3
masthead
21. srpna 1900
5
article
by se docílilo, aby zřízenci elektrických podniků
při vykonávání své služby mluvili jen česky
Návrh jest dostatečně podporován a odkazuje se
měsíké radě.
Žádosti Jos. Šulce vyhověno.
Návrh, aby povolen byl na odvolání roční paušál
618 K 13 h, na obstarávání potřeb k službám božím
(vína, světla atd.) pro duchovní správu v Holešovi-
cích-Bubnech, návrh na povolení odvolatelného pří-
spěvku ročních 400 K, na byt pro kaplana při du-
chovní správě v Holešovicích- Buhnech, návrh na po-
volení až do odvolání remunerace ročních 600 K, pro
ředitele kůru (učitele p. Luňáčka) při kostele sv. Kl-
menta v VII. části pražské, návrh na povolení ná-
kladu 500 K, na zřízení záchodů s pissoirem na oben-
ním hřbitově v Olšanech, návrh, aby mag. radoví p.
dru. P. Růžičkovi za obstarávání agendy kanalisační
za dobu uplynulou udělena byla odměna 1000 Ka
od 1. července 1900 odměna ročních 400 K, návrh
na vydláždění části ulíce Petrské od Těšnova ku věži
sv. petrské nákladem 13.750 K, návrh na předláždění
části ulice Žitné od Smečekk třídě Sokolské nákl.
25.200 K, návrh na povolení nákladu 2800 K na
opravu pobřežní hráze u »hrnčiřské stráže« na Vy-
šehradě, návrh, aby p. J. Novotnému pronajat by!
mlýn č. p. 249—I. za činží ročních 6275 K na tři
leta od 1. listopadu 1900 počínaje, návrh, aby indu-
striální učitelky se stálým platem při obecných ško-
lách pražských sl. Anna Sojkove. Josefa Růžkovaa
Vilemína Pátkova dány byly na trvalý odpočinsk,
návrh na dodatečné schválení vydaného obnosu 160
K za účelem zřízení 4 stipendií pro učitelstvo praž-
ských škol k návštěvě letošní světové výstavy paříž-
ské, návrh na povolení odměny 400 K inženýru p.
Šulc
Luňáček
svatý . Klement
P Růžička
J Novotný
Sojkov
Růžkovaa
Pátkův
Jos
Holeš
Bubno
Holešovice
Buhn
Olšany
Těšnov
6
article
L. Čížkovi za vypracování plánů a rozpočtů pro
obecní ledárny, návrh, aby od pp. Otomara a Maro
kéty Špringrových byl zakoupen dům č. p. 851—I.
v ulici U milosrdných ve skupině XXVI. assanačního
obvodu za cenu 32.000 K a návrh, aby od pp. Marie
Ježkové. JUDra. Karla Jakesche a Olgy Škvorové šl
z Horomilu byly zakoupeny domy č. p. 848 a 849—I.
v ulici U milosrdných, v ulici Dušní a Bílkově ve
skupině KXVI. assanačního obvodu za cenu 150.000
korun.
Stížnosti p. Ed. Rechziegla v příčině lhůty k za-
pravení pohledávky obce pražské bylo částečně vy-
hověno.
Měsíská rada navrhla, aby mag. sekretáři panu
JUDru. V. Wagnerovi udělil se ke studijní cestě do
Paříže příspěvek 1000
Obecní starší p. Březnovský praví, že jeví-li
se kde protekční systém a dvojí loket, jest to v tomto
případě. Dosud povolovaly se příspěvky na cestu na
pařížskou výstavu předsedům referátů, jejichž cesta
může obcí prospěti, ale nyní navrhuje se 1000 K
úřadníku, o němž se to říci nemůže a 1000 korun
bylo by vyhozeno. O podpotu mohl by stejným
způsobem žádati každý magistrátní rada. Nechť dá
se p. Wagnerovi nějaký příspěvek, ale proti 1000
korunám musí se řečník vyslaviti a navrhuje, by se
věc vrátila městské radě, by znovu uvážila, mnoho-li
má se v tomto případě na cestu povoliti.
Obecní starší p. Kasalický upozorňuje, že
v městské radě prošel návrh na udělení zmíněného
přispěvku na cestu p. Wagnerovi jen většinou jed-
noho hlasu. Žadatet uvedl, že chce v Paříži studo-
vati chudinství, ale řečník, jako člen ředitelství chu-
dinského ústavu prohlašuje, že studia toboto nen
třeba, neboť Praha stojí v příčině chudinství u po-
rovnání s jinými městy na nejvyšším stupni.
L Čížek
Špringrův
Ježek
Jakesch
Škvor
Rechziegel
JUDr
V Wagner
Březnovská
Wagner
Žadatet
Otomar
U milosrdný
dušní
Paříž
Praha
KXVI
7
article
Schvaluje se návrh p. obecního staršího Břez
novského.
Městská rada navrhla, by se 1. městskému che-
miku p. dru. Bohumilu Kroftovi udělil příspěvek 300
korun na studijní cestu
Obecní starší p. Kasalický přimlouvá se
vřele za tento návrh, a navrhuje, by se příspěve
zvýšil na 500 korun.
Za udělení příspěvku přimlouvají se dále p
dr. Chudoba a Weiss, který nesouhlasí s ná
vrhem p. Kasalického, jenž pak schválen.
Když starosta p. dr. Srb sdělil, že návrh na
prodej staveniště č. II. rozdělené usedlosti č. p
349—I. ve výměře 115 čtver, sáhů za cenu 285 zl.
za 1 čtver. sáh p. Vrat. Pasovskému se odkládá, táže
se obecní starší p. Březnovský, proč se tak děje?
Starosta p. dr. Srb praví, že návrh se projedná
až dostaví se do schůze 60 členů sboru, jichž tolik
přítomno není.
Obecní starší p. Březnovský: To jsem také
postřehl a chci, by se to konstatovalo. Máme návrh
na prodej zmíněného staveniště již po třetí na pro-
gramu, ale projednati to nemůžeme. Potřebujeme
peněz a přicházíme následkem liknavosti některých
pánů o úroky. Někteří členové sboru do schůzi
vůbec nechodí, nebo přijdou, podepíšou se do pre-
senční listiny a bned zase odejdou. Rečník žádá
praesidium, by hledělo, aby se řád dodržoval.
Debata rozpředla se též při návrhu na vydlá-
ždění silnice pod Letnou podél akademie hr. Straky
nákladem do výše 36.600 korun.
Kroft
doktor
Chudoba
Weiss
Srb
Pasovský
Březnovská
Straka
Letná
8
article
Obecní starší p. Weiss odporuje návrhu, nebo
prý po silnici za Strakovskou akademií chodí obe-
censtvo na procházku jen v neděli a to může jíti po
chodníku, kdežto koně, jezdící do jatek, raději, jak
p. Hudl přisvědčí, budou běhati po upěchované sil-
nici, nežli po dláždění. Nechť se navržených peněz
upotřebí na něco jiného (Hlas: Na Staré město l),
třeba na Nové město. Elektrická dráha pod Letnou
stavěna byla k vůli 40 pánům, ktetí si ji přáli.
Řečník varuje před vydáním 36.600 korun na dlažbu
zmíněné silnice, poněvadž prý jest to zbytečné.
Obecní slarší p. Kasalický přimlouvá se za
návrh městské rady. Navržené vydláždění silnice jest
žádoucí z důvodu povznesení Malé strany.
Obecní starší p. Hubáček praví, že z řeči p.
Weissa jest viděti, že Malá strana má málo přátel.
Silnice pod Letnou dláždila se tak daleko, až přišlo
se k prvému domu Malé strany, u něhož se s dlažbou
přestalo. Řečník dovozuje z dřívějších usnesení sboru,
že péče o Malou stranu jest malá a přimlouvá se
za návrh městské rady
Obecní starší p. Šchiller dovozuje důležitost
řádného spojení mezi Malou stranou a Holešovicemi-
Bubny a žádá za povolení navrženého obnosu.
Obecní starší pan Lada ujímá se slova k vál
výkřiku za řečí pana Weisse »Na staré město« a po
ukazuje na nedostatky tohoto zejmena v příčině dlažby
a zmiňuje se především o odkladu předláždění Staro
městského náměstí. Letenská silnice upravena tak, že
chodí se po ní u porovnání se Staroměstským námě
stím jako po parketách na Žofíně. Proti návrhu měst
ské rady ničeho nenamítá.
Weiss
Hlas
Hubáček
Letná
Holešovice
Bubno
městský náměstí
Žofín
Na Stará město
9
article
Po závěrečném slovu pana Weisse byl schválen
návrh městské rady. Při návrhu městské rady za zří-
zení toilety v staroměstské radnici nákladem 2160
ujal se slova
obecní starší pan Deeastello a uvádí, že jsou
v Praze čtyři německé firmy instalatérské, které vše
chny pro obec pracovaly, kdežto z 20 čuských pra
covala pro ni jen jedna a později ještě druhá. Na
vrhuje proto, by se obecní práce instalatérské zadá
valy jen ryze českým firmám.
Náměstekstarosty pan dr. Kühn: Dnes nejedná
se o zadání práce. V městské radě hledí se jen
k firmám českým.
Obecní starší pan Lada: Jsou li stesky, že n
př. zřízenci na elektrické dráze mluví s obyvatelstvem
německy, odůvodněny, jest místné, aby městská rad
a sbor obecních starších měly na zřeteli, aby také
obecní dodávky nezadávaly se firmám německým.
Náměstek starosty pan dr. Küihu: Konstatuji
že tam, kde dostaveme českou práci, na německou
nereflektujeme.
Návrh městské rady přijat a návrh p. Decastella
odkázán městské radě.
Jelikož ani do konce schůze nedostavilo se do
ní 60 členů, nemohl býti návrh na prodej staveniště.
o němž zmínil se obecní starší p. Březnovský.
vůbec projednán.
Posledním předmětem byly pak námitky, podané
proti navrženému upravení části hořejšího Nového
města (Podskali) a Vyšchradu.
Obecní starší p. Kasalický poukazuje,že
došla podání pro navrženou úpravu i proti ní a na-
vrhuje, aby z důvodu tohoto vrálila se věc tech-
nické komisi, by ji uvážíla a podala nový návrh.
Za návrh tento přimlouvá se též obecní starší
p. Březnovský a žádá, by vzalo se v úvahu,
zda navržené nové náměstí jest pro nynější dobu
nulné.
Schválen odročovací návrh p. Kasalického
schůze, jelikož k volným návrhům se nikdo nepři
hlásil, skončena.
Weiss
Deeastello
doktor
Kühn
Küih
Decastello
Březnovská
Praha
10
article
Z Bledu.
Z Bledu.
(Výlet na Českou chatu.)
Jak známo, zřídil český odbor slovinského
planinského družstva se značným nákladem
11.000 zl. českou chatu v Saviňských Alpách
pod Grintovcem na místě velmi vhodném, tak
že rozhled od ní působí mohutným dojmem
Tyto dni vypravilo se několik českých rodin.
celkem 14 osob, na Bledu léto trávících na ná-
vštěvu české chaty i vrátily se plny nadšení.
Cesta k chatě jest velmi pohodinu, z Jezerska
vystoupí na chatu i nejslabší chodec za půltřetí
hodiny. Nebezpečí při výstupu, jak některá zlo-
lajná ústa ze zlomyslnosti rozhlašují, není pra-
žádného; jdeť k Štulerovu sedlu vozová cesta
horská, odtud pak široká, pohodlná stezka jako
v nějakém lesním parku, takže se celý výstup
podobá spíše delší procházce než namahavému
výstupu.
Štulerův
Bled
Saviňský Alpy
11
article
I na těch nečetných místech, kde jde cesta
podle srázu, jest úplně dobře úpravena a zabez-
pečena, že každý může bezi vůdče pohodlné
sám cestu konati, zvláště ana jest důkladně zna-
menána. Cestyjsou dvě: jedna stará, která se
doporoučí necvičeným chodeům k výstupu, druhá
pak nová, českým odborem právě zařízená, s níž
při sestupu jest rozkošný, ba velkolepý rozhiled
na obě strany hory. Na chatě samé pak člověk
najde velmi dobré, laciné pohostění, zvláště chut-
nými, čerstvými konservami nebo při ohlášené
(u Muriho v Jezersku) návštěvě se dostanei
čerstvé maso. Obsluha hospodáře jest úslužná
a všude vládne vzorná čistota. Lože, jichž jest
celkem 20 (pro dámy 9 ve zvláštních světni-
čkách) jsou čistá a pohodlná. Poněvadž pak če-
ská chata má veliký vliv na vzájemné styky
mezi námi a Slovinci, pokládáme za svatou po-
vinnost každého Čecha, jenž zavítá do krajin-
ských anebo korutanských Alp, by návštěvou
české chaty pomáhal mravně i hmnotně podpo
rovati snahy českého odboru slovinského planin-
ského družstva.
Čechové na Bledu jsou si této národn
povinnosti vědomi, neboť co nejdřive bude
za uvedenou první výpravou následovati druhá
a za krátko i třetí, neboť právě konec srpna a
celý září jsou nejvhodnější k horským výstupům.
Čecho
Bled
12
article
Diky upozornění »Národních Listů«, které
několikráte se rozepsaly o krásách Bledu, navští-
vilo letos desetkráte více Čechů než loni tento
slovinský ráj, a jejich sebevědomé vystupování
má blahodárný vliv na slovinské hosty, kteří se
tu loni svým jazykem mluvití ostýchali a veřejně
jen němčiny užívali. Navštíví-li na přes roki jaste
více Čechů Bled, sklesne tu na minimum roz-
pínavé němectvo, které tu má hlavně tři opory
v Rikliho léčebném sústavě«, v Curhause a pak
v »Louislenbadě«; posledního majitelkou
jest Česka ze Žamberka, která se českým
hostům ráda honosí svým českým původem, ale
přes to nemá v celém rozsáhlém závodu ni jedi-
ného slovinského nápisu a ni jediného slovin-
ského sklepníka! Ba ona i to trpí, aby zuřiví
Němci slovinské vyhlášky obecního zastupitelstva
zakrývali německými; a když jí to čeští hosté
vytýkají, nic toho nedbá, patrně o Čechy nestoji
Když si tak vede rodilá Češka vůči slovanským
hostům, co potom lze očekávati od rodilých
Němců? Bohudíky je tu už několik velmi do-
brých, ryze slovinských hostinců, kde Češi po
slovinsku, ba místy i po česku mohou býti ob-
slouženi. Však se tu poměry časem mus
zlepšiti
Diké
Čecho
Němec
Češka
Čech
Bled
Žamberk
Čechy
13
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Svatodušní program proveden. Jest
přirozeno, že Němci nemají nejmenší chuti ku
vyjednávání o národnostní smír a že jim ani
nenapadá, aby ust upili od podmínek, které, vě-
douce dobře kdo a co za nimi stojí, stipulovali
v pověstném svatodušním programu. Jsou přece
známé hranice, kam až šáhala jejich smířlivost
a kde počínal ten jimi předstíraný rakonský
zájem. Tatáž zásada, kterouž uzákoniti se
snažili ve známých punktacích, jest dosud obsa-
hem všech jejich tužeb a cilem politické jejich
práce. Aby totiž byli zde v celé zemi pány.
v kraji německém i českém, my Čechové pak.
abychom zbytek práv a v řadě druhé požívali
pouze v kraji našem. To chtějí a o to vedeme
boj. Však mezi tím co namaháme se, abychom
uhájili národní zájmy a práva svá proti této ná-
silnické politice, mění se znenáhla poměry v této
zemi tak, jak si tito Němci jen přáti mohou.
Poohledněme se drobet po kraji českém a drobet
po německém. Jak se úřaduje při soudech a
politických úřadech v Liberci, v Ústí n. L.,v
Děčíně, v Chebu, v Karlových Varech atd.?
Výhradně po německu. Nanejvýše, že se tam
české podání přijme a jeho vyřízení v mizerném
českém překladu straně doručí, ostatní proce-
dura je naskrze německá. Co děje se ale u po-
litických úřadů a u soudů českých? Ně-
mecké podání projedná se a vyřidí výhradně
po německu, ba u soudů kollegialních dějí
se po zrušení jazykových nařízení po-
rady i ve věcech českých německy. -
Uživá se tedy ještě o něco horší v ohledu ja-
zykovém praxe, než jakou si vymiňují Němei.
Němec
Čecho
Liberec
Ústí
Děčín
Cheb
Karlová Vary
14
article
Jak se to má s nápisy na úřadních budovách?
V německém krají jsou výhradně něme-
cké, ve smišeném a českém obou-
jazyčné. Tu i tam je pozorovati ještě ně-
jaký výhradně český nápis, leč to pouhý zbytek
z úry Kaizlovy. Zbytek ten však na pouhou de-
nunciaci některého venkovského listu ihned se
odstraní. Tiskopisy na poštách, berních, celních
atd. úřadech jsou ve všem německém kraji vý-
hradně německé, v kraji českém české a ně-
mecké, namnoze tak upraveny, že německý text
vysázen je písmem palcovým a český pod ním
písmem sotva čitelným. Ba i v místech smíše-
ných smí si Němec poručiti, aby na př. na
poště nebyl urážen tiskopisem rovnoprávným.
Podá se mu ochotně tiskopis výhradně německý.
Aby i cos podobného dovolil si Čech v kraji če-
ském! Týž vléci se musí s němčinou všude
jako trestník v bagnu se železnou koulí. Ze-
jmena v lázeňských místech všude o to po-
staráno, aby nikdo z cizinců nenabyl vědomí, že
žije v království českém, v zemi s velikou vět-
šinou obyvatelstva slovanského. Jsou tomu snad
teprve čtyři neděle, co ozval se z hloubi ryze
némeckých prsou kdesi sten, že ve smíšeném
kraji mají dosud známé hnusné tahulky s ná-
pisem »Četnické stanovištní v velitelství«, též
Kaizlův
Němec
Čo
15
article
český text, proti němuž velice prudce pro
testováno a za jeho odstranění žádáno. A hle
dnes český text na těchto tabulkách všude
se přetírá barvou, aneb /se prostě z prkénka
odřízne. Tak to nyní v tomto království vypadá.
A přece se ozývají hlasy — díky, že toliko od-
řezancův a zpozdileů ojedinělých, kteří za to se
přimlouvají, abychom již dali pokoj s jazyko-
vými spory a vyslechli volání sirény cislajtánské
a pustili se do práce hospodářské. Z té těžili
by jako zpravidla naši odpůrci, neboť Vídeň by
o naše zájmy hospodářské, které od zájmů na-
šich národních odpůrců se liší, zrovna tak málo
pečovala, jako o naše zájmy národní. Chceme-li
národaí své byti uhájiti, usilovati musíme přede-
všímo to, aby zabezpečení jsme byli ve svých
zájmech národních.
Vídeň
16
article
— Kdo je v Krkonoších pánem ? Z-
sluhou naší turistické organisace, jež nespouští
se zřetele též moment národnostní, v. poslední
době oživují se za doby letní a výjimečně ně-
kdy též v zimě naše Krkonoše výletníky če-
skými. Však to byl až dosud skandál. Připadlot
na 100 Němců, zejmena Prusů, kteří v Krko-
noších cestovali nebo delší dobu trávili lélo,
sotva pět obyvatelů fohoto království a z nich
sotva 1—2 Češi. A přece je tam tolik půvabů
a krás, tolik romantiky na jedné a zaso tolik
klidných, vidyllických kontečků na druhé straně
Krkonoše byly jakoby výhradním majetkem oby-
vatelů ze země sousední, jakkoli partie krásnější
nalezají se na půdě české. Teprve v poslední
době dochází krása našich severních pohrani-
čných hor uznání i sluší uvéstí, že dosud oby-
vatelstvo tamější, zejmena ale obyvatelstvo na
straně pruské, naprosto nečinilo žádného rozdílu
mezi návštěvníky Čechy a Němci, k nimž oběma
se stejnou se chovalo vlídnosti. To ovšem
nemohlo býti po chuti řemeslným štváčům
tamějším a tak se stalo, že dnes již bezmála
všechna německá žurnalistika krkonošská namáhá
se Čechům cestování v tamějšími kraji znemožnit.
I v takovém přípudě, kdy si umíní o věci ve-
řejné absolutně se nestarat a žít výhradně
krásám přírody a požitkům, jež poskytuje,
nemá se mu dostati klidu, zavadí li noha jeho
o kraj německý, jejž národní odpůrci bez práva
sami pro sebe reklamují. »Krkonoše jsou naše,«
volá liberecký nacionální lístek a ostatní po
něm a Čechové nemají, cu by v nich/ hledali.
Prus
Čech
Němec
Čecho
Krkonoše
Krka
Čechy
Němec
17
article
Je to sám v sobě již brutálni výkřik hnusné-
obmezenosti. Jak bychom soudili na příklad
o Švýcarech, kdyby prohlásili: »Alpy jsou
naše a vy ostatní nemáte co v nich hledati !«
Hostinšti v Krkonoších, obchodníci a vůbec lid
odkázaný na výdělek, ovšem o věci té jinak
soudí, avšak naleznou se přec jen lidé, kteří
skutečně se domnívají, že nám Čechům lze
přístup do těchto našich hor zameziti velikými
přes jednotlivé údolí tabulemi s nápisem : »Če-
chům přistup se zapovídá!« Štváčům a těm, kteři
by v jejich šlépějích ubírati se chtěli, budiž na po-
učenou, že Krkonoše jsou tak naše, jako jejich,
přes to, že ve větší části domovem je tam lid mluvící
německy. Krkonoše jsou pohraničním koutem
tohoto království a nárok náš na majetkový
titul jeho snad nám neuprou. Dosud ještě
žádnou mezinárodní ani vnější komisí nebylo
určeno, co z tohoto království náleží nám a co
Némcům. Dosud jest ono celé společným ma-
jetkem obou národů a také jím bohda zů
stane.
Hostinšť
Čecho
Némec
Krkonoše
18
article
— JUDr. Florian Hlubuček mrtev.
Z lázní pod Zvičínem dochází nás zvěst pře
kvapující i zarmucující zároveň: JUDr. Flori a
Hlubuček, horlivý pracovník v šiku strany
svobodomyslné již za dob její nejsvízelnějších,
dokonal tam náhle v mužném ještě věku, do-
sáhnuv pouze 45 let stáří. JUDr. Florian Hlu-
buček, rodem ze Semilska, působil nejprv
v rodném kraji svém, kdež, věrný přítel lidu.
zjednal si nemalých zásluh o jeho rozvoj ná-
rodní i hospodářský, přispěv i k utužení českých
posic v ohrožených krajích na rozhraní národ-
nostním. Přesídliv později za svým povoláním
advokátským do Pardubie, přičinil se tu s ve-
likou horlivostí a agilností značně o vílězství
strany svobodomyslné jak při opětných volbách
zákonodárných, tak při volbách do zastupilelstva
obce. Sám zvolen byl jak do zastupitelstva
obecního tak i do okresního. Při památných
volbách v roce 1889 nabízel dru. Hlubučkov
rodný jeho kraj kandidaturu oproti staro-
českému vůdci a dávnému poslanci za okre
ten, dru. Riegrovi, ale dr. Hlubuček kandi-
datury té nepříjal. Zesnulý působil záslužně
v řadě vlasteneckých spolků. Čest památce
jeho ! Pohřeb koná se z domu smutku čís. 486
ve Sladkovského ulici v Pardubicích dnes
v úterý o 4. hodině odpolední na hřbitov par
dubický.
JUDr
Hlubuček
Flori
Hla
Riegr
Semilsko
Pardubie
Sladkovský ulice
Pardubice
19
article
— Rodioné zprávy. Dnes o 1/11, hod. dop
slaví ve chrámu sv. Vojtěcha v Jirchářích sňatek
svůj sl. Kristinka Kotrbova, dcera zesnu-
lého p. Václ. Kotrby, majitele knihtiskárny Cyrillo-
Methodějské, s p. archit. Jindř. Grünere m.
— Umrtí. Dne 20. t. m. o 3. hod. ranní zemřel
ve Mšeném u Budyně pan František Toman,
velkostatkář a předseda cukrovaru ve Mšeném, ve
stáří 75 let. Zesnulý, který celý svůj život práei
zasvětil, domohl se vlastní silou vynikajícího posta-
vení a svou energií a neúmornou prací vlastní do-
vedl toho, že koupí velkostatku Mšena zabránil, že
týž nedostal se do rukou německých — svojí obe
zřetností a vytrvalosti a nasazením vlastního jmění
docilil, že cukrovar ve Mšeném, jemuž od založení
veškeré své síly věnoval, převedl přes hrozivou
krisi finanční a upevnil základy cukrovaru toho, že
nyní cele jest zachován svému původnímu určenía
jest zdrojem blahobytu celého okolí. Byl světlým
vzorem všem, kdož práci svůj život věnovali a sám
neznaje únavy byl činným až do posledního oka-
mžiku, požívaje důvěry pro svoji demokratickou,
přimou povahu všech, kdož jej poznali. — Dne 18.
t. m. skonala po dlouhé a trapné nemoci pan
Barhora Martincová roz. Plachtova, cho
redaktora odborného listu »Rozhledy Lékárnické«,
v Loučeni u Nymburka. Pohřeb zemřelé koná se
dne 21. t. m. na místní hřbitov loučeňský. — Na
svatý . Vojtěch
Kotrbův
Václ
Kotrba
Jindřichův
Umrtit
Toman
Barhora
Martincová
Plachtův
Mšené
Budyně
Mšeno
Loučeň
Nymburk
CyrilloMetodějský
Grüner m
20
article
Smíchově zemřel dne 19. srpna p. Karel Endrst,
mistr krejčovský a maj. domu, v 80. roce věku
svého sešlostí. Pohřeb koná se dnes o 3. hod. odp.
v basilice sv. Václava na Smíchově. — V Zlonicích
zemřel v neděli p. Antonín Horák, obchodník
v Praze, v 72. roce věku svého. Tělesná schránka
bude v úterý dne 21. t. m. do Prahy převezena,
kdež ve středu dne 22. srpna t. r. o 6. hod. odpol.
z ústřední kaple na hřbitově olšanském do rodinné
hrobky bude uložena.
— Pohřeb p. Ig. Pauknera, říd. učitel
v. v., konal se dne 18. t. m. o 3. hod. odpol. za hoj
ného účastenství přátel a příznivců zesnulého z vo-
tivního chrámu sv. Ludmily na Král. Vinohradech
což bylo důkazem, jaké lásky a přízně zemřelý po-
žíval. Smuteční obřady vykonal vysoce důstojný p.
monsigneur Lehner za asistence tamějšího ducho-
venstva a pohřební zpěvy zapěla se zvláštní pre
cisnosti známá »Kytara«. Krásné věnce daroval
kromě příbuzných pp. J. Stejskal, majitel pivovaru
na Smíchově, Pazělt, statkář v Řevnicíeh, úřadníc
První české vzáj. pojišfovny, rodina Lemanských
Jelínkova a j. V průvodu pohřebním bylo zříti žáky
zesnulého pp. prof. Šprongla, P. Chibora, faráře, dále
p. V. Fabiana, c. k. skolního inspektora v. v.
J. Stejskala, maj. pivovaru na Smíchově, Pazella,
statkáře z Revnic, četné úřadnictvo první české vzá-
jemné pojišťovny a magistrátu král. hlav. můsta
Prahy, mnohé kollegy-učitele a jiné přátele zesnulého.
Endrst
svatý . Václav
Horák
Paukner
svatý . Ludmila
Král
Lehner
J Stejskal
Pazělt
Lemanský
profesor
Šprongl
P Chibora
V Fabiano
Pazell
Smíchov
Zlonice
Praha
Olšanský
Řevnicíeh
21
article
— České dité do české školy. Městská
rada v Karlíně vydala toto provolání: Českým
rodičům v Karlíně! Městská rada karlínská uznala
na základě nejnovějších, dosti smutných zkušeností
za nutné, připěmenouti českým rodičům povinnost,
aby děti své školou povinné, záleží-li jim na jejich
blahu, dávali do českých škol, zvláště pokud se lýče
prvních tříd. Nehledě ani k tomu, že přirozenou
podmínkou úspěšného vzdělání jest, aby se podá-
válo prostředkem nejpřístupnějším, tedy jazy kem
děcku vlastním, nutno poukázati k tomu, že škola
cizí jest nejzpůsobilejším prostředkem, který nám
může odnímati celé generace. Cizí škola dět
rozumově vzdělati nemůže a poněvadž němá na
tom zájmu, aby mladým duším vštěpovala základy
pro přesvědčení národnostní, vychovává lidi povahy
jalové, putující podle zájmů povolání a obchodních
od zásady k zásadě, pokud z nich nevychová vůbec
odpůrce svého rodu. K trpkému úsměvu nalí také
láska některých rodičů, kteří vídí zaopatření svých
dětí v tom, umějí li německy: ne forma, ný brž
obsah doporučuje člověka; zručný a dů-
vlipný dělník, řemeslník nebo kdokoliv jiný bude
všude vítanějším těm, kdož chtějí výhodně upotře-
biti jeho rukou nebo ducha. Městská rada připo-
míná tudíž ještě jednou českým rodičům v Karlině
jejich povinnost lidskou a národnostní.«
Český ditý
Karlín
22
article
— Před doplňovacímí volbami do sboru
obecních starších. V minulých dnech stalo se
praesidiu rady městské upozornění, že při předešlých
doplňovacích zvolbách byli ze seznamů voličských
vyškrtnuti voličové, kteří třeba jen několik krejcarů
na daních nedoplatili; z toho důvodu bylo doporu-
čováno, aby stalo se nějaké opatření k vyvarování
podobných okolností. Na včerejší dopoledne byla do
staroměstské radnice svolána zvláštní komise, která
se měla o této záležitosti raditi. Bylo konstatováno,
že komise prozatím nemůže stanoviti žádné návrhy.
Usneseno však úřadníky berních úřadů požádati, aby
při sdělávání seznamů voličů zvláště upozornili vo-
liče, kteří snad jen nedopatřením neb omylem daně
do posledního krejcaru nezaplatili, aby povinnosti
své učinili zadost.
23
article
— Z výboru zemského král. českého.
Na blahopřejný telegram, zaslaný vedle usnesení vý-
boru zemského ze dne 17. t. m. k 70letým narože-
ninám Jeho Veličenstva, obdržel nejvyšší maršálek
zemský dne 19. t. m. tuto telegrafickou odpověd
kubinetní kanceřáře z Išlu: Jeho cís. a král apo-
štolské Veličenstvo děkuje Vaší Jasnosti a zemskému
výboru království českého co nejsrdečněji za blaho-
přání, projevená k nějvyšším narozeninám.
— Víře nepodobno. Píše se nám z Eisen-
štejna: »Při oslavě 70. narozenin J. V. císaře byl
na zdejší četnické strážnici vyvěšen prapor burev
velkoněmeckých.«. . . Ten prapor nevyvésili
přece četníci ?l
— Zamítnutá žádost. Z Benešova se nám
sděluje: Správce konopišťského zámku Tandler, který
byl odsouzen do dvouměsíčního žaláře proto, že
z národnostní nenávisti obvinil české občany z vy-
myšleného útoku na zámeckou budova, který vlastně
sám nastrojil, podal císaři žádosť za milosť. Tato
byla však zamítnuta a Tandler vyzván, aby nepro-
dleně trest nastoupil.
— Z odvolací komise pro osobní dat
z příjmů. Zemské finanční ředitelství oznamuje:
Vylosováním, vykonaným podle 8 189 zákona ze
dne 25. října 1896 čís. 220 ř. z. v plenárním sezení
odvolací komise pro osobní daň z příjmu dne 16.
března 1900 vystoupili z této komise následující
funkcionáři, a to: A. Jako členové sněmem
zvolení pp.: 1. Theodor Frenzel, hospodářský rada
hraběte Fr. Thuna v Praze. 2. JUDr. Jindř. Remiger,
advokát v Chebu. 3. Václav Karela, ředitel cukrovaru
na Mělníce. 4. Josef Karlík, majitel miýnů v Blo-
vicích. 5. Josef Hodys, statkář v Nové Vsi. 6. Václav
Fišera, statkář v Malém Barchově. 7. Oskar Oster-
mann, ředitel banky v Praze. Vylosování osmého
člena odpadlo se zřetelem na to, že J. Exc. JUD .
císař
Tandler
Frenzel
Thun
JUDr
Jindřichův
Václav Karela
Josef Karlík
Hodys
Fišer
Oskar Ostra
Išlu
Eisen
Benešov
Francie
Praha
Cheb
Mělník
blo
Malý Barchov
výbor zemský král
24
article
Josef Kaizl, c. a k. tajný rada a c. k. ministr m. al.
jakožto člen sněmem zvolený, svého čásu na základě
§ 187 odst. 1. zákona o osobních daních přímých
e shora uvedené komise předčasně vystoupil. —
B. Jako zástupci členů sněmem zvo-
lení pp.: 1. Oskar svob. pán Parish, velkostatkář
v Žam berce. 2. Karel Diebel, hospodářský rada
v Pelršpurce. 3. Celestin Sobitschka, kupec v Praze.
4. Alois Wiesner, továrník v Praze. 5. Edv. Ždárský.
majitel domu na Žižkově. 6. František Peschika,
majitel pozemků v Opatově. 7. Jindřich Rudolf, maj.
továrny na klempířské zboží v Plzni. 8. Vikto
Porak de Varna, velkostatkář v Praze. — C. Ja ko
členové, jmenovaní c. k. ministrem
financí, pp.: I. Adnlf Schwérak, c. k. finanční
rada v Praze. 2. Josef Čančík, c. k. finanční rada
v Praze. 3. Zdeněk Urfus, c. k. finanční rada a zem.
berní inspektor v Praze. 4. Adolf Josef kníže
Schwarzenberg, majitel panství a c. a k. major m. sl.
v Třeboni. 5. JUDr. Otto Přibram, advokát v Praze.
Kaizl
Oskar svobodník
Parish
Diebel
Sobitschka
Wiesner
Ždárský
Peschik
Jindřich Rudolf
Čančík
Urfus
Adolf Josef
Schwarzenberg
JUDr
Přibram
Praha
Žižkov
Opatov
Plzeň
Třeboň
Porak jít varna
Adnlf Schwérak
25
article
6. Matěj Brejcha, majitel pivovarů v Praze. 7. Vojt.
Meint. továrník a purkmistr v Perninku. 8. Jan
Topinka, majitel domu v Karlíně. — D. Jako zá-
stupci členů, jmenovaní c.k. ministrem
financí, pp.: 1. Ondřej Matys, c. k. finanční rada
v Praze. 2. JUDr. Adolf Šimek, c. k. finanční sekretář
v Praze. 3. JUDr. Vilém Kwět, c. k. finanční sekretá
v Praze. 4. František Schmutzer, c. k. účetní ředitel
v Praze. 5. Adořf Hahn, majitel výroby octového
lihu v Písku. 6. Antonín Pavec, ředitel továrny na
umělé hnojivo v Kolíně. 7. Petr Hana, obchodníka
purkmistr v Domažlicích. 8. Frant. Melichar, továrník.
majitel realit a purkmistr v Brandýse n. L. — Při
dopiňovací volbě, vykonané sněmem dne 4. května
1900, byli opětně zvoleni po případě nově zvoleni
A. Za členy pp.: 1. Theodor Frenzel, hospodářský
rada hraběte Frant. Thuna v Praze. 2. JUDr. Jindřich
Brejcha
Topinka
Matys
JUDr
Šimek
Kwět
Schmutzer
Adořf Hahn
Pavec
Petr Hana
František
Melichar
Frenzel
Thun
Jindřich
Praha
Pernink
Karlín
Písek
Kolín
Domažlice
Brandýs
26
article
Reiniger, advokát v Chebu. 3. Václav Karela, ředitel
cukrovaru na Mělníce, 4. Josef Karlík, majitel mlýna
v Blovicích. 5. Josef Hodys, statkář v Nové Vsi
6. Oskar Ostermann. ředitel banky v Praze. 7. JUD
Vladimír Škarda, advokát v Praze. 8. Oskar svob.
pán Parish, velkostatkář v Žamberce. — B. Za
zástupce členů pp.: 1. JUDr. Bedřich hrabě
Deym, velkostatkář v Nemyšli. 2. Karel Diebel.
hospodářský rada v Petrápurce. 3. Josef Richard
Sobitschka, továrník v Praze. 4. Alois Wiesner,
továrník v Praze. 5. Edvard Žďarský, majitel domu
na Žižkově. 6. Frant. Peschka, majitel pozemků
v Opatově. 7. Jindřich Rudolí, majitel továrny na
klempířské zboží v Plzni. 8. Viktor Porak de Varna,
velkostatkář v Praze. — Vylosovaní členové a zá-
stupci členův odvolací komise, jmenovaní c. k. mini-
strem financí, byli všichni opětně a to každý k téže
funkci znovu jmenováni. Mimo to byl jmenovaný
člen svrchu uvedené komise, c. k. finanční sekretál
Karel Buchtela v Hradci Králové a jmenovaný zá-
stupce člena, c. k. finanční rada Josel Plail v Te-
plicích za příčinou změny služebního přidělen
z těchto svých funkcí odvoláni a na jich míslě by
jmenován JDr. Frant. Vacek, c. k. finanční sekretář
v Praze, členem a Robert Ferkl, c. k. finanční se
kretář v Praze, zástupcem člena odvolací komise.
Reiniger
Václav Karela
Josef Karlík
Hodys
Ostermann
Škarda
Oskar svobodník
Parish
JUDr
Bedřich
hrabě
Deym
Diebel
Josef
Richard
Sobitschka
Wiesner
Žďarský
František
Peschek
Jindřich Rudolit
Porak
Buchtel
Jdr
Vacek
Ferkl
Cheb
Mělník
Blovice
Praha
Žamberk
Nemyšl
Žižkov
Opatov
Plzeň
Hradec Králové
Josel Plail
27
article
— V záložně řemeslníků pražských nebude
se od čtvrtka dne 23. t. m. včetně do soboty dne
25. t. m. úřadovati za příčinou úpravy mistností kan-
celářských.
— Nadační byty. Městská rada oznamuje
V nově zbudovaném nadačním domě Jana Novotného
v Praze-Holešovicích zadá se ještě několik prázdných
bytů, určených pro hodné, bez vlastní viny v ne-
štčstí upadlé měšťanské rodiny pražské za mírné
nájemné ročních 80 kor. Byty skládají se z jednoho
pokoje, kuchyně a předsíně. Kdož by o poskytnutí
těchto bytů ucházeti se chtěli, podejtež svoje žádosti
řádně doložené nejdéle do 30. srpna 1900
dopoledne v podacím protokole rady městské n
radnici staroměstské a udejtež, od které doby na byt
nárok činí.
— S vozikem z Prahy do Pařiže. Veřejný
posluha od »Patrie« Frant. Kašpar č. 29 oznamuje
že příšti pondělí podnikne z Prahy cesta půšky dlo
Paříže na světovou výstavu, nikoli sám, ný bržse
Novotný
František
Kašpar
Praha
Holešovice
Paříž
28
article
svým dvoukolovým vozíkem, na kterém poveze kuír
s obsahem ve váze as 30 kg
— Hostinský věstník. Hostinee pře-
vzali pp.: Jan Beuíler, taneční učitel, velkoresia-
raci »Apolo« č. 1866—II. na Fügnerové náměstí:
Hubenín, dříve »u pramene« v Bubenči, otevřel re-
stauraci č. 23—II. v Jungmannově tř.; A. Chlupié
převzal kavárnu »u Vltavy« č. 260—II. na nároží
Myslíkovy ul. a na Zderaze: Josef. Kubr, dříve
č. 1939—II. v Resslově ul. restauraci »u slepé brány«
č. 1787—II. na nároží Komenského nám. a Sokolské
tř.: Matěj Nedvěd »u Jiřího z Poděbrade č. 806-VII.
v Belkrediho tř.: Antonín Pachmann restauraci día.
1939—II. na nároží Resslovy ul. a na Zderaze; Jan
Polák, dříve vu zlaté Prahy« v Žižkově » Nuselskou
pivnici« č. 88—I. v Platnéřské ul.; Kašpar Průša,
dříve v č. 234—I. v Jilské ul. au čápa« č. 433—JV.
ve Všchrdově ul.; František Ríha, dříve na Jane-
mannově nát. primasovskou pivnici »u Hopfen-
štoků« č. 664—II. ve Vodickově uli; Jan Sejna,
dříve su Hopfenštoků« ve Vodičkově ul. »Lonnskon
pirnici« č. 446—II. v Apolinářské ul.: Antonín Ze-
lenka, dříve v č. 88—I. v Platnéřské ul. »Domini
kánskou pivnici« č. 234—L. na nánáží Jilské a Ja-
lovcové ul.j Hynek Rathous su zlalé kachny« č. 126
v Královské tř. v Karlíně; Ferdinaud Dědek restau-
raci su chmelové keře« č. 783 na nároži Koranní tř.
a Budečské ul. na Král. Vinohradoch; Alois Kořín-
ský »plzeňskou pivníci« č. 583 na nároží Rubešovy
nl. a Palackého tř. na Král. Vinohradech: Karel
Beuíler
Apolo
A Chlupié
Josef
Kubr
Komenský
Nedvěd
Jiří
Poděbrad
Pachmann
Jan Polák
Kašpar Průša
Ríha
Sejna
Antonín
Domin
Rathous
Ferdinaud Dědek
Král
Kořín
Rubešův
Palacký
Karel
Fügner náměstí
Bubeneč
Jungmannův třída
Vltava
Myslíkův ulice
Zderaz
Resslův ulice
Praha
Žižkov
platnéřský ulice
Všchrdov ulice
Hopfen
Vodičkův ulice
Apolinářská ulice
Karlín
II
kg
29
article
Kudrnovský, dříve v Plaňanech, »Kuchařův hosti-
nec« č. 111 v Jungmannové tř. na Král. Vinohra-
dech; Václav Schäffer, dříve su chmelového keře-
v Korunní tř. »restauraci v městských sadech« č. 809
na nároží Slezské a Šumavské ul. na Král. Vinohira-
dech; Josef Polák »na zahrádce« č. 66 v Horyml-
rově ul. ve Vršovicích. — Koncese hostinskt
a výčepnické ohdrželi: V Praze: Pano Jaa
Beuller do č. 1866—II. na Fügnerově nám. p. Fran-
tišek Půhoný do č. 5—I. na Malém nám.; p. Rudoll
Vyskočil do č. 469—II. v Lipové ul. V Plzni:
Pí. Marie Bayerová do č. 144—I. v Andělské ul.
pan Josef Berka do č. 303—V. v Sirkové ul. ; pan
Jan Burian do č. 440—V. na Mikulášském nám-.
pan František Hruška do č. 515—III, ve Škvrňanské
tř.; pan Alois Kokoška do č. 251- II. v Doudlevecké
tř.; pan Frant. Plašil do č. 968—II. na Radeckého
nám.; pan Frant. Stach do č. 406—V. v Nepomucká
tř.; pan Gustav Schreyer do č. 430—III. v Husově
tř.; pan dr. Stanislav Vopršálek do č. 535—IL.v
Bavorské ul.; závody Škodovy, akc. společnost v
Plzni, pro kantinu na nové střelnici blíže Třemošné
u Plzně.
Kudrnovský
Jungmann
Král
Schäffer
Josef Polák
Fran
Půhoný
Malý
Rudoll
Bayerová
Berek
Burian
Hruška
Kokoška
František
Radecký
Stach
Schreyer
Husův
doktor
Vopršálek
Škodův
Plaňany
Horyml
Vršovice
Praha
Fügnerův já
lipový ulice
Plzeň
andělský ulice
sirkový ulice
mikulášský já
Třemošná
Pano Jao Beuller
30
article
— Změny držebností. Živnostník p. Václav
Volf koupil dům č. 359 ve Vršovicích a 26.600 K,
paní Josefina Burdová koupila od manželů Josefaa
Marie Jeřábkových dům č. 383 »u pěti bratrů« v Ra-
dlické ulici na Smíchově za 50.000 K. Stavitel pan
Antonín Šimek koupil od filiálky vídeňské banky ve
Vídni stavební pozemek č. kat. 20/1 na Smíchové z
49.448 K, kdež vystaví třípatrový dům
— Bourání starých domů v Praze. V těchto
dnech započalo se opět bouráním starých domův
Praze. Domy, které se již bourají, jsou týto : Děm
č. 377—I. »u zlatého jablka« v Ovocné ulici, po zbo-
ření starého domu vystaví firma J. Blecha z Karlina
pro Pražskou úvěrní banku třípatrový bankovni
palác; dům č. 630—II. »u Štajgrů« ve Štěpánské ul.,
po shoření starého domu vyslaví stavital p. Brzák
pro p. Jana Vančuru třípatrový dům činžovní; dům
č. 275 v Kinského třídě na Smníchově, po sboření
starého domu vystaví pp. Šašek a Farka dva domy
třípatrové. Dále jsou ku sboření určeny domyz
č. 3—II., č. 4—II., č. 5—II., č. 6—II., č. 7—II., č.
Volf
Burdová
Jeřábkův
Šimek
J Blech
Karlin
Brzák
Vančura
Šašek
Farka
Vršovice
Ra
Smíchov
Vídeň
Praha
štěpánský ulice
vídeňský banka
úvěrní banka
II
31
article
8—II., č. 9—II. na nároží Spálené ul. a Karlova
náměstí; ze všech zde uvedených domů se již vět-
šina nájemníků vystěhovala.
— Nové motorové vagony. Včera po 10
hod. v noci byly z Ringhoffrovy továrny na Sml-
chově dopraveny tři nové motorové vagony pro elek-
trické dráhy obce pražské do remisy na Král. Vino-
hradech.
— Doprava na dráhách obce pračské
V týdnu od 5. do 11. srpna bylo na městských drá-
hách elektrických i koňských dopraveno 370.189 osoh
a úhrnný příjem obnáše! 37.877 K 82 hal.
— Posvícení svatobartolomějské v měst-
ském chudobinci. V rozsáhlém humanitním ústav
na Slupí, obcí pražskou velikým nákladem zbudova-
ném a udržovaném, který při nynějším řešení nale-
havé otázky chudinské v Praze k veliké cti sloužía
ve mnohých případech stal se již vzorem při zřizo-
vání ústavů toho druhu jinde, oslaveno bude zasvě-
cení domu apoštolskému jeho patronu, sv. Bartolo-
měji, ve dnech 26. a 27. t. m. posvícením s pěknou
bodinkou, jehož vystrojení umožněno značnou do-
tací, již rada městská na přilepšenou chovancům
ústavu za této příležitosti povolila. »Dědečkové a ba-
bičky«, jichž milé, typické postavy Pražanům jsou
tak známy, chystají se již s veselou na tyto dni:
zvou vnuky a vnučký se slibem, co všechno o tom
jejich posvícení uvidí, zamlouvají si kytice na své
stolky, aby se hostům u nich líbilo, a potají připra-
vují již koláče a koláčky, aby uctili příbuznéa
Ringhoffrův
Král
svatý . Bartolo
Dědeček
Pražan
Karlov náměstí
Praha
32
article
přátele. Přípravy k télo slavnosti domácí, jíž se zů-
častňuje u velikém počtu nyní se zálibou také širšl
obecenstvo, které lidumilný účel a platné působení
ústavu tohoto z vlastního názoru seznalo, jsouv
plném proudu a obrozují zase blabé vzpomínky těch
střízlivých a o vnější svět málo již dbalých stařečků
a stařenek na mládí dávno, dávno minulé. — Vlastní
slavnost počne se v neděli 26. t. m. slavnými služ-
bami božími, jež sloužiti bude za účastenství členů
rady městské, sboru obecních starších, členů ústavu
chudinského, čestné čety c. k. priv. sboru měst. gra-
nálníků a j. hostí, velmistr rytíř. řádu Křižovníkůs
červenou hvězdou, vys. důst. p dr. Václav Horák
domácí kapli o 9. hod. ranní. Po skončení boho-
služeb a po návštěvě hostí sezvaných mezi ošetřo-
vanci, budou otevřeny veškery místnosti ústavu pro
návštěvu veřejnou s malou přestávkou polední až do
7. hod. večerní. V této době koncertovati bude v za-
hradě ústavu hudební sbor Staroměstských baráčníků
za řízení předsedy spolku, kapelníka p. Karla Ko-
sťála, kterýžto sbor, aby dal průchod sympatilm
doktor
Horák
ko
ústav hudební sbor
33
article
spolku ku stařičkým občanům pražským, v ústavě
ošetřovaným, propůjčil výborné síly své nejen ku
příležitosti této, ale slíbil účinkovati ještě i o s pěkné
hodince« v den následující ochotně zdarma. Pěkná
hodinka na poudělí, 27. t. m., připadající a vyhra-
zená jen hostům vslupenkami opatřeným, slibuje být
slavností velmi zábavnou. V ten den koncertovaf
bude v bohatě dekorovaných prostorách zahratiních
velmi oblíbený hudební sbor, řízený pevnou rakou
kapelníka p. A. Pehela, jenž přednesem vybraných
čísel jen ještě zvýší posvícenskou náladu, již z la-
skavé ochoty rozněcovati budou veselými výstupy
členové osvědčené české společnosti páně Sodomovy
a večer pak v plný proud přivede sršivými výkony
svými první český pyrotechnik p. Boh. Hájek. Slibuje
tedy posvícení svatobartolomějské všem účastníkám
program bohatý, k němuž jim, zvláště všem hodným
»babičkám« a dobrým »dědečkům« přejeme nejlepší
pohody a hodně chuti nejen na posvícenskou husd,
ale i k tanečnímu veselí.
A Pehel
Sodomův
Hájek
34
article
— Chovanci chorobnice městské na Kar-
lově podniknou ve střeďu dne 22. t. m. pod vede-
ním správy ústavu celodenní výlet parníkem na Zá-
visť, kdež v tamější velkorestauraci dostane se jim
náležitého pohostění. Jako v letech minulých, po-
volila i letos pražská paroplavební společnost cho-
vancům bezplatnou dopravu tam i zpět.
— Oheň v polích. Včera odpoledne počal
hořeti strniště na poli u viaduktu dráhy v Michlia
shořelo na prostoře 40 m2. — Po 2. hod. odpol. po-
vstal oheň na strništi pod pankráckou trestnici
V obou případech byl oheň záhy uhašen.
— Požár na Žalém na Krkonoších. V ne-
děli 19. t. m. v dopoledních hodinách ve všecbecn
českým turistům známé restauraci na Žalém na
Krkonoších vznikl obeň, jenž v krátké době úplně
zničil celou budovu. Toho dne odpoledne měl s
z Branné na Žalý konati velký společný výlet,
k němuž dopoledne v hostinci pilně se připravovali
Pobled na plápolající obrovský požár na nejpřetl
nějším rozhledišti krkonošském v nadmořské výšo
1036 m. působil v celém podhoří dojmeme hrozn
rozrušujícím. Hostinec, jak známo, náležel J. O. hra
běti z Harrachů, a nájemcem nynějším byl ipan Jos
Děděk. Jest štěstím velikým, žeokolní les zůstal be
větší pohremy, ježto lesní požár měl by zde účink
dalekosáhlé Malá dřevěná budova v samé blizkost
restaurace rovněž ohněm zachvácena nebyla. Slouž
J O
Harrach
Děděk
Kara
Žalý
Krkonoše
m 2
běť