1
masthead
Ročník XXXXVII.
2
masthead
V Praze, v úterý 19. března 1907.
Praha
4
masthead
Fa ranní a odpol. listy
předplácí vet
v Praze v adlministranl
u nlste
n čtvrt leta . . . . 6 K —h
s dvojí donáškou
nrši
unt lata . . . . 7 K 60
ve fllalkách
Praha
5
masthead
. 2 Kn0o
. 2 Kn0o
nu něsíc . .
Pošton:
n . . . . 9Kah
s dvojí zisilkou
nnrt vta
Kněžná
6
title
Inešní čísle pro Prahu ie o 10 stranách.
Praha
7
article
Nenapravitelní škůdci české
země a národního míru.
Nenapravitelní škůdci české
země a národního míru.
Blížící se období volebních jarních vichrů
ohlašuje se nám Čechům se strany ně-
mecké již den za dnem rudějším
zbarvením ne sice oblohy ale — mlu-
vy kandidátů, kortešů, výtečníkův a časo-
pisů německých. Přímo se již zase ti roz-
milí naši »sůsedé« překonávají u vášnivém
brojení proti pověké jednotě země české, v
štvaní lidu německého proti národu našemu,
jejž líčí jako svrchovaně nebezpečného ne-
přitele klidné německé domoviny, ohrožují-
cího svými »vpády« pokojný byt a domovské
právo ubohých Němců, ba co hůře, jako
upíra sytícího se z německého jmění, tyjí-
cího z německých daní a přirážek zemských,
odnímajícího německým synkům úřadnická
místa, ukazujícího se na úřady v německých
krajích, aby Němcům ve všem překážel a
příkoří činil.
Stalo se v klasickém podkrkonošském
Manchestru, Liberci, před šesti léty — mů-
žeme uvésti přesně datum: 11. srpna 1901,
že ve schůzi majetníků domů jistý tamní vý-
tečník štval Němce proti nám tvrzením, že
prý se my Čechové chrabře přiživujemez
jejich daní: »Při každé sklenici piva«, znělo
okřídlené slovo jeho, »připíjí si s námi ne-
jen ministr financí, nýbrž i Maďar, Poláka
Čech. A proto jest na čase, aby zemské
přirážky od Němců placené přišly na pro-
spěch jen německým krajům, čehož lze do-
síci rozdělením zemské správy, rozděle-
ním země !« —
Hádejte, kdo to pravil?
Výtečníkem tím nebyl nikdo jiný nez
dnešní německý ministr krajan p. Prade.
Čecho
Němec
Maďar
Polák
Liberec
Čechy
8
article
Zůstal sice pro svou finanční mathematiku
důkaz nám dlužen, ale to nevadí: Němečtí
gentlemani odtud bez přestání dráždí, štvou
a popuzují nesoudný svůj lid stokráte vy-
vrácenou křivdou, že Němci v Čechach ze
svých daní nás Čechy musejí podporovat
živit, že prý jsou zkráceni ročně asi o 12 až
15 mil. K, kterých by mohli užit pro sebe.
kdyby se od nás trhli a měli své samo-
správné německé územní. —
»Nežli svolíme ke zhojení zem-
ských financí,« volal véera ve sněmu
království čuského ušlechtilý německý vla-
stenec pan Strache — »postavíme my
Němci své podmínky. Tu nepomůže
nie jiného než národní rozdělen
Čech. Pronášíme tento požadavek co nej-
vážněji. Jesti hanbou pro Němce, že musí
se v říši habsburské dožebrávati o několik
německých soudcův. Nebude žádného vyrov-
nání a nepomůže žádná císařská cesta do
Prahy, nebudou-li národní postuláty Němcův
splněny. Musíme se rozejít, a by-
chom se sobě přiblížili. Divná věc
že vy Čechové jste ve Vídni federalisty,
zde v Praze však největšími centralisty. «
A dva dni před tím horlil vůdce ně-
meckých pokrokářů dr. Eppinge
před voliči trutnovskými takto: »Musíme
o to dbáti, aby naše kmenová a jazyková
práva v zemi byla nám patřičně zajištěna.
Němec
Čecho
Strach
Čo
Němcův
doktor
Eppinge
Praha
Vídeň
9
article
Chceme býti zabezpečení před věčnými
vpády Čechů do našeho území.
K tomu pak není vhodnějšího prostředku.
nežli co možná nejůplnější národní roz
dělení, zejména též na poli fi-
nančním .. . Německé jazykove
území musí býti spravováno ně-
meckými úřadníky, této otázce nutno věno-
vati největší pozornost !« — »Nestačí!« od-
povídá však liberecký advokát: »zároven
musí býti zrušeno Stremayrovo
nařízení z r. 1880, dle něhož mají v celých
Čechách úřadové soudní jako političtí jednati
se stranami německými po německu, se stra-
nami českými po česku. To je základní
zlo, jež nás Němce v Čechách hněte a trápía
neboť dokud se musí ve zněmčených krajích
Čech jednati s českými stranami na sou-
dech a hejtmanstvích po česku, dotud bude
třeba v německém našem území státníeh
úřadníků také češtiny znalých; ale naši sy-
nové česky neumějí a tak nám sem budou
stále dosazováni čeští úřadníci.«
Čecho
Stremayrův
Němec
Čechy
10
article
Tedy především pro zněmčené kraje
Čech zrušit právo Čechů, aby s nimi tamní
c. k. soudové a hejtmanství jednali jejich
jazykem. Příčí se to veškeré slušnosti, všemu
citu právnímu, veškeré povinnosti právního
státu novodobého a příčí se platnému zá-
kladnímu zákonu státnímu. Ale co je po tom
všem německému sobectví. Chtějí míti své
německé úřadnictvo a proto vem čert právo
4 milionů obyvatel země české. »Co na
tom, bude-li sebe více českých
aspirantů na soudcovská místa
přeskočeno?!« zní památné slovo ně-
meckých agrárníků, telegrafované
m-p. Beckovi a ministru rakouské justice
dru. Kleinovi.
Nuže, když pánové tak vášnivě se roz-
toužili po své národní autonomiiv
Čech a ch, když nám i na sněmu vyčítají,
že prý jsme ve Vídni federalisty ale v Praze
centralisty, mohlo by se logicky za to míti,
že sami odpadávají od zabořilého národo-
morného centralismu a chtějí ctíti my.
šlenku autonomismu ne-li zemského
aspoň národního tak poctivě, že nám v
celém rozsahu naší české kompaktní oblasti
jazykové přiznají totéž právo, jaké pro svou
německou oblast požadují. Že tedy recipro-
citou v celé té oblasti naší české má pano-
vati na c. k. úřadech a soudech jedině ja-
zyk český, že tu nemá býti nikde strpěno
ani jediného německého úřadníka atd.
Avšak na to u gentlemanův není ani
pomyšlení! Tak oni té národní autonomii
naprosto a zhola nerozumějí. Pro sebe to
liko ji chtějí, jako privilej pro extra
vyvolený německý kmen, ale nás chtějí i na-
dále míti stlačené pod jařmo vídeňského
centralismu a germanisace státní.
uzákoněním němčiny jako vnitřního
jazyka všech c. k. úřadův a soudů v Ci-
lajtanii.
Čecho
Beck
Klein
Čechy
Vídeň
Praha
11
article
Pověděl nám to jménem německých po
krokářův již zcela drze Plener, pověděli nám
to s rovnou bezohledností dne 13. září 1901
předseda německé strany lidové poslanec
Kaiser, napsav v odpověď Schönererovi;
»Pokud se týče státní němčiny, tedy trvá
německá nacionální strana na tomto poža-
davku svého programu nezvratně i nadálea
nepřestane se uskutečnění jeho domáhati.
Nemecko-národními stranami Čech poža-
dované rozdvojení země tézmá
býti — jak známo — pouze administrativní
reformou, která státní němčině ni-
kterak nevadí, nad tož aby jí
vylučovala, naopak musíme prá-
vě z ohledu na obmýšlené to ro-
dělení Čech požadavek stát n
němčiny plně a cele hájiti. Slano-
visko to vyjádřeno i tím, že německo-
národní strana se proti vnitřn
úřadní češtině zachovala roz
hodně zamítavě.«
A vůdce německých pokrokářů dr. E-
pinger dne 16. t. m. v Trutnově stejnou
hudl: »Rakousko bez spojujícího tmele Ně-
mectva nedá se trvale ani pomyslit. Proto
musíme se opříti všem pokusům, čelícím
k tomu, aby se vliv a moc z Vídně
přenesla do zemí. Jen v semknutí se
všech Němců v ústředním parlamentě jest naše
spása. Dosavadní platnost němčiny
musí býti všemi poslanci německými uhajo-
váno, poněvadž jest pro Rakousko nezbytností
Každákoliv sleva s posavadní plat-
nosti němčiny byla by jen ústupkem
národní ješitnosti protivníků našich!
Každá vlada musí chovati na mysli, kam
vedla doba jazykových nařízeníe
Ejhle — násilnou německou obstrukcí z let
Badenových a Thunových hrozí tedy chrabrý
německý »národní autonomista« Eppinger pro
případ, kdyby se nám Čechům v naší ryze
české oblasti měla navrátiti vnitřní úřadní
čeština. — Věru, tu nepomůže žádná cesta
panovníkova do Prahy, aby klestila dráhu
přes takové horstvo německé zpup
nosti, křivdy a — neslušnostil
Plener
Kaiser
Čo
doktor
E pinger
Němec
Badenův
Thunův
Čecho
Věra
Trutnov
Rakousko
Vídeň
Praha
národní strana
12
article
Sněm království českého.
Sněm království českého.
V Praze, 18. března.
Ve Vídni je nejoblibenějším prostředkem ob
strukčním doslovné čtení došlých spisů, petic.
návrhů a dotazů.
Na našem sněmu obstruuje v každé schůz
slavné presidium, neboť neztrpělo by, aby jedinká
písmenka z toho, co p. t. zástupci lidu položi
na stůl sněmovny, zůstala nepřečtena. Nikdo sice
to neposlouchá a mohlo by se to zrovna tak jako
ve Vídni, odevzdati prostě sten grafické kanceláři,
aby s tím naložila dle povinnosti, však u nás ne-
možná schůze, aby se aspoň plná hodina ne-
zmařila zcela zbytečnou fádní četbou.
Sněmovní zasedání skončiti má v sobotu
a aby vyřízen mohl býti aspoň rozpočet, je za-
potřebí, by dnes výbor rozpočtový své práce skon-
čil, tak aby výsledek práce jeho dostati se mohl
ve čtvrtek aspoň do plena.
Zatím ale dala se zapsali dnes ještě celá
řada německých řečníků k záležitosti zemské živ-
nostenské rady, patrně v úmyslu, učínit pro-
jednání rozpočtu nemožným
První byl Všeněmec poslanec Rafael P a ch er.
jenž má jinak velmi vydatný orgán a jenž témě
plnou hodinu mluvil přitlumeným hlasem k nej-
bližšímu okoli svému.
Praha
Vídeň
stůl sněmovna
13
article
Plaidoval pro to, aby vypuštěno bylo z pro-
gramu příští zemské rady živnostenské hájen
zájmů průmyslových, aby instituce ta vůbee
jenom v interesu řemesla malého a středního
obchodu byla zřízena. Mimo to doporučoval,
aby se zřizením rady živnostenské bylo vy-
čkáno, až jak prý se osvědčí projektovaná
říšská rada živnostenská. Rozumi se samo
sebou, že byl pro národnostní rozdělení rady.
Tomu s rozhodností opřel se poslanec Krato
chvíl, jenž s vervou dovozoval nezbytnost
orgánu, jakým státi se má živnostenská rada
zemská, však rovněž proto se vyslovil, aby in-
stituce tato přestala výhradně na hájení zájmů
živnostníka a malého obchodníka.
Némecký poslanec G15ckner spustil nej
dřive o »zašantročení« oněch 500.000 K, jež
sněm povolil svého času na podporu strádajících
živnostníků a jež po usnesení zemské živno-
stenské komise byly odkázány jubilejnímu poji-
šťovacímu fondu císaře Františka Josefa a potom
líčil vydřidušství úrazové pojišťovny, jež prý
toho příčinou, že menší živnostník nesmí posta-
viti si do dílny obráběcí stroj, nechce-li, aby
ho úrazovka svlékla z poslední košile. Že by
živnostnictvo velký mělo prospěch ze zemské
živnostenské rady, plně uznával. Jinak mluvil
ale jako ostatní Němci.
Poslanec Březnovský známým svým
způsobem řekl Němcům trpkou pravdu, že zne-
uživají debaty o vážné a důležité věci, jež týká
se nejen našich, nýbrž i jejich živnostníků, k agi
tačním řečem volebním. Zejména ale posvíti
Krato chvíl
František Josef
Němec
Březnovská
úrazový pojišťovna
14
article
si na rektora dra. Pfersche, jenž bez zřetele na
uloženou mu reservu jako virilista promluvil
minulý pátek štvavou řeč, důstojnou muže, jenž
v době německé obstrukce ve Vídni snažil se
kapesním nožem zjednati váhu svým argumen-
tům. Posl. Březnovský ne bez oprávnění řekl
panu rektorovi, že za jiných okolností by se
jiný člověk za to, co provedl tento pán, octl
za mřížemí.
Jako krocan zrudlý a plný zuřivosti vy-
vstal na to zástupce Warnsdorfu a světa ostat-
ního pan Strache, aby se Pferscheho ujal
posl. Březnovskému dal odvetu. Hrozil, že Němei
nepovoli, dokud nebude provedeno ve všem ná-
rodnostní rozdělení země a že již se o to po-
starají, aby zemská živnostenská rada nestalase
skutkem, nebudeli rozdělena ve sekci českou
německou. Němei provázeli řeč Strach e o v
demonstrativním souhlasem na doklad, že pevné
jest jejich rozhodnuti zmařit vše, co zemia
obyvatelstvu jest prospěšno, nepodrobí-li se zá-
stupci českého lidu a neskloní-li šíji pode jho
onoho principu trhacího, jenž dnes Němeům
v Čechách nejvyšším jest zákonem. Poslanec
Němec rozhodně a důstojně odmitl neopráv-
něné žaloby na živnostenskou komisi zemskou
a účinně a s vroucností hájil návrh komise.
Po krátkých řečech posl. Krejčího
německého poslance Wüsta a po obratném
doslovu referenta posl. Krejčíka zamítnuty
návrhy Němců a přijaty návrhy komise většinou,
sestávající z poslanců českých a z konservativ-
ních velkostatkůřů, od nichž oddělil se pouze
hrabě Frant. Thun, bývalý »korunovační místo-
držitel«, aniž ve sněmovně způsobilo to zvláštní
pohnutí.
Po skončeném hlasování všichni Němci do
jednoho opustili demonstrativně za sedací síňa
více už se do ni nevrátili.
Jaký smysl měla demonstrace ta, nevíme
Pfersch
Posl
Strach
Pfersche
Březnovský
Němei
Němec
Krejčí
Wüst
Krejčík
František
Vídeň
Čechy
Thun
Warnsdorf
Něme
15
article
Nejvyšší maršálek zemský zahájil sezení o 11.
Nejvyšší maršálek zemský zahájil sezení o 11.
30 min dopol.
Zástupci vlády: Místodržitel v král. českém hr
Coudeníhove a dvorní rada Vojáček.
Galerie obsazeny dosti četně.
hod
Návrhy a dotary.
Poslanci dr. Šubrt, Houra a soudr. podali návrh
na zřízení stálých revisorů při zemské účtárně pro
revisi účtů obecních. V návrhu praví se v podstatě
že jest nutno, aby naše hospodářství obecní podro
bována byla revisím odbornými kvalifikovanými re
visory zemské účtárny, kteři by z pravidla podrobili
hospodálství obecní — aniž by tím zásada samo-
správy dotknuta byla — revisi tenkráte, když ta
nebo ona obec by o to požadala, sama ovšem ho
tové výloby revise nesouc.
doktor
Šubrt
Houra
16
article
Posl. Blahovec a soudr. podali návrh, jenž týče
se dovolené úřadnikům veřejnoprávním při vykoná-
vání mandátů poslaneckých. Úřadníkům a zřízencům
korporací veřejnoprávních, zejměna úřadníkům a zří-
zencům státním, zemským, okresním a obecním.
těmto pokud zaměstnání jsou při úřadech vícečlen
ných a úřadníkům a zřízencům ústavů a fondů kor-
poracemi veřejnoprávními dotovaných nebo spravo
vaných, při úřadech vícečlenných zaměstnaným
nesmí za účelem výkonu jich poslaneckého mandatu
odepřena býti dovolená, aniž zkráceny býti jich po-
žitky služební neb překažen býti pravidelný postup
služební. Rovněž nemohou úřadníci a zřízenci takovi,
když za postance byli zvoleni, z důvodu nevýkonu
služby následkem výkonu jich mandátu poslaneckého
býti propuštění nebo dáni do výslužby
Posl. dr. Čelakovský a soudr. podali k místo
držiteli dotaz o vybírání obecní dávky z vína ve
Vysokém Mýtě.
Poslanci Pacher a soudr, podali ku předsedov
sněmovní komise pro změnu zřízení zemského dotaz
zda se všemi silami přičiní o projednání osnovy zá-
kona o volební povinnosti, jehož si občanstvo přeje.
Jednací pořad.
Nepřítomnost svou pro dnešní schůzi omluvil
posl. Traut zl.
Nejvyšší maršálek zemský prohlásil pak, že
sněm je způsobilý platně se usnášeli.
Osobní.
Posl svob. p. Aehrenthalovi povoleno vy-
stoupiti z komise zemědělské. — Posl. Trautzl omluvi
svou nepřítomnost.
Posl
doktor
Čelakovský
Pacher
Blahovec
Vysoký Mýto
zřízenec ústav a fond kora
17
article
Jeduncí pořad.
Jeduncí pořad.
Potom přešlo se k jednacimu pořadu; na prvním
místě bylo druhé čtení zprávy komi se
živnostenské o návrhu posl. Josefa Krejčika,
Václava Němce a soudruhů na změnu naz vu
a stanov stávající zemské komi s
živnostenské a rozšíření její působ
nosti (o zřízení živnostenské rady).
Posl. Pacher uznal potřebu reorganisace živno-
stenského sdružení. Proti dosavadní živnostenské
komisi namítá řečník, že neodpovídá zásadě, aby
byla samostatným zastoupením živnostnictva a že
nemůže míti náležitý vliv na provádění a opatřo
vání příslušných zákonů a nařízení. Jest třeba, aby
většina této komise zaujímala v ní místo na základě
svobodné volby. Řečník je celkem srozuměn s pro-
měnou živnostenské komise v živnostenskou radu,
myslí však, že nynější chvíle není k tomu vhodná.
Dříve by měla býti zřízena řlšská živnostenská rada
tak, že by zemská živnostanská rada byla středním
stupněm mezi říšskou živnostenskou radou a porad-
ním sborem živnostenským při okresních hejtman
stvích. Nová živnostenská rada zemská měla by pak
býti poradním sborem živnostenským pro místo-
držitelství.
Krejčik
Václav Němec
Posl
Pacher
18
article
Řečník potom zabýval se podrobnostmi předíohy
a vyslovil se pro zřízení národnostních odborů pi
projektované živnostenské radě zemské. Skončil pro
jevem přání, aby zemský výbor předložil sněmu
návrh takový, aby byl všem poslancům přijatelný.
(Soublas u přátel řečníkových)
Poslanec Kratochvil vítal jako zástupce stavu
živnostenského přediožený návrh, který znamená
novou epochu v dějinácii slavu. Jest potřebí, aby
všichni činitelé, jak vláda tak i země působily
k uskutečnění pevné organisace živnostnictva. Dosu
staral se stát jen o zájmy velkokapitálu, ale ukázalo
se, že soustavné zanedbávání středuích vrstev vý
robních mělo v zápěti jen hospodářskou bidu. Živ-
nostnictvo nemile by neslo, kdyby do projektovano
instituce měl býti pojat také velký obchod a velký
průmysl. Tyto obory mají dostatečné fondy hmotné
mohou si zájmy své hájiti samy, mohiou si na vládě
i vynutiti splnění svých požadavků. Za to maloživ-
nostnictvo nutně potřebuje pevného svazu, kde by
jsouc tam soustředěno, snáze odpíralo nepřízní
různých činite ů.
Společný ústav musí tudíž míti na zřeteli pour
zájmy živnostnictva. Vedie svých jiných velkých
úkolů bude ústav také rádcem, až v přištím parla
mentě budou projednávány živnostenské zákony
Kratochvil
Živa
19
article
Dosud jednalo se o živnoslnictvu bez živnostnictva
Dosud jednalo se o živnoslnictvu bez živnostnictva
Příště však bude tu mohutná organisace, kter
bude moci povznésti svého hlasu, kdykoli půjde
zákonodárné stanovení živnostenských zájmů. Orga-
nisace tato bude však také prolivahou organisace
dělnické, ovšem protivahou ve smyslu dobrém,
možno očekávati, že dělníci i živnostníci půjdou pak
svorně vedle sebe. Nová živnostenská rada bude
také velkým poradním sborem pro místodržitelství
jako budou okresní jednoty živnostenské poradnímí
sbory pro okresní hejtmanství. Pokud se týče otázky
jazykové, nemusí býti páni z německé strany nikterak
znepokojení, poněvadž je jisto, že činítelé povolant
k zřízení nového ústavu, budou dbáti přísně národ-
nostní nestrannosti. Chtějí-li němečtí poslanci upřímně
uskotečnění tohoto ústavu, nedopustí, aby jazyková
otázka stala se mu kamenem úrazu.
Řečník navrhl jako dodatek k návrhům komise
tuto resoluci: »Zemskému výboru se ukládá, aby při
zdělávání stanov přihlížel k návrhu zákona o živno
stenské radě pro král. české, který byl vypracován
zemskou jednotou řemeslnických a živnostenských
společenstev a přediožen byl zemskému výboru po
slancem Jirouskem.«
Navrh byl dostatečně podporován.
Posl. Clöckner vyslovil se pro národnostní roz-
dělení zamýšlené Živnostenské rady, načež vytkl ne-
dostatek činnosti dosavadní zemské živnostenské
komise. Členy jejími jsou také profesoři; jest vždycky
neštěstím, když živnosti zachrániti chtějí lidé, kteř
temu nerozumějí. Dále vytkl řečník, že jubilejnímu
fondu císaře Františka Josefa byla přikázána částka
500.000 K z nouzové dotace, určená pro živnostenské
účely, aniž společenstva byla tázána, zda s tím sou-
souhlasí. Řečník vytkl potom, že jsou zavedeny různé
zemské dávky, jež zatěžují živnostnictvo a brojil pak
proti nedělnímu klidu při živnostech a na konec do-
poručoval ku přijetí německé minoritní volum.
Jirousek
Posl
František Josef
20
article
Posl. Březnovský pravil, že po prohlášení se
strany německé, že totiž nepřistoupí-li Čechové na
jich požadavek, aby budoucí Živnostenská rada byla
rozdělena, oni nepřipustí, aby tato věc byla vyřízena,
mohla sněmovna ihned skončiti, a p. posl. Glöckner
se nemusil tolik zlobit. Páni z německé strany chtějí
náš sněm přivésti do takové siluace, v jaké byl polský
sněm za časů svěho úpadku, chtějí zde zavéstí známě
polské „niepozvalam“. My však nechceme, aby tento
sněm klesl na niveau takového sněmu, kde by jedno-
tlivec poroučel, a proto činitelé, kteří mají zájem
o sněm, mají hleděti, aby se zde stala náprava. Bylo
zde dosti mnoho mluveno, ale o věci samé skoro
nic. Posl. Glockner mluvil o všem. ba i flašinetech,
ale o budoucí Živnostenské radě neřekl ničeho. Je
to pochopitelno; jedná se o volby a můžeme směle
mluviti o „Handwerkerlängerei“
Posl. Hackel: Je podobné přísloví: Každý cikán
podle sebe hádál
Posl. Březnovský pokračuje, pravil: Prohlášení
pana místodržitele se mi nejlépe zamlouvalo. On řekl
že vláda proti utvoření živnostenské rady nemá ni-
čeho, že bude uvažovati o všem, když jedná se o zří-
zení této rady z prostředků zemských. (Veselost.) T
já větím. Když jedná se o instituci, kterou ze svých
prostředků si máme utvořiti, to je vláda vždy
ochotna.
Posl
Březnovská
Čecho
Glöckner
Cikán
Glockner
budoucí živnostenský rada
21
article
Jak pánové z německé strany odůvodňovali ná-
vrh svůj na rozdělení budouci Živnostenské rady.
je velice zajímavo. Pan Lipka si přál, aby se všem
dobře vedlo. Ale proto nemusí býti Živnostenská rada
ještě rozdělena. Když někdo má již právo volati po
rozdělení, tak bychom to právo měli my a mám
tu drastické příklady na obchodních komorách v l-
berci atd. Jak zachází se tam s českým živnostni-
ctvem! J. jinak jednají komory obchodní české
pražská, plzzňská a česko-budějovická! Jak se tan
benevolentně přichází německému živnostnictvu
vstříc, někdy i na úkor Čechů.
Lipka
Čecho
22
article
Pan prof. Plersche poukazoval zase na to,že
my jsme přišli s tím návrhem na utvoření Živnosten-
ské rady steprve, když slát chce zaříditi stálý poradní
sbor živnostenský. Tím prý chceme paralysovati tuto
říšskou komisi. Je viděti, že prof. Pfersche už dlouho
nepracoval v řemeslnických věcech, že nečell ničeho
a že neví, kdy návrh náš byl podán, že se tak
totiž stalo před dvěma roky. Pan Pfersche vášnivě
odůvodňoval svůj konečný návrh vyhrožováním. Tak.
pánové, mluví němečtí profesoři, a já bych si jen
přál, abychom konečně slyšeli též se strany našich
českých profesorů něco podobného. Vzpomínám na
scénu, která se odehrála na říšské radě a ve které
účinkoval pan prof. Pfersche, který jest „Obmann des
deutschen Gewerbebundes“, který nemůže ani umříti
ani býti na světě. Pořádný, pravý dajěnacionální ře
meslník tam ani není! Když sem slyšen řeč páně
Pierschovu, měl jsem dojem, že pan Plersche chce
konkuroveti s Glöcknerem; vždyť tahé provozuje ře-
meslo nožířské! (Hlasy: Kudly!)
Doufali jsme, že Němci půjdou s námi společně
Na Moravě podobná instituce blíží se ke svému usku-
tečnění, ale zde pání Němci potřebují něco pro příšt
volby, a tu řemeslník musí ustoupiti. Zajímavo jest.
že páni Němci v živnostanské komisi, když se jednale
o Živnostenskou radu, tak příkře proli tomu se ne-
stavěti a věcně byli pro to. Budeme-li tak dále
jednati, seznáme, že není další „polužití možným, a
půjde-li to tak dále, tu vy, páni Němci, seznáte, ž
brzy vaši řemeslníci prohlédnou šalebnou hru a při
příštích volbách, až budeme mti společného nepřítele.
zajisté že budeme se hleděti spojiti, a že tento
nepřítel nám napraví hlavu. (Výborně! Potlesk.)
Posl. dr. Hackel: Už je konec?
profesor
Plersch
Pfersch
Pierschův
Glöckner
Němec
Posl
doktor
Hackel
Morava
Kudla
23
article
Posl. Bíeznovský: Co, chcete ještě něco?
Poslanec Strache polemisoval nejprve s po-
poslancem Březnovským, načež tvrdil, že Němei
platí 51 proc. veškerých daní a dávek zemských
proto zasluhují, aby se jim dostalo polovice vše ho.
čeho země poskytuje v kterémkoli oboru. Rečník
žádal tedy, aby zamýšlená Živnostenská rada byla
rozdělena v národnostní sekce.
Na to polemiseval řečník s poslancem Krato
chvílem, tvrdě dále, že Němci sice uznávají auto
nomní stránku zamýšlené nové korporace živno-
stenské, ale že chtějí právě ve své části rozhodova
autonomně sami. Pažadavek dělení všeho budou
Němci klásti soustavně, nechtíce trpět, aby na př
jejich prosby a hrozby vyznívaly u vělšiny sně-
movní úplně na prázdno. Nebudou li vyslyšeni, za
hájí opět obstrukci a znemožní tím způsobem ve-
škerou práci sněmovní; v zájmu spořádané správy
zemské bylo by tedy žádoueno, aby k takovému
kroku Němci nebyli dobnání. Potom mluvil řečník
českém státním právu, tvrdě, že se nedá do 20. slo
letí vměstnati, a že, nehledě k tomu, státní právo
české nemá co činiti s různými hospodářskými zá
ležilostmi, které na sněmu mají se projednat. Na
mítá li se, že rozdělení veškeré správý zemské by
zvýšilo nesmírně správní náklady, dlužno proti tomu
opáditi, že v sekcích, národnostně rozdělených, se
více a věcněji pracuje. Němci k vůli své idei rozdě-
lení země neobavají se zvýšiti náklady na dvojitou
správu zemskou.
Posl
Strach
Březnovská
Němec
24
article
Řečník potom vytkl, že z české strany žádáno
bylo, aby pro sněm a zemský výbor, jakož i pr
autonomní úřady zemské postavila se nová budova
stavba ta stála by mnoho milionů a byla by za
stísněných finančních poměrů zemských plýtváním
penězi Za takových poměrů byla by sanace financ
zemských pro delší dobu bezůčelnou. Kdyby Če
chové viděli, že diuhová břemena zemská jsou zmen-
šena, vystoupili by opět s novými požadavky a ne-
snáze ve financích zemských nastaly by opět. Sa
nace financí zemských nastané teprve pak, až bude
úplně rozdělena ve všech oborech celá správa
zemská.
Rečník mluvil pak o sněmovní komisi pro zále
žitosti pojišťování a hájil stanovisko Němci zastá
V drobném prodejit
ranní číslo o sobě . .
odpolední .
. . . za 2
Ve slialkách na venkově.
ranní číslo. . . . . . . . 10 h
odpolední . . . . . . . . 4h
Inserát
platí se hotově zapřel.
Předplaeení a inserty přijímá zdminl-
strace v Marianské ulici č. 3.
Tam nacházejí se též redakce
tiskárna a ezpedice „Národnich Listů“
Rukopisy so nevraceji
Němec
25
article
vané, t. j. aby zemská pojišťovna taktéž národnostně
byla rozdělena.
Pořádku nedosáhne se dříve, dokud úplné roz-
dělení nebude provedeno. Jest úkolem všech něme-
ckých stran, ve sněmu zastoupených, aby se ho
soustavně domáhaly. Ve smyslu tom Němci zahájí
nejprudší odpor také proti statutu zemské Živno-
stenské rady, jestliže nebude přijato jejich minoritní
votum, které žádá národnostní rozdělení Živnostenské
rady. (Hlučný potlesk a souhlas u přátel řeční-
kových.)
Poslanec Březnovský: A co uděláte při národ-
nostním rozdělení se Židy?
Poslanec dr. Schreiner: Ach ten »August« zase
dělá špatné vlipy
Poslanec Zuleger: Německé Židy dostanemea
čeští zůstanou u vás.
Nejvyšší maršálek zemský prohlásil pak debatu
za skončenou. Poněvadž zpravodaj menšiny posl.
Markert vzdal se slova, udělil závěrečné slovo posl.
Krejčíkovi.
Posl. Němec pravil, že nechápe, proč najednou
se strany Němců dokonce se vyhrožuje obstrukcí.
když dosud veškeré jednání v zemské živ-
nostenské komisi ss dálo za úplného
souhlasu zástupců obou národností,
když dosud všechna usnesení stávala
se jednomyslně. (Slyšte! Slyšte!) Řečník se do-
volává dra Urbana, prof. Rauchberga a jiných Němců.
kteří rovněž zasedali v komisi, jako svědků, že sou-
hlasili s každou iniciativou se strany české a do-
konce vzdali dík přísedícímu zemského
výboru poslanci Adámkovi za nestran-
nost, s jakou zemský výbor pečovalo
zájmy německého živnostnictva. (Vý-
borně!)
Hlasy: Ale nebyli tam ti štváči! Nebyl tam
Přersche a Strache!
Němec
Březnovská
Žid
doktor
Schreiner
August
Zuleger
Markert
Krejčík
Posl
Urban
profesor
Rauchberg
Adámek
26
article
Posl. Němec pokračuje pravil: Rovněž v Jubi-
lejním fondu císaře Františka Josela
po celou řadu let panoval naprostý sou-
hlas mezi zástupcí obou národnoslí, po-
něvadž všichni uznávali, že stejně je
dbáno zájmů živnostníků českých i ně-
meckých. Rečník uvedí pak důkazy, jak smýšli
vlastní zástupci německého živnostnictva a vytkl
poslancům německým, že, neznajíce pravých zájmů
svého voličstva, umělým způsobem vnesli do nyněj-
šího jednání moment politický. Je vidět, že neznají
ani návrnu komise, proti ěmuž bojují. Vždyť návrh
ponechává zem. výboru přípravy a vyjednávání jak
s německými tak s českými živnostníky. Zemský
výbor zajistě pak svolá anketu, kde bude dosti při-
ležitosti, aby zástupci obou národností mohli názory
své řádně uplatníti a vyměniti. To, co nyní na nás
chtěji pánové s druhé strany, není ničím jiným než
vynucováním národnostní převahy pro sebe. Chcete
míti rozdělené místodržitelství, finanění ředitelstvía
nyní chcele rozděliti i instituci, která má hájiti i zá-
jmy čistě stavovské bez rozdílu národnosti
Hlasy: To mluví jen tak s okna!
Posl. Březnovský: Pfersche chce ulovit mandátl
Posl. Němec vyslovil na konec přání, aby po
nynější válečné vřavě nastala klidná rozvaha, a aby
zejměna němečtí poslanci dospěli k přesvědčení, ž
nemohou svoji politickou agitaci stotožňovati se zájmy
německého živnostnictva. (Výborně! Potlesk.)
Posl. Wůst pravil, že zřízením živnostenské rady
zemské se živnostnictvu nepomůže, spíše bylo b
třeba zřízení poradního sboru živnostenského při mi-
nisterstvu obchodu. Tam našlo by živnostnicivo obou
národů společnou ochranu. Řečník potom kritisoval
jednollivosti předlohy.
Posl
Němec
Josel
Jubi
27
article
Posl. Krejčí pravil, že moment politický vnesli do
rozpravy Němci. Rečník mluví jako obchodník a jako
místopředseda Zemské jednoty českých obchodních
gremií v královslví českém, aby objasnil slanovisko
její. Jako přivrženec rozšíření zemské autonomiea
politiky hospodářské vítá předložený návrh. Zřízením
této instituce bude naše zemské zastupitelstvo násle-
dovati jen příkladu států jiných, kde v zájmu slavu
obchodnického podobné korporace již blahodárně pů-
sobí. Má-li pak tato instituce svému úkolu vyhověti,
jest třeba, by měla řádně vypravenou kancelář, kde
budou zasedati nejen theoretikové, ale i mužové
praktického vzdělání.
Dnes, když bude zaveden do živnosti obchodní
průkaz způsobilosti, jest potřebí, aby podobná kor-
porace byla zřízena. Obchodní komora pražská při-
cházela vždy stavu živnostenskému a obchodnímu
vstříc, ale nemá, jakož i jiné komory obchodní do-
statečně exekutivy, aby mohla po každé stránce vy-
hovovati. Rečník souhlasí s návrhem, který jest před-
ložen a apeluje na sněm a vládu, aby příčinily se
o brzké uskulečnění této instituce. (Potlesk.)
Zpravodaj posl. Krejčík vyslovil povděk z pro-
hlášení místodržitele, jakož i zástupce zemědělstva
Potom polemisoval s posl. Strachem, jenž vylýkal
nehospodárnost ve správě zemské; rozpočet ovšem
stále se zvyšuje, ale jsou to právě náklady na potřeby
německé, které tohoto zvýšení vyžadují. O projevu
rektora dra. Plersche pravil řečník, že netřeba činiti
z něho důsledků, poněvadž ze všeho je vidno, že úr.
Posl
Krejčí
Němec
Krejčík
28
article
Pferache není ve věcech živnostenských odborníkem.
Dokázal to nejlépe svou výtkou, že byla celá tato
akce podniknuta, aniž bylo dotazováno německé živ-
nostnictvo. Jest vidětí, že prof. Pfersche tužeb ně-
meckého živnostnictva vůbec nezná, jinak by věděl,
že v této věci jest mezi živnostnictvem bez rozdílu
národnosti smýšlení jedno a totěž.
S rozdělením zamýšlené živnostenské rady dle
národnosti nelze souhlasiti, poněvadž by se tím nová
instituce slal stejně těžkopádnou a neobratnou jako
stávající nyní instituce jiné. Rozdělení neosvědčilo
se ani v zemědělské radě a, pokud se týče spravedl-
nosti, pravil řečník s plným přesvědčením, že budou
v živnostenské radě zasedati mužové, jimž bude ne-
strannost a spravedlnost nade všecko, a kteří nikdy
neopováží se nešetrně dotknouti zástupců jednoho
nebo druhého národa. Na konec doporučil zpravodaj
návrh komise. Výborněů
Nejvyšší maršálek zemský zavedl pak hlasování
Návrh rektora prof. Pferschea na přechod
k jednacímu pořadu o prvních třech bodech návrhu
komise byl zamítnut.
profesor
Pfersch
Pferschea
29
article
Rovněž zamílnuto bylo minoritní votum, formu-
lované posl. Markertem a přijímá se bod prví
dle návrhu komise
Návrhy posl. Pachra a Pferschea ke dru-
hému bodu návrhu komise byly zamilnuty; bod ten
byl přijat dle návrhu komise.
Také třetí a čtvrtý bod byl přijat dle ná-
vrhu komise.
Dále přijat byl návrh posl. Kratochvíla.
Tím jsou zároveň vyřízeny petice, na něž komise
poukázala.
Nejvyšší maršálek zemský skončil pak pro po-
kročilou dobu schůzi a prohlásil, že interpelace během
schůze podané dá přečísti teprve počátkem schůze
příštl.
Nově zvolený posl. ryt. Kopetz složil slib ja-
zykem německým.
Příští schůze dnes v úterý 19. t. m. o 11. hod.
dopol. Na jednacím poladu jsou: 1. Nevyřízené před-
měty dnešního jednacíhc pořadu, 2. druhé čtení zprá-
vy komise školské o přístupu učitelův evangelických
k pensijnímu fondu učitelstva, 3. druhé čtení zprávy
komise pro záležitosti okresní a obecní o návrhu posl.
Krütznem a soudr. o vybírání poplatků z převodu
pozemků, které obce vykoupily ke stavbě veřejných
silnic, 4. druhé čtení zprávy komise pro záležitosti
okr. a obecní a návrhu posl. Blahovce a soudr. na
zřízení pokladen pro léčení hospodářské čeledi.
Schůze skončena o 3 hod. 30 min. odpol.
Markert
Kratochvíl
Blahovec