Periodikum ALTO Viewer

1

9 listopadu 1900. Císlo 310

2

NÁRODNÍ LISTY

3

Strana 3.

4 article

i při přednesu arie p. Veselého, kdy k závěrku z po- tlesku a pochvalného lomozu přítomných, též věrně reprodukovaného, vyznívala zejmena slova: »Výborně. Veselý, znamenitě« — kteráž byl pěvec, patrně v uvážení, že potomstvo nemá věnců ani pro operní umělce, sám do mikrografu provolal. — Pan Kor- čakov hodlá se svým přístrojem uspořádati v Praze několik veřejných produkcí. — Tři Gracie na oponě snového útulku Tha- lie« v — Grandhotelu kazí buršákům dojem! v mladých pánech totiž z dlouhé chvíle probudil se dřímající dramatický talent, jemuž dali výraz tím že si v »Orlím sále« postavili jeviště a budou pořá- dati předslavení a různé scény »vlastními svými silami«. Proscenium a oponu dali si namalovat od malíře Hogona Steinera; provedení této malířské práce, dle »Dtschs Abdbl.« jest prý velmi pěkné, ale jedné strašlivě křiklavé chyby se malíř dopustil Místo »infam blond« Brunhildy a Ihusneldy nama- loval »tři Musy — které prý mají roucho i obličej slovanský — a jako pozadí vymaloval nešťast- ník krajinu, která upomíná na český hája luhl« .. . Snad by bylo dobře a z různých příčin mnohdy i musám příjemno, kdyby jim nyní namalo- vali přes slovanské obličeje — závoj — Změny držebností. Majitel plzeňské pivnice v Praze pan Frantíšek Brabec a jeho syn Jaroslav koupili od paní Růženy Teklové a nezletilých dítek Oty a Jelenky Pinkasových domy čp. 755 a 756—II. »u Pinkasů« na Jungmannově náměstí za 104 000 K Soukromník p. Alois Sochor koupil od pp. manžel Jana a Olgv Očenáškových dům č. 1030 v Korunní třidě na Král. Vinohradech za 90.000 K. Pp. Karel a Marie Bergmannovi koupili od stavitele p. Ferd.

Veselý Veselá Hogon Steiner Abdbl Frantíšek Brabec Jaroslav Tekl Ota Pinkasův Pinkas Sochor Jan Očenáškův Král Karel Bergmann Praha Jungmannův náměstí Vinohrady tha Ihusnelda nama

5 article

Samonila dům čp. 993 na Smíchově za 26.972 K Pan Ant. Pospíšil koupil od p. Fr. Řečinského dům č. 153 se zahradou v Tejnce za 12.000 K. — Ohně na venkově. Na půdě domu Frant Kloučka v Novém Bydžově vypukl dne 4. t. m. po 10. hod. večerní z neznámě příčiny oheň, který vžechnu letošní skliveň hospodářovu zničil. Škod jest značná a tim citelnější, poněvadž Klouček nebyl pojištěn. — Šťastný lov. Dnes dne 8. listopadu střelen byl ve Mšeném u Budyně n. Ohří krásný exemplá skalního orla, který v rozpnutí 230 cm. měřil. Štast- ným střelcem byl ředitel cukrovaru pan Kare Kašpar. Těžce poraněn. Na novoslavbě domu dělového kříže« na Smíchově zaměstnaný 33lelý zedník František Čumala včera odpoledne spadl se žebříku a utrpěl těžké otřesení mozku. Zraněný byl odvezen do všeobecné nemocnice. — Krádeže. Ze Štěchovic se nám sděluje V poslední době oznámeny byly od spolku obchod níků s dřívím v Praze častě stížnosti, že při plaven dříví po řece Vltavě od Budějovic ku Praze zträcel se takové množství dříví, že tento úbytek obnáše skoro pětinu dopravovaného materiálu. Pátráním čet nictva se zjistilo, že krádeže ty prováděli někteř plavci, kteří dříví rozprodávali různým osobám pobřežních obcích. Nejen s plavci, nýbrž i s překup- níky bylo zavedeno trestní vyšetřování.

Antonín Pospíšil Řečinský Klouček Kare Kašpar Čumal Smíchov Nový Bydžov Mšené Budyně můj Štěchovice Praha Vltava Budějovice všeobecný nemocnice centimetr

6 article

— Nedělní klid a stéhování. Ministerstv vnitra vyřizujíc žádost spolku pražských zasilatel o povolení práce nedělní v termínech stěhovacích dohodlo se s ministerstvem obchodu a oznámilo místodržitelství v Praze, že práce, jež mají za účel převoz nábytku a stěhování — vyjímaje práci kan celářskou — v době stěhovacích termínů, pokud po- slední den termínu nebo jeden z předchozích šesti dnů připadá na neděli, pokládány býti mohou tuto jednu ueděli každého stěbovacího ter mínu za práce neodkladné, kteréž jsou ve smyslu článku III. čís. 4 zákona ze dne 16. ledna 1895 (t. z. čís. 21) vyloučeny z předpisu nedělního klidu při provozování živosti. Použije-li se této práce nedělní, mají platnost ustanovení článku IV. a V. uvedeného zákona. — Nálezy a ztráty. V pátek dne 26. října zlracena byla ve »Variété« neb na cestě z něho přes ulici zlatá dámská jehlice s monogramem »Marie« obrazem marianským na zadní straně. Nálezce neche ji za odměnuodevzdá v kavárně v Palackého třide v Karlíně č 270.

Ministerstv Marie Palacký Praha Karlín spolek pražský zasíilatel

7 article

Ze Žofínského ostrova.. Dnes v pátek 7. hodině koná se velký mimořádný koncert ve dvo raně Zofínského ostrova. Hudbu provede vejensk kapela 11. pěš. pluku. Pro masopustní ob dobí zamluveny jsou na Žofinském ostrov následující koncertní zábavy, plesy, věnečky a dy chánky: V lednu: 1. velký vojenský koncert 2. soukromý zábavnl večírek, 6. velký vojenský koncert, 9. ples magistrů lékárnických, 10. ples cu krářské Besedy. 12. Šibřinky »Sokola« malostran ského, 13. velký vojenský koncert, 15. ples akademi ckého čtenářského spolku, 16. ples českých techniků 19. Šibřinky »Sokola« staroměstského, 20. velký vo- jenský koncert, 23. ples Národní besedy. 26. ple spolku vzájemně se podporujících řemeslníků a živ- nestníků, 27. velký vojenský koncert, 30. ples spolku »Merkuru«, 31. ples zřízenců elektrických dráh. — V ůnoru: 1. ples společenstva pražských truhlářů 2. velký vojenský koncert, 3. velký vojenský kon- cert, 4. ples prvního a všeobecného spolku zřízenco dráh. 5. ples akademiků-židů, 6. ples- Ústřední Matice školské, 7. ples českých právníků, 9. ples spolku pošlovních listonošů a zřízenců, 10. velký vojenský koncert. 13. ples českých mediků, 14. ples orchestr a solistů Nár. divadla, 16. ples spolku truhlářských pomocníků, 17. velký vojenský koncert, 19. dychá nek šlechtické. Besedy. 23. koncertní zábava »Hla holu«. — Sodomova pěvecko-herecká společnost Pan Karel Samec, oblíbený člen Sodomovy pěvecko- herecké společnosti, má dnes svou benefici ve velko restauraci »U Štajgrů«. Novinka v pražení kávy. Pan Frant Stánský, velkoobchodník s kávou v Praze, na Va ječném trhu, zařídil elektrickou pražírnu kávy. Stroje jsou hnány olektřinou, kterou dodávají městské elektrárny-

Hla Sodomův Samec Stánský Praha Virginie Sokol všeobecný spolek zřízenco dráh spolek pošlovne listonoš národní . divadlo spolek truhlářský pomocník

8 article Různé zprávy.

Různé zprávy. = Hotely výhořely. Ze Soluně telegrafují Dva zdejší hotely. »Hětel Roval« na nábřeží a sou sední »Hötel dAngletfere« v pondělí vyhořely. Ce stüjící hořejších poschodí jen stěží se zachránili; při požáru ale vůbec nikdo nezahynul. = Mor. Z Hamburku, 8. listopadu. Dle »Hamb. Corresp.« shledalo se lékařským pozorováním, že námořník, příchozí z Glasgowa a poslaný do zdejší nemocnice, má zcela obyčejný záněť v krku, pročež byla zrušena všecka opalření, jež byla nařízena, kdy ono onemocnění považovalo se za nákazné.

Hětel dAngletfere Mor Soluň Hamburk Glasgow

9 article Dramatické umění.

Dramatické umění. + Druhý večer cyklu her, pořádaného kroužkem přátel Českoslovanské jednoty, byl věnován dílu mla- dého německého dramatika Maxe Dreyera: »Zimn spánek«. Zdá se, že tento cyklus přinese osvěžen do repertoiru Švandova divadla na Smíchově, které sice se velmi útulně a dosti eleganlně presentuje ve svě nové úpravě, ale jinak i ve vnitřním svém orga nismu zůstalo věrno své tradici, pěstujíc zvláště lehký a banální genre vídeňské frašky, pařižské pikan- nosti, kde přicházejí, bohužel, k platnosti jen silná slova a drastické episody, kdežlo ostatní lepší stránky pokud se o jakých může mluvit, kde je zapotřebí finessy a elegance, padají hluše stranou. Ale herecká družina Švandova divadla slačila by zajisté na úkoly vyšší. Jsou lam hlavy ctižádostivé a temperamenty unčlecké, jež dychtivě by se hrnnly do každé práce a námahy, aby dokázaly, že nechtějí své talenty zmrhati v cynismu frašek a larmoyantnosti všelikýcí sensačních činoher, majících úroveň krvavých ro- mánů. Cyklus Českoslovanské jednoty je vítanou příležilostí k uvolnění a vyjádření těchito lepších snab. Znamenití auloři, vybraná díla moderní přijdou ke slovu po »Dámě od Maxima« a »Bílém koníčku«. v cyklu je zastoupen lbsen, Tolstoj, Ščeglov, Mar Droyer a j.

Dreyer Tolstoj Ščeglov Smíchov Švandův divadlo Mar Droyer

10 article

Příležitost vyznamenati se na vyšším niveau je velmi lákavá a příznivá, avšak zdá se, že není dosti času, aby výkony a souhra proh oubily se k náleži- tému oduševnění a procitění scény i jednotlivých výkonů, jak to vyžadují díla moderních autorů. Ná- vyky rutiny vtíravě ruší i nejzdařilejší výkony. Je nutno shovívavě uznati nepříznivé okolnosti. Kdyby byly poměry jiné, bylo více času ke studiu, vzpružu- jící rušnosti, energické uvědomělosti v celém vedení — a toho lze snad dociliti jen tam, kde mocná zároveň praktická individualita dovede ovládnouti celý apparát a vtisknouti pečeť svou souhrnu a vý sledku celé práce divadla — bylo by zajisté i před- stavení »Zimního spánku« stálo mnohem výše a ze- jmena náladavost některých scén poelické hry přišla by k vělší platnosti. Ale i takto s uznáním nutn prohlásiti druhý večer cyklu za zdařilý. Obe- censtvo se pobavilo prostým a silným dramatem které vzniklo v té době obrození německého dra- matu, kdy Halbe vyhrál první a největší bítvu svým

Halbe Ob

11 article

»Mládím«, kdy Haupimann triumloval »Osamělým dušemi«. Dojímavě a přirozeně vymaloval mladý autor, podlehnuvší vlivu svých obou silnějších sou časníků, tragédii mladého života dívčího, hynoucího pod sněhem, chřadnoucího v mrazivém a drsném, jen k fysickému životu obráceném klidu samoty mysli- vecké. Ale jako květ pod sněhem zahřívá se nadějí jara a touží po slunci, tak i srdce mladé dívky za touží po jiném ušlechtilejším, účelnějším životě a všechen sníh kolem ní roztaje, když ohnivě promluv k ní mladý literáttulák Voigt, jejž přinesli polo- zmrzlého do myslivny. Dívka chce ven, procitá ze svého »zimního spánku«. Ale jsou tu ruce brutální, tvrdé, které ji stlací násilím zpět. Její ženich, obme- zený a řízný lesní příručí se ji postaví do cesty dožene dívku k sebevraždě, když v šíleném záchvatu žárlivosti a vzteku milence, jemuž uniká jistá kořist. chce něžnou a citlivou dívku znásilnili. Drama má velmi jednoduché kontury, kolorit hřejný, někde, ze- jmena na konci druhého jednání vzkypí a zvlní se mocnou dramatičností. Účinkující sl. Kaucká, paní Marková a pp. Kubík ml., Táborský a Marek počínali si obratně a až na malé vyjímky, souhra byla celken přilehavá, hře odpovídající.

Haupimann Voigt Kaucká Marková Kubík Táborský Marek Drama

12 article

+ Z kanceláře Národniho divadla. Dne dává se poprvé velká zpěvohra »Pád Arkuna« o předehře »Helga« a třech jednáních »Dargun« od Zd. Fibicha za řízení chefa opery p. Karla Kovařo vice a režie p. Roberta Poláka. V opeře zaměstnání jsou: pí. Frant. Burianová (Helga a Margit), pí. Kla- nová (Radana), p. Kliment (Dargun). p. Burian (Jaro- měr), p. Benoni (Absalon), p. Pták (Rotan), p. Polák (Gunar) a p. Veverka (Dolen). — Dnešní představení jest mimo předplacení. — Zejtra opakuje se Bozdě- chova veselohra »Zkouška státníkova«a Jaroslava Vrchlického veselohra »V sudě Diogenae (1. čtvrtka předpl.) — Na neděli odpoledne určeno jest Tolstého drama »Vláda tmy«, na večer po druhé Fibichova opera »Pád Arkuna« a sice opět mimo předplacení. Záznamy k tomuto představení přijímají se již ode dneška. — V činobře chystá se jako nejbližší novinka Sheridanova veselohra »Škola pohoršení«, k níž dějí se již denně zkoušky. — Dnešní číslo divadelního časopisu »Meziaktí« obsa- hovati bude velký článek o zesnulém mistru Zdeňku Fibichovi zároveň s jeho podobiznou.

Helga Zdeněk Fibich Karel Kovařo Robert Polák František Burianová Margit Radan Kliment Dargun Burian Benon Absalon Pták Polák Gunar Veverka Dolen Vrchlický Tolstý Fibichův Sheridanův Národni divadlo

13 article

+ Z kanceláře smichovského divadla Dnes opakuje se jako sudá bra v předplacení Suder mannovo efektní drama »Zkáza Sodomy«. Předprode lístků ve známých knihkupectvích. + Plštěkovo dívadlo na Kr. Vinohradech. Dnes pořádá se jako třicáté lidové představení za po loviční ceny »Debora«, činohra o 4 jednáních Dle Mosenthala upravil J. J. Kolár. Vstupenky n sedadla vydávají se ráno od půl 9. do 11. hod. vo di- vadle u pokladny. Zejtra se hráti nebude. Pro ne- děli dne 9. t. m. připravuje se na odpoledne o půlá hod.: »Kuchař z Malé strany a deera ko- miníka z Vršovic«. Fraška o 5 jedn. Večen o půl 7. hod. dává se sensační hra »Ditě ha- drář ů«. + Davlaova veselohra »Katakomby« vy- jde v nejbližších dnech v překladě Fr. K. Hejdy (použitého v Národním divadle) nákladem M. Knappa v Karlíně. Provozovací právo autorské zadává Aug. Novotný v Praze II., Křemencová ulice čís. 15,

Plštěkův Debora Mosenthal Kolár Fraško Davlaův K Hejda M Knapp Aug Novotná Sodoma Vršovice Karlín Praha II národní divadlo Dita ha

14 article Hudba.

Hudba. + Odložený koncert. Pensijní spolek členů sboru a orchestru Národního di vadla oznamuje, že spolkový koncert, jenž usta noven byl na sobotu dne 10. lislopadu o 1/28. hod večerní a v němž provedena býti měla L. van Bestho venova symfonie čís. 9 D-mol, za příčinou důležitých zkoušek v Národním divadle k Fibichově nové opeře »Pád Arkuna« musil býti odložen. Koncert konati se bude ve čtvrtek dne 22. listopadu o 1/28. hod. večen v Rudolfinu s nezměněným programem. + Koncert v Prostějově uspořádají pan Ant. Ledvina, virtuos na housle, a tenorista pan Hanuš Lašek v sobolu dne 10. listopadu o 8. hodině večerní v besedním sále v Prostějově. + Skladatel pan Adolf Piskáček, bývalý dirigent »Akade mického orchestru«, nyní učitel zpěvu na středních školách, přijal místo učitele ve vyšším oddělení Pivodovy pěvecké školy za pana Františk Picku, sbormistra Národního divadla. + Vitězslav Novák, přední skladatel v mladě umělecké družině české, dožil se nového úspěchu za hranicemi naší vlasti. Vídeňský »Tonkünstler- Vereine provedl dne 28. října ve svém spolkovém koncertu Novákův klavírní kvarttet, op. 7., z prvého obdob skladatelovy tvorby. Dílo mladého českého umělce mělo znamenitý úspěch, soudě dle posudků mnohých listů vídeňských. Dlužno se zvláštním potěšením za- znamenati, že předseda »Tonkünstler- Vereinu« Ph. Dr. Euseb. Mandyczewski, člen státní komise pro udílení stipendií, před provedením kvartetla přednesl přítomným posluchačům ve zvláštní úvaze nástin života, snah a významu skladatelova v českém umění, což bylo s povděkem oceněno nejen kritikou ale i obecenstvem.

Fibichův Antonín Ledvina Lašek Piskáček Františk Picek Vitězslav Novák Novákův doktor Euseb Prostějov národní divadlo Rudolfinum Pivodův pěvecký TonkünstlerVereine TonkünstlerVerein

15 article Ze soudní síně.

Ze soudní síně. Hilsner po druhé před soudem. Z Písku, 8. listopadu. Líčení den dvanáctý. (Pokračování.) S osobností svědka Wassermanna, včer vyslechnutého, seznámi čtenářstvo naše relace kterou pod níže uvedeným datem zaslal policejn úřad písecký státnímu zastupitelství. Listina zmíněná zní doslovně:

Hilsner Wassermann Písek

16 article

Č. 1647 polic.

17 article

Sl. c. k. státní zastupitelství v Píska! Včera večer přišel do hostince p. H. Zvěřiny ce- stující israelita a dal si palíti sklenici piva, po chvíl tázal se hostinské, zdali by mu nějaké drobné peníze za papírové vyměnila a když svolila, dal jí za 2 zlatých drobných peněz, o kterých tvrdil, že je u zdej- ších židů vyžebral, Náhodou příšel v úctě podepsaný do hostince vida tolik peněz u vandrovního, tázal se po knížce a tu vyšlo na jevo, že cestující Šalomoun Wasser- mann, vyučený pekař, do Větrného Jeníkova okresu humpoleckého příslušný, zhola nie nepracuje, po ne- mocnicích se toulá a ze řemesla žebrá a proto da tohoto zadržeti. Při prohlídce nalezeno bylo v cestov- ním kufříku u zatčeného celkem 136 zl. 571/9 kr. 1 starý deselník, 9 kusů pěti-, 3 kusy dvaceti- ae kusů desotifeniků, v jedné peněžence velký zlaty prsten s kamenem, hodinky, dva řetízky a nůž. Věc tyto i peníze dovoluji si zaslati. Peníze tyto byly následovně uschovány: V jedné dřevěně schránce nalezeno 40 zlatých, v devíti šátkách bylo zabaleno po obnosech: 621/2 — 3 zl. 141/2 kr. — 3 zl. 49 kr. — 3 zl. 811/2 kr. — 2 zl. — 2 zl. 581/2 kr. — 34zl — 3 zl. 94 a 3 zl. 361/2 kr., v jedné peněžence 31 zl. 52 kr., jeden starý desetník, devět pěti, tři dvaceti- šest desetifeniků v kursu 3 zl. 9 kr. Wasserman doznal, že peníze vyžebral a totéž tvrdil o sedmi u něho nalezených košilích a kusu podešvu. Dále s doznal, že již dvakráte pro žebrání trestán byl. Kufr s prádlem, svazek knih a kus podešve té zasflám. Oznamuji Šalamouna Wassermanna sl. c. k. stát nímu zastupitelství a podotýkám, že odevzdán by do vazby k slav. c. k. krajskému soudu. Policejní úřad kr. města Písku, 3. června 1898.

H Zvěřina Šalomoun Wasser Jeníkův Wasserman Wassermann Písek

18 article

Roškota m. p. Na základě této relace, v jejímž dodatku mimo jiné charakterisován byl nápadný strach Wassermannův před dodáním soudu, byl zmí něný občan pro žebrotu odsouzen na několik dní. Policie písecká konstatovala, že prádlo Wassermannovo bylo vlhké a značně zne čištěné. Mimo jiné nalezen v jeho zavazadlech tyglíček s červenou mastí, o níž prohlásil Wassermann, že se jí maže. Denunciace, které se Hilsner proti tomuto člověku dopustil, byla ovšem vyvrácena a přl slušně konstatována. Wassermann také krátce po svém zatčení byl z vazby propuštěn. Záhadou arciť zůstává, z jaké příčiny udal Hilsner právě tohoto člověka a proč právě jemu takovým způsobem utrha na eti . . . Byl-li dosaváde nával obecenstva k ličení velice značný, byl již ode dnešního rána v pravdě nevídaný. Se svolením presidento vým smí každý z porotců přivésti k ličení po jednom ze známých. Dnes přivedla vědšina jich své ženy. Kromě toho přibyl nadobyčejný počet občanstva vlakem ze Strakonic a Vodňan. V soudní síni nebylo lze dýchati, vzduch byl horký, prosycený úpalným vedrem, úmorný,že nebylo lze v síni ani vydržeti.

Roškot Wassermannův Wassermann Hilsner Strakonice Vodňany

19 article

Zpravodajové ku svým sedadlům musili se protlačovati téměř násilím, neboť místa k stání byla tak přeplněna, že obecenstvo stálo k sob jako neprostupná zed. To bylo také příčinou že dnes poprvé spatřovati byla na celém soudním apparátu únava nemalá. Sám čilý president. jehož fysické sily byly do dneška v pravdě neoblomné a svěžest ducha hodná závidění, byl dneškem již překonán. Po výslechu posledního ze svědků, Viléma Červinky, na něhož odvolával se Hilsner v příčině svého alibi ze 17. čer vence, prohlásil president, že jedna ze svědkvň, hostinská Vítková, kteráž Hilanerovi má stvrditi že v její závodě meškal již 9. července, měla dráhou od Tábora příjeti k soudu ve 3 hodiny odpoledne. Ale právě proto, že v soudní síni bylo ovzduší již přímo nesnesitelné, projevii president přání, že by Vítkovou vyslechl. až zejtra, na kterýž den předvoláno jest pouze osm svědků. Nieméně vznesli porotci na presidenta důtklivé přání, aby se přece jen vyčkalo příchodu obeslané svědkyně a aby se ve výslechu jejím pokračo v alo .. A svědkyně se dostavila po půlhodinné přestávce a hlásila se o svědectví. Ale byla to svědkyně, již soud nelč elk al, osoba zcela cizí, již byla obsilka doručena omýlem proto, ž eo se také jmenovala Vitková, a le blyla hostinskou ze zclela jine hospody polenské a vůbee někým jiným, než jej obeslal soud . Jakých rozměrů nabyl až dosud proce, vidno také z nepatrné okolnosti, že soudní po- kladna vyplatila až do dneška svědkům dosud vyslyšeným neméně než půl čtvrta tisíce korun náhrady. A ještě třetina všech svědků není vyslechnuta. nalto

Červinka Hilsner Vítková Hilaner Vítkův

20 article

Předseda president Winter zahajuje líčení v 349 a prohlašuje, že bude pokračovati u výslechu svědků na včerejšek obeslaných, dosud však nevy slechnutých. Výpovědi osmi prvých svědků na to vyslechnu tých podali jsme již ve včerejším vydání večerním Dále vyslechnut obchodník s ohilím, Sigmund Basch, který se dovolával svědectví Julia Aufrechta a hote liera Brucknera, že v době, o niž jde, dlel vJi hlavě. Čten po té bezvýznamný protokol sestry Jakub Schillera Antonie Frischerové z Polné. Také tato svědkyně přohlásila, že o zmíněných rozhovorech židů polenských neví ničeho, tim měně poněvadž z domu nevychází, bydlí v I. patře a ne doslýchá. Svědek Berchtold Rapp ještě ne úplně 14letý studující, israelitského vyznání. nepřísahá. Byl o velikonočních svátcích, kdy byla zavražděna Anežka Hrůzova, doma. V té době do kostela chodil, ale viděl-li tam Hilsnera, nemůžes vzpumenouti. Přišel-li kdy do Černé Zhoře, nevísi rovněž vzpomenouti. Na pouti tam nikdy nebyl. Obh. dr. Vodička: Kdy jste to přijel zJi hlavy domů Svědek: V úterý na večer Obh. dr. Vodička: Šel jste hned do kostela Svědek: Nešel.

Winter Basch Aufrechta Bruckner Schiller Frischerová Berchtold Rapp Hrůzův Hilsner Obh doktor Vodička Polná Zhoř Šela

21 title

Obh. dr. Vodičkas Šel jste hned druhý den

Obh doktor Vodičkas

22 article Svědek: Nevím. Svědkyně

Svědek: Nevím. Svědkyně Julie Isternitzovu 66letá israelitka z Třeště, vypovídá, že u nich Hilsne v červenci 1898 přenocoval dvě noci. Bylo-li to 9 nebo 10., neví. Předseda: Víte to z vlastní zkušenosti? Svědkyně: Švakrová mně to vypravovala Byla jsem tehdy ve Vídni. Dcera se vdávala. Předseda: Čím je vaše švakrová? Svědkyně: Jest mrzák, upoutána na lůžk a nemůže aní choditi ani jezditi. Předseda: Kdy byla ta svatba Svědkyně: Už nevím. Předseda koustatuje, že dle zaslané listiny byla svatba 8. července. Dr. Auředníček: Znala vaše švakrová dříve Hilsnera? Svědkyně: Ne. Předslavil se jí jako Hilsnen Dr. Auředníček: Nyní by ho snad poznala Svědkyně: Snad. Dr. A uředníček: Nemohla by važe švakrov v průvodu sem býti dopravena Svědkyně: Nemůže ani do Jihlavy Votant Danzer: Je duševně zdráva Svědkyně: Úplně. Dr. Auředníček: Mohla by snad vaše p sluhovačka na Hilsnera se upamatovatir Svědkyně: Ta je už mrtva. Dr. Auředníček: A což sousedka Svědkyně: Ta stěží. Nevšímá si ničeho Dr. Auredníček: Hilsnere nebyl jste v Tešt žádat u obce o podporu? Hilsner: Ano, dostal jsem ji tam v pátek Pak jsem tam byl u p. rabína Dr. Auředníček: Nevíte kdo ty podpory vyplácel? Svědkyně lsternitzová: Meisner. Dr. Auředníček navrhuje, aby byla švakrová svědkyně přisežně vyslechnuta, že tam Hilsner ony dvě noci přenocoval a dále aby byl obeslán z svědka koželuh Meissner. Předseda sděluje, že ho došel korrespon denční lístek podepsaný jakýmsi Davidem Schlesin grem ze Znojma, v němž tento oznamuje, že žalo- vaný dostal z tamějšího podpůrného spolku 3. čer vence podporu 30 kr. Státní zástupce: Při výslechu svědkyně Aloisie Šubrtové vycházelo jaksi podezření prol Janu Hrůzovi, že spáchal vraždu na své sestře. Po něvadž se o tom také mluvilo, činím návrh, aby by čten protokol Aloisa Březiny a číšníka Frant. Loukoty

Isternitzův doktor Auředníček Hilsner Meisner Meissner Schlesin Šubrt Hrůza Březina František Loukota Třešť Vídeň Jihlava Znojmo

24 article

Prvním má býti dokázáno, že okolnost, že měl po dávati při pohřbu levou rukou, jest pouhým klepem který si sám vymyslil a potom zas odvolal a druhým že byl prohlížen četníkem a nebylo na něm žádn poranění shledáno. Na to se líčení na půl hodiny přerušuje. Po přestávce žádá obhájce dr. Vodička, aby byl vedle čtení protokolů, jež navrhl státní zástupce o tom, že nebyl Jan Hrůza nikterak poškrábán, vy slechnut sám Jan Hrůza. Státní zástupce ponechává rozhodnul soudu. Soukromý zástupce dr. Baxa ohražuje se proti předvolání Jana Hrůzy, poněvadž věc je naprosto nerozhodná. Přelíčení není vedeno proti Hrůzovi nýbrž proti Hilsnerovi. Obhájce dr. Vodička podotýká, že Basch, a koliv bylo proti němu dříve také pronášeno pode zření, že byl tehdy s Klímovou, byl přece před volán. Předseda oznamuje po malé chvíli, že sou návrhu tomu nedal místa. Dále usnesl se soud na telegrafickém výslechu Kateřiny Kohnové v Třešti (švakrové vyslechnuté Isternitzové) a na přečten protokolů Aloisa Březiny a Frant. Loukoty. Naproti tomu nevyhověl soud návrhu, aby vyslechnut byl Alíred Aufrecht a koželuh Meissner. Od okresního soudu v Mor. Budějovicích doše telegram, že správce tamější stravovní stanice, který tuto 17. července 1898 spravoval, zemřel, a že lze tudíž jen předložiti výtah ze staniční knihy, který bude zaslán Dříve než přikročeno bylo k výslechu dalších svědků, požádal státní zástupce presidenta, aby mohl položiti obžalovanému několik otázek Státní zástupce: Během celého průprav ného vyšetřování jste netvrdil, že jste spal v noci na 17. července »u černého orla«, říkal jste, žeu Červinků, ale svědkové to nepotvrdili. Řekněte mně něco bližšího o tom, v kolik hodin jste přišel do toho hotelu, kdy jste se ohlásil atd.

doktor Vodička Hrůza Baxa Hilsner Basch Klímův Kohn Březina František Loukota Meissner Červinka Třešť Morava Budějovice

25 article

Obž. Hilsner: V kolik hodin jsem přišel, ne mohu říci, ale bylo to pozdě večer. Státní zástupce: Svítilo se jižt Obž. Hilsner: Byl dlouhý den, tak se ne svílilo. Mohlo býti k 8. hodině. Státní zást: Kde je tam hotel? Hilsner: V nádražní ulici. Státní zást.: Byl jste v hostinci? Hilsner: Nebyl. Šel jsem přímo do ma štale Státní zást.: Komu jste řekl, že tam chcet spáti? Hilsner: Podomkovi. Státní zást.: Je to ten Höfer, co je zde? Hilsner: To nevím. Státní zást.: Řekl jste, že tam chcete př spati? Hilsner: Ano. Státní zást.: Nabídl jste mu knížku? Hilsner: Ne. Státní zást.: Ptal se vás, odkud jste Hilsner: Ano, řekl jsem, že z Polné Státní zást.: Znal jste někoho z těch lidí, c tam byli s vámi? Hilsner: Neznal. Státní zást.: Spal jste vedle někoho?. Hilsner: Bylo nás tam více. Státní zást.: Neseznámil jste se tam s ni kým Hilsner: Ne. Státní zást.: Kdy jste platil za ten nocleh Hilsner: Nevím, jestli hned nebo druhý den Státní zást.: Platil jste podomkovi? Hilsner: Ano, asi 5 kr. Státní zást.: Kdy jste odešel z toho hotelu Hilsner: Druhý den ráno. Státní zást.: Jak brzy? Hilsner: To nemohu určiti. Jak se rozední Státní zást.: Kam jste šel tak časn z rána Hilsner: Na náměstí do jedně putyky na kořalku. Státní zástupce: Kdy jste šol k Červin kovům ? Hilsner: Asi k 8. hodině. Spakoval jsem tam své věci a šel jsem pryč Na to se pokračuje ve výslechu svědků. Svědek

Hilsner Platil nádražní ulice Polná Na náměstí

27 article

Josef Höfer, 30letý domovník v jihlavském hotelu »U Čápa«, byl v roku 1898 podomkem »U černého orla« (vypovídá německy). V maštali bývali sice častěji nocleháři, ale na Hilsnera neví se níkterak upamatovati. Má za to, že tam nikdy nebyl Předseda: Chodilo k vám na noc mnoho lidí Svědek: Někdy více, někdy méně. Předseda: Nežádáte od ních výkazy? Světek: Od jihlavských, které znám, ne, ale od cizích žádám knižku. Předseda: Cizího nepřijmete bez knížky? Svědek: Nikdy. Předseda: Co se platí u vás za nocleh? Svědek: 4 kr Předseda: Může se státi, že byste tam ně koho nechal, kdyby vám, řekl odkud je? Svědek: To jsem nikdy neudělal. Od cizíc jsem vždy žádal knížku. Nanejvýš by se to mohlo státi tehdy, kdy jsem nebyl doma a byl tam mů zástupce. Předsada: Byl byste vzal Hilsnera na no na pouhé udání, že je z Polné Svědek: Ne, poněvadž jsem ho neznal Obh. dr. Auředníček: Komu náležejí ony 4 kr. ? Svědek: Mně. Obh. dr. Auředníček: Nemůže se státi ni kdy, že byste bez cestovního průkazu někoho na noc přijal? Svědek: Neznámého nikdy Obh. dr. Auředníček: Můžete říci, že Hilsner u vás nebyl anebo se nemůžete na to upa- matovati? Svědek: Nemohu se na to upamalovati. Snad se vplížil do maštale, ale s mým vědomím se t nestalo. Zvláště když přijdou mladí lidé, dávám na ně pozor a posílám je do stravovní stanice. Obž. Hilsner: Ptal jste se mne, jestli mám pracovní knížku a já jsem řekl, že jsem z Polné. V jste potom pravil, to že není daleko, že pracovn knížku nepotřebuji. Svědek: To není pravda. To jsem neřek Když jsem někoho neznal, žádal jsem vždy pracovní knížku Předstupuje svědek

Höfer Čáp Hilsner doktor Auředníček Obh Polná

28 article

Josef HInátek, 40letý bývalý četnický strážmistr, nyní inspektor po jišťovny »Assicurazioni Generali« v Jičíně. Uveřejnili jsme již před týdnem doslovný obsa dopisu, který zaslal soukr. zástupci dru. Pevnému Svědek cestuje z pravidla po Kutnohorsku, Turnov sku, Čáslavsku a Kolínsku. 11. září t. r. byl na ob chodní cestě v okolí Polné a v Polné samotné. Na zpáteční cestě así o čtvrt na 1 hod. polední jel po štou k nádraží Polná Štoky. Krátce potom vstoupily do vozu dvě ženštiny. Jedna s hochem asi čtyřletým. Tato upozornila svědka pojednou, když vyjeli za město, by podíval se oknem na kolemjdoucího P šáka, co svědčil v Hilsnerově procesu. Svědek po- díval se z vozu ven a povídal: »Kdyby tamhle ty stromy na Březině mohly mluvit!« Ženština, již pro- vázel hošík, podotkla: »Jo, ty stromy mluvit ne- mohou, to je těžké. Ale já byla také v lese se svou sestrou na brusinkách a pojeduou jsem slyšela v houští šustot. Podívala jsem se v tu stranu a vidím člověka, v němž jsem okamžitě po- znala Hilsnera. Koukám, že nese nějaké větvičky a roští v ruce, klade je na jedno místo, v ruce měl nůž, jímž řezal nové větve a kladl je na jednu hromadu. Sestra, která stála několik kroků opodál. ptala se mne, kdo to je a já jí řekla: »To je Polda!- Tento, zaslechnuv to, obrálil se a v houští zmizel — Svědek se tázal vypravovatelky: »Proč pak takov důležité věci nepovíte dříve?« A tutéž otázku po ložila jí též spolucestující paní z Jihlavy. U nádraž polenského svědek s vozu slezl a se ženštinami s již nesešel. Výpověď svoji končí slovy, že udal to co slyšel a že to může odpřísáhnout. Předseda: Poznal byste ony ženšliny? Svědek: Ano. Říkaly, že jsou z Polné. T jedna jela do služby do Chrudimi a druhá byla pan

HInátek Hilsnerův Hilsner Jičín Kutnohorsko Turnov Čáslavsko Kolínsko Polná Březina Jihlava Chrudim Assicurazioň Generali

29 article

z Jihlavy a choť jistého pekaře, tuším, že sestra pan Krebsové z Polně. Co jsem slyšel, tu vypovídám jak pouhopouhou pravdu bez ohledu, kdo sedí na lavic obžalovaných. Kdyby na ní seděl můj bratr, tak bych to udal. Předseda: Která pak vám to z nich vy pravovala Svědek: To byla ta služka z Polně, co má toho chlapce. Jela do služby do Chrudimi. Druhá byla jen svědkyní rozmluvy, jako já. Votant rada Danzer: Neřekla, který čas t zrovna určitě byl Svědek: Řekla, že to bylo asi krátce před nalezením kostry. A když se roznesla zpráva v Polné že hajný Chalupa našel v lese nějakou mrtvolu, prý šly obě sestry na místo a poznaly, že to je totéž místo, kde viděly před krátkou dobou Hilsnera. Votant rada Smutný: Řekly, že v lese Mršníku kladl Hilsner ty větvičky? Svědek: Ano Hilsner: Prosím, pane presidente, to je vy myšlená věc! Předseda: Ale vždyť ten svědek proti vám ni- čeho nepovídá, nýbrž vypravuje jen, co vůbec slyšel (Veselost.) Předvolána svědkyně

Krebs Danzer Chalupa Hilsner Jihlava Chrudim Polná Mršník

30 article

Marie Čáslavská 34letá nádennice z Polné. Dlí v Polné již 8 let před tím sloužila ve Vídni, v Jihlavě a v Brně V Chrudimi byla letos jen osm dní. Má šestiletého hošíka Doznává, že na cestě na nádraží polenské dne 11. září t. r. setkala se ve voze s p. Hnátkem a že mu věc vylíčenou na jeho dotazy vypravovala Příběh byl prý následující: Sla se sestrou a s ho- šíkem před Všemi svatými na brusinky do »Březiny« Když při návratu vyšly z lesa ven, říkala jí sestra »Podívej se, tamhle ten člověk před námi se skrývá!e Svědkyně se ohlédla a viděla Hilsnera. Byl od nic vzdálen na 10—20 kroků, měl hůl v náprsní kaps zavěšenou a ruce v zadu. Jak zočil ženštiny, Hilsnen se otočil a bral se opáčným směrem do lesa. Svěd kyně popírá jen, že by byl Hilsner řezal větve kladl je na hromadu. K dotazu předsedovu svědkyně vypravuje, že nálezu kostry v Mršníku zvěděly až k večeru.

Čáslavská Březina Hilsner Polná Vídeň Jihlava Brno Chrudim Mršník

31 article

Potkaly totiž, když šly do Věžnice, sluhu okresního soudu, který kamsi spěchal a tázal se jich po hájném Chalupovi Předseda: Jak byl Hilsner tehda oblečen? Svědkyně: Měl kalhoty do bot a tmavý klobouk. Votant rada Smutný: Kde to bylo? Svědkyně: V panském lese Votant rada Smutný: Kolik bylo asi hodinr Svědkyně: Bylo to asi po třetí hodině Votant rada Danzer: Kde asi byla kostra na- lezena? Svědkyně: Někde blízko toho místa, kde jsme trhaly brusiny. Určitě to však nevím Votaní sekr. Šonka: Schovával se tak Hlilsner za stromyr Svědkyně: Ano, jako by se bál. Týž votant: Mluvily jste se sestrou hlasite? Svědkyně: Ne, po lichu Týž votant: Podle čeho poznal tedy vaši přítomnost Svědkyně: Díval se na nás. Předseda: Mohl vidět, že jste se po něm obracely? Svědkyně: Ano. Votant rada Danzer: To musila býti kostra tu dobu již nale zena? Svědkyně: My to slyšely večer ve městě. Votant rada Danzer: Kolik minulo od času, co jste viděly Hilsnera, do té doby, co jste viděly onoho soudního sluhu? Svědkyně: Asi půl hodiny. Obhájce dr. Auředníček: Paní svědkyně. ten pán, co jste mu o věci vypravovala, tvrdí, že jste mu vše vyprávěla o své ujmě. Svědkyně: Ne, on se vyptával. Dr. Auředníček: On tvrdi s určitostí, že dle vašeho líčení měl prý Hilsner míti v rukou plno větviček. Svědkyně: To jsem nikdy neřekla, poněvadž jsme u něho nic takového neviděly. Votant rada Smutný: Který den to asi bylo?

Chalupa Hilsner Šonka Danzer doktor Auředníček rada Danzer

32 article

Svědkyně: Mohl to býti pátek, poněvadž tam v sobotu šla komise. Předseda, předvolav svědka Hnátka, táže se ho: Podívejte se na tuto svědkyni, je to ona Svědek: Ano, je to ona. Předseda: Ale ona říká, že prý vám nie takového neřekla. Svědek: Za to já nemohu Svědkyně Čáslavská: To jsem neřekla, te jsem nemohla říci, poněvadž on (Hilsner) měl ruce volné a jak mne sestra naň upozornila, otočil se na kramileku a šel do lesa zpět. Svědek: Když jsme vyjeli za město, povl- dala jste: »To je Pešákle Svědkyně: Ne, to je lež! (Pohnutí a vese- Předseda: Takových slov nesmíte užívat! Svědek Hnátek: Ja se nemýlím. Jak bych ja na to vše přišel? Svědky ně: Jak pak bych mohla takové věci mluviti? Svědek Hnátek: Já nevím, to je vaše věc. Vy jste to řekla paní z Jihlavy, která seděla vedle, musila to slyšet! Obhájce dr. Auředníček: Pane svědku, vy jste slyšel, že ona ani neví, že les ten se jmenuje »Mršník«. Jak to přijde, že jste to vypravoval? Svědek Hnátek: Tlm ještě není dokázáno, že nemluvím pravdu. Ona to řekla. Dr. Auředníček: Ale prosím, to vám ne- mohla říci. Je to charakteristické, že ona neví, jak se les jmenuje a že vy tvrdíte, že vám to řekla. Svědek: Ano, ano. Ona to řekla. Neví-li to dnes, já za to nemohu. Myslím, že mohla věděti. když tam vyrostla, že ten les se jmenuje A nebo nebo C. Dr. Auředníček: Proč by to popírala? Svědek: A to je zrovna totéž, jako proč bych to tvrdil já, který nemá nejmenšího zájmu na tom.

Hnátek Čáslavská Hilsner doktor Auředníček Tlm Jihlava

33 article

Hilsner: Prosím, pane presidente, že mne tam viděly, je možné. Tam byla cesta do Německého Brodu, já tudy často chodil. Možná, že mne tam viděly. Votant sekretář Šonka: Ale proč jste se tam ukryl? Hilsner: Já nevím, jestli jsem se tam ukryl. ale tou cestou jsem chodil. Je možná, že jsem se schovával, když jsem si zapaloval cigaro nebo fajfku. (Veselost.) S výpovědí svědkyně souhlasily též údaje její 32leté sestry Františky Procházkové z Polné. Votant rada Danzer: Byla tam, co jste viděla Hilsnera, cesta Svědkyně: Stromy byly vedle cesty hlavní. Tam, kde stromy byly, chodí se také. Týž votan!: Kam ta cesta vedla? Svědkyně: To nevím Týž votant: Víte, kudy se jde do Německéh Brodu? Svědkyně: Té cesty neznám. Týž votant: Slyšela jste, že jde tam komise? Svědkyně: Tu jsme polkaly druhý den ráno Votant rada Smutný: Obrátil se Hilsner zpět ? Svědkyně: Ano, do lesa zpět. Dr. Auředníček: Jak tomu mám rozuměti do lesa zpět. Vy jste se za ním nedívalyv Svědkyně: Ne, on se obrátil od nás obli- čejem zpátky do lesa. Dr. Auředníček: Šel-li do lesa, nevíte Svědkyně: Ne, my se o to nestaraly. Hilsner připouští, že onoho dne mohl býti v Březině viděn. Za všeobecného napjetí vstupuje do porotního sálu svědek Antonín Brettisch, 62letý israelita a soukromník z Polné, otec onoho Maxa Brettische, jejž závažný svědek Lang vidě 17. července 1898 chodit s Hiisnerem a jinými spo lečníky po polenském náměsti. lost)

Hilsner Šonka Procházka Obrátil doktor Auředníček Brettisch Maxa Brettisch Lang německý Brod Polná Německéh Brod Danzer Šela