Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník KXXVI.

2

V Praze, v pondělí dne 2l. ledna 1907.

Praha

3

Číslo 21.

4 article

Na ranní a odpol. listy prvdrlácí ne v Praze v admini nnki. . . . s drají donánko n k ie v ssta; , K o bs . raston na řrk laia ; s dvojí zái ise nta

Praha

5 article NARO

NARO V drobném prodejie ranní číslo o sobě .. . . nii cdpsled ní . Ve sllalkkch na veskove Sopoíočnl. : . . : : . : 1nseraty platí se hotově napke dplacení a inserty přijína slrace v Mariani njicilsl- am nacházejí se tež redakoe tiskárna a oxpedice „Národnich Listae Eakopty o nevracst

Nara Sopoíočnl Marián

6 title

NIi

7 title

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.

8 article Z parlamontu.

Z parlamontu. Z Vídně, 21. ledna. Obě sněmo v ny Fíšské rady konají schůze dnes, ale jest velmi pochybno, zdali parlament vstupuje dneškem do posledního týdnu svojí existence. Naopak, jest velmi pravděpodobno, že zasedati budou obě sněmovny ještě v posledním týdnu lednovém. Ohromný materiál třeba ještě pro- jednati a vyříditi oběma. Z programu pracovního. na kterém usnesla se zásadně konference zá- stupců všech stran a který potom rozvržen byi na 6 skupin pětičlenným odborem konference té. vyřízeny jsou skupiny toliko dvě. Ve třetí s nalézáme. Jsou v ní předlohy o státní ch úřadnících a kongrui. Potom následo- vati bude skupina, jež obsahuje předlohy v - jenské, o kterých bude nepochybně rozprava hodně široká. Tolikéž ve skupině páté, ve které jsou smlouva státu s Lloydem a všechny předlohy železniční. Jest úmysl, zkon- covati nejen skupinu šestou, nýbrž přidati ještě některé věci, zejména s mlouvu haagskou, pokud týká se práva manželského. Počínaje zejtřkem budou schůze n o č ní

Lloyd Vídeň

9 article

Posl. dr. Herold o koncentraci českých stran. Z Vidně, 21. ledna. O koncentračních sna- hách českých pronáší se posl. dr. Jos. Herold v dnešní „Montagsp.“ takto: „Tak zvaná kon- centrace českých stran vstoupila již do stadi řešení praktického. Bude třeba ukliditi ješte mnoho překážek, ale lze říci nyní již, ze ve hlavní věci dosaženo úspěchu. Rozhodujíeím momentem pro celou záleži- tost je, co si představujeme koncentrací. Zamý- šlené soustředění českých stran podle názoru kruhů zúčastněných není kompromis pro volby, nýbrž účelem jeho jsou zcela positivní a realní cíle a kompromis pro volby je za takových okol- ností toliko prostředkem k dosažení účelu toho.

Posl doktor Herold Jos

10 article

Politickým účelem národní koncentrace je důsledné a náležité konání positivní politiky ve vídeňském parlamentě na základě národního státoprávního programu. Má-li tato politika sku- tečně se zahájit a podporou celého národa úspěšně se provádět, je sjednocení českého ná- roda její podmínkou. Více, nežli kdykoli dosud. musí všichni opravdoví vlastenci litovati vniter- ní, socialní a strannické roztřištěnosti v národe čoském, protože jest oslabením úspěchů politiky české, jehož následky mohly by pro budonenost národa býti velice smutny. Na druhé straně není koncentrace niktera smazáním jednotlivých odstínů neb ochromenin socialní a hospodářské působnosti všech vrstev v národě českém, třeba organisovaných. Koncen- trací má každý takový ruch se zřetelem na zájmy celkové být uveden do společné organisace, kte- rá na venek při řešení velikých politických národních sporů má býti potencí, přes ktero nebudou moci přejíti k jednacímu pořadu ani konstelaci v parlamentě nám nepříznivé. S tohoto stanoviska je zřejmo také, že kon- centrace svým obsahem a svým účelem nemůže a nemá býti namířena proti nikomu. Právě proto že je koncentrací vniterní, musí míti s dostatei pohyblivosti a svobody, by shrnuli se v ní všichni. kdož cítí se národními a spolupracovati chtějí při vybudování positivní politiky národní. Ne- bude-li toho nyní úplně a zcela dosaženo, to nemůže to býti těm, kdož o správnosti myšlenk té jsou přesvědčeni, nižádnou překážkou, b

11 article

fedrovali dílo národní jednoty již počaté, a je teď již uskutečnili alespoň částečně. Mohutnost ideje té, její stránka netoliko idealní, alebrž také prakticko-realní bude časem působiti propagačně, opustí-li jednou stran samy a dobrovolně stanovisko tuhé strannickosti, zmirní se protivy stran a různosti stran, které mají dnes v následek rozdrobení národa, dopo- mohou příště jako oprávněné reflexe rozličného mínění programovým požadavkům k uplatnění, o jichžto správnosti a praktické uskutečnitelnosti vlastní silou přesvědčí se též ostatní. Je však také samozřejmo, že stane-li s počin k takové koncentraci, bude nutno volební boj v českých okresích království našeho omezit na míru nejmenší. Nikoli věru proto, by se za- jistily mandáty určitým politikům a parlamentá- řům a jejich stoupencům, nýbrž jediné z té při- činy, by myšlenka koncentrační v kruzíehi a ma- sách voličských se prohloubila a rozšířila, za- hájí se koncentrace zároveň volebním kompro- misem stran zúčastněných. Ale nyní již musí býti řečeno, že tento v- lební kompromis sloužiti má myšlence a nikoliv osobám a že tudíž svobodná vůle voličů má býti koncentrae“ ujasněna a dána do služeb národa nemá býti však ani dost málo omezována.

12 article

Schůze železničních zřízenců. Z Vídně, 21. ledna. V nové radnici konal se včera schůze železničních zaměstnanců, hojně navštivená také mimovideňskými. Hlavním úče- lem bylo sloučení jednotlivých organisací želez- ničních ke společnému postupu v hospodářských zápasech. Zpravodaj vykládal, že zamýšlená úprava platů není podstatným zlepšením poměr zaměstnanců železničních. Divíšek mluvil proti zřizování skladišť pro potraviny, protož zaměstnanci železniční následkem jeho dostanou někdy jen 30—40 K ze svého platu. Po jeho návrhu přijata byla resoluce proti společnosti pro spací vagony pro její chování vůči zaměs- nancům. Položen důraz na sloučení všech orga- nisací železničních v jeden kartel, který by vedí jejich boj. Prvním úkolem kartelu bylo by, vy- moci drahotní příspěvek. V tomto smyslu přijste byla jednohlasně resoluce. Polonyi a Halmoš Z Pešti, 21. ledna. Publikace, uveřejněné synem a zetěm dvor. rady a bývalého vrchního purkmistra Halmoše, ve kterých se tvrdí, že ministr spravedlnosti Géza Polonvi čestné prohlášení na Halmošovi vynutil, dav mu pohroziti jeho lékařem drem. Weinem. že se dostane jinak na tři dny do chorobince, vzbudily zde o hromnou sensa ci. - Politi- eké kruhy jsou novými zápletkami těmi roz- mrzeny. Posice Polonyiova považuje se za ztracenu. Jest obava, že politi c ká situace se tím ulváří nepřízniv ě. Tolik timto zřetelem vysvětluje se ochota dra. We- kerla udržeti Polonya. Na druhé straně však vyšlo na jevo, že neshody v morálních názorech hr. A ndrássya by mohly přimě jej a některé jeho kolegy, aby provedli důsledky z tohoto stavu. V kruzích dobře zpravenýeh považuje se posice Gézy Polonya ne z ehranitelnou.

Divíšek Géza Polonev Polonyiův Polonya Vídeň Pešť

13 article Telegramy korresp. kanceláře.

Telegramy korresp. kanceláře. Sjezd lázeňských lékař. Z Vídně, 20. ledna. (K. k.) V domě lékak ské společnosti konala se dnes druhá společná schůze rakouských lázeňských lé karů a majitel ů lá z n í, již zúčastnilis

Vídeň

14 article

jak zástupce ministerstva vnitra vrchní zdravotní rada dr. Josef Daimer, za ministerstvo orby dvorní radové Homann a dr. Viktor Deut s ch, dále universitní profesoři Uhlig, dvorní rada Ludwig a dvorní rada prof. Gintl z Prahy. Schůzi předsedal dvorní rada prof. Win ter- nitz. Čestnými předsedy byli zástupci láznl cís. rada Feliner z Františkových Lázní a sta- rosta dr. Trenner z Badenu. Rokovalose o řadě balneologických otázek. Pokud jde o ochranu pramenů, podal profesor balneo- therapie v Praze dr. H. Kisch názorný obraz o četných, hluboce do soelalního života zasahujl- cích otázkách, k nimž třeba bude přištímu zá- konodárství přihližeti, aby na vždy zajištěna byl neporušenost přirozených léčivých vod a pra- menů, jiehž fiskální a jékařský význam nelz podceňovati a jež zdraví lidskému jsou zrovn nepostradatelny. Zpravodaj doufá, že zřízením říšského hlavního úřadu pro léčivé prameny do- stane se podpory této státní ochrané pramenů. Úkolem tohoto úřadu bude, aby geologickým katastrem domácích minerálních vod čelil jistou měrou profvlakticky něklerým poruchám, vznika- jícím z dolování a jiným způsobem. Korreferent dr. Knett navrhl ve smyslu dvor. rady Lud- wiga, aby pro studium těchto otázek vzděláváni byli zvláštní geologové pro léčivé prameny, aby stát mohl pečovati o obě strany, o majitele léči- vých pramenů i o majitole sousedních pozemků.

doktor Daimer Deut Uhlig Ludwig profesor Gintl Win Feliner Trenner H Kisch Knett Praha Františkův lázeň Baden SF Ludwiga

15 article

Oslava Gambellovy památky. Z Pařiže, 20. ledna. (K. k.) V domě, ve kterém Gambetta zemřel, konala se dnes, jako každého roku, slavnost k uctění jeho památky, které se v zastoupení vlády zúčastnil ministr vojenství Piequart. Také ministři T homsona Viviani, jakož i četne jiné osobnosti, se dostavili. Mimo jiné promluvil též ministr vojenství Pícq uart. Pravil, že vzpomínka na velkého vlastence bud“ neustále žíti v paměti a jeho příklad že ukazuje, co může očekávati republika od armády obnovené zdatné. Reč ministrova byla přijata s velkou po- chvalou

Gambellův Gambetta Pařiže

16 article Demonstrace pro jednodenní prázdno v týdnu.

Demonstrace pro jednodenní prázdno v týdnu. Z Paříže, 20. ledna. (K. k) Se zřetelem na chystaný dnes projev ve prospěch jed no denní prázdně v týdnu, byla učiněna nejrozsáhlejší opatření k zachování klidu a po- řádku. Policie i oddily pěchoty mají pohotovost. Poblíže Place de la Renublique jest větš i n obehodů uzavřena. V různých částích města konají se schůze, svolané jednotlivými syndikáty. Správce bursy práce sdělil, že m bylo nafízeno, aby odpdledne bursu práce uza- vřel. Káyž se bursa práce vyprázdnila, byly vchody její ve čtvrt na 1. hod. odpolední uza- vřeny. Z Paříže, 20. ledna. (K. k.) Ve 3. hod. odpoledne vnikla policie do kavárny, nacházejíeí se pobliže bursy práce, protože se z ní ozývaly pobuřující výkřiky. Mezi policejní stráží a ma nifestanty v kavárně se nacházejícími strhla s šarvátka. Na policii bylo házeno četnými sklenicemi a jinými předměty. Ne kolik osob a strážníků bylo zra- něno. Též v okoli Place de la Republique došlo k několika srážká m. Mnoho osob bylo zatčeno. Policie rozehnala skupinu 600 manifestantů. Z Paříže, 20. ledna. (K. k.) Ve 4 hodiny odpoledne. Srážky na Place de 1a Republigue neustávají. Též na ná- breží Valmy uspořádal četný zástup lidu, n

Renublique Paříž jít 1 Place jít le Republique

17 article

němž byli též cizinci, demonstrace. Manifestanu byli dragouny rozehnáni a četné osoby byly zatčeny. Z Paříže, 20. ledna. (K. k.) O 5ky hod. Mimo Place de la Republique a sousední ulice jest všude n aprostý k lid. Počasí je nád- horné. Boulevardy hemží se neobyčejně četným obecenstvem. Hlídky zabraňují každému shluk- nutí. Elysejský palác a budovy ministerstev nejznamenitější pomníky jsou střeženy. z Paříže, 20. ledna. (K. k.) Dvě stě de- monstrantů v ydrancov alo baza r poblíže Place de la Republique. Policejní agenti, kteři chtěli demonstranty zatknouti, byli zraněni a to jeden dosti těžce. Na žádost policej- ního prefekta bylo o 5. hodině odpoledne po- sláno do různých částí města vojsko, aby udržovalo pořádek. Od té doby nedošlo k žádné příhodě. Počet všech zatčených osob odhaduje se na 100 až 200, mnoho z nich bude však propuštěno na svobodu. Demonstrace katolíků v Barceloně. Z Barcelony, 20. ledna. (K. k.) Po demon- strační schůzi katoliků, namířené proti předloze zákona o náboženských spolcích, strhla se rvačka, za níž bylo vy pále n několik ran. Dle prvních zpráv bylo prý zraněno asi 8 o sob, z nichž několik těž ce. Četnictvo zakročilo tasenou zbraní. Po- vyk ustal, když u kavárny, nacházející se n Ramble, vybuchla puma a z ran ila těžce jednu o so bu. Španělští republikáni pro vládu. Z Madridu, 20. ledna. (K. k.) Republikán- ská menšina za předsednictví Salmeron se usnesla, že bude podporovati vládu při pro- jednávání zákona spolčovacího a předlohy obecní dani.

Manifestan Republique Hlídek Ramble Paříž Barcelona Madrid Elysejský palác

18 article

Zdražení chleba v Madridě a dělnictvo. Z Madridu, 20. ledna. (K. k.) Delnictno je zvýšením cen chleba velmi pobou- řeno. Ministr financí zaslal předsedovi syndikátu mlynářů v Kastilii telegram, v němž připominá mu slib, že clem na zahraniční obilí se cen nezvýší. Aby rozřešení konfliktu toho bylo usnadněno, navrhl předseda svndikátu ve sv odpovědi, aby pekárny v provincii kastilské zá- sobily částečně Mladrid chlebem. Ministr finanel předloží kortesům osnovu zákona, aby dopravní sazby na chleba byly sníženy. Turecké četnictvo na Samos. Z Cařihradu, 19. ledna. (K. k.) Komise, vyslaná na Samos, navrhuje nyní, aby na Samos vysláno bylo, 300 tureckých četníků. Dosu skládalo se četnictvo pouze z obyvatelů Sa- mosu. Z Balkánu. Ze Soluně, 19. ledna. (K. k.) Generální inspektor a předseda macedonské finanční ko- mise, který v jedné z minulých schůzí upozorněn byl na abnormální stav pokladny (schodek ob- nášel koncem listopadu m. r. 400.000 liber zatím poslalu Porta 50.000 liber) a na stálé zhoršování, jakož i na následky, o čemž také cizí delegáti podali zprávu svým vládám, odpo- věděl, že Porta činí seč může, že však rozpočet může se zlepšiti z výsením cel o 3 proc. Německo a zámořské osady. Z Dráždan, 20. ledna. (K.k.) Guvernér ně- mecké jihozápadní Afriky šl. Lindeq u is měl zde včera přednášku o národním a ho- spodářském významu německýck o sa d, zvláště v německé jihozápadní Africe-

Port Madrid Kastilia Samos Cařihrad Balkán Soluň Německo Dráždan Afrika jihozápadní Afrika

19 article

Poukázal na nezbytnou nutnost osadnické državy pro Německo a připomínal, jak vyvinuly se An- glie a Francie k námořním světovým velmocem. Německo stojí před otázkou, má-li učiniti první krok, aby se stalo světovou velmocí. Také mohutný rozmach německého průmyslu vyžaduje otevření větších osadnických území, aby se Německo stalo neodvislým v příčině ně- kolika drubů psadnických produktů, nezbytných pro národní průmysl, jako na př. bavlny, pryže, bronzu, vlny a pštrosích per. Zachování a rozvoj osadnické državy není však možným bez roz- vinutí potřebných mocenských činitelů. Řečník poukazuje na příklad Anglie za války burskéa Francie v Alžíru a na Madagaskaru. Musí býti také opatřeny prostředky, které jsou nut- nými pro dopravní síť, kterou německé osady mají se dostati z odvislosti na cizích mocích, jež jim byla k hanbě. Jsou nutny nyní také pro- středky, jichž jest třeba, aby se Němcům, ubl- rajícim se do osad, zaručila bezpečnost života a majetku. Německé loďstvo v Saigonu. Ze Saigonu, 20. ledna. (K. k.) Německá válečné lodi »Fůrst Bismark« a »Tiger« při- pluly sem dnes dopoledne za velení admirála Brensinga. Na počest německého lodníko štábu pořádá se dnes večer na palubě francouz- ské pancéřové lodi »Redoutable« a zejtra u ge- nerálního guvernera hostina.

Ana Němec Bismark Tiger Brensing Německo Francie Anglie Alžír Madagaskar Saigon

21 article

Z Tangeru, 19. ledna. (K. k.) (Zpráva »Agence Havas«.) Pravdivou byla pověsť, že stoupenci Raisulovi osnovali v Avezile spiknutí proti maghzenovi. Zejtra očekává se v Tangeru příchod oddilu zajatců. Mehalla, tábořicí před Zinatem, vytrhne asi v pondělí do hor, jižně od Zinatu ležících, proti vedraskému kmeni. Z Madridu, 20. ledna. (K. k.) Ministerská rada schválila rozkazy, které byly uděleny špa- nělským zástupeům v Tangeru a v Paříží ve- příčině odvolání loďstva z Tangeru, k němuž má co nejdříve dojíti, a ve příčině policejní organisace.

Havas Tanger Madrid Paříž

22 article

Spiknutí v Taškendu. Z Taškendu, 19. ledna. (K. k.) 10. ledna ztratilo se zde 8 strojních pušek. Včera vykopala je policie zároveň s pu m a mia třaskavina mi. Saracco mrtev. Z Acqui, 20. ledna. (K. k.) V Bistagnu zemřel v sobotu bývalý italský ministerský před- seda G. Sarac co. Giuseppe Saracco národil se r. 1821 a vystudo- val práva. V letech 1851—62 byl poslancem, od r. 1862 senátorem. R. 1862 stal se generálním se- kretářem veřejných prací pod Ratazzím, r. 1864 gen. sekretářem financí pod Lamarmorou, v I. 1887 — 89. 1893—96 byl ministrem veřejných prací pod Depre- tisem a Crispim. V té době proslul snahou, co nej- většími úsporami zavésti rovnováhu do (talského rozpočtu. R. 1898 stal se předsedou senátu. Na krát- kou dobu od 26. června 1900 do 7. února 1901 byl předsedou bezbarvého ministerstva, jehož účelem bylo povaliti obstrukci v italském parlamentě, což. se mu podařilo. Od 24. února 1901 byl opět předse- dou senálu. Návštěva Rostova v Kanadě. Z Ottawy, 19. ledna. (K. k.) Státní tajemnik Root sem dnes přibyl a ubytoval se ve vládní budově jako host. Zdrží se zde pět dní. V inter- wievu prohlásil o účelu své návštěvy, že jest pouze aktem zdvořilosti, který snad může mi politieký účinek potud, že čím lépe národové vzájemně se poznají, tím spíše bude možným

G Sarac Saracco Crispi Acqui Depre Kanada Ottawa senát

23 article FEUILLETON.

FEUILLETON. Noví přátel. z ,Črt zakopiaáských«. Napsal Frant. Vondráče. Sedím v útulném atelieru dávného přítel svého, sochaře Wojtka Brzegy. Wojtek rob reliefový můj portrait. »Pozují«, a Wojtek piln pracuje. Při tom se bavíme o politice. J Brzega náruživým politikem; názory jeho jsou silně panslavistické. Chvílemi se milý Wojtek tak rozplamení, že odloží špachtli a posťaví se přede mne a planoucíma modrýma očima n mne hledě, vykládá své názory, na jejichž pod- kladě buduje v šlechetné duši své příští, šťast nější osudy Slovanstva. A jako Katonovo »Caeterum centeo«, zní závěr: »Tylko ušwiadomiony, wolny lud jest nad- zieja nowej, lepszej epoki Slowia úszezyzny !« A opět s klídným, dobráckým: »tak«, se ku práci. V tom kdosi rázně zaklepe na dvér atelieru. »Prosze«, volá Brzega a vstává. Ve dveřích objevila se nevysoká, silná po stava muže, širokých pleci. Pronikavě, temné oči září uvědoměle z osmáhlé, černým, krátce přistřiženým plnovousem orámované tváře. Turi- stický jeho oděv dává možnost vytušiti mohut- nou stavbu těla nově přibylého hosta. Brzega radostně přiskočil ke dveřím a srdečně vítá se s příchozím i soudruhem jeho, jenž z ním do pracovny umělcovy vstupuje. Tento druhý host jest pravým opakem svého druha. Úlly jemný, jako panenka. »Panowie sie nie znaja?« praví Brzega, veda oba pány ke mně a ihned představuje »Pan Jan Kasprowicz — pan Leopold Staff literaci.« Mile překvapen vyslovuji svoje jméno a ji mne prvý, mohutný host — básník Jan Kaspro- wicz srdečně objímá. Vždyť se známe již déle. Již několik roků si dopisujeme a teprve nyní šťastná náhoda svád mne s jedním z nejpopulárnějších, nejsilnějších básníků polských.

František Wojtek Katonův res centeo Brzego Kasprowicz Staff Mil Kaspro J Brzega

24 article

»Prosze, siadaé,« pobízí dobrácký Wojtek odkládaje práci. V malé chvilce změnila se útulná pracovn Brzegova na literární »salon«. Kasprowiez mluv živě, s jakousi chlopskou jadrností a otovřenosu Vyptává se na naše literární poměry, srovnáv s polskými, kritisuje. Pan Staff jen zřídka za sahuje v rozhovor. Brzy jsme si porozuměl Zdá se mi, jako bych Kasprowicze znal osobne již ode dávna. Podává se v řeči, v jednání tk cele, otev řeně. Oba básníci přišli se na Wojtka podívat poznat, co má právě »pod reka«. Po chvíli veselého rozhovoru chystáme s všichni k odchodu. Sám dívám se již netrpělivě na hodinky: Jest již poledne a za chvili ozvou se v ústavě Chramcově mohutné údery »tam- tamu«, zvoucího hosty k obědu. A od Brzegy na Chrameówky jest dobrá půl hodina cesty. Kasprowiez i Staff mají ještě dále. Bydl až v sousední vesnici, blíže Zakopaného, v Po- roníně. Ale směr cesty máme aspoň na kus spo- lečný. Proto opouštíme zároveň Wojtkův atelie a statně kráčíme po Košcieliské ulici do Za- kopaného. Kasprowicz jest samý žert a smích. Na Nowotarské ulici se loučíme. Byl jsem nuce slíbiti Kasprowiczovi, že jej druhého dne na- vštívím. »Nie jadleá pan jeszeze poroninskich pstr gów a to tyle, jako byé w Rzymie i papieža ni widzieé,« vnadí mne s taškářským úsměvem Kasprowicz. Proto slibil jsem, že na jisto, »at dešť prší neb snih věje,« zitra budu v P- ronině. — Jak jsem již podotkl, byl jsem již dříve písemném styku s Kasprowiezem a potom znl jsem Kasprowicze v jeho dílech. Jeť Kasprowie zajímavou, ostře narýsovanou literární osobnostn v Polsce. Rodem je Kujawian z Poznaňska.

Staff Kasprowicz Wojtkův zajímavý Brzeg Zakopané Košcieliský Nowotarský ulice Poznaňsko

25 article

Narodil se r. 1860. Studoval v Poznani. v Lipsku a ve Vratislavi, zanášeje se filosofií, literaturou a historil. Plody ducha svého počal velmi záhy uveřejňovati. Jest jich nyní již hezk řada. A každé dílo jeho jest mohutným kvádrem ve velkolepé budově polské literatury. Jen ně- která jména prací jeho uvádím: »Christuse, Šwiat sie koňezy«, »Anima laerymans«, » Mil osáe, »Z wirchów i hal«, »Krzak dzikiej róžy«, dra- mata »Bunt Napierskiego« a výtečné »Hody H- rodiadiny«, o kterém praví dr. B. Prusík, že by mělo jiti po všech slovanských jevíštích místo Wildovy »Salome«. — — — — — — Druhého dne najal jsem furku a vydal jsem se do Poronina. Cesta vede podél břehu bystrého Dunajce. Ani nepoznáš, kde končí Z- kopané a kde počíná Poronin. Vily a góralské chaty roztroušeny jsou tu tak, že obě míst téměř splývají. Kasprowiez letos úplně se vystěhoval ze Lvova, kde byl členem redakce »Sťowa pol- ského« a usadil se na stálo v Poronině. Je náruživě zamilován do Tater a jejich velko- lepých přírodních krás. Jeť z jejich bardův. Farka stanula před útulnou dřevěnou vilou. Tu bydlí. Stoupám do prvého poschodí a vstupuj do malého mansardového pokojíku, z něhož otevřeny jsou dvéře na balkon. Kasprowien vítá mne upřímně jako starého již, dobrého známého. V pokojíku nábytek v zakopianí ském stylu dle invence mistra Brzegy. Po stěnách ori ginály obrazů moderních polských malířův. Nej více zajímá mne podobizna Kasprowiezova vy- tvořená geniálním Jackem Mařezewrským. ve tečně charakterisovaná tvář a pozadím jest širj žitný lán a v dáli luka.

Mil osá Wildův Salome Farka Kasprowiezův Jacko Mařezewrský Poznaň Lipsko Vratislav Dunajec Lvov Tatry Anima Bunt Napierskiego Sťow polo

26 article

Symbolista-malír naznačuje, že celá umě- lecká podstata básníkova kotví v té rodné do- mácí půdě. Několik krajinek Wyezólkowského, rázovité kresby Wyspianského, karrikatury Sichulského Dembinského, vše to tvoří hotovou maliřskou výstavu. Kasprowicz ochotně vysvětluje, několik větami znamenitě vystihuje artistickou fysiognomi toho kterého umělce. Na psacím stole je plno knih v nádherných vazbách. Jsou to jednak knihy, vyšlé z péra Kasprowiczova, jednak knihy četnými přáteli mu věnované. Usedá me na pří- jemném balkonku, odkud je skvostná vyhlídk na velkolepé panorama tatranské. »Patrz pan, cala kamienna epopeja ?« prav nadšeně básník, »która natura napisala.« P tom temně, jiskrné oko básníkovo zahořelo ja- kousi sebevědomou hrdostí. Hovor náš nyní obíral se skoro výlučně věcmi literárními. Kasprowicz stěžoval si na drívější svou vysilujíci a úmornou práci v r- dakci politického časopisu. »Věřte,« pravil mi, »byl jsem často okol nostmi nucen psáti články politické. Já — politika! Někdy učinila ze mne nutnost oby- čejného lokálkáře, jindy divadelního recensenta. aby mne den na to přikovala k suchým číslicím bursy a trhu. Déle jsem již v takové práci ob státi nemohl. Vytrhl jsem se z té duchamorny a teď jsem zase tady, u svých drahých Tate. maje volnost a svobodu. Ach, jak se to tu dýše! Tady se to bude zase psát...« V rozzářeném zraku básníkově bylo tolik čisté pohody duševní, tolik upřímné radosti. Mezi řečí urobil několik cigaret, jimiž mne uctíval. Chvilka za chvilkou míjela jako ty bystré vlny Dunajce dole šumícího kamenitým korytem.

Wyspianského Sichulský Dembinský Kasprowiczův Hovor Kasprowicz Tate Dunajec

27 article

»Wíee, kochany panie, teraz do Guta sza pstragi !« pravil Kasprowitz, vida, že se chystám k odehodu. Než jsem se rozloučil s útulnou pracovnou básníkovou, podal mi tento v upomínku poslední svou knihu prosy »0 bohaterskim koniu i o wa- taeym sie domu.« Jest pravou mosaikou vý- tečných satyrických črt. Zašli jsme do prosté restaurace Gutov Restauratér je obyčejný poronínský chlop, al již značně stykem »z panami« obroušený. V malé chvíli byl tu již básník Staff a sotva ž jsme usedli, abychom vypili » kieliszek wódeczki přibyl k nám nový host. Přijel z daleka, z Pa- říže. Byl to Potocki, vydavatel listu »Sztuk Polska«. Hoj, a nyní bylo veselo ! »Kieliszek koloval mezi námi rychle, několikrát opakovalo se: »Pije do pana !« až byla butelka na stol prázdná. Byl jsem již přes týden v Polsce dosud nepil jsem »wódeczki«. Za to dnes mu- sil jsem zmeškané nahraditi. Při výtečné »herbatě« (čají) rozproudila s nenucená zábava. Hned vážné věci, hned z šprým. A což to naše okolí ! Několik mladých dívek, oděných národním krojem Huculek, se- dělo u sousedního stolu a čtverácky pošilhávalo po veselé naší společnosti. Staff mi šeptem vy- světlil, že jsou to Huculky, studující na lvovské universitě, jež si sem do Poronina přijely na prázdniny. Mohu se zapřisáhnouti, že ani jedna nebyla nehezká; měly roztomilé bosé nožkya

Kasprowitz Staff Potocki Kieliszek Polsko Gutov

28 article

krásné, v bohaté ruliky spletené vlasy. Pan po- tocki nestačil si skřipec nasazovati. Prý se mu tv Hucniky více libily, než všecky vyflatěné Pařížanky. Po chvíli navrhl Kasprowicz, abychom se do té doby, než hospodyně Gutowá upraví pstruhy, prošli po Poronině. Všickni jsme sou- hlasili. Prošli jsme vesnicí kol zajímavého dře- věného kostelika. Stafť šel s Potockým, já s Ka- sprowiczem. Mluvili jsme o různých literárních zjevech mladé Polsky, vychvalovali, haněli, jak na koho jsme mezi hovorem přišli. Při tom všem vystřihal jsem se vysloviti jedno, tak často v Polsce vyslovované jméno: »Przybyszewski«.

Pařížanka Kasprowicz Stafť Potocká Przybyszewský Ka Polsko

29 article

Věděl jsem odjinud, že s osobou tohoto pol- ského modernisty spojeno jest smutné rodinné drama u Kasprowieze. Kasprowiez je ženat, otcem tří dětí a žena jeho — jej opustila odešla s Przybyszewským. Ale Kasprowicz, jako by četl v mých myšlenkách, sám se mne otázal, znám-li. Przybyszewského. »Na pewno wiesz pan, co sie miedzy nami stažo. Ale to juž prze- bolalo !« A potom docela klidně mi vypravoval, že- jsou s Przybyszewským téměř z jedné vsi, že. byli nejdůvěrnějšími přáteli .. . Vychvaloval obrovský talent tohoto fenomenálního zjevu na polském Parnasse. Nikde ani stínu po nějaké nevraživosti... Jaká to šlechetná duše, tenhle Kasprowiczi »Wiesz pan, iž Stach (Przybyszewski) v Monachiu a žona moja, czy jego tutaj v Zako- panem ? V těchto slovech básníkových jakoby byl zaskřípěla bolest. Ale hned se opanoval. Vypra- voval mi, že mu psala, prosíc o dovolení, aby směla spatřiti své děti. »Dozwolilem na spotkanie matki z dieémi ale sam vtedy odszedlem z domu.« Tím do- končil rozhovor tak delikátní. Již se stmívalo, když jsme se vrátili do restaurace. Pstruzi byli výtečníl Spěchal jsem na nádraží poronínské, kam mne noví moji přátelé vyprovodili. Jen tak, že jsem dostihl v čas. Rozloučili jsme se srdečně. Kasprowiez slibil, že mne v Čechách navštíví. ..

Kasprowiez Przybyszewský Kasprowicz Wiesz pan Stach Monachio Čechy