Ročník XXXXIX.

V Praze, ve čtvrtek 23. září 1909.

Číslo 263.

Na ranni avečerní listy předpláci se V Praza v adminlstracit na miěsie. . . . . . 2 K — na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvojí donáškoue na měsin. na čtvrt leta : . . . 7 K G2h ve iliálkách: na měsie. . . . . . 2 K 30 h Poštou: na měsle. na čtvrt ieta : . . . 9 K e0h a dvojí zásílkou na měslí na čtvrt ista: . . . k do

Telefonické a telegraf. zprávy „Národnich Listů“. Němci a jmenování radů zemského soudn. Z Vídně, 23. září. »Brüxer Ztg «, která jest klidně informována kanceláři ministra dra Schreinera, sděluje: »V poslední době bylo vy- týkáno, že počet německých radů zemského soudu v Praze při nastáva- jíeím jmenování soudcovském opět se umenšl. Jest faktum, že počet německých uchazečů o místa radů zemského soudu v Praze stále ubývá, což má přirozeně v následek, že počet jmenovaných Němců klesá. Tento úbytek něme- ckých kompetentů vysvětluje se v ten rozum, že žádosti německých uchazečů v poslední době byly po většině odmítány. Musl býti vyslovena naděje, že nastávajíel jmenování německých soudců, kteří se o místa radů v Praze uchá- zejí, nepřinese žádného sklamání.« Omezené výhody železničních úřadníků a za městnanců. Ž Vídně, 23. září. »Zeit« oznamuje: V mi- nisterstvu železnic jest úmysl, obmeziti vý- hody proželezniční úřadníky a za- městnance na jizdu drahami velm podstatně. Dosud poživali úřadníci a za- městnanci velikých slev, které se jim poskyto- valy tak zvanými lístky režijními. Téže výhody byly účastny také ženy a děti zaměstnanců že- lezničních. Kromě toho povolována zaměstnancům jízda zdarma jak na osobních tak na rychlo- vlacích. Nyní jest plán tyto výhody obmezit podle vzoru německého. V Německu ženám a dětem zaměstnanců železničních nedá- vají se žádné výhody pro jízdu železniční. Za- městnancům zůstavuje se, vzíti si legitimaci z sumu předem určenou jednou na vždy. Touto legtimací dalo by se jim právo na bezplatnou jízdu po tratích rakouských státních drah. Na rychliky by musili připláceti. Režijní ceny by se zvýšily o 60 Tato chystaná reforma byla způsobena jednak stesky obecenstva, že vlaky jsou přeplněny železničními zaměstnanci, jednak úvahami budžetními.

Křesťansko-sociální banka ve Vídni. Z Vídně, 23. záři. Kresťanšti sociálové za- kládají velký peněžní ústav, který jmenovatis má — podle »Mittagsztgu.« — buď »Rakouská banka říšská« nebo »Vídeňská banka komunálnieí Podnik založen bude na akcie a zúčastní s jeho založení čelní křesťanko sociální politi- kové. Z úřadního věstníku. Z Vídně, 23. září. (K. k.) »Wiener Ztg.« oznamuje: Cisař udělil vrchnímu kancelářskému přednostovi u krajského soudu v České Lípě Františku Ludererovi zlatý záslužný křiž s korunou. Císař udělil dále zlatý záslužný kříž s korunou vrchnímu kancelářskému oficiálovi okresního soudu v Mělníce, Augustýnu M aty- á škovi, který z vlastní žádosti vstupuje trvale do výslužby. — Ministr kultu a vyučo- vání udělil profesoru na státní reálné škol v Kostelci nad Orl. Karlu Popelkovi uči- telské místo na státní reálné škole v Pardubi- cích a jmenoval suplenta na státní reálné škole v Písku dra. Gustava Tichého skutečným učitelem na státní reálné škole v Kostelci na Orlicl. Bulharský král Ferdinand zůstane katolikem. Z Vídně, 23. září. Z Říma telegrafuj »N. Fr. Pr.«: Ve Vatikáně není nic povědom o tom, že král Ferdinand bulharský chce pře

stoupiti na pravoslaví. Ukazuje se naopak k tomu, že král Ferdinand, meškaje před něko- lika lety v Římě, papeži Lvu XIII. slibil při- sahou, že se katolické víře nikdy nezpronevěří. Velkoitalské demonstrace v Gorici. Z Vídně, 23. září. Z Gorice se oznamuje Po schůzi, ve které Vlachové prolestovali proli přeložení slovinských paralelek na paedagogiu z Koparu do Gorice, demonstro valo na 500 mužů ulicemi. Volali: »Eviva Oberda l«, »Eviva Italia!«, »Pryč s Rakou- skem!«. Demonstranti rozehnáni byli četníky a policejní stráží, při čemž mnoho osob bylo zatčeno. Mezi zatčenými nalezá se také zatimní policejní ředite v Gorici Matico, který jest obžalován, že činil velezrádné výkřiky a ještě jeden městský strážník. Srážky mezi Slovinci a Italy v Terstu. Z Terstu, 22. září. (K. k.) Ilalsko-liberální a radikální strána svolaly na dnešní večer ve- řejnou schůzi v Teatro Politeana Rosetti, aby protestovaly proti vládou nařízenému přeložení slovinského učitelského ústavu z Koparu do Go- rice. Také stoupenci strany sociálně-demokra- tické dostavili se ve velkém počtu. Když na galerii divadla byl vzlýčen prapor v barvách města Terstu, strhla se velká vřa va, stoupenci jednotlivých slran za- čali se rváti, takže předseda by nucen schůzi skončiti. Ježto vřava trvala, dal vládní zástupce přivolanou stráží vy- kliditi shromážďovací místnost. Mazziniovci socialistě táhli pak za zpěvu ulicemi, při čemž obě strany několikrát se srazily, ač policie opětně rozptýlila skupiny demonstrantů. Celkem byly zatčeny 32 osoby. V 11 hodin večer mělo město opět obvyklý ráz.

Balfour o nutnosti nových voleb v Anglii. Z Londýna, 22. září. (K. k.) Nadšeně po- zdraven pronesl dnes Balfour na četně na- vštívené schůzi v Birminghamu řeč, v níž prohlásil, že vzrůstající výdaje a nezbytnost zvý- šiti příjmy musí přesvědčiti každého myslícího člověka o tom, že je nutno změniti fiskální sy- stém. Situace není a nikdy již nebude takzvá. jako ve šťastných dnech převahy britského ob- chodu, kdy vznikl starý systém finanční. Angi- čané nebudou již dlouho prvními ani druhiy mi mezi soupeři, ba mohli by se radovati, kdyby si uhájili třetí místo. Musíme, pravil Balfour, provozovati kupeckou politiku, kterou se oži- vuje obchod, britský kapitál zaměstnává na brit- ské půdě, platí britské práce, to jest politiku v zájmu chudého člověka. Je nesnesitelno dovoliti Americe a Německu, aby kuly zbraně a vypudily nás z obcho- du našich vlastních csad, mezitím co my zde stojíme se založenýma rukama a schová- váme se za zastaralou formu. Verdikt země nedá na sebe dlouho čekati. Jedinou cestou je a pe k národu, aby volil mezi tarifní re- formou a socialismem. Výsledek ne- bude pochybný. Řeč byla vyslechnuta se sou- Porfugalský parlament uzavřen. Z Lissabonu, 22. září. (K. k.) Kortésové byli zavřeni do 21. ledna. Zamýšlený atentát na presidenta Spojených stálů. Z Nového Yorku, 23. září. (K. k.) Dle te- legramu z El Paso (Taxas) byla nalezena včera v noci v mexickém městě Juarezu, ležícím na proti El Pasu, puma u mostu přes Rio Grande, hlasem.

na němž president Taft Bude 16. října míti schůzku s mexickým presidentem. 20 osob bylo zatčeno. Automobilové spojení v Persii. Z Tillisu, 2. září. (K. k.) (Něm. kab. spol.) Mezi Džulfou a Täbrisem bude zřízeno pravi- delné automobilové spojení. Provozovací konces byla udělena na dobu 10 let italské firmě. Ze Š panělska,. Z Madridu, 23. září. (K. k.) Ministerská ruda ro kovala včera večer o notě Muleje Halida, neučinila však usnesení. Z Madridu, 23. září. (K. k.) Parlamentní sdru žení republikánů se usneslo na včerejší večerní schů- zi žádati za okamžité obnovení ústavních záruk az svolání parlamentu. Budou-li zamítnuty tyto poža davky, může vláda očekávati oposici proti své po litice. Z Madridu, 23. září. (K. k.) Ministr financí sdě lil ve včerejší ministerské radě osnovu zákona o zda- něm příjmů cizích společností.

Španělové v Marokku. M. Z Kolina nad Rýnem, 23. září. (Zvl. teleg „Nár. L.“) Dle madridského telegramu, jejž obdržele „Kölrische Zeitung“, propuklo ve shromáždění ma rockých předáků, jež se za sultánova předsednictv konalo, smýšlení Španělsku nepřátel- ské. Alo navzdor tomu ujišťují španělské vládní kru- hy, že je nóta marockého sultána hezvýznamna. Př poslední srážce mezi Španěly a Kabyly přepa dl Kabylové Španěly v noci, když se byli Špa- nělové do svého tábořiště uchýlili. Kabylové bojo- vali velmi zuřivě a jenom okolnost, že posily v čas na místo dorazily, zachránila španělský oddíl od ka- tastrofy. Španělský velitel Tarifa obdržel při hrdinne obraně střelnou ránu do šíje. Z Melilly, 23. září. (K. k) Divise Sotomayorova obsadila dnes výšiny u Cabarizasu a Marignari a po- tom horská úbočí, ovládající F'rajany. Z Melilly, 22. září. (K. k.) Divise Sotomayorova obsadila po slabém odporu nepřítele Suk el Had Maurové dali se na útěk. Z Turecka. Z Cařihradu, 23. září. (K. k.) Osmanský Lloyd uveřejňuje rozmluvu s ministrem námoř- nictví, dle níž zamýšlí námořní správa dáti v ně- meckých loděnicích vystavěti obrněnce a dva křižáky.

Uherská krise. Z Pešti, 23. září. Orgán strany neodvislosti „Budapest“ píše: „Celý svět může býl svědkem, že strana neodvislosti, která jest větš- nou v parlamentě, nevyhledávala boj, nýbrž se mu všemožně vyhýbala. Podobá se však, že ve Vídni chtějí Uhersko ujařmit a najdou se osoby, které se pro- půjčí za nástroj k tomuto pokusu. Týž list praví: „Vláda nechce protahovati krisi. ale není také ochotna převziti roli vlády, která toliko spravuje státní záležitosti. Krise do spěla k obratu. Panovník musí s nyní rezhodnouti, zdali chce vládu ústav- ní a parlamentní, či vládu mimoparlamentní. Touto dobou máme pranepatrné naděje že dojde v Uhrách ke vládě parlamentní. Vidíme situnci zcela jasně. Co však ve Vídni zamýšlejí, ještě nevidíme. Všechny známky nasvědčují to- mu, že nastává velíký boj. „Pester Lloyd“ se pronáší takto: „Si- tuace jest proto hroziva, že nikdo nedo- vede ani naznačiti nějakou mož- nost k normálnímu rozřešení kri

dání. se. Demisí kabinetu není zpomoženo pranie Většina politických osobností jest v Uhrách vů- bec již opotřebována a veškerá autorita jejich už jest promarněna. Obyvatelstvo jest rozmrzele lhostejné a politika se stala obětí číré prostřed- nosti. Uhersko jde vstříc opět těžkým dobám.“ „N. Post. Journ.“ soudí: „Země se dostala politicky opět do tísně, ze které nikdo nedovede nalézti východu. Mnoho viny má na tom koalice. Tou chvílí jest hlavní příčinou krise chování se Vídně a uherské sku- piny bankovní. Ani tam, ani zde nechtějí býti rozumnými, nýbrž zahryzují se do nevysvětli- telné umíněnosti. Na těchto obou místech musí se státi především změna názorů, než bude moci se pomýšleti na možnost nějakého rozřešení nor- málního. Že taková změna nemůže přijíti přes noc, nýbrž vyžadovati bude dlouhéh vyjednávání, jest jisto. Jest však otázka, zdali lze ještě nyní najíti tento potřebný čas, zdali lze krisi ještě protáhnouti tak, až by se protivy umírnily.“ Z Pešti, 23. září. »Pesti Hirlap« ozna muje: Koruna zmocnila dra. Wekerla, aby za- hájil jednání ve příčině definitivního roz řešeníkrise, t. j. o vojenských záležitostech placení hotovými. Do té doby žádá panovnik od maďarské vlády, aby splnila záv a z ky. převzaté paktem a vyřídila volební reformu. Chystané dotazy v uherském říšském sněmu. Z Pešti, 23. září. Jsou již uchystány tři pozoruhodné dotazy pro první schůzi sněmu říšského, která se koná 28. t. m. Po- slanec Nagy podá interpelaci ve příčině po tupy maďarského praporu na Si naji, rumunský poslanec Naniu v záležitosti známého výnosu hr. Apponye, kterým se ukládá rumunským kněžím, aby nutili žáky škol obec- ných modliti se »Otčenáš« maďarsky Posl. Hofmann podá dotaz ve příčině bo- senské ústavy.

Návštěva delegátů municipální a generální rady pařižské na staroměstské radnici. Delegace městské rady pařížské, která koná za účelem studia zařízení vodárenských, čištění a asa- nace města cestu po střední Evropě, zajela z Karlo- vých Varů do Prahy, aby tak projevila sympatio města Paříže ku Praze a národu českému. Dnes do- poledne dostavila se delegace o 10. hod. na raunieí staroměstskou, kdež p. gen. konsul francouzský Co- lomis představil jednollivé pp. delegáty starostoví dru. Groševi, jakož i oběma náměstkům dru Štychovi a Jirouskovi. V oslovení svém zmínil se p. gen. konsul o mi- lém překvapení, jež neočekávaná návštěva vzácných hostí francouzských příjezdem svým způsobila, uvedl zejména, že účelem výpravy pařížské je stu- dium různých zařízení obecních: v delegaci zastou- pení jsou nejen členové municipální rady, ale i čeln členové generální rady departementu sekvanského čelní úřadníci správy veřejné. Ke konci děkoval p gen. konsul p. starostovi za přátelské přijetí, jehož se vždy na radnici pražské francouzským hostům dostává.

Pan starosta dr. Groš uvítal hosty těmito slo- vy: Pánové, dovolte mně, abych vám nejvřeleji po- děkoval za tuto neočekávanou návštěvu, která působí nám největší potěšení. Kdyby nám bylo bývalo mož- no sděliti obyvatelstvu našeho města přesnou dobu vašeho příjezdu do Prahy, byli byste mohli z nadše- ného uvítání, které by vám náš lid byl připravil. posouditi vřelost a upřímnost přátelských a neochvěj- ných sympatií, jež pojí naše dvě města, Paříž Prahu, a naše vlasti — Francii a Čechy. Pozdravuje vás, drazí přátelé, jménem král. hlav. města Prahy, nemusím vás snad ujišťovati, že s radostí vyplním všecka vaše přání za pobytu vašeho mezi námi, kte- rý chceme co nejvíce prodloužiti a vám všemožně zpříjemniti. Zvu vás co nejzdvořileji, abyste si pro-

V drobném prodejie ranní číslo o sobě za Sh večerni . . . . za 4h Ve filiálkách na venkově ranní čislo . . . . . . . večerní . . . . . . . . 5 h lnscráty platí se hotově napřed. Předplaceni a inserty přijímá udministrace v Marianské ul., 3. Tam nacházejí se táž redakce, tiskárna a sxpedice „Národních Listů“ Rukopisy se novracejl.

hlédli naši starobylou radnici, naše město a jeho zařízení veřejná a prosím, abyste přijali naše srdečné pozvání k dnešnímu přátelskému večeru. Ještě jed- nou buďtež nám co nejsrdečněji vítáni! (Pollesk.) Na tato slova p. starosty odpověděl býv. presl- dent municipální rady pařížské a předseda studijní komise vodárenské p. Armand Grébauv al, který kladl důraz na to, že výprava pařížská, nalé- zající se na studijní cestě střední Evropou, nemohla opomenouti, aby nezastavila se v Praze, v centru českého národa, který chová tak vřelé sympatie k národu francouzskému a městu Paříži. Nebylo třeba, aby přátelská návštěva tato byla oficiálně ohlašová- na, neboť pařížská městská rada přichází do Prahy jako do rodiny. Praha a Paříž nejsou pouze města přátelská, nýbrž města sesterská. Děkuje co nej- vřeleji za krásné uvítání a přijetí, jehož se všem zástupcům národa francouzského dostalo, ubezpečil p. president, že návštěva Prahy, kterou již z dřívěj- šího pobytu svého zná, u všech zůstaví upomínku nejpříjemnější. (Pochvala.) Na to prohlédli si vzácní lostě v průvodu mag. rady p. dra. z Čenkova památné síně radniční a za- psavše se do pamětní knihy, odjeli ku prohlidce král. hradu. Dnes večer o 8. hod. bude uspořádána přátelská večeře na Žofíně na počest deputace pa- řížské. Studijní cesta vzácných hostů vedla z Pařiže do Frankfurtu a Norimberka a přes Karlovy Vary do Prahy; odtud pojedou do Brna, Vídně, Pešti, Rěky, Terstu. Benátek, Milana, Curychu a zpět do Paříže.

Členy výpravy municip. rady pa- řížské jsou: Armand Grébauval, předseda vodáren- ské komise a býv. předseda municipální rady. E. Deslandres, sekretář vodárenské komise a městský radní, Becret, Levěe a Colly, členové měsíské rady. Paris, předseda komise a člen měst. rady, Jacquemin a Voilin, členové generální rady sekvanské, Car- mignac, vicepresident a člen gener. rady, Jarousse a Chazot, členové gen. rady. Delegáty tyto dopro- vázejí úřadníci pp. Magny, ředitel záležitostí departe- mentních při prefektuře sekvanské a čestný pre- tekt, Colmet-Daage a Loewy, inženýři vodárnya asanace, de la Soudire, bureau-chef prefeklury se- kvanské, a Caldagněs, depart. ir ženýr. Druhá česká výprava do Polska. V Čenstochově, 12. září 1909. Druhá výprava česká — většinou z Moravy po- řádaná — neměla již sice toho lesku representačního, jako výprava první, avšak jako informační cesta ob- chodních a živnostenských vrstev měla svůj dobrý zisk obchodní a hospodářský. Byl ji podán důkaz, že lze skutečně prakticky na poli obchodu a prů- myslu pěstovati slovanskou vzájemnost při obapolné reelnosti a že Slované nemusí již — slýkají-li se, obmezovati se na pouhé zdvořilé ubezpečování seo svém přátelství, leč že mohou toto přálelství již skutky dokazovati. Tento důkaz bohda se již po- dařil a doklady toho budou záby podány.

Druhé české výpravy zůčastnilo se 250 osob za vedení poslance dra. Šíleného a p. KIIčníka z Moravy. Z Čech zúčastnily se zvláště kruhy ob- chodul a prámysluv Vlak, jenž vyjel z Prahy dne 8. t. m., vítán byl zvláště srdečně českým dělnictvem v krajích smí- šených a pak polským obecenstvem v Bohumíněa na celé další cestě. Před šestou hodinou 9. září dojeli jsme do Čen- stochovy, tiše, ale srdečně uvítání. 10. září vykonána prohlídka poutnického místa Jasné Gory. V kapli sv. Antonína uvílal českou vý- pravu páter Romuald českou řečí a vzpomněl kul- turního poslání věrozvěstů českých, kněžny Dou- bravky i sv. Vojlěcha, kteří v Polsku zanechali světlou památku svého působení. Potom převor klá- štera generál Rejman provedí hosty a ukázal jim ve- škeré bohaté jeho památnosti, načež zpěvem » Kde domov můj« na nádvoří kláštera jsme se rozloučili. Po polednách přijal zástupce české výpravy místopředseda výstavního výboru p. Malkowski, jenž na uvítanou pronesl srdečnou řeč a vytýčil po- třebu společné práce Poláků s Čechy. Jemu odpo- věděli posl. Šílený a p. Klíčník, kteří projevili po- těšení nad zdařilým dílem výstavy. Za Národo-ho- spodářskou jednotu promluvil MUDr. K. Chudoba, poukázav na nepřízeň, která jest udělem Čechům Polákům a připil součinnosti obou národů. Následující prohlídka výstavy uspokojila nás tím více, neboť při té příležitosti vyhledali nás zástupci předních obchodních domů varšavský h, aby dohodli se o sprostředkování obchodních styků s Národo- hospodářskou jednotou.

FEUILLETON. Pozustalostní fascikl Karla Havlička Borovského. Sděluje Jos. Vejvara. Takto vykázal jsem, že jsem Zdeňce Havlí čkově všecko odevzdal, co její a vůbec že jsem správu poručenskou, která mi svěřena byla s ve- likými obtížemi a starostmi spojena byla, svě domitě vykonal a skončil. Že o tom nemohu předložiti stvrzení Zdeňky Havličkovy, toho je přičina ta, že Zdeňka od několika neděl je těžce nemo - ná a dle lékařské zprávy a mého vlastního pře- svědčení, které jsem při návštěvě ji dne 17. srpna 1872 nabyl, bez velikého nebez- pečí o ničem jednati, nic čísti a nic psáti nesmí, ba ani nemů že. Pokud se tedy stav zdravotní Zdeňky Havlí- čkovy značně nezlepší, není mi možné jiných důkazů, než zde uvedených, o tom podati, že jsem ji všecko, co se jejího jmění týká, řádně odevzdal. Já však s uposlechnutím soudnímu roz- kazu odkládati nechci a proto zůstavuji sl. soudu na jeho uznáni, zdali se s těmito doklady spo- kojiti a mne na jich základě všeho dalšího spro stiti, nebo snad c. k. okr. soudem v Německém Brodě Zdeňku Havličkovu o tom, co zde uve- deno, vyslyšeti chee. Nemohu však opo- menouti upozorniti sl. soud na to, že by takové vyslechnutí jen s přivole- ním Zdeňčina lékaře státi se smě- 1o, an by jinak následek z rozčile- ni tím způsobeného mohl býti pr život Zdeňčin zkázonosný m. Pro případ, že by Zdeňka vyslyšena býti nemohlo, žádám snažně: Slavný c. k. okresn soude poručenský, račiž účet můj o pracích a hotových výdajích kancelářských, které jsem za celých 10 let pro svoji poručenku konal, v částee 138 zl. Z kr. vzhledem k tomu, že bych dle 8 267 obč. zák. měl právo žádati přiměřenou odměnu, tuto však že nežádám, schváliti ráči a mně vyproštění z mé poručnické správy dal V Praze, dne 15. září 1872.

Poručenský soud ihned dne 17. září 1872 poslal spis dra. Braunera okresnímu soudu v Ně- meckém Brodě se žádostí, aby Zdeňka Havlíčko va o jeho obsahu byla vyslechnuta a protoko o tom aby byl zaslán do Prahy. Soud má se však dříve lékaře poptati, jestli je výslech Zden ky možný. Misto sňatku — smrt. Toto opatření pozůstalostního soudu bylo již bezvýsledné. Dne 21. září 1872 poslal dr. Brau- ner soudu doklad poštovní o tom, že Zdeňce Havličkově dne 2. září 1872 poslal spořitelní knižku a dále sděloval bývalý poručník: „Dále oznamuji sl. soudu, že Zdeňk Havlíčkova dne 20. září 1872 v Německém Brodě u své babičky na souchotiny z emřela. Pročež vyslyšení o tom, že jsem jí všecko, co se jmění jejího týče, odevzdal, více možné není a sl. okresní soud na výkazech, v mě zprávě podaných, přestati račiž. Poručenský soud požádal dne 23. září 1872 okresní soud v Německém Brodě, aby zprávu dra. Braunera předložil dědicům Zdeňky, aby se o ní vyslovili. Německo-brodský soud 11. listopadu 1872 odpověděl, že testamentární dědička Johanka Pujmannová nemůže být o tom vyslechnuta dři- ve, dokud o její přihlášce k dědictví nebude rozhodnuto. Soud poslal do Prahy veškeré spisy. týkající se Zdeňky Havličkovy, ježto do Prahy byla příslušna a zde trvalý byt měla.

Pražský okresní soud opět veškeré spisy 13. listopadu 1872 vrátil soudu v Německém Brodě, jakožto jedině příslušné instanci, ježto Zdeňka Havlíčkova měla trvalý byt u babičky v Německém Brodě. Dne 23. listopadu 1872 sepsán byl u okres nílio soudu v Německém Brodě protokol s Johan kou Pujmannovou, která se jako závětní dědičk k pozůstalosti Zdeňky Havlíčkovy obmezeně při- hlásila. Pujmannová konočný účet dra. Brau nera uznala, schválila a svolila, aby dr. Brau- ner z poručnické správy vyprostěn byl. Dne 29. listopadu 1872 byl dru. Braune rovi zaslán výměr, že se zpráva jeho schvaluje a tím jeho poručenský úřad definitivně byl ukončen. Pozůstalost Zdeňky Havlíčkovy byla vlastně pozůstalostí Karla Havlíčka. Co za svrchky bibliotéku bylo strženo, použito k zakoupení stá- ních losů a tyto losy dostaly se dědicům Zdeňky Havlíčkovy. Z pozůstalosti svého otce použila Zdeňka velmi málo. Šest losů státních po 100 zl. takto bylo rozděleno: Po jednom obdržely dět Frant. Jaroše v Praze a sice Karel, Zdeněka Vilemína, ostatní tři Pavla Pujmannova, dcera Johanky Pujmannové v Německém Brodě.

Dr. Brauner.“

Osudy losů z pozůstalosti Karla Havlička. Další listiny v pozůstalostním fasciklu Karla Havlíčka Borovského podávají dojemnou histori osudu vlastnietví šesti státních losů po 100 zl z roku 1860, jež notář dr. Wrzák zakoupi z výtěžku dražby pozůstalosti Karla Havlíčka v roce 1863 uložil do soudníbo uschování pro Zdeňku Havličkovou. V roce 1872 těchto šest losů bylo z depo- sita zasláno Zdeňce Havličkové do Něm. Brodu, ale za krátko potom tři losy byly opět vráceny do deposila pražského. Při projednání pozů- stalosti Zdeňky Havličkovy rozhodl totiž okresní soud v Něm. Brodě ve smyslu testamentu, že tři z těchto losů připadají pro děti někdejšího opatrovníka Frt. Jaroše a tři ostatní pro Pujma- novou. Výměrem ze dne 15. července 1873 byly losy rozděleny. Tři zůstaly v Něm. Brodě a sice serie 11.928 č. 4—II., 12.136 č. 1— V. 13.472 č. 2—II. Další tři a sice serie 8200 č. 9—II.. 8332 č, 8—I. a 8548 č. 12——V. zaslány do Prahy s uloženy v depositním úřadě. Dne 17. srpna 1875 podal u okresního soudu pro Staré a Nové město v Praze dr. Jan Zavadil, advokát v Praze, žádost jménem Karla Jaroše a Františka Jaroše, jakožto otcorského opatrovníka nezletilých Zdeňka a Víleminy Jaro- šových, za vydání kuponů 3 státních losů. Okresní soud v Praze žádost odmitl, ježto příslušným v té věci byl pozůstalostní soud v Něm. Brodě. Dr. Zavadil podal tedy žádost o vydání kuponů u okresního soudu v Něm. Brodě, ale i ten ji odmitl z důvodu, že tam legatáři ani nebydlí, ani tam nejsou losy v uschování. K opětovné žádosti teprvé soud pražský vyhověl a kupony dal z depositní sehránky ža- dateli odevzdati.

Dle další listiny jeden z dědiců losů a sice Karel Jaroš, 20letý obchodní příručí, v lázních Gleichenbergu dne 4. září 1875 na tuberkule zemřel. Podáním ze dne 4. května 1876 oznámi dr. Zavadil okresnímu soudu, že za kupony do- stal 41 zl. 80 kr. a po srážce poplatků a nákladů pro každého ze dvou dědiců připadlo 13 zl. 91 kr. Dále sdělil dr. Zavadil, že oba dědicové, Zdeněk Jaroš, šikovatel u 33. zeměbraneckého pluku a Vílemina, tehdá 20letá, jsou ve stísně- ných poměrech a proto žádají za vydání dal- ších kuponů, zejmena aby pro příště byly jim vydávány kupony bez zvláštní žádosti. Zdeněk a Vilemína Jarošovi byli pozváni k soudu na výslech a potvrdili správnost obsahu podání dra. Zavadila dne 22. května 1876. Dne 23. února 1878 Zdenko Jaroš podal na soud žádost, aby mu z deposita byl vydán státní los ser. 8332 č. 8—I. Soud okresní žá- dost odmill dne 21. března 1878, ježto tři losy jsou společným majetkem nyní dvou dědiců pozůstalost po Karlu Jarošovi není dokončena. Poněvadž dr. Zavadil neobdržel svolení, aby bez žádosti mohl kupony losů vyzvednouti, více se o kupony nestaral. Když pak nastalo nebezpečí promičení splatnosti kuponů, vyzval depositní úřad dra. Zavadila dne 22. srpna 1881. aby neprodleně zažádal o vydání kuponů, ježto

je nebezpečí jich promičení. Oba dědicové, mezitím zletilí, byli pak vyzváni, aby se uchá- zeli o vydání losů. Podáním ze dne 9. září 1881 žádal dr. Jan Zavadil za vydání losů z depositní schránky pro Zdeňka a Vilemínu Jarošovi. Žádost byla soudem zamitnuta, poněvadž losy byly společným majetkem tří dědiců, z nichž jeden zemřela projednání jeho pozůstalosti není skončeno. Tím český jazyk z dalších aktů vymizel. Německy byl pozůstalostní fascikl Karla Ha- vlíčka Borovského zahájen a německy skončen. Další spisy podali advokáti dr. Zucker, dr. Salz, dr. Taussig a vyřizoval je tehdejší adjunkt Morstadt. Vše německé, ba i dr. Jan Zavadil podával soudu později už jen německé spisy! Vídeňský advokát dr. Vilém Zucker oznámil okresnímu soudu v Praze dne 11. února 1882, že postupní listinou ze dne 8. února 1882 Zdeněk a Vilemína Jarošovi postoupili své právo vlastnické ke třem státním losům Marii Oelschnitzové, soukromnici ve Vídni, I. Tehdá byl Zdenko Jaroš poručíkem u země- braneckého pluku č. 58 v Kossnu v Haliči. Dr. Zucker žádal, aby v depositním úřadě právo vlastnické k losům bylo na Oelschnitzovou za- psáno. Co se to stalo? Jarošovi nemohli dostat losy od soudu, tedy je prostě ve Vídni, zajisté asi se značnou slevou, p rodalil Dne 18. února 1882 soud žádosti dra. Zuckera vyhověl a dne 11. března 1882 depo- sitní úřad oznámil, že právo vlastnické k třem losům ze Zdenka a Vileminy Jarošových přepsal na Marii Oelschnitzovou. Tak se výtěžek z po- zůstalosti Karla Havlíčka dostal do Vídně Mezitím projednávala se pozůstalost zemře- lého kupeckého mládence Karla Jaroše. Dle spisů narodil se Karel Jaroš 14. dubna 1851, Zdeněk 24. července 1853 a Vilemína narodila se 21. března 1856. Byli vesměs u sv. Ji- dřicha v Praze pokřtěni. (Pokračování.)