Dne 10. srpna 1900.

KATOLICKÉ LITY.

Číslo 218. Strana 5.

Vévoda z Aosty vzdal purkmistrem obyvatelstvu jmé- nem královské rodiny díky. Z Milána, 8. srpna. (T. k.) Vlak s mrtvo- lou krále Humberta přijel sem o třech čtvrtích na 5. hod. a byl přijat na nádraží prefektem, členy obecní rady, úřady a hodnosty. Před nádražím na- kupily se davy obecenstva, které při příjezdu vlaku obnažilo hlavy. Vojsko vzdalo čest, načež vlak jel dále. Řím před příjezdem smutečního vlaku. Z Říma, 9. srpna. (T. k.) Již od nejčasněj- ších ranních hodin zavládá ve městě čilý ruch, který vzrůstá ještě, když vojsko posádky římské a z jiných posádek do Říma přivolané nastupuje a dle přede- psaného plánu se rozestavuje. Řím ve smutečním hávu. Na Piazza di Terminy, ve Via Nazionale, na Piazza Venezia, Via Plebiscito, na Corso Víttorio Emanuele, ve Via de Cestari a ve Via della Minerva, kudy pohřební průvod se má bráti, trčí obrovské sto- žáry, cypřišovými ratolestmi pokryté a slavověnci z palmových ratolestí a černými prapory vyzdobené, táhnouce se od jedné strany třídy ke druhé. Nesčetné prapory na půl stožáru a jiná smuteční výzdoba po- krývají okna a balkony domů, uliční lucerny a elek- trické svítilny černými rouškami zahalené jsou roz- svíceny, což působí dojmem nesmírně truchlivým. Co chvíli zaznívají zvony s Monte Cittorio a Kapitolu smutnými, táhlými zvuky, co chvíli slyšeti je salvy z děl. Nadmíru veliké množství lidí vlní se všemi ulicemi a staví mlčky a vážně za špalír vojska. — Všechny obchody jsou uzavřsny. Možno říci, že truchlí celý Řím. Příjezd vlaku s mrtvolou.

Vlak, který rakev královu přiváží, dorazil o 6. hodině 30 minut ráno do nádraží. Také tento vlak vyzdoben je černými prapory na půl stožáru spuště- nými. Rakev spočívá v salonním voze, jenž prapory a květinami proměněn je v bohatě vyzdobenou smu- teční kapli. Vévoda z Aosty a hrabě z Turina, kteří za jízdy konali čestnou stráž, nalézají se s předsedy senátu a sněmovny ve voze; mrtvolu královu provází mnich ze řádu kapucínů, který nad rakví stále se modlí. Aby rakev s tělesnými pozůstatky zvěčně- lého krále očekávali, dostavili se na nádraží: král Viktor Emanuel, italští a cizí princové, zvláštní vyslanci, diplomatický sbor a náčelníci úřadů. Výkrop tělesných pozůstatků kráte. O sedmé hodině osm poddůstojníků kyrysnických za všeobecného mocného vzrušení pozvedlo rakev a odnesli ji do smuteční kaple, která zřízena byla ve veliké dvoraně nádražní naproti Piazza di Termini. Také tato kaple vyzdobena je velmi bohatě. První dvorní kaplan msgr. Lanza za asistence duchovenstva vykropuje rakev.

Pohřební průvod. Po vykonaných obřadech obrovský smuteční průvod dal se zvolna na pochod. Švadrona jízdy za- hájila průvod. Pak následovala batterie děl, vojenská hudba, setnina ženijního sboru, prapor alpských my- slivců, oddíl námořní, prapor sestávající z chovanců vojenských ústavů, městská hudba, důstojníci pozem- ního i námořního vojska, velitel vojska k pohřbu vy- táhnuvšího se svým stábem koňmo. Dále sledují: deputace profesorů středních škol, jakož i vědeckých a uměleckých ústavů římských, purkmistři a obecní zastupitelstvc římské a turinské; předsedové a depu- tace civilních a obchodních soudů, akademický senát university v Římě, deputace akademií, vyšších škol, generální sekretáři a vrchní řiditelové s deputacemi úředníků ústřední správy státní a královské rodiny, profekt římský s radami prefektury, generálové po- zemního i námořního vojska, hodnostáři apelačních soudů, deputace vyšších oddělení ministerstva pro ve- řejné práce a vyučování, jakož i komitéty různých sborů vojenských, dále deputace ministerstva vojen- ství, vrchního velitelství, generálního štábu u námoř- nictva, zástupcové rady a velmistr rytířského řádu Annunciaty, konečně deputace vojenského soudu, nej- vyšší účtárny, kasačního soudu, státního soudu, ve- liký počet senátorů a poslanců. Za nimi ubírali se trubači. Dále ubíralo so duchovenstvo, asi jedno sto kněží a jedno sto mnichů, s farářem Kvirinálu v čele.

Na to ubíral se král Viktor Emanuel, za ním vévoda z Aosty, hrabě Turinský, vévoda Janovský, princ Viktor Napoleon, princ Ferdinand Janovský, vévoda z Oporta, kníže Černohorský, kníže Ferdinand Bulharský, velkokníže Petr Ruský, Jeho c. a k. Výsost arcikníže Rainer, princ Jindřich Pruský, princ Kri- stian Bedřich Dánský, vévoda ze Sparty, princ Fer- dinand Bavorský, jakož i princ Siamský s družinou. Na to následovali rytíři řádu Annunziatů, vy- slanci, náčelníci zvláštních poselstev, mezi nimi vé- voda Argillský, generál Lede, princ Pius Savojský, jakož i zástupci Argentýny, Brasilie, Costarica, Ja- ponska, Mexika, Monaka, Nizozemska, Belgie, Peru- anska, Rumunska, San Marina, Saska, Srbska, Spo- jených států, Švédska, Novéžska Turecka a Uraguaye a konečně deputace cizozemských pluků, jich majitelem král Humbert byl. Na to následovala rakev s mrtvolou krále po- ložená na lafetu jednoho děla, tažená šesti koňmi a obklopená důstojníky, hodnostáři civilních i vojenských úřadů, královských princů a zvěčnělého krále Hum- berta, jakož i kyrysníky s prvním generálním poboč- níkem královým v čele, generálem Adogardem de Quinto na koni s kordem královým. Skupina tato ponurým svým dojmem působila nesmírně truchlivě. Lidé, spatřivše rakev, ve které spočívalo mrtvé tělo královo, propukli v hlasitý pláč.

Po pravé straně rakve kráčeli: ministerský před- seda, první místopředseda senátu a rytíř řádu Anun- ziatů Crispi. Bezprostředně za rakvi brali se dvorní ceremonář se železnou korunou, kaplanové královi, zástupci obecní rady v Monze a kathedrální kapitoly v Monze, kteří železnou korunu doprovázeli. Nyní veden jest válečný oř králův, zahalený černou pokrývkou. Průvod uzavírají prapory pozem- ního vojska, doprovázeny četnými strážemi, vědecké a občanské korporace a ústavy, deputace obecních zastupitelstev z venkova, spolky a korporace s pra- pory a věnci, povozy členů obecní rady římské, se- nátu a sněmovny a švadrona jízdy. Konec průvodu ještě ani nepokročil, když přední část jeho dostoupila Pantheonu. Ve všech ulicícha po všech náměstích, kudy průvod se ubíral, naplněny byly nesmírnými zástupy lidstva, všecka okna, bal- kony a terasy domů byly obsazeny. Všude zavládalo nábožné ticho, hlavy všech byly obnaženy. Na Piazza di Pantheon shromáždily se za vojenským špalírem nepřehledné davy lidstva, i zde všecka okna, balkony, ba i střechy byly plny lidí. Výzdoba Pantheonu.

Zevnější výzdoba Pantheonu byla velmi prostá. Pod portikem byly dva velké oltáře, na kterých ho- řely svítilny. Na úpatí oltářů ležely věnce bronzové i květinové, pro které nezbylo již místa v Pantheonu. Pod prostředním výklenkem naproti hlavnímu portálu nachází se veliký kříž. Veliké černé prapory s cypři- šovými věnci obklopují smuteční nápis. Vnitřek ko- stela vzbuzuje dojem velikolepý. Katafalk, bohatěa nádherně vyzdobený, postaven je uprostřed; jeho etruský sloh harmonuje se slohem kostela. Jest 7 m. vysoký a nalezá se na podstavci metr vysokém, na který také věnce jsou položeny. Hořejsí část kata- falku ozdobena je fialovým sametem se stříbrnými pruhami a palmovými ratolestmi. Sem také položeny byly věnce princů a vynikajících osobností. Nad ka- tafalkem je baldachýn se železnou kopulí, nesenou 16 uměle provedenými sloupy. Na sta lampiček v kopuli umístěných rozlévá lsvé světlo na katafalk. Každá kaple osvětlena je 12 lampami, v kapli, ve které nalezá se hrobka krále Viktora Emanuela, hoří 32 svítilny. Chrám osvětlen je kromě toho 480 vosko- vými svícemi, z nichž 48 hoří podle katafalku v ohromných, uměle provedených svícnech. U hrobu.

Když rakev před kostelem stanula, byla osmi kyrysnickými poddůstojníky zvednuta a nesena do kostela, kde arcibiskup janovský msgr. hrabě Reggio v plném ornátě, obklopen kapitulou chrámovou, rakev očskával. Rakev byla pak pozvednuta na katafalk, a na ni položeny železná koruna, helmice a kord králův. Při pohledu na to uchvátilo přítomné hluboké vzrušení. Vzhledem k obmezenému místu byli zde pouze princové královské rodiny, cizí knížata se svými družinami, diplomatický sbor, ministři, členové parla- mentu, vrchní důstojnictvo státu, zvláštní vyslanci, hodnostáři koruny, zástupci armády a úřadnictva a jen malý počet zvaných osob. Rakev vykropena pak v tichosti, bez hudby, dle všech pravidel obřadních, načež sloužena mše sv., při níž velký římský orchestr se sborem 180 pěvců, řízen Mascagnim, provedl sbory od Palestriny a jiných proslavených italských skla- datelů. Umělecký přednes u všech posluchačů způsobil dojem neobyčejně hluboký. Pohřeb měl průběh impo- santní a hluboce dojemný. Po pohřbu. Z Říma, 9. srpna. (T. k.) Královna Helena a královny Margherita a Maria Pia byly smutečním obřadům v Pantheonu s princeznami královského rodu přítomny až do konce. — Když se arcibiskup janovský ubíral k rakvi, aby mrtvolu krále vykropil, poklonil se králi a královně. Královská rodina a cizí knížata vrátila se o 11. hod. do Kvirinálu.

Nebezpečná tlačenice při pohřbu. Z Říma, 9. srpna. (T. k.) Následkem ohromného návalu obecenstva při pohřbu krále Hum- berta došlo na některých místech k nebezpečné tla- čenici. Ve Via Serpenti utrpělo asi 30 lidí pohmož- děniny a asi 20 jiných lehká zranění. Poslední list krále Humberta. Z Berlína, 9. srpna. (T. k.) Včera večer přibyla do Wilhelmshöhe italská jízdecká štafeta, ve- dená poručíkem Bosellim a byla přijata císařem Vi- lémem. Poručík Boselli odevzdal císaři vlastnoruční list zesnulého krále. Smuteční projevy. Z Terstu, 9. srpna. (Tel.) Všecky veřejnéa soukromé budovy vnitřního města jsou smutečně ozdobeny. Obchody jsou uzavřeny, lucerny na ulicích jsou zahaleny rouškami a rozsvíceny. O 10. hed. se konaly slavné zádušní bohoslužby. Z Terstu, 9. srpna. (T. k.) Po smutečních bohoslužbách za krále Humberta udály se zde před italským gen. konsulátem výtržnosti. Demonstranti byli bez obtíží rozehnáni. Prohlášení ve sněmovně. Z Říma, 9 srpna. (T. k.) »Seccolo« sděluje: Ministrpresident prohlásil ve sněmovně, že král Viktor Emanuel v rozmluvě s ním v Monze pravil, že nynější zákony úplně stačí, aby se mohlo dobře vládnouti, jsou-li jen dobře prováděny. »Nepotřebu- jeme«, pravil král, »proto žádných vyjímečných zá- konů«. Přísaha nového krále. Z Říma, 8. srpna. (T. k.) Král Viktor Ema- nuel složí přísahu v sobotu o 10. hod. dop. Odsouzení anarchisté. Z Říma, 8. srpna. (T. k.) Giovanni Furno z Ivrie byl odsouzen pro schvalování kralovraždy na šest měsíců do vězení a Filippe Ricci z Tesara, který urazil purkmistra a zvolal »Ať žije anarchie!«, na 2 roky do žaláře.

Povstání v Číně. K osudu vyslanců v Pekingu. Z Londýna, 9. srpna. (T. k.) Podtajemník parlamentu Brodrick sdělil v dolní sněmovně: Obdr- želi jsme právě dva telegramy, z nichž jeden šifro- vaný Macdonaldem a datovaný v Pekingu dne 3. t. m. zní: »Obdržel jsem dnes váš telegram, doručený prostřednictvím čínského vyslance. Střelba z děl pře- stala 16. července, ale ve střelbě z pušek pokračovalo se s přestávkami dále jak se strany boxerů taki vládního vojska. Utrpěli jsme skrovné ztráty. Násle- dující Angličané jsou zabiti: Warren, David, Oliphant a kapitán Stronts. Raněno jest 26 Angličanů. mezi nimi kapitán Holliday a Wray a dopisovatel »Ti- mesů« Morisson. Všichni zranění až na jednu výminku jsou čilí. Ostatním Angličanům na vyslanectví vede se dobře. Celkové ztráty obnášejí 60 mrtvých a 110 raněných. Sesílili jsme své opevnění. Na vyslanectví jest 200 žen a detí. Čínská vláda nám dosud zabra- ňovala šifrovaně telegrafovati. Z toho jde na jevo, že se vede Macdonaldovi dobře. (Souhlas.) Máme také informace ve příčině pochodu. V telegramu našeho contreadmirála v Číně z Čifu ze dne 6. srpna se praví: »Spojenci počtem asi 12.000 mužů napadli dnes ráno rázně Cíňany u Hsiku, asi dvě míle od Tientsinu. Číňané byli zahnáni na útěk a pronásledo- váni. Pochod na Peking už počal. Z Říma, 8. srpna. (T. k.) »Agenzia Stefani« oznamuje z Hongkongu: Generál guvernér kantonský ujistil italského konsula, že doručil jeho telegram pro itlalského vyslancc v čungliyamenu. Císařským výno- sem ze dne 3. srpna bylo nuřízeno, aby se cizí vy- slanci v Pekingu odebrali pod ochranou čínského vojska do Tientsinu.

Rakouské vyslanectví vypáleno. Z Vídně, 9. srpna. (T. k.) Od rakousko- uherského zástupce v Pekingu, legačního rady Rost- horna obdrželo ministerstvo zahraničních záležitostí šifrovanou depeši z 4. t. m., která se považuje za authentickou a která oznamuje: Rakousko-uherské vyslanectví bylo i s inventářem a archivem 21. června vypáleno. Od 20. června hájili jsme společně s francouzským oddílem francouzskou vyslaneckou budovu, na kterou se nepřetržitě střílí z pušek a děl. Čásť této budovy zničena byla podkopy. Máme následující ztráty: Fregatní kapitán Thomann a tři námořníci mrtví, Boyneburg a 2 námořníci téžce zraněni, ale již mimo nebezpečí. Od 16. července jsou útoky bez většího důrazu. Čínská vláda nutí nás k odjezdu do Tientsina, nepřistoupili jsme však na to. Pochod na Peking stížen živelní pohromou. Z Londýna, 8. srpna. (T. k.) »Reut. kanc.« oznamuje z Tientsinu ze dne 28. července: V posled- ních dnech vystoupila značně Peiho asi následkem silných lijáků, což bude míti za následek zaplavení krajů, kudy chtějí postupovati spojenecké voje na Pe- king. Za doby dešťů je tudy pochod nemožný. K tomu druží se ještě překážky, které způsobili Čí- ňané uměle. Ačkoliv se všeobecně naléhá na oka- mžitý pochod, nesmí se zapomenouti, že nynější doba jest pro pochod v severní Číně daleko nejhorší. Ochrana obydlí cizozemců v Šangají. Ze Šangaje, 8. srpna. (T. k.) Z úředního pra- mene se sděluje, že admirál Seymour s místokrálem učinil přípravy k obsazení obydlí cizozemců v Šangaji anglickým vojskem.