2
masthead
V Praze, v pátek dne 6. prosince 190l.
Praha
4
article
Na rauní a odpol. listy
O přílohami (.Naněný Obzor“ ve
stiedu a „Literární Hlidka
v patek) předplácí se:
Praze v sduinlstraei
s mě
ne čtvrt leta . . . . . 6 R —
s dvojí denáškou
ns nlele
zs čtet let
ve aísi. 7 K 80k
za něsíe
Pešleut
nčníe
nnli:. ... R oi
s dvojí záslliou
so
sa ně
kgi
Praha
5
article
Körbrova odpověd.
Körbrova odpověd.
Bylo-li toho zapotřebí, aby v této vážné
chvíli těžké státní krise právo i pravda
rozumnost i spravedlivost našich základníeh
požadavků politických a národních byly
ještě jednou před soudem dějin lapidárně
prokázány, bylo-li dále toho zapotřebí, aby
před týmž soudem byla důvodnost naší
opposice neústupné proti nynějšímu regimu
Körbrovu náležitě ospravedlněna, stalo se
tak posledními řečmi našich zástupcův dra.
Pacáka, dra. Kramáře, dra. He-
rolda, dra. Fořta a dra. Žáčka věru
co nejdůkladněji a nejzdatněji. Všechen
vládní, a což skoro stejné jest, všechen
německo-centralistický tisk chvěje se dnes
netajenou zlostí pod šlehy a ranami české
pravdy, které dopadaly se stejným důrazem
na hlavu Körbrovu jako na tábor německých
našich nepřátel. Marně lapá po nápadech a
protidůvodech, jimiž by vyvrátil správnost
našeho stanoviska, že jest neslýcha-
nou zvráceností, jíž nikdy neuznáme
a jíž se nikdy nepodrobíme, aby náro
nám nepřátelský vyměřoval nám
míru našeho práva a naší ná-
rodní svobody, jak tomu chce vláda
Körbrova, tážíc se při každém našem poža-
davku německé levice, co tomu říká, sou-
hlasí-li či nic, a jakmile levice řekne ne,
ihned také naše požadavky odmítá, aniž by
uvažovala slušně a rozumně, má-li německá
levice k odporu svému důvodů spra-
vedlivých a věcně podstatných,
či tropí-li jen svévolný schvál
vzdor proti dobrému právu, ži-
votní potřebě a srdečným tuž-
bám šestimillionového národa
českého?
Körbrův
Pacák
Žáček
He
rodný svoboda
6
article
Marně lapá německo centralistický tisk
po nápadech a protidůvodech, aby vyvrátil
naše přesvědčení, že nelze vyváznouti ze
čtyřicetiletých zmatků ústavních, národníeh
a politických v tomto soustátí, leč bude-li
ten cislajtánský parlament zbaven všech zá-
ležitostí, které — nejsouce všem národům
a zemím společnými — po rozumu i právu
mu ani nenáležejí, nýbrž patří v právomoc
sněmův zemských, jako zejmena veškeré dů-
ležitosti a otázky národní, o nichž by se
národové doma na svých řádně slože-
ných sněmech zemských mnohem
dříve a snáze dohodli a vypořádali, nežli
v tom nemotorném, nespravedlivě složeném
parlamentě vídeňském, ve kterém máme jen
povinnosti, ale žádné právo, ve kterém ně-
mecká menšina diktuje za kulisami svou
vůli vládě, nechtíc sama nésti za osudnou
politiku vládní zodpovědnost, kdežto opět
vláda hledí svalovat zodpovědnost s beder
svých na parlament, »aby mohla dospěti
k politice katastrofální«, jež by měla pro
říši zajisté následky přeosudné.
7
article
Ti, kdož všecky tyto trapné poměry
zavinili — trefně poznamenal dr. Pacák —
ti chtějí »černého Petra« podstrčiti nám
vláda hledá nějakou stranu, na niž by sv
lila zodpovědnost za vše, co hodlá sama
provésti. Strana strká straně »černého Petra«.
Vláda strká jej parlamentu a parlament, čili
naši dobrodinci v něm, hledí jej podstrčit
nám Mladočechům. Ale my klidně odha-
lujeme tuto hru a konstatujeme, že jsme
vzdor všem provokacím, jež by přivedly
z míry i ten nejtrpělivější národ světa, za-
chovali si rozvahu a nepodnikli žádného
útoku na život tohoto parlamentu, nýbrž
nehnutě, v paži zbraň, přihlížíme jeho bíd-
nému skomírání. Kdyby se Němcům bylo
stalo to, co nám 17. října 1899, zdaž by
nebyli dávno rozbili parlament v trosky?
My Čechové však, jakkoli dobře víme,
co značíme pro berní i brannou moc, pro
velmocenské postavení, dynastii a kulturu
této říše, doposud trpělivě čekáme, dostane-i
se nám spravedlnosti a práva nám náleži-
tého v ní?
Jak se ale naproti tomu chová vláda se
Pacák
Petro
Němec
Čecho
8
article
svou německou levicí vůči nám? Naprosto
neupřímně, záporně, odmítavě, ba nepřá-
telsky, beze všech slušných důvodův.
Proč nám nechtějí vrátit vnitřní úřadní
češtinu do správy našich vlastí? Ublížila
snad právu Němců v nejmenším, či utrpěla
snad říše a spořádanost správy státní nějaké
škody po ta dvě léta, co rovnoprávnost ja-
zyka našeho byla v úřadech českých prove-
dena? Dokaž toho, kdo můžeš!
A jaké újmy utrpěla by říše nebo Němci.
kdyby pro český národ na Moravě zřízena
byla česká universita, pro Slovince v Lublani
slovinská a pro 3 milliony Rusů haličských
ve Lvově ruská? Proč a nač se těmto přiro
zeným kulturním potřebám Slovanů v říši
převahou slovanské rakouská vláda s Němci
vzpírá? Ať vytasí se s rozumnými, slušnými
námitkami a důvody — rakouskými, může-li?
Ano, v tom vězí suk všeho: toto byro-
kratické ministerstvo nemá ani vůle, ani od-
vahy, ani schopnosti, aby rozřešilo otázku
českou a s ní otázku rakouskou po zdravém
rozumu a příkazu nestranné spravedlnosti;
ono netroufá se německým hegemonům po-
stavit a odpověděti jim správně: »Není
žádné pomoci; základní článek ústavy ra-
kouské, zaručující rovné právo všem
národům a jich jazykům národnímv
úřadě, ve škole a v životě veřej-
ném, musí býti konečně poctivě prove-
deno; — přetížený ústřední parlament musí
býti pro život svůj zbaven všeho, co náleží
po rozumu a po právu ve svézákonnost a
svéprávnost zemí, a musí býti zcela jinak,
spravedlivěji složen, než nyní jest, má-li býti
skutečným, pravým zastupitelstvem říše, téměř
z dvou třetin neněmecké, — jedině tak může
býti říši zjednán nezbytný pokoj, míra
zdar!« — K tomuto jedině mož-
nému východišti z osudného blu-
diště 40leté státní krise poukázali
zástupci naši v těchto dnech znovu s veškerou
možnou přesvědčivou silou vládu Körbrovu.
Němec
Slovinec
Rus
Morava
Lublaň
Lvov
9
article
Leč jaké dostalo se jim od p. Körbra odpo
vědi? Chce prý i po všech těchto výkladech
a stížnostech našich setrvati na své posa
vadní methodě politické: nejprvé opatřovat
potřeby státu, pak národo-hospodářské po
třeby lidu, chovaje při tom naději, že »po-
lepšení hospodářských poměr
zmírní politické protivy a na-
ladí strany ke smíru národ-
nímu.«
Kdyby prý ale tato naděje vlády selhala,
kdyby příští dorozumívací konference česko-
německé nevedly ke smíru a následkem toho
parlament zůstal tak rozladěným, jako je
dnes, pak prý vláda Körbrova rych le
se odhodlá k činu: to jest — k jeho
rozpuštění! Ejhle, to jest celá státnická
moudrost Körbrova! Rozpuštění parlamentu
a nové volby! Ale bude tim něco
spraveno? Bude tím státní krise, v níž
hyne Rakousko od čtyřiceti let, zažehnána?
Ani nejoddanější Körbrův orgán nemůže
vystihnouti, že by se tím vnitřní situace
Rakouska i jen v nejmenším polepšila. Svou
řečí včerejší ohlásil nám p. Körber toliko,
že je naprostým naším politickým odpůrcem,
jenž zamítá všecky naše rady a chce pro-
vésti svou vůli proti národu našemu, děj se
co děj, ale jak doufá touto svou metho dou
zjednati Rakousku mír, spokoje-
nost, úvěr a blahobyt, na dlouho li
doufá proti rozhořčenému, ne-
spokojenému, v krajní opposici
dohnanému národu českémua
proti nevoli a odporu ostatních
trpících národů slovanských se
svou německo-nacionální poli-
tikou obstáti: toho — nepovídá, poně
vadž sám toho neví. A takový hazardn
hráč má říditi otěže Rakouska ? —
Körbrův
Körber
Rakousko
10
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 5. prosince. (Svolání zem
ských sněmů.) Vedle zemského výboru ha-
ličského, jenž se domáhá aspoň třídenního sně
mování před Novým rokem, aby se moh
schváliti zatímný rozpočet na příští rok, vy
jednává s vládou také zemský výbor štyrský
aby se tamní sněm mohl sejíti aspoň ke krát
kému zasedání ještě letos. O korutanském sněmu
jest už známo, že se letos nesejde. Za to zem
ským výborům dolnorakouskému a slezskému
vláda již slibila, že tamní sněmy budou svolány
ještě před Novým rokem. Oba tyto sněmy nutno
svolati, aby prý mohly upraviti zemské hospo
dářství. A sném království českého
V Praze, 5. prosince. (K situ a ci.)
Orgán hornorakouských klerikálů, »Linzer Volks-
blatt«, v němž projevuje své mínění dr. Eben-
hoch, pojednává o situací a přiznává, že při
nynějším nepříznivém parlamentním stavu vy
cházejí patrně na jevo nedostatky cen-
tralistické ústavy. Sněmovna jest pře
přiliš obtížena svou širokou agendou. Má-li se
každý národní spor vyřizovatí před forem řišské
rady, jest nemožna vůbec každá plodná práce
sněmovny, jakmile nastane sebe menší rozčilení.
doktor
Eben
Praha
Linzer Volk
11
article
Rozpuštění sněmovny neodpomohlo by zlu; na-
opak, z nových voleb výšli by radikální živlové
ještě více posíleni. Zavedení absolutismu bylo
by pak vůbec na pováženou. Nyní ukazují se
již smutné následky vládní kapitulace před násil-
nostmi menšiny.
V Praze, 5. prosince. (Tyrolské s ně-
movní volby.) Také druhý volební der
v Tyrolsku skončil ústupem strany starokleri-
kální. Ztratilať městský volební okres hallský
v němž zvítězil německý radikál, v Brixene
pak, jenž byl dosud nejpevnější hradbou kleri
kalismu, a kde stáli proti sobě kandidáti kleri
kální, novoklerikální a liberální, byla volba ne-
rozhodná, tak že dojde na volbu užší. Celkem
zvoleni 3 klerikálové, 2 němečtí nacionálové
jeden německý radikál a pět Vlachů; v něme
ckém Tyrolsku jsou nutny dvě užší volby.
Vlach
Praha
Tyrolsko
Brixen
12
article
Z Lublaně, 4. prosince. (Slovinská uni-
versita.) V pondělí odevzdala deputace neděln
schůze, záležející ze starosty Hribara, R. Šegy a V
Petričiče, zemskému presidentu bar. Heinovi resoluci
v níž se slovinský národ dovolává zřízení university
v Lublani. Zemský president slíbil deputaci, že pošle
resoluci vládě a při tom sdělil, že sám už měl pří
ležitost vyložiti písemně i ústně ústřední vládě
i panovníku své mínění o založení lublaňské univer-
sity. Bar. Hein projevil na rozhodujících místech své
přesvědčení, že by lublaňská universita měla býti
zřízena tak, aby hověla nejen potřebám Kráňska
slovinského národa, nýbrž i potřebám všeho oby-
vatelstva z Dalmacie, Přímoří a po případě i z již
ního Tyrolska. Má tedy na mysli universitu slovinsko
vlašskou, jak ji původně žádali i Slovinci.
Z Krakova, 4. prosince. (Hromadné vy-
stoupení ruských posluchačů ze lvov-
ské university) budí oprávněné obavy též
v neodvislém časopisectvu polském. »Glos Nar.« od-
suzuje sice krok ruských akademiků, pokládaje jej za
ukvapený, ale ihned dodává, že také správa lvovské
university není bez viny a musí na ni padnouti
podezření, že ledaco z toho, co učinila, nebylo řádně
promyšleno a dosti diplomaticky provedeno. Hnutí
ruské mládeže zavinil děkan theologické lakultyp
Flálek, jenž odepřel svůj podpis na indexy, vyplněné
rusky. Od té chvíle hnutí rostlo a má nyní za ná-
sledek, že 440 ruských posluchačů opouští universitu
s přesvědčením, že s nimi se strany polské nebylc
jednáno spravedlivě.
Podobně píše »Náš Gtose: »Vina smutných udá
lostí Ivovských nespadá jen na ruské akademiky
Universitní správa mohla aspoň z části zažehnat
bouři, kdyby nebyla jednala tak bezohledně
o stře, jak jednala na počátku houtí.e
Hribar
Hein
Glos
Ruska
Lublaň
Dalmacie
Krakov
13
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
Skandál v kyjevském Slovanském
spolku.
Čech, který byl přítomen skandálu za pře
nášky p. Verguna, již kyjevský Slovanský spolek
uspořádal ve velkém sále university sv. Vladi
míra, nám píše: Skandál tento i na člověka sil
ných nervů působil způsobem skličujícím, ubíje-
jícím. Zjištěno bylo, že byl připraven dva dni
napřed a proveden protislovanskou mládeží, jež
bohužel je po vétšíně slovanského původu. Plat
to o Polácích a tak zv. »Rusínech«, jimž sta-
tečně pomáhali Gruzíni, Arméni a Židé. Pan
Vergun je rodem haličský Rus a nechce slouti
»Rusínem«. Tato difference zavdala příčinu
k demonstraci proti němu, již všechny zdejs
Vergun
Vlad
Polák
Rusín
Gruzín
Armén
Čechy
14
article
listy a všichni slušní a rozvážní lidé odsuzují
»KiBcroe Cono« uveřejnilo pěkný úvodní člá-
nek o pohostinství, jež Slovany vždycky vyzna
čovalo a bylo od nich zachováváno i naproti ne-
přátelům. Neslovanům může se zdáti místným
porušiti právo pohostinství, ale Slované takovým
porušením sebe samy nectí a zhanobují.
Náš dopisovatel uzavírá: »Aby se podobn
věci díti nemohly, je věcí ruských rodičů, ru
ských učitelů, ruské správy a opakuji ještě jed-
nou: ruských rodičů.«
Němci a Slované.
Vřesenské oběti prušácké spravedlnost
pořád ještě jsou předmětem úvah časopiseckých.
Varšavské »Slovo« při té příležitosti roz-
bírá poměr Němců ke Slovanům vůbec a správně
praví: Nyni musí býti všem jasno, že v poměru
Teutona ke Slovanu nic se nezměnilo po všecky
věky od surově barbarského boje »ohněm
mečem«, jejž se sousedními Slovany vedli kř-
žáci, až do našich časů. Různost byla v prakti-
kách tohoto zvířeckého pronásledování, jimiž
Němci zdánlivě se přizpůsobovali požadavkům
chyile. Némcům, jak patrno, obzvláště zalibil se
výrok Moltkův, že jich nikdo nemiluje, ale každý
se bojí. Oni skulečně si přejí, aby se jich báli.
Ano, my souhlasíme, že se jich všem jiným ná-
rodnostem třeba ne báti, ale varovati: hnězden
ský process je tak křiklavým svědectvím jejich
nesnášelivosti, že ne pouze Poláci musejí se cítií
ohroženými. A Rakousko, »slovanské« Rakous ko
jak říkají tamní Slované, spl. ..
Slovan
Němec
Teuton
Moltkův
Polák
Rakousko
15
article
Poláci pod německým jhem.
»Leipziger Neueste Nachrichten« nalehaj
na německou vládu, aby neváhala užiti prot
Polákům nejnásilnějších opatření
Zejmena radí, aby zakázala vydávání všech pol
ských časopisův, aby zakázala kněžím katoli
ckým i protestantským polsky kázati, aby zaká
zala uživání polského jazyka ve spolkovém
veřejném životě; aby trestala i soukromé vy
učování polskému jazyku, hlavně pak aby pol
skou půdu vyvlastnila a Polákům zakázala jine
půdy nabývati.
Dělnici polšti, jak známo, nejsou ani bez-
národní, ani mezinárodní, tím méně renegáti
Vláda již dávno zanáší se myšlénkou zakročit
proti nim pro jejich národnost, je však tak
opatrna, že by nerada poškodila německý prů
mysl. Proto dává policejně a politickými úřady
sbírati po továrnách a průmyslových závodec
materiál o tom, jaké účastenství Poláci mají
německé průmyslové výrobě. Že tu jde o nové
opatření proti polské národnosti, zřejmo z toho,
že úřady žádaji od továrenských správ, aby jim
udaly, kterak a jakým počtem dělníci u nich
zaměstnaní účastní se polského snárodního ruchu,
čitají-li polské časopisy a jsou-li členy polskýeh
spolků.
Polák
Leipziger Neueste Nachrichten
16
article
Burové váhají uzavřiti mír,
V předvčerejší brusselské poradě burských
vůdcův prohlásil Leyds, že až dosud nebyly
Anglií učiněny žádné nabídky na mír, jež b
přijatelný byly. Samosprávu pod dozorem
pověstného nepřítele svého Milnera — guvernéra
kapského — Burově nepřijmou; ostatn
mají prý dosti zbraně i střeliva, aby mohl
v boji aspoň ještě pět let pokra
čovati.
Miss Hobhousová, kteráž rozproudila v Angli
agitaci proti nelidskému zacházení s burskými
ženami a dítkami v koncentračních táborec
v jižní Africe, byla — jak známo — když při
plula nedávno z Anglie do jižní Afriky, mocí
dopravena s břehu zpět na loď a odvežena opě
do Anglie. Miss Hobhousová prohlašuje nyní
že Anglie nezná takového sumárního řízení, jež
ona vytrpěti musila i podala proto prot
Kitchenerovi a proti Milnerovi
jich důstojníkům (Viz také telegram
o její žalobě proti urážkám anglického tisku.
Pozn. red.) v Londýně obžalobu i na
odškodné pro odnětí osobní svo-
body-
Burová
Hobhousová
Kitchener
Milner
Angl
jižní Afrika
Anglie
Londýn
17
article
V Praze, 5. prosince-
Praha
18
article
V drobném prodejte
rsaní čí-lo o sobě . . . ra Sh
odpolejní . . . . . . . za 2b
ve slialkách ua venkověo
ranní číslo, . . . . . . . 10
nb
sdpolodní-
Inseráty
plaší se hetevě napřed.
Fřsdplaceni s jnserty přijlná sdmísl-
strace v Harisnské ulici 4. s.
Tam nácházajíiaa t4š redakee
Glskárna a ozpedšve „Národnich Lilsta“.
Bekopisy se nsvraerji.
Harisnský ulice
Tama
Národnich Lilsta
19
article
Mezi černochy jižní Afriky ne-
pokoje vzrůstají. Zvláště chování se
Basutův budí v Angličanech obavy. Lord Kitche-
ner koná přípravy proti případnému povstání
černošskému.
Vřesenské události na říšském
sněmu německém.
Polští poslanci v říšském sněmu německém
usnesli se podati ke kaneléři říšskému dotaz.
jaké stanovisko zaujímá vůči událostem vřesen-
ským. Dotaz bude podán, jakmile Poláci, jichž
jest ve sněmu 14, opatří si dostalečný poče
podpisův.
Basutův
Angličan
Kitch
Polák
Afrika
20
article
Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 5. prosince. (C.-B)
Rozpožtový výbor přijal vládní předlohu,
jíž vydávají se pravidla o pensích katolických du-
chovních na obecně užitečných ústavech, duchovních
úřadníků při katolických ordinariátech, konsistořícn
a bisk. seminářích; předlohu o platech a pensícn
system, učitelů na pravoslavném bohosloveckém
ústavě v Zadru a předlohu o pensích system, uči-
telstva na římsko-katolických a řecko-katolických
bohostoveckých ústavech diecesních na hlavním
bohosloveckém ústavě v Gorici a Zadru
Potom rokovalo se o kap. XXVI. lit. 12 mini-
sterstva obchodu »Pošty a telegrafy« (ref. posl
Hofmann-Wellenhof)
Ministr obchodu bar. Cal! konstatoval, že za-
vedena akce k zlepšení poměrů poštovních výpravčích
a manipulačních diurnistů poštovních a telegrafních
Její nesnáze záležejí ve značně větších výdajích
přílišném počtu výpravčích a jejich různém vzdělání
a způsobilosti. Finanční nesnáze by byly překonány
již, neboť do rozpočtu vřaděna příslušná suma. Na
odstranění druhých nesnází je předložen poštovním
ředitelstvím za dobrozdáním příslušný návrh, jehož
hlavní závady jsou: státní uslanovení a plat system.
pomocných sil u erárních i mimoerárních pošt, po
volení větších platův a dostatečná pense.
Hofmann
Cal
Vídeň
Gorica
21
article
Odpovídaje na různé stížnosti a přání ubezpe-
čoval, že stará se o zdokonalení telefonův, avšak
musí držeti se v mezích rozpočtu. Rozpočtová po-
ložka je věnována z většího dílu na zdokonalení
telefonní sítě vídeňské, avšak ministr financ
slíbil pro příští rozpočet větší sumu, takže bud
možná zdokonaliti také jiné sítě. Nejprv musí se
dbáti na výnosnější. Slibuje různá spojení v zemích
českých a Dol. Rakousích. O Skénově návrhu na
převzetí 16mill. K z investiční půjčky a jejich po-
zdější vrácení mohl by rozhodnouti ministr financí.
Posl. dr. Kurz stěžoval si na nedostatečné
nerovnoměrné sestátňování poštovních úřadů a ukázal
na to, že teprve 1. listopadu t. r. byly v Haličí se-
státněny poštovní úřady: Nižnijov s ročním
výnosem 2029 zl., Mikolajev s 3039 zl., Halicz
s 4885 zl., kdežto v Čechách ještě stále čekaji na
sestátnění města Skuč s ročním výnosem 28.240 zl.
Červený Kostelec s 27.679 zl., Humpole
s 18.647 zl., Úpice s 19.870 zl., Sušice se 16 194 zl.
Skénův
Posl
Rakousy
Halič
Čechy
Kostelec
Úpice
Sušice
22
article
Proto táže se vlády, dle kterého regulativu postupuje
při sestátňování poštovních úřadů. Dále stěžujesi
na zdlouhavost prací při rekonstrukci pražské
sítě telefonní a přeje si zvýšení dotace na rok
1902 nejméně o 500.000 K. Jihozápadní Čechy po-
strádají dosud spojení telefonního; nejhůře jsou
dotčena města Klatovy, Sušice, Strakonice
a Písek. Také Příbram jest beze všeho telefon-
ního spojení, jakkoliv právě tam by erár sám měl
velký zájem na takovém spojení. Nedostatkem spo-
jení telefonního mezi Plzní a Budějovicemi
jsou veškerá lázeňská místa odkázána na jedinou
linti Plzeň—Praha, tak že se v letní saisoně často
stává, že lázeňští hosté musejí čekati po calé hodiny.
někdy i půl dne, nežli se uprázdní linie a nežli se
dostanou k hovoru. Řečník stěžuje si dále na zákaz
podávati české kvitance u poštovních úřadů v Č-
chách a ukazuje na to, že úřadníci ostatních ressorin
bez všeliké překážky dostávají služné na české kvi-
tance. Řečník po celou dobu své B1leté služby ne-
podepsal nikdy jinou kvitanci, nežli českou. Pošt-
mistři v Praze a v předměstí jsou novou úpravoua
zrušením doručovacích poplatků poškozeni tím způ-
sobem, že nyní musejí opatřiti si drahé místnosti.
Čechy
Klatovy
Sušice
Strakonice
Písek
Příbram
Budějovice
Plzeň
Praha
Čchy
23
article
Mohlo by se tu pomoci zvýšením paušálu o 3 stupně.
Poštovní ředitelství v Prae stůně již po dlouhou
dobu velice citelným nedostatkem úřadnictva, zvláště
skrovným počtem vyšších míst, kterýžlo nepoměr
jest patrný zvláště tehdy, porovnají-li se poměry ty
s místodržitelstvím, ředitelstvím financí a zvlásté
s finanční prokuraturou, kdež jest přes 609% úřad-
níků VIII. až VI. třídy diétní. Odstraniti tyto neudrži-
telné poměry lze jenom jiným rozdělením celéh
ředitelství. Království české jest největším poštovním
správním územím a jest nejvýnosnější zemí této
poloviny říše. Kdyby se vyloučily Čechy, byla b
poštovní správa cislajtánská ihned passivní. Úcpáva
si tím vlastně prameny příjmů poštovní správa, když
Čechy zanedbává. Řečník doporučuje dále žádost
poštovních manipulantek, výpomocných sluhů v Če-
chách a veškerého poštovního služebnictva, a dopo-
ručuje, aby se vyhovělo žádostem ve příčině zrušení
»slepých« tříd plafebních.
Čecho
Čechy
Prae
24
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
— a. V Praze, 5. prosince. V neděli pře
svatou Kateřinou měl svatbu. Mohl ji míti mno
hem dříve, ale plných třicet let na to zapo-
mínal. Když konečně si vzpomněl, bylo mu ji
osmapadesát.
Dobrý muž, který zcela zvláštní talent mě
státi se »zapomnětlivým professorem«, s nimiž
téměř v každém čísle kde kterého humoristi-
ekého listu se selkáváme. Byl by se jím nepo-
chybně byl také stal, kdyby nebyl v posledním
okamžiku zapomněl na program svého života
nebyl se dal svésti přítelem Konvičkou, který
jej dal na kvestuře do indexu zapsati jako
právníka na místo filosofa. Mohl ovšem snadno
omyl napraviti, však hrdina náš řekl: když už
jednou tam jsem, tak tam zůstanu.
A zůstal.
Rád ale vždy jevil náklonnost k meditacím
a odpor k věcem života všedního. Aby mu
unikl, usadil se v obei dvě hodiny od města
vzdálené, v malém domečku v přízemí a s dost
velkou zahradou.
Aby se mu neřeklo ale, že je škrob nebo
brumbál, obral si za účel života konati díla
lidskosti a poslání tomu věnoval se s takovým
zápalem, že uspořádal kdys dokonce mezi přáteli
sbírku pro chudáka nevinně v bídu upadlého,
který mu z předpokoje odnesl zimní kabát. Za-
pomněl na nešlechetný skutek, kterého se byl
zatím dareba na něm byl dopustil.
Jako apoštol humanismu pohyboval se
hrdina náš téměř výhradně ve společnosti ženské.
Kateřina
Konvička
Praha
25
article
Byl rádcem různých dobročinných spolků žen
ských, obstarával damám podniky a všecko,
čeho bylo zapotřebl. Uprostřed paniček cítil se
býti nejšťastnějším. Je to zvláštní, že na staré
mládence mají největší vliv vdané matronya
staří mládenci že nejraději se pohybují ve spo-
lečnosti zralých paniček. Byl nejšťastnějším
zářil radostí, když se kolem něho obsypaly a
činily mu výtky, proč že se neoženil? Taková
perla že neměla zůstati pohozena. A ještě sťast-
nějšími byly paničky, když po takovém poká-
rání se zvedl, opřel si ruce v boky a takovouto
k nim měl řeč:
»Spanilomyslné dámy! Vytýkáte mi, že
jsem se neoženil. Garantuji vám svou ctí, že
byla to věc nemožná. Ne, že by mne byla žádná
nechtěla, ale proto, že já po každé byl bych
jich chtěl aspoň pět. Nevěřite tomu? Dobrál
Dejme tomu, že bych voliti měl dnes mezi vámi,
co bych si počal? Neznal bych úkolu těžšího,
než učiniti mezi vámi volbu pravou. Jste jedna
roztomilá jako druhá a já bych raději se dal
upáliti, než bych rozhodl se pro jednu z vás
— pro všechny to ano.«
»Vy sultáne!« — odvětila laškovně paní
předsedkyně, pan rada se libezně usmál a tím
byla episoda odbyta.
Paničky ale se spikly a přísahaly svatý
slib, utvrzený poutí na sv. Horu, že pana radu
přece jen ožení. Vyhlédly mu ve známých kru-
zích nevěstu, ne starou, ne ošklivou, n
chudou, ne protivnou, ale také ne mladou
a hezkou.
Pan rada se nevzpečoval.
Učinil sice kdysi slib, že se noožení, však
šťastně naň zapomněl.
rada
Hora
26
article
Jak rád bych se byl svatby zúčastnil.
však pan ženich, přes to, že ve svém notieku
na třech stranách měl mne zaznamenaného jako
svědka a přes to, že když naposledy jsme byl
spolu v hostinci, z každého cipu kapesního
šátku udělal si uzel, zapomněl mne pozvat. Byl
by ostatně na leccos ještě zapomněl, při čem
se člověk při svatbě neobejde, však to na štěst
měla na zřeteli nevěsta. Tak na příklad za-
pomněl na kytice a na prsteny. V posledním
okamžiku byli nuceni poslati pro ně ke zlat-
níkovi.
Snad ta ze zapomnětlivosti přece ho vyléčí
aspoň jí nebude lhostejno, roztrousí-li par
manžel po různých místnostech do roka nej-
méně padesát deštníků a tolikéž holí, anek
přinese-li každého druhého dne jiný klobouk
domů. Taký byl můj hrdina.
27
article
Jat útrpností nejednou jsem mu byl radou
co činiti má, aby se ztrát tohoto druhu
uvaroval, neboť svěřil se mi, že zapomnětlivose
stojí ho aspoň dvacet procent rozpočtu a potom
ten šklebivý smích soudruhů, kleří z pravidla
jsou nejšťastnější, když přítel jejich je na lom
nejhůře. Co do deštníků a holi jsem mu radil.
aby nekupoval si už třízlatový resp. zlatkový
»šund«, nýbrž opatřil si deštník anglický aspoř
za jedenáct zlatých. Vysoká cena že ho bude
k tomu mít na deštník stále myslit.
Však patnáctizlatový deštník byl ten tam
již třetí den. Jsou dva druhy zapomnětlivých
Jedněm se představy hrnou v takovém množství
že jedna zatlačuje druhou a že následkem toho
žádná v mozku nezůstane trvale. K těm náležel
rada. Druzí mají mozek zkornatělý tak, že jim
do něho nic nevnikne. Takým rada nebyl.
Proč ale jsem si právě na něho vzpomněl
Proč? Proto, že i mně vyměnili včera nový
klobouk. Panu radovi vyméňovali je napořád
přes to, že v každém měl zlaté iniciálky
plnou adresu svou v tak velikých písmenách,
v jakých nyní opatřují své ateliéry zubní lékaři
Pan rada již si zoufal, zejmena když při
hodilo se mu následující.
Je tomu již asi deset let, kdy ztratily s
mu v jediném týdnu dva cylindry, a sice jednou
v kavárně, po druhé v hostinci, jejž navštěvoval
Nebyla to maličkost. Jeden z obou těcht
cylindrů měl cenu 12 zlatých, druhý bylz
desítku. Zasedl za stůl, dal si pivo a než mě
třelí, byl cylindr fuč. Z počátku se domnival
že mu cylindr berou z důvodů národnostních
že ho donutiti chtějí, aby nosil klobouk jiný
Aby svou neposkvrněnou českou firmu zachrání
a dokázal, že je Čechem dobrým, věnova
tentokráte 100 korun svatováclavského daru
Ústřední Matici, však co se nestalo: týž týden
ještě pozbyl cylindru třetího.
rada
Čecho
28
article
Bylo sice dokázáno, že ochotně a zdvořile
vlastní cylindry své, jež věšel si přímo nad
hlavu, aby mu jich nikdo nevyměnil, sám
šibalům podával, kteří mu je odnášeli, však
ztráta tří klobouků za týden byla již taková.
že si jí dokonce již i policie povšimla. Aspoň
se nabídl jistý policejní vrchní komisař z naš
společnosti, že záhadnou věc vyšetří. Nevyšetřii
ovšem nic.
Ale s tím třetím kloboukem to bylo tak
Když totiž pan rada pozdě po půlnoci se pře
svědčil, že nový jeho klobouk opět odnesen
že mu tam zůstala pergamuška, kterou byl by
na hlavu nevzal už ani švec z »Lumpaci-
vagabunda«, dopálil se tou měrou, že zlost
mrštil ostudou o zem a ji na cucky rozšlapal.
Aby mohl dostati se domů, byl nucen vypůjčiti
si klobouk od hostinského.
29
article
Když druhého dne rozčilen a plný vzteku
vstoupil do kanceláře a nový, tento týden tretí
klobouk, zavěsil na obvyklý hřeb, přišoural se
k němu sluha Florián a se špulícími se úsly
a s polo devotním, polo zlomyslným úsměvem
mu nejpokornější činil sdělení, že pan rada ráčil
včera odnésti z kanceláře jeho, Floriánův,
cylindr ..
»To byl klobouk váš?« — vyhrklo panu
radovi z úst.
»Ano, pane rado, můj. Zde, prosím, čistě
vyžehlený klobouk váš, pane rado i prosil bych
co nejpokorněji o svou — muchomůrku, pane
rado.«
»Člověče, člověče — zahřměl pan rada
chopil Floriána za krk, že týž myslil nejinak,
než že ho chce zaškrtit.« — »Já muchomůrku
rozšlapal !«
Však v okamžiku největšího affektu ozval
se v panu radovi — humanista Pustil nešťast-
ného Floriána, setřel si pot s čela a toneml
bezným pravíl :
»Váš klobouk za nic už nestál, vezměte
si můj.«
Dnes právě se mi sděluje, že odehrál se
u radů první manželský výstup.
Pan manžel zapomněl toliž, že je ženat
že bydlí v Praze a večer po kanceláři zajelsi
na svůj bývalý venkovský byt, kde nucen byl
ztráviti noc.
Florian
rada
Floriánův
Praha