Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

23. září 1909. Číslo 263.

4 article

lel. Zakopané, 15. září 1909. Z Čenstochově rozdělila se česká výprava ne několik oddílů. Jedni jeh do Varšavy, jiní do Kra kova a Věličky a z lřch někteří až do Zakopaného. Zajímavé cesty všechny. Kolik tu jmen polských o Čenstochové až do Zakopaného, tolik různých char- akterů mníst. Mijime hranice ruské a čím dále vnikáme k Krakovu, i lvářnost krajiny prospěšně se mění. M z bledé plochy neúrodných písčin, prať nahývá zdravé temné barvy, vidíme již bohaté lesy, bujnější živou vegelaci, tmavou zeleň luk a tírné kraje tylo rodt také lid schopnější produkce. Zde bylo by dobře záby uvědomovati. Setkali jsme se s inženýrem, dobrým Polákem, jenž hude ochoten missí zdejší pro obchodní styky Česko-polské přijmouti. A pejen to — cestování bud našem lidem svědčit — i pro vývoz hospodářskýeh strojů do Rumunska byly učiněny slibné náběhy. Z Krakova do Zakopaneho vede fraf žírnou rol nickou krajinou, kdež se pěstují vesměs obiliny jako v Čechách, kromě řepy cukrovky. Průmyslu není ani vělších měst. Po celé trati sotva kde zahlédneme tovární komín; jediným průmyslem, a to ještě ne- valným, jest zde ethlářství.

Polák Zakopané Varšava Vělička Čenstochová Krakov Rumunsko Čechy

5 article

Kvetoucích měst kolem trali, jaké rozsety jsou v Čechách, zde nelze spatřiti. Za to vesnice pěkoe nspořádané, ledná, dřevěná — pořídku léž kamenná —stavení, střechy nejvíce šindelem a doškem krylé V krajich bohatších vyskytují se často zdobené, vzorkovné střechy doškové. V ruském Poláku postrádali jsme silnic, zde jsou vo nejlepším stavu. Pole ořou se do lich; kdažto v Čechách máme již po žuích dávno, zde ješté do- končejí se ovsy, ba tu a tam zříme donud žitné snopky na žebřikách — místo našich kopek — roz věšené ke schnutí. 1 1e Zaj mavo jesto slanovisko správy drab halič- ských. Ve vozech severni dráhy jsou návěštní napisy německé, české, pak polské. Jižně od Krakova, dole k Zakopanémo 4 nětoecké, polské, ruské. Na léto trati nenacházíme také žádných akomolených názvů míst a slanic. vNápisy jsou jen polské, s polským pravopisem. K hatičským Polákům jsou správy drah slušnější než k nám Čechům. Pozornosti zaslubuje poutnické místo Kal wae ja, dále Chabóvka, kdež vidlme první Slováky a pak — Nowy Targ. město úhledných, dřevěnýcl domků po rozlehléorovmě roztropšených. Tu již vlídný ráz ksajiny ustupuje kapriciosněj ším vrchům a před námi v dálce ješté a ve mracich vysoko v oblacích rýsují se tmaví velikánie vysoké Tatry. Celý dlouhý hřeben přísných, chmurných mičelivých strážců slováckých dědin. Tyto posety jsou porůznými staveními, kam oko dohlédne. Půda jest zde skoupější, obiliny slabé, žně pozdní; zací nají nyní sklizeti žilo. A Zakopané! Ješlě před desetiletím nepatrn vesnička, dnes město vil. sídlo předetných rodia které tu tráví příjemně dny letní. Jsou zde dobře zařízené obchody, kteréž poskytují zdejším letním F. P. Vožický. hostům všecko pohodlí.

Polák Čecho Slovák Čechy Krakov Nowa Targ vysoký Tatry Zakopané

6 title

České studentstvo na slovanskén

7 article

jihu. VSTOV Torstu, 22. září 1909 Odjezd z Lublaně. České studentstvo odnášelo si z Lublsně mo hulné dojmy, posílivší lam svě slovanské uvědoměn a spolu navázavší četné slyky se slovinskými kolrgy Odjelo v pondělí o půl 10. hodině dopolední do Postojné. Na nádraží dostavili se četní studenti starešini, jakož i dámy lublaňské. Před odje zdem vřelými slovy, překypujíeími srdečností a láskou, pro- mluvil red. V. M. Zalar. Proněsí nuději, že české studentstvo přijde brzy opět do Bnlé Lubianě, ž bude cestovati po vlastech slovinských a přičinís o šíčení vzájemnosti českoslovinské. Hlučné »Nazdar. znělo mu v odpověď. Za volání »Na shledanou v Bledu!« a pění »Hej Slované« odjtžděl vlak s če- skými hosty a dlouho ještě bělaly se na pozdra šátky na nádraží i z vlaku. Ke 12. bod. pol. vystoupili öčastníci záje zdu na slovanský jih v Postojné, kde uvítal je a byl jim pak laskavým a ochotným průvodcem v jeskyních Jesní technik p. Vodopivec. Po obědě navštíven hrad divukrásná jeskyně Postojná. Netřeba vyličovati mocný dojem, jejž tento div přírody zanechal v mladýeh duších české akademické mládeže. Po prohlídce jeskyř a občerstvení v Palernostově »Národním hotelu- odebrala se výprava na nádraží a o 71/4 hod. več. odjela rychlíkem do Terstu, kam přijela po 9. hodin pde Uvitání v Terstu. eee večernl.

Zalar Slovan Lublaň Bled Postojný Terst VSTova Torst Český studentstvo

8 article

Sotva že vlak vjížděl do nádraží a očekávajíe studunti slovinšti, korporstivně ve svých spolcích se sem dostavivší, zahlédli české studenty, ozvalo se mocně »Živili Češí! Na zdar Čechům !« A v okamžiku zaburácelo toto volání z liniců hrdel těch, kteří oče- kávali české hosty před nádražím. Radostně pohnuto zmocnilo se každého z nás. Když obecenstvo ko nečně se ztišilo, ujal se slova předseda akademi ckého spolku »Balkán« kol. Čok, který ve svém po zdravu pozdravil české studenty jako průkopníky po kroku a šiřitele idee slovanské, již zvláště třeba zde na horké půdě národnostního zápasu. Mistopředseda Svazu českoslovanského sludent stva srdečně poděkoval řečníku, načež zapěno »He, Slované« a české studenistvo v zástupu vyšlo přet nádraží, kde uvítaly jej zástupy slovinského lidu bez rozdílu slavů. Zvláště dělnielvo četně se dostavilo Zástupy všeobecně odhadováný na 300U až 4000 osob. Jak mocný vichr neslo se v tomlo moři hidu po zdravné volání vstříc české mládeži. Byl to okamžik krásný svým nadšením, je? samo spontanně vyšlo ze srdcí slovinského lidu a v tom právě spočívá jebo cena. O příchodu českého studentstva byla oveřej něna ve včerejším čísle »Edinosti« jen nepatrná zpráva a tu postačila, aby uvítání se súčastnily tisíc slovinského lidu Jen zvolna mohli čeští hostě postupovati zástupy vílajícího je lidu, který pak za pění národních písní je provázel k slovinskému Národnímu domu. Na jeho prahu očekával české hosty výbor akad. spolku »Balkán« a předseda jeho kol. Čok znovu uvítal je a projevil potěšení, že mu možno pod střechou slovinského »Nár. domu« je pohostiti. Spolu poděkoval oběanstvu, že v tak hojném počtu se se súčastnilo uvítání bratrů Čechů a vyzval zástup. aby se v klidu rozešel.

Češit Čecho Čok Slovan Balkán He

9 article

České studenistvo pak odebralo se do velkého sálu, který byl již obecenstvem přeplněn a zaujalo v prostřed sálu mu vyhražená místa. Zvláště byl též hustě obsazeny galerie, ponejvíce lidovými vrst vami. Vůbec celé uvítání českého studentstva vyzna- menávalo se svým demokratickým rázem. Uvítací večer zabájen byl předsedou Čokem. jenž uvítal přítomné poelance terstské, istrijské gorické, zviáště posl. dra. Rybáře, jehož přichod po- zpraven potleskem. Na to místopředseda akad. spolk »Balkán« Dobrila v delší řeči uvítal české stu- dentstvo, v níž pravil, že nenalezneme u Slovinců vědeckých a kulturních ústavů — ne ovšem jich vinou — nemohou mnoho nám poskylnouti, sle co skýtají, je upřímná, nezměrná láska k českému ná- rodu. Jménem Čechů terstských uvítal studentstvo p.

Čok Čecho Balkán kulturní ústav

10 article

Vavřík. Kol. Hanzík pronesl poděkování, v něm zdůraznil důležitost slovinského rozmachu v posled- ních létech. Posl. dr. Rybař vysvětloval těžkou situaci Slovinců, jichž národ je uhohým dělníkem utlačovaný od Němců i Italů. Národ český je mu v jeho boji vzorem a třeba mu jeho podpory, proto jsou nutné styky mezi oběma. Ty ať navazuje mladá generace, stejně jako činila to stará. Jich zdaru př- pijí. (Bouřlivý souhlas.) Chorvat dr. Poščič poukazoval na Čechy jako vzor Jihoslovanů vůbec. Jménem Bulbarů přimtodval se za slovanskou vzájemnost kol. Vakavčile v. Na to JUDr. Staré připil na počesti svých českých přátel a vzpomíná jak srdečně vždy Praha vítal Slovince. Dnes uskutečnilo se dávné jeho přání, aby mohl v kruh slovinský uvitati Čechy, zástupce ná roda, který prý naučil se pracovati k své záchraně péčí o národní menšiny. Klade důraz na usobní styky mezi akad. mládeží českou a slovinskou. (Potlesk.) »Starešina« Svazu českoslovanského studentstv Strakatý poukázalk vývoji a důležitosti národni radikálního hnuti právě pro Terst a věnoval pak vzpomínku právě před rokem padlým za vlast a ná- rod Adamičovi a Lunderovi a vyslovuje přání, aby jejich krev byla poutem přátelství mezi Čechy a Slo- Slova jeho vzbudila pravou bouří nadšent, je vyzněla v mohutných tonech nár. bymny »Hlej. Slované!« Na to předseda Čok vyslovil dik všem, kdo zúčastnili se uvítání českých hostí i večera. O zábavu účastníků večera dbal pěvecký odbon terstského Sokola, jehož výkony odměňovany byly hojným patleskem.

Vavřík Hanzík Posl doktor Rybař Němec Italos Chorvat Poščič Čecho Jihoslovan Bulbar JUDr Stará Lunder Slovan Čok Sokol Praha Terst Čechy Starešina svaz českoslovanský studentstv

12 article

V úterý prohlédli si čeští hosté Terst a podnikli výlety do okolí; tak zvřáště navštivenn Opčma, Ba- kovije a Pírano a Portorose. Večer odjedou o 12. b. noční do Benátek parníkem rakopského Lloydu.

Lloyd Terst Benátky

13 article Politický proces v Záhřebě.

Politický proces v Záhřebě. (Od zvláštního zpravodaje »Nár. Lista-.) Dokončení plnidoyeru dra. Hinko- sni viče. Předseda pročetí zprávu sarajevské polici o trestech Nastiče. Byly to peněžnté pokuty n 200, 50 i na 100 kor. Dr. Hinkovič ze zprávy nalezá posilu pro své tvrzení, že Nastič neme potřeby ulikati před »bosenskými tyrany« d Bělehradu. Do čitárny »Slov. jugu« Nastic snadno mohl vejlti; každěmu byla přístopna. V Belehradě zahálel. Jen lidi »pumpoval«. V tom je virtuosem. Sešel se s Jovičevičem a hned mu vyprávěl o atenlátu na knížete Nikolu, sle jen mlhavě. Bál se, aby Jovičeviě z stajemstvíe netěžil. Psával na vše strany a vždy nalehal n odpověď. Chlěl míti v ruce »materišly« proti přátelům, kteří s ním korespondovali. Řevl, ze od majora Vatiče dostal 150 korun. Proe ? ro níkdo neví. Chtěl mít majorův dapis, aby si jím později posloužil. Ale major ho prohlědl; napsa mu list, v němž ani bůh se nevyzná. Nasnič zapletl do procosu Adama i Valerijána Pribiče- viče. S těmi se seznámil. Toužil na ablížení i s jich bratrem Svelozarem, ale nepoch odil.

List doktor Hinkovič Nastič Jovičevi Nasnič Adam Svelozar Záhřeb Bělehrad Valerijat Pribič Řevl

14 article

Pováhy Adama i Valeriána nejson utvařeny k pácbání revoluci. Valerián, je klidný duck, kněz sntiklerikální, Hilosof Epikurejec kromoby- čejného vzděláni. Vyloučeny jsou u něho ope- race s pumami. Svetozar je realisfou, rozeným organisatorem a vyškoleným diplomalem. Bývaly doby, kdy Srbové v bánovině na roveňs byl židům. ai o To bylo za časů Khuena. Srbská sa most strana první pronesla hlas, že Srbové v bano- vině jsou doma a že jsou s Chorvaty rovno- právnými. „Onai dnes hájí autonomii Chorvat- ska a tím brání i sebe. Nebude-li té autonomie Srbové se stanou politickými Madary. Ten osud polká i Chorvaty. Mladí tvrdl, že jen v anto- nomním Chorvatsku je) zajištěna individualita Srbů j Chorvatů. Srbů v Chorvatsku je dobrá čtvrtina. Jsou vážným poliliekým i hospodát ským činitelem. Oni v koalici brání autonomii země. A jedním z tvůrců srbské sa mostatné strany je Svétozar Pribičevič. A člověki tako- vého duchá a takového politickéha rozhledu by se mohl uchýliti k teroristické aken?

Valeriánus nejson Valerián Srba Chorvat Svétozar Pribičevič Chorvatsko

15 article

Adam Pribičeviě je čisté slovunská duše Je asketou, který nenalezá záliby v obyčejných radovánkách mládí. Svým bezúhonným životem svělci se podobá. Vždy byl přilslem malých utlačovaných; miluje prostý lid a práhne po jeho pozznesent. Povahy je hamletovské. Hloubi. V myšlenkách vítězí i padá. Ve svých duševních bojich tu přichází ku přesvědčaní, že je bůh že žiti se musí a tu zas upadá do zouřalosti. Tou v žaláři schvácen, sáhnul na svůj živo. Duševní muku chtěl zdolati mukou těla. Co choele s takovým člověkem ? Uvrhli jste ho do vězení, veďte ho i na šibenici — on smrti s neloka! A tento člověk, který nezná jiného ideálu mimo odvracení jiných od zla, který měl rád sedláky, ten že by se byl odhodlal věsti lid ku porubání, k revoluci? Milan je vojákem. Je ze staré vlastenecké hraničárské rodiny. Děd i strýc jaho byli vo- jáky. Milan záhy poznal, jak se ve vojsku Slo- vanům nepřeje, Pomýslel na změnusvého stavu Chtěl se věnovat mediciné, ale neměl prostředků. Oddal se člení vážných spisů. Byl i literárně činným. Celou duši jeho uchvátila jedna jen myšlenka: pokrek národa ! Chtél se stát i kně- zem. Vladyka Miron slibil, že ho dlá do semi- náře, ale Milan dříve měl napsat své názory o víře, duši i bohu. Co napsal, vladyku ne- uspokojilo. Bylo po kněžstvi. Tu hlavou Milan probleskla myšlenka, aby přestoupil do srbského vojaka, to že je národní a ne jako vojsko ra- kouské, kde vše jen němčiné se podřizuje. A Nastič tvrdí, že Milan expresné přestoupil. jen uby se mohl oddat velezrádným pochvatům.

Adam Pribičevi Milan Vladyka Miron Nastič Milan expresný

16 article

To je nepravda ] Jak by mohl člověk, znajie válečnou sílu Rakouska i Srbaka, hnáti arbský lid k rovoluci, která by byla sebevraždou jeho Dr. Hinkovič potom ukazeje na lživé údaje. jež Nastič učinil o konferencich »Slov. jugu« Jiná dáta Nastič uvedl před soudem a jiná v »Finale«. Zemuňská policie, která dobře ví, kdy kdo do Bělebradu odjiždí, potvrdila správno t údajů obrany. Snadno se dalo dokázat, jak v tom ohledu Naslič lhal, Z Vrginmustu do Be- lehradu a zpět cesta trvá tři dny. Lze zjistit. že Adam Pribiěsvič, tehdy auskultant u soudu, z Virg nmostu v dubnu se nevzdálil a Nastič o něm děl, že byl 13. dubna na konferene v Bělehradě. Stální návladní tvedd, že spiklenci t) z bánoviny na nepravé pasy Zemuní přejeli do Bělehradu. Valerijána každý v Zemuni zná. Ten tedy aspoň nemohl použít falešného pasu. Nasti Valerijánovi »Finalo« poslal do Nového Sadu.

Hinkovič Nastič Pribiěsvič Valeriján Finat Rakousko Be Bělehrad

17 article

Kdyby byl býval nějaký svazek mezi oběma byl by Nastič pamílet poslal do Karloves, kue Valerján je prof. bohostoví. Ani adresu tedy ne- znal! Nastič psali Adamovi s pekelným úmyslem, aby se mu dostala do rukou odpověď. A opravdu Adlam odepsal svému »přiteli« a oznámil mu. že chce odejet do Ameriky, aby tam zorgani- soval srbský lid, který tam podléhá vlivu pod- vodníků. dsd Hned Nastič odpověděl, že s ním pojede nenajde-li chleba v Srbsku a prosil Adama z přímluvu u bratří Valarijána a Milana, aby svojí protekcl k chlebu mu dopomohli. A Nastio už také psal o tom, jak by se na cestu u »ka- poujů« (boháčů) měly opatřit peníze. Ta my- šlenka o »kapoujech« je Nastičova, on už dříve se osvědčil výlečným lovcem v cízích kapsách Je dobrým »Geschäftsmannem«, ale pohříchu obchodoval jen s cizími kůžemi. Není pravdou, že všechny novinářské články podepsané šlfrou A., jsou z péra Adamova. Ob bájee zná jmena autorů, ale nevysadí, je jme nováním do nebezpečí. iabělnn

Nastič Adam Adlam Valarijat Milan Nastičův Karloves Amerika Srbsko Adamov

18 article

V druhé části svého plaidoyeru obhájce se vrací k novému Aeeurtovu dělení obžalovaných na dvě skupiny. Jsou tedy obžaloby dvě, stará a nová, Které se přidržet? Tu předseda odha- luje svoji naivnost zvoláním: »Rozumějšíje přidržeti se nové, ta stará i tak neplatí. « — »Tak? Tož mi nyní řekněte, proč jsme tu vy- seděli 6 měsíců, je-li ona obžaloba neplatnou ?« táže se obhájee. Aceusti se kaboní a dí: »Ob žaloba je stejna, ale nyní je doplněna.« Předseda ten výrnk papouškuje a dodává »Vy mluvíte jen pro obecenstvo.« Dr. Hinkovič přísně se ohražuje: »Vytu jate předsedou l čení a nemáte práva urážet.« Předseda hned mu vyhrožuje: »Pro to, co nyní jste řekl, nyni dám pozor a jak jen trochu od káci se odchý Iite, vezmu vám slovo., Obhájce potom uvádl jak se uvaluje podezření i na poslance arh sam. strany, na jich voliče, na celou koalici tudiž i na část chorvatského národa. Srb, sam strana se tu stále prohlašuje za revoluční orga- nisací. Státní zástnpce dokonen i víru Srbů prohlásil za revoluční prostředlek. On Rupírá jsouenost celěho národu. Alemarně. SSrbské jméno Turci ani olovem a ani handžárem nevý- hladili; je nezničí ani ubohé péro státního návladního. Mladšf srbská generace prohlásila, že Cborvatsko je domovinou i Srbů a odte chvsle se u ní hledala velezráda. Ostatně domnělé panslavistické rejdy všude se vyhledá- vají. V bánovině posloužily »zjevy«. Co jen s pzaporem se nadělalo povyku. Velezrádou je i zakládání spořitelen. tonre

doktor Hinkovič Srb Srba Turek Cborvatsko

19 article

Revolněním projevem je, nazve-li někdo své rodné hnizdo »malým Bělehradem«. T i Goetho byl revolucionářem, protože studenl ve »Fauslu« prohlašuje, že Lipsko je malo Paříží. Co jen o králi Petrovi se toho napoví- dalo. Hloupost tlachů epidemicky se šířila. Bá- jilo se o tisleích pušek. A nebylo jieh. Vážnl lidé za svědky se nepovolali, aby tlachy vy- vrátili. Kdo eyrilíce použival, chtěl sove zemlja« odtrhnouti od říše. Jak to připomlná na svěu- čení profi čarodějnicím středověku“! Tisk prý národ k velezrádě pepouzel. Ale ne tisk — ob- žalovaní se mají zodpovídati. Jimě za hřích s pokládá i to, co něklerý hlupák vv Americe ano- nýmně napssl. A kde zůstal porotní sond. bylo li tiskovýíh deliktů? Hrůza, tisk chváli krále Petra! Či je zspovězeno příznivě psát o cizíeh vledařich? A jaký v tom zločin, po- chválíli se kterási dobrá instituce srbská Ubohé Srbsko1 Tolik je pomlouráno, tolik má nepřátel a přece vedie zla má i mnoho dobrého (Předseda se čerti. Dr. L. Mazura volá: » Jen na javiej obžslovaných se Srbském. «) V Srbsku je všeobecné hlasovací právo. Po něm v báno- vině marně se touží a tze snad proto tvrdit, že tím chce se Chorvatsko odtrhnonti od říše Srální návladní tvrdil, že blavní vinníci kryjí se za imunitu. Tož tedy obžalovaní trpí za poslance, Ame- rický »Srbobran« stále ješté vychází, srb. sam. strana nechce změnili svůj program — je t ledy nepřelržilá fabrikace velezrády. Slátní ná- vladní nadhodsl milost, kterou uděliti může král.

Petro Hrůza doktor L Mazur Bělehrad Lipsko Paříž Amerika Srbsko Chorvatsko

20 article

To je nepřípustno. Senát může vzíli řešení pod vlivem toho nadhození milosti, Pravdou je, ž Srtovetu—v kralovstvt jsouidentickými pravda nemůže býti zločinem. Nesmyslem je, že »oné zemlje« za pomoci Srbska a Černé Hory seměly odtrhnout od říše a připojeny k Srbska, že měly utvořit jen jednu velkou srbskou državu pod žezlem krále Petra. Tož tedy Černá Hora chtěla pracovat na svém laded zničeni! žd Obhájce oznamuje, že Valerián Pribičevič hájiti se buda nám. Mluví tedy dr. Hia koviě ješté za Petroviče a Malobabiče. Potroviě prý horoval pro odluku Chorvalska od Vídně i Pešt Ale to je idea trialismu, prohlášená kn. Lichten- steinem. A ti svědei 4 Jeden slyšel, jak tu ehce Petrovič provádět takovou revoluci, jaká byl v Rusku, ale bez krve. Jiný slyšel, jak obžalo- vaný tvrdil, že dil Rakouska, Srbsko, Bulharsko a Rumunsko se má spojit u velké Srbsko. Po- pletl si to s podunajskou konferencí. Dle jiného svědka Petrovič prý zpíval »Oj biela Srbrjo« ta píseň nevxistuje. Jiný v domě Petroviče vidě obraz krále Petra. A přece jinde jak pěstujese kult cizích vladařů Viléma a Viktora Emanuela.

Petro Pribičevič doktor Hius Petrovič Malobabič Vilém Viktor Emanuel Srbsko Černá Hora Vídeň Rusko Rakousko Bulharsko Rumunsko dům Petrovič vidět obrazit král Petra

21 article

Slit v domě obraz krále Petra, celý den sedě před ním a do oehrapténí křičet: »Živno kra Petar,« tím sotva píď země se odloučí od říše Svědcí ani barvy srbského praporu vyjmenova nedovedli. A jací to svědci. Odpůrci k vůl obecním volbám, i 15 roky žaláře trestaní zlo činej! S Malobabičem podivné věci se dály. Napřed byl vyhlidnut za svědka. Nebyl po vůli vyše- trujícímu soudei a státnímu návladnímu a hned byl obžalovaným. (Předseda nyní už soustavně i hrubě přerušuje obhájce. Votant Cekus drze mu notuje.) Obhájce končí. Dí, že žádný sťastný nárot se nebouří. Kde má autonomii, je spo- kojen. Lépe býli občanem malého švýcarského kantonu než velkého Ruska. Je-li touha po kul- turné jednotě velezrádou, tož tu nemá sedět jen 53 obžalovaných, ale 10 milionů Srbů a Chor- vatů. Není velezrády v Chorvatsku! A pový- šeným hlasem dí obhájee: »Páni soudci ! an budete pomýšlet na rozsudek, celá Evropa na vás upře oči

Petar Srba Rusko Chorvatsko Evropa dům obrazit král Petra

22 article

Pomyslete, že jste bratry těchto lidl. Svěmu srědomi předložte olázku, co učinili tito lidé, že třeba tak téžce je trestati. Připomenete-li si vý- povědi všech svědků, tu vám jen jedno zůstane. že oni milovuli svoji srbskou národnost, své srbské svatyně. Nerozpalujte svým rozsudkem nenávist mezi jednokrevnými bratry, ale rozsi- vejte lásku. Bohyně pravdy se představuie s me čem v ruce a se zavázanými zraky. Rozvažte tu její pásku, vylrhněte meč a dejte jí do ruky olivovou ratolest míru. Vraťte muže jich ženám (Votant Cekuš eynicky: »Ale, ještě néco !«), syny matkám, kněze oltáři, sedláky pluhu a prone- sete-li osvobozující rozsudek, celý slovanský ji zajásá radosti nad vaším rozsudkem a nad dlm. že se nepoduřilo vrahu rozbiti bratrskou shodu mezi Chorváty a Srby« (Putlesk na galerifch. Aceurti zuři.) Obyvatelé Prahy a okolí odpo vězte na německé násíli ve Vídn vstupováním do pražského odbor Komenskěho« v Praze II., Ječná ul. 14 (Sehöhlova restaurace). Příspěvky roční K 1.20 K 3.60, K 12.— a K 24.—

Chorvat Srba Cekuš Praha Ječná ulice Komenskě Sehöhlov

23 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Před druhou konferencí předzsdů sně- movních klubů. Zejtra odpoledne sejdouse v zasedací síni zemského výboru opěť před- sedové sněmovních klubů. Budou jednati o zá- ležitostech, jež by se měly dáti na pořad, pří- štího sezení sněmu. »Bohemia« zatím uznala vhodným animovati německý tábor upozorněním, že Němci žádají především vyřízení předloh zajišťujících právní postavení Němců v zemi a tu v první řadě předlohy o rozmnožení počtu přísedicích. Dle iuformace »Boh.« prakticky bez- cenným je prý požadavek český, aby se pro- jednávaly také záležitosti hospodářské, »poněvadž ku projednávání hospodáčských olázek nemůže se tak brzy najiti čas, když se rozvinou debaty o vládních předlohách«. Tsto jnfarmace » Bob.« je jistě příznačná. Nenit pochyby: jestliže Néme míni vážně projednání vládních předlob, pak bned po jich prvním člení se těžiště jejích pře- sune do přislušných komisí a sněm by naprosto neměl eo délat, kdyby do práce nedosťal ma- teriál jiný. A rovněž není pochýby, že současně s komisemi ústavnímí by mohly pracovati všecky komise jiné. Toby bylo nikoliv » prakticky bezcennévo nýbrž nnopak raeionální i veismystu požadavku německého, kdyby byl pronesen a hájen včeně.

Němec Bob Toba Bohemia

24 article

Doklad o správnosti lohoto našeho výkladu no- hou právě Němei najíti jake ve dřivějších proje- vechi svého muže dra. Urbana, takni v jeh stanovisku, jež nplatniti se snažil v první kon- ferenci předsedů klubů, horlivé tam a dovozuje, že projednání vládníeh předlolí z ústavních záačí velikou spotřebu čheu, že by tedy bylo vhodno celou látku rozdělit. Tvrdí-li se tudíž se strany německé, že právě velký rozsah předlohi těch a debat o nich nepřipoušti žádný materiál jiný. pak je tvrzení to bezpodstatné; skutečnost je právě opačná. Vše to je německým politikům dojista povědomo stejně dobře jako českým Vyhlasují-li tedy Némci požadavek výluky všech ostatních prací sněmovních, vyjma monstresn a nepřijatelně a tudíž neproveditelné předlohy vládní, pak brají komedii s týmiž předlohamí pro něž pro jediné chtějí vyhraditi celý nynějs sněm: vědí, že takový diktál menšiny je zpup- nou provokaci, která se prostě netrpí. A zdí se, že do takové sfěry chtějí Němei co nejdríve dostat nynější sněm. Jich tisk je při tom pro tivně prostořeký. Tak na př. dnes »Boh.« tvrdí, že Češí žádají vedle projednáván vládních a ostatních předloh ústavních tako projednávání záležitosti jiných »jenom proto, aby se vyhnuli zdání, že se podrobuji posťuláto

Češit Urbano

25 article

Němeů, a aby demonstrovali, že sněmu věnuj pouze normální činnost«. Tento pošklebek jes především dalek pravdy. Dle výslovného uji stění jednoho z čoských účastníků přadsednické konference, dnes nám na dotaz náš daného, je- diný dr. Urban žádal, aby se z vládních předlo vyjmulo a do předu posunulo to, co lze vyřídi snůz a časově dřiv, jinak nikdo tam nejmenoval žádnou předlohu, toliko čeští radikálové výslovné poukázali na požadavek všeobecného práva hla- sovaclho. A když se objevilo, že Němci chtějí projednání jen svých záležitostí, problásil přee dr. Škarda: než takový sněm, ráději žádný sném. A toje přeconěco ducelaa jinrétro = net snaha, vyhnouti se zdání, že se Češi podrobují postulátu Němeů. Jak patrno dnes z » Bohiemie«. je neodkladně třeba tak rázného a jasného si tuačního projevu českého, aby i nejméně cha paví Němci poznali nesporně, že se Česi něme- ckému postulátu nepodrobili, nepodrobují, an nepodrobí!

Urban Němec Čech

26 article

— Kluby občanské. Občanský klub v Karlf koná v pátek dne 24. t. m. o 8. hod. več. v místnost klubovní »u Kazdů« v Karlíně, Palackého tř. schůzi výboru, kteréží členstvo dle stanov přítomno býti může — Klub voličů novoměstských ješte poslední chvíli důtklivě upozorňuje pp. voliče, že zejtřkem t. j. dnem 24. zái končílhůta, do které ještě mohou dů ležité své právo votičské rektů movat ti, kdož buď omylem nebo následkem třeba nepatrného nedoplacení daní za rok 1908 do seznamů voličských nebyli zapsáni. Reklamace možno podati do 2. hodin odpol, v přízemí hotelu »u acivévody Štěpána« n uoY odovro Václavském nám. Municipální radové pařížšlí v Karlových Varech. Z Karlových Vare, 22 září. (K. k.) Ku po- zvání města přijelo som dues odpoledne 20 munici- pálních radů z Paříže, prohlédli si zařízení městaa odjeli večer dále do Prahy. — Nástupce dra. Žáčka v moravském zemskám výboru. Z Brna, 23. záři. (K. k.) Dle »Lidových N- vin« určil klub poslanců české pokrokové strany li- dové na zemském sněmu poslance dra. Budinského kandidátem na míslo přísedícího zemského výboru. jež bylo oprázdněno odstoupením dra. Žačka. — Osobní. C. k. poštmistr II. třídy p. Vincene Sehmid v Labské Týnici jmenován jest poštmi- strem 1. tř. s ponecháním na svém dosavadním místě. — Rodinné zprávy Pan Richard Bie ner t sla viti bude sňatek se slečnou Klárou. Riglo vo v sobotu dne 25. t. m. v chrámu sv. Štěpána.

Kazda Štěpán Žáček Budinski Bie Klára svatý . Štěpán Karlín Palacký třída Václavský já Karlová Vary Karlová var Paříž Praha Brno Labská Týnice

27 article

— Z politické služby na Moravě. Místodržitei na Moravě jmenoval místodržitelského kancelistu Va clava Odstečila (místodržitalství) místodržitelským oficiálem, místodržitelské kancelisty Bartoloměje J or dánka ve Val. Meziříčí, Aogusta Lepku v Hodo níně a Františka Madra v Brně (místodržitelství) okresními tajemníky u okresních hejtmanství ve Vse- tíně, případně Hodoníně a Boskovicích, dále přídělii službou okresní tajemntky Antonina Stawika v Znnjmě a Antonína Šebestu v Boskovicích a místo- držitelské kancelisty Františka Keprdu v Boskovi- cích, Jana Noumanna ve Šlernberku a Františka Vališe v Litovli okresním hejímanstvím v Novém Jičíně, případně ve Znojmě, Dačicích, Berouně a Val. Meziříči, konečně místodržstelského kancelistu Frant.

Aogusta Lepka Hoda Madra Antoninus Stawik Šebesta Keprda Bosco Noumann Vališ Meziříč František Morava Virginie Val Brno Hodonín Boskovice Litovel Nový Jičín Znojmo Dačice Beroun

28 article

Stohla v Novém Jičíně k místodržitelství. Dále byli jmenování: místodržitelskými kancelisty četnický závodčí, tit. strážmistr v Přívoze, Eduard Sehön. pro okresní hejtmanství v Boskovicích, šikovatel Jo- sef Klos pro okresní hejímanství v Třebíči, četnický závodčí, tit. strážmistr v Bojkovicích, Leopold Fim binger pro okresní hejtmanství v Dačicích, šikova- tel Ferdinand Stříž pro okresní hejtmanství ve Sternberku, účetní poddůstojník 1. třídy Eduar Heinz pro místodržitelství a účetní poddůstojník 1. třídy František Veselka pro okresní hejtmanství v Novém Městě. — Prine August Sasko-Kobursko Golhský. Z Vídně, 23. zářI. (K. k) Dle listů zemřel v zámku Geras- dortu u Vídně 14letý princ August Sasko Kobursko Gotský, syn prince Avgusta Laopolda Koburského. Z městské zdravelní komise. Ve včerejší schůzi konaně za předsednictví p. náměstka dra. Stycha jednalo se o vypsání konkursu na místo městského fysika, uprázdněné odchodem p. zdrav. rady dra. Záhoře do výslužby. Vzhledem k té okolnosti, žeu pražské obce jest zaměstnáno mnoho lékařů zkuše- ných a odborně vzdělaných, navrhl p. st. rada Vlček aby vypsán byl pouze konkurs domácí. Návrh tento byl jednomyslně schválen. — Návrhy ankety, ježs radila o zřízení isolnčních pavilonů pro nakažliv nemoci, byl zdravolni komisí sc hválen, Při tom vy

Stohl Sehön Klos Fi Stříž Heinz Veselka August Saska Kobursko Avgusta Laopold Záhoř Nový Jičín Boskovice Třebíč Bojkovice Dačice Nový město Vídeň Geras Prine August Sasko

29 article

slovil p. st. r. Vlček přání, aby v čas bylo postaráno také o stavbu administrační budovy. — Jednáno dále o stanovení terna k obsazení místa školní lékařky. — Podán návrh na reorganisaci zdravotní služb — Sjazd záslupnů malodrah v Merann. V příštím týdnu bude se konati v Metanu sjezd zástupeů malodah, sdružených v ústředním svazu. Za městské elektrické podniky pražské súčastní se sjezdu pp- nám. dr. Štych, předseda správní rady elektrických podniků Varvažovský a vrchni inženýr Sixta, — Školní zemská rada. Ve schůzi českého od- boru zemské školní rady, konané dne 21. t. m., uči- něna dále mimo jiná tato usnesení: Přeměnžuy hyly: v delinitivní postupné třídy: pátá zatímni po- stupná třida na obecné škole v Chomuticfch (Nový Bydžov), pátá zatím. postupná trída na obec. škole v Božkově (Plzeň), pátá zatímní poslupná tříža na obecné škole v Nových Hradech (Vys. Mýto), třete zatímní postupná třída na obecné škole v Dolních Béřkovicích (Mělník), zatímní pobočka na české obecné škole v Dobré Vodě (Č. Budějovice) ve čtvr- tou, zatímní pobočka na obecné škole v Hodkově

Vlček doktor Štych Sixt Hodkův Nová Bydžov Plzeň Nová Hrad Mýto Dolní Béřkovice Mělník obecný škola v Chomuticf obec . škola v Božkov český obecný škola v Dobrá Voda Č . Budějovice Vy

30 article

(Lodeč) ve třeli. zatímní pobočka ha obecné škale veLVrbně u Lesů (Louny ve čtvrtou a zatímni po- bočka na obecné škole v Hlinsku (Chrudim) v pátou postupnou defínitivní třídu; v defmitivní pobočky- zatímni pobočka na měšťanské chlapecké školev Holicích (Pardubice), jedna ze čteř zatimních po- boček při II. obecně livčí škole v Praze-Libni, jedna z pěti zatímních poboček na II. obecné škole chlape- cké v jižním obvodu v Plzni, dosavadní zatímní po- hočka na obecné škole v Hloubětině (Karlm), dvě zatímní pohočky na chlapecké obecné škole v Kroče- hlavech (Kladno), jednav ze čtyřo zatímních poboček na II. obecné dívčí škole v již. obv. v Plzni, zat. pobočka na chlap. obecné škole v Německém Brodě, jedna ze tří zalímních poboček na obecné chlapceké školé v západním obvodu v Plzni, jedna ze lrí zatim- ních pohoček v Podolí (Kr. Vinohrady), jedna ze tří zatímních poboček na obscné škole v Sezemicích (Pardubice), dvě ze čtyř zatimních poboček na obec- ně chlapecké škole v Rakovniku, po jedné zatimni pobočce na obecné chlapecké škole v Praze VII. „u Studánky“ na II. obecné dívět školet v sevemním obvedu v Plzni a na obecné škole v Hostivaři (Kr.

Louny Hlinsko Chrudim Holice Pardubice Praha Libeň Plzeň Kladno německý Brod Podolí Sezemice obecný škola v Hloubětina obecný chlapecký škola v Praga obecný škola v Hostivař

31 article

Vinohrady). Zatímní pobočka na obecné škole ve Chvalkovicích (Králové Dvůr) byla přeměněna v třetí postupnou třídu. Správa obecné ehlapecké školy v Novém Bydžově oddělena byla od správy měšťan- ské chlapecké školy v Novém Bydžově, a petitiidní obecná chlapecká škola v Karlínb, spojená co do správy s I. měsťanskou chlapeckuu školou Namtéž postavena pod vlastní správu jako III. obecná chla- pecká škola s pěti definitivními postupnými třídami. Obvod posavadní s I. měšťanskou dívčí školou spo- jené obecně dívčí školy v Karlíně byl rezdělen ve dva školní obvody a z poboček řečené obecné divěí školy zřízena samostatná obecná dívčí škola. Obec- né chlapecké školy v Praze „Na Karlově“ a „Na Ma- ninách“ dosavade spojené s měšťanskými chlapecký- mi školami byly od jmenovaných měšťanských skel odloučeny. Měšťanská dívčí škola v severozápadním obvodu v Plzni byla rozdělena ve dvě samostalné měšťanské dívčí školy, a sice: pro sevrerní a pro západní obvod. Obecná dívčí škola spojená s mě- šťanskou dívčí školou v Táboře byla rozdělena v dvě obecné dívěl skoly, a sice: v obecnou dívčí školu spojenou s měsťanskou dívčí školou v Táboře- Slaré město a v dívči obocnou školu spojenou s měštan- skou chlapeckou školou v Táboře-Nové město. Počet tříd na obecné škole v České Skalici (Náchod) byli po vyškolení obce Zliče ponechán. Obee Vysoká

Nový Bydžov Karlín Praha Ma Plzeň Tábor Slarý město Nová město Český Skalica Náchod Zlič obecný škola v Chvalkovice Králové Dvůr Namtéž Na Karlov

32 article

Libeň (Mělník) byla se svou obnovenou žádosti za zřízení obecné školy aneb expositury lamže odká- zána na opětovná zamítavá zdejší rozhodnutí. Ne- bylo povoleno: Vyškolení politické obce Přelic ze školní obce Smečno (Slaný) a zřízení samostatně obecné školy v Přelicích, vyškolení politické obce Občova ze školní obce Dubna (Příbram) a zřízení samostatné obecné školy v Občově, vyškolení obcí Dolní a Horní Bukoviny ze školní obce Kláštera (Mnich. Hradišté) a zřízení samostatné obecné školy Horní Bukovině, přeměna zatimni pobočky na obecné škole v Stříbrně Skalici (Čes. Brod) ve čtvr- tou definitivní postupnou třídu, přeměna zalímní pobočky na ob. Mkole ve Vraňanech (Mělník) v zatímni čtvriou postupnou třídu, přeměna zalímní pobočky na obecné chlapecké škole v Holicích (Pardubice v definitivní pátou postupnou třídu, přeměna za- tímní pobočky na obecné dívčí škole v Holicích (Par- dubice) v pátou postupnou třídu, taktéž nebylo po- voleno, aby pětitřídní obecná chlapecká škola v Pel- hřimově spojena byla správou s měšťanskou chla- peckou školou tamtéz. Nebylo vyhověno stíž- nosti místní školní rady v Malé Skále a obecního zastupitelstva v Sněhově (Semily) ve příčině schvá- lení stavebního místa pro školní budovu v Malé Skále. Do c. k. okresní školní rady na Smíchově po- volán jako druhý znalec školství nejstarší ředitel české měšťanské školy František Janský na Smí- chově. Pochvalné uznámí zemské školní rady bylo vysloveno panu Josefu Hodysovi, okresnímu sta- rostovi v Pobříši.

Janský Hodys Libeň Mělník Smečno Slaný Občov Dubno Příbram Horní Bukovina stříbrně Skalica Čes . Brod Vraňany Pardubice Semily Smíchov zřízený obecný škola aneb expositura lamže odká

33 article

— Jak pochodí cestující na severozápadní dráze, když usiluje, aby se mu dostalo práva a stušnosti, dokazuje případ, o němž nám plše český právníka Když jsem dne 19. t. m. vstupoval do večerníh vlaku severozápadní dráhy na stanici lázně Podě- brady, viděl jsem, že všechna místa ve voze jsou obsazena. Byl jsem mezi posledními vstupujícími, kteří ani na chodbu do přeplněného vozu dostati s nemohli a venku na chodbě a schůdkách státi mu- sili. Po veliké únavé chtěl jsem cestu do Prahy vy- konati sedě, vystoupil jsem tedy ještě ve stanici žádal jsem úřadnika službu konsjícího, aby průvod- čímu nařídil, že nám vykázati má bezpečné místo k sezení. Uřadník ale místo odpovědí na slušně pro- nasenou žádost dal znamení k odjezdu. Byl jsem nucen do rozjetého vlaku na stupálko vskočiti a p- vodním místem se spokojiti. Když pak mezi jízdou jsem svou nespekojenost průvodčímu projevoval, tro- pil si tento ze mne a spolustojících lámanou češti- nou vtipy slovy: »Vlezte si na střechu pánové« dále dodaí: »Já se vůbec divím, že česká inteligenc je tak obmezená a ještě tu smělost má žádati misto k sezení,« Slovo »česká« provokativně a posměšně vyrážel a opakoval. Žádost o místo opětovali jsme ovšem opět marně na stanici v Nymburce. Tam službu ko nající úřadník nás odbyl slovy: »Dejte mi svatý po koj, co je mi do toho.« Co nám zbývalo než jeti tak dále. Při vtaku našem bylo, jak jsem v Nymburc zjistil několik zbytečných vozů druhé a prvé třídy, úplně prázdných. Den před tím vyjížděl jsem touže drahou ranním rychlíkem z Vídně i vzpomněl jsem si mimoděk, jak tu jest o pohodlí cestujících vše stranně postaráno. Pohodlné, prostranné vozy, mírně obsazené, slušní průvodčí, přesné dodržování času jizdního atd. Ovšem to je vídeňský rychtík, který o Prahu aní vezavadl.

Praha Nymburk Vídeň lázeň Poda

34 article

— Sjezd absolventů Českoslovanské akademl obchodní v Praze z let 1879, 1884, 1889, 1894a 1899 koná se ve dnech 27. a 28. t. m. a z došlých dosud přiblášek k němu možno souditi, že bude ve- lice zdařilým. Kolegové, kteří se dosud nepřihlásili, nechť učiní tak výboru sjezdu v Praze, Jáma čís.7. Kolegové se zvláště upozorňují, že ku programovému večeru v Národním domě vinobradském dne 28. po- řádanému mají členové jich rodin, zvláště dámy volný přistup — Grógrova ulice v Žiškově Bude v Erátkěm čase jednou z nejpěknějších a nejvýstavnějších uří v Žižkově. Ještě nedávno vlekla se od „Vyšinky“ podél Kanálské zahrady rozervaná, neschůdná, úplně zanedbaná cesta na pozemcích vinice „Vendelínky“ k silnici černo-kostelecké a nyní stojí tu na obou stranách veliké, nádherné činžov aí demy s moderně zařízenými devnými byty. Ulice jesl opatřena již ka- nalisací, rourami na vodu a plyn a je osvětlena elek- trickým světlem. Poloha ulice je vzdušná, zdravá, sluneční a bezprostředně k ulici přiléhá rozsáhlý. zelený park krále Jiřího se stanicí elektrické dráhy. Na nároží Grégrovy ulice nalézá se sékauna a naproti lékárně prostírá se nádherný městský sad Král. Víno- hradů. Zásluhu o zřízení léto nyní oživené části Žiž- kova mají zvláště pan Václav Řeznišek, ředitci něst- ského úřadu ve Vršovicích, a pan Úlmer, úradni oprávněný podnikatel stavsu ve Vršovicích. — O další koncerly ve prospěch postavení sana- toria na Pleši jeví se velký zájem, jak vídno z při- blášek. Dne 28. t. m. uspořádán bude zásluhou spolku »Heřman« a jeho jednatele p. AL. Všetečky koncert v Heřm. Městci, dne 3. října péčí p. žeditele Jakoubka v Komárově, dne 10. října na popud pana dra. Horna v Jičíně a dne 7. listopadu v Kolině, jel

Žiškův Kanálský Jiří Král Řeznišek Úlmer Heřman Všetečka Horn Praha Grógrov ulice Žižkov Grégrův ulice Vršovice Heř Městec Komárov Jičín Kolina národní dům