Číslo 218.

V Praze, dne 10. srpna 1900.

Ročník IV.

Redakce, administracea expedice Praha, Pštrossova ulice, čísl0 200 —I Nefrankované dopisy se nepřijímají, rukopisy se nevracejí Nezapečetěné reklamace jsou porta prosty. Inserty účtujeme levně a při častější inserci po- skytujeme výhody Vycházejí denně o šesté hodině ranní V pondělí a po svátku vždy o dvanácté ho- dině polední. Jednotlivé číslo za 8 h.

NAIULICK Telefon redakce č. 1126.

Llo

Předplatné pro Prahu s donáškou do domu: 2.80 měsíčně . . . .. 8.40 čtvrtletně . .. celoročně . . .. K 33.60 Pro tuzemsko oštou: měsíčně . . . .. čtvrtletně . .. celoročně.. .. K 86.— Předplatné do cizozem- ska: Německa a Srbska: čtvrtletně . .. K 12.— celoročně.. .. K 48.— Předplatné do Ameriky. Francie, Švýcarska, Ita- lie. Belgie a Anglie: čtvrtletně . . . K 13.20 celoročně K 52.80 Telef, administrace I126.

Slunce vychází ve 4 hodiny 42 minuty ráno. Slunce zapadá v 7 hodin 27 minut večer. Pátek:

S v. Vavřin ce. Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Pade u sv. Gabriela na Smíchově od 9.—12. t. m.

Zemědělské syndikáty ve Francii. —a. V polovici července odbýval se v Paříži mezinárodní rolnický sjezd. Židovské světové no- viny o tomto sjezdu nepřinesly skorem žádných zpráv a psaly jen, že řečníci tohoto sjezdu mluvili proti stavu obchodnickému a proto pochopujeme, že židovské listy mají příčin dosti, aby o sjezdu tom mlčely. Předešlý mezinárodní sjezd rolnický, konaný v Pešti, obíral se dvěma důležitými otáz- kami: o terminovém obchodu s obilím a o stříbrné a zlaté měně a jejího vlivu na utváření se cen obilních. Jednání sjezdu toho vydala sama uherská vláda tiskem. Pojednání zde uveřejněná mají cenu trvalou. Zároveň s letošním mezinárodním rolni- ckým sjezdem konala se valná schůze všech rol- nických družstev ve Francii stávajících (syndicate agricoles). Sjezd pořádán byl v budově francouzské zemědělské rady v Paříži. Sjezdu předsedal mar- quis de Vogue!

Zemědělská družstva ve Francii vyrostla za tamějších panujících poměrů zcela jinak, než rol- nická společenstva u nás. Jak jsme minule uvedli, jest Francie zemí chalupníků a domkářů. Zde jest rozsáhlé vinaření, zelinářství, ovocnictví, které se intensivně provádí od majitelů malých pozemků. Středních rolníků Francie skorem nezná. Právě tento způsob hospodaření v drobném nutká majitele ku spolčování, které samo začalo plnou silou v letech osmdesátých se vyvíjeti. Fran- couzští chalupníci, kteří mají buď vinice nebo ze- linářské neb ovocné zahrady, jsou velice přičinliví a pracovití. Jest mezi nimi blahobyt a dosti značný stu- peň zámožnosti, anť i tento venkovský lid, až na katolické Bretoňsko, jest prosáknut známým ne- mravným systemem dvou dítek. Jest to sice pro rodiče pohodlné, když nejsou starosti o několik hladových krků, ale kam spěje celý národ, o tom podávají smutné a pádné důkazy číslice o straš- ném ubývání Francouzů, takže se upřímní synové tohoto národa budoucnosti hrozí.

Rolníci francouzští počali se v letech 80tých spolčovati za účelem odbytu, prodeje svých země- dělských plodin. Nyní je ve Francii asi 3000 rol- nických syndikátů se 700 000 členy. Účel těchto rolnických organisací jest různý. Jeden spolek má za účel prodej vína, jest to družstvo vinařské, jiný má za účel prodej obilí, družstvo obilní a podobné. V poslední pak době zakládala se také družstva nákupní. Kupují se hromadně potřeby pro členy družstva. Jest také mnoho družstev ku společnému užívání hospodářských strojů. Roku 1884 vydala vláda francouzská zákon o zřízování družstev. Na základě tohoto zákona začali francouzští malorolníci se organisovati. Nej- prvnější pokusy děly se s nákupem umělých hno- jiv. Továrny na umělá hnojiva nezacházely příliš poctivě s objednávkami menších rolníků, diktovaly vysoké ceny a posílaly špatné zboží, poněvadž na malé objednávce velkovýrobcům nezáleží.

Továrny byly však nuceny si zcela jinak po- čínati, když rolnické družstvo učinilo pro více členů objednávku velikou. Tu se snížily ceny, zboží se poslalo lepší jakosti. Následkem toho se- znali rolníci, jaká moc vězí ve společném jednání. Z mnoho malých lidí vyroste obr. Nyní se chopili také vinaři myšlénky spolčovací a objednávali spo- lečně americké révy, aby mohli révokazem zničené vinice opět dáti do pořádku. Pokusy šly konečně ku společným nákupům hospodářských strojů ku společnému užívání. Poněvadž ve Francii jest spousta malých par- cel, které patří do vlastnictví více než třem mi- lionům malorolníků, nemohou se upotřebniti ku spracování půdy a mlácení obilí a jeho čistění ve- liké parní stroje. Kam pak by se zaryl parní pluh do parcelky 2 neb 4 výměry, sotva by se otočil. Proto vidíme, že spolčení malorolníci francouzští kupují ku společnímu užívání hospodářské stroje menších rozměrů hnané petrolejovými, lehce pře- nosnými motory. (Dieselmotor.) Petrolejový motor

pracuje za hodinu pro jednokoňskou sílu za 25 centimů. Jakmile se myšlénka spolčovací hlouběji v lidu rolnickém ve Francii zakořenila, povstávala rolni- cká družstva dle místních potřeb s různými účely. Tvořila se družstva konsumní, obilní, zakládaly se společenské vinařské sklepy, Raiffeisenovy zá- ložny, kterých má Francie nyní po venkově asi 700, spolky ku pojišťování dobytka, proti škodám krupobitním, ku vzájemné podpoře. Někteří na- dšenci společenské hospodářské myšlénky doufají, že časem utvoří se rolnická družstva za účelem společenského polního hospodaření, asi jako byly naše staroslovanské zádruhy. Toho se asi sotva dočkáme. Smysl pro soukromý majetek a vyna- kládání vlastní práce na vlastní hroudě jest nyní v lidu příliš hluboko zakořeněn, než aby upustil od dosavadního soukromého hospodaření. Z toho stanoviska také s naprostou jistotou lze do bu- doucna tvrditi, že veškeré plány, mluvení a psaní socialistů v otázce zemědělské jsou čistým beblov- ským švindlem, který se nikdy neuskuteční. Myšlénka spolčovací si ku provedení velmi málo razí cestu v rolnictvu českém. Náš český rolník jest jaksi od éry cukrovarnické z let sedm- desátých, kde tolik majetku rolnického bylo po- hřbeno a různými úpadky záložen naplněn velikou dávkou nedůvěry ku společenským podnikům. Řekněme si to upřímně: je mezi námi příliš mnoho těch, kteří nemají schopnosti a vůle pro blaho bližního zříci se požitkářství vlastního. Řekněme to po křesťansku: kde není svědomitých, pocti- vých křesťanů, tam se marně domáháme sociálního pokroku.

Zprávy politické. V Praze, 9. srpna. K situaci. Jedinou domácí událostí je audi- ence Szella u císaře. Bylo by nemístné připínati k ní nějaké zvláštní kombinace. Tolik však předem tvrditi lze, že Maďaři nikdy přátely Slovanů nebyli, a že ani Szell přítelem rakouských Slovanů není. Ví- deňské listy nepřestávají tvrditi, že ku změně ústavy dojíti nesmí, ba že ani na znovuzřízení pravice nelze pomýšleti. Ríšská rada nebude prýlsvolána již v září, nýbrž až v říjnu. Avšak vláda prý ani o tom dopo- sud se neusnesla. Tak tedy k čemu se to píše? Zvláštní politickou moudrost dává na jevo »Frem- denblatt«, jenž píše: V Rátótu neudály se světoborné události. Hovoru o politické situaci se oba předsedové ministerstev nevyhýbali, než, užitečnější by bylo, nežli pěstovati různé domněnky a zbytečné konjunktury, kdybychom se jednou konečně zanášeli otázkou ozdra- vění parlamentu. Ozdravění nemůže do našeho zastu- pitelského sboru býti vnešeno z venčí, a s povděkem uvítati by se mohlo, kdyby toto poznání si razilo ce- stu. Neboť nejpovolanějším lékařem pro parlament jest a zůstane parlament sám.

Zatím papírová válka mezi Vídní a Peští trvá dále. Pešťský magistrát vrátil, jak známo, na novo notu jemu vídeňským magistrátem zaslanou s adresou magistrátu v »Budíně-Pešti« s poznámkou, že nota adresovaná magistrátu budínsko-pešťskému neplatí bu- dapešťskému magistrátu. Vídeňská městská rada usne- sla se ve včerejší schůzi přejíti přes přípis budapešt- ského magistrátu k dennímu pořádku. V odůvodnění usnesení toho bylo prohlášeno, že toto označení »Bu- dín-Pešť« není libovolné, nýbrž historické německé označení spojených nyní měst Budína a Pešti, kdežto označení »Budapešť« se užívá teprve po několik de- sítiletí a že budínsko-pešťský magistrát sám říšské hlavní a residenční město označuje celému světu ne- srozumitelným jménem »Bécs«.

Zahájení říšské rady. Vídeňská »Neue Freie Presse« oznamuje, že říšská rada bude svolána teprve začátkem října. Vláda se dosud o svolání říšské rady nerozhodla. Svatý Otec a zavraždění krále. Děsná událost v Monze má aspoň to dobré do sebe, že jaksi sblížila Vatikán s Quirinálem, stolec papežský se stolcem královským. Není to sice sblí- žení politické, je to však sblížení srdcí. Svatý Otec sotva že se o zavraždění krále dověděl, jevil veliké účastenství. Jeho soustrastný telegram královně byl první, jenž do Monzy přišel, značný počet kardinálů, arcibiskupové z Neapole, Turina, Capuy a od jinud zaslali královně soustrastné telegramy. Skoro ve všech městech italských duchovenstvo o své ujmě konalo modlitby a obětovalo mše sv. za krále. Arcibiskup janovský zaslal duchovenstvu kurrendu, v níž dal své vlastenecké smýšlení tak vřele na jevo, že mu za ně ministr kultu zvlášť poděkoval. Z toho povstala již jakási radost na náladu, jakoby k smíření mezi Vatikánem a Quirinálem bylo již na cestě. Třeba však, aby kombinace, jež se na tuto okolnost bez- děčně pojí, přijímány byly se vší reservou. Pod ja- kými podmínkami mohlo by se to státi? — Italie sotva se sřekne Říma. Leč i přes to, že do smíření politického v Italii je cesta ještě daleká: nicméně je symptomatická okolnost ta, že italský lid smíření to si přeje. Co budoucnost v lůně svém chová, ne- víme, ale tolik je jisto, že v nejlepších vrstvách ital- ského lidu jeví se touha vždy živější po smíření, — kdyby jen nebylo těch — zedná řů.

Sjezd sociální demokracie v Německu bude konán v Mohuči ode dne 17. září. Na sjezdu tom měl přednášeti zemřelý Liebknecht o světové. politice. Hrabě Waldersee velitelem v Číně. Císař Vilém prosadil jmenování nejvyššího důstoj- níka německé armády vrchním velitelem spojenců v Číně. Ruský car s radostí na tento návrh při- stoupil a z Paříže se oznamuje, že tamní listy jme- nování to vzhledem ku vysokému postavení hraběte a jeho válečnické pověsti přijímají s uspokojením. Pokud se schopnosti německého maršála týče, není nám možno udělati si o ní nějaký úsudek, neboť ve válkách r. 1866 a 1870 zaujímal hr. Waldersee dosti podřízené místo, a jeho jméno není s tehdejšími bitvami sloučeno vynikajícím způsobem. Jeho kariera jest čistě karierou v míru, podmíněná více méně blízkými styky s dvorem a proto zdá se nám také, že se při jeho jmenování jedná více o politický, než vojenský čin. Jak známo, hrají Angličané v Číně pradivnou úlohu a rádi by se zmocnili vrchního ve- lení, aby pak mohli z toho kořistiti. Jmenováním tak vysokého a starého důstojníka, jako jest hrabě Waldersee, budou přivedeni nejspíše do úzkých a nuceni podříditi se. V trůnní anglické řeči, kterou byl parla- ment uzavřen, praví se, že styky a poměry k evrop- ským mocnostem a Americe jsou trvale příznivé. V příčině války v jižní Africe vyslovuje trůnní řeč po pochvalném uznání statečnosti a výborných vojen- ských vlastností vojska naději, že annektování svo- bodného státu oranžského jest prvním krokem k spo- jené moci a těch zařízení, jež, tvoříce z počátku dobrou a spravedlivou vládu pro všechny, postupem času tak „ se mohou vyvinouti, že zabezpečí stejné právo a privileje královně v jihoafrických panstvích.

V trůnní řeči dále se činí zmínka, že anglické vy- slanectví, jakož i ostatní vyslanectva v Pekingu byla neočekávaně povstaleckou lůzou přepadnuta. Jsou obavy, že četní členové vyslanectev byli zabiti. Není ještě jisto, pokud čínské úřady jsou spoluvinníky tohoto děsného zločinu a zda anglický vyslanec a jeho rodina nalézají se mezi obětmi. Královna a její spo- jenci vynasnaží se co nejvíce, aby původcům tohoto bezpříkladného zločinu dostalo se spravedlivého trestu. Značné množství britského a italského vojska bylo vysláno k ochraně evropských vojínů v Číně a od- dělení anglického válečného loďstva v oněch vodách bylo silně rozmnoženo. Trůnní řeč poukazuje ještě k výpravě ašantské a k hladu a nouzi v Indii a po- jednává pak o vnitřních záležitostech. Boerské poselstvo. Páni Fischer, Wessels, Wolmarans a Leyds odjeli z Bruselu do Berlína. Socialistické volby v Italii. Minulou neděli byly konány dvě volby v okresích Budrio a Gon- zaga do sněmovny. V obou zvoleni byli kandidáti sociální demokracie, nerozlučné to družky anarchismu. Jestliže se toto stalo, kdy ještě dojem hrozné vraždy, spáchané na králi Humbertovi jest tak živý, pak musí každý doznati, že půda v Italii není jen slun- cem horká, ale mnohem nebezpečnější doutná všude v ní oheň — oheň to zřejmé revoluce. Příčiny to-