ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 4c44b0d0-75db-11dc-86c9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 26, work 2, person 105, org 7
1 masthead
Ročník XXXXVII.
2 masthead
V Praze, v úterý 19. března 1907.
Praha
3 masthead
Číslo 78.
4 masthead
Fa ranní a odpol. listy předplácí vet v Praze v adlministranl u nlste n čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvojí donáškou nrši unt lata . . . . 7 K 60 ve fllalkách
Praha
5 masthead . 2 Kn0o
. 2 Kn0o nu něsíc . . Pošton: n . . . . 9Kah s dvojí zisilkou nnrt vta
Kněžná
6 title
Inešní čísle pro Prahu ie o 10 stranách.
Praha
7 article Nenapravitelní škůdci české země a národního míru.
Nenapravitelní škůdci české země a národního míru. Blížící se období volebních jarních vichrů ohlašuje se nám Čechům se strany ně- mecké již den za dnem rudějším zbarvením ne sice oblohy ale — mlu- vy kandidátů, kortešů, výtečníkův a časo- pisů německých. Přímo se již zase ti roz- milí naši »sůsedé« překonávají u vášnivém brojení proti pověké jednotě země české, v štvaní lidu německého proti národu našemu, jejž líčí jako svrchovaně nebezpečného ne- přitele klidné německé domoviny, ohrožují- cího svými »vpády« pokojný byt a domovské právo ubohých Němců, ba co hůře, jako upíra sytícího se z německého jmění, tyjí- cího z německých daní a přirážek zemských, odnímajícího německým synkům úřadnická místa, ukazujícího se na úřady v německých krajích, aby Němcům ve všem překážel a příkoří činil. Stalo se v klasickém podkrkonošském Manchestru, Liberci, před šesti léty — mů- žeme uvésti přesně datum: 11. srpna 1901, že ve schůzi majetníků domů jistý tamní vý- tečník štval Němce proti nám tvrzením, že prý se my Čechové chrabře přiživujemez jejich daní: »Při každé sklenici piva«, znělo okřídlené slovo jeho, »připíjí si s námi ne- jen ministr financí, nýbrž i Maďar, Poláka Čech. A proto jest na čase, aby zemské přirážky od Němců placené přišly na pro- spěch jen německým krajům, čehož lze do- síci rozdělením zemské správy, rozděle- ním země !« — Hádejte, kdo to pravil? Výtečníkem tím nebyl nikdo jiný nez dnešní německý ministr krajan p. Prade.
Čecho Němec Maďar Polák Liberec Čechy
8 article
Zůstal sice pro svou finanční mathematiku důkaz nám dlužen, ale to nevadí: Němečtí gentlemani odtud bez přestání dráždí, štvou a popuzují nesoudný svůj lid stokráte vy- vrácenou křivdou, že Němci v Čechach ze svých daní nás Čechy musejí podporovat živit, že prý jsou zkráceni ročně asi o 12 až 15 mil. K, kterých by mohli užit pro sebe. kdyby se od nás trhli a měli své samo- správné německé územní. — »Nežli svolíme ke zhojení zem- ských financí,« volal véera ve sněmu království čuského ušlechtilý německý vla- stenec pan Strache — »postavíme my Němci své podmínky. Tu nepomůže nie jiného než národní rozdělen Čech. Pronášíme tento požadavek co nej- vážněji. Jesti hanbou pro Němce, že musí se v říši habsburské dožebrávati o několik německých soudcův. Nebude žádného vyrov- nání a nepomůže žádná císařská cesta do Prahy, nebudou-li národní postuláty Němcův splněny. Musíme se rozejít, a by- chom se sobě přiblížili. Divná věc že vy Čechové jste ve Vídni federalisty, zde v Praze však největšími centralisty. « A dva dni před tím horlil vůdce ně- meckých pokrokářů dr. Eppinge před voliči trutnovskými takto: »Musíme o to dbáti, aby naše kmenová a jazyková práva v zemi byla nám patřičně zajištěna.
Němec Čecho Strach Čo Němcův doktor Eppinge Praha Vídeň
9 article
Chceme býti zabezpečení před věčnými vpády Čechů do našeho území. K tomu pak není vhodnějšího prostředku. nežli co možná nejůplnější národní roz dělení, zejména též na poli fi- nančním .. . Německé jazykove území musí býti spravováno ně- meckými úřadníky, této otázce nutno věno- vati největší pozornost !« — »Nestačí!« od- povídá však liberecký advokát: »zároven musí býti zrušeno Stremayrovo nařízení z r. 1880, dle něhož mají v celých Čechách úřadové soudní jako političtí jednati se stranami německými po německu, se stra- nami českými po česku. To je základní zlo, jež nás Němce v Čechách hněte a trápía neboť dokud se musí ve zněmčených krajích Čech jednati s českými stranami na sou- dech a hejtmanstvích po česku, dotud bude třeba v německém našem území státníeh úřadníků také češtiny znalých; ale naši sy- nové česky neumějí a tak nám sem budou stále dosazováni čeští úřadníci.«
Čecho Stremayrův Němec Čechy
10 article
Tedy především pro zněmčené kraje Čech zrušit právo Čechů, aby s nimi tamní c. k. soudové a hejtmanství jednali jejich jazykem. Příčí se to veškeré slušnosti, všemu citu právnímu, veškeré povinnosti právního státu novodobého a příčí se platnému zá- kladnímu zákonu státnímu. Ale co je po tom všem německému sobectví. Chtějí míti své německé úřadnictvo a proto vem čert právo 4 milionů obyvatel země české. »Co na tom, bude-li sebe více českých aspirantů na soudcovská místa přeskočeno?!« zní památné slovo ně- meckých agrárníků, telegrafované m-p. Beckovi a ministru rakouské justice dru. Kleinovi. Nuže, když pánové tak vášnivě se roz- toužili po své národní autonomiiv Čech a ch, když nám i na sněmu vyčítají, že prý jsme ve Vídni federalisty ale v Praze centralisty, mohlo by se logicky za to míti, že sami odpadávají od zabořilého národo- morného centralismu a chtějí ctíti my. šlenku autonomismu ne-li zemského aspoň národního tak poctivě, že nám v celém rozsahu naší české kompaktní oblasti jazykové přiznají totéž právo, jaké pro svou německou oblast požadují. Že tedy recipro- citou v celé té oblasti naší české má pano- vati na c. k. úřadech a soudech jedině ja- zyk český, že tu nemá býti nikde strpěno ani jediného německého úřadníka atd. Avšak na to u gentlemanův není ani pomyšlení! Tak oni té národní autonomii naprosto a zhola nerozumějí. Pro sebe to liko ji chtějí, jako privilej pro extra vyvolený německý kmen, ale nás chtějí i na- dále míti stlačené pod jařmo vídeňského centralismu a germanisace státní. uzákoněním němčiny jako vnitřního jazyka všech c. k. úřadův a soudů v Ci- lajtanii.
Čecho Beck Klein Čechy Vídeň Praha
11 article
Pověděl nám to jménem německých po krokářův již zcela drze Plener, pověděli nám to s rovnou bezohledností dne 13. září 1901 předseda německé strany lidové poslanec Kaiser, napsav v odpověď Schönererovi; »Pokud se týče státní němčiny, tedy trvá německá nacionální strana na tomto poža- davku svého programu nezvratně i nadálea nepřestane se uskutečnění jeho domáhati. Nemecko-národními stranami Čech poža- dované rozdvojení země tézmá býti — jak známo — pouze administrativní reformou, která státní němčině ni- kterak nevadí, nad tož aby jí vylučovala, naopak musíme prá- vě z ohledu na obmýšlené to ro- dělení Čech požadavek stát n němčiny plně a cele hájiti. Slano- visko to vyjádřeno i tím, že německo- národní strana se proti vnitřn úřadní češtině zachovala roz hodně zamítavě.« A vůdce německých pokrokářů dr. E- pinger dne 16. t. m. v Trutnově stejnou hudl: »Rakousko bez spojujícího tmele Ně- mectva nedá se trvale ani pomyslit. Proto musíme se opříti všem pokusům, čelícím k tomu, aby se vliv a moc z Vídně přenesla do zemí. Jen v semknutí se všech Němců v ústředním parlamentě jest naše spása. Dosavadní platnost němčiny musí býti všemi poslanci německými uhajo- váno, poněvadž jest pro Rakousko nezbytností Každákoliv sleva s posavadní plat- nosti němčiny byla by jen ústupkem národní ješitnosti protivníků našich! Každá vlada musí chovati na mysli, kam vedla doba jazykových nařízeníe Ejhle — násilnou německou obstrukcí z let Badenových a Thunových hrozí tedy chrabrý německý »národní autonomista« Eppinger pro případ, kdyby se nám Čechům v naší ryze české oblasti měla navrátiti vnitřní úřadní čeština. — Věru, tu nepomůže žádná cesta panovníkova do Prahy, aby klestila dráhu přes takové horstvo německé zpup nosti, křivdy a — neslušnostil
Plener Kaiser Čo doktor E pinger Němec Badenův Thunův Čecho Věra Trutnov Rakousko Vídeň Praha národní strana
12 article Sněm království českého.
Sněm království českého. V Praze, 18. března. Ve Vídni je nejoblibenějším prostředkem ob strukčním doslovné čtení došlých spisů, petic. návrhů a dotazů. Na našem sněmu obstruuje v každé schůz slavné presidium, neboť neztrpělo by, aby jedinká písmenka z toho, co p. t. zástupci lidu položi na stůl sněmovny, zůstala nepřečtena. Nikdo sice to neposlouchá a mohlo by se to zrovna tak jako ve Vídni, odevzdati prostě sten grafické kanceláři, aby s tím naložila dle povinnosti, však u nás ne- možná schůze, aby se aspoň plná hodina ne- zmařila zcela zbytečnou fádní četbou. Sněmovní zasedání skončiti má v sobotu a aby vyřízen mohl býti aspoň rozpočet, je za- potřebí, by dnes výbor rozpočtový své práce skon- čil, tak aby výsledek práce jeho dostati se mohl ve čtvrtek aspoň do plena. Zatím ale dala se zapsali dnes ještě celá řada německých řečníků k záležitosti zemské živ- nostenské rady, patrně v úmyslu, učínit pro- jednání rozpočtu nemožným První byl Všeněmec poslanec Rafael P a ch er. jenž má jinak velmi vydatný orgán a jenž témě plnou hodinu mluvil přitlumeným hlasem k nej- bližšímu okoli svému.
Praha Vídeň stůl sněmovna
13 article
Plaidoval pro to, aby vypuštěno bylo z pro- gramu příští zemské rady živnostenské hájen zájmů průmyslových, aby instituce ta vůbee jenom v interesu řemesla malého a středního obchodu byla zřízena. Mimo to doporučoval, aby se zřizením rady živnostenské bylo vy- čkáno, až jak prý se osvědčí projektovaná říšská rada živnostenská. Rozumi se samo sebou, že byl pro národnostní rozdělení rady. Tomu s rozhodností opřel se poslanec Krato chvíl, jenž s vervou dovozoval nezbytnost orgánu, jakým státi se má živnostenská rada zemská, však rovněž proto se vyslovil, aby in- stituce tato přestala výhradně na hájení zájmů živnostníka a malého obchodníka. Némecký poslanec G15ckner spustil nej dřive o »zašantročení« oněch 500.000 K, jež sněm povolil svého času na podporu strádajících živnostníků a jež po usnesení zemské živno- stenské komise byly odkázány jubilejnímu poji- šťovacímu fondu císaře Františka Josefa a potom líčil vydřidušství úrazové pojišťovny, jež prý toho příčinou, že menší živnostník nesmí posta- viti si do dílny obráběcí stroj, nechce-li, aby ho úrazovka svlékla z poslední košile. Že by živnostnictvo velký mělo prospěch ze zemské živnostenské rady, plně uznával. Jinak mluvil ale jako ostatní Němci. Poslanec Březnovský známým svým způsobem řekl Němcům trpkou pravdu, že zne- uživají debaty o vážné a důležité věci, jež týká se nejen našich, nýbrž i jejich živnostníků, k agi tačním řečem volebním. Zejména ale posvíti
Krato chvíl František Josef Němec Březnovská úrazový pojišťovna
14 article
si na rektora dra. Pfersche, jenž bez zřetele na uloženou mu reservu jako virilista promluvil minulý pátek štvavou řeč, důstojnou muže, jenž v době německé obstrukce ve Vídni snažil se kapesním nožem zjednati váhu svým argumen- tům. Posl. Březnovský ne bez oprávnění řekl panu rektorovi, že za jiných okolností by se jiný člověk za to, co provedl tento pán, octl za mřížemí. Jako krocan zrudlý a plný zuřivosti vy- vstal na to zástupce Warnsdorfu a světa ostat- ního pan Strache, aby se Pferscheho ujal posl. Březnovskému dal odvetu. Hrozil, že Němei nepovoli, dokud nebude provedeno ve všem ná- rodnostní rozdělení země a že již se o to po- starají, aby zemská živnostenská rada nestalase skutkem, nebudeli rozdělena ve sekci českou německou. Němei provázeli řeč Strach e o v demonstrativním souhlasem na doklad, že pevné jest jejich rozhodnuti zmařit vše, co zemia obyvatelstvu jest prospěšno, nepodrobí-li se zá- stupci českého lidu a neskloní-li šíji pode jho onoho principu trhacího, jenž dnes Němeům v Čechách nejvyšším jest zákonem. Poslanec Němec rozhodně a důstojně odmitl neopráv- něné žaloby na živnostenskou komisi zemskou a účinně a s vroucností hájil návrh komise. Po krátkých řečech posl. Krejčího německého poslance Wüsta a po obratném doslovu referenta posl. Krejčíka zamítnuty návrhy Němců a přijaty návrhy komise většinou, sestávající z poslanců českých a z konservativ- ních velkostatkůřů, od nichž oddělil se pouze hrabě Frant. Thun, bývalý »korunovační místo- držitel«, aniž ve sněmovně způsobilo to zvláštní pohnutí. Po skončeném hlasování všichni Němci do jednoho opustili demonstrativně za sedací síňa více už se do ni nevrátili. Jaký smysl měla demonstrace ta, nevíme
Pfersch Posl Strach Pfersche Březnovský Němei Němec Krejčí Wüst Krejčík František Vídeň Čechy Thun Warnsdorf Něme
15 article Nejvyšší maršálek zemský zahájil sezení o 11.
Nejvyšší maršálek zemský zahájil sezení o 11. 30 min dopol. Zástupci vlády: Místodržitel v král. českém hr Coudeníhove a dvorní rada Vojáček. Galerie obsazeny dosti četně. hod Návrhy a dotary. Poslanci dr. Šubrt, Houra a soudr. podali návrh na zřízení stálých revisorů při zemské účtárně pro revisi účtů obecních. V návrhu praví se v podstatě že jest nutno, aby naše hospodářství obecní podro bována byla revisím odbornými kvalifikovanými re visory zemské účtárny, kteři by z pravidla podrobili hospodálství obecní — aniž by tím zásada samo- správy dotknuta byla — revisi tenkráte, když ta nebo ona obec by o to požadala, sama ovšem ho tové výloby revise nesouc.
doktor Šubrt Houra
16 article
Posl. Blahovec a soudr. podali návrh, jenž týče se dovolené úřadnikům veřejnoprávním při vykoná- vání mandátů poslaneckých. Úřadníkům a zřízencům korporací veřejnoprávních, zejměna úřadníkům a zří- zencům státním, zemským, okresním a obecním. těmto pokud zaměstnání jsou při úřadech vícečlen ných a úřadníkům a zřízencům ústavů a fondů kor- poracemi veřejnoprávními dotovaných nebo spravo vaných, při úřadech vícečlenných zaměstnaným nesmí za účelem výkonu jich poslaneckého mandatu odepřena býti dovolená, aniž zkráceny býti jich po- žitky služební neb překažen býti pravidelný postup služební. Rovněž nemohou úřadníci a zřízenci takovi, když za postance byli zvoleni, z důvodu nevýkonu služby následkem výkonu jich mandátu poslaneckého býti propuštění nebo dáni do výslužby Posl. dr. Čelakovský a soudr. podali k místo držiteli dotaz o vybírání obecní dávky z vína ve Vysokém Mýtě. Poslanci Pacher a soudr, podali ku předsedov sněmovní komise pro změnu zřízení zemského dotaz zda se všemi silami přičiní o projednání osnovy zá- kona o volební povinnosti, jehož si občanstvo přeje. Jednací pořad. Nepřítomnost svou pro dnešní schůzi omluvil posl. Traut zl. Nejvyšší maršálek zemský prohlásil pak, že sněm je způsobilý platně se usnášeli. Osobní. Posl svob. p. Aehrenthalovi povoleno vy- stoupiti z komise zemědělské. — Posl. Trautzl omluvi svou nepřítomnost.
Posl doktor Čelakovský Pacher Blahovec Vysoký Mýto zřízenec ústav a fond kora
17 article Jeduncí pořad.
Jeduncí pořad. Potom přešlo se k jednacimu pořadu; na prvním místě bylo druhé čtení zprávy komi se živnostenské o návrhu posl. Josefa Krejčika, Václava Němce a soudruhů na změnu naz vu a stanov stávající zemské komi s živnostenské a rozšíření její působ nosti (o zřízení živnostenské rady). Posl. Pacher uznal potřebu reorganisace živno- stenského sdružení. Proti dosavadní živnostenské komisi namítá řečník, že neodpovídá zásadě, aby byla samostatným zastoupením živnostnictva a že nemůže míti náležitý vliv na provádění a opatřo vání příslušných zákonů a nařízení. Jest třeba, aby většina této komise zaujímala v ní místo na základě svobodné volby. Řečník je celkem srozuměn s pro- měnou živnostenské komise v živnostenskou radu, myslí však, že nynější chvíle není k tomu vhodná. Dříve by měla býti zřízena řlšská živnostenská rada tak, že by zemská živnostanská rada byla středním stupněm mezi říšskou živnostenskou radou a porad- ním sborem živnostenským při okresních hejtman stvích. Nová živnostenská rada zemská měla by pak býti poradním sborem živnostenským pro místo- držitelství.
Krejčik Václav Němec Posl Pacher
18 article
Řečník potom zabýval se podrobnostmi předíohy a vyslovil se pro zřízení národnostních odborů pi projektované živnostenské radě zemské. Skončil pro jevem přání, aby zemský výbor předložil sněmu návrh takový, aby byl všem poslancům přijatelný. (Soublas u přátel řečníkových) Poslanec Kratochvil vítal jako zástupce stavu živnostenského přediožený návrh, který znamená novou epochu v dějinácii slavu. Jest potřebí, aby všichni činitelé, jak vláda tak i země působily k uskutečnění pevné organisace živnostnictva. Dosu staral se stát jen o zájmy velkokapitálu, ale ukázalo se, že soustavné zanedbávání středuích vrstev vý robních mělo v zápěti jen hospodářskou bidu. Živ- nostnictvo nemile by neslo, kdyby do projektovano instituce měl býti pojat také velký obchod a velký průmysl. Tyto obory mají dostatečné fondy hmotné mohou si zájmy své hájiti samy, mohiou si na vládě i vynutiti splnění svých požadavků. Za to maloživ- nostnictvo nutně potřebuje pevného svazu, kde by jsouc tam soustředěno, snáze odpíralo nepřízní různých činite ů. Společný ústav musí tudíž míti na zřeteli pour zájmy živnostnictva. Vedie svých jiných velkých úkolů bude ústav také rádcem, až v přištím parla mentě budou projednávány živnostenské zákony
Kratochvil Živa
19 article Dosud jednalo se o živnoslnictvu bez živnostnictva
Dosud jednalo se o živnoslnictvu bez živnostnictva Příště však bude tu mohutná organisace, kter bude moci povznésti svého hlasu, kdykoli půjde zákonodárné stanovení živnostenských zájmů. Orga- nisace tato bude však také prolivahou organisace dělnické, ovšem protivahou ve smyslu dobrém, možno očekávati, že dělníci i živnostníci půjdou pak svorně vedle sebe. Nová živnostenská rada bude také velkým poradním sborem pro místodržitelství jako budou okresní jednoty živnostenské poradnímí sbory pro okresní hejtmanství. Pokud se týče otázky jazykové, nemusí býti páni z německé strany nikterak znepokojení, poněvadž je jisto, že činítelé povolant k zřízení nového ústavu, budou dbáti přísně národ- nostní nestrannosti. Chtějí-li němečtí poslanci upřímně uskotečnění tohoto ústavu, nedopustí, aby jazyková otázka stala se mu kamenem úrazu. Řečník navrhl jako dodatek k návrhům komise tuto resoluci: »Zemskému výboru se ukládá, aby při zdělávání stanov přihlížel k návrhu zákona o živno stenské radě pro král. české, který byl vypracován zemskou jednotou řemeslnických a živnostenských společenstev a přediožen byl zemskému výboru po slancem Jirouskem.« Navrh byl dostatečně podporován. Posl. Clöckner vyslovil se pro národnostní roz- dělení zamýšlené Živnostenské rady, načež vytkl ne- dostatek činnosti dosavadní zemské živnostenské komise. Členy jejími jsou také profesoři; jest vždycky neštěstím, když živnosti zachrániti chtějí lidé, kteř temu nerozumějí. Dále vytkl řečník, že jubilejnímu fondu císaře Františka Josefa byla přikázána částka 500.000 K z nouzové dotace, určená pro živnostenské účely, aniž společenstva byla tázána, zda s tím sou- souhlasí. Řečník vytkl potom, že jsou zavedeny různé zemské dávky, jež zatěžují živnostnictvo a brojil pak proti nedělnímu klidu při živnostech a na konec do- poručoval ku přijetí německé minoritní volum.
Jirousek Posl František Josef
20 article
Posl. Březnovský pravil, že po prohlášení se strany německé, že totiž nepřistoupí-li Čechové na jich požadavek, aby budoucí Živnostenská rada byla rozdělena, oni nepřipustí, aby tato věc byla vyřízena, mohla sněmovna ihned skončiti, a p. posl. Glöckner se nemusil tolik zlobit. Páni z německé strany chtějí náš sněm přivésti do takové siluace, v jaké byl polský sněm za časů svěho úpadku, chtějí zde zavéstí známě polské „niepozvalam“. My však nechceme, aby tento sněm klesl na niveau takového sněmu, kde by jedno- tlivec poroučel, a proto činitelé, kteří mají zájem o sněm, mají hleděti, aby se zde stala náprava. Bylo zde dosti mnoho mluveno, ale o věci samé skoro nic. Posl. Glockner mluvil o všem. ba i flašinetech, ale o budoucí Živnostenské radě neřekl ničeho. Je to pochopitelno; jedná se o volby a můžeme směle mluviti o „Handwerkerlängerei“ Posl. Hackel: Je podobné přísloví: Každý cikán podle sebe hádál Posl. Březnovský pokračuje, pravil: Prohlášení pana místodržitele se mi nejlépe zamlouvalo. On řekl že vláda proti utvoření živnostenské rady nemá ni- čeho, že bude uvažovati o všem, když jedná se o zří- zení této rady z prostředků zemských. (Veselost.) T já větím. Když jedná se o instituci, kterou ze svých prostředků si máme utvořiti, to je vláda vždy ochotna.
Posl Březnovská Čecho Glöckner Cikán Glockner budoucí živnostenský rada
21 article
Jak pánové z německé strany odůvodňovali ná- vrh svůj na rozdělení budouci Živnostenské rady. je velice zajímavo. Pan Lipka si přál, aby se všem dobře vedlo. Ale proto nemusí býti Živnostenská rada ještě rozdělena. Když někdo má již právo volati po rozdělení, tak bychom to právo měli my a mám tu drastické příklady na obchodních komorách v l- berci atd. Jak zachází se tam s českým živnostni- ctvem! J. jinak jednají komory obchodní české pražská, plzzňská a česko-budějovická! Jak se tan benevolentně přichází německému živnostnictvu vstříc, někdy i na úkor Čechů.
Lipka Čecho
22 article
Pan prof. Plersche poukazoval zase na to,že my jsme přišli s tím návrhem na utvoření Živnosten- ské rady steprve, když slát chce zaříditi stálý poradní sbor živnostenský. Tím prý chceme paralysovati tuto říšskou komisi. Je viděti, že prof. Pfersche už dlouho nepracoval v řemeslnických věcech, že nečell ničeho a že neví, kdy návrh náš byl podán, že se tak totiž stalo před dvěma roky. Pan Pfersche vášnivě odůvodňoval svůj konečný návrh vyhrožováním. Tak. pánové, mluví němečtí profesoři, a já bych si jen přál, abychom konečně slyšeli též se strany našich českých profesorů něco podobného. Vzpomínám na scénu, která se odehrála na říšské radě a ve které účinkoval pan prof. Pfersche, který jest „Obmann des deutschen Gewerbebundes“, který nemůže ani umříti ani býti na světě. Pořádný, pravý dajěnacionální ře meslník tam ani není! Když sem slyšen řeč páně Pierschovu, měl jsem dojem, že pan Plersche chce konkuroveti s Glöcknerem; vždyť tahé provozuje ře- meslo nožířské! (Hlasy: Kudly!) Doufali jsme, že Němci půjdou s námi společně Na Moravě podobná instituce blíží se ke svému usku- tečnění, ale zde pání Němci potřebují něco pro příšt volby, a tu řemeslník musí ustoupiti. Zajímavo jest. že páni Němci v živnostanské komisi, když se jednale o Živnostenskou radu, tak příkře proli tomu se ne- stavěti a věcně byli pro to. Budeme-li tak dále jednati, seznáme, že není další „polužití možným, a půjde-li to tak dále, tu vy, páni Němci, seznáte, ž brzy vaši řemeslníci prohlédnou šalebnou hru a při příštích volbách, až budeme mti společného nepřítele. zajisté že budeme se hleděti spojiti, a že tento nepřítel nám napraví hlavu. (Výborně! Potlesk.) Posl. dr. Hackel: Už je konec?
profesor Plersch Pfersch Pierschův Glöckner Němec Posl doktor Hackel Morava Kudla
23 article
Posl. Bíeznovský: Co, chcete ještě něco? Poslanec Strache polemisoval nejprve s po- poslancem Březnovským, načež tvrdil, že Němei platí 51 proc. veškerých daní a dávek zemských proto zasluhují, aby se jim dostalo polovice vše ho. čeho země poskytuje v kterémkoli oboru. Rečník žádal tedy, aby zamýšlená Živnostenská rada byla rozdělena v národnostní sekce. Na to polemiseval řečník s poslancem Krato chvílem, tvrdě dále, že Němci sice uznávají auto nomní stránku zamýšlené nové korporace živno- stenské, ale že chtějí právě ve své části rozhodova autonomně sami. Pažadavek dělení všeho budou Němci klásti soustavně, nechtíce trpět, aby na př jejich prosby a hrozby vyznívaly u vělšiny sně- movní úplně na prázdno. Nebudou li vyslyšeni, za hájí opět obstrukci a znemožní tím způsobem ve- škerou práci sněmovní; v zájmu spořádané správy zemské bylo by tedy žádoueno, aby k takovému kroku Němci nebyli dobnání. Potom mluvil řečník českém státním právu, tvrdě, že se nedá do 20. slo letí vměstnati, a že, nehledě k tomu, státní právo české nemá co činiti s různými hospodářskými zá ležilostmi, které na sněmu mají se projednat. Na mítá li se, že rozdělení veškeré správý zemské by zvýšilo nesmírně správní náklady, dlužno proti tomu opáditi, že v sekcích, národnostně rozdělených, se více a věcněji pracuje. Němci k vůli své idei rozdě- lení země neobavají se zvýšiti náklady na dvojitou správu zemskou.
Posl Strach Březnovská Němec
24 article
Řečník potom vytkl, že z české strany žádáno bylo, aby pro sněm a zemský výbor, jakož i pr autonomní úřady zemské postavila se nová budova stavba ta stála by mnoho milionů a byla by za stísněných finančních poměrů zemských plýtváním penězi Za takových poměrů byla by sanace financ zemských pro delší dobu bezůčelnou. Kdyby Če chové viděli, že diuhová břemena zemská jsou zmen- šena, vystoupili by opět s novými požadavky a ne- snáze ve financích zemských nastaly by opět. Sa nace financí zemských nastané teprve pak, až bude úplně rozdělena ve všech oborech celá správa zemská. Rečník mluvil pak o sněmovní komisi pro zále žitosti pojišťování a hájil stanovisko Němci zastá V drobném prodejit ranní číslo o sobě . . odpolední . . . . za 2 Ve slialkách na venkově. ranní číslo. . . . . . . . 10 h odpolední . . . . . . . . 4h Inserát platí se hotově zapřel. Předplaeení a inserty přijímá zdminl- strace v Marianské ulici č. 3. Tam nacházejí se též redakce tiskárna a ezpedice „Národnich Listů“ Rukopisy so nevraceji
Němec
25 article
vané, t. j. aby zemská pojišťovna taktéž národnostně byla rozdělena. Pořádku nedosáhne se dříve, dokud úplné roz- dělení nebude provedeno. Jest úkolem všech něme- ckých stran, ve sněmu zastoupených, aby se ho soustavně domáhaly. Ve smyslu tom Němci zahájí nejprudší odpor také proti statutu zemské Živno- stenské rady, jestliže nebude přijato jejich minoritní votum, které žádá národnostní rozdělení Živnostenské rady. (Hlučný potlesk a souhlas u přátel řeční- kových.) Poslanec Březnovský: A co uděláte při národ- nostním rozdělení se Židy? Poslanec dr. Schreiner: Ach ten »August« zase dělá špatné vlipy Poslanec Zuleger: Německé Židy dostanemea čeští zůstanou u vás. Nejvyšší maršálek zemský prohlásil pak debatu za skončenou. Poněvadž zpravodaj menšiny posl. Markert vzdal se slova, udělil závěrečné slovo posl. Krejčíkovi. Posl. Němec pravil, že nechápe, proč najednou se strany Němců dokonce se vyhrožuje obstrukcí. když dosud veškeré jednání v zemské živ- nostenské komisi ss dálo za úplného souhlasu zástupců obou národností, když dosud všechna usnesení stávala se jednomyslně. (Slyšte! Slyšte!) Řečník se do- volává dra Urbana, prof. Rauchberga a jiných Němců. kteří rovněž zasedali v komisi, jako svědků, že sou- hlasili s každou iniciativou se strany české a do- konce vzdali dík přísedícímu zemského výboru poslanci Adámkovi za nestran- nost, s jakou zemský výbor pečovalo zájmy německého živnostnictva. (Vý- borně!) Hlasy: Ale nebyli tam ti štváči! Nebyl tam Přersche a Strache!
Němec Březnovská Žid doktor Schreiner August Zuleger Markert Krejčík Posl Urban profesor Rauchberg Adámek
26 article
Posl. Němec pokračuje pravil: Rovněž v Jubi- lejním fondu císaře Františka Josela po celou řadu let panoval naprostý sou- hlas mezi zástupcí obou národnoslí, po- něvadž všichni uznávali, že stejně je dbáno zájmů živnostníků českých i ně- meckých. Rečník uvedí pak důkazy, jak smýšli vlastní zástupci německého živnostnictva a vytkl poslancům německým, že, neznajíce pravých zájmů svého voličstva, umělým způsobem vnesli do nyněj- šího jednání moment politický. Je vidět, že neznají ani návrnu komise, proti ěmuž bojují. Vždyť návrh ponechává zem. výboru přípravy a vyjednávání jak s německými tak s českými živnostníky. Zemský výbor zajistě pak svolá anketu, kde bude dosti při- ležitosti, aby zástupci obou národností mohli názory své řádně uplatníti a vyměniti. To, co nyní na nás chtěji pánové s druhé strany, není ničím jiným než vynucováním národnostní převahy pro sebe. Chcete míti rozdělené místodržitelství, finanění ředitelstvía nyní chcele rozděliti i instituci, která má hájiti i zá- jmy čistě stavovské bez rozdílu národnosti Hlasy: To mluví jen tak s okna! Posl. Březnovský: Pfersche chce ulovit mandátl Posl. Němec vyslovil na konec přání, aby po nynější válečné vřavě nastala klidná rozvaha, a aby zejměna němečtí poslanci dospěli k přesvědčení, ž nemohou svoji politickou agitaci stotožňovati se zájmy německého živnostnictva. (Výborně! Potlesk.) Posl. Wůst pravil, že zřízením živnostenské rady zemské se živnostnictvu nepomůže, spíše bylo b třeba zřízení poradního sboru živnostenského při mi- nisterstvu obchodu. Tam našlo by živnostnicivo obou národů společnou ochranu. Řečník potom kritisoval jednollivosti předlohy.
Posl Němec Josel Jubi
27 article
Posl. Krejčí pravil, že moment politický vnesli do rozpravy Němci. Rečník mluví jako obchodník a jako místopředseda Zemské jednoty českých obchodních gremií v královslví českém, aby objasnil slanovisko její. Jako přivrženec rozšíření zemské autonomiea politiky hospodářské vítá předložený návrh. Zřízením této instituce bude naše zemské zastupitelstvo násle- dovati jen příkladu států jiných, kde v zájmu slavu obchodnického podobné korporace již blahodárně pů- sobí. Má-li pak tato instituce svému úkolu vyhověti, jest třeba, by měla řádně vypravenou kancelář, kde budou zasedati nejen theoretikové, ale i mužové praktického vzdělání. Dnes, když bude zaveden do živnosti obchodní průkaz způsobilosti, jest potřebí, aby podobná kor- porace byla zřízena. Obchodní komora pražská při- cházela vždy stavu živnostenskému a obchodnímu vstříc, ale nemá, jakož i jiné komory obchodní do- statečně exekutivy, aby mohla po každé stránce vy- hovovati. Rečník souhlasí s návrhem, který jest před- ložen a apeluje na sněm a vládu, aby příčinily se o brzké uskulečnění této instituce. (Potlesk.) Zpravodaj posl. Krejčík vyslovil povděk z pro- hlášení místodržitele, jakož i zástupce zemědělstva Potom polemisoval s posl. Strachem, jenž vylýkal nehospodárnost ve správě zemské; rozpočet ovšem stále se zvyšuje, ale jsou to právě náklady na potřeby německé, které tohoto zvýšení vyžadují. O projevu rektora dra. Plersche pravil řečník, že netřeba činiti z něho důsledků, poněvadž ze všeho je vidno, že úr.
Posl Krejčí Němec Krejčík
28 article
Pferache není ve věcech živnostenských odborníkem. Dokázal to nejlépe svou výtkou, že byla celá tato akce podniknuta, aniž bylo dotazováno německé živ- nostnictvo. Jest vidětí, že prof. Pfersche tužeb ně- meckého živnostnictva vůbec nezná, jinak by věděl, že v této věci jest mezi živnostnictvem bez rozdílu národnosti smýšlení jedno a totěž. S rozdělením zamýšlené živnostenské rady dle národnosti nelze souhlasiti, poněvadž by se tím nová instituce slal stejně těžkopádnou a neobratnou jako stávající nyní instituce jiné. Rozdělení neosvědčilo se ani v zemědělské radě a, pokud se týče spravedl- nosti, pravil řečník s plným přesvědčením, že budou v živnostenské radě zasedati mužové, jimž bude ne- strannost a spravedlnost nade všecko, a kteří nikdy neopováží se nešetrně dotknouti zástupců jednoho nebo druhého národa. Na konec doporučil zpravodaj návrh komise. Výborněů Nejvyšší maršálek zemský zavedl pak hlasování Návrh rektora prof. Pferschea na přechod k jednacímu pořadu o prvních třech bodech návrhu komise byl zamítnut.
profesor Pfersch Pferschea
29 article
Rovněž zamílnuto bylo minoritní votum, formu- lované posl. Markertem a přijímá se bod prví dle návrhu komise Návrhy posl. Pachra a Pferschea ke dru- hému bodu návrhu komise byly zamilnuty; bod ten byl přijat dle návrhu komise. Také třetí a čtvrtý bod byl přijat dle ná- vrhu komise. Dále přijat byl návrh posl. Kratochvíla. Tím jsou zároveň vyřízeny petice, na něž komise poukázala. Nejvyšší maršálek zemský skončil pak pro po- kročilou dobu schůzi a prohlásil, že interpelace během schůze podané dá přečísti teprve počátkem schůze příštl. Nově zvolený posl. ryt. Kopetz složil slib ja- zykem německým. Příští schůze dnes v úterý 19. t. m. o 11. hod. dopol. Na jednacím poladu jsou: 1. Nevyřízené před- měty dnešního jednacíhc pořadu, 2. druhé čtení zprá- vy komise školské o přístupu učitelův evangelických k pensijnímu fondu učitelstva, 3. druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o návrhu posl. Krütznem a soudr. o vybírání poplatků z převodu pozemků, které obce vykoupily ke stavbě veřejných silnic, 4. druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okr. a obecní a návrhu posl. Blahovce a soudr. na zřízení pokladen pro léčení hospodářské čeledi. Schůze skončena o 3 hod. 30 min. odpol.
Markert Kratochvíl Blahovec