ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 4b0f1050-661f-11dc-8272-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 63, person 79, org 2, work 4
1 masthead
Ročník XXXXl.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 5. prosince 190I.
Praha
3 masthead
Číslo 335
4 article
Na rnuní o odpol. Irsty o přílohami (.Nanéný Obror v středu a „Literární Hlidka v pátek) přadplšeí se Praze v sduinistrae na měsie . . . . . . 2 K — Sk —n na čtrrt leta . . . . s dvojí dlenáškou na měslo 7k na čtvt lebo einivich: 9 K 80h na nlele . . Poštout na nlrte kal. . . . ei s dvojí zásilkou so as mětt čtert let
Praha
5 article
— německá
6 article Nová universita
Nová universita Veřejné mínění v této polovině říše zvláště ve středu národů slovanských, tak jest zaujato svým obranným zápasem na půdě organisace státnl, že skorem úplně zapomíná na druhou, neméně důležitou, v mnohém ohledu pronikavější — orga nisaci církevní. Tato nevšímavost může se státi přímo nebezpečnou oněm národům této poloviny říše, jejichž vyšší duchovenstvo ať již volky ať nevolky čím dále tím zřejměji se podřizuje převaze a vedení německého episkopátu. kterýž z nenáhla toho dovedl, že jak oproti státu tak i proti Rímu neněmecký ráz většiny katolických věřících nejen se vše možně stírá, ale že tato většina čím dále tím povážlivěji v zamlklost upadá. Jenom tak si vysvětlujeme, že na př. nyní u nás v Čechách mohly se státi takové přípravné kroky k rozdělení diécesí ve smyslu německých přání, tudíž na úkor jednotnost tohoto království, na jejíž obranu a uhájen v oboru státním a politickém veškeré své síly napínáme. Než nedosti toho, němectví církevní organisace jest tu již tak sebevědoméa útočné, že zakročeno i proti krotkéa skromné adrese, kterouž se české ducho- venstvo prostřednictvím papežského legáta ve Vídní obrátilo do Říma za odpomoc. Jsou to nové, bohužel však smutné do- klady staré zkušenosti a pravdy, že zápas národa nesamostatného nemůže se obmeziti pouze na pole státní, politické, že národ musí práv svých hájiti a jich se domáhati všude, kde nad ním, v něm aneb do- konce proti němu jsou organisované různo- rodé síly.
Čechy Vídeň Řím
7 article
Ani Němci, ani Maďaři nedopouštějí se takovýchto nedopatření, ti i oni, ač hojně opatřeni organisací státní na svůj prospěch, neustávají stejně energicky a systematicky zabezpečovati postavení své i na poli církev- Postup německý neobmezuje se při tom na prostředky, jakéž skýtá státní zákonodár- ství a církevní právo, ale vede si zcela dle Moltkova válečného umění; jedna část ohán se hrozivým »Pryč od Říma«, druhá pak zužitkuje mnohonásobně svou věrnost — ten, kdo pohoří při tom, jsou neněmečtí n rodové! Zvláště pozoruhodná jsou však opatření jakáž hierarchií cislajtánskou se stala v po- slední době a o nichž se kus po kuse doví dáme z »Vaterlandu«. Nedávno uveřejněný pastýřský list, ja kožto výsledek porad ve Vídni konaných. zabýval se i četnými záležitostmi, jež nejsou povahy čistě církevní. Tak na př. veřejným stavem školství a vychovatelství, kteréž prý vzbuzuje »obavy«. Obavy tyto jsou ovšem jiného druhu, než obavy národů slovanských, kteří se dosud marně dovolávají vybudování svého školství — v tomto směru se zdá býti stav školství pro pány hierarchy uspokojivým, aspoň jsme tam na prospěch slovanských škol nečetli ani slůvka, ale za to se doví- dáme ze včerejšího »Vaterlandu«, že páni hierarchové sami se postarají o doplnění vysokého školství německého- Čteme tam: Plán, zříditi pro Rakousko svo- bodnou katolickou universitu v Solnohradech, přibližil se o značný krok k svému uskuteč nění; arcibiskupové a biskupové rakouští vzali tuto záležitost do vlastních rukou.
Němec Maďar Moltkův Řím Vídeň Rakousko Solnohrad
8 article
Kdežto dosud mnozí katolíci k podniku takovému se chovali pessimisticky, ač mu přáli, nelze nyní již pochybovati o provedení velikého podniku toho. Pročež nyní vzhůru k účinné a obětavé součinnosti !« Dále uvádí se obsah usnesení v příčině této nové ně mecké university, že má býti v Solnohradech. že hierarchové ihned požádají papeže, aby podník tento schválil dle programu, již se- staveného, že bude na to rozeslán oběžník duchovenstvu a věřícím o tomto podniku. dále že zřízen byl sedmičlenný výkonný ko mitét, v němž zasedá i několik hierarchů ze zemí slovanských. Zajisté, že překvapí tato akce zvláště ony slovanské národy, kteří se dosud marně pro sebe dovolávají i jen jedině vysoké školy ním.
9 article
a kteří by zajisté rádi viděli v čele akce této své vrchní pastýře! Ale co díme, v čele akce o vysoké školství, vždyť ani my Čechové nemáme ještě potřebných škol národních, jež musí opatřo- vati z prostředků obětavosti národní naše »Ústřední Matice školská« pro naše menšiny Namítne se snad, že nová ona univer sita v Solnohradě bude především čeliti ně- meckému hnutí »Pryč od Říma.« Tu opě- vzpomináme, že v nedávném listě pastýř- ském nepokládá se německé »Pryč od Říma« za hnuti zvláště nebezpečné, vždyť stejně ostře vystupuje se tam proti odpadnutí ke kacířství jako proti odpadnutí ku schismatu (roz. pravoslaví), ač jest na prvý pohled patrno, že německá hierarchie poukázáním na »schisma« přikrývá onu agitaci německou. Musí li se již zakročiti proti Némcům, ať také Slované si něco při tom odnesou !? Než i kdyby nová universita byla sou- kromou, nemohli bychom nikterak srovnati se s tím, aby břímě jejího zřízení a vydržo- vání bylo uvalováno na slovanské katoliky, tak jako těžce to neseme, že hierarchové ze zemí slovanských se propůjčili ku provádění podniku — jenž konec konců bude jen no- vým článkem ku posile posice německé. kteráž i ve své podobě klerikálné stejně směřuje k udržení nadvlády německé, jako
Čecho Slovan Solnohrad Řím
10 article
činnost méně opatrných a méně vypočítavých skupin německo národních. Nezapomínejme, že apoštolové slovanšti Cyrill a Methoděj nenalezli nijakého ohledu u souvěkých biskupů jiho-německých, ba že Methoděj jimi byl trýzněn a po léta vězněn. A jest tomu jen málo let, kdy rektor zdejší německé university ve své installační řeči (zprávu o ní přinesla svého času »Bohemie«), prohlásil, že německá církevní organisac u nás byla jen dvakráte ohrožena: poprvé v době cyrillo methodějské, po druhé v době husilské. Vyšší duchovenstvo zemí slovanských tak jako na př. vyšší duchovenstvo katolické v Uhrách to činí, má pečovati o zachování národní svéráznosti svých diécesí; ale do- pouští-li, aby slovanský národní živel v nich byl zatlačován a neotevírá-li mu na opáčné stráně stejným způsobem chrámů jinonárodních, samo upozorňuje na onen dvojí loket, kterého se používá pro Němce a pro Slovany i ve věcech církevních. Ostatně i v oboru církevním osvědčuje se totéž, jako v oborech ostatních: práva se dostává jen tomu, kdo nad ním pilně bdí. Katoličtí Slované doposud ve svých obrovských massách vedou si příliš nesměle a nesamostatně a tím se stává, že pozbý- vají pevné půdy i když právo for- mální zní v jejich prospěch. Kéž nový podnik německý v Selnohradě i mezi námi konečně zjedná průchod pře- svědčení: že nedostatek programu jest stejně nebezpečným ve svých důsledcích, nechť jde o jakoukoli organisaci. Jednotlivec může se uschovávati za svůj náboženský indifferen- tism, může prohlásiti věc náboženství za otázku osobního přesvědčení, ale to nezba- vuje ho povinnosti, zaujati stanovisko k účin- kům organisací, kteréž dopadají na vše c ek národ. Z parlamentních výborů.
Cyrill Methoděj Němec Slovan Uhry Bohemia Methoděj
11 article
Z Vídně, 4. prosince. (C.-B.) Rozpočtový výbor rokoval dopoledne z přítomnosti ministra financí o zatímném roz počtu. Posl. dr. Kramář žádal, by se povolilo po- všechné rokování, předseda Kathrein se tomu opřel a výbor přidal se k jeho náhledu. Přešlo se tedy k zevrubnému rokovánío dalším vybírání přímých a nepřímých daní. Posl. dr. Kramář konstatoval z události stav jenž vylučuje v parlamentě všelikou politicky a ho- spodářsky prospěšnou činnost, tak že jeho strana nemusila křižovati vládní plány. Ve sněmovně není žádného vedení. Princip většiny a menšiny neplatia není vlády, jež by vnukla parlamentu, dobře organi- sovanému parlamentu, účelnou politiku. Pracuje se hrozbami a kdy nepůsobí, nechá se událostem svobodný běh. Nové volby mohly by svésti lidové zastupitelstvo ve vydaní ještě horším. Každá vláda má počítati s fakty. V posledním zasedání německé strany prohlásily, že národní spory mají srovnati se před projednáváním vyrovnávacích zákonů. Čeští po- slanci byli k dilu ochotní. Povinností vlády bylo ne- pomíjeti ničeho, aby zjistilo se, je-li dobrá vůle k dohodnutí. Žatim však vyskytly se vyhrůžkyo rozpuštění parlamentu, což vysvědčuje, že vláda nechce mír nebo nedůvěřuje v jeho provedení. Č chům je to lhostajno, neboť ani v nových volbách nedostala by v Čechách vrch strana, jež by chtěla postaviti národní požadavky za hospodářský pro- gram, ba jeho strana je přesvědčena, že o nových volbách voličstvo srazilo by se tím pevněji. Také z jiných hrozeb nemá strachu. Český národ bezpečí se jen na svou svornost.
Posl doktor Kramář Vídeň Čechy
12 article
Pojednává o skromných, spravedlivých českých požadavcích, jejichž nesplňováním ohrožuje se sta parlamentu, říše i její vážnost. Proti německému odporu k české úřadní řeči svědčí dvouletá praxe proti níž nebylo námitek, ohledně české university na Moravě spokojí se Čechové zárukou, že ji do- stanou v dohledné době. Můžeme čekati klidně hrozeb nebojíme se, avšak jsme též ochotní, podat ruku k smíru. Ať stane se cokoli, my víme, že český národ je přece silnější než jakákoli vláda. Rozumí se samo sebou, že jeho strana nemůže povoliti za- tímný rozpočet. Posl. dr. Herold pohřešuje m.-p. dra. Körbr a v projednávání zatímného rozpočtu shledává pří- znak zhoršených poměrů. Vinou toho je sama vláda. Vystoupila s neutrálním programem, jenž vylučuje positivnou činnost a nemá většiny, jež by s ní sdílela zodpovědnost za vyřízení státních záležitostí Dobrovolná záchranná společnost předsedů levice jež není vládní stranou, vylasuje se — způsobila-l v parlamentě jitření — s konejšivým prohlášením Ona překáží svobodnému pohybu vlády. Řečník uznává odevzdanost ministerského předsedy, ať i parlament dělá co chce. Rozvrat parlamentu je prot tím větší. Odstavování různých rozpočtových položek z porady svědčí, že vláda již jen administruje a i to se svázanýma rukama. Není ani s to, co jí zákon ukládá a tak stává se i administrace předmětem strannické politiky levice a nemůže nastat jasná situace. Řečník soudí však, že rakouští národové mají dost síly v sobě, aby zachovali stát i za takých překážek. Je třeba jen rozvůžiti příslušné prostředky.
Čecho Posl doktor Herold český univerzita na Morava
13 article
Od slavení národních otázek takým prostřed- kem není. Dosvědčují to také insprucké událo- sti. Také rozpuštění sněmovny by neprospělo proto třeba pátrati po jiném prostředku. K sjednocení parlamentu je třeba tří věcí, jež nepřednese jmenem své strany, ale doporučuje na uváženou. Národním sporům učinila by se aspoř částečně přitrž, kdyby vláda prohlásila, že provede ustanovení zákl. zákonů,: zejmena § 19. poku týká se jazykové olázky a místních potřeb národův a má moc i se zřetelem k reálným poměrům jednati dle oněch předpisů, chovajíc blahovolně a šelřic ná- rodních cito. Druhou podmínkou je vydání jazykového zákona ve formě rámcového zákona, jenž by stanovil zá- kladní práva jednotlivých národů ve smyslu § 19.a zároveň potřebnou ochranu menšin v jednotlivých zemích, řešení pak jazykové otázky mohlo by se zůstaviti zemským sněmům. Další věcí — před uherským vyrovnáním — byla by revise ústavy ve smyslu její přizpůsobení poměrům, jak se tyto vy- vinuly. Ústavní revise znamenala by mimo zlepšení a oživení vnitřní organisace úlevu centrálního parla- mentu, jenž jsa prost politických a národních otázek, mohl by řešiti velké finanční a hospodářské úkoly. S tím by souvisela oprava řádu jednacího a voleb- ního řádu na širokém základu. Avšak nynější vláda nemá polřebné sily ku provedení tohoto programu. Kdyby ministerský předseda byl přítomen, zeptal by se ho, co zamýšlí vláda v nejbližší době a jakým posilivným programem chce odstraniti vnitřní zmatky. Soudí však, že by to vláda neprovedla ani při nej lepší vůli, takže jí nezbývá nežli odstoupiti. nebo by tím přispěla k vyjasnění situace. —
14 article
V odpolední schůzi, jíž zúčastnili se mi nistři dr. Körber, Böhm Bawerk a bar. Call, prohlási posl. dr. Fořt, že ministerský předseda shledáví snad nějaký úspěch v parlamentním vyřízení zatím ního rozpočtu, ale marně, budoucnost je velice zka lena. Nynější marná politika dlouho nepotrvá. Jazy kový a národní mír za nynějších poměrů není mož ným, je nemožnějším než jindy, Žádostivost levičák vzrostla vítězstvím obstrukce. Mír závisí na sřeknut se německé »državy«, sle té se Němci sotva sřek nou. Parlament je karrikaturou; třeba sříci se ústav nosti nebo ji napraviti. Absolutismus není možným a proto sluší navrátiti se k pravé ústavnosti. K tomu dřív nebo později dojlti musí. Hlavní nesnází poli- tické situace je liberum veto hrozící německé ob strukce. Dokud schází positivná myšlenka k úpravi poměrů, je další vývoj náhodným a dotud Čechové mohou říkati: »My můžeme čekati- Posl. hr. Pálífy připomíná prohlášení předsedy svého klubu v rozpočtové debatě; schválení zatím- ného rozpočtu je prý pouhým jeho následkem. Zna mená-li povolení jeho důvěru nebo ne, nechce říci Jeho strana má obavy z nynější situace, avšak troufá že rázný počin v oboru spravedlnosti a slušnosti ne setkal by se s odporem na žádné straně.
doktor Körber Böhm Fořt Němec Čecho Posl
15 article
Dokud politické poměry nenapraví se, nelze řešit velké otázky jako celní a obchodní smlouvy, uherské vyrovnání a j. Hlavně záleží na odstranění vnitřních zmatků v Čechách. Proto přece nechce teď rozvinout českou otázku, snad tak učiní jindy. Avšak prohla- šuje, že nesnáz celé situace spočivá v české otázce při jejím řešení jeho strana bude státi po boku če- ských kollegů, pokud jejich požadavky jsou spra- vedlivy a slušny a srovnávají se s prospěchem a právy státního celku. Nežádáme nic nemožného neslušného. Budeme hlasovati pro rozpočet s nadějí že konečně česká otázka rozřeší se dle práva spravedlnosti.
Čechy
16 article
Posl. Rataj: Provisorií nebylo by třeba, kdyby vlády rakouské, založené na poctivých zásadách, byly spravedlivy ke všem národům. Nynější centralistický systém jest příčinou oprávněné nespokojenosti neněme- ckých národů, zvláště českého. Ani vláda Körbrova nezachovává státní zákony, pokud se týče rovnopráv- nosti jazykové a národní. Národ český byl a jest utiskován vídeňskými vládami po každé stránce a tu není divu, že mezi poslanci českými není ochoty k podporování nynější vlády, ještě méně pro udržo- váníni systému centralistického. Každá snaha tento systém restaurovati jest bezůspěšná. Že se tak dlouho nespravedlivá ústava udržela, to se nyní mstí na říši samé a na zájmech dynastie. Chce-li se Rakousko tím také dynastie udržeti, jest nezbytně třeba stát- ního převratu. Obava, že by absolutism trval dlouho, jest lichá také za něho nenastaly by žádné útisky, protože by zajisté vladař si to dobře rozmyslil, a mám za to. že by zodpovědnost za nespravedlivé vladaření na sebe nevzal ani on, ani vláda. Vůbec myslím, že by snad sama vláda dlouhého trvání absolutismu si ne- přála, nehledě ani k tomu, že rakouské finance by toho dlouho nesnesly. V zájmu samostatné říše dynastie musily by brzy položeny býti áklady k nové poctivější ústavě. Proto jest třeba zemím koruny české vrátiti státní samostatnost v rámci rakousté říše se zákonným zaručením rovnoprávnosti národní a jazykové oběma kmenům. Ostatním zemím pak nechť se dá nejširší samospráva. Jen takovým pro- středkem lze říši zachovati. Proto pryč s platnou nespravedlivou ústavou!
Posl Körbrův Rakousko
17 article
M. p. dr. Körber omlouvá svou ranní nepří- tomnost, prohlašuje zatímný rozpočet za běžné opatření a nepředpokládal prý o něm politickou debatu. Vláda nevyřkla ještě při žádné příležitosti, že by hodlala rozpustiti sněmovnu. Není prý zodpo- vědna za novinové články, leda v novinách úřadních a ty alarmují velice zřídka. Vláda je si vědoma podmínek a dosahu takového náhlého jednání, je prosta vášnivosti, neboť vynasnažuje se ustavičné o obnovení trvalého parlamentního režimu. Nemá proč považovati svůj úmysl za zmařený, ale musl nastati vyjasnění, aby neutrpěly životní zájmy říše. V tom připadě by rychle rozhodl. Vláda nevzdala se svých záměrů po míru, ale třeba také dbáti, je-li pokdy na vzájemné rozpravy. Vláda má především na zřeteli zájmy celku, společné všem národnostem. všemu obyvatelstvu. Od nápravy hospodářských po- měrů očekávala zmírnění politických protiv a většt ochotu stran k smíru a bude pokračovati ve své snaze. Zastává se vládního kalendaria, ubezpečuje že vláda chtěla vyhraditi zemským sněmům potřebný čas k poradám. Vláda kalendarium změní si nejspíá tím, že říšská rada musí zasedati daleko do léta Neví, podaří-li se vládě, aby různé cíle sloučila způ sobem státu prospěšným, ale má prý k tomu pevnou vůli a úplnou nepředpojatost. Prostředky k tomu nejsou tak nedostatečné, aby se jim nedůvěřovalo.
doktor Körber
18 article
Žádá, by se schválil zalímný rozpočeť k za- bezpečení státního hospodářství a ne jako předloha politická. Posl. Berger přičítá úpadek Rakouska úpadku německého vlivu a vyčítá Čechům, že rozmnožují své národní vymoženpsti na vrub jiných. Posl. dr. Žáček konstatoval státní krisi, uva- žoval poměry a vyvracel tvrzení, že centralismus prospívá státu. Vláda je povinna říci, je-li možná samo- neb nadvláda Němců v Rakousku, nebo je třeb Rakouska na základě rovnoprávnosti všech národ- ností. Ať řekne, má li dobrou vůli chovati se spra- vedlivě a blahovolně ke všem národnostem, nebo jen potom bude dorozumění mezi nimi možno. Po dohodě o národnostní olázce může pomýšleti se na rozvoj ústavních instilucí. Rokování uzavírá se. Posl. Pernerstorfer polemisoval s hr Palffem a dovozoval, že smíření bude snažší, zruší-l se parlament privilegovaný a svolá nový na základě všeobecného volebního práva. Posl. hr. Palffy (k věcné opravě) prohlašuje že jeho strana vynasnažovala se vždy o smír po ctivě a nezištně. § 1. přijímá se. Předseda dr. Kathrein navrhuje, aby ostatn články projednaly se najednou, čemuž se nikdo neopřel. Zbytek předlohy — po Bärnreitherovýc vývodech, že postavení ku provisoriu není na újmu postavení k řádnému rozpočtu, byl přijat bez další debaty a posl. Kathrein ustavoven sněmovním zpravodajem. Příští schůze bude zejtra dopoledne.
Posl Berger Čecho doktor Žáček Němec Pernerstorfer Palff Kathrein Rakousko Palffy
19 article Státní železniční rada
Státní železniční rada konala dne 30. listopadu a 2. prosince řádnou schůzi ve kleré byly projednány mimo jiné také návrhy jež mají též značný zájem pro země koruny české který byl českými členy státní rady železniční c nejdůrazněji hájen. Poslanec Kaftan podal po druhé již návrh, aby bylo konečně nádraží rak. severo-západní dráhy v Čhrudimi tak rozšířeno, prostrannou verandou. dostatečnými skladišti atd. opatřeno, by účelu svému vyhovovalo. Obšírně a důkladně návrh ten objasni a naléhal za souhlasu výboru a plena na neodkladné provedení rekonstrukce zmíněného nádraží, které po 30 let spolačností rak. severo-západní dráhy bylo soustavně zanedbáváno. Návrh byl jednohlasně schválen, když byl zá- stupce vlády slíbil, že bude tato na brzkou úpravu naléhati. Vůči předloženým jízdním řádům v královstv českém stěžoval si poslanec Kaftan na nepříznivé upravení jejich pro obecenstvo, zejmena proti tomu že nenalezá večerní vlak na české západní dráze z Prahy do Plzně vhodného připojení jak k Chebu tak k Duchcovu, k Eisensteinu i ke Strakonicům
Kaftan Praha Plzeň Cheb Duchcov Strakonice
20 article
cestující jsou nuceni 2—3 hodiny v Plzni s půlnoci setrvati, kde vzhledem k velké vzdálenosti městaa nedostatku místností staničních nuceni jsou pod širým nebem další připojení očekávati. Inženýr Kaftan naléhá tedy v souhlasu s ko morním radou p. Helmem a za souhlasu státní želez- niční rady, aby obmezený večerní vlak z Prahy do Zdic, jenž o 11. hod. ve třech dnech týhodne má jezditi, prodloužen byl denně až do Plzně, kde další připojení míti bude, čímž se také večernímu vlaku osobnímu z Prahy do Bavorského Brodu odlehčí. Řečník naléhá na lepší spojení Prahy s českým jihem do Pošumaví, které vyžaduje nyní doby celého dne a 3—4kráte přestupování z vlaku do vlaku, žádá, by večerní vlak ze Strakonic do Vim perka vyjížděl později, by pojal také cestující, při- bylé večerním vlakem plzeňským. Mimo to při- mlouvá se za lepší a rychlejší spojení ze Strakonic přes Volyň a Vimperk do Volar.
Kaftan Plzeň Praha Zdice bavorský Brod Pošumaví Strakonice Volyň Vimperk Volary
21 article
Zástupce vlády slibil, že vláda bude otázky tyto studovati a že, pokud jen možno, přáním těm vyhoví Návrh rady p. Bondyho v příčině rychlejšího spojení Prahy s Poští byl st. ž. radou podporován taktéž byl schválen návrh poslance Kaftana, by rychlík z Prahy do Bavorského Brodu a v opačném směru jedoucí zastavoval v České Kubici. Stan se tak již v letním období r. 1902. Proti návrhu, by byla vřaděna trať Česká Kubice-Domažlice do pásma I., vyslovilo se ze zásadního slanoviska minist. želoz- niční, za to vřadí se trať Česká Kubice-Plzeň do pásma VII. Poslanec Kaflan stěžoval si jménem obc pražské na pravidelné opozďování se vlaků směrem Beroun-Praha jedoucích, potom na časté přeplňování vozů a žádá brzkou výměnu starých, nepraktických vagonů osobních na státních drábách v Čechách za nové, racionálně konstruované. Zástupce vlády slibuje V příčině akce postátňovací prohlásil poslane Kaftan, že sobě nelze výhodného pro- vedení rakouskouherského vyrovnán mysliti bez předcházejícího postát- nění rakousko-uherské státní dráhy jelikož jen tenkráte stane se tarifn politika našeho soustátí neodvislou od druhé poloviny říše, jež v rukou své vlády soustředila veškeré velké dráhy a tím nabyla převahy v otázkách tari ních i na dráhách předlitavských. Taktéž přimlouvá se dr. Russ vřele za pokračo vání v akci postátňovací, zejmena vzhledem na pro jektované velké dráhy vodní. Po skončeném rokování byl návrh dra. Fořta železniční radou jednomyslně schválen. Taktéž byl schváten návrh posl. Kubr a, radon Helmem a posl. Kaftanem podporovaný, by rann vlak z Loun do Prahy byl dříve vypraven, aby dosáhl spojení ke vlakům k Vídni, Podmoklům a Mlad vyhověti. Boleslavi.
Bondy Kaftan Kaflan doktor Russ Kubr Praha bavorský Brod Český Kubice Domažlice Plzeň Beroun Čechy Helm Louny Vídeň Podmokly Boleslav
22 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 4. prosince. (Ochrana sta- vebních památek.) Baron Helfert podal panské sněmovně říšské rady návrh zákon na ochranu stavebních památek. Navrženým zákonem mají býti pod ochranu zvláštního, za tím účelem zřízeného úřadu po- staveny stavby ať již rázu veřejného, cír- kevního neb světského a ať se nacházejí v ma- jetku kohokoliv, jetliže nebylo uznáno, že pro svou uměleckou neb historickou bezcennost ne- potřebují ochrany. O uměleckém neb historickém významu stavitelských výtvorů má rozhodnouti úřad, který má býti zřízen. Vydání zákona ta- kového jeví se nutným po smutných zkušeno- stech posledních let, kdy celá řada uměleckých památek stavitelských byla zbytečně zrušena Ve Vidni trvá sice již dlouhou dobu ústřední komise pro zachování stavebních památek a vy- víjí dosti značnou činnost ve svém oboru, nemá však exekutivy a jest tedy bezmocnou naproti vandalskému rušení stavebních památek, v čemž vynikají na předním místě obce — nejen v Če- ckách, i v německých korunních zemích. Návrk Helfertův podepsali mimo jiné také opat B. Kor čián, prof. Jagič, dr. Madeyský, dr. Rieger, dr Mattuš, hr. Harrach atd. V Praze, 4. prosince. (Hrabě Golu chovský a rakouský parlament. Zaznamenali jsme minule zprávu krakovského »Czasu«, že nynější nervosnost dra. Körbra za- viněna vnějším ministerstvem, které by nerado vidělo ve sněmovně debatu o projevu sympati Burům. Podobnou zprávu nacházíme dnes také v »Gaz. Narodové«, jíž se sděluje z Vídně .
Baron Helfert Návrk Helfertův profesor Jagič doktor Madeyský Rieger Mattuš Harrach Gola Bur Praha Vídeň
23 article
»V dobře informovaných kruzích se tvrdí, že na rozhodujících místech hledí se s nechuti ne- toliko na úmysl, rozbiti vůbec spolek rakousko- německý, nýbrž i na každou, sebe delikátnějš demonstraci v parlamentě proti Německu neb Prusku. O nedávném článku poloúřadního »Fremdenblattu«, jenž hrozil rozpušténím sně- movny, nebudou-li odvolány pilně návrhy, praví se, že ostří jeho bylo namířeno zvláště proti německému návrhu, aby se Burům vyslovily sympalie. Otázka tato byla prý důvěrně posta vena tak, že buď Všeněmci odvolají svůj pilný návrh, který by nezbytně vyvolal na strané české a polské demonstrace proti Německu, aneb že říšská rada bude rozpuštěna dříve, než se návrh dostane na pořad jednání. V prvé chvíli — po kračuje zpravodaj — zprávě té nedáváno víry a soudilo se, že jest jednou z četných pověstí. oblhajících v poslední době parlamentem. Al ta okolnost, že Všeněmci ustoupili od svého pil- ného návrhu, nasvědčuje tomu, že se dali pře- svědčiti, že by debata o Burech po událostech vřesenských mohla býti na škodu Němcům způsobila by nejen v parlamentě manifestace proti nim, nýbrž i agilaci v celé říši.« Z Pešti, 3. prosince. (Žádná nov děla.) Pověsti o nových požadavcích vojenské správy na rozmnožení počtu branců a na nová děla vyvracejí se také Apponyovým » Budapesten Tagblattem«. V páteční korunní radě, konané ve Vídni, vzaty prý na přetřes také důležité otázky vojenské, ale nestalo se rozhodně žádné usnesení o zvýšení počtu branců, kterážto otázka není vůbec dosud zralá k řešení. Totéž se týče koupě nových děl. Musejí se činiti ještě další pokusy s novými děly i lafetami, dřive než s stane deflnitivní rozhodnuti, mají-li býti vůbec v rakouském vojsku zavedeny.
Al Bure Němec Apponyův Německo Prusko Pešť Vídeň Budapesten Tagblatt
24 article
V arobném prodejir ranni čisle a robě . . . sa 8b odpole dní . . . . za 2 h Ve niislkách na vankově raesí čedlo. . . . . . . . 10 edpoledaí . . . . . . . . 3h Inserát plati se hotově aopřee Flečrlacení s inserty přišimná zdsalal- strace v Marianské ulici č. s. Tam pacházejí se těž redalee tlskáre ekpedila „Náranninh Lista“. hukoplsy ae nevracej
List
25 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 4. prosince. Skandál ve Slovanském spolku kyjevském. Slovanský spolek kyjevský, jehož předsedou je proslulý slavista prof. T. D. Florinský, pozval si k přednášce p. dra. Verguna, redaktora »Slo- vanského Věku«, vycházejícího ve Vídni. Pře- dnáška se konala, tři tomu dni, v sále kyjev- ské university. Přednášející začal mluviti o po- měrech Rusů rakouských. Najednou ozval se hvizd jakoby lokomotivy. Hvizd vyvolal potlesk. Na to všechno obecenstvo začalo buď hvizdat nebo tleskat. Boj ten trval dvacet minut, načež hvíz- dání musilo ustoupiti s pole a umlknouti. Nesouhlas dle zprávy »HoB. BpeMI« byl vyvolán tím, že p. Vergun užíval názvu »Rus« a nikoli »Rusín«, a to je věru nejpošetilejší příčina ke ztropení skandálu. Jako již neříkáme »Slověnín« nýbrž »Slovan«, »měštěnín« nýbrž »měšťan« a pod., řikáme i »Rus« místo »Rusín«. Katolici a pravoslavní v okupova ných zemích. Tyto dny ličila se v Mostaru pře, která podává obraz útočné nesnášelivosti katoliků na- proti pravoslavným. Na celé katolické veřejnosti jest, aby odsoudila tuto vlastnost bosensko-her- cegovského katolického duchovenstva, ježji vlévá i věřícím své cirkve a způsobuje tím nové spory a nesváry v obyvatelstvu okupovaných zemí. Dokud františkáni, dominikáni a jezovité bosensko-hercegovšti budou mystiti, že jsou pionýry katolictví na Balkáné, nebudou jinými. Je třeba, aby se jich katolický svět odřekl, do- kud se nenapraví. Na jaře jednu neděli v Bílém Poli v Her- cegovině pravoslavní vyšli z chrámu a vraceli se domů. Před nimi šel jejich duchovní Štěpán Šimkovič. Cesta je vedla kolem katolického kostela a fary, jakož i kolem několika krčem.
profesor Florinský Rus Hob Vergun Rusín Slověnín Slovan Šimkovič Praha Vídeň Rus Mostar
26 article
Bylo tu shromážděno mnoho katoliků, mezi ními jejich farář Gadža, františkán. Mnozí z těch, kteří seděli před krčmou, byli už opilí. Jak pra- voslavní kráčeli mimo, ozvalo se ze středu ka- tolíků nadávání i střilení. Pravoslavní se zasta- vili a utvořili kolo, do něhož postavili se starci, ženy a děti »Co střilíte, když vám ničeho neděláme? táží se pravoslavní. Tu vykřikl františkán Gadža: »Napřed, ná- rode, rozšlapte ty mršiny l« Na ta slova pozdvihl se všechen katolický lid a především ti, kleří si už byli napili kuráž, a zlořečíce chystali se k útoku na pravoslavné, kteři se chystali k obraně. Na štěstí byla na blízku četnická hlídka, jež přikvapila a zjednala pokoj. Pravoslavný duchovní podal na františkána žalobu, o níž, jak řečeno, bylo v Mostaru jedná- no. Všichni svědci, mezi nimi četníci, potvrdili obsah žaloby. Pravoslavný duchovní spokojil se veřejným prohlášením svého katolického kollegy, že chybil a prosbou jeho za odpuštění. Podezřelé zprávy o Polácích v Rusku. Delší dobu docházejí potěšlivé zprávy, že Rusko jeví ochotu, vyhověti aspoň nejhlavně, m přáním Poláků polského království a je píno nejlepší vůle naproti nim. Nedávný pobyt earské rodiny v Skěrněvicích stal se řadou osvědčení rostoucí vzájemné důvěry mezi carem a lidem polským. Po návratu carově do Petrohradu bylo oznámeno, že u byrokracie v království polském pozoruje se neobyčejný obrat v poměru k Po- lákům, což bylo vyloženo jako znamení — zajisté neklamné — že ruská vláda dělá mezi Poláky náladu pro snesitelné upravení jejich bytu v ohledě národním.
Gadžo Polák Mostar Rusko Skěrněvice Petrohrad
27 article
Shody Poláků s Rusy nikdy si nepřál Němci a katolická propaganda. Aby na ni ne- došlo, dovedli vždycky překazit intrikami: na ruské straně živí nedůvěru k Polákům, na polské rozpalují romanticky založenou fantasii, ješitnost a bojovnost. Domníváme se, že takovou intrikou jest i římský dopis v »Berliner Tageblattu«, s jehož obsahem nieméně seznamujeme čtenáře, nemo- houce se zaručiti, že Poláci ruští opět neupadnou do svých starých chyb. Podle toho dopisu římská propaganda, již řídí kardinál Ledochovský s jinými ješté Poláky (dopisovatel jmenuje tajemníka Močinského, msgra Skirmunta a msgra Smolikovského) posllá do ruského Polska hojně peněz na vy- volání revoluce. Naproti tomu papež a kardinál Rampolla kladou všem polským biskupům na srdce, aby zachovávali k Rusku nejpřís- nější poslušenství. »Ale biskupové papeže jen na oko poslouchají a dělají to, c od nich žádá kard. Ledochovský,« jenžje podporován z Krakova i Lvova. Z říše Viléma II. Gombinský proces, sám sebou pověstný, má i dohry velmi zvláštni, svědčíci, že slova, že i v Prusku jsou soudcové, přestala býti pravidlem a zůstala pouhým příslovím. V míst- nostech berlinského »National-Zeitungu«, listu to pramkňoučkého, i v bytu chefredaktora jeho vykonány domovní prohlidky, jež měly jisté jen za účel dopátrati se toho, kdo s listem sdělil protizákonnosti, jež se při gombinském procesu udály. Prohlídka vykonána byla za okolností zcela protizákonných, takže tento mírně liberální list podal proti ní stížnost. Pro oběti vřesenského procesu sebráno bylo až posud, jak v Berlině spočetli — a počítají s tváří velme kyselou — 20.000 marek.
Rus Němec Polák Ledochovský Močinský Skirmunt Smolikovský Vilém II Polsko Rusko Krakov Lvov Prusko Berlín Berliner Tageblatta