ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 4b3535f0-661f-11dc-a5e5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 54 celkem · entity: place 73, work 16, person 64, org 21
1 masthead
6. prosince 1901.
2 masthead
Císlo 336,
3 masthead
NÁRODNÍ LISTY
4 masthead
Strana5.
5 article
bodně bude zase potřeba většího dovozu, nena- stalo zvýšení cen pšenice takové, jaké by dle skutečných poměrů nastati mělo a jaké v po- měrech takových dříve (v době trvání mlecího řízení) vždy také nastalo- Není tedy pro vysvětlení úkazu, že všechny uvedené, cenu obili vždy zvyšující faktory tento- krát úplně selhaly, důvodu jiného, než zrušení mlecího řízení. Dovolím si to později ještě blíže dokázati a konstatuji nyní jen, že škod našemu rolnictvu z kleslých cen pšenice nastalá — páčím-li ji jen na 10 až 12 korun za tunu — obnáší př roční úrodě 55 mill. q nejméně 55 mill. K. A nyní ke škodě mlynářstvu způsobené Přívoz uherské mouky do Čech obnášel r. 1899 (před zrušením mlecího řízení 1,818.000 q r. 1900 (po zrušení) stoupl na 3,100.000 e Celkový dovoz uherské mouky do Předlitavska stoupl v téže době (cifry r. 1900 a 1901 jsou vzaty z officiální rakouské statistiky, která vy- kazuje cifry menší než statistika uherská) z 4.5 millionů q na 5.3 millicny a obnášív prvních deseti měsících r. 1901 již 4.9 mill. (vůči 4.3 mill. ve stejném ohdobí r. 1900).
Čechy Předlitavsko mill
6 article
Nikdy dříve, po celou dobu trván mlecího řízení, nebyl dovoz uher ské mouky do Předlitavska tak veliký, jako leto sl A předpokládám-li, že výroha rakouského mlynářství skládá se ze 70 proc. rakouské úrody pšeniční *) plus čistý dovoz pšenice do Ra kouska, vidím, že tato výroba zaujímalar 1899 asi 13.8, r. 1900 ale jen 13.28 q pše- nice a že r. 1901 bude asi zase menší, po- něvadž čistý dovoz pšenice do Předlitavska už v prvních třech čtvrtletích 1901 skoro o 400.000 q klesl. Naše výroba mly- nářská se tedy po zrušení mle- ciho řízení zmenšila na prospěch dovozu uherské mouky Ale co více, i rentabilita této výroby klesla. Neboť ceny předních druhů mouky poměrně klesly následkem soutěže uherské a rozpjeli mezi cenou pšenice a mouky-nulky ne bylo nikdy dříve tak malé, jako nyní. Rozpjet to od r. 1899 do r. 1900 kleslo as o dva zlaté a kleslo vůči dřívějším dobám normálním sspoň o jeden zlalý.
Předlitavsko
7 article
Export mouky do ciziny valně klesl, ačkol uherská vláda poskytuje mlýnům dalekosáhlé výhody exportní. Export rakouských milýnů, které dříve okrouhle 150.000 mouky ročně (r. 1899 dokonce skoro 500.000 do cíziny vyvezly, zanikl takořka úpl ně a přebytečná produkce jejich tlačí nyní domáe trh; terstský mlýn, který nehodou donucen přestal pracovatí, prohlásil, že zrušení mlecího řízení mu obnovení výroby úplně znemožnilo, poněvadž bez tohoto řízení je mu odbyt mouky nemožný. Export uherských mlýnů, zejm. pešťských značně klesl, neboť výhody dopravní vládou po- skytované, prospívají hlavně mlýnům venkov- ským, které také export svůj zvětšily. Celkový vývoz mouky z celého Rakouska Uherska klesl z 1 mill. q v r. 1900 (v první polovici tohoto reku byl vývoz mouky v mlecím řízení ješté dovolen a obnášel 556.000 q) na 589.000 v prvních třech čtvrtletích 1901. Předpovědi odpůrců mlecího řízení se tedy nesplnily k největší škodě našeho rolnictva i miynářstva nastal jich pravý opak. Chci krátce dokázati, že účinek ten není náhodný, nýbrž skutečně účinek zrušení mlecího řízení. Technika výroby mlýnské má za nutný následek, že z nasypaného obilí vyrobí se ně- kolik druhů mouky, jakostí svou rozdílných t. zv. přední mouky jsou jakosti lepší, zadní jakosti horší. To jest nejen technicky nevy hnutelno, ale i hospodářsky nutno, poněvadž konsum tyto různé kvality vyžaduje a polřebuje a poněvadž by výroba kvality jen jedné měla v zápětí zdražení mouky, kterou malý kon- sument doposud v horších jakostech spotřebuje.
Rakousko
8 article
Výroba lepších a špatnějších druhů mouky jes tedy naprosto nutna. V Rakousko Uhersku se však konsumuje poměrně více druhů mouky špatnější, nežli mouky lepší a tím se stává, že naše výroba mlýnská (která spotřebu mouky úplně kryje) produkuje každoročně určité množství — asi jeden million metr. centů — mouky lepší, pro které v tu- zemsku odbytu nemá a které tedy do ci- ziny vyvézli musí, nechce li se vydati ne bezpečí, že toto přebytečné množství bude ne- smírně tlačiti na domácí ceny a že za dva nebo tři roky zde bude ohromná, naprosto ne prodejná zásoba lepší mouky. Bylo by arci také lze vyvarovati tomut nebezpečí tím, že by se o tento million melr centů lepší mouky vyrobilo méné. Ale vzhle- dem ke zmíněné technice výroby mlýnské byl by zase nutným toho následkem, že by se tak špatnější mouky vyrobilo asi o million metr- centů méně, že by pak tento million domácímu konsumu scházel a musil býti z cizi ny do vážen. I nastává otázka, co je hospodářsky výhod nější, export lepší mouky aneb import špat nější. Vzhledem k tomu, že naše mlynářství je vysoce vyvinuto, není pochyby, že je první alter nativa výhodnější, neboť z ní vyplývá jednal prospěch, že mzda mlecí zůstává v zemi, jednak uvarování škody, že nemusíme za mouku cizině platiti. Ostatně je otázka ta prakticky zbytečná, poněvadž tento přebytek lepší mouky tu již po léta jest a musí býti vyvážen.
Rakousko Uhersko
9 article
Jest nutným následkem poměrů v našem mocnářství, že tento přebytek je po výtce na straně uherských mlýnů; neboť Uhry produkují průměrně čtyřikráte tolik pšenice jako Předlitav- sko a mlynářství uherské semílá značnou část uherské úrody, je tedy mnohem mohutnější, než mlynářství předlitavské. Naproti tomu, naše polo- vice říše konsumuje ročně asi 25 mill. q pše- nice, produkuje však jen 11—14 millienův musí tedy defieit úrody z ciziny přívážeti. Př- voz ten děje se arci skoro úplně z Uher, poně- vadž odtud není podroben clu a děje se častečně v podobě mouky, částečně v surové pšenici. Konstatuji, že přívoz surové pšenice z Uher do Předlitavska až do r. 1896 neustále stoupal r. 1897 byla, jak, dostatečně známo, v celém našem mocnářství převeliká neúroda pšenice také v letech 1898—1901 nedosáhla úroda pše- *) Tato čásť úrody se asi doma semíl. nice cifer, které pětiletí před r. 1897 vyzname- návaly. Neobyčejná tato passivnost naší polovice řiše v obchodu se pšenicí vysvětluje zajisté do- statečně, proč naše mlynářství není tak způsobi- lým k exportu, jako uherské.
Uhry Předlitavsko
10 article
Opakuji: přebytek výroby lepší mouky ve množství asi 1 mill. musi býti vyvezen, nemají-li nastati pro naše mlynářství škodlivé účinky. Je skoro samozřejmo, že ceny exportní musejí býti nižší, než ceny tuzemské. To jsem ostatně již před dvěma lety dokázal srovnáním cen pšenice u nás a jinde, ze kterého vyplývalo, že na zá- kladě našich cen nelze mouku vyvážeti, ježto by mouka ta (plus dovoz, elo, jiné náklady) byla dražší než nejlepší mouka cizozemská. To dokazuje dále skutečnost, že po dobu trvání mlecího řízení byl v Uhrách mezi tuzemským a exportními cenami mouky vždycky rozdíl. 1 5 až 2 zl.; to dokazuje dále i zápis cen mouky na londýnském trhu, kde mouky z různých zem se zvláště zaznamenávají. Ačkoli pak v Londýně měla mouka uherská vždycky cenu vyšší, než mouky jiné (až o čtyři zlaté a více), přece lon- dýnská její cena — odpočítaje náklady dopravní a exportní — byla vždycky mnohem nižší, než cena peštská.
Uhry Londýn
11 article
Jisto tedy je, že naše mlynářstvo, chtělo- mouku exporlovati, musilo ji prodati za ceny nižší, než doma. Toto zlevnění mohlo nastat tím, že by se domácí ceny byly o něco zvýšily aby zisku z tohoto zvýšení mohlo býti použilo na zlevnění cen exportních. Není třeba šíroce vy kládati, že tento způsob byl a jest neprovedi telný, poněvadž by tomu veliká konkurrence tu zemská ihned zabránila. Nezbývalo tedy, než provésti zlevnění cen vývozních způsobemjiným. A možnost toho dá- valo právě mlecí řízení, které za cent vyvezené mouky poskytovalo restituci cla 1.50 zl. ve zlate (1.80 zl. r. m.) za přivezenou pšenici. Finanén zisk tento umožňoval mlýnům export mouky aniž by musily na cenu domácí pšenice nek zvyšovat domácí ceny mouky. Proto také po celou dobu trvání mlecíh řízení nebylo žádného tlaku na domácí pšenie a ceny její vyvíjely se přirozeně podle cen své- tových a poměrů domácího trhu. Přívozem ciz pšenice nenastala také žádná vyšší nabídk mouky špatnější, poněvadž přebytečná výroba této byla zase haličskými mlýny (také v řízen mlecím) do ciziny odváděna.
12 article
To jedním rázem přestalo zrušením mlecih řízení. Přebytek lepší mouky zůstal, ale nemoh býti zlevněn o zisk z mlecího řízení. Výhody uherským mlýnům pro vývoz poskytnuté daleko nevyvážily ztrátu zmíněného zisku. Co tedy při rozenějšího a nutnějšího, nežli že mlýny počínaly tla čit na cenu pšenice, aby měly suro- vinu levnější. A poněvadž ani to nemohlo expor mouky na potřebnou výši povznésti, obrátily se uherské mlýny s tím větším úsi- lím na trh rakouský, blízký a elem ne- uzavřený. Zde arci ze utkaly se soutěží domá- eích mlýnů a aby ji přemohly, sní žo v aly ceny mouky na míru nejnižší. Aby pak rentabilitu výroby, z okolností těch povázlive klesající, podepřely, hleděly snižiti režii svou zvy šovámím výroby, z čehož arci zase následuje stálo větší množství přebytečné mouky. stále větší vývoz její do Předlitavska, stále většl tlak na ceny obili. Toť smutný následek zrušení mlecího ří- zení. Že dedukce mé jsou správné, dokazuje zkušenost z podobných krisí u nesčetných oborů výrobních ve všech státech po celá staletí na- bytá; že tlak na ceny není umělý, to dokazuje dlouhé trvání tlaku toho. Neboť uměle lze stla- čovati ceny zboží a zejmena obilí (kde přeee nejrozhodnějším jest trh světový) po týdny, snad dva neb tři měsíce, ale ne po celá dvěl léta, jako v tomto případě. Není tedy pochyby, že záhubný tento proces bude pokračovati dále, až buď příčina jehose odstraní nebo až zkázou celé řady existencí slabších (a těmi zdá se mi býti větší čásť mly nářstva předlitavského) se poměry trhu násilně uzdravl.
Předlitavsko
13 article
Vládní osnova o změně živnostonského řádu co do definice pojmu pomocných děl- níkův a doby pracovní v živnostech, předložená právě vládou říšské radě, vyhovuje z části dlouhým sleskům pomocného perso- nálu obchodního, jednak odstraňuje dosavadní četné pochyhnosti výkladu § 73. živn. řádu. Tento § má na dále zníti: »Z pracovního personálu, za- městnaného v živnostenských podnicích, považují se bez ohledu na stáří a pohlaví tyto kategorie za po- mocné dělníky: a) dílovedoucí a předpracovníci, b) kupecký pomocný personál (pomocníci), vyjímaj prokuristy, disponenty a ostatní vedoucí úřadníky. c) pomocníci (tovaryši), d) tovární dělnici, e) učed- níci, f) ony pracovní osoby, jichž se užívá k podří zeným pracím v živnostach, včítaje v to i sluhy obchodní, baliče i povozníky. K pomocným dělníkům patří i osoby pomocné, kterých se užívá živnostenský v provozovaných vedlejších živnostech, vyjmutých článkem V. uvozovacího zákona k živn. řádu z jeho ustanovení (zemědělská a živnostenská výroba její vedlejší živnosti, hornictví, literární činnost. vlastní nakladatelství, mzdová práce nejnižšího druhu, advokacie, notářství a pod.) Pracovní pomě dělníků pomocných závodů železničních upraví s zvláštním zákonem. Osoby pracovní, které jen pře- chodně vykonávají práce s vlastním provozování živnosti nesouvisící, nepokládají se za pracovn personál.« Jak patrno, jsou tedy z pojmu osob po mocných v živnostech vyloučení pouze vedou úřadnici (prokuristé, disponenti a p.), nikoli poklad níci, účetní, korrespondenti, ceslující a p. Ustanoven toto stalo se zvláště vzhledem k precisování přísluš nosti k pokladnám gremiálním. Tímto zařaděním obchodního pomocného personálu mezi živnostenské pracovníky pomocné není nikterak stanoveno, že pro ně platí i veškerá uslanovení ze šestého oddílu živ.
14 article
řádu. Neboť nelze neuznati, že se řada ustanovení těchto na obchodní personál nehodí. Proto slanoví také 8 92. návrhu, že pro kupecký personál ustano- vení § 72., 77., 78a, 80. až 80i, 82., 82a, 83. až 86. 96a a 965 neplatí. Proti tomu spadají osoby tyto pod šestou hlavu první knihy obch. zák. Obchodní učedníci a osoby, zjednané k nižším pomocným službám (sluhové), podléhají veskrze živnostenskému řádu. O pracovní době pomocných sil v živnostech obchodních stanoví osnova (nové): 8 96d. V obchod ních živnostech nutno jak v obchodu samém a to i v prodejních i nákupních místnostech, tak ii v pi- sárnách a skladištích k nim náležejících skytnouti po skončené denní práci všem zaměstnaným pomocným dělníkům (pomocníkům, učedníkům a sluhům) nepře- tržité doby odpočinku po nejméně 10 hodin. Dále nutno, jim dopřáti přiměřené přestávky polední. Pra pomocníky, kteří se stravují mimo závod, musí tal přestávka trvati nejméně hodinu. § 96e. Ustanovení § 96d neplatí pro :— 1. práce inventurní, 2. znovuí zařizování nebo přesídlení závodu, 3. pro návštěvy trhů, 4. práce, které nutno bez odkladu vykonat vzhledém k zabránění zkázy zboži, 5. mimu to pro 30 dnů (nejvýše ročně) stanovených živnostenským úřadem (zvláště pro čas vánočuích nákupů a pod.) Za takovéto prodloužení pracovní doby přísluší však pomocníkům zvláštní odměna. 8 961. Od 9. hod.
obchodní . zákon 8 96 d 961
15 article
večer do 5 hod. do rána musí hýti obchodní míst nosti zavřeny. Zákazníky přítomné při zavírání zá- vodu lze ještě obsloužiti. Ustanovení § 96d však tím dotčena nejsou. 8 96g. Ustanovení § 96d až 96f plati i pro prodej ve výrobních podnicích. § 96h. V době. kdy musejí býti prodejní mistnosti zavřeny, jest za- kázán prodej zboží po domech i na ulicích. Zákon má nabýti platnosti tři měsíce po ohlášení. — Tato usfanovení přiléhají v podstatě k ustanovením ně mecké novelly k živnostenskému řádu (zákon ze 30. četvna 1900). (Potud zákonná osnova.) Uvedli jsme je vzhledem k jich značnému významu záplna. Obchodnímu pomocnictvu se jimi z části vyhovuje a pokud známo, vyslovily se pro tento způsob vše obecné zákonné úpravy i obchodní kruhy zaměstna vatelské. Za dnešních parlamentních poměrů lzese ovšem stěží naditi brzkého jich projednání, jak by vzhledem k neurovnaným poměrům pracovním v plné míře zasluhovala. Předloha tato jest doplň kem předlohy včera námi uvedené. Ustavující valná hromada akciové spo- ločnosti pro rafflnování potroleje v Kolině konala se dne 1. prosince t. r. v Kolfně za přítom- nosti 76 členů, zastupujících 598 upisovatelů s 213 akciemi. K návrhu p. J. Bejčka zvolen za předsedu p. Ant. Fifka, zapisovatelem p. dr. Jelínék, ad- vokát v Kolíně, verifikátory protokolu pp. F. Jangl a J. Forst, obchodníci v Kolíně. Předseda podal na to výkaz, že akciový kapitál (1 mili. K) jest upsán s příplatkem 20 K na jednu akcii k rukoum konces- sionářů hotově složen, dále ohlásil jzměny stanov provedené dle stanovení vládních. K návrhu panaJ
J Bejček Fifka doktor Jelínék Jangl J Forst Kolín
16 article
Dvořáka byl návrh těchto změn schválen a akciová společnost prohlášena za ustavenou. Pan Otto V lk podával na to zprávu o pracích koncessionáři pro- vedených a předložil účet pokladny. Zprávy tyto jednohlasně schváleny. Při následujících volbách zvoleni do správní rady pp. Josef Bayerz Kolína, Jan Bejček ze Smíchova, Robert David z Kr Vinohradů, Ant. Fifka z Kolína, Ferdinand Kraupner z Roudnice, K. Latzl z Kolína, Jos. Nosek z Kolína, B. Rosenkranz z Prahy, Ant. Šercl z Prahy, Olto Vlk z Kolika; za revisory účtů pp. K. Dvořák ze Smíchova, Fr. Hampl z Kolína; za náhiradnika revisorů účlů p. Jan Preininger z Kolfna. Když byl p. K. Dvořák poděkoval za hlučného souhlasu při- tomných koncessionářům za jich práci, byla valn hromada ukončena. Továrna sama jest již úpln zařízena a počne 15. t. m. pracovati. Prvé zboží hude dáno na trh ke konci ledna 1902. Továrna za- řízena jest na výrobu 2000 cist. Tím uveden v život nový, veliký český závod, vyhovující všem moderním požadavkům.
Dvořák Otta Bayerz Kolín Bejček Robert David Antonín Fifka Kraupner K Latzl Nosek Rosenkranz Šercl K Dvořák Hampl Preininger Smíchov Kolín Roudnice Jos Praha Francie Králové vinohrad
17 article
Zprávy z Německa. Hut Donner smar zamýsii zříditi nové závody, aby mohla sama zpra covati své značné zásoby surového železa. — Spo řitelní a záloženská banka v Dráž- danech upadla v konkurs. Akciový kapitál banky činí 1 mill. m., počet vkladatelů asi 7000 7 mil. m. vkladů. Banka založena r. 1897. — Ka menická úvěrní banka upadla. — Kolínšt velkoobchodníci s uhlím přerušili své spo jení s briketovým syndikátem a usnesli se, že skoupt veškerou výrobu uhelných dolů nevázaných syndi kátem, pokud prodávají za nižší než syndikátní ceny — Německý cukerní syndikát zahájil jed nání s továrnami čokolády, jež týkalo se zvláště opuštění myšlenky na zřízení samostatného cukro- varu v Genthinu. Syndikát chtěl továrníkům čoko- lády poskytnouti zpělnou bonifikaci 11/2 m. na 1q Jednání nevedlo ale k výsledkům, ježto se zdála továrníkům čokolády bonifikace tato přiliš malou Tito ohlašují nyní, že zřídí dva nové vlastní cukrovary.
Hut Donner Tito Německo Genthin záloženský banka úvěrní banka
18 article
Z odboru semenářského Ústřední spo- lečnosti hospodářské. Aby semenářský odbor již nyní docházejícím poptávkám ku příští jar ní setbě rychle vyhověti mohl, jest žádoucno, by. spolebliví pěstitelé, zejmena rolníci, nabízející obilí ku prodeji, co nejdříve zaslali odboru v zork s eme n s přesným označením jména odrůdy původu, váhy a ceny z a 100 k g. a při tra- vinách s udáním procent čistoty a klíčivosli. Snaha odboru semenářského směřuje zvláště k tomu, opatřovati rolnictvu spolehlivé semeno a pěstitelám usnadňovati odbyt jich výrobků. Ježto odbor vždy jakost semen zkoumá a opatřuje semeno pravé osvědčené, je zajisté v zájmu rolnictva, aby jen pro- střednictvím odboru kupovalo a prodávalo. Odbo prostředkuje koupi a prodej semen bez platně také bezplatně udílí rady a pokyny ve všech záleži- tostech semenářských. Při udání adresy budiž vždy pamatováno na udání nejbližší železnič n stanice, jakož i pošty Z Úetřední společnosti hospodářské pro království české. Odbor ku prostředkování koupo hnojiv upozorňuje pp. hospodáře, že stassfurtské solivary zmírnily cenu za kainit o 50 fen. čili 59 haléřů za 100 kg., avšak pouze na dodávku. pro měsí prosinec. Na příští rok nejsou ceny ještě stanoveny Objednávky prostředkuje odbor bozplatně.
hospodářský pro království kg
19 article
Z Nového obchodního gremia. Při doplňo vacích volbách do rozhodčího výboru No vého obchodního gremia, konaných dne 4. prosinc t. r., zvoleni byli do výboru pp. Binove Emanuel, Dřeva Antonín, Pinkava Jan, Rata Ladislav, Skrčený František, Sehick Hugo Votýpka Josef, Záluský Karel; nábrad níky pp.: Hrabák Antonín. Jabůrek Leopold Kyntera Jan, Nebeský Alois, Milde Jaromí Vlasák František. Z Úatředního spolku českých kupoů v Praze. V neděli 8. t. m. jest prohlídka cukrovaru a raflinerie v Čakovicích. Zúčastniti se mohou pouz pání členové a jich dámy, vykáží-li se legitimací na jméno znějící. O legitimnce tyto nutno přihlásiti se zavčas u pp.: Jana Mokráčka na Kr. Vinohradech Antonína Dřevy v Praze—II. na Rybníčkun a u Jaro- slava Záluského v Praze—I. v Ryřířské ulici. Odjezd z Prahy z nádraží čísaře Františka Josefa v 1 hod 28 min. odpoledne. Návrat z Čakovic vlakem v 6 hod 30 minut večer.
Emanuel Antonín Pinkava Jan Rata František Sehick Hugo Votýpka Josef Záluský Karel Jabůrek Kynter Alois Mild Vlasák Mokráček Kristus František Josef Čakův Praha Čakovice Ryřířský ulice Úatřední spolek český kupo Hrabák Antonín
20 article
Buštěhradská dráha vykazuje za měsícl- stopad t. r.: Dopraveno bylo osob 202.041 a lu zboží 669.598 a přijato bylo za dopravu lu 2,190.546. Proti listopadu roku loňského stoupla do- prava osob o 5723, doprava zboží klesla naproti fomu o 81.172 tuny a příjmy dopravní kleslyo 257.900 K. Od 1. ledna do posledního listopadu t.r dopraveno bylo osob 2,872.467 (proti soudobí rolu loňského + 127 008) a tun zboží 6. 551.614 (+ 90.875) a přijato za dopravu tu K 20,825.21 + 388.468 Příští dobytčí trh v Ml. Vožici, který bývá hojně pěkným dobytkem obeslán a jehož obchod bývá čilý, koná se dne 10. prosince. Výroční trh v Březnici na hovězí i koňský dobytek konán bude v pondělí dne 9. t. m. Po trhu neprodleně vypraven bude, jako při každém trhu vůbec, zvláštní osobní vlak o půl 2. hodině odpol. ku Praze a po něm nákladní vlak s nakoupeným a na toženým dobytkem též ku Praze. Na tomto trhu bývá příhon dobytka, zvláště krav a volů 3000 až 4000 kusů a vyváží se 70 až 100 vagonů na žír. Konkursy. V konkursu pozůstalosti říšského hrabět Bedřicha ze Sťadionu a Tannhausenu konala se před včírem u krajského soudu v Plzni schůze věřitelů Dle předloženého hlavního inventáře ohnáší jměn pozůslalosti 289.335 K 36 h., dluhy 466.971 K 34h takže předlužení obnáší 177.585 K 98 h.
Bedřich Vožice Březnice Praha Sťadion Plzeň
21 article
Trhy poněžní- x. Z Vídně, 5. prosince. (Telefonogr. »Nár. Listů«.) (Denní bursa.) Příznivé smýšlení se akcentuje stále silně. Dnešní den přinesl za čilého obchodu značné zdražení témět ve všech oborech. V popředí dnešního obchodu byly hodnoty želézářské, jakož i papíry, na něž působila zpráva o nastávající velké půjčce obce vídeňské. Velké úhradní spekulační koupě v pa- pírech železářských, jež vesměs vyvolaly značné stoupání kursů, byly způsobeay míněním, že konference o obnovení kartelu železářského pře dosavadní bezvýslednost brzy povedou k dohodě. Zpráva, že meritorní vyjednávání v příčině pře- vzetí vídeňské tramwayky do městeké správy bude záhy zahájeno a že obec vídeňská hiodlá učiníti velkou půjěku, sloužící hlavně k dalšímu provozování tohoto podníku, vzbudila poplávku po länderbance a po hodnotách stavebních. Značné zdražení länderbanky bylo mimo to odů- vodňováno nastávající bulharskou půjčkou zdražením hodnot srbských. Kreditkám pro spěly opětně úhradné koupě. Státní dráhy zlep šily se dnešním příznivým výkazem. Také celá řada jiných hodnot značně stoupala. Ukládae trh za čilého obchodu velice pevný. Silná po ptávka byla zvláště po prioritách železničníeh dráh, státem zaručených. Devisy a valuty s mnoho nezměnily. Na eskomptníma snadnější Bankovní akcepty 34. x Z Vídně, 5. prosince. (Telr. » Nár. L.« (Večerní bursa.) Kreditky 651.50 (po —.- uherské kreditky 665.—, anglobanka 263.— bankovní jednota 445.50, unionka 538.— länderbanka 411.—, státní dráha 650.—, jižn dráha 61.50, polabská dráha 476.—, sever západní dráha 465.—, turecké (abákové 289.— rýmavsko-muráňské 474.—, alpinky 398.50 (po —.—), květnová renta 99.—, uherská ko runová 94.—, turecké losy 102.50, marky za hotové 117.22 kasa, na ultimo 117.26. — Smýšlení chabější.
Vídeň
22 article
Z Vídně, 5. prosince. (Závěrečn úřadní kursy.) 98.90 rak. severozáp. dr. 464.— Únorová renta polabská dráha 475.— společná » květ. 98.90 pražskoduchcov. —.— » » stříb spol. st. dr. rak. uh. 650.5 rakouská » zlatá 118 80 61.5 » kor. 95 85 jižní dráha . silniční dr. lit. A. 268.— 118.50 uherská » zlata » » » B. 263.— » kor.
Vídeň
23 article
dunaj. paroplaveb. 772. — 190.— státní losy 1854 rakouský Lloyd . 837.50 » » 1860 1420. pražská želez. sp. po 500 zl. . 141.— 1127. — česká montan. sp. po 100 zl. - 171.50 399.— alpská montan. sp. státní losy 1864 473.— rým.-muráň, spol. losy tisské . . 299.— 407.— rak. zbrojovka. » úvěrního úůst. vídeň. stavební sp. vídeň. I. komun. peštská vagonka. turecké losy. 102. 25 severočeská uhlář. 262.50 b. anglo-rakouská západočeská ubl. vídeň. b. jednota 444.25 762.— 884.— mostecká uhl. sp. r. úst. pro úv. poz. 1210.— rak. úvěrní ústav 653.— Schodnica . . . 288.50 turecká tabák. rež. 665.— uh. úvěrní banka 117.15 411.— devisa německá. b. pro země rak. 538.— » londýnská 239.40 vídeňská unionk 246 — » pařížská . 95.2 česká b. Union curyšská . 94. 85 Živnost. banka dvacetifrank . . 19.05 buštěhradská A 980.— marka papírová . 117 .10 » . 253.— rubl duchcov. podmok. lvovskočernovická —.— Poznačnějšín zlepšení kursů hodnot báňských a akcií stavebních smýšlení na chvili ochahlo, konee byl však na Berlín opět velice pevný Eskontní sazby 31/2, 4.— proe.
Lloyd Schodnica Berlín úvěrní banka buštěhradský A 980
24 article
Amsterodam šek a krátké lhůty za 100 hol. zl. . . . . . delší lhůty . Brussel šek a kr. lhu. za 100 fr. » delší lhůty . . Německo šek a kr. lh. za 100 m delší lhůty Londýn šek a kr. lh. za 10 l. st » delší lhůty . Nový York za 100 doll Italie šek a kr. lh. za 100 lir „ delší lhůty. Petrohrad a ruská města šek kr. lh. za 100 rublů . delší lhůty Paříž šek a kr. lh. za 100 Ir. » delší lhůty . . Curych a Basilej šek a kr. lh. » » delší lhůty Švýcary šek a kr. lh. . . . delší lhůty . . . V Praze, 5. prosince. (Pův. zpr. »N. L. Pevně smýslení na burse i dnes se udrželo podáváno za akcie: Živnostenské bankyk 259.75 peněz, České banky »Union« K 246.— peněz, strojírny Daňkovy K 402.— peněz, Pražsk úvěrní banky za K 656.— zboží, Zajišťovací banky K 145.— peněz. Jiné papíry jmenovány nebyly. Otfieiální záznamy znějí
Ir N L Daňkův Amsterodam Brusel Německo Londýn Nová York Petrohrad Paříž Curych Basilej Praha Český banka Pražsk úvěrní banka
25 article
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898 Č. Budějovic 1893 » Plzně r. 1886 Teplice r. 1867 Smíchova r. 1888 Zástavní listy české hyp. banky Zemská b. král. čes. zákl. úpisy » » » kom. dl. úp » » » mel. úpisy » » » želez. úpis Česká prům. banka dlužní úpisy Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy- poleční listy důchodkové Česká severní dráha . .. Buštěhradská dráha . .. dto. Em. 1871 dto. 1872 Místní dráha N. Broď- Humpole Duchc.-Podm. dráha Em. 1869 »4 1871 dto. 1874 dto. Česká montanní Em. 1896. Rak. severo-západní dráha. dto. lit. B. dto. Em. 1874 Česká eskomptní banka . . » banka »Union« . . . . Česká průmyslová banka . . Hosp. úvěrní banka pro Čechy Moravská eskomptní banka. . Pražská úvěrní banka . . .. Živnostenská banka pro Čechy a Moravu . . . . . . Ústecko-teplická dráha . . . Česká severní draha . .. Buštěhradská dráha . (lit. A (lit. B. Duchcovsko-podmokelská dráha Ferdinandova severní dráha Rakouská sev.-západní dráha (lit. B.) dto. Pražsko-duchcovská dráha. Pražská sp. par. po Vltavě a Lab Jiho-sev. německá spoj. dráha . Akc. tov. na vyráb. uměl. hnojiv v Kolíně . . . . . . . Podolská cementárna . .. Česká spol. pro prům. cukerní Český akc. piv. v Č. Budějovicíeh Prvni česká všeob. zajišť. banka První česká spol. pro ral cukru (Modřany) Strojnická spol. dť. Daněk a spol Pražská železařská společnost a stroj- spol. (dž. Ruston) akc. spol. řotěz, lávky První českomorav. tov. na stroj 217.—
Ferdinandův Daněk Č . Budějovice Plzeň Teplice Smíchov Čechy Morava Vltava Laba Kolín Č . Budějovicíeh Modřany Český průmyslový . banka úvěrní banka Humpola Duchce Český eskomptní banka Český průmyslový banka moravský eskomptní banka živnostenský banka Český akciový . pivo první český společenský
29 article
Berlínská bursa, 5. prosince. (Znl telefonogram »Nár. Listů«.) Po pevném zahá- jení oslabila se dnešní bursa na zprávy, ž jedna drážďanská spořitelna musila ohlásiti kon- kurs, později však byla bursa zase klidná, k konci pak na Paříž a Londýn slabší. Na trhu bankovním byly rakouské kreditky předmětem čilého obchodu a stouply, kdežto domácí ban- kovní hodaoty tísněny byly zmíněnou zprávou o drážďanské insolvenci. Trh dopravní se dnes upevnil a to na celé čáře, jenom že kursovní přískoky nejsou značné. Pro hodnoty báňské byla dostí dobrá nálada a byly také na úhradu kupovány, na konec však vykazují asi o 1 proc. nižsí kursy. Výminkou byly gelsenkirchenské, jež stouply o 1.25 a Consolidace, jež podražila o 2.5 proc. Trh kasovní byl v celku klidný. pouze některé hodnoty značně se zlepšily. Schalker o 7, Concordia a Nordstern o 3 proe. vyšší. Velice dobrá nálada byla také dnes pro ukládací papíry a to nejen pro domácí, nýbra i cizí, zejmena pro španělské, čínské a portu- galské půjčky. Soukromý diskont nižší: 2.75 proe. Záznamy papírů, pro něž jest tou dobou větší zájem
Concordia Nordstern Paříž Londýn
32 article
Rakouské kreditky Diskonto . . . . . .. Německá banka . . . . . Obchodní společnost . . . Drážďanská banka . . . .. Španělské exterieury . . .. Bochumské ocelárny . . . Lauřina hut Dortmund Union lit. C. . . . Harpenské uhl. doly . . . . Gelsenkirchenské uhl, doly . . Hibernia . . . . . . . . Consolidace . . . . . . . . Dannenbaum . . . . . .. Severoněmecký Lloyd . . . Hamb.-amer. dopravní spol.. Kanada . . . . . . . . Transvaal . . . . . . Turecké losy . . . . . .
Lauřin Lloyd Dortmund Kanada Transvaal drážďanský banka Hibernia
36 article
Z kasovních papírů: Concordia 290.—. Eschweiler 190.—, Geisweider 145.—, Hoch- dahl 156.50, Katovieké 184.75, Wilhelm 170.80 Phönix 126.25, Rh. Stahl 138 25, Schalker G 290.—, Westfalia 115 50, Orenstein 100. 50 Rh. Metall 88 60, Hasper 124.25, Donner mark 193.—, Huldschinský 90.—, Vulea 193.25, Bismark 197.—, Caro 98 10, Hoesch 140 —, Georg-Marie 97 25, Königsborn 142. 10, Nordstern 224.—. Dodatečná bursa. Z Berlína, 5. prosinc (C.-B.) Kreditky 205.40, stální dráha 139.25, jižní dráha 15.70, Dise. com. 180.10, německá b. 202.25 obchodní b. 140.50, drážďanská b. 127.50, darmštadí- ská banka 126.—, národní hanka 103.—, dortmun- ské 153 25, buštéhradské —.—, Henri 90.70, trans vanlské 164.50, Canada 11310. Northern —.- středomořská 24.75, meridiona! 103.—, gotthardsk 16375, švýc. cenirál. —.—, Švýc. severovýchodní 100 70, uherská zlatá —.—, uherská korunová 95.10 italska 100.40, španělská 73.50, turecké 103.25, sever nem. LI. 104.40, hamburské p. 108.40. — Kasovní Lauřina huť 186.60, dortmundské 4275, bochumst 173 10, gelsenkirchenské 173 25. Hibernis 166. 2 harpenské 163 —, Consolidace 307.75, Dannbm. —.— rak. bankovky 85.35, Vídeň na dl. —.—, Vídeň na krátko 85.35, Londýn na delší lh. 20 241/2. Londýn n krátko 20.41, Paříž 81.20, rubl 216.10, Amstere- dam 168.60. — Smýšlení: slabší.
Wilhelm 170.80 Stahl Orenstein Donner Georg Dis Henri 90.70 Hasper Huldschinský Vulea Berlín Kanada Švýcarsko Consolidace Vídeň Londýn Paříž Lauřin huť 186.60 Concordia 290 Geisweider 145 Phönix 126.25 Bismark 197 Cara 98 10 Hoesch 140 Marie 97 25
37 article
Z Berlina, 5. prosince. (O 1 hod. 15 min odpol.) Kreditky 205.40, státní dráha 139. 75, lombardy 15/2. Smýšlení klidné. Z Prankfurtu. 5. prosince. (Tel. závěrečn kursy.) Úvěrní akcie 205 50, akcie spolučn. státní dráhy 140.—, papírová renta 99.30, střibrná rent 99.30, rak. zlatá renta 101.45. 4% korunová rent 95.20, uherská zlatá renta 96.30, uherská korunouá rentn 99.95. lombardy 15.80 Smýšlení pevné. Z Frankfurtu, 4. prosince. Dodal. bursy Kreditky 206.—, statní dráha —.— lombardy 15.80. Z Paříže, 5. prosince. (Počáteční bursa.y 3% renta 101.02, 31/2% půjčka 101.72. Z Paříže, 5. prosince. (Tel. zavěrečné kursy.) 3pct. umořitelná ronta 100.20. 3pct. renta 101.52 3l/zpet. renta 101.60, italská renta 101.15, rakouseý pozemkový úvěrní ústav ——, státní dráha —.— lombardy —.—, turecké losy 109.—, směnky n Londýn 25.141/2, rakouská zlatá renta 101.85, uher- ská zlatá renta —.—, otomanská banka 533.— tabáková režie 314.—. Smýšlení nepravidelné.
Berlín Frankfurt Paříž Londýn
45 article
Trhy na zbothí Bursa plodinová V Praze, 5. prosince. Obili. Znamená se za 50 kg transito: pse nice česká jakosti 77—80 kg K 8.75 až K 9.40, uherská 78 až 81 kg K 9.35 až K 955, moravsk — až — kg K 0.— až K 0.—, rakouská — — kg K—.— až K —.—, česká stará jakost — kg až — kg K 0.— až K. 0.—, vadná jakosti — kg až — kg K 0.— až K 0.—; žito české jakosti 73 až 75 kg K 815 až 8.35, uherské ja- kosti — až — kg K 0.— až K 0.—, moravské ja- kosti — až — kg K 0.— až 0—, vadně — at — k K 0— až 0.—, rakouské jakosti — až — kg K 0.— až K —.—; ječmen výběr K 8 25 až 8.30 první jakosti K 7.70 až K 7.75, střední K 7.40 K 7.50, merkanlilní K 7.15 až K 7.25, ječmen k set K 0.— až K 0.—, vadný K 0.— až K 0 — oves rychlík 1901 K 7.70 až 7.75, príma 1901 K 7.65 až 7.70, merkantilni K 7.55 až 7.60, ove k setí K 0.— až K 0.—, oves vadný K 0.— až K —.—, kukuřice uherská K 6.90 až K 7.— cizozemská K 0.— až 0.—, cinquantinova 1900 K 7. 60 až K 7.75, nová 1901 K 6.40 až 6.50, cinquant. 1901 K 7.50 až 7.60, vikev česká K 0.— až —.— haličská K 0.— až K 0.—, uherská K 0.— až 0.— pohanka K 0.— až 0.—, proso K —.— a Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kilogrsmů transito: pšeničná mouka č. 0 K 29.50 až K 30 50, č. 1 K 29.— až K 29.50, č. 2 K 27 — až 28 —. č. 24 —.— až K —.—, č. 3 K 24.— až 24.50, č. 4 K —.— až 23.—, č. 5 K —.— až K 21.50, č. 6 K 19.— a 20.50, č. 7 K 17.50 až 18.—, č. 8 K 14.— až K 14.50.
Bursa Praha K 0 kg
46 article
Zitná mouka č. I. K 25.— až 25.50, č. II. K 24.— až 24.50, č. III. K 18.50 až 19.50, č. IV. K 14.50 15.50. — Pšeničné otruby jemné K 11.— K 11.20, hrubé K 11.— až 11.20, otrůby žitné 11.— až K 11.50 krupice K 29.50 až 30.50, zadin K 12.—, tluč K 12.50 až K 0.—, kroupy . čís. 4 K 44.—, čís. 3/0 K 44.—, čís. 2/0 K 43.—, čís. K 42.—, čís. 1 K 40.—, čís. 2 K 39.—, čís. K 37.—, čís. 4 K 35.—, čís. 5 K 34.—, čís. K 32.—, čís. 7 K 29.—. Semena. Ceny za 50 kg. Repka sklize zimní- K 13.50 až 13.70, mák modrý český K 27. 25 až K 28.—, modrý ruský K 26.50 až 27.— šedý český K —.— až —.—, šedý ruský K —.—, kmin zeský K —.— až K —.—, holandský K 27.— až K 27.50, haličský K —.— až K —.—, jetel bílý K 45.— až 82—, švédský K —.— až K —.— červený 1900 starý —.— až —.—, červený 1901 K 46.— až K 54.—, konopná semena dherská —.— až K —.—, haličská K 12.— až K 12 25, lněná semena haličská K —.— až K —.— Luštěniny. Cuny za 50 kg transito: fazol k vaření K 9.50 až K 10.50, ke krmení K 0.— t 0.—, boby K 0.— až 0.—, hrách Viktoria K 13.24 až 14.— k vaření zlutý K 10.— až K 11.50, k vařen zelený K 15 25 až K 13.75, se krmení K —. — —.—, čočka K 10.50 a2 16 50.
Cuna Viktoria K kg