Strana 2. Číslo 178.

KATOLICKÉ LISTY.

Dne 1. července 1900.

sledků, jaké jeho morganatický sňatek bude míti pro jeho manželku i děti, jež snad vzejdou z tohoto man- želství. »N. Pester Journal« pojednávající o násled- nictví dle státního práva uherského, má inartikulaci arcivévody přísahy za nutnou, poněvadž slavnostní akt, jenž se odbude ve vídeňském dvorním hradě, zahrnuje v sobě skutečnou změnu v následnictví na trůně, pokud se týče Uher, nebeť v Uhrách dle tamějších zákonů mohla by i morganatická manželka králova býti královnou a její děti mohly by býti otcovými nástupci na trůně. Teprve inartikulací pří- sahy za souhlasu uherské sněmovny stane se přísaha ta platnou i pro Uhry. Bez tohoto zákona mohlo by v budoucnosti vzniknouti nikoli zcela bezdůvodné mínění, že potomci arcivévody Františka Ferdinanda mají nároky na trůn, poněvadž pocházejí z řádného manželství, jsou náboženství katolického a jsou děti oprávněného nástupce trůnu, po případé samého krále uherského. Rakouské domácí zákony nebyly v Uhrách uveřejněny a nemají tam tedy platnosti zákona. Musí se tedy nyní dbáti, aby se v náležité formě vyho- vělo požadavkům pragmatické sankce, aniž by se ublížilo uherské ústavě a právům uherského obyva- telstva. Koruny rakouské i uherská jsou dědičny v domě habsburském a mohou v tutéž dobu vloženy býti jen na jednu hlavu. Nutno tedy odstraniti vše, z čeho by jednou mohly vzniknouti pochybnosti o právu následnickém. Z toho důvodu je třeba, aby uherská sněmovna přísahu arcivévody projednala a ji uzákonila též pro Úhry.

Státní příjmy evropských států r. 1899 obnášely 18.063,870.000 korun a sice v Rusku 3448 mil., v Německu 3414.7 m. ve Francii 2809 m., v Auglicku 2218.3 m., v Rakousko-Uhersku 2203.5 m, v Italii 1313 m., ve Španělsku 759.7 m., v Belgii 366 m., v Turecku 341.3 m., v Nizozemí 244.2 m, v Portugalsku 237.4 m., ve Švédskua Norvéžsku 151.5 m., v Rumunsku 185.3 m., ve Švý- carsku 78.2 m., v Dánsku 76.1 m., v Bulharsku 68.5 m., v Řecku 75 m., v Srbsku 62.2 m., v Lu- xembursku 10 m., v Monaku 2 m., na Černé Hoře 1.4 m., v Liechtensteinsku 0.48 m., v Sct. Marino 0.290 m. K. Naproti tomu obnášely státní vý- daje r. 1899 v těchto státech 18.398,160.000 korun a sice v Rusku 3795 m., v Německu 3425.6 m., ve Francii 2794 m., v Anglicku 2209 m., v Ra- kousko- Uhersku 2203 m., v Italii 1290 m., ve Španělsku 759.2 m., v Belgii 365 m., v Turecku 339.8 m., v Nizozemí 255 3 m., v Portugalsku 244.8 m., v Rumunsku 183.3 m., ve Švédsku a Norvéžsku 154.5 m., ve Švýcarsku 79.8 m., v Řesku 78.7 m., v Dánsku 78.2 m., v Bulharsku 68.4 m., v Srbsku 61 m., v Luxemburku 9.5 m., na Černé Hoře 2.1 m., v Monaku 1.2 m., a v St. Marino 280.000 K. Na jednoho obyvatele připadá průměrně příjmů ne zcela 47, za to však vydání vydání 47.7 K a sice přijmů: v Monaku 130.5, ve Francii 72 8, v Auglicku 54.4, v Turecku 56, v Belgii 54.4 v Rakousku 52.3, v Liechtenstcinsku 50 8, v Nizozemí 78.1, v Uhrách 75.1, v Luxembursku 45.9, v Portugalsku 47, ve Španělsku 42.8, v Italii 41.2, v Dánsku 37.1, v Ru- munsku 33, v Rusku 32.5, v Řecku 30.8, v Sct.

Marino 30.4, v Srbsku 25.7, ve Švýcarsku 27.8, ve- Švédsku a Norvéžsku 21.5, v Bulharsku 20.6 a na Černé Hoře 6.1 K. V 8 státech a sice v Rusku, Dánsku, Německu, Nizozemí, Portugalsku, ve Švý- carsku, v Řecku a na Černé Hoře převyšují vydání státní příjmy. Schodek obnáší v Rusku 347 m., v Nizozemí 11.1 m., v Německu 10.9 m., v Portu- galsku 7.4 m., v Řecku 37 m, v Dánsku 2.1 m., ve Švýcarsku 1.6 m., a na Černé Hoře 700.000 korun. Belgický král odjel z Gastynu do Paříže. V Brusselu zahájeno bude dne 2. července po- rotní přelíčení s mladistvým útočníkem Sipille m, kterýž vystřelil v brusselském nádraží na prince Wa- lesského, sedícího ve voze železničním. Ačkoliv během vyšetřování vyšlo na jevo jen tolik, že útok zmíněného výrostka měl za podklad jen sázku, učinil předseda porotního soudu přece jen rozsáhlá opatření pro zachování veřejného pokoje. Ustanovil, aby stráže u dveří porotní síně byly strojnásobeny, a v síni samé aby nepřetržitě bylo přítomno 30 četníků v občan- ském kroji. Advokátům bude možno vstoupiti do po- rotní síně jen v úředním hávu, novinářům jen se zvláštními vstupenkami. Kresliči obrázkových časopisů nebudou připuštěni. Všeliké kreslení v síni bude za- povězeno.

Národní unie konservativních angll- ckých spolků konala včera v Londýně banket, na němž promluvil lord Chamberlai delší řeč. Po- ukázal v ní na úspěchy, za něž poděkovati sluší uni- onistům, liberálům a konservativcům a zároveň na po- kojně urovnání více záležitostí, jako na př. záležitostí Německa v Tichém oceánu. Politika vlády v jižní Africe, dodal Chamberlein, má za účel žádati, pokud možno, mírumilovným vyjednáváním, v případě po- třeby také zbrojnou mocí spravedlnost pro anglické podané a pro všecky bělochy v Africe takové svo- body, kterýchž Angličané poskytují ve všech osadách. Díky zdatnosti anglických vojáků a přispění osad je cíle, jejž vláda byla si vytkla, téměř prý dosaženo. První lord pokladu Balfour odmítal ve schůzi dolní anglické sněmovny výčitku opposice, že Cham- berlain způsobil jihoafcickou válku pro své vlastní účely, a že generálové počínali si na zvyky domácí země z politických důvodů ukvapeně. Řečník odmítal dále obvinění, pronášená ohledně ošetřování raněných. Campbel- Bannermann prohlásil, že žádné z tvrzení Burdett Courttsových nebylo popíráno. Týž odhalil zemi část pravdy, za čež mu bude země vděčna.

Listy z Bavor. (Původní dopis »Katol. Listů«.) (Ze zemského sněmu. — Upravení kněžských a učitel- ských platů. — Pamětní spis o hmotném postavení učitelů bavorských. — Oberammergau.) L + 6. Není snad na celém světě pilnějšíhoa tiššího sněmu nad bavorský. Zasedací období již mu prodlouženo a nyní, když i tato lhůta dospívá ke konci, volá se znova o prodloužení. Někteří poslanci mají sice toho zasedání již dost a ohražují se proti dalšímu trýznění v nynějším horku, ale bavorský spolek učitelský jakož i evangeličtí faráři tlačí na li- berální a konservativní strany sněmu tak, že opětné prodloužení není vyloučeno. (Zatím byl dle nejvyššího nařízení uzavřen dne 28. m. m.) Jedná se jim totiž o to, aby kněžské a učitelské platy ještě v tomto zasedacím období byly upraveny. Kněží katoličtí dali již před dvěma roky v této

otázce průchod svému názoru, jenž jest: Postavte nás hmotně na roveň s protestanty, nebo nás s těmi přídavky ušetřte. Chtějí totiž evangeličtí faráři ještě jednou tolik přídavků, než jich mají dostati faráři ka- toličtí a vláda je v tom podporuje. Jako důvod udá- vají, že mají rodiny a že tudíž více spotřebují než kněží katoličtí. Poslanci středu pohrobili již jednou vládní návrh na upravení platů kněžských ve smyslu protestantském s tím podotknutím, že se při žádné. kategorii státních a j. úředníků nečiní rozdílů mezi ženatým a svobodným a že katoličtí kněží mají ve mnohém ohledu větší výlohy nežli protestantští faráři. Ale protestantismus jest již jednou v Německu takřka oficielním náboženstvím a proto se jeho sluhové pa- třičně odměňují. Ve většině německých zemí upraveny jsou platy tak, že již při základním příjmu stojí si protestantský farář o 2 - 600 marek lépe než kato- lický. Podobně má se věc, eo se týče přídavků. Mimo to dlužno uvážiti, že protestanté si zřizují skoro samá samostatná místa, takže jim při každém upra- vení platů nepoměrně mnoho psněz plyne do kapes, kdežto naši kaplánci musí vykonati za nepatrný plat nesmírnou sumu duševní a fysické práce. Veškeré vyučování náboženství na obecných školách vykonává kněž bavorský zdarma, rovněž tak místní školdozor.

Zasloužili by si tedy kněží v plné míře, aby jim stát, jemuž konají mnoho platných služeb, dal také přiměřený plat, neboť 2000 marek ročně není právě skvělý příjem pro faráře v nynější době drahoty, spolků, pojišťoven na život, knih a j. penězožroutů. K emeritnímu fondu přispívá stát jen malou částkou, výtšinu platí si kněží sami. V řezenské diecési ob- náší roční příspěvek faráře k tomuto fondu 20 marek, začež se mu dostane v pádu neschopnosti k duchovní správě nebo po ukončeném 70. roce 1000 marek pense. Zvýšení státní podpory bylo by nanejvýše nutno. Dle prohlášení ministra ve finančním výboru uschováno jest na upravení kněžských platů 900 000 marek, z kterých se budou platiti přídavky také za běžný rok, třeba by zákon o tom v tomto zasedání již přijat nebyl. Máme to ministra! Člověk k pomilo- vání! Nastřádal pro nás skoro milion, chce nám jej takořka vnutit a my — nechcem, nedostaneme-li tolik, co protestantští faráři.

S úpravou platů učitelských má s věc následovně: Nynější příjmy podučitelů (600 mk) jsou nedostatečné, za to jsou skuteční učitelové cel- kem dobře placeni a mohou i větší rodinu snadno uživiti. Tvrdí sice, že mají jen 800—900 příjmů, tomu však není tak. V učitelských fassích z r. 1861 zanesena položka »školní plat« na př. o třetinu, ba i o polovinu níže, nežli co nyní vynáší. Příjmy z polností, jichž majitelem jest kostel a obec, rovněž minimálně jsou započteny. Abych uvedl konkretní případ. V S. má učitel 20 jiter polí a luk dobré bonity. Příjmy z těchto pozemků započteny jsou mu ve fassí na 50 mk. Ve skutečnosti však mu nesly aspoň 500 mk. Také nyní, kdy nucen byl z rozlič- ných důvodů pozemky pronajati, nesou mu čistého užitku 350 mk. Podobně mají se věci u všech uči- telských míst. Příjmy z kostelní služby započteny ve fassích rovněž minimálně. Starobní přídavky od státu má každý ihned, jakmile se stane učitelem skuteč ným, poněvadž se mu počítají leta od vystoupení ze semináře. Mimo to má každý skutečný učitel příle- žitost nabýti příjmů vedlejších. Není tedy postavení

A od čeho pak máme čsládku? — namítl manžel. — Kdyby se na ni mohl člověk spolehnout. — — Na to bych se podíval! — Nařídiv služkám, aby se z domu nehýbaly a aby na »straku« častěji dohlížely, kázal mladý Vejvara zapřáhnouti a jeli. Pozdě po půl noci přijeli domů. Z. statku nikdo jim nešel v ústrety, vrata se neotvírala. Statek byl jako po vymření. Za to ale z protější strany ozj- vala se skočná hudba. — Všecko to bude v hospodě — povzdechla si mladá paní — jak to ale bude vypadati v kra- víně?« Seskočivši s kočáru, rozžala svítilnu a běžela do kravína, kdež nalezla straku — nataženu. Telátko položivé leželo vedle ní. Kráva, nenaleznouc pomoci ani ošetření, dostala tak zvaný »brant«, jemuž dru- hého dne podlehla. Čeládka, zaslechnouc muziku, odběhla do hospody a křepčila do pozdní noci. — Je to bída s těmi výlety! — povzdechl si p. Vejvara. — To se nestalo při pouti na sv. Horu. Minulo asi půl leta. Na straku pomalu se za- pomnělo. Slavil se nový sjezd — »rozvinutí« praporu v sousední Lhotě. Lhotečtí byli přítomni »rozvinutí« praporu ve Chvojšicích, jak pak by se chvojšičtí ne- súčastnili »rozvinutí« praporu ve Lhotě. Bylo tam mnoho známých. Viď že pojedeš s sebou? — pobízel Vejvara svou panímámu.

— Bojím se, aby se zase něco nestalo — od- povídala — jako tenkráte. Máme prasnici — — To není jako u krávy — namítal Vejvara — Nařídí se přísně čeládce — a pak brzy z večer budeme zase doma. JJeli tedy. Prapor »rozvinoval« se pozdě do noci A když po půlnoci přijeli domů, panímáma s hrůzou spatřila, že prasnice selátka, sotva že je vrhla, na místě z hladu sežrala.

— Do smrti nejdelší na výlet nepojedu! — kři- žovala se panímáma. — A to se nestalo na pouti do Římova, nýbrž na výletě při rozvinutí praporu. Minula zima, přišlo jaro a s jarem opět nové období výletů, o kteréž na venkově starají se lidičky, kteří nemají co dělat a kteří by si rádi mnoho slávy za málo práce nadělali. Světnice rolníka Vejvary byla kolkolem obvě- šena obrázkovými diplomy čestného členství všech možných spolků: především asi desaterých spolků ve- teránských, pak i hasičských, sokolských atd. Nebylo neděle ani svátku, aby se někde v okolí neslavilo nějaké jubileum založení spolku aneb svěcení praporu Sem a tam zavítal do volebního okresu též poslanec aby se ukázal svým voličům a aby je počastoval řečí šumivou jako sodovka. Někdy zase představoval se nový kandidát, který chtěl starého kandidáta poraziti Pan Vejvara jakožto pokrokový rolník nesměl při žádné schůzi chyběti. Ale nebylo též divu, že často v seno- seči a též o žních Boží úroda na polích mu zmokla. Mezitím, co jiný rolník při nepohodě i v neděíi seno a obilí svážel, pan Vejvara na schůzích provolával řečníkům slávu a připíjel si na zdraví s každým, kdo se před něho postavil. A zatím o panu Vejvarovi roz- vážnější rolníci povídali si veřejně, že pro samé vý- lety zanedbává hospodářství; ba, nejeden vrtěl nad ním hlavou, že prý to s ním jde silně s kopce. Nevýznamnější událostí v okolí bylo, když na jednom táboře lidu měla býti vyslovena nedůvěra staročeským poslancům, hlavně však vůdzi národa, dru. Riegrovi. K táboru tomu vzal si Vejvara svého čeledína Frantu, který měl hlas jako ta veliká točená muzikantská trouba, kterouž trubači nosí jako hada kolem těla.

Postav se, Franto, — velel mu pán, — blíže mne a když ti dám pokyn, zařveš: hanba, zrádce - rozumíš? — — Rozumím, rozumím, pantatínku, jak pak bych nerozuměl — šklebil se Franta. A Franta řval, a jak řval! — Aby svůj řev sesílil, dal si k ústům ještě dlaně a řval jako z tu- nelu: Hanba, zrádce národa! — Byl to památný tábor, památnější ještě tím, co se přihodilo na zpáteční jízdě. Franta se uřval až do ochraptění a opil se až do němoty. Koně dlouhým čekáním v cizí konírně zne- trpělivění, uháněli s větrem o závod. — Franto, drž koně! — křičel Vejvara na něho přes tu chvíli. To se snadno řekne, když Franta na kozlíku neměl opory. A tak se stalo, že na obyčejném svahu cesty Franta nemohl koně více udržeti a že dali se do divého trysku. Franto drž Ale v tom již zahřměla rána, kočár vrazil na