2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 5. prosince 190I.
Praha
4
article
Na rnuní o odpol. Irsty
o přílohami (.Nanéný Obror v
středu a „Literární Hlidka
v pátek) přadplšeí se
Praze v sduinistrae
na měsie . . . . . . 2 K —
Sk —n
na čtrrt leta . . . .
s dvojí dlenáškou
na měslo
7k
na čtvt lebo einivich:
9 K 80h
na nlele . .
Poštout
na nlrte
kal. . . .
ei
s dvojí zásilkou
so
as mětt
čtert let
Praha
6
article
Nová universita
Nová universita
Veřejné mínění v této polovině říše
zvláště ve středu národů slovanských, tak
jest zaujato svým obranným zápasem na
půdě organisace státnl, že skorem úplně
zapomíná na druhou, neméně důležitou,
v mnohém ohledu pronikavější — orga
nisaci církevní.
Tato nevšímavost může se státi přímo
nebezpečnou oněm národům této poloviny
říše, jejichž vyšší duchovenstvo ať již volky
ať nevolky čím dále tím zřejměji se podřizuje
převaze a vedení německého episkopátu.
kterýž z nenáhla toho dovedl, že jak oproti
státu tak i proti Rímu neněmecký ráz
většiny katolických věřících nejen se vše
možně stírá, ale že tato většina čím dále tím
povážlivěji v zamlklost upadá.
Jenom tak si vysvětlujeme, že na př.
nyní u nás v Čechách mohly se státi takové
přípravné kroky k rozdělení diécesí ve smyslu
německých přání, tudíž na úkor jednotnost
tohoto království, na jejíž obranu a uhájen
v oboru státním a politickém veškeré své
síly napínáme.
Než nedosti toho, němectví církevní
organisace jest tu již tak sebevědoméa
útočné, že zakročeno i proti krotkéa
skromné adrese, kterouž se české ducho-
venstvo prostřednictvím papežského legáta
ve Vídní obrátilo do Říma za odpomoc.
Jsou to nové, bohužel však smutné do-
klady staré zkušenosti a pravdy, že zápas
národa nesamostatného nemůže se obmeziti
pouze na pole státní, politické, že národ
musí práv svých hájiti a jich se domáhati
všude, kde nad ním, v něm aneb do-
konce proti němu jsou organisované různo-
rodé síly.
Čechy
Vídeň
Řím
7
article
Ani Němci, ani Maďaři nedopouštějí se
takovýchto nedopatření, ti i oni, ač hojně
opatřeni organisací státní na svůj prospěch,
neustávají stejně energicky a systematicky
zabezpečovati postavení své i na poli církev-
Postup německý neobmezuje se při tom
na prostředky, jakéž skýtá státní zákonodár-
ství a církevní právo, ale vede si zcela dle
Moltkova válečného umění; jedna část ohán
se hrozivým »Pryč od Říma«, druhá pak
zužitkuje mnohonásobně svou věrnost —
ten, kdo pohoří při tom, jsou neněmečtí n
rodové!
Zvláště pozoruhodná jsou však opatření
jakáž hierarchií cislajtánskou se stala v po-
slední době a o nichž se kus po kuse doví
dáme z »Vaterlandu«.
Nedávno uveřejněný pastýřský list, ja
kožto výsledek porad ve Vídni konaných.
zabýval se i četnými záležitostmi, jež nejsou
povahy čistě církevní. Tak na př. veřejným
stavem školství a vychovatelství, kteréž prý
vzbuzuje »obavy«. Obavy tyto jsou ovšem
jiného druhu, než obavy národů slovanských,
kteří se dosud marně dovolávají vybudování
svého školství — v tomto směru se zdá býti
stav školství pro pány hierarchy uspokojivým,
aspoň jsme tam na prospěch slovanských
škol nečetli ani slůvka, ale za to se doví-
dáme ze včerejšího »Vaterlandu«, že páni
hierarchové sami se postarají o doplnění
vysokého školství německého-
Čteme tam: Plán, zříditi pro Rakousko svo-
bodnou katolickou universitu v Solnohradech,
přibližil se o značný krok k svému uskuteč
nění; arcibiskupové a biskupové rakouští
vzali tuto záležitost do vlastních rukou.
Němec
Maďar
Moltkův
Řím
Vídeň
Rakousko
Solnohrad
8
article
Kdežto dosud mnozí katolíci k podniku
takovému se chovali pessimisticky, ač mu
přáli, nelze nyní již pochybovati o provedení
velikého podniku toho. Pročež nyní vzhůru
k účinné a obětavé součinnosti !« Dále uvádí
se obsah usnesení v příčině této nové ně
mecké university, že má býti v Solnohradech.
že hierarchové ihned požádají papeže, aby
podník tento schválil dle programu, již se-
staveného, že bude na to rozeslán oběžník
duchovenstvu a věřícím o tomto podniku.
dále že zřízen byl sedmičlenný výkonný ko
mitét, v němž zasedá i několik hierarchů ze
zemí slovanských.
Zajisté, že překvapí tato akce zvláště
ony slovanské národy, kteří se dosud marně
pro sebe dovolávají i jen jedině vysoké školy
ním.
9
article
a kteří by zajisté rádi viděli v čele akce této
své vrchní pastýře!
Ale co díme, v čele akce o vysoké
školství, vždyť ani my Čechové nemáme ještě
potřebných škol národních, jež musí opatřo-
vati z prostředků obětavosti národní naše
»Ústřední Matice školská« pro naše menšiny
Namítne se snad, že nová ona univer
sita v Solnohradě bude především čeliti ně-
meckému hnutí »Pryč od Říma.« Tu opě-
vzpomináme, že v nedávném listě pastýř-
ském nepokládá se německé »Pryč od Říma«
za hnuti zvláště nebezpečné, vždyť stejně
ostře vystupuje se tam proti odpadnutí ke
kacířství jako proti odpadnutí ku schismatu
(roz. pravoslaví), ač jest na prvý pohled
patrno, že německá hierarchie poukázáním
na »schisma« přikrývá onu agitaci německou.
Musí li se již zakročiti proti Némcům, ať také
Slované si něco při tom odnesou !?
Než i kdyby nová universita byla sou-
kromou, nemohli bychom nikterak srovnati
se s tím, aby břímě jejího zřízení a vydržo-
vání bylo uvalováno na slovanské katoliky,
tak jako těžce to neseme, že hierarchové ze
zemí slovanských se propůjčili ku provádění
podniku — jenž konec konců bude jen no-
vým článkem ku posile posice německé.
kteráž i ve své podobě klerikálné stejně
směřuje k udržení nadvlády německé, jako
Čecho
Slovan
Solnohrad
Řím
10
article
činnost méně opatrných a méně vypočítavých
skupin německo národních.
Nezapomínejme, že apoštolové slovanšti
Cyrill a Methoděj nenalezli nijakého ohledu
u souvěkých biskupů jiho-německých, ba že
Methoděj jimi byl trýzněn a po léta vězněn.
A jest tomu jen málo let, kdy rektor zdejší
německé university ve své installační řeči
(zprávu o ní přinesla svého času »Bohemie«),
prohlásil, že německá církevní organisac
u nás byla jen dvakráte ohrožena: poprvé
v době cyrillo methodějské, po druhé v době
husilské.
Vyšší duchovenstvo zemí slovanských
tak jako na př. vyšší duchovenstvo katolické
v Uhrách to činí, má pečovati o zachování
národní svéráznosti svých diécesí; ale do-
pouští-li, aby slovanský národní živel v nich
byl zatlačován a neotevírá-li mu na
opáčné stráně stejným způsobem chrámů
jinonárodních, samo upozorňuje na onen
dvojí loket, kterého se používá pro Němce
a pro Slovany i ve věcech církevních.
Ostatně i v oboru církevním osvědčuje
se totéž, jako v oborech ostatních: práva
se dostává jen tomu, kdo nad ním pilně bdí.
Katoličtí Slované doposud ve svých
obrovských massách vedou si příliš nesměle
a nesamostatně a tím se stává, že pozbý-
vají pevné půdy i když právo for-
mální zní v jejich prospěch.
Kéž nový podnik německý v Selnohradě
i mezi námi konečně zjedná průchod pře-
svědčení: že nedostatek programu jest stejně
nebezpečným ve svých důsledcích, nechť jde
o jakoukoli organisaci. Jednotlivec může se
uschovávati za svůj náboženský indifferen-
tism, může prohlásiti věc náboženství za
otázku osobního přesvědčení, ale to nezba-
vuje ho povinnosti, zaujati stanovisko k účin-
kům organisací, kteréž dopadají na vše c ek
národ.
Z parlamentních výborů.
Cyrill
Methoděj
Němec
Slovan
Uhry
Bohemia
Methoděj
11
article
Z Vídně, 4. prosince. (C.-B.)
Rozpočtový výbor rokoval dopoledne z
přítomnosti ministra financí o zatímném roz
počtu.
Posl. dr. Kramář žádal, by se povolilo po-
všechné rokování, předseda Kathrein se tomu
opřel a výbor přidal se k jeho náhledu.
Přešlo se tedy k zevrubnému rokovánío
dalším vybírání přímých a nepřímých
daní.
Posl. dr. Kramář konstatoval z události stav
jenž vylučuje v parlamentě všelikou politicky a ho-
spodářsky prospěšnou činnost, tak že jeho strana
nemusila křižovati vládní plány. Ve sněmovně není
žádného vedení. Princip většiny a menšiny neplatia
není vlády, jež by vnukla parlamentu, dobře organi-
sovanému parlamentu, účelnou politiku. Pracuje se
hrozbami a kdy nepůsobí, nechá se událostem
svobodný běh. Nové volby mohly by svésti lidové
zastupitelstvo ve vydaní ještě horším. Každá vláda
má počítati s fakty. V posledním zasedání německé
strany prohlásily, že národní spory mají srovnati se
před projednáváním vyrovnávacích zákonů. Čeští po-
slanci byli k dilu ochotní. Povinností vlády bylo ne-
pomíjeti ničeho, aby zjistilo se, je-li dobrá vůle
k dohodnutí. Žatim však vyskytly se vyhrůžkyo
rozpuštění parlamentu, což vysvědčuje, že vláda
nechce mír nebo nedůvěřuje v jeho provedení. Č
chům je to lhostajno, neboť ani v nových volbách
nedostala by v Čechách vrch strana, jež by chtěla
postaviti národní požadavky za hospodářský pro-
gram, ba jeho strana je přesvědčena, že o nových
volbách voličstvo srazilo by se tím pevněji. Také
z jiných hrozeb nemá strachu. Český národ bezpečí
se jen na svou svornost.
Posl
doktor
Kramář
Vídeň
Čechy
12
article
Pojednává o skromných, spravedlivých českých
požadavcích, jejichž nesplňováním ohrožuje se sta
parlamentu, říše i její vážnost. Proti německému
odporu k české úřadní řeči svědčí dvouletá praxe
proti níž nebylo námitek, ohledně české university
na Moravě spokojí se Čechové zárukou, že ji do-
stanou v dohledné době. Můžeme čekati klidně
hrozeb nebojíme se, avšak jsme též ochotní, podat
ruku k smíru. Ať stane se cokoli, my víme, že český
národ je přece silnější než jakákoli vláda. Rozumí
se samo sebou, že jeho strana nemůže povoliti za-
tímný rozpočet.
Posl. dr. Herold pohřešuje m.-p. dra. Körbr
a v projednávání zatímného rozpočtu shledává pří-
znak zhoršených poměrů. Vinou toho je sama vláda.
Vystoupila s neutrálním programem, jenž vylučuje
positivnou činnost a nemá většiny, jež by s ní
sdílela zodpovědnost za vyřízení státních záležitostí
Dobrovolná záchranná společnost předsedů levice
jež není vládní stranou, vylasuje se — způsobila-l
v parlamentě jitření — s konejšivým prohlášením
Ona překáží svobodnému pohybu vlády. Řečník
uznává odevzdanost ministerského předsedy, ať i
parlament dělá co chce. Rozvrat parlamentu je prot
tím větší. Odstavování různých rozpočtových položek
z porady svědčí, že vláda již jen administruje a i to
se svázanýma rukama. Není ani s to, co jí zákon
ukládá a tak stává se i administrace předmětem
strannické politiky levice a nemůže nastat jasná
situace. Řečník soudí však, že rakouští národové
mají dost síly v sobě, aby zachovali stát i za
takých překážek. Je třeba jen rozvůžiti příslušné
prostředky.
Čecho
Posl
doktor
Herold
český univerzita na Morava
13
article
Od slavení národních otázek takým prostřed-
kem není. Dosvědčují to také insprucké událo-
sti. Také rozpuštění sněmovny by neprospělo
proto třeba pátrati po jiném prostředku.
K sjednocení parlamentu je třeba tří věcí, jež
nepřednese jmenem své strany, ale doporučuje na
uváženou. Národním sporům učinila by se aspoř
částečně přitrž, kdyby vláda prohlásila, že provede
ustanovení zákl. zákonů,: zejmena § 19. poku
týká se jazykové olázky a místních potřeb národův
a má moc i se zřetelem k reálným poměrům jednati
dle oněch předpisů, chovajíc blahovolně a šelřic ná-
rodních cito.
Druhou podmínkou je vydání jazykového zákona
ve formě rámcového zákona, jenž by stanovil zá-
kladní práva jednotlivých národů ve smyslu § 19.a
zároveň potřebnou ochranu menšin v jednotlivých
zemích, řešení pak jazykové otázky mohlo by se
zůstaviti zemským sněmům. Další věcí — před
uherským vyrovnáním — byla by revise ústavy ve
smyslu její přizpůsobení poměrům, jak se tyto vy-
vinuly. Ústavní revise znamenala by mimo zlepšení
a oživení vnitřní organisace úlevu centrálního parla-
mentu, jenž jsa prost politických a národních otázek,
mohl by řešiti velké finanční a hospodářské úkoly.
S tím by souvisela oprava řádu jednacího a voleb-
ního řádu na širokém základu. Avšak nynější vláda
nemá polřebné sily ku provedení tohoto programu.
Kdyby ministerský předseda byl přítomen, zeptal
by se ho, co zamýšlí vláda v nejbližší době a jakým
posilivným programem chce odstraniti vnitřní zmatky.
Soudí však, že by to vláda neprovedla ani při nej
lepší vůli, takže jí nezbývá nežli odstoupiti. nebo
by tím přispěla k vyjasnění situace. —
14
article
V odpolední schůzi, jíž zúčastnili se mi
nistři dr. Körber, Böhm Bawerk a bar. Call, prohlási
posl. dr. Fořt, že ministerský předseda shledáví
snad nějaký úspěch v parlamentním vyřízení zatím
ního rozpočtu, ale marně, budoucnost je velice zka
lena. Nynější marná politika dlouho nepotrvá. Jazy
kový a národní mír za nynějších poměrů není mož
ným, je nemožnějším než jindy, Žádostivost levičák
vzrostla vítězstvím obstrukce. Mír závisí na sřeknut
se německé »državy«, sle té se Němci sotva sřek
nou. Parlament je karrikaturou; třeba sříci se ústav
nosti nebo ji napraviti. Absolutismus není možným
a proto sluší navrátiti se k pravé ústavnosti. K tomu
dřív nebo později dojlti musí. Hlavní nesnází poli-
tické situace je liberum veto hrozící německé ob
strukce. Dokud schází positivná myšlenka k úpravi
poměrů, je další vývoj náhodným a dotud Čechové
mohou říkati: »My můžeme čekati-
Posl. hr. Pálífy připomíná prohlášení předsedy
svého klubu v rozpočtové debatě; schválení zatím-
ného rozpočtu je prý pouhým jeho následkem. Zna
mená-li povolení jeho důvěru nebo ne, nechce říci
Jeho strana má obavy z nynější situace, avšak troufá
že rázný počin v oboru spravedlnosti a slušnosti ne
setkal by se s odporem na žádné straně.
doktor
Körber
Böhm
Fořt
Němec
Čecho
Posl
15
article
Dokud politické poměry nenapraví se, nelze řešit
velké otázky jako celní a obchodní smlouvy, uherské
vyrovnání a j. Hlavně záleží na odstranění vnitřních
zmatků v Čechách. Proto přece nechce teď rozvinout
českou otázku, snad tak učiní jindy. Avšak prohla-
šuje, že nesnáz celé situace spočivá v české otázce
při jejím řešení jeho strana bude státi po boku če-
ských kollegů, pokud jejich požadavky jsou spra-
vedlivy a slušny a srovnávají se s prospěchem a
právy státního celku. Nežádáme nic nemožného
neslušného. Budeme hlasovati pro rozpočet s nadějí
že konečně česká otázka rozřeší se dle práva
spravedlnosti.
Čechy
16
article
Posl. Rataj: Provisorií nebylo by třeba, kdyby
vlády rakouské, založené na poctivých zásadách, byly
spravedlivy ke všem národům. Nynější centralistický
systém jest příčinou oprávněné nespokojenosti neněme-
ckých národů, zvláště českého. Ani vláda Körbrova
nezachovává státní zákony, pokud se týče rovnopráv-
nosti jazykové a národní. Národ český byl a jest
utiskován vídeňskými vládami po každé stránce a tu
není divu, že mezi poslanci českými není ochoty
k podporování nynější vlády, ještě méně pro udržo-
váníni systému centralistického. Každá snaha tento
systém restaurovati jest bezůspěšná. Že se tak dlouho
nespravedlivá ústava udržela, to se nyní mstí na říši
samé a na zájmech dynastie. Chce-li se Rakousko
tím také dynastie udržeti, jest nezbytně třeba stát-
ního převratu.
Obava, že by absolutism trval dlouho, jest lichá
také za něho nenastaly by žádné útisky, protože by
zajisté vladař si to dobře rozmyslil, a mám za to.
že by zodpovědnost za nespravedlivé vladaření na
sebe nevzal ani on, ani vláda. Vůbec myslím, že by
snad sama vláda dlouhého trvání absolutismu si ne-
přála, nehledě ani k tomu, že rakouské finance by
toho dlouho nesnesly. V zájmu samostatné říše
dynastie musily by brzy položeny býti áklady k nové
poctivější ústavě. Proto jest třeba zemím koruny
české vrátiti státní samostatnost v rámci rakousté
říše se zákonným zaručením rovnoprávnosti národní
a jazykové oběma kmenům. Ostatním zemím pak
nechť se dá nejširší samospráva. Jen takovým pro-
středkem lze říši zachovati. Proto pryč s platnou
nespravedlivou ústavou!
Posl
Körbrův
Rakousko
17
article
M. p. dr. Körber omlouvá svou ranní nepří-
tomnost, prohlašuje zatímný rozpočet za běžné
opatření a nepředpokládal prý o něm politickou
debatu. Vláda nevyřkla ještě při žádné příležitosti,
že by hodlala rozpustiti sněmovnu. Není prý zodpo-
vědna za novinové články, leda v novinách úřadních
a ty alarmují velice zřídka. Vláda je si vědoma
podmínek a dosahu takového náhlého jednání, je
prosta vášnivosti, neboť vynasnažuje se ustavičné
o obnovení trvalého parlamentního režimu. Nemá
proč považovati svůj úmysl za zmařený, ale musl
nastati vyjasnění, aby neutrpěly životní zájmy říše.
V tom připadě by rychle rozhodl. Vláda nevzdala se
svých záměrů po míru, ale třeba také dbáti, je-li
pokdy na vzájemné rozpravy. Vláda má především
na zřeteli zájmy celku, společné všem národnostem.
všemu obyvatelstvu. Od nápravy hospodářských po-
měrů očekávala zmírnění politických protiv a většt
ochotu stran k smíru a bude pokračovati ve své
snaze. Zastává se vládního kalendaria, ubezpečuje
že vláda chtěla vyhraditi zemským sněmům potřebný
čas k poradám. Vláda kalendarium změní si nejspíá
tím, že říšská rada musí zasedati daleko do léta
Neví, podaří-li se vládě, aby různé cíle sloučila způ
sobem státu prospěšným, ale má prý k tomu pevnou
vůli a úplnou nepředpojatost. Prostředky k tomu
nejsou tak nedostatečné, aby se jim nedůvěřovalo.
doktor
Körber
18
article
Žádá, by se schválil zalímný rozpočeť k za-
bezpečení státního hospodářství a ne jako předloha
politická.
Posl. Berger přičítá úpadek Rakouska úpadku
německého vlivu a vyčítá Čechům, že rozmnožují
své národní vymoženpsti na vrub jiných.
Posl. dr. Žáček konstatoval státní krisi, uva-
žoval poměry a vyvracel tvrzení, že centralismus
prospívá státu. Vláda je povinna říci, je-li možná
samo- neb nadvláda Němců v Rakousku, nebo je třeb
Rakouska na základě rovnoprávnosti všech národ-
ností. Ať řekne, má li dobrou vůli chovati se spra-
vedlivě a blahovolně ke všem národnostem, nebo
jen potom bude dorozumění mezi nimi možno. Po
dohodě o národnostní olázce může pomýšleti se na
rozvoj ústavních instilucí.
Rokování uzavírá se.
Posl. Pernerstorfer polemisoval s hr
Palffem a dovozoval, že smíření bude snažší, zruší-l
se parlament privilegovaný a svolá nový na základě
všeobecného volebního práva.
Posl. hr. Palffy (k věcné opravě) prohlašuje
že jeho strana vynasnažovala se vždy o smír po
ctivě a nezištně.
§ 1. přijímá se.
Předseda dr. Kathrein navrhuje, aby ostatn
články projednaly se najednou, čemuž se nikdo
neopřel.
Zbytek předlohy — po Bärnreitherovýc
vývodech, že postavení ku provisoriu není na újmu
postavení k řádnému rozpočtu, byl přijat bez další
debaty a posl. Kathrein ustavoven sněmovním
zpravodajem.
Příští schůze bude zejtra dopoledne.
Posl
Berger
Čecho
doktor
Žáček
Němec
Pernerstorfer
Palff
Kathrein
Rakousko
Palffy
19
article
Státní železniční rada
Státní železniční rada
konala dne 30. listopadu a 2. prosince řádnou schůzi
ve kleré byly projednány mimo jiné také návrhy
jež mají též značný zájem pro země koruny české
který byl českými členy státní rady železniční c
nejdůrazněji hájen.
Poslanec Kaftan podal po druhé již návrh,
aby bylo konečně nádraží rak. severo-západní dráhy
v Čhrudimi tak rozšířeno, prostrannou verandou.
dostatečnými skladišti atd. opatřeno, by účelu svému
vyhovovalo. Obšírně a důkladně návrh ten objasni
a naléhal za souhlasu výboru a plena na neodkladné
provedení rekonstrukce zmíněného nádraží, které po
30 let spolačností rak. severo-západní dráhy bylo
soustavně zanedbáváno.
Návrh byl jednohlasně schválen, když byl zá-
stupce vlády slíbil, že bude tato na brzkou úpravu
naléhati.
Vůči předloženým jízdním řádům v královstv
českém stěžoval si poslanec Kaftan na nepříznivé
upravení jejich pro obecenstvo, zejmena proti tomu
že nenalezá večerní vlak na české západní dráze
z Prahy do Plzně vhodného připojení jak k Chebu
tak k Duchcovu, k Eisensteinu i ke Strakonicům
Kaftan
Praha
Plzeň
Cheb
Duchcov
Strakonice
20
article
cestující jsou nuceni 2—3 hodiny v Plzni s půlnoci
setrvati, kde vzhledem k velké vzdálenosti městaa
nedostatku místností staničních nuceni jsou pod širým
nebem další připojení očekávati.
Inženýr Kaftan naléhá tedy v souhlasu s ko
morním radou p. Helmem a za souhlasu státní želez-
niční rady, aby obmezený večerní vlak z Prahy
do Zdic, jenž o 11. hod. ve třech dnech týhodne
má jezditi, prodloužen byl denně až do Plzně, kde
další připojení míti bude, čímž se také večernímu
vlaku osobnímu z Prahy do Bavorského Brodu odlehčí.
Řečník naléhá na lepší spojení Prahy s českým
jihem do Pošumaví, které vyžaduje nyní doby celého
dne a 3—4kráte přestupování z vlaku do vlaku,
žádá, by večerní vlak ze Strakonic do Vim
perka vyjížděl později, by pojal také cestující, při-
bylé večerním vlakem plzeňským. Mimo to při-
mlouvá se za lepší a rychlejší spojení ze Strakonic
přes Volyň a Vimperk do Volar.
Kaftan
Plzeň
Praha
Zdice
bavorský Brod
Pošumaví
Strakonice
Volyň
Vimperk
Volary
21
article
Zástupce vlády slibil, že vláda bude otázky tyto
studovati a že, pokud jen možno, přáním těm vyhoví
Návrh rady p. Bondyho v příčině rychlejšího
spojení Prahy s Poští byl st. ž. radou podporován
taktéž byl schválen návrh poslance Kaftana, by
rychlík z Prahy do Bavorského Brodu a v opačném
směru jedoucí zastavoval v České Kubici. Stan
se tak již v letním období r. 1902. Proti návrhu, by
byla vřaděna trať Česká Kubice-Domažlice do pásma
I., vyslovilo se ze zásadního slanoviska minist. želoz-
niční, za to vřadí se trať Česká Kubice-Plzeň do
pásma VII.
Poslanec Kaflan stěžoval si jménem obc
pražské na pravidelné opozďování se vlaků směrem
Beroun-Praha jedoucích, potom na časté přeplňování
vozů a žádá brzkou výměnu starých, nepraktických
vagonů osobních na státních drábách v Čechách za
nové, racionálně konstruované. Zástupce vlády slibuje
V příčině akce postátňovací prohlásil poslane
Kaftan, že sobě nelze výhodného pro-
vedení rakouskouherského vyrovnán
mysliti bez předcházejícího postát-
nění rakousko-uherské státní dráhy
jelikož jen tenkráte stane se tarifn
politika našeho soustátí neodvislou
od druhé poloviny říše, jež v rukou své
vlády soustředila veškeré velké dráhy
a tím nabyla převahy v otázkách tari
ních i na dráhách předlitavských.
Taktéž přimlouvá se dr. Russ vřele za pokračo
vání v akci postátňovací, zejmena vzhledem na pro
jektované velké dráhy vodní.
Po skončeném rokování byl návrh dra. Fořta
železniční radou jednomyslně schválen.
Taktéž byl schváten návrh posl. Kubr a, radon
Helmem a posl. Kaftanem podporovaný, by rann
vlak z Loun do Prahy byl dříve vypraven, aby
dosáhl spojení ke vlakům k Vídni, Podmoklům a Mlad
vyhověti.
Boleslavi.
Bondy
Kaftan
Kaflan
doktor
Russ
Kubr
Praha
bavorský Brod
Český Kubice
Domažlice
Plzeň
Beroun
Čechy
Helm
Louny
Vídeň
Podmokly
Boleslav
22
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 4. prosince. (Ochrana sta-
vebních památek.) Baron Helfert podal
panské sněmovně říšské rady návrh zákon
na ochranu stavebních památek.
Navrženým zákonem mají býti pod ochranu
zvláštního, za tím účelem zřízeného úřadu po-
staveny stavby ať již rázu veřejného, cír-
kevního neb světského a ať se nacházejí v ma-
jetku kohokoliv, jetliže nebylo uznáno, že pro
svou uměleckou neb historickou bezcennost ne-
potřebují ochrany. O uměleckém neb historickém
významu stavitelských výtvorů má rozhodnouti
úřad, který má býti zřízen. Vydání zákona ta-
kového jeví se nutným po smutných zkušeno-
stech posledních let, kdy celá řada uměleckých
památek stavitelských byla zbytečně zrušena
Ve Vidni trvá sice již dlouhou dobu ústřední
komise pro zachování stavebních památek a vy-
víjí dosti značnou činnost ve svém oboru, nemá
však exekutivy a jest tedy bezmocnou naproti
vandalskému rušení stavebních památek, v čemž
vynikají na předním místě obce — nejen v Če-
ckách, i v německých korunních zemích. Návrk
Helfertův podepsali mimo jiné také opat B. Kor
čián, prof. Jagič, dr. Madeyský, dr. Rieger, dr
Mattuš, hr. Harrach atd.
V Praze, 4. prosince. (Hrabě Golu
chovský a rakouský parlament.
Zaznamenali jsme minule zprávu krakovského
»Czasu«, že nynější nervosnost dra. Körbra za-
viněna vnějším ministerstvem, které by nerado
vidělo ve sněmovně debatu o projevu sympati
Burům. Podobnou zprávu nacházíme dnes také
v »Gaz. Narodové«, jíž se sděluje z Vídně .
Baron Helfert
Návrk Helfertův
profesor
Jagič
doktor
Madeyský
Rieger
Mattuš
Harrach
Gola
Bur
Praha
Vídeň
23
article
»V dobře informovaných kruzích se tvrdí, že
na rozhodujících místech hledí se s nechuti ne-
toliko na úmysl, rozbiti vůbec spolek rakousko-
německý, nýbrž i na každou, sebe delikátnějš
demonstraci v parlamentě proti Německu neb
Prusku. O nedávném článku poloúřadního
»Fremdenblattu«, jenž hrozil rozpušténím sně-
movny, nebudou-li odvolány pilně návrhy, praví
se, že ostří jeho bylo namířeno zvláště proti
německému návrhu, aby se Burům vyslovily
sympalie. Otázka tato byla prý důvěrně posta
vena tak, že buď Všeněmci odvolají svůj pilný
návrh, který by nezbytně vyvolal na strané české
a polské demonstrace proti Německu, aneb že
říšská rada bude rozpuštěna dříve, než se návrh
dostane na pořad jednání. V prvé chvíli — po
kračuje zpravodaj — zprávě té nedáváno víry
a soudilo se, že jest jednou z četných pověstí.
oblhajících v poslední době parlamentem. Al
ta okolnost, že Všeněmci ustoupili od svého pil-
ného návrhu, nasvědčuje tomu, že se dali pře-
svědčiti, že by debata o Burech po událostech
vřesenských mohla býti na škodu Němcům
způsobila by nejen v parlamentě manifestace
proti nim, nýbrž i agilaci v celé říši.«
Z Pešti, 3. prosince. (Žádná nov
děla.) Pověsti o nových požadavcích vojenské
správy na rozmnožení počtu branců a na nová
děla vyvracejí se také Apponyovým » Budapesten
Tagblattem«. V páteční korunní radě, konané
ve Vídni, vzaty prý na přetřes také důležité
otázky vojenské, ale nestalo se rozhodně žádné
usnesení o zvýšení počtu branců, kterážto otázka
není vůbec dosud zralá k řešení. Totéž se týče
koupě nových děl. Musejí se činiti ještě další
pokusy s novými děly i lafetami, dřive než s
stane deflnitivní rozhodnuti, mají-li býti vůbec
v rakouském vojsku zavedeny.
Al
Bure
Němec
Apponyův
Německo
Prusko
Pešť
Vídeň
Budapesten Tagblatt
24
article
V arobném prodejir
ranni čisle a robě . . . sa 8b
odpole dní
. . . . za 2 h
Ve niislkách na vankově
raesí čedlo. . . . . . . . 10
edpoledaí . . . . . . . . 3h
Inserát
plati se hotově aopřee
Flečrlacení s inserty přišimná zdsalal-
strace v Marianské ulici č. s.
Tam pacházejí se těž redalee
tlskáre ekpedila „Náranninh Lista“.
hukoplsy ae nevracej
List
25
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 4. prosince.
Skandál ve Slovanském spolku
kyjevském.
Slovanský spolek kyjevský, jehož předsedou
je proslulý slavista prof. T. D. Florinský, pozval
si k přednášce p. dra. Verguna, redaktora »Slo-
vanského Věku«, vycházejícího ve Vídni. Pře-
dnáška se konala, tři tomu dni, v sále kyjev-
ské university. Přednášející začal mluviti o po-
měrech Rusů rakouských. Najednou ozval se
hvizd jakoby lokomotivy. Hvizd vyvolal potlesk.
Na to všechno obecenstvo začalo buď hvizdat nebo
tleskat. Boj ten trval dvacet minut, načež hvíz-
dání musilo ustoupiti s pole a umlknouti.
Nesouhlas dle zprávy »HoB. BpeMI« byl
vyvolán tím, že p. Vergun užíval názvu »Rus«
a nikoli »Rusín«, a to je věru nejpošetilejší
příčina ke ztropení skandálu. Jako již neříkáme
»Slověnín« nýbrž »Slovan«, »měštěnín« nýbrž
»měšťan« a pod., řikáme i »Rus« místo
»Rusín«.
Katolici a pravoslavní v okupova
ných zemích.
Tyto dny ličila se v Mostaru pře, která
podává obraz útočné nesnášelivosti katoliků na-
proti pravoslavným. Na celé katolické veřejnosti
jest, aby odsoudila tuto vlastnost bosensko-her-
cegovského katolického duchovenstva, ježji
vlévá i věřícím své cirkve a způsobuje tím nové
spory a nesváry v obyvatelstvu okupovaných
zemí. Dokud františkáni, dominikáni a jezovité
bosensko-hercegovšti budou mystiti, že jsou
pionýry katolictví na Balkáné, nebudou jinými.
Je třeba, aby se jich katolický svět odřekl, do-
kud se nenapraví.
Na jaře jednu neděli v Bílém Poli v Her-
cegovině pravoslavní vyšli z chrámu a vraceli
se domů. Před nimi šel jejich duchovní Štěpán
Šimkovič. Cesta je vedla kolem katolického
kostela a fary, jakož i kolem několika krčem.
profesor
Florinský
Rus
Hob
Vergun
Rusín
Slověnín
Slovan
Šimkovič
Praha
Vídeň
Rus
Mostar
26
article
Bylo tu shromážděno mnoho katoliků, mezi ními
jejich farář Gadža, františkán. Mnozí z těch,
kteří seděli před krčmou, byli už opilí. Jak pra-
voslavní kráčeli mimo, ozvalo se ze středu ka-
tolíků nadávání i střilení. Pravoslavní se zasta-
vili a utvořili kolo, do něhož postavili se starci,
ženy a děti
»Co střilíte, když vám ničeho neděláme?
táží se pravoslavní.
Tu vykřikl františkán Gadža: »Napřed, ná-
rode, rozšlapte ty mršiny l«
Na ta slova pozdvihl se všechen katolický
lid a především ti, kleří si už byli napili kuráž,
a zlořečíce chystali se k útoku na pravoslavné,
kteři se chystali k obraně.
Na štěstí byla na blízku četnická hlídka,
jež přikvapila a zjednala pokoj.
Pravoslavný duchovní podal na františkána
žalobu, o níž, jak řečeno, bylo v Mostaru jedná-
no. Všichni svědci, mezi nimi četníci, potvrdili
obsah žaloby. Pravoslavný duchovní spokojil se
veřejným prohlášením svého katolického kollegy,
že chybil a prosbou jeho za odpuštění.
Podezřelé zprávy o Polácích
v Rusku.
Delší dobu docházejí potěšlivé zprávy, že
Rusko jeví ochotu, vyhověti aspoň nejhlavně, m
přáním Poláků polského království a je píno
nejlepší vůle naproti nim. Nedávný pobyt earské
rodiny v Skěrněvicích stal se řadou osvědčení
rostoucí vzájemné důvěry mezi carem a lidem
polským. Po návratu carově do Petrohradu bylo
oznámeno, že u byrokracie v království polském
pozoruje se neobyčejný obrat v poměru k Po-
lákům, což bylo vyloženo jako znamení —
zajisté neklamné — že ruská vláda dělá mezi
Poláky náladu pro snesitelné upravení jejich
bytu v ohledě národním.
Gadžo
Polák
Mostar
Rusko
Skěrněvice
Petrohrad
27
article
Shody Poláků s Rusy nikdy si nepřál
Němci a katolická propaganda. Aby na ni ne-
došlo, dovedli vždycky překazit intrikami: na
ruské straně živí nedůvěru k Polákům, na polské
rozpalují romanticky založenou fantasii, ješitnost
a bojovnost.
Domníváme se, že takovou intrikou jest
i římský dopis v »Berliner Tageblattu«, s jehož
obsahem nieméně seznamujeme čtenáře, nemo-
houce se zaručiti, že Poláci ruští opět neupadnou
do svých starých chyb.
Podle toho dopisu římská propaganda, již
řídí kardinál Ledochovský s jinými ješté Poláky
(dopisovatel jmenuje tajemníka Močinského,
msgra Skirmunta a msgra Smolikovského) posllá
do ruského Polska hojně peněz na vy-
volání revoluce. Naproti tomu
papež a kardinál Rampolla kladou
všem polským biskupům na srdce,
aby zachovávali k Rusku nejpřís-
nější poslušenství. »Ale biskupové
papeže jen na oko poslouchají a dělají to, c
od nich žádá kard. Ledochovský,« jenžje
podporován z Krakova i Lvova.
Z říše Viléma II.
Gombinský proces, sám sebou pověstný,
má i dohry velmi zvláštni, svědčíci, že slova,
že i v Prusku jsou soudcové, přestala býti
pravidlem a zůstala pouhým příslovím. V míst-
nostech berlinského »National-Zeitungu«, listu
to pramkňoučkého, i v bytu chefredaktora jeho
vykonány domovní prohlidky, jež měly jisté jen
za účel dopátrati se toho, kdo s listem sdělil
protizákonnosti, jež se při gombinském
procesu udály. Prohlídka vykonána byla za
okolností zcela protizákonných, takže tento mírně
liberální list podal proti ní stížnost. Pro oběti
vřesenského procesu sebráno bylo až posud,
jak v Berlině spočetli — a počítají s tváří velme
kyselou — 20.000 marek.
Rus
Němec
Polák
Ledochovský
Močinský
Skirmunt
Smolikovský
Vilém II
Polsko
Rusko
Krakov
Lvov
Prusko
Berlín
Berliner Tageblatta