati po- slaneckou solidárnost ve Vídni na dosavadních základech. Jde-li však konservativcům upřímne o zachování jednoty »Kola polského« a ne o to. aby terrorisovali a majorisovali protivníky, nechat přijmou prostředkující návrh Běchoňského na změnu stanov. Ten návřa je posledním pokusem dáti konservativcům možnost, aby v »Kole pol- ském« upřímně zachovali pravou solidárnost. Pan dr. Rutovský odpovídal útočníkům n »Kolo polské« ve Vídni a hájil jeho dosavadn solidárnost.
Běchoňský Konopiňský doktor Rutovský Lvov Vídeň
14 article
Při hlasování jednomyslně přijat program strany demokratické spolu s návrhem pana Bě choňského. Pan Romanovič referoval o organisaci strany demokratické. Jmenem komitétu ponavrhl, aby správa strany skládala se z deseti poslanců az deseti jiných důvěrníků z poloviny z krakovských a z poloviny ze Ivovských krajů. Poslanec dr. Vitold Levický mluvil o doroz umění s jinými stranami demokratickými v zemi pokud stojí na půdě národní. Boji s konservativ nou většinou, která žene zemi do krajné mizerie není se již možná vyhnouti. Za tím účelemje třeba sjednocení stran opposičných. Dohoda strany demokratické s polskými lidovei jest už faktem dokonaným. (Hlučný potlesk celého sálu. Nyní dochází řada na Potočkovce a Stojalovčíky Se socialisty stálé sjednocení není možné, on sami by na ně nepřistoupili. Ale možno se s nimi dorozuměti o společné taktice v některých otáz- kách, ve kterých názory jsou společné. Při tom ale strana demokratická ani na vlas neodstoup od svých zásad. Spolek chorvatských spisovatelů. Letos utvořil se spolek chorvatských sp sovatelův a žurnalistů se sídlem v Záhřebé Snaha spolku těší se živému účastenství jal mužů pera, tak chorvatské aristokracie a pluto kracie, jejichž přislušnici hojně přistupují za členy zakládající. Hr. Rudolf Normann u při- stupil s dvojnásobným Z přisipěvkém,“ i poslay spolku 2000 K, hir. Ladislav Pejačévič, bar Ludvík Vranicany a Eduard Priester při stoupili s 1000 K. Kromě nich přihlásilose 7 zakladátelův s příspěvkem 400 K.
Romanovič doktor Vitold Normann Pejačévič Ludvík Vranicana Priester Hradec strana demokratický Ivovský kraj spolek chorvatský spisovatel Z přisipěvký
15 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. imossvt V Praze, 24. srpna - Kníže Nikola a Srbsko. v»lnf.« náhodou má dopis z Říma, jenž je případnou odpovědí »Reichswehrus na článek o kterém jsme se včera zminili. Podáváme je celý, protože je zajímavo i to, jaké vážnost kníže Nikola v Italii se těší. A těší se jí, dodá ofl a. ne váme, všude kromě Rakouska. Kníže Nikola byl za svého pobytu v Římě kamž přijel na pohřeb krále Humberta, před mětem nejvřelejších sympatií jak dvora, tak všech politických kruhů. Královna Márkéta ve- novala mu mimo jiné pohár, z kterého píva nebožtík král, a král Viktor Emanuel věnova mu hlavu jelena, jejž král Humbert na lovu skolil. Někteří italšti poslanci, povzbuzeni laska- vostí knížete, začali s ním hovor o událosteel srbských. Kníže zůstal ve svých odpovědeel zdrželiv, avšak ne tak, aby zatajíl své mínění Pravil, že převrat v Srbsku jistě pokračuje Bude-li převrat míti dlouhé trvání, o tom kníže se nevyslovil, ale zdálo se, jako by naplněn by nedůvěrou k budoucnosti. Když se ho tázali na poměr mezi Černou Horou a Srbskem, odpo věděl, že sám sebou bude upřímný a stálý bude-li trvalý a stálý převrat v Srbsku. Jeden z přítomných dovolil si otázku: Jaké záruky mělo by Srbsko dáti? načež kníže odvětil V Srbsku to vědí docela dobře. Na otázku. bylo-li by mezi těmi zárukami také amnestován Ranka Tajšiče, jenž prchnul Milanovi z mu čírny a na Černé Hoře našel pohostinství kníže pravil: To by ovšem znamenalo značný krok v ústrety Černé Hoře, a mám důvod abych doufal, že k němu dojde. Jinak se kníže varoval každé zmínky o Milanovi a Rakousku
Viktor Emanuel Kníže Rank Tajšič Milan Praha Srbsko Řím Rakousko Černá Hora Černá hoře Nikola Humberto
16 article
Burové v Petrohradě. u noe Petrohradské obecenstvo uspořádalo burské deputaci nadšenou ovaci, když výstoupila na varšavském nádraží. Vzduch se rozlehal provo láváním, dámy burské posly zasypávaly květi nami, pastor Gillot pozdravil je holandsky, zá stupce ruského tisku přečetl jim francouzsko adresu, na niž dr. Leyda holandsky odpověděl Když deputace vyšla na ulici, oetla se před zá stupem mnoha tisícův, jenž se uetivě roze stoupl a utvořil dlouhý špalir až na Vozněsenský
Gillot Leyda Petrohrad
17 article
V drobném prodejít ranní číslo a soli vdpoletní . . n z ve alialkách na venkově renní čísla. . . . . . . . 10 odpolední . . . . . . . . Bh Inserá ty platí se hotově sapřel Předplacení a inserty plijimá zdminl strate v Marianské slici č. J. Tim sachizejíse tez wiaike tiskársa a szpedica „ Národnica Leistáe“ Biukopisg sa uev ranst. ron
Národnica Leistá Biukopisg
18 article
prospekt. Provolávání a mávání šátky neměle konce. Z politických ohledů censura petrohrad- ským listům zakázala o burské deputaci psáti. Carem přijata nebude. Zahraničný ministr hr. Lamzdorf jí prohlásil, že politické položení ne- dovoluje, aby se Rusko jakkoli vmisilo do boje Burů s Anglií. Aopět jedna řeč Viléma II. — starší. Některé listy němacké přinášejí znovu v znění nevalně změněném a poněkud doplnénám řeč, kterou měl Vílém II. v pošledních dneci červencových k důstojnicivu, jež se chystalo k odjezdu do Činy. Řeč tuto své doby sdělil nejmehovaný Jdůstojník s »Localanzeigrem« tehdy jsme ji též otiskli. Text nyni listům rov- néž ze soukromého pramene dodaný nělišíse valně od prvého a mimo část včera už telegra- fieky sdělenou, neobsahuje také nic nového až na následující dva momenty. Císař právil, že spoléhá zvláště na dobrj střelecký výevik mužstva svého, radil, aby v tro pickém podnebi mužstvo o poledni nic pevného nejedlo a doporúčoval, aby nepřítel byl »pro své nezákonné činy ztrostán bez ohledu na vzda- dlenější praktické cile. « áNa konec, ještě na schůdkách, pravil Vi- lém II. k veliteli: Podávejte mně den m zprávý 1 Každá maličkost zajímá mne a jest pro mne důležitá, bych mohl jasně víděti. Jes mně všechnov důležitým a kdybyste oznamoval i jen: »Nového nicle Slavnost los. Krasoslava Chmelen- ského a sjezd rodáků v Bavorově.
Vilém II Localanzeigr Rusko Anglie Bavorov
19 article
Tiché město ve stínu velebné Šumavy, Bavorov soused proslaveněho Husince, prožilo v těchto dneci od 16. do 19. srpna řadu pohnutých okamžiků, které trvale vtisknou se v mysl všech účastníků s l av- nosti Chmelenského a sjezdu rodáků z Bavorova a okolí. Již dva dni před slavností sjížděli se se všech stran rodáci a hosté z blízka i z dáli, očekáváni jsouce příbuznými a známými z Bavorova i okolí. Příchozí, zvláště oni, kteří delší řadu let nezavítali do rodného svěho inísta, překvapeni byli mile vzezřením po- šumavského měsla slavnostní brány, stožáry, pra- porý hárodních barev vlály a týčily se jim vstříe domy byly opraveny a úhledně zabarveny, ulice označeny byly určitými nazvya Po nehlučné slavnosti poutní, konal se dne 10. srpna přátelský večer rodáků z Bavorova okolí v hotelu p. Jos. Šebesty. Byla to pohnutá chvíle . kdy rodáci bavorovští vítali se v hlučných projevec sympatie a přátelství, tu klesajíce si v náruč rozevře- nou, tu tisknouce si ruce, tu vzpomínajíce a budíce v paměti podoby svých soudruhů . .
Bavorův Šebesta Bavorov velebný Šumava
20 article
Schůzi zahájit p. Jos. Šebesta, městský rada. úřadující místo starosty J. Chmelenského, přivítav jmenem obecního zastupitelstva vzácné hosty v zdech starobylého města Bavorova. Jmenem výbor pořadatelského učinil tak p. Jindř. Vesel ý, učitel, přeje rodákům blahého pobytu v jich rod ští a nabí- zeje služby výboru všem, kdož budou jich potřebo- vati. Za shromážděné rodáky promluvil p. Jos. Ku- bíček, předseda klubu rak. národností ve Vídní. dotýkaje se zvláště poměrů vídeňských Čechů, k nimt snažil se obrátiti všeobecný zřetel národní. Za místn odbor Ústřední Matice školské pronesl učitel p. Jos. Haser vřele procitěnou řeč, poukazuje v ní k tomu. jak Bavorovskoná svou povinnost národní. Za příle- žitosti té odhalen byl třetí diplom Ústřední Matice školské a sebráno na Matici 15 K 23 h. Záhy roz- proudila se animovaná zábava, k níž platně přispěl zpěvem, hrou na piano a na citeru sl. Alex. Kubi- čkova, pp. Němeček, Haser a Kubíček ml. Srdečnými slovy poděkoval za milou tuto zábavu učitel p. Al Hoch z Drhovle, Drubého dne 17. srpna navštívili rodáci výslavk učednických prací, v obecné škole umístěnou Výstavka zahájena byla již v neděli dne 12. srpna p. Bedř. Mudrochem, hosp. správcem knižet Schwarzenberga, a ředitelem průmyslové školy po
Jos Šebesta Bavorův Jindřichův Čecho Haser Alex Němeček Kubíček Al Drubý Mudroch Schwarzenberg Vídeň Drhovle
21 title
FEUILLETON.
22 article Růžena Brégrov
Růžena Brégrov Bez mála čtyři léta uplynula od neblahé chvile, jež nás připravila o nejchrabřejšího zá- pasníka za práva českého národa. Právě nad- chází čtvrtý podzimek od úmrtí nezapomenutel ného vůdce, zakladatele a chefa našeho dra Julia Grégra. Otevřená rána, která českému lidu př každém záchvěvu jeho duše tolik bolu působí. ještě se nezacelila a jíž stihl nás nový, neméne bolestný zármutek. V půvabném zátiší dolském u Libšic nad Vltavou spočívá právě na loži, vonnými růžem vystlaném, ztuhlé tělo druhé choti našeho dra- hého Julia, Růženy Grégrové. Dotrpěla tiše, klidně s libezným úsměvem na tváři jako mučednice, jako oběť více než čtyřleté, vleklé nemoci, proti níž lékařská věda marný podnikala boj vyžkoušenými zbraněmi. jež jinde a jindy působily tak účinně. Rozloučila se s námi žena, která pro před- nosti svého neobyčejného duéha a v pravdě zla tého srdce hodna jest, aby hned ve chvíli moc ného rozrušení české veřejnosti alespoň letmo bylo naznačeno, co dosud jen zasvěceným, ba nejdůvěrnějším kruhům jest povědomo. Růžena Grégrová jako dáma vysoce vzdě- laná, ušlechtilá, všemu dobrému a krásnému nakloněná, jako vzorná manželka a láskyplná matka, jako dobroditelka velikých řad stráda- jících, jako podporořatelka humanitních a vla- steneckých snah zasluhuje právem, aby jí v če- ském národě zachována byla nejčestnější pa- mátka. Před dvaceti lety poprvé spatřil ji dr. Jul Grégt. Mladistvý, divčí zjev, oplývájíci něhou a oslňující sličností, rázem zaujal celou jeho bytost. Poznav, že ku kráse druži se ušlech- tilá mysl i porozumění pro všechno dobré, krásně a povznášející, byv pak i bezděčným svědkem jejího zvláštního nadání pro výchovu a vzdělání ditek, uvedl dr. Julius do své domácnosti mladistvou, sotva 22letou cho Růženu, rodem Nobackovu, nedbaje překážek.
Brégrov Grégr Julio Grégrová doktor Jula Grégt Julius Růžena Nobackův Libšice nad Vltava český národ
23 article
jež tomuto sňatku v cestu se postavily. Tal získal svým šesti dítkám z prvního, nad po- mýšlení blaženého manželstvi, novou matku. Měla nahraditi něhyplnou, šlechetnou duši, jakou byla první jeho žena z rodu někdejšího praž- ského primátora Josefa Huleše, ženu, která prožila s ním nejkrušnější počátky novinářské kariery, která ve chvilích nevýslovně trapných kdy manžel jako politický vězeň úpěl v žaláři s heroismem, jenž sotva má přikladu, skláněla se plna zoufalství nad kolébkou umírajícího dítěte, majíe zároveň na starosti potřeby rodiny i zájmy opuštěného závodu. — — — Dr. Julius Grégr byl v novém manželství nad pomýšlení šťasten. Netajil se tím. Přátelům rád se pochlubil, že mladistvá choť přinesla do jeho domu štěstí, nejčistší lásku k němu i dětem a porozumění pro jeho těžké povolání, pro jeho tužby a snahy vlastenecké. Dr. Julius Grégr žil jen svému vlastene ckému úkolu a své rodině. Plných sedmnáct let nejšťastnějšího manželství ztrávil po boku milované ženy, která byla jeho největší chloubou a radosií. Po úmorně, ducha vysilující práci zasedl vedle ni v kruh četné rodiny, aby jak láskyplný manžel a otec pookřál a se osvěži. Neznal nad tuto větší rozkoše. A také Růžena Grégrová Inula ke svému manželi oddaností a láskou, která je schopna jakékoli oběti, i největšího sebezapření. A dokázala toho. Když dr. Julius Grégr, duševní vůdce své politické strany vysílen novinářskou prací. punktačními i rukopisnými boji, roku 1896 jako mohutný, rázem podťatý kmen klesl a uvržen byv na lože, těžce onemocněl, tu jeho choť Růžena vedle starostí o šest nedospělých dítek ve dne v noci sama vzorně jej ošetřovala.
Tal Huleš doktor Julius Grégr Grégrová Růžena
24 article
Nedopustila, aby tyto služby samaritánské vy- konával někdo jiný. Přes čtyři neděle každou noc probděla u nemocného. Únavy neznala, jen chvílemi podřimla si na pelesti jeho postele. Tato obětavost, neznajíci mezi, vzbuzovala obdi i úciu všech, kdož byli jejími svědky. Marne byla varována, marně -lékaři i nejbližší přátelé upozorňovali na zkázyplné toho následky. Růžena Grégrová byla odhodlána obětovati své zdraví, život svůj za zdraví a život dra- hého muže, jen aby byl zachován národu, jemuž věrně, poctivě a statečně byl sloužil. slo Nezachránila vzácný ten život, ale podryla zdraví vlastní. Zarputilá nemoc jater zachvátila ženu druhdy zdravím kypicí a po čtyřletém zá pase včera ráno své zhoubné dilo doko- nala. — — — O Růženě Grégrové snad dnes po prve pronáší svůj soud český tisk. Nebylať v našie společenských kruzích osobností známou. Nikdy a v ničem okázale nevystupovala. Tichá, hlou- bavá její mysl nenáviděla planého hluku, jen po vydatných činech toužila. V kruhu rodinném, po boku svého man žela a mezi svými dětmi nalezala největší spo kojenost, blaho a štěstí. Tam královala po léta nezávidic nikomu jiných slasti a radovánek. Ale ze svého rodinného zátiší štědrou rukou zasahovala do všech kruhů, kde třeba bylo pod pory a pomoci. Její dobročinnost neznala míry ani mezí. Často rozdala více než mohla a měla. Nemohla pohlédnouti ve tvář slzami zarosenou pláč trpícího člověka prochvíval celou její by tostí. Kdo přišel k ní s prosbou, jistě s prázd nem neodešel.
Grégrová Grégr Marna
25 article
Měla srdce i štědrou ruku pro každého S chudou ženou zapřádala rozhovory o pomě rech její domácnosti. Počítala s ní, jak možno žíti ze skrovného výdělku, prociüila s ní vše chen žal a zármutek. S nuzným dítětem, jež se objevilo, prosíc na prahu jejího domu, la skala se jako matka ztišivši jeho hlad. Cho- robné dělnici na cestě vzala ditě z rukou, sama je čistým prádelkem opatřila, převinula i zlíbala broukavé robě, než je vrálila do rukou jeho ro dičky s láskyplným poučením, jak se má za cházeti s nemluvňaty, aby na svém zdraví ne- utrpěly újmy.ivdeu noolenn Rozhovor o výchově a hygyeně útlé mlá deže neunavil ji, byť trval celé hodiny. Říká vala, že prvním úkolem žehy jest vychovávat vlasti a národu zdravé pokolení. Sotva přečtla v novinách hlas nějakého ubožáka, volajíeíh o pomoc v nouzi, už se sháněla, kdo by mu donesl podporu: šatstvo, potravu, peníze. Ne jednou štkala pohnutim, poslouchajíc izprávy o surovém týrání dělnického lidu v územi zněm- čeném, kde se žádá, aby český člověk proda továrníkům mimo svou práci i svou národnost Bystrým úsudkem žalovala na surovost, která ovládá nynější naše poměry a dohání jedno- tlivce až ko zapírání své vlastní krve. Aby nikdo
26 article
nevěděl, sháněla pro mládež dárky i zasílala je správám škol anonymně. Jak veliké jsou řady jednotlivců, kterým poskytla menších i většíei podpor a půjček, ovšema dosud nesplacených. k rozmanitým potřebám životním, nemožno are vyličíti. Věděla, že nehodní lidé spekulují na její dobročinnost, nicméně neoslyšela nikoho, třeba často sama připravila se tim i do ne- snází. Dobrotu jejího srdce charakterisuje i tato událost: Na statku Dole přistížena byla před rokem žena při krádeží dřívi. Četníka, kterýji odváděl, hrubě urazila i byla také za toto pro- vinění pohnána ku zodpovědnosti. Poslala ma- jitelce statku list, že pro kousek dřiví je s celou svou rodinou nešťastná. Paní Grégrová v největším chvatu oznámila soudu, že zatčená žena na jejím majetku pražádné škody nezpů- sobila a ženě vzkázala, že sama zapraví i po- kutu soudem vyměřenou za urážku úřadního orgánu.
Grégrová
27 article
A co máme říci o Růženě Grégrové jak vydavatelce »Národních Listů«? Po svém zvěč nělém manželí byla v zastoupení dědiců jeh vydavatelkou. Vážně a věcně pojala svůj úko B,la sobě vědloma významu a důležitosti českého densího Jistu na všechny strany nezávislého, jehož úkolem jest, hájiti jen a jedině prospěch českého národa. Proto na houževnatý, nepřeko- natelný odpor narazily veškery snahy, které třeba jen skrytě a poviovně mohly tomu býti na úkor. Proto viděli jsme v ni paní, která do všech důsledků chránila drahocenný odkaz svého chotě Proto byli jsme ji také všichni z duše oddáni. Že nepostrádala statečnosti osvědčila i před soudem. Byvši kdysi předvolána, aby v pří pravném trestním vyhledávání podrobila se vý slechu jako obviněná z deliktu tiskového, při- pomenula, že sice při sepsání a vytištění zá vadného článku nepůsobila, nieméné ocholn jest nastoupiti důkaz pravdy, že jeho obsah jen slabě vyslihuje skutečně poměry, kteréž jsou mnohem nespravedlivější. A télo ženy, zanícené jen pro dobro krásno, dotkla se surově i slina klepu: Němkyně Grégrová! Tak psalo se z politického strannictví o paní, která u vědomí svého původu z české rodiny exulantské osvědčovala každým svým hnutím až překvapující porozumění pro všecko, co našemu národu drahé a prospěšné. Není vážnějšího podniku vlasteneckého, jejž by nebyl
Grégr Němkyně Grégrová
28 article
vydatně podporovala. Bez nároků na veřejné reklámní uznání, naopak jen s podmínkou, ž o tom nikde ani slůvka uznání se neobjevi. Své české stanovisko uhájiti dovedlai před vážnými representanty ciziny. V době, kdy německé časopisy prolhanými zprávami o praž- ských prosincových demonstracích r. 1897 sta- tečně hanobily pověst českého národa a hlavně obyvatelstva král. Prahy, přibyla paní Růžena Grégrová do Berlina, aby hledala lékařské po- moci u slavného internisty prof. Leydena. Ně- mecký učenec právě se chystal k odjezdu n venkov, když paní Grégrová přístup k němu mimořádně si zjednala. Uslyšev, že dáma při- cházi z české Prahy, obrátil se k ní nejprve nevrlým dotazem: »Jste Češka nebo Rakušanka?« — ,Jsem pacientkal“ zněla stručná odpověď. — Zaražený professor svou věc krátee odbyl. Rozuměl tolik, co dávno před nim lékaři pražští, ale jal se pokračovati: »Tady máte receptl Nóbl vy Češi nejste, drancujete krámy a odíráte každého, kdo se vám dostane do rukou.« — »Pan professor je špatně zpraven. Také v Ném- cích se drancuje a odírá. A co se o Němcích píše, je pravda, co o nás, klepr a lež. « — Roz- horlený professor: »Nechme toho.« (Potřepávaje obálkou, do níž pacientka byla vložila hone rář.) »Od vás dostanu třicet marků.« — »Vložila jsem tam marků čtyřieet a nerada vidím, že vznik spor, kdo je z nás dvou noblejší.« Ukončila poroučela se.
Grégrová profesor Leyden Češka Rakušanka Čech Němec Praha Berlín Ný
29 article
Svůj bystrý soud, prohlédavost, ušlechtilost mysli a srdce podržela Růžena Grégrová do chvíle poslední. Než anděl smrti dotknul se jí svou peruti, ještě se usmívala: »V srpnu jsem se narodila, v srpnu jsem se provdala, snad také v srpnu umru«, podotkla minulé neděle. »Jen abyto nebylo v den mých narozenin.« — A v den její narozenin 24. srpna t. r., tonuli jsme již před východem slunce v slzách, sklíčeni bolem nevýslovným nad její mrtvolou. Krásnými rů- žemi, jež zasadil a vypěstil její zvěčnělý manžel, vyzdobili jsme lože smrtelné. Červenou centifolii vložili jsme do její ruky pravé. Nářek šestisi rotků srdce i duši nám rozrýval. Anýž
Grégrová Anýž