ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 4b297620-661f-11dc-8665-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 44, person 53, org 6
1 masthead
Ročník XXXX.
2 masthead
V Praze, v pátek dne 6. prosince 190l.
Praha
3 masthead
Číslo 336
4 article
Na rauní a odpol. listy O přílohami (.Naněný Obzor“ ve stiedu a „Literární Hlidka v patek) předplácí se: Praze v sduinlstraei s mě ne čtvrt leta . . . . . 6 R — s dvojí denáškou ns nlele zs čtet let ve aísi. 7 K 80k za něsíe Pešleut nčníe nnli:. ... R oi s dvojí záslliou so sa ně kgi
Praha
5 article Körbrova odpověd.
Körbrova odpověd. Bylo-li toho zapotřebí, aby v této vážné chvíli těžké státní krise právo i pravda rozumnost i spravedlivost našich základníeh požadavků politických a národních byly ještě jednou před soudem dějin lapidárně prokázány, bylo-li dále toho zapotřebí, aby před týmž soudem byla důvodnost naší opposice neústupné proti nynějšímu regimu Körbrovu náležitě ospravedlněna, stalo se tak posledními řečmi našich zástupcův dra. Pacáka, dra. Kramáře, dra. He- rolda, dra. Fořta a dra. Žáčka věru co nejdůkladněji a nejzdatněji. Všechen vládní, a což skoro stejné jest, všechen německo-centralistický tisk chvěje se dnes netajenou zlostí pod šlehy a ranami české pravdy, které dopadaly se stejným důrazem na hlavu Körbrovu jako na tábor německých našich nepřátel. Marně lapá po nápadech a protidůvodech, jimiž by vyvrátil správnost našeho stanoviska, že jest neslýcha- nou zvráceností, jíž nikdy neuznáme a jíž se nikdy nepodrobíme, aby náro nám nepřátelský vyměřoval nám míru našeho práva a naší ná- rodní svobody, jak tomu chce vláda Körbrova, tážíc se při každém našem poža- davku německé levice, co tomu říká, sou- hlasí-li či nic, a jakmile levice řekne ne, ihned také naše požadavky odmítá, aniž by uvažovala slušně a rozumně, má-li německá levice k odporu svému důvodů spra- vedlivých a věcně podstatných, či tropí-li jen svévolný schvál vzdor proti dobrému právu, ži- votní potřebě a srdečným tuž- bám šestimillionového národa českého?
Körbrův Pacák Žáček He rodný svoboda
6 article
Marně lapá německo centralistický tisk po nápadech a protidůvodech, aby vyvrátil naše přesvědčení, že nelze vyváznouti ze čtyřicetiletých zmatků ústavních, národníeh a politických v tomto soustátí, leč bude-li ten cislajtánský parlament zbaven všech zá- ležitostí, které — nejsouce všem národům a zemím společnými — po rozumu i právu mu ani nenáležejí, nýbrž patří v právomoc sněmův zemských, jako zejmena veškeré dů- ležitosti a otázky národní, o nichž by se národové doma na svých řádně slože- ných sněmech zemských mnohem dříve a snáze dohodli a vypořádali, nežli v tom nemotorném, nespravedlivě složeném parlamentě vídeňském, ve kterém máme jen povinnosti, ale žádné právo, ve kterém ně- mecká menšina diktuje za kulisami svou vůli vládě, nechtíc sama nésti za osudnou politiku vládní zodpovědnost, kdežto opět vláda hledí svalovat zodpovědnost s beder svých na parlament, »aby mohla dospěti k politice katastrofální«, jež by měla pro říši zajisté následky přeosudné.
7 article
Ti, kdož všecky tyto trapné poměry zavinili — trefně poznamenal dr. Pacák — ti chtějí »černého Petra« podstrčiti nám vláda hledá nějakou stranu, na niž by sv lila zodpovědnost za vše, co hodlá sama provésti. Strana strká straně »černého Petra«. Vláda strká jej parlamentu a parlament, čili naši dobrodinci v něm, hledí jej podstrčit nám Mladočechům. Ale my klidně odha- lujeme tuto hru a konstatujeme, že jsme vzdor všem provokacím, jež by přivedly z míry i ten nejtrpělivější národ světa, za- chovali si rozvahu a nepodnikli žádného útoku na život tohoto parlamentu, nýbrž nehnutě, v paži zbraň, přihlížíme jeho bíd- nému skomírání. Kdyby se Němcům bylo stalo to, co nám 17. října 1899, zdaž by nebyli dávno rozbili parlament v trosky? My Čechové však, jakkoli dobře víme, co značíme pro berní i brannou moc, pro velmocenské postavení, dynastii a kulturu této říše, doposud trpělivě čekáme, dostane-i se nám spravedlnosti a práva nám náleži- tého v ní? Jak se ale naproti tomu chová vláda se
Pacák Petro Němec Čecho
8 article
svou německou levicí vůči nám? Naprosto neupřímně, záporně, odmítavě, ba nepřá- telsky, beze všech slušných důvodův. Proč nám nechtějí vrátit vnitřní úřadní češtinu do správy našich vlastí? Ublížila snad právu Němců v nejmenším, či utrpěla snad říše a spořádanost správy státní nějaké škody po ta dvě léta, co rovnoprávnost ja- zyka našeho byla v úřadech českých prove- dena? Dokaž toho, kdo můžeš! A jaké újmy utrpěla by říše nebo Němci. kdyby pro český národ na Moravě zřízena byla česká universita, pro Slovince v Lublani slovinská a pro 3 milliony Rusů haličských ve Lvově ruská? Proč a nač se těmto přiro zeným kulturním potřebám Slovanů v říši převahou slovanské rakouská vláda s Němci vzpírá? Ať vytasí se s rozumnými, slušnými námitkami a důvody — rakouskými, může-li? Ano, v tom vězí suk všeho: toto byro- kratické ministerstvo nemá ani vůle, ani od- vahy, ani schopnosti, aby rozřešilo otázku českou a s ní otázku rakouskou po zdravém rozumu a příkazu nestranné spravedlnosti; ono netroufá se německým hegemonům po- stavit a odpověděti jim správně: »Není žádné pomoci; základní článek ústavy ra- kouské, zaručující rovné právo všem národům a jich jazykům národnímv úřadě, ve škole a v životě veřej- ném, musí býti konečně poctivě prove- deno; — přetížený ústřední parlament musí býti pro život svůj zbaven všeho, co náleží po rozumu a po právu ve svézákonnost a svéprávnost zemí, a musí býti zcela jinak, spravedlivěji složen, než nyní jest, má-li býti skutečným, pravým zastupitelstvem říše, téměř z dvou třetin neněmecké, — jedině tak může býti říši zjednán nezbytný pokoj, míra zdar!« — K tomuto jedině mož- nému východišti z osudného blu- diště 40leté státní krise poukázali zástupci naši v těchto dnech znovu s veškerou možnou přesvědčivou silou vládu Körbrovu.
Němec Slovinec Rus Morava Lublaň Lvov
9 article
Leč jaké dostalo se jim od p. Körbra odpo vědi? Chce prý i po všech těchto výkladech a stížnostech našich setrvati na své posa vadní methodě politické: nejprvé opatřovat potřeby státu, pak národo-hospodářské po třeby lidu, chovaje při tom naději, že »po- lepšení hospodářských poměr zmírní politické protivy a na- ladí strany ke smíru národ- nímu.« Kdyby prý ale tato naděje vlády selhala, kdyby příští dorozumívací konference česko- německé nevedly ke smíru a následkem toho parlament zůstal tak rozladěným, jako je dnes, pak prý vláda Körbrova rych le se odhodlá k činu: to jest — k jeho rozpuštění! Ejhle, to jest celá státnická moudrost Körbrova! Rozpuštění parlamentu a nové volby! Ale bude tim něco spraveno? Bude tím státní krise, v níž hyne Rakousko od čtyřiceti let, zažehnána? Ani nejoddanější Körbrův orgán nemůže vystihnouti, že by se tím vnitřní situace Rakouska i jen v nejmenším polepšila. Svou řečí včerejší ohlásil nám p. Körber toliko, že je naprostým naším politickým odpůrcem, jenž zamítá všecky naše rady a chce pro- vésti svou vůli proti národu našemu, děj se co děj, ale jak doufá touto svou metho dou zjednati Rakousku mír, spokoje- nost, úvěr a blahobyt, na dlouho li doufá proti rozhořčenému, ne- spokojenému, v krajní opposici dohnanému národu českémua proti nevoli a odporu ostatních trpících národů slovanských se svou německo-nacionální poli- tikou obstáti: toho — nepovídá, poně vadž sám toho neví. A takový hazardn hráč má říditi otěže Rakouska ? —
Körbrův Körber Rakousko
10 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 5. prosince. (Svolání zem ských sněmů.) Vedle zemského výboru ha- ličského, jenž se domáhá aspoň třídenního sně mování před Novým rokem, aby se moh schváliti zatímný rozpočet na příští rok, vy jednává s vládou také zemský výbor štyrský aby se tamní sněm mohl sejíti aspoň ke krát kému zasedání ještě letos. O korutanském sněmu jest už známo, že se letos nesejde. Za to zem ským výborům dolnorakouskému a slezskému vláda již slibila, že tamní sněmy budou svolány ještě před Novým rokem. Oba tyto sněmy nutno svolati, aby prý mohly upraviti zemské hospo dářství. A sném království českého V Praze, 5. prosince. (K situ a ci.) Orgán hornorakouských klerikálů, »Linzer Volks- blatt«, v němž projevuje své mínění dr. Eben- hoch, pojednává o situací a přiznává, že při nynějším nepříznivém parlamentním stavu vy cházejí patrně na jevo nedostatky cen- tralistické ústavy. Sněmovna jest pře přiliš obtížena svou širokou agendou. Má-li se každý národní spor vyřizovatí před forem řišské rady, jest nemožna vůbec každá plodná práce sněmovny, jakmile nastane sebe menší rozčilení.
doktor Eben Praha Linzer Volk
11 article
Rozpuštění sněmovny neodpomohlo by zlu; na- opak, z nových voleb výšli by radikální živlové ještě více posíleni. Zavedení absolutismu bylo by pak vůbec na pováženou. Nyní ukazují se již smutné následky vládní kapitulace před násil- nostmi menšiny. V Praze, 5. prosince. (Tyrolské s ně- movní volby.) Také druhý volební der v Tyrolsku skončil ústupem strany starokleri- kální. Ztratilať městský volební okres hallský v němž zvítězil německý radikál, v Brixene pak, jenž byl dosud nejpevnější hradbou kleri kalismu, a kde stáli proti sobě kandidáti kleri kální, novoklerikální a liberální, byla volba ne- rozhodná, tak že dojde na volbu užší. Celkem zvoleni 3 klerikálové, 2 němečtí nacionálové jeden německý radikál a pět Vlachů; v něme ckém Tyrolsku jsou nutny dvě užší volby.
Vlach Praha Tyrolsko Brixen
12 article
Z Lublaně, 4. prosince. (Slovinská uni- versita.) V pondělí odevzdala deputace neděln schůze, záležející ze starosty Hribara, R. Šegy a V Petričiče, zemskému presidentu bar. Heinovi resoluci v níž se slovinský národ dovolává zřízení university v Lublani. Zemský president slíbil deputaci, že pošle resoluci vládě a při tom sdělil, že sám už měl pří ležitost vyložiti písemně i ústně ústřední vládě i panovníku své mínění o založení lublaňské univer- sity. Bar. Hein projevil na rozhodujících místech své přesvědčení, že by lublaňská universita měla býti zřízena tak, aby hověla nejen potřebám Kráňska slovinského národa, nýbrž i potřebám všeho oby- vatelstva z Dalmacie, Přímoří a po případě i z již ního Tyrolska. Má tedy na mysli universitu slovinsko vlašskou, jak ji původně žádali i Slovinci. Z Krakova, 4. prosince. (Hromadné vy- stoupení ruských posluchačů ze lvov- ské university) budí oprávněné obavy též v neodvislém časopisectvu polském. »Glos Nar.« od- suzuje sice krok ruských akademiků, pokládaje jej za ukvapený, ale ihned dodává, že také správa lvovské university není bez viny a musí na ni padnouti podezření, že ledaco z toho, co učinila, nebylo řádně promyšleno a dosti diplomaticky provedeno. Hnutí ruské mládeže zavinil děkan theologické lakultyp Flálek, jenž odepřel svůj podpis na indexy, vyplněné rusky. Od té chvíle hnutí rostlo a má nyní za ná- sledek, že 440 ruských posluchačů opouští universitu s přesvědčením, že s nimi se strany polské nebylc jednáno spravedlivě. Podobně píše »Náš Gtose: »Vina smutných udá lostí Ivovských nespadá jen na ruské akademiky Universitní správa mohla aspoň z části zažehnat bouři, kdyby nebyla jednala tak bezohledně o stře, jak jednala na počátku houtí.e
Hribar Hein Glos Ruska Lublaň Dalmacie Krakov
13 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. Skandál v kyjevském Slovanském spolku. Čech, který byl přítomen skandálu za pře nášky p. Verguna, již kyjevský Slovanský spolek uspořádal ve velkém sále university sv. Vladi míra, nám píše: Skandál tento i na člověka sil ných nervů působil způsobem skličujícím, ubíje- jícím. Zjištěno bylo, že byl připraven dva dni napřed a proveden protislovanskou mládeží, jež bohužel je po vétšíně slovanského původu. Plat to o Polácích a tak zv. »Rusínech«, jimž sta- tečně pomáhali Gruzíni, Arméni a Židé. Pan Vergun je rodem haličský Rus a nechce slouti »Rusínem«. Tato difference zavdala příčinu k demonstraci proti němu, již všechny zdejs
Vergun Vlad Polák Rusín Gruzín Armén Čechy
14 article
listy a všichni slušní a rozvážní lidé odsuzují »KiBcroe Cono« uveřejnilo pěkný úvodní člá- nek o pohostinství, jež Slovany vždycky vyzna čovalo a bylo od nich zachováváno i naproti ne- přátelům. Neslovanům může se zdáti místným porušiti právo pohostinství, ale Slované takovým porušením sebe samy nectí a zhanobují. Náš dopisovatel uzavírá: »Aby se podobn věci díti nemohly, je věcí ruských rodičů, ru ských učitelů, ruské správy a opakuji ještě jed- nou: ruských rodičů.« Němci a Slované. Vřesenské oběti prušácké spravedlnost pořád ještě jsou předmětem úvah časopiseckých. Varšavské »Slovo« při té příležitosti roz- bírá poměr Němců ke Slovanům vůbec a správně praví: Nyni musí býti všem jasno, že v poměru Teutona ke Slovanu nic se nezměnilo po všecky věky od surově barbarského boje »ohněm mečem«, jejž se sousedními Slovany vedli kř- žáci, až do našich časů. Různost byla v prakti- kách tohoto zvířeckého pronásledování, jimiž Němci zdánlivě se přizpůsobovali požadavkům chyile. Némcům, jak patrno, obzvláště zalibil se výrok Moltkův, že jich nikdo nemiluje, ale každý se bojí. Oni skulečně si přejí, aby se jich báli. Ano, my souhlasíme, že se jich všem jiným ná- rodnostem třeba ne báti, ale varovati: hnězden ský process je tak křiklavým svědectvím jejich nesnášelivosti, že ne pouze Poláci musejí se cítií ohroženými. A Rakousko, »slovanské« Rakous ko jak říkají tamní Slované, spl. ..
Slovan Němec Teuton Moltkův Polák Rakousko
15 article
Poláci pod německým jhem. »Leipziger Neueste Nachrichten« nalehaj na německou vládu, aby neváhala užiti prot Polákům nejnásilnějších opatření Zejmena radí, aby zakázala vydávání všech pol ských časopisův, aby zakázala kněžím katoli ckým i protestantským polsky kázati, aby zaká zala uživání polského jazyka ve spolkovém veřejném životě; aby trestala i soukromé vy učování polskému jazyku, hlavně pak aby pol skou půdu vyvlastnila a Polákům zakázala jine půdy nabývati. Dělnici polšti, jak známo, nejsou ani bez- národní, ani mezinárodní, tím méně renegáti Vláda již dávno zanáší se myšlénkou zakročit proti nim pro jejich národnost, je však tak opatrna, že by nerada poškodila německý prů mysl. Proto dává policejně a politickými úřady sbírati po továrnách a průmyslových závodec materiál o tom, jaké účastenství Poláci mají německé průmyslové výrobě. Že tu jde o nové opatření proti polské národnosti, zřejmo z toho, že úřady žádaji od továrenských správ, aby jim udaly, kterak a jakým počtem dělníci u nich zaměstnaní účastní se polského snárodního ruchu, čitají-li polské časopisy a jsou-li členy polskýeh spolků.
Polák Leipziger Neueste Nachrichten
16 article
Burové váhají uzavřiti mír, V předvčerejší brusselské poradě burských vůdcův prohlásil Leyds, že až dosud nebyly Anglií učiněny žádné nabídky na mír, jež b přijatelný byly. Samosprávu pod dozorem pověstného nepřítele svého Milnera — guvernéra kapského — Burově nepřijmou; ostatn mají prý dosti zbraně i střeliva, aby mohl v boji aspoň ještě pět let pokra čovati. Miss Hobhousová, kteráž rozproudila v Angli agitaci proti nelidskému zacházení s burskými ženami a dítkami v koncentračních táborec v jižní Africe, byla — jak známo — když při plula nedávno z Anglie do jižní Afriky, mocí dopravena s břehu zpět na loď a odvežena opě do Anglie. Miss Hobhousová prohlašuje nyní že Anglie nezná takového sumárního řízení, jež ona vytrpěti musila i podala proto prot Kitchenerovi a proti Milnerovi jich důstojníkům (Viz také telegram o její žalobě proti urážkám anglického tisku. Pozn. red.) v Londýně obžalobu i na odškodné pro odnětí osobní svo- body-
Burová Hobhousová Kitchener Milner Angl jižní Afrika Anglie Londýn
17 article
V Praze, 5. prosince-
Praha
18 article
V drobném prodejte rsaní čí-lo o sobě . . . ra Sh odpolejní . . . . . . . za 2b ve slialkách ua venkověo ranní číslo, . . . . . . . 10 nb sdpolodní- Inseráty plaší se hetevě napřed. Fřsdplaceni s jnserty přijlná sdmísl- strace v Harisnské ulici 4. s. Tam nácházajíiaa t4š redakee Glskárna a ozpedšve „Národnich Lilsta“. Bekopisy se nsvraerji.
Harisnský ulice Tama Národnich Lilsta
19 article
Mezi černochy jižní Afriky ne- pokoje vzrůstají. Zvláště chování se Basutův budí v Angličanech obavy. Lord Kitche- ner koná přípravy proti případnému povstání černošskému. Vřesenské události na říšském sněmu německém. Polští poslanci v říšském sněmu německém usnesli se podati ke kaneléři říšskému dotaz. jaké stanovisko zaujímá vůči událostem vřesen- ským. Dotaz bude podán, jakmile Poláci, jichž jest ve sněmu 14, opatří si dostalečný poče podpisův.
Basutův Angličan Kitch Polák Afrika
20 article Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů. Z Vídně, 5. prosince. (C.-B) Rozpožtový výbor přijal vládní předlohu, jíž vydávají se pravidla o pensích katolických du- chovních na obecně užitečných ústavech, duchovních úřadníků při katolických ordinariátech, konsistořícn a bisk. seminářích; předlohu o platech a pensícn system, učitelů na pravoslavném bohosloveckém ústavě v Zadru a předlohu o pensích system, uči- telstva na římsko-katolických a řecko-katolických bohostoveckých ústavech diecesních na hlavním bohosloveckém ústavě v Gorici a Zadru Potom rokovalo se o kap. XXVI. lit. 12 mini- sterstva obchodu »Pošty a telegrafy« (ref. posl Hofmann-Wellenhof) Ministr obchodu bar. Cal! konstatoval, že za- vedena akce k zlepšení poměrů poštovních výpravčích a manipulačních diurnistů poštovních a telegrafních Její nesnáze záležejí ve značně větších výdajích přílišném počtu výpravčích a jejich různém vzdělání a způsobilosti. Finanční nesnáze by byly překonány již, neboť do rozpočtu vřaděna příslušná suma. Na odstranění druhých nesnází je předložen poštovním ředitelstvím za dobrozdáním příslušný návrh, jehož hlavní závady jsou: státní uslanovení a plat system. pomocných sil u erárních i mimoerárních pošt, po volení větších platův a dostatečná pense.
Hofmann Cal Vídeň Gorica
21 article
Odpovídaje na různé stížnosti a přání ubezpe- čoval, že stará se o zdokonalení telefonův, avšak musí držeti se v mezích rozpočtu. Rozpočtová po- ložka je věnována z většího dílu na zdokonalení telefonní sítě vídeňské, avšak ministr financ slíbil pro příští rozpočet větší sumu, takže bud možná zdokonaliti také jiné sítě. Nejprv musí se dbáti na výnosnější. Slibuje různá spojení v zemích českých a Dol. Rakousích. O Skénově návrhu na převzetí 16mill. K z investiční půjčky a jejich po- zdější vrácení mohl by rozhodnouti ministr financí. Posl. dr. Kurz stěžoval si na nedostatečné nerovnoměrné sestátňování poštovních úřadů a ukázal na to, že teprve 1. listopadu t. r. byly v Haličí se- státněny poštovní úřady: Nižnijov s ročním výnosem 2029 zl., Mikolajev s 3039 zl., Halicz s 4885 zl., kdežto v Čechách ještě stále čekaji na sestátnění města Skuč s ročním výnosem 28.240 zl. Červený Kostelec s 27.679 zl., Humpole s 18.647 zl., Úpice s 19.870 zl., Sušice se 16 194 zl.
Skénův Posl Rakousy Halič Čechy Kostelec Úpice Sušice
22 article
Proto táže se vlády, dle kterého regulativu postupuje při sestátňování poštovních úřadů. Dále stěžujesi na zdlouhavost prací při rekonstrukci pražské sítě telefonní a přeje si zvýšení dotace na rok 1902 nejméně o 500.000 K. Jihozápadní Čechy po- strádají dosud spojení telefonního; nejhůře jsou dotčena města Klatovy, Sušice, Strakonice a Písek. Také Příbram jest beze všeho telefon- ního spojení, jakkoliv právě tam by erár sám měl velký zájem na takovém spojení. Nedostatkem spo- jení telefonního mezi Plzní a Budějovicemi jsou veškerá lázeňská místa odkázána na jedinou linti Plzeň—Praha, tak že se v letní saisoně často stává, že lázeňští hosté musejí čekati po calé hodiny. někdy i půl dne, nežli se uprázdní linie a nežli se dostanou k hovoru. Řečník stěžuje si dále na zákaz podávati české kvitance u poštovních úřadů v Č- chách a ukazuje na to, že úřadníci ostatních ressorin bez všeliké překážky dostávají služné na české kvi- tance. Řečník po celou dobu své B1leté služby ne- podepsal nikdy jinou kvitanci, nežli českou. Pošt- mistři v Praze a v předměstí jsou novou úpravoua zrušením doručovacích poplatků poškozeni tím způ- sobem, že nyní musejí opatřiti si drahé místnosti.
Čechy Klatovy Sušice Strakonice Písek Příbram Budějovice Plzeň Praha Čchy
23 article
Mohlo by se tu pomoci zvýšením paušálu o 3 stupně. Poštovní ředitelství v Prae stůně již po dlouhou dobu velice citelným nedostatkem úřadnictva, zvláště skrovným počtem vyšších míst, kterýžlo nepoměr jest patrný zvláště tehdy, porovnají-li se poměry ty s místodržitelstvím, ředitelstvím financí a zvlásté s finanční prokuraturou, kdež jest přes 609% úřad- níků VIII. až VI. třídy diétní. Odstraniti tyto neudrži- telné poměry lze jenom jiným rozdělením celéh ředitelství. Království české jest největším poštovním správním územím a jest nejvýnosnější zemí této poloviny říše. Kdyby se vyloučily Čechy, byla b poštovní správa cislajtánská ihned passivní. Úcpáva si tím vlastně prameny příjmů poštovní správa, když Čechy zanedbává. Řečník doporučuje dále žádost poštovních manipulantek, výpomocných sluhů v Če- chách a veškerého poštovního služebnictva, a dopo- ručuje, aby se vyhovělo žádostem ve příčině zrušení »slepých« tříd plafebních.
Čecho Čechy Prae
24 article FEUILLETON.
FEUILLETON. — a. V Praze, 5. prosince. V neděli pře svatou Kateřinou měl svatbu. Mohl ji míti mno hem dříve, ale plných třicet let na to zapo- mínal. Když konečně si vzpomněl, bylo mu ji osmapadesát. Dobrý muž, který zcela zvláštní talent mě státi se »zapomnětlivým professorem«, s nimiž téměř v každém čísle kde kterého humoristi- ekého listu se selkáváme. Byl by se jím nepo- chybně byl také stal, kdyby nebyl v posledním okamžiku zapomněl na program svého života nebyl se dal svésti přítelem Konvičkou, který jej dal na kvestuře do indexu zapsati jako právníka na místo filosofa. Mohl ovšem snadno omyl napraviti, však hrdina náš řekl: když už jednou tam jsem, tak tam zůstanu. A zůstal. Rád ale vždy jevil náklonnost k meditacím a odpor k věcem života všedního. Aby mu unikl, usadil se v obei dvě hodiny od města vzdálené, v malém domečku v přízemí a s dost velkou zahradou. Aby se mu neřeklo ale, že je škrob nebo brumbál, obral si za účel života konati díla lidskosti a poslání tomu věnoval se s takovým zápalem, že uspořádal kdys dokonce mezi přáteli sbírku pro chudáka nevinně v bídu upadlého, který mu z předpokoje odnesl zimní kabát. Za- pomněl na nešlechetný skutek, kterého se byl zatím dareba na něm byl dopustil. Jako apoštol humanismu pohyboval se hrdina náš téměř výhradně ve společnosti ženské.
Kateřina Konvička Praha
25 article
Byl rádcem různých dobročinných spolků žen ských, obstarával damám podniky a všecko, čeho bylo zapotřebl. Uprostřed paniček cítil se býti nejšťastnějším. Je to zvláštní, že na staré mládence mají největší vliv vdané matronya staří mládenci že nejraději se pohybují ve spo- lečnosti zralých paniček. Byl nejšťastnějším zářil radostí, když se kolem něho obsypaly a činily mu výtky, proč že se neoženil? Taková perla že neměla zůstati pohozena. A ještě sťast- nějšími byly paničky, když po takovém poká- rání se zvedl, opřel si ruce v boky a takovouto k nim měl řeč: »Spanilomyslné dámy! Vytýkáte mi, že jsem se neoženil. Garantuji vám svou ctí, že byla to věc nemožná. Ne, že by mne byla žádná nechtěla, ale proto, že já po každé byl bych jich chtěl aspoň pět. Nevěřite tomu? Dobrál Dejme tomu, že bych voliti měl dnes mezi vámi, co bych si počal? Neznal bych úkolu těžšího, než učiniti mezi vámi volbu pravou. Jste jedna roztomilá jako druhá a já bych raději se dal upáliti, než bych rozhodl se pro jednu z vás — pro všechny to ano.« »Vy sultáne!« — odvětila laškovně paní předsedkyně, pan rada se libezně usmál a tím byla episoda odbyta. Paničky ale se spikly a přísahaly svatý slib, utvrzený poutí na sv. Horu, že pana radu přece jen ožení. Vyhlédly mu ve známých kru- zích nevěstu, ne starou, ne ošklivou, n chudou, ne protivnou, ale také ne mladou a hezkou. Pan rada se nevzpečoval. Učinil sice kdysi slib, že se noožení, však šťastně naň zapomněl.
rada Hora
26 article
Jak rád bych se byl svatby zúčastnil. však pan ženich, přes to, že ve svém notieku na třech stranách měl mne zaznamenaného jako svědka a přes to, že když naposledy jsme byl spolu v hostinci, z každého cipu kapesního šátku udělal si uzel, zapomněl mne pozvat. Byl by ostatně na leccos ještě zapomněl, při čem se člověk při svatbě neobejde, však to na štěst měla na zřeteli nevěsta. Tak na příklad za- pomněl na kytice a na prsteny. V posledním okamžiku byli nuceni poslati pro ně ke zlat- níkovi. Snad ta ze zapomnětlivosti přece ho vyléčí aspoň jí nebude lhostejno, roztrousí-li par manžel po různých místnostech do roka nej- méně padesát deštníků a tolikéž holí, anek přinese-li každého druhého dne jiný klobouk domů. Taký byl můj hrdina.
27 article
Jat útrpností nejednou jsem mu byl radou co činiti má, aby se ztrát tohoto druhu uvaroval, neboť svěřil se mi, že zapomnětlivose stojí ho aspoň dvacet procent rozpočtu a potom ten šklebivý smích soudruhů, kleří z pravidla jsou nejšťastnější, když přítel jejich je na lom nejhůře. Co do deštníků a holi jsem mu radil. aby nekupoval si už třízlatový resp. zlatkový »šund«, nýbrž opatřil si deštník anglický aspoř za jedenáct zlatých. Vysoká cena že ho bude k tomu mít na deštník stále myslit. Však patnáctizlatový deštník byl ten tam již třetí den. Jsou dva druhy zapomnětlivých Jedněm se představy hrnou v takovém množství že jedna zatlačuje druhou a že následkem toho žádná v mozku nezůstane trvale. K těm náležel rada. Druzí mají mozek zkornatělý tak, že jim do něho nic nevnikne. Takým rada nebyl. Proč ale jsem si právě na něho vzpomněl Proč? Proto, že i mně vyměnili včera nový klobouk. Panu radovi vyméňovali je napořád přes to, že v každém měl zlaté iniciálky plnou adresu svou v tak velikých písmenách, v jakých nyní opatřují své ateliéry zubní lékaři Pan rada již si zoufal, zejmena když při hodilo se mu následující. Je tomu již asi deset let, kdy ztratily s mu v jediném týdnu dva cylindry, a sice jednou v kavárně, po druhé v hostinci, jejž navštěvoval Nebyla to maličkost. Jeden z obou těcht cylindrů měl cenu 12 zlatých, druhý bylz desítku. Zasedl za stůl, dal si pivo a než mě třelí, byl cylindr fuč. Z počátku se domnival že mu cylindr berou z důvodů národnostních že ho donutiti chtějí, aby nosil klobouk jiný Aby svou neposkvrněnou českou firmu zachrání a dokázal, že je Čechem dobrým, věnova tentokráte 100 korun svatováclavského daru Ústřední Matici, však co se nestalo: týž týden ještě pozbyl cylindru třetího.
rada Čecho
28 article
Bylo sice dokázáno, že ochotně a zdvořile vlastní cylindry své, jež věšel si přímo nad hlavu, aby mu jich nikdo nevyměnil, sám šibalům podával, kteří mu je odnášeli, však ztráta tří klobouků za týden byla již taková. že si jí dokonce již i policie povšimla. Aspoň se nabídl jistý policejní vrchní komisař z naš společnosti, že záhadnou věc vyšetří. Nevyšetřii ovšem nic. Ale s tím třetím kloboukem to bylo tak Když totiž pan rada pozdě po půlnoci se pře svědčil, že nový jeho klobouk opět odnesen že mu tam zůstala pergamuška, kterou byl by na hlavu nevzal už ani švec z »Lumpaci- vagabunda«, dopálil se tou měrou, že zlost mrštil ostudou o zem a ji na cucky rozšlapal. Aby mohl dostati se domů, byl nucen vypůjčiti si klobouk od hostinského.
29 article
Když druhého dne rozčilen a plný vzteku vstoupil do kanceláře a nový, tento týden tretí klobouk, zavěsil na obvyklý hřeb, přišoural se k němu sluha Florián a se špulícími se úsly a s polo devotním, polo zlomyslným úsměvem mu nejpokornější činil sdělení, že pan rada ráčil včera odnésti z kanceláře jeho, Floriánův, cylindr .. »To byl klobouk váš?« — vyhrklo panu radovi z úst. »Ano, pane rado, můj. Zde, prosím, čistě vyžehlený klobouk váš, pane rado i prosil bych co nejpokorněji o svou — muchomůrku, pane rado.« »Člověče, člověče — zahřměl pan rada chopil Floriána za krk, že týž myslil nejinak, než že ho chce zaškrtit.« — »Já muchomůrku rozšlapal !« Však v okamžiku největšího affektu ozval se v panu radovi — humanista Pustil nešťast- ného Floriána, setřel si pot s čela a toneml bezným pravíl : »Váš klobouk za nic už nestál, vezměte si můj.« Dnes právě se mi sděluje, že odehrál se u radů první manželský výstup. Pan manžel zapomněl toliž, že je ženat že bydlí v Praze a večer po kanceláři zajelsi na svůj bývalý venkovský byt, kde nucen byl ztráviti noc.
Florian rada Floriánův Praha