1
masthead
6. prosince 1901.
5
article
bodně bude zase potřeba většího dovozu, nena-
stalo zvýšení cen pšenice takové, jaké by dle
skutečných poměrů nastati mělo a jaké v po-
měrech takových dříve (v době trvání mlecího
řízení) vždy také nastalo-
Není tedy pro vysvětlení úkazu, že všechny
uvedené, cenu obili vždy zvyšující faktory tento-
krát úplně selhaly, důvodu jiného, než zrušení
mlecího řízení. Dovolím si to později ještě blíže
dokázati a konstatuji nyní jen, že škod
našemu rolnictvu z kleslých cen
pšenice nastalá — páčím-li ji jen na
10 až 12 korun za tunu — obnáší př
roční úrodě 55 mill. q nejméně
55 mill. K.
A nyní ke škodě mlynářstvu způsobené
Přívoz uherské mouky do Čech obnášel r. 1899
(před zrušením mlecího řízení 1,818.000 q
r. 1900 (po zrušení) stoupl na 3,100.000 e
Celkový dovoz uherské mouky do Předlitavska
stoupl v téže době (cifry r. 1900 a 1901 jsou
vzaty z officiální rakouské statistiky, která vy-
kazuje cifry menší než statistika uherská)
z 4.5 millionů q na 5.3 millicny a obnášív
prvních deseti měsících r. 1901 již 4.9 mill.
(vůči 4.3 mill. ve stejném ohdobí r. 1900).
Čechy
Předlitavsko
mill
6
article
Nikdy dříve, po celou dobu trván
mlecího řízení, nebyl dovoz uher
ské mouky do Předlitavska tak
veliký, jako leto sl
A předpokládám-li, že výroha rakouského
mlynářství skládá se ze 70 proc. rakouské úrody
pšeniční *) plus čistý dovoz pšenice do Ra
kouska, vidím, že tato výroba zaujímalar
1899 asi 13.8, r. 1900 ale jen 13.28 q pše-
nice a že r. 1901 bude asi zase menší, po-
něvadž čistý dovoz pšenice do Předlitavska už
v prvních třech čtvrtletích 1901 skoro
o 400.000 q klesl. Naše výroba mly-
nářská se tedy po zrušení mle-
ciho řízení zmenšila na prospěch
dovozu uherské mouky
Ale co více, i rentabilita této
výroby klesla. Neboť ceny předních druhů
mouky poměrně klesly následkem soutěže uherské
a rozpjeli mezi cenou pšenice a mouky-nulky ne
bylo nikdy dříve tak malé, jako nyní. Rozpjet
to od r. 1899 do r. 1900 kleslo as o dva
zlaté a kleslo vůči dřívějším dobám normálním
sspoň o jeden zlalý.
Předlitavsko
7
article
Export mouky do ciziny valně klesl, ačkol
uherská vláda poskytuje mlýnům dalekosáhlé
výhody exportní. Export rakouských
milýnů, které dříve okrouhle 150.000
mouky ročně (r. 1899 dokonce skoro 500.000
do cíziny vyvezly, zanikl takořka úpl ně
a přebytečná produkce jejich tlačí nyní domáe
trh; terstský mlýn, který nehodou donucen
přestal pracovatí, prohlásil, že zrušení mlecího
řízení mu obnovení výroby úplně znemožnilo,
poněvadž bez tohoto řízení je mu odbyt mouky
nemožný.
Export uherských mlýnů, zejm. pešťských
značně klesl, neboť výhody dopravní vládou po-
skytované, prospívají hlavně mlýnům venkov-
ským, které také export svůj zvětšily. Celkový
vývoz mouky z celého Rakouska Uherska klesl
z 1 mill. q v r. 1900 (v první polovici tohoto
reku byl vývoz mouky v mlecím řízení ješté
dovolen a obnášel 556.000 q) na 589.000
v prvních třech čtvrtletích 1901. Předpovědi
odpůrců mlecího řízení se tedy nesplnily
k největší škodě našeho rolnictva i miynářstva
nastal jich pravý opak.
Chci krátce dokázati, že účinek ten není
náhodný, nýbrž skutečně účinek zrušení mlecího
řízení.
Technika výroby mlýnské má za nutný
následek, že z nasypaného obilí vyrobí se ně-
kolik druhů mouky, jakostí svou rozdílných
t. zv. přední mouky jsou jakosti lepší, zadní
jakosti horší. To jest nejen technicky nevy
hnutelno, ale i hospodářsky nutno, poněvadž
konsum tyto různé kvality vyžaduje a polřebuje
a poněvadž by výroba kvality jen jedné měla
v zápětí zdražení mouky, kterou malý kon-
sument doposud v horších jakostech spotřebuje.
Rakousko
8
article
Výroba lepších a špatnějších druhů mouky jes
tedy naprosto nutna.
V Rakousko Uhersku se však konsumuje
poměrně více druhů mouky špatnější, nežli mouky
lepší a tím se stává, že naše výroba mlýnská
(která spotřebu mouky úplně kryje) produkuje
každoročně určité množství — asi jeden million
metr. centů — mouky lepší, pro které v tu-
zemsku odbytu nemá a které tedy do ci-
ziny vyvézli musí, nechce li se vydati ne
bezpečí, že toto přebytečné množství bude ne-
smírně tlačiti na domácí ceny a že za dva
nebo tři roky zde bude ohromná, naprosto ne
prodejná zásoba lepší mouky.
Bylo by arci také lze vyvarovati tomut
nebezpečí tím, že by se o tento million melr
centů lepší mouky vyrobilo méné. Ale vzhle-
dem ke zmíněné technice výroby mlýnské byl
by zase nutným toho následkem, že by se tak
špatnější mouky vyrobilo asi o million metr-
centů méně, že by pak tento million domácímu
konsumu scházel a musil býti z cizi ny do
vážen.
I nastává otázka, co je hospodářsky výhod
nější, export lepší mouky aneb import špat
nější. Vzhledem k tomu, že naše mlynářství je
vysoce vyvinuto, není pochyby, že je první alter
nativa výhodnější, neboť z ní vyplývá jednal
prospěch, že mzda mlecí zůstává v zemi, jednak
uvarování škody, že nemusíme za mouku cizině
platiti. Ostatně je otázka ta prakticky zbytečná,
poněvadž tento přebytek lepší mouky tu již po
léta jest a musí býti vyvážen.
Rakousko Uhersko
9
article
Jest nutným následkem poměrů v našem
mocnářství, že tento přebytek je po výtce na
straně uherských mlýnů; neboť Uhry produkují
průměrně čtyřikráte tolik pšenice jako Předlitav-
sko a mlynářství uherské semílá značnou část
uherské úrody, je tedy mnohem mohutnější, než
mlynářství předlitavské. Naproti tomu, naše polo-
vice říše konsumuje ročně asi 25 mill. q pše-
nice, produkuje však jen 11—14 millienův
musí tedy defieit úrody z ciziny přívážeti. Př-
voz ten děje se arci skoro úplně z Uher, poně-
vadž odtud není podroben clu a děje se častečně
v podobě mouky, částečně v surové pšenici.
Konstatuji, že přívoz surové pšenice z Uher
do Předlitavska až do r. 1896 neustále stoupal
r. 1897 byla, jak, dostatečně známo, v celém
našem mocnářství převeliká neúroda pšenice
také v letech 1898—1901 nedosáhla úroda pše-
*) Tato čásť úrody se asi doma semíl.
nice cifer, které pětiletí před r. 1897 vyzname-
návaly. Neobyčejná tato passivnost naší polovice
řiše v obchodu se pšenicí vysvětluje zajisté do-
statečně, proč naše mlynářství není tak způsobi-
lým k exportu, jako uherské.
Uhry
Předlitavsko
10
article
Opakuji: přebytek výroby lepší mouky ve
množství asi 1 mill. musi býti vyvezen, nemají-li
nastati pro naše mlynářství škodlivé účinky. Je
skoro samozřejmo, že ceny exportní musejí býti
nižší, než ceny tuzemské. To jsem ostatně již
před dvěma lety dokázal srovnáním cen pšenice
u nás a jinde, ze kterého vyplývalo, že na zá-
kladě našich cen nelze mouku vyvážeti, ježto
by mouka ta (plus dovoz, elo, jiné náklady)
byla dražší než nejlepší mouka cizozemská. To
dokazuje dále skutečnost, že po dobu trvání
mlecího řízení byl v Uhrách mezi tuzemským
a exportními cenami mouky vždycky rozdíl. 1 5
až 2 zl.; to dokazuje dále i zápis cen mouky
na londýnském trhu, kde mouky z různých zem
se zvláště zaznamenávají. Ačkoli pak v Londýně
měla mouka uherská vždycky cenu vyšší, než
mouky jiné (až o čtyři zlaté a více), přece lon-
dýnská její cena — odpočítaje náklady dopravní
a exportní — byla vždycky mnohem nižší, než
cena peštská.
Uhry
Londýn
11
article
Jisto tedy je, že naše mlynářstvo, chtělo-
mouku exporlovati, musilo ji prodati za ceny
nižší, než doma. Toto zlevnění mohlo nastat
tím, že by se domácí ceny byly o něco zvýšily
aby zisku z tohoto zvýšení mohlo býti použilo na
zlevnění cen exportních. Není třeba šíroce vy
kládati, že tento způsob byl a jest neprovedi
telný, poněvadž by tomu veliká konkurrence tu
zemská ihned zabránila.
Nezbývalo tedy, než provésti zlevnění cen
vývozních způsobemjiným. A možnost toho dá-
valo právě mlecí řízení, které za cent vyvezené
mouky poskytovalo restituci cla 1.50 zl. ve zlate
(1.80 zl. r. m.) za přivezenou pšenici. Finanén
zisk tento umožňoval mlýnům export mouky
aniž by musily na cenu domácí pšenice nek
zvyšovat domácí ceny mouky.
Proto také po celou dobu trvání mlecíh
řízení nebylo žádného tlaku na domácí pšenie
a ceny její vyvíjely se přirozeně podle cen své-
tových a poměrů domácího trhu. Přívozem ciz
pšenice nenastala také žádná vyšší nabídk
mouky špatnější, poněvadž přebytečná výroba
této byla zase haličskými mlýny (také v řízen
mlecím) do ciziny odváděna.
12
article
To jedním rázem přestalo zrušením mlecih
řízení. Přebytek lepší mouky zůstal, ale nemoh
býti zlevněn o zisk z mlecího řízení. Výhody
uherským mlýnům pro vývoz poskytnuté daleko
nevyvážily ztrátu zmíněného zisku. Co tedy při
rozenějšího a nutnějšího, nežli že mlýny počínaly
tla čit na cenu pšenice, aby měly suro-
vinu levnější. A poněvadž ani to nemohlo expor
mouky na potřebnou výši povznésti, obrátily
se uherské mlýny s tím větším úsi-
lím na trh rakouský, blízký a elem ne-
uzavřený. Zde arci ze utkaly se soutěží domá-
eích mlýnů a aby ji přemohly, sní žo v aly
ceny mouky na míru nejnižší. Aby
pak rentabilitu výroby, z okolností těch povázlive
klesající, podepřely, hleděly snižiti režii svou
zvy šovámím výroby, z čehož arci zase
následuje stálo větší množství přebytečné mouky.
stále větší vývoz její do Předlitavska, stále většl
tlak na ceny obili.
Toť smutný následek zrušení mlecího ří-
zení. Že dedukce mé jsou správné, dokazuje
zkušenost z podobných krisí u nesčetných oborů
výrobních ve všech státech po celá staletí na-
bytá; že tlak na ceny není umělý, to dokazuje
dlouhé trvání tlaku toho. Neboť uměle lze stla-
čovati ceny zboží a zejmena obilí (kde přeee
nejrozhodnějším jest trh světový) po týdny, snad
dva neb tři měsíce, ale ne po celá dvěl léta,
jako v tomto případě.
Není tedy pochyby, že záhubný tento proces
bude pokračovati dále, až buď příčina jehose
odstraní nebo až zkázou celé řady existencí
slabších (a těmi zdá se mi býti větší čásť mly
nářstva předlitavského) se poměry trhu násilně
uzdravl.
Předlitavsko
13
article
Vládní osnova o změně živnostonského
řádu co do definice pojmu pomocných děl-
níkův a doby pracovní v živnostech,
předložená právě vládou říšské radě, vyhovuje
z části dlouhým sleskům pomocného perso-
nálu obchodního, jednak odstraňuje dosavadní
četné pochyhnosti výkladu § 73. živn. řádu. Tento
§ má na dále zníti: »Z pracovního personálu, za-
městnaného v živnostenských podnicích, považují se
bez ohledu na stáří a pohlaví tyto kategorie za po-
mocné dělníky: a) dílovedoucí a předpracovníci, b)
kupecký pomocný personál (pomocníci), vyjímaj
prokuristy, disponenty a ostatní vedoucí úřadníky.
c) pomocníci (tovaryši), d) tovární dělnici, e) učed-
níci, f) ony pracovní osoby, jichž se užívá k podří
zeným pracím v živnostach, včítaje v to i sluhy
obchodní, baliče i povozníky. K pomocným dělníkům
patří i osoby pomocné, kterých se užívá živnostenský
v provozovaných vedlejších živnostech, vyjmutých
článkem V. uvozovacího zákona k živn. řádu z jeho
ustanovení (zemědělská a živnostenská výroba
její vedlejší živnosti, hornictví, literární činnost.
vlastní nakladatelství, mzdová práce nejnižšího
druhu, advokacie, notářství a pod.) Pracovní pomě
dělníků pomocných závodů železničních upraví s
zvláštním zákonem. Osoby pracovní, které jen pře-
chodně vykonávají práce s vlastním provozování
živnosti nesouvisící, nepokládají se za pracovn
personál.« Jak patrno, jsou tedy z pojmu osob po
mocných v živnostech vyloučení pouze vedou
úřadnici (prokuristé, disponenti a p.), nikoli poklad
níci, účetní, korrespondenti, ceslující a p. Ustanoven
toto stalo se zvláště vzhledem k precisování přísluš
nosti k pokladnám gremiálním. Tímto zařaděním
obchodního pomocného personálu mezi živnostenské
pracovníky pomocné není nikterak stanoveno, že pro
ně platí i veškerá uslanovení ze šestého oddílu živ.
14
article
řádu. Neboť nelze neuznati, že se řada ustanovení
těchto na obchodní personál nehodí. Proto slanoví
také 8 92. návrhu, že pro kupecký personál ustano-
vení § 72., 77., 78a, 80. až 80i, 82., 82a, 83. až 86.
96a a 965 neplatí. Proti tomu spadají osoby tyto
pod šestou hlavu první knihy obch. zák. Obchodní
učedníci a osoby, zjednané k nižším pomocným
službám (sluhové), podléhají veskrze živnostenskému
řádu. O pracovní době pomocných sil v živnostech
obchodních stanoví osnova (nové): 8 96d. V obchod
ních živnostech nutno jak v obchodu samém a to
i v prodejních i nákupních místnostech, tak ii v pi-
sárnách a skladištích k nim náležejících skytnouti po
skončené denní práci všem zaměstnaným pomocným
dělníkům (pomocníkům, učedníkům a sluhům) nepře-
tržité doby odpočinku po nejméně 10 hodin. Dále
nutno, jim dopřáti přiměřené přestávky polední. Pra
pomocníky, kteří se stravují mimo závod, musí tal
přestávka trvati nejméně hodinu. § 96e. Ustanovení
§ 96d neplatí pro :— 1. práce inventurní, 2. znovuí
zařizování nebo přesídlení závodu, 3. pro návštěvy
trhů, 4. práce, které nutno bez odkladu vykonat
vzhledém k zabránění zkázy zboži, 5. mimu to pro
30 dnů (nejvýše ročně) stanovených živnostenským
úřadem (zvláště pro čas vánočuích nákupů a pod.)
Za takovéto prodloužení pracovní doby přísluší však
pomocníkům zvláštní odměna. 8 961. Od 9. hod.
obchodní . zákon
8 96 d
961
15
article
večer do 5 hod. do rána musí hýti obchodní míst
nosti zavřeny. Zákazníky přítomné při zavírání zá-
vodu lze ještě obsloužiti. Ustanovení § 96d však tím
dotčena nejsou. 8 96g. Ustanovení § 96d až 96f plati
i pro prodej ve výrobních podnicích. § 96h. V době.
kdy musejí býti prodejní mistnosti zavřeny, jest za-
kázán prodej zboží po domech i na ulicích. Zákon
má nabýti platnosti tři měsíce po ohlášení. — Tato
usfanovení přiléhají v podstatě k ustanovením ně
mecké novelly k živnostenskému řádu (zákon ze 30.
četvna 1900). (Potud zákonná osnova.) Uvedli jsme
je vzhledem k jich značnému významu záplna.
Obchodnímu pomocnictvu se jimi z části vyhovuje
a pokud známo, vyslovily se pro tento způsob vše
obecné zákonné úpravy i obchodní kruhy zaměstna
vatelské. Za dnešních parlamentních poměrů lzese
ovšem stěží naditi brzkého jich projednání, jak by
vzhledem k neurovnaným poměrům pracovním
v plné míře zasluhovala. Předloha tato jest doplň
kem předlohy včera námi uvedené.
Ustavující valná hromada akciové spo-
ločnosti pro rafflnování potroleje v Kolině
konala se dne 1. prosince t. r. v Kolfně za přítom-
nosti 76 členů, zastupujících 598 upisovatelů s 213
akciemi. K návrhu p. J. Bejčka zvolen za předsedu
p. Ant. Fifka, zapisovatelem p. dr. Jelínék, ad-
vokát v Kolíně, verifikátory protokolu pp. F. Jangl a
J. Forst, obchodníci v Kolíně. Předseda podal na to
výkaz, že akciový kapitál (1 mili. K) jest upsán
s příplatkem 20 K na jednu akcii k rukoum konces-
sionářů hotově složen, dále ohlásil jzměny stanov
provedené dle stanovení vládních. K návrhu panaJ
J Bejček
Fifka
doktor
Jelínék
Jangl
J Forst
Kolín
16
article
Dvořáka byl návrh těchto změn schválen a akciová
společnost prohlášena za ustavenou. Pan Otto V lk
podával na to zprávu o pracích koncessionáři pro-
vedených a předložil účet pokladny. Zprávy tyto
jednohlasně schváleny. Při následujících volbách
zvoleni do správní rady pp. Josef Bayerz
Kolína, Jan Bejček ze Smíchova, Robert David z Kr
Vinohradů, Ant. Fifka z Kolína, Ferdinand Kraupner
z Roudnice, K. Latzl z Kolína, Jos. Nosek z Kolína,
B. Rosenkranz z Prahy, Ant. Šercl z Prahy, Olto
Vlk z Kolika; za revisory účtů pp. K. Dvořák
ze Smíchova, Fr. Hampl z Kolína; za náhiradnika
revisorů účlů p. Jan Preininger z Kolfna. Když byl
p. K. Dvořák poděkoval za hlučného souhlasu při-
tomných koncessionářům za jich práci, byla valn
hromada ukončena. Továrna sama jest již úpln
zařízena a počne 15. t. m. pracovati. Prvé zboží
hude dáno na trh ke konci ledna 1902. Továrna za-
řízena jest na výrobu 2000 cist. Tím uveden v život
nový, veliký český závod, vyhovující všem moderním
požadavkům.
Dvořák
Otta
Bayerz Kolín
Bejček
Robert David
Antonín
Fifka
Kraupner
K Latzl
Nosek
Rosenkranz
Šercl
K Dvořák
Hampl
Preininger
Smíchov
Kolín
Roudnice
Jos
Praha
Francie
Králové vinohrad
17
article
Zprávy z Německa. Hut Donner smar
zamýsii zříditi nové závody, aby mohla sama zpra
covati své značné zásoby surového železa. — Spo
řitelní a záloženská banka v Dráž-
danech upadla v konkurs. Akciový kapitál
banky činí 1 mill. m., počet vkladatelů asi 7000
7 mil. m. vkladů. Banka založena r. 1897. — Ka
menická úvěrní banka upadla. — Kolínšt
velkoobchodníci s uhlím přerušili své spo
jení s briketovým syndikátem a usnesli se, že skoupt
veškerou výrobu uhelných dolů nevázaných syndi
kátem, pokud prodávají za nižší než syndikátní ceny
— Německý cukerní syndikát zahájil jed
nání s továrnami čokolády, jež týkalo se zvláště
opuštění myšlenky na zřízení samostatného cukro-
varu v Genthinu. Syndikát chtěl továrníkům čoko-
lády poskytnouti zpělnou bonifikaci 11/2 m. na 1q
Jednání nevedlo ale k výsledkům, ježto se zdála
továrníkům čokolády bonifikace tato přiliš malou
Tito ohlašují nyní, že zřídí dva nové vlastní cukrovary.
Hut Donner
Tito
Německo
Genthin
záloženský banka
úvěrní banka
18
article
Z odboru semenářského Ústřední spo-
lečnosti hospodářské. Aby semenářský odbor již
nyní docházejícím poptávkám ku příští jar ní
setbě rychle vyhověti mohl, jest žádoucno, by.
spolebliví pěstitelé, zejmena rolníci, nabízející obilí
ku prodeji, co nejdříve zaslali odboru v zork
s eme n s přesným označením jména odrůdy
původu, váhy a ceny z a 100 k g. a při tra-
vinách s udáním procent čistoty a klíčivosli.
Snaha odboru semenářského směřuje zvláště k tomu,
opatřovati rolnictvu spolehlivé semeno a pěstitelám
usnadňovati odbyt jich výrobků. Ježto odbor vždy
jakost semen zkoumá a opatřuje semeno pravé
osvědčené, je zajisté v zájmu rolnictva, aby jen pro-
střednictvím odboru kupovalo a prodávalo. Odbo
prostředkuje koupi a prodej semen bez platně
také bezplatně udílí rady a pokyny ve všech záleži-
tostech semenářských. Při udání adresy budiž vždy
pamatováno na udání nejbližší železnič n
stanice, jakož i pošty
Z Úetřední společnosti hospodářské pro
království české. Odbor ku prostředkování koupo
hnojiv upozorňuje pp. hospodáře, že stassfurtské
solivary zmírnily cenu za kainit o 50 fen. čili 59
haléřů za 100 kg., avšak pouze na dodávku. pro měsí
prosinec. Na příští rok nejsou ceny ještě stanoveny
Objednávky prostředkuje odbor bozplatně.
hospodářský pro království
kg
19
article
Z Nového obchodního gremia. Při doplňo
vacích volbách do rozhodčího výboru No
vého obchodního gremia, konaných dne 4. prosinc
t. r., zvoleni byli do výboru pp. Binove
Emanuel, Dřeva Antonín, Pinkava Jan, Rata
Ladislav, Skrčený František, Sehick Hugo
Votýpka Josef, Záluský Karel; nábrad
níky pp.: Hrabák Antonín. Jabůrek Leopold
Kyntera Jan, Nebeský Alois, Milde Jaromí
Vlasák František.
Z Úatředního spolku českých kupoů
v Praze. V neděli 8. t. m. jest prohlídka cukrovaru
a raflinerie v Čakovicích. Zúčastniti se mohou pouz
pání členové a jich dámy, vykáží-li se legitimací na
jméno znějící. O legitimnce tyto nutno přihlásiti se
zavčas u pp.: Jana Mokráčka na Kr. Vinohradech
Antonína Dřevy v Praze—II. na Rybníčkun a u Jaro-
slava Záluského v Praze—I. v Ryřířské ulici. Odjezd
z Prahy z nádraží čísaře Františka Josefa v 1 hod
28 min. odpoledne. Návrat z Čakovic vlakem v 6 hod
30 minut večer.
Emanuel
Antonín
Pinkava
Jan
Rata
František
Sehick Hugo Votýpka
Josef
Záluský
Karel
Jabůrek
Kynter
Alois
Mild
Vlasák
Mokráček
Kristus
František Josef
Čakův
Praha
Čakovice
Ryřířský ulice
Úatřední spolek český kupo
Hrabák Antonín
20
article
Buštěhradská dráha vykazuje za měsícl-
stopad t. r.: Dopraveno bylo osob 202.041 a lu
zboží 669.598 a přijato bylo za dopravu lu
2,190.546. Proti listopadu roku loňského stoupla do-
prava osob o 5723, doprava zboží klesla naproti
fomu o 81.172 tuny a příjmy dopravní kleslyo
257.900 K. Od 1. ledna do posledního listopadu t.r
dopraveno bylo osob 2,872.467 (proti soudobí rolu
loňského + 127 008) a tun zboží 6. 551.614
(+ 90.875) a přijato za dopravu tu K 20,825.21
+ 388.468
Příští dobytčí trh v Ml. Vožici, který bývá
hojně pěkným dobytkem obeslán a jehož obchod bývá
čilý, koná se dne 10. prosince.
Výroční trh v Březnici na hovězí i koňský
dobytek konán bude v pondělí dne 9. t. m. Po trhu
neprodleně vypraven bude, jako při každém trhu
vůbec, zvláštní osobní vlak o půl 2. hodině odpol. ku
Praze a po něm nákladní vlak s nakoupeným a na
toženým dobytkem též ku Praze. Na tomto trhu
bývá příhon dobytka, zvláště krav a volů 3000 až
4000 kusů a vyváží se 70 až 100 vagonů na žír.
Konkursy.
V konkursu pozůstalosti říšského hrabět
Bedřicha ze Sťadionu a Tannhausenu konala se před
včírem u krajského soudu v Plzni schůze věřitelů
Dle předloženého hlavního inventáře ohnáší jměn
pozůslalosti 289.335 K 36 h., dluhy 466.971 K 34h
takže předlužení obnáší 177.585 K 98 h.
Bedřich
Vožice
Březnice
Praha
Sťadion
Plzeň
21
article
Trhy poněžní-
x. Z Vídně, 5. prosince. (Telefonogr.
»Nár. Listů«.) (Denní bursa.) Příznivé
smýšlení se akcentuje stále silně. Dnešní den
přinesl za čilého obchodu značné zdražení témět
ve všech oborech. V popředí dnešního obchodu
byly hodnoty želézářské, jakož i papíry, na něž
působila zpráva o nastávající velké půjčce obce
vídeňské. Velké úhradní spekulační koupě v pa-
pírech železářských, jež vesměs vyvolaly značné
stoupání kursů, byly způsobeay míněním, že
konference o obnovení kartelu železářského pře
dosavadní bezvýslednost brzy povedou k dohodě.
Zpráva, že meritorní vyjednávání v příčině pře-
vzetí vídeňské tramwayky do městeké správy
bude záhy zahájeno a že obec vídeňská hiodlá
učiníti velkou půjěku, sloužící hlavně k dalšímu
provozování tohoto podníku, vzbudila poplávku
po länderbance a po hodnotách stavebních.
Značné zdražení länderbanky bylo mimo to odů-
vodňováno nastávající bulharskou půjčkou
zdražením hodnot srbských. Kreditkám pro
spěly opětně úhradné koupě. Státní dráhy zlep
šily se dnešním příznivým výkazem. Také celá
řada jiných hodnot značně stoupala. Ukládae
trh za čilého obchodu velice pevný. Silná po
ptávka byla zvláště po prioritách železničníeh
dráh, státem zaručených. Devisy a valuty s
mnoho nezměnily. Na eskomptníma snadnější
Bankovní akcepty 34.
x Z Vídně, 5. prosince. (Telr. » Nár. L.«
(Večerní bursa.) Kreditky 651.50 (po —.-
uherské kreditky 665.—, anglobanka 263.—
bankovní jednota 445.50, unionka 538.—
länderbanka 411.—, státní dráha 650.—, jižn
dráha 61.50, polabská dráha 476.—, sever
západní dráha 465.—, turecké (abákové 289.—
rýmavsko-muráňské 474.—, alpinky 398.50
(po —.—), květnová renta 99.—, uherská ko
runová 94.—, turecké losy 102.50, marky za
hotové 117.22 kasa, na ultimo 117.26. —
Smýšlení chabější.
Vídeň
22
article
Z Vídně, 5. prosince. (Závěrečn
úřadní kursy.)
98.90
rak. severozáp. dr. 464.—
Únorová renta
polabská dráha 475.—
společná » květ.
98.90
pražskoduchcov. —.—
» » stříb
spol. st. dr. rak. uh. 650.5
rakouská » zlatá
118 80
61.5
» kor.
95 85
jižní dráha .
silniční dr. lit. A. 268.—
118.50
uherská » zlata
» » » B. 263.—
» kor.
Vídeň
23
article
dunaj. paroplaveb. 772. —
190.—
státní losy 1854
rakouský Lloyd .
837.50
» » 1860
1420.
pražská želez. sp.
po 500 zl. .
141.—
1127. —
česká montan. sp.
po 100 zl. -
171.50
399.—
alpská montan. sp.
státní losy 1864
473.—
rým.-muráň, spol.
losy tisské . .
299.—
407.—
rak. zbrojovka.
» úvěrního úůst.
vídeň. stavební sp.
vídeň. I. komun.
peštská vagonka.
turecké losy.
102. 25
severočeská uhlář.
262.50
b. anglo-rakouská
západočeská ubl.
vídeň. b. jednota
444.25
762.—
884.—
mostecká uhl. sp.
r. úst. pro úv. poz.
1210.—
rak. úvěrní ústav
653.—
Schodnica . . .
288.50
turecká tabák. rež.
665.—
uh. úvěrní banka
117.15
411.—
devisa německá.
b. pro země rak.
538.—
» londýnská 239.40
vídeňská unionk
246 —
» pařížská . 95.2
česká b. Union
curyšská . 94. 85
Živnost. banka
dvacetifrank . . 19.05
buštěhradská A
980.—
marka papírová . 117 .10
» . 253.—
rubl
duchcov. podmok.
lvovskočernovická —.—
Poznačnějšín zlepšení kursů hodnot
báňských a akcií stavebních smýšlení
na chvili ochahlo, konee byl však na
Berlín opět velice pevný
Eskontní sazby 31/2, 4.— proe.
Lloyd
Schodnica
Berlín
úvěrní banka
buštěhradský A 980
24
article
Amsterodam šek a krátké lhůty
za 100 hol. zl. . . . . .
delší lhůty .
Brussel šek a kr. lhu. za 100 fr.
» delší lhůty . .
Německo šek a kr. lh. za 100 m
delší lhůty
Londýn šek a kr. lh. za 10 l. st
» delší lhůty .
Nový York za 100 doll
Italie šek a kr. lh. za 100 lir
„ delší lhůty.
Petrohrad a ruská města šek
kr. lh. za 100 rublů .
delší lhůty
Paříž šek a kr. lh. za 100 Ir.
» delší lhůty . .
Curych a Basilej šek a kr. lh.
» » delší lhůty
Švýcary šek a kr. lh. . . .
delší lhůty . . .
V Praze, 5. prosince. (Pův. zpr. »N. L.
Pevně smýslení na burse i dnes se udrželo
podáváno za akcie: Živnostenské bankyk
259.75 peněz, České banky »Union« K 246.—
peněz, strojírny Daňkovy K 402.— peněz, Pražsk
úvěrní banky za K 656.— zboží, Zajišťovací banky
K 145.— peněz.
Jiné papíry jmenovány nebyly.
Otfieiální záznamy znějí
Ir
N L
Daňkův
Amsterodam
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Curych
Basilej
Praha
Český banka
Pražsk úvěrní banka
25
article
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898
Č. Budějovic 1893
» Plzně r. 1886
Teplice r. 1867
Smíchova r. 1888
Zástavní listy české hyp. banky
Zemská b. král. čes. zákl. úpisy
» » » kom. dl. úp
» » » mel. úpisy
» » » želez. úpis
Česká prům. banka dlužní úpisy
Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy-
poleční listy důchodkové
Česká severní dráha . ..
Buštěhradská dráha . ..
dto.
Em. 1871
dto.
1872
Místní dráha N. Broď- Humpole
Duchc.-Podm. dráha Em. 1869
»4 1871
dto.
1874
dto.
Česká montanní Em. 1896.
Rak. severo-západní dráha.
dto.
lit. B.
dto.
Em. 1874
Česká eskomptní banka . .
» banka »Union« . . . .
Česká průmyslová banka . .
Hosp. úvěrní banka pro Čechy
Moravská eskomptní banka. .
Pražská úvěrní banka . . ..
Živnostenská banka pro Čechy a
Moravu . . . . . .
Ústecko-teplická dráha . . .
Česká severní draha . ..
Buštěhradská dráha . (lit. A
(lit. B.
Duchcovsko-podmokelská dráha
Ferdinandova severní dráha
Rakouská sev.-západní dráha
(lit. B.)
dto.
Pražsko-duchcovská dráha.
Pražská sp. par. po Vltavě a Lab
Jiho-sev. německá spoj. dráha .
Akc. tov. na vyráb. uměl. hnojiv
v Kolíně . . . . . . .
Podolská cementárna . ..
Česká spol. pro prům. cukerní
Český akc. piv. v Č. Budějovicíeh
Prvni česká všeob. zajišť. banka
První česká spol. pro ral cukru
(Modřany)
Strojnická spol. dť. Daněk a spol
Pražská železařská společnost
a stroj- spol. (dž. Ruston)
akc. spol. řotěz, lávky
První českomorav. tov. na stroj
217.—
Ferdinandův
Daněk
Č . Budějovice
Plzeň
Teplice
Smíchov
Čechy
Morava
Vltava
Laba
Kolín
Č . Budějovicíeh
Modřany
Český průmyslový . banka
úvěrní banka
Humpola Duchce
Český eskomptní banka
Český průmyslový banka
moravský eskomptní banka
živnostenský banka
Český akciový . pivo
první český společenský
29
article
Berlínská bursa, 5. prosince. (Znl
telefonogram »Nár. Listů«.) Po pevném zahá-
jení oslabila se dnešní bursa na zprávy, ž
jedna drážďanská spořitelna musila ohlásiti kon-
kurs, později však byla bursa zase klidná, k
konci pak na Paříž a Londýn slabší. Na trhu
bankovním byly rakouské kreditky předmětem
čilého obchodu a stouply, kdežto domácí ban-
kovní hodaoty tísněny byly zmíněnou zprávou
o drážďanské insolvenci. Trh dopravní se dnes
upevnil a to na celé čáře, jenom že kursovní
přískoky nejsou značné. Pro hodnoty báňské
byla dostí dobrá nálada a byly také na úhradu
kupovány, na konec však vykazují asi o 1 proc.
nižsí kursy. Výminkou byly gelsenkirchenské,
jež stouply o 1.25 a Consolidace, jež podražila
o 2.5 proc. Trh kasovní byl v celku klidný.
pouze některé hodnoty značně se zlepšily.
Schalker o 7, Concordia a Nordstern o 3 proe.
vyšší. Velice dobrá nálada byla také dnes pro
ukládací papíry a to nejen pro domácí, nýbra
i cizí, zejmena pro španělské, čínské a portu-
galské půjčky.
Soukromý diskont nižší: 2.75 proe.
Záznamy papírů, pro něž jest tou dobou
větší zájem
Concordia
Nordstern
Paříž
Londýn
32
article
Rakouské kreditky
Diskonto . . . . . ..
Německá banka . . . . .
Obchodní společnost . . .
Drážďanská banka . . . ..
Španělské exterieury . . ..
Bochumské ocelárny . . .
Lauřina hut
Dortmund Union lit. C. . . .
Harpenské uhl. doly . . . .
Gelsenkirchenské uhl, doly . .
Hibernia . . . . . . . .
Consolidace . . . . . . . .
Dannenbaum . . . . . ..
Severoněmecký Lloyd . . .
Hamb.-amer. dopravní spol..
Kanada . . . . . . . .
Transvaal . . . . . .
Turecké losy . . . . . .
Lauřin
Lloyd
Dortmund
Kanada
Transvaal
drážďanský banka
Hibernia
36
article
Z kasovních papírů: Concordia 290.—.
Eschweiler 190.—, Geisweider 145.—, Hoch-
dahl 156.50, Katovieké 184.75, Wilhelm 170.80
Phönix 126.25, Rh. Stahl 138 25, Schalker G
290.—, Westfalia 115 50, Orenstein 100. 50
Rh. Metall 88 60, Hasper 124.25, Donner
mark 193.—, Huldschinský 90.—, Vulea
193.25, Bismark 197.—, Caro 98 10, Hoesch
140 —, Georg-Marie 97 25, Königsborn 142. 10,
Nordstern 224.—.
Dodatečná bursa. Z Berlína, 5. prosinc
(C.-B.) Kreditky 205.40, stální dráha 139.25, jižní
dráha 15.70, Dise. com. 180.10, německá b. 202.25
obchodní b. 140.50, drážďanská b. 127.50, darmštadí-
ská banka 126.—, národní hanka 103.—, dortmun-
ské 153 25, buštéhradské —.—, Henri 90.70, trans
vanlské 164.50, Canada 11310. Northern —.-
středomořská 24.75, meridiona! 103.—, gotthardsk
16375, švýc. cenirál. —.—, Švýc. severovýchodní
100 70, uherská zlatá —.—, uherská korunová 95.10
italska 100.40, španělská 73.50, turecké 103.25, sever
nem. LI. 104.40, hamburské p. 108.40. — Kasovní
Lauřina huť 186.60, dortmundské 4275, bochumst
173 10, gelsenkirchenské 173 25. Hibernis 166. 2
harpenské 163 —, Consolidace 307.75, Dannbm. —.—
rak. bankovky 85.35, Vídeň na dl. —.—, Vídeň na
krátko 85.35, Londýn na delší lh. 20 241/2. Londýn n
krátko 20.41, Paříž 81.20, rubl 216.10, Amstere-
dam 168.60. — Smýšlení: slabší.
Wilhelm 170.80
Stahl
Orenstein
Donner
Georg
Dis
Henri 90.70
Hasper
Huldschinský
Vulea
Berlín
Kanada
Švýcarsko
Consolidace
Vídeň
Londýn
Paříž
Lauřin huť 186.60
Concordia 290
Geisweider 145
Phönix 126.25
Bismark 197
Cara 98 10
Hoesch 140
Marie 97 25
37
article
Z Berlina, 5. prosince. (O 1 hod. 15 min
odpol.) Kreditky 205.40, státní dráha 139. 75, lombardy
15/2. Smýšlení klidné.
Z Prankfurtu. 5. prosince. (Tel. závěrečn
kursy.) Úvěrní akcie 205 50, akcie spolučn. státní
dráhy 140.—, papírová renta 99.30, střibrná rent
99.30, rak. zlatá renta 101.45. 4% korunová rent
95.20, uherská zlatá renta 96.30, uherská korunouá
rentn 99.95. lombardy 15.80 Smýšlení pevné.
Z Frankfurtu, 4. prosince. Dodal. bursy
Kreditky 206.—, statní dráha —.— lombardy
15.80.
Z Paříže, 5. prosince. (Počáteční bursa.y
3% renta 101.02, 31/2% půjčka 101.72.
Z Paříže, 5. prosince. (Tel. zavěrečné kursy.)
3pct. umořitelná ronta 100.20. 3pct. renta 101.52
3l/zpet. renta 101.60, italská renta 101.15, rakouseý
pozemkový úvěrní ústav ——, státní dráha —.—
lombardy —.—, turecké losy 109.—, směnky n
Londýn 25.141/2, rakouská zlatá renta 101.85, uher-
ská zlatá renta —.—, otomanská banka 533.—
tabáková režie 314.—. Smýšlení nepravidelné.
Berlín
Frankfurt
Paříž
Londýn
45
article
Trhy na zbothí
Bursa plodinová
V Praze, 5. prosince.
Obili. Znamená se za 50 kg transito: pse
nice česká jakosti 77—80 kg K 8.75 až K 9.40,
uherská 78 až 81 kg K 9.35 až K 955, moravsk
— až — kg K 0.— až K 0.—, rakouská —
— kg K—.— až K —.—, česká stará jakost
— kg až — kg K 0.— až K. 0.—, vadná jakosti
— kg až — kg K 0.— až K 0.—; žito české
jakosti 73 až 75 kg K 815 až 8.35, uherské ja-
kosti — až — kg K 0.— až K 0.—, moravské ja-
kosti — až — kg K 0.— až 0—, vadně — at — k
K 0— až 0.—, rakouské jakosti — až — kg K 0.—
až K —.—; ječmen výběr K 8 25 až 8.30
první jakosti K 7.70 až K 7.75, střední K 7.40
K 7.50, merkanlilní K 7.15 až K 7.25, ječmen k set
K 0.— až K 0.—, vadný K 0.— až K 0 —
oves rychlík 1901 K 7.70 až 7.75, príma 1901
K 7.65 až 7.70, merkantilni K 7.55 až 7.60, ove
k setí K 0.— až K 0.—, oves vadný K 0.—
až K —.—, kukuřice uherská K 6.90 až K 7.—
cizozemská K 0.— až 0.—, cinquantinova 1900 K 7. 60
až K 7.75, nová 1901 K 6.40 až 6.50, cinquant.
1901 K 7.50 až 7.60, vikev česká K 0.— až —.—
haličská K 0.— až K 0.—, uherská K 0.— až 0.—
pohanka K 0.— až 0.—, proso K —.— a
Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kilogrsmů
transito: pšeničná mouka č. 0 K 29.50 až K 30 50,
č. 1 K 29.— až K 29.50, č. 2 K 27 — až 28 —. č. 24
—.— až K —.—, č. 3 K 24.— až 24.50, č. 4 K —.—
až 23.—, č. 5 K —.— až K 21.50, č. 6 K 19.— a
20.50, č. 7 K 17.50 až 18.—, č. 8 K 14.— až K 14.50.
Bursa
Praha
K 0
kg
46
article
Zitná mouka č. I. K 25.— až 25.50, č. II. K 24.—
až 24.50, č. III. K 18.50 až 19.50, č. IV. K 14.50
15.50. — Pšeničné otruby jemné K 11.—
K 11.20, hrubé K 11.— až 11.20, otrůby žitné
11.— až K 11.50 krupice K 29.50 až 30.50, zadin
K 12.—, tluč K 12.50 až K 0.—, kroupy . čís. 4
K 44.—, čís. 3/0 K 44.—, čís. 2/0 K 43.—, čís.
K 42.—, čís. 1 K 40.—, čís. 2 K 39.—, čís.
K 37.—, čís. 4 K 35.—, čís. 5 K 34.—, čís.
K 32.—, čís. 7 K 29.—.
Semena. Ceny za 50 kg. Repka sklize
zimní- K 13.50 až 13.70, mák modrý český
K 27. 25 až K 28.—, modrý ruský K 26.50 až 27.—
šedý český K —.— až —.—, šedý ruský K —.—,
kmin zeský K —.— až K —.—, holandský K 27.—
až K 27.50, haličský K —.— až K —.—, jetel
bílý K 45.— až 82—, švédský K —.— až K —.—
červený 1900 starý —.— až —.—, červený 1901
K 46.— až K 54.—, konopná semena dherská
—.— až K —.—, haličská K 12.— až K 12 25,
lněná semena haličská K —.— až K —.—
Luštěniny. Cuny za 50 kg transito: fazol
k vaření K 9.50 až K 10.50, ke krmení K 0.— t
0.—, boby K 0.— až 0.—, hrách Viktoria K 13.24
až 14.— k vaření zlutý K 10.— až K 11.50, k vařen
zelený K 15 25 až K 13.75, se krmení K —. —
—.—, čočka K 10.50 a2 16 50.
Cuna
Viktoria K
kg