ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 4bf69f70-727b-11dc-8a47-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 37, person 113, org 8, work 4
1 masthead
Ročník XXXX.
2 masthead
V Praze, v úterý dne 21. srpna 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 230.
4 article
Na rauní a odpol. listy předplácí sei v Praže v admalalstrael . 6 R — s dvaji donáškon na mějí z čtvrt leta . . . 7 K 50 ve nlislkách . 2 K 80h as něsle . . Pošton: na měato antli. . . : : s k e s dvoji zásllkoe na měs ns čtvrt lsk
5 article Kdo tu olupuje všecky národy
Kdo tu olupuje všecky národy o jejich práva? Nežijeme věru v době veselé. Ale sly šeti dnes Maďara a Němce cislajtán- ského vzdychat a nařikat o přítrž nad ne- štěstím svého národa: věru, to by mohlo rozesmát i největšího českého mrzouta Je to maďarský státník Kornél Abrá- nyi, který 19. srpna 1900 pod dojmem slavné památky 900letého pokřtění prvního krále uherskélio sv. Štěpána naším sv. Voj- těchem v »Budapester Tagblattu« nazývá Maďary — »nešťastným národems, a je to kterýs nejmenovaný (ale za to prý ovšem »vynikající«) »německo-rakouský státník«, který v týž den opět v »Neue Fr. Presse« žaluje a tvrdí, že má-li dnes kdo u nás pro si stýskat, jsou to — — Němci v Če- chách!! Tak tedy bratří v utrpení Cis- i Trans. A co vlastně oběma kalí radostži vota, co je činí nešťastnými? Snad výčitky nedobrého svědomi? Nikoliy I nýbrž co prý maďarský náro od staletí »bolestně cítí«, jest dle pana K Abrányia dvojí: předně, že »nemá žádné národní dynastie«, čímž prý »tento národ od staletí strádá« (l), a za druhé, že je rozerván náboženskými protivami a hněvy.« — Krom toho prý měli Maďaři ještě od jak- živa osud, že »nikdy nedovedli Prozřetel ností sobě poskytnutých výhodných pří ležitostí užitiell A proč jsou medle opět naši Něm e v Čechách dnes, L. P. 1900 pod vládou Körbrovou ještě pořád »nešťastni«? Co těm kruší srdce, nač ti mají příčinu stýskata zalovat? Vzdyť přece ještě před několika dny neměli ani dosti slov, aby nám dali po citit svou sebevědomou vítěznou hrdost a pýchu, že jsou »na výši«, jelikož mají strýčka, před nímž se dvoří a koří pln uznánía úcty celý vzdělaný svět obou hemisfér.
Maďar Němec Kornél Štěpán Körbrová Vzdyť Francie . Presse Německo e Čechy Budapester Tagblatt
6 article
Vždyť přece jsou od velikého obratu rakouské politiky ze dne 17. října 1899 opět v sedle, slunce vladní přízně je za- hřívá a blaží přes všechny Wolfy a Schöne- rery a přes všechno »Los von Rom« na- pořád, šťastní vítězové hoví si na svých vavřínech a trofejích — roztrhaných to jazy kových nařízeních Badenových a Gautscho- vých — a příznivý vítr vládní politiky zdouvá jim mile centralistické jich plachty, takže jejich vlastní tisk co chvíli se nám vysmívá, kterak prý marny jsou všechny naděje naše na příští spravedlivé rovnoprávnosti a státního práva našeho, kterak prý kurs rakouské lodi od těchto břehů našich ideálů rozhodně se vzdaluje. Srdce Eppingrovo a Funkovo co chce víc? A přece pořád ještě Němci v Čechách jsou nespokojeni a mají »vážné« stížnosti do správy státní na srdci. Nuž, kdož by nebyl zvědav na tu velikou německou bolest »Část c. k. úřadů v Čechách« — zn ten srdcelomný némecký bol — zejmenaf- nanční zemské ředitelství, úřaduje pořád ještě rovnoprávně, jako by nebyla bývala jazyková nařízení právoplatným nařízením zrušena!« Následuje nízké udavačské štvaní proti místopředsedovi finančního ředitelství Danzerovi a proti referentu o personaliích Heuevoglovi (oba prý jsou zrádci německé věci), a hrozba, že němečtí poslanci vládě Körbrově v parlamentě zle zatopí, jestli tuto »nepřistojnost neslýchanou« ihned neodstraní
Wolf Schön Badenův Gautscho Eppingrův Funkův Němec Danzer Heuevogl Los on Rom Čechy
7 article
Ejhle, to činí tedy německý národ v Če- chách nešťastným. Když v Praze př zemském finančním ředitelství české země, v níž žije na čtyři millio ny domorodého historického národa českého. užívá se v záležitostech českých poplatníků rovnoprávně zemského jazyka českého s jazy- kem německé menšiny. Viděl svět kdy bru- tálnější nesnášelivosti a drzo- sti? Nemají na tom dosti, že proti právu, proti řádu a zákonu zem- skému iříšskému v zněmčených kra jích Čech dnes již vyhosťuje se jazyk český z úřadů a soudů i v zevnějším úřado- vání, ačkoliv to nebylo naká- záno ani ordonancí minister- stva Clarova, kteréž co do jednání souďních a politických úřadů se stranami v celých Čechách a nav Mo- ravě výslovně respektovala vždy ještě stav zákonný, jaký tu panoval až do dubna 1897, tedy stav zavedený jazykovými nařízenímí Stremayrovými, základním článkem XIX. ústavy a vlastním rozhodnutím konstitučního krále Ferdinanda V. ze dne 8. dubna 1848. Na všem tom nemají šlechetní závistníci ně- mečtí pořád ještě dosti a touží jee ště po důkladnějším a pronikavějším němčení c. k. státních úřadů v Čechách, nechtějí ztrpěti rovného práva jazyka našeho ani při ústředních úřadech země české jako je c. k. vrchní zemský soud a c. k. finanční zemské ředi- telství. — Tak se jim vrazil velkoněmecký chauvinism do hlavy, že se již ani nestydí za takou nahotu sve nesnášelivosti a ne- přejíčnosti podlél Ale nedosti na tom, uvidíme ještě, kte- rak tím nejsou jejich požadavky vůči vládě a Rakousku naprosto vyčerpány; to pouze jen jedna z jejich »bolestí« srdečných.
Clarův Praha Čechy Rakousko
8 article
Ostatní přijdou ještě, jakmile jen pan Körber s nimi da se do vyjednávání. Však nejpěk- nější jest, když tito slavomamem po- sedlí němečtí »státníci«-vy dřidu- chové, týmž dechem, kterým prahnou po »hunské« pomstě na nás, opováží se národ naš očerňovat před cizinou a před dynastií jako slavomamem zatíženého šílence, »který všecky ostatní strany a všecky ostatní národnosti Ra- kouska olupuje o jejich právo tím, že požaduje odvolání oněch Clarových a Kindingrových nařízení jmenem své na rodní cti a je odhodlán mařit činnost víden- ského rajchsrátu potud, pokud se právu jeho nedostane zadostučinění. To nazývá ušlech- tilá obstrukční Frýna »Neue Fr. Press ee dnes hříšnou ješitností, »českou ne plechou, českým slavomamema lupičským škůdnictvím,« kterému prý by snadno bylo lze učiniti přítrž, kdyby jen Poláci, Jihoslované a klerikálové alpst za něco stáli.
Körber Clarův Kindingrový Polák Jihoslovan Francie . Press
9 article
Než, v tom prý vězí celé neštěstí Ra- kouska, že Poláci, Jihoslované a Tyroláci pořád ještě hoří nepochopítelnou záští proti šlechetným Němcům levičákům, a ničeho se více nebojí, jako toho, kdyby se vládě Körbrově podařilo Čechy u dolat a německe menšině opět zje dnati vliv na veřejné záležitosti Rakouska Vida, vida, těch ubohých jehňátek z ně- mecké levice! Jen o pouhý »vliv« stojí a bojují, o nic více ! Jaká to ukrutnost, když se jim ani toho nechce dopřáti?! Strhali by se pro říší, povolili by jí přeochotně všecko, kdyby jen chtělo se jim dopřát trochu toho vlivul Ale zlou náhodou pro farizejce »Neue Freie Presse« vycházejí tu ještě jiné ne- mecko-centralistické listy a pro- mlouvají ve veřejnosti ještě také ů tempo jiní německo-rakouští státníci, nuž, a ti vy- zrazují pravdu věcí trochu jinak. Tak na př. zrovna v týž den vylíčila vídeňská »Reichswehr« tyto skvostné úmysly a obmysly německých levičáků těmito lapi dárními slovy: »Německo-liberální generálové levice operují nepopíratelně takticky chytře nbe
Polák Jihoslovan Tyrolák Němec Körbrův Čecho Rakousko Německo Neue Frei Presse
10 article
a opatrně: za cíl mají jako vždy před tím německo-liberální nadvládu pod křídly německo-liberálního ministerstva; avšak při tom drží radi- kální živly německého souručenství v šachu tím, že svou obstrukci toliko pood- stavili, ale nikterak neodstranili. Toť právě zvláštností té německé »státní strany«, že obratem ruky může se opět proměnit v divokoua opovážli vou obstrukci, k čemuž je také odhod- lána« Kdy? Inu, okamžitě, vykládá jiný německo-centralistický státník revolverové podmínky levičáků, jakmile bey vil á da Čechům něco sláblila, nebo v duchu jim přiznivém v Čechách v ládla, nebo starou pravici opět obno- viti pomáhala. Toliko když bu de tedy zcela po chuti německých levičáků tančit, tito budou dobrými Ra- kušany, jinak ale, dokládá »Reichenberger Zeitung« nám na státu a jeho potřebách pranic nezáleží. Ejhle, tak vypadají šlechetníci, kteří nás obviňuji ze slavomamju az lupičské bezohlednosti vůči všem ostatním národům Každý poznává, kdo tu v Ra- kousku překáží svým nenasyt- ným velikášství m všem národům v štěstí, spokojenosti, blahobytu a svobodě.
Čecho Čechy Ra Reichenberger Zeitung
11 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. Svobodomyslný rnch mezi Slovinci. V »H Be« uveřejněn »Ze slo- vanských zemí« list VI. Autorem je známý pu- blieista Valentin Goslov. List je věnován Lublani a Slovincům. Z něho se dovídáme, jak velice poškodil věc klerikálné strany mezi Slovinci biskup Jeglič, jenž přede dvěma měsíci neostýchal se u hrobu sv. Kyrila v Římě kázati slovinským poutníkům proti ruskému jazyku a proti tomu, aby se mu Slovinci učili a za tím účelem za- kládali spolky, neboť každé ruské slovo prý zata- huje v kaciřství, do fůna církve pravoslavné, laskavý biskůp radějí prý by viděl své ovečky v ohnivé tlamě pekelně, než jako členy církve pravoslavné. Psn Goslov pravi o sobě, že kdysi sni o smíra pravoslaví s katolictvím, ale biskup Jeglič jej přesvědčil, že smír takový je nemož- ností a že katolictví je nejhorším nepřítelem Slovanův a věrným spojencem Němců. Avšak katolická nesnášelivost dosáhla mezi Slovinci pra- vého opaku. Ruským kroužkům přibývá členů nové se zakládají, avžak zá cenu jakých pře kážek! Klerikálné straně slovinské ubývá pří vrženčův a přibývá strané liberálné. A Čechove jsou průplavem, kterým liberální Slovinci vstu- půjí ve stále těsnější duchovné obcování s Ruskem.
Goslov Slovinec Jeglič svatý . Kyril Slovanův Němec Čechov Lublaň Řím Rusko H Be
12 article
Polák o slavnosti „živeny“. Každoroční slavnosti »Živeny«. v Turč. S Martině začínají vábiti také Poláky. V »Nové Reformě« nacházíme vřele psaný jich popis Dopisovatel píše kromě toho o skromných sna hách Slovákův, o jejich obětavosti, o potřebo aby Poláci Slovensko poznávali, a odsuzuje hra bivou brutálnost Maďarů, kteří ve svém cynismu bezprávně skonfiskované, odcizené jmění »Slo venské Matice« daly maďaronskému spolku. Na posled kárá Poláky, že pořád ještě bratřičkuj se s Maďary. Poláci pochopují význam českého beje- »Gazeta Narodowa« vážně i břítce hájí nás proti nájezdům renegátského »Slova Polského«, o němž praví, že zlobou proti Čechům snaží se předsuihnout i »N. Fr. Pr.« A dál píše: »Kd mysli, že polskému listu sluší úštěpky z bratrského nám národu, jenž vede téžkou obrannou válku
Polák Martina Slovákův Maďar Čecho Slovensko Francie Gazeta Narodow
13 article
s německou přemocí, sedící mu na krku, necht se těší nemoudrým vlipkařením. My soudíme, že ani vyhlazovací válka Němeů naproti Slovanům, osedlým na hor- ním Labi, nebyla vedena s takovou bezohledností a vytrvalostí, jako s nešťastným lidem slovanským na západě a severu Čech, a že ani junácká obrana českého národa není, z čeho si Polák smí tropiti žerty. Je to krvavá, strašná, lisíciletá epopoje dějinná, pro nás Poláky zvláště plná hrůzy a poučení! Takť jest ! 0 Není naší věcí vysmívati se Čechům, jak se brání germa- nisaci, nýbrž jest na nás, abychomö se od nich učili a z nich sobě příklad brali v nejedné příčině«,
Polák Čecho západ Čechy
14 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 18. srpna. bne i d Generál Subotič. Generálmajor Dejan Ivanovič Subotič, po- mocník velitele ruských vojů v kvantunské (kantonské) oblasti a náčelník štábu tamtéž, je původem rakouský Srb a syn známého srbského básníka a buditele rakouských Srbův, dra. Jo- vana Subotiče. Do vojenské služby ruské vstoupil r. 1867 jako kadet konstantinovského učiliště. Po ukončení kadetního kursu vstoupil do nikolajevské akademie gen. štábu. R. 1876 byl komandován do Srbska a r. 1877, vrátiv se odtud, byl převeden ku gen. štábu. Nynější svou hodnosť zaujímá od konce lonského roku. Za srbskoturecké války byl setníkem 1. tř. a súčastnil se všech bitev při timocho-moravské armádě. Asie pro Rusko, Emir bucharský věnoval 100.000 rub. v prospěch ruských vojínů, raněných na bojištích v Číně. Obnos byl odevzdán »Červenému kříži«, aby ho upotřebil ve smyslu věnovatele. Anglická barbarství v Australii. Australské noviny odhalují případy ne lidskosti anglických úřadů naproti domorodcům Tak jeden soudce podnikal se smečkou psů lovy na mladé divošky, otce a muže, když je chtěli bránili, přikovával ke sloupu a krute trestal každý nejmenší odpor. Listy staví naproti tomu rozčilení humanných Angličanů nad osudem raků, jež kuchařky za živa vaři, a me- lancholii jejich nad osudem osiřelých koček, jež hospodáři nelitostně vyhosťují ze svýel domův, i nad osudem kotat, která topt. Odsouzení dvou socialistů ve Varšavě. Varšavský vojenský soud uznal Františka Sviderského, 22letého, a Valentina Vožňáka 21letého, za vinné, že zavraždili Antonína Gře- šáka, továrenského mistra, proto, že se nepřida ku stávce v továrně Vyšického, v lednu 1900, odsoudil je k trestu smrti na šibenici. Car Mi kuláš prominul odsouzeným trest smrti a pro měnil jej v trest konání těžkých prací bez udání lhůty.
Subotič Srb Srbův Emir bucharský Angličan Sviderský Valentinos Vožňák Antonín gra Praha Srbsko Asie Rusko Čína Austrálie Varšava
15 article Světová výstava v Paříži.
Světová výstava v Paříži. Vyznamenaní čeští umělci. Zprávu o cenách udělených českým umělcům na svě tové výstavě doplňujeme ještě jmény umělců českých, kteří obdrželi bronzové medaille. Jsou to pp. Knüpfer, Radimský, Slavlček a Vácha. Odmény bronzových medailli bylv namnoze uděleny uměleům světového jmena a mají tudiž velmi čestný význam, neboť v se- znamu bronzovou medaillí odměněných čleme
Knüpfer Radimský Slavlček Vácha Paříž
17 article
umělce jako Skarbina, Eusor, pl. Abbeinová, Henri Cain a j. Výstavní jmenování čestné legie. Cel dešť zlatých křížů a řádů snesl se v Paříží řady hodhostů čestné legie byly rozmnoženy četnými vyznamenanými politiky, umělci, žur- nalisty a literáty. Pro širší veřejnost nejvělst zajímavost maji vyznamenání udělená umělcům a spisovalelům, dle nichž můžeme soudit jak úřadní Francie oceňuje práci nejvyšších repre- sentantů kultury. Nejvyšší vyznamenání, jeho lze dosíci ve Franch, »velký křiž« čestné legie, bylo uděleno malíři Hebertovi a sochaři Guillau- movi. Dále byli jmenováni »velkodůstojníky« téhož řádu: slavný učenec De Lacaze Duthiers, professor zoologie, anatomie a fysiologie na uni- versitě pařížské, sochař Frémiet, proslulý svými skulptorami zvířat, portrelista Carolus Duran, sochat a malíř Gérome, hudební skladatel Saint- Saěns a Victorien Sardou — jména vesmés známá. Komandéry čestné legie byli jmenováni Ludvík Halévy, duchaplný romancier a drama- tický autor, Gustav Larroumet, kritik výtvarný. divadelní a literární, nástupce populárního kri- tika Sarceye v »Tempsu«, malíři Jean Paul Laurens a Roll, sochař Barrias a rytec Chaplain, archijekt Vandremer. V dlouhé řadě nových »důstojníků« a »rytířů« čestné legie jsou mnohá zajímavá a sympatická jmena: Paul Hervien, romanopisec a dramatický autor, Marcel Prévost autor »Polopanen«, Roybet, historický malir, Bartholomé, sochař, Dubupe, malíř, René Bazin. romanopisec, Henry Bérenger, kritik, Jules Re- nard, romanopisec, Roger Milés, kritik výtvarný. Aman Jean, Renair, Vollon, Selvir, maliři, Char- pentier a St. Lami, sochaři a konečně dvě spi sovatelky: Clémence Royer a Daniel Lesureur
Cain Hebert Guillau Lacaz Frémiet Victorien Sardou Halévy Larroumet Jean Paul Laurens Roll Barrias Chaplain Vandremer Marcel Prévost Polopanen Bazin Bérenger Jules Miles Aman Jean Renair Selvir Lesureur Paříž Francie SaintSaěns Chara St . Ly Carolus Duran Gérome Roybet Bartholomý Paul Hervien Clémence Royer
18 article Sbor obecních starších král. hlav. města Prahy
Sbor obecních starších král. hlav. města Prahy konal včera VII. mimořádnou schůzi za účastenství tak slabého, že nebyl ani s to, by projednal návrí na prodej obecního pozemku, který musil byti znovu — již po třetí — odložen do schůze přísti, Náhradníkem výboru městské spořitelny pražské na jeden rok a sice do 1. května 1901 (místo p Portika) zvolen 19 hlasy ze 36 obec. starší inž. pan Rich. Jahn. Návrh, aby byl změněn plán polohy v obvodu assanačním tim způsobem, aby kolem kostela sv. Salvátora byla do ulice Kostečné zřízena ulička 12 m. široká, se schvaluje a vzato na vědomí. Roz- hodnutí výboru zemského, dle něhož navržená úprava ulice Vratislavovy by byla potvrzena, pakl se sbor obecních starších usnese, že budovy, kter budou postaveny od ohbí na pozemku č. p. 83/2 k bráně vyšehradské, mají míti nejvýše dvě patra. Schvalují se: návrh na udělení odměny 2000 inž. assistentu p. Josefu Kavalirovi a návrh, aby sy stemisováno bylo jeno místo sluhy pro místo vrát- ného v radnici staroměstské. Při žádosti Josefa Sulce, konduktora při městské lanové dráze za udělení dispense od stáří stě- žuje si obec. starší p. Březnovský, že čle- nové správni rady, zejmena kteří mají krámy obtěžováni jsou stále uchazečí o mísla při eleklri ckých podnicích, ač v kanceláří jest na 1800 žádosti.
Rich Jahn svatý . Salvátor Vratislavův Kavalir Josef Praha Kostečný městský spořitelna
19 article
Lidé utíkají od řemesel v domnění, že se u elektri- ckých podniků budou míti dobře, ale sotva že se k nim dostanou, již na službu tu hubují. Jeliko žádostí jest již na několik let, jest bezúčelno nove podávati a řečník žádá, by časopisy na to po- ukázaly, čímž zavděčí se pánům ve správě elek- trických podniků. Starosta p. dr. Srb vyslovuje povdéčení, že o věci této stala se zmínka ve veřejné schůzi, by ucházeči hledali jiné zaměstnání; páni při elektri ckých podnicích mají ještě jiné práce, nežli jen vy- řizování žádostí. Obec. starší p. dr. Groš považuje jin u stížnosť při elektrických podnicích za důležitější. Kdo jede častějí po elektrické dráze, pozoruje, ze zřízenci rozpřádají dlouhé řeči německé s obe- censtvem. Jedním z důvodů při koupi tramwave bylo, by podnik stal se českým. Jest žadoucno, by jediné české velké město representovalo se jen česky a jeho český ráz by při každé příležitosti vycházel na jevo. Řečník navrhuje, aby praesidium dorozumělo se se správou elektrických podniků, jak
Srb doktor Groš
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Betlemská kázání Husova. O kazatelské činnosti M. J. Husi věděli jsme do nedávna poměrně velmi málo. Co jsme věděli, omezovalo se na několik fragmentů, za- chovaných v obranách proti žalobám, pak na několik parádních kázání, z nichž některá (jako tři tak zvaná kostnická) ani vůbec nebyla před- nesena, a konečně na úsudky per analogiam z jeho české »Postilly«, o níž však Hus vý slovně tvrdí, že není psána stýmž způsobeme, jako káže. Byly tedy známosti naše o nejdůležitější činnosti Mistrově velmi chudé a takřka nepatrné až do nedávna. Teprve v posledních letech zje- vily se náhle veliké svazky jeho kázání, »Po- stilla de sanetis«, o níž informoval jsem čle- nářstvo »Národních Listů« krátkou zprávičkou předloni, »Quadragesimale«, sbírka kázání post ních, o němž referoval jsem loni, a ještě ně které jiné, o nichž poučení podává má »Lite rární činnost M. Jana Husi«. Z nich nejdůležitější je sbírka kázání be tlemských, nazývaná »Sermones per cireulum anni«, chovaná v rkp. univ. knih. zdejší sign III. B. 20, objevená panem kustodem Josefem Truhlářem, neunavným popisovatelem rukopist knihovních. Po něm všimi si této sbírky dr- V. Novotný a oba pánové zjistili leccos, ee valně přispívá k bližšímu určení těchto kázání Ale ne vše a zejmena ne to, o čem se nyní chceme šíře zmíniti. Že kázání tato jsou Husova, určil již — rukopis nemá žádného označení — pan kustos Truhlář z narážky, která zni česky asi takto »Podobně mladší poddáni buďte starším. Ale řekne někdo: »Leč ty, Husi, nechceš býti pod- dán svým prelátům !« Odpovídám: chci bet
Husův M J Hus sanetis Truhlář V Novotná
21 article
oslice Balaamova. Protože však preláti Balaa mové sedí na mně a chti mne hnáti protl pří kázání Páně — abych nekázal — já zetru nohy jejich chtičů a nebudu jich poslouchati. Leč ve všem dovoleném a čestném chci býti podroben všem.« Z této narážky plyne bezpečně nejen Hu sovo původství, nýbrž zároveň i čas: doba po roku 1408, kdy Hus vzepřel se autoritě arci biskupově. Důkazy původství rozmnožil V. Novotný. jenž ukázal na četné shody s Postillou českou a dobu složení zúžil, poukázav na narážku, v níž se praví, »jak nyní zápasí Prusové a Poláci«. jež tedy klade sepsání našich kázání sice do doby po r. 1408, ale zároveň před 15. červnem 1410, kdy bitvou grunewaldskou válka vítězně skončila pro Poláky Leč důkazy ty lze ještě zostřiti a zpevniti Když prohlédneme tato kázání podrobněji, shle- dáváme záhy, že máme před sebou Husova kázání betlemská. Živé ličení, časté oslovován posluchačů vede již samo k tomu; ale ješte patrněji oblibený začálek Hus totiž s oblibou počíná kázání důleži- tější vyzváním ke zpěvu písně »Hospodine, po- miluj ny« anebo »Navščev nás, Kriste žádůcie. Jest nám však známo z Postilly české, že tut poslední plseň zpívali právě posluchači betlemští Nelze si mysliti, že by při kázáních určených potřebě veřejné, Hus takto vyzýval čtenáře jsou to patrně přípravy ke kázáním betlemským. A o tom svědčí zajímavým způsobem — a zjišťuje zároveň na den takřka čas jednoho našeho kázání — narážka v jednom kázání postním. Hus totiž, vykládaje slova evangelia, jak vyhnal Kristus z chrámu prodavače volo atd., vykládá, že voli jsou naznačení kazatelé a to proto, »že jako vůl mlátí plovy odděluje od zrní, tak věrný kazatel plevy hřišníků. Má je oddělovati od hříchů a zrním užitečné píce má
Balaa Páně Hus V Novotná Prus Polák Husův Kristus
22 article
jím za pokrm posloužiti, aby zrní evangelické pravdy převážilo a zavrhlo plevy bajek. Není pochyby, že pozorný posluchač vyeltí, co Hus míní »zrnem evangelické pravdy« a c zase »plevou bajek«. Takový pozorný posluchač vskutku tehdy v postě seděl v šerém plášti hlavu zahalenu kuklou mezi ostalní obcí Husovou. Byl to Jan Protiva, dřivější Husův předchůdee a nyní jeho hlavní odpůrce v řadách církve. A ten asi s velikým uspokojením poslouchal důrazná slova Mistrova. Leč i Mistr věděl, kdo v oně kápi se skrývá a unesen byv rozčilením nad špehýřským posluchačem, rozvedl své při- rovnání šíře: »a jako lidé zrno sbírajíce zacho vávají a plevy zahazují, tak my máme činiti Co jest zrno, než přikázání Boží? a co plevy leč nstanovení lidská! A jako tedy zrno se za chovává a plevy zahazují, tak my přikázání boží držme a ustanovení lidská zavrzme a za- mítejme!« A s planoucí tváři obrátil se nyní kazatel k sedlcímu pod ním zakuklenei a zvolal »Kukliku, napiš to a nes na onu stranu!« Tak se i vstutku stalo; »kuklík« toto ká- zání zapsal, donesl »na onu stranu« to jest na Malou stranu do dvora areibiskupova, odpřisáh před notářem a otázán, kdy se to stalo, odpo- vědél: 26. nebo 27. března 1409 (pravděpodob- nější je datum 26. březnu). Jeho výpověď přejal potom a v podstatných částech stvrdi! Hus sám 1414, když psal svůj obranný spis »Deposilione testium«. os e Tímto postním kázáním, které na kazatel změnilo se přitomnosti Protivovou v živý výpad osobní, jest určeno nejen původ siví Husovo nade všeeku pochybnost, nýbrž i dán bod ča sový, v němž práce ta vznikla. Kázání náse vzniklo jistě 25. nebo 26. března 1409, celi sbírka pak pochází z r. 1408—1409.
Hus Husův Protiva Protivův
23 article
Jsou tedy tato kázání současná s velikým jeho dílem »super quattuor libros sententiarume a v nich iako v tomto jeho díle největším na- lézáme také řadu důležitých příspěvků pro vnitřni i vnější život Husův V těchto kázáních Hus značnou měro užil kázání svých starších na př. Quadragesimale a j.; ale zase tato kázání velice hojně jsou zužitkována v jeho českých postillách. Narážky na doby současné, na dvůr královský, kde se rozmařilí dvořané posmívají těm, kdož chtí zii dle zákona Kristova, na měšťanské domácnosti. kde nesmirně mnoho se proji a propije, na hrady pánů, kteří utiskují sedláka »robotami«, na kláštery mnichů (Hus nazývá je »fraternitates kuklikorum«) atd. atd. jsou přehojné. Kázání jsou pracována latinsky; ale kd kazatel mínil nějakého effektu dojíti, tam užívá věrně slov českých; vykládaje na př. o pyšných. praví, ti že »nechtí býti nazýváni bratry dru- hých, řikajice: »kdy sem s tebů hus pásl?« (to co proloženo tiskem, je psáno česky). Tak zejmena česky jsou podány různé etymologie, někde arci mylné, ve kterých Hus si liboval. Několikrát tak se zálibou ukazuje (a přejal to i do české Postilly), že dobře slove »leprosus« česky »malomocný«, protože smrtelný hřišník »málo může« sám ze sebe, a německy »aussecsig«, poněvadž je vysazen z církve svaté.
Husův Kristův Hus
24 article
Jinde vykládá »svadba« prý značí tolik co »svá dva« anebo »sebe dbajíce«; jinde zas, že dobře sluje česky »zlosyn« jako »zlosti syn« atd. Něklerá taková česká rčení moderního čte- náře téměř rozesmějí naivním výkladem popu- lárním. Když na př. vyložil, jak člověk hři- chem dáblovým se zoškliví bohu, dokládá, že bůh potom, takového člověka nemiluje, řekne dáblovi »kdýžs mi ho zkazil, mějž ho sobě dáble!« Jinde zase kárá pijáky, kteří pívali poslední ,truňk“ na oslavu vyatého dle Sana e tu prý takový piják »z sebe duši vypil, jako sysla z důpě.« Kdežto ovšem, kdyby někd viděl hosta počestného »a pobízí jeho« plti, není to hřích. Ženy také nemají si na hlavě děli ti »chomáč vlasóv« ani nemají si dávati do vlasů zlato nebo stříbro, sic potom vypadá »jako myši hniezdo vysadí.« Kupcům dovo- luje se mírný zisk, protože vozí sem věci po- třebné až z Benátek a mají s tím mnoho útrat: a je nám lépe, že pak pepř jest zde než aby byl v Benátkách; proto takový kupec no- hřeší, když připočítá si mírný zisk. Nebo bázen boží je nám tak užitečná jako ščetina dratvě Nemohl by zajisté nikdo sešíti botu ani pro- táhnouti dratvu, kdyby nepředcházela jako vůd kyně sčetina — a zrovna tak srdce hřišníkovo musí projíti bázeň Boží atd. atd.
San Benátky
25 article
Že jeví tato kázání i jazyk čistě Husův rozumi se samo. V latině jeho vyniká zvlášté set presertion (eleriei)« (fol. 6ra a j.), »diversi- mode« atd., v češtině volba obecných a pro- stých slov, některých takových, o kterých by- chom neřekli, že mají již stáři 500 let: po- lire na př. překládá Hus polírovati, slovem téměř zarážejícím svou novostí. Vůbec čeština těchto kázání — jsou takřka prošpikována če- skými výrazy a větami — je ještě nepřebraný poklad jazykový pro zkumatele jazyka věku XIV. a XV. A také ovšem mají tato kázání svůj vý- znam pro literaturu českou. V nich nacházíme opět prameny a vzory pro spisy české, vzory mnohdy tak slovné, že české některé spisy jsou v určitých částech jen překlady. Ve »Výkladu« (psaném r. 1412) dává dvakrát příklad o věč- nosti: »a tu věčnost u příkladě takto važ : by vešken svět mákem neb pieskem od země az do nebe neb jakož móž nejdále byl nasuta po tisíc tisiciech letech jedno zrnce odloženo bylo, ještě by vesele člověk vysvobozenie po počtu všech zrn makových z muk čekal« přiklad velmi pěkný, ale doslovně přeložený z textu našeho (čímž ovšem neni řečeno, že by na našem místě byl originální). Tak splývá literární činnost Husova latinská s činnosti jeho českou — a nemůžeme jich od sebe rozděliti V. Flajšhans.
Husův Hus V Flajšhans