2
masthead
V Praze, ve středu dne 4. prosince 1901.
Praha
4
article
Na rauní n odpol. Hfaty
s přilohami (.Naněný Obzor“ ve
středu a „Literární Hlidka
v nátek) předplásí sei
Praze v zdministraeí
as něsí . . . . . . K — k
za čtvrt leta . . . . .
6 K —l
s drojí denáškou
na čtit lata . . . . . 7 K 50h
ve alfsikách:
sa něale . .
2 K g0
Pošteus
sa měs lo
nrt. . . ..
ei
dvají zdsllkou
sa mási
rsf l onj ta
Praha
5
article
Dnešní čisle pro Prahu je o 10 stranách.
Dnešní čisle pro Prahu je o 10 stranách.
Hrozby páně Körbrovy selhaly
Po některý čas dařilo se vládní politice
vídeňské jen na základě slibův. To trvalo
tak dlouho, pokud těm slibům se věřilo.
Netřeba připomínat, že to byla politika, již
ve Vídni provozovali hlavně vůči národu
českému. Vzhledem k němu, když bylo
zle, zavládla ve Vídni zásada: »jen slibovat,
jen slibovat.« Slibovalo se a sliby se ne-
naplňovaly. Politika slibův vídeňských v ná-
rodě českém úplně dohospodařila. Však ještě
dříve dodělala v něm politika vídeňských
hrozeb, s níž politika slibův jen se vy-
střídala, a jest věru ku podivu, že ku politice
hrozeb ve Vídni nejnověji se sáhlo zase.
Doby Schmerlingovy, Herbstovy, Auersper-
govy, Windisebgrätzovy, Clarovy mohly dáti
potřebné poučení, že s hrozbami se pořídí
v národě českém ještě tisíckrát méně než se
sliby. Ale, kdo jda lesem, bojí se — hvízda
si! I pan dr. Körber minulého týdne počal
si hvízdati ve vladním tisku, že rozpustí říš-
skou radu, nebude-li mu parýrovat. Vánoce
s Novým rokem už přede dveřmi a pan před-
seda vídeňského ministerstva nedostal od
parlamentu pro to, co on jmenuje » státními
nezbytnostmi«, do tě chvíle vůbec ni c. Kdo
by se mu divil, že jest mrzut, netrpěliv, ne-
vrlý, nervosní? V takové situaci a naladě
člověk vyvede všelicos, co ve střízlivé, klidné
úváze, při smyslech úplně zdravých, nikdy
by neudělal.
Körbrův
Schmerlingův
Herbstův
Auersper
Windisebgrätzův
Clarův
doktor
Körber
Vánoce
Praha
Vídeň
6
article
Nervosnost jest choroba moderní, za-
chvátila i p. dra. Körbra a vedla jej k vy
slovení hrozby, která na dobro selhala.
A to jest pro každou hrozbu věc velice
osudná. Každá nepodařená hrozba
padá totiž zpět na toho, kdo chtěl si jí po-
moci z nesnází a z rozpakův.
Padla zpět i na p. dra. Körbra. Vy
hrožoval po celý minulý týden ve vládním
tisku, že rozpustí parlament, jenž buď ne-
může nebo nechce dostati se ke své práci.
Svaloval všechnu vinu z tohoto opatření na
parlament a pravil, že parlament jediný bude
zodpověden i ze všech následkův takového
kroku vládního. Sebe sama a celou nynější
vládu vídeňskou dr. Körber při těch hrozbách,
metaných na hlavu parlamentu, omývala
velebil jako nepřestižný vzor smyslu pro
pravou ústavnost, jako nádobu, která přetéká
spravedlností a péčí o prospěch státu a všech
jeho národův. Vypadalo to opravdu až strašně,
jak vládní tisk minulého týdne proti parla-
mentu a na obranu vlády Körbrovy si po-
čínal.
Dnes snad p. dr. Körber ze svých hro
zeb už poněkud vystřízlivěl. Dostalť k nim
odpověď. A tož hned odpověď dvojí: jednu
německou, jednu českou. Uveřejnili jsme je
obě ve včerejším čísle těchto listův.
Odpověď německá k hrozbám páně Kör-
brovým jest nepřímá; česká jest zcela přímá.
Onano jest vložena do obálky, na níž jest
napsána adresa hr. Vettra, předsedy parla-
mentu; ale svědčí přece jen dru. Körbrovi.
doktor
Körber
7
article
Tedy interpellace, jejížto dodání vládě
hr. Vetter ma zprostředkovati. Poslanec
Breiter, jenž interpellaci tuto podává, vy-
chází z fakta, že za posledních dnů v listech
vládních se přetřásá situace parlamentní s po-
dotknutím, že dr. Körber zamýšlí rozpustiti
parlament, protože není dělný.
K této námitce a obžalobě, pronesene
v listech vládních proti parlamentu, německý
mluvčí odpovídá, že takové hrozby mohou
jen poškoditi životní sílu parlamentu, bez
toho nevalnou a že mohou vzbuditi jen ne-
důvěru v opravdovou a úspěšnou práci. Dále
mluvčí německý hájí parlament proti náhledu
vládnímu a žádá předsedu parlamentu, aby
se zeptal dra. Körbra, »jestli kabinet ochoten
v příčíně nynějšího parlamentu a v příčině
naděje v jeho dělnost dáti nějaké osvědčení,
a konečně, zdali stati ve »Wr. Allg. Ztgu.e
a ve »Fremdenblattu«, obsahující hrozbu
proti parlamentu, byly uveřejněny s vědo-
mím a se souhlasem předsedy minister
ského«. —
Na straně německé nejeví se tedy an
nejslabší strach z hrozeb páně Körbrových,
Vetter
Breiter
doktor
Körber
pán Körbrový
8
article
ale za to rozhodně se odmítá jeho obžaloba,
vržená proti parlamentu pro nedělnost. Tato
nedělnost podle výkladu, obsaženého v inter
pellaci Breitrově, může jen se zvýšiti
výčitkami a hrozbami předsedy ministerského
Tomuto interpellace německá vyčítá, že situaci
parlamentní za minulého týdne jen ještě více
zamotal a zatemnil a že jest nutno, aby vy
slovil se sám o ní veřejně a aby nena
strkoval za sebe časopisy, které hrozby jeho
uveřejnily. —
Vyhoví-li hr. Vetter žádosti německ
interpellace, připravi dru. Körbrovi jistě ne
malé rozpaky. Však třeba ji nevyhověl
obsah interpellace už je na veřejnosti ai
předseda ministerský mohl už dověděti se
o něm ze všech novin, i z vlastních, a při-
praviti se na odpověď, která nejen pro jeho
poměr k parlamentu, ale i pro jeho další
záměry v čele vlády nabude důležitosti a
zvýšeného významu. Neuzná-li za vhod a za
prospěšné, aby už nyní se vydal ostré srážce
s parlamentem, snad zapře noviny,
které jeho hrozby uveřejnily.
Breitrův
Vetter
9
article
Jsouce připraveni i na takový způsob
vytáček p. Körbrových ze situace nepříjemné,
poslanci národa českého zvolili cestu jinou,
jíž odpovídají k jeho hrozbám, že rozpustí
parlament. Nevyhledávajíce žádného prostřed-
nictví, usnesli se na předvčerejší poradě své
vydati prohlášení, jehožto úplné znění jsme
přinesli ve včerejším čísle svém. Jest stručné,
ale velice obsažně, řízně a důstojně. Po-
selstvo národa českého nepřimlouvá se za
život tohoto parlamentu, ale vystupuje
v obraně zásad ústavních a prohla-
šuje za »věc naprosto nepřípust-
nou, aby parlament byl činěn
zodpovědným za nervosní bez-
radnost vlády, a aby vznesen by
appell na voliče jen z té příčiny.
že vláda není s to, aby splnila
program, jejž nerozvážným způ-
sobem si byla vytkla.«
Těmito vážnými, skrz na skrz pravdi
vými slovy poselstvo národa českého na radě
říšské vrací obžalobu, již dr. Körber př
svých rozpouštěcích hrozbách vznesl na par
lament, na jeho vlastní hlavu, a před veške-
rou veřejností odmítá zejmena od sebe
všechny jeho výčitky stran posavadní neděl-
nosti parlamentu. Výčitky jeho vrací mu
s pořádným nádavkem, mluvíc o »ner
vosní bezradnosti« a o programu.
vytknutém »způsobem nerozváž
ným«. Pokud pak jde o jeho hroz by.
poselstvo české ve svém prohlášení vším
právem odpovídá za celý národ český
»není lze pomýšleti na uzdravení poměrů
v Rakousku a v jeho parlamentě bez poli-
liky stejně spravedlivé ke všem národům
žijícím v této říši.«
doktor
Körber
Rakousko
10
article
Různé záhady.
Různé záhady.
Ve Vídni, 3. prosince.
Ku podivu! Týž pan dr. Körber, který do
posledního okamžiku tak se tvářil, jako by mu
na parlamentu a jeho existenci pranic nesešlo
týž pan dr. Körber, který jednáním svým vzbu-
diti chtěl domněnku, jako by jen čekal na
vhodný okamžik, učiniti konec zpupnému shro-
máždění, jež nezdálo se míti valného zájmu na
tom, zhatí-li se plány télo vlády neb šťastně-
budou provedeny, týž pan Körber jevil však
přece jen interess ohledně další existenco par
lamentu. Neboť k čemu to křečovité namáhání,
aby promrskán byl prozatimný rozpočet, a ty
prazvláštní taktické pohyby, aby plán tense
zdařil? Kdyby skutečně byla silunce taková.
jak ji pan dr. Körber líčí, potom by si hlavu
nelámal ani rozpočtem prozatimným ani hlav-
ním. Poslal by parlament prostě domů a povoli
by sám sobě, čeho má zapotřebí, paragrafem
čirnáctým. Snad by se neupejpal tak učiniti.
Z toho ale je patrno, že věci tak se nemaji.
jak je neustále líčí péro officiosní, placené i tak
zvané »dobrovolně«, jež píše zprávy své a
úvahy tak, jako by vládu spolknout chtělo,
zatím ale skrytě pracuje pro ni.
Po celý týden a déle ještě chodil pan Körben
po sněmovně jako citlivka. Byl na celém těle
bolavý, nikdo se ho dotknout nesměl. Kdo
slyšeti ho chtěl, tomu dokazoval, že mu parlamen
doktor
Körber
Körben
Vídeň
11
article
a jeho osud je lhostejným. On že na mysli má
již jen prospěch státu. Kdyby mu ve snaze té
parlament překážel, že ho prostě pošle domů.
— — Dnes patrno, že to přece jen tak snadno
nejde, že jsou zde ještě činitelé, kterým není
lhostejno, ztratí-li se statisícové lidu, a v zející
propast se vrhne všechno, oč vlastně stát opírá
svou existenci. Kdyby šlo o tento parlamenta
kdyby byla naděje že nahrazen bude jiným,
který by odpovídal skutečným poměrům v této
říši a byl jejím spravedlivým zastoupením,
s jakým jásotem byl by uvítán těmi, kteří do
opravdy chtějí míti Rakousko, ovšem že docela
jiné, než je nynější. Však jaký zisk byl by dnes
z rozpuštění sněmovny poslanecké? Obrovskou
práci, velkou ztrátu peněz, rozpoutání všech
méně ušlechtilých pudů v člověku a bezohledný
boj . . . a na konec týž obraz ve sněmovně
jaký skýtá dnes. Takou by měl pan Körber
bilanci.
Proto v poslední době obrátil, proto za energi
cké pomoci svých věrných o to se zasadil, aby
prozatímný rozpočet bez odkladu byl projednán
a vládě aspoň na tři měsíce uděleno bylo právo
vybírati daně na základě rozpočtu dřívějšího
Však to byly také naháňky, jak věc vykličkovati
jakkoli nebylo strany, která by se byla normál-
nímu provedení věci postavila na odpor. Levice
sama přikvačila s pilným návrhem, aby první
čtení rozpočtu bylo dáno bez odkladu na jednaci
pořad a také ihned provedeno. A slavná vláda
i s panem drem. Körbrem souhlasila. Tatáž
vláda, která neměla jiné tužby, než propracovati
se k jednacímu pořadu a k tak zv. plodně, posi-
tivné práci, tatáž vláda spojila se s Němci, aby
zamezila jednati o jednacím pořadu a nemožnou
učinila debatu o své vlastní, v ohledu zeměděl-
ském velmi dů'ežité a významné předloze. A vi-
tanými pomocníky vlády a Němeů v tomto směru
byli páni Poláci s panem Jaworským v čele.
Körber
Němec
Jaworský
Rakousko
12
article
Dostalo se poslancům českým z polské strany
první parlamentní odvety za resoluci, která ve
prospěch rusínské university byla přijata v ne-
děli v Praze. Co toto píšeme, nevíme ještě,
jak episoda skončí, však tolik je jisto, že panu
Körbrovi přece je jen milejší i mízerný proza-
Ufmný rozpočet na čtvrt roku, než rozpočet para-
grafem čtrnáctým na rok celý. A z toho třeb
čerpati naučení, až opět se bude ve sněmovníeh
couloirech mluviti o sekeře, která nemilosrdné
sletí, aby životu sněmovny konec učínila, nebu-
de-li se chovati, jak pan Körber si přeje. Ba
do té míry zasaditi se chtějí vláda i Němci pr
»bezvadné« vyřízení rozpočtu, že vůbee přeru-
šiti zamýšlejí jednání v plenu na tak dlouho
až by komise rozpočtová byla s prozallmním
rozpočtem hotova.
A při tom všechno to namáhání bylo a je
zbytečné. Poslanci češti prohlásili sami a bez nu
cení, že normálnímu a zákonnému projednání
definitivního rozpočtu překážky klásti nebudou,
tím méně tedy by byli tak činili, i bez zvláštn
horlivosti německé, rozpočtovému provisoriu. Jen
tomu se právem vzpírali, aby vláda bez dolazu
rozhodujících činitelů ve sněmovné autoritativně
stanovila, kdy má býti co hotovo a jaký má
býti pořádek parlamentního postupu.
Körbr
jítli
Körber
Němec
Praha
13
article
Ve svém prohlášení označili poslanci češt
své stanovisko tak určitě a pregnantně, že ne-
mohli tak učiniti lépe. Mohli snad již dřive vy
páliti veliké dělo po nynější vládě, však v po
litice zrovna tak jako ve vojně je důložitou
otázkou, ne jak a po kom střelit, nýbrž také k dy
vystřelit a důmyslný, chytrý taktik odhodlá
se k ráně jen tehdy, když ví, jaký učiní effek
a jaké bude míti následky.
Jinými slovy, když vi, co potom. Za nej
dovednější výkon strategický a taktický plat
ovšem takový, jenž proveden byl při úspěchu e
možná nejvělším s nejmenšími ztrátami. A také
v tomto případě možno, že vláda Körbrova bude
poražena, aniž by bylo třeba plýtvat přilis mu-
nief k jejímu odstranění. Dnes již na obzoru
vystupují stíny mužů přištích, jimž má být
svěřeno řízení této říše.
Dr. Körber nemá žádný zvláštní kontrakt.
a nebylo by to naprosto žádným zázrakem,
kdyby skončil, jako celá řada jeho předchůdců.
Nechť se příliš svou absolutně pevnou posie
nehonosí. Rakoušti ministři právě v tom oka-
mžiku mají posici svou za nejpevnější, kdy
o jejich osudu je již rozhodnuto.
Možno tedy, že nesletí sekera, aby život
přefala parlamentu, nýbrž že přetne život komust
jinému. Pravdě nejpodobnější je ale, že ne
dřive půjde parlament, za ním ale v zápětí pat
dr. Körber.
doktor
Körber
Körbrov
14
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna
(77. schůze.)
(Telefonická zpráva »Nár. Listů«.)
Z Vídně, 3. prosince.
Na posteli leží těžce nemocný. Pacientu je
zle. Docházi mu dech. Jeho slly životní jsou
vyčerpány. Má již duši takořka na jazyku. Lé
kaři vdechují mu kyslik — po inhalaci se mu
poněkud uleví. Dýše volnějí. Rodina domnívá
se, že plícemi. Ve skutečnosti dýše kyslikem
Zachráněn — šepotají přibuzní. Ztracen —
praví lékaři.
Tímto chorým je vídeňský parlament. Pro-
jednává zatimný rozpočet na1.
čtvrtletí roku 1902 a lidé mysli, že je v plne
rekonvalescenci. Fakticky je mu hůře, nežl
z jara. Tenkrát povolil šestiměsíční beze všech
obtíži. Za jakých svízelů vyřizuje se teď tři-
měsíční! A to že je pokrok?
Rokování o zatímním rozpočtu zaháji
ohnivou, účinnou, ostře pointovanou řeči posl.
dr. Pacák. Ve výkladech předsedy klubu če
ského se ozývá vše, co dnes hýbe českou duší.
V ní bouři všechna nevole všeho národu prot
systému vládnímu, jejž zástupce Kutnohorska
karakterisoval plasticky a po zásluze odsoudi
Pevným, rozhodným tonem nesl se hovor jeho
a také v humoristické části byl břitkým jako
damascenka. Máť dr. Pacák vzácný dar: ridend
dicere verum.
Hrot dnešního jeho debutu namířen by
přímo proti hlavě vlády, proti dru. Körbrovi
proli jeho bludné polilice, proti jeho nevolnictv
ve službách levice, proti jeho hrozbám vůč
parlamentu, proti celému způšobu a celé prax
jeho regimu.
doktor
Pacák
Pevná
Vídeň
Kutnohorsko
15
article
Sněmovna s napjetím a netuchnoucí pozor-
nosti poslouchala českého mluvčiho. Vědoue
patrně, že co mluví, je smýšlením české dele
gace a českého lidu. Byl to projev v pravdě
mužný, opposiční, bojovný, válečný, plný ne-
zvratné odhodlanosti setrvati v posici válečné,
nestane-li se pronikavá změna ve vedení politiky
cislajtánské. Vláda po řeči dra. Pacáka nemůže
se oddávati nižádnému klamu, jaké jsou naproti
ní disposice v českém poselstvu a jaký je mezi
nimi poměr: krajně nepřátelský. Pan dr. Körber
divně hospodaři: z linie neutrality dostal se n
jedné straně do závislosti na levici, na druhé
straně v odpor s veškerým národem českým.
To mu dr. Pacák nejen pověděl, ale také do-
kázal. To jsou výsledky státnického umění,
kterými bude p. dr. Körber sotva hrdým. Jak
dr. Pacák vhod řekl: chef vlády ztroskotal
Pan dr. Körber je teď jen pouhý mori
turus . ..
Posl. dru. Pacákovi gratulovali co nej
srdečněji všichni poslanci čeští a veškeří polští
kteří s výklady jeho vyslovili plný souhlas. Tak
zástupce ruského lidu bukovinského Mikulá
Vasilko se k nim připojil. Tento poslanec
byl předloni oddaným ctitelem a velebitelem dra.
Körbra. Věřil v jeho hvězdu a v jeho poslání.
Pacák
doktor
Körber
Posl
16
article
Věřil v jeho neutralitu a spravedlnost. Nyní jest
rozčarován. Jest zklamán ve svých nadějich
nic tak neroztrpčuje, jako zklamání. Nevýslovná
trpkost, nevýslovný žal nebohého ruského lidu
v Haliči a Bukoviné chvějí se v jeho řeči . .
Posl. Eldersch udělal nad drem. Körbrem
křiž. Porovnal jeho prvotiny a jeho nynější po-
stavení a dospěl k závěru, že ministerský před-
seda svoji roli dohrál.
Dr. Pacák, Mikuláš Vasilko a posl. V.
kurie slezské Eldersch — jaké jsou mezi nimi
rozdily, a přece souhlasili všichni v tom, že
vláda dra. Körbra jak nacionálně, tak i sociálně
nalézá se v nejpřikřejším odporu s city a poža-
davky millionů národů a všeho lidu děl ni
ckého. A nejen toho, také zemědělského, z
který promluvil posl. Rataj. Osvědčení jeho
jest pozoruhodným z té příčiny, že se vší urči-
tosti a rozhodnosti ohlásil úplnou solidaritu
sgrárních poslanců českých s národními poslanei
proti vídeňskému centralismu.
Dal vládě nynější a všem potomním dů
tklivě na srozuměnou, že všechiny jejich po-
v drobnéní prodejí:
ranní čžslo o sobě . . . za Sb
odpoledni . . . . . . . za 2 h
ve slialkách na voskově:
ranní čsslo. . . . . . . . 10h
vdpolední . . . . . . . . B h
Inserá t,
plati se hetevě oopřel.
Piedplscení a insasty viijisi zčnlsl-
stracs v. Nariansse alici č. 3.
Tam nacházejí se ték rečskee
Ulskárna a sapedios „Přásedních Listá“.
Eukopisy se navracsji
Posl
doktor
Pacák
Vasilko
Rataj
Halič
Inserý t
Přásedne Listat
slezský Eldersch
Sb odpoledne
17
article
kusy, rozštěpiti český národ opětnými volbami
jsou a zůstanou marny. Ohlášce této na lee-
kterých místech rozuměli jako předpovědi, že,
kdyby došlo k novým volbám na říšskou radu,
národní poslanci čeští s agrárními a čeští po-
slanci agrární s národními nebudou v boji, nýbrž
v kompromissu.
První čtení provisorního rozpočtu bylo již
o 3. hodině skončeno. Také dnešní schůze ne-
minula bez překvapení. Ke všeobecnému úžasu
hr. Vetter řekl, že nemůže ustanoviti příští
schůzi, ani její jednaci pořad a že tak nčiní
písemně. Chtěl položiti na jednací pořad již
v pátek druhé čtení zatímního rozpočtu pro
připad, že bude výborem vyřízen. Proti tomu
však ozvali se poslanci čeští, zvláště dr. Plaček,
ukazujíce k § 36. jedn. ř., ve kterém se pravi:
»Jakmile výbor, dosazený k vyřízení navrženého
zákona, připravil svou zprávu a tato podepsána
jest předsedou a zpravodajem, odevzdá se před-
sedovi sněmovny, nařídí tento její vytištěnía
rozdání členům poslanecké sněmovny a položí
druhé čtení její na jednací pořad. Toto druhé
čtení však z pravidla nesmí se konati, ne-
minulo-li 24 hodin od rozdání zprávy.« Vůci
tomuto zřejmému znění jednacího řádu nemohl
setrvati předseda na svém odhodlání a musil
ihned zvoliti připomenutý modus, který znači
rozpory, ve kterých se nalezá ministerský před-
seda a značí tíseň, ve které se nalezá sně-
movna celá.
Zatímní rozpočet bude se ve
druhém čtení projednávatí nej-
spíše v pondělI. Přiští schůze koná se
v pálek. Bude však věnována výbradně pil-
ným návrhům o slovanských uni-
versitách.
Vetter
doktor
Plaček
sed sněmovna
poslanecký sněmovna
18
article
Předseda hr. Vetter zahájil schůzi v 11 hod
35 hod. dop.
Mezi došlými spisy je Schückrův ná-
vrh na úlevu bídy v Krušných horách: — dolazy
posl, Kliemanna a sp. po nevyřizování rekursu
v obecních věcech; — Schreinera a spol. po
půstošení plodné půdy dolováním v severozápadníci
Čechách a po statistice vypuštěných rybníků; —
V. Hrubého po aktivních přídavcích státních úřad-
níků v Lounech; — Haucka a sp. po zadávání
uhli z erárních dolův obchodním prostřednikům:
Lichta a sp. po předloze o akc. společnostech
s omezeným ručením.
Posl. Breiter učinil dotaz (jejž sdělili jsme
již včera), načež předseda hr. Velter odpovědál.
že nemá pokdy kontrolovati a opravovati noviny, jež
hraji si v politíce na proroky, nejsouce k tomu vlá-
dou autorisovány, neboť by se nemohl věnovati sně-
movním záležitostem. Vláda přeje si právem, aby
patlament byl dělný, avšak na ní je též, aby učinila
náležitá opalření, za něž sama zodpovídá a na něž
předseda nemá ingerence.
Posl. Zázvorka slážoval si, že předseda ne-
zachovává jednací pořádek naproti všem poslancům
stejně. Včera ukončil schůzí, nedbaje jeho odporu
proti navrženému jednacímu pořadu. Protestuje proto
a táže se předsedy, chce-li zachovávati spravedinost.
Předseda hr. Vetter omlouvá se, že neslyšel
Zázvorkův protest proti navrhovanému jednacimu
pořadu, jinak by byl vyhověl.
Posl. Weisskirchner žádá v dotaze před-
sedu živnostenského výboru, aby jej svolal za pro-
jednáním živnostenské novely.
Přechází se k jednacímu pořadu, na němž je
I. čtení
Vetter
Schückrův
V Hrubý
Hauck
Posl
Zázvorka
Zázvorkův
krušný hora
Čechy
Louny
19
article
zatímného rozpočtu,
Posl. dr. Pacák: V jednom z hlavních orgánů
levice čte se o veliké zásluze její, že zatimný roz-
počet octl se na jednacím pořadu. Slyšeti chvalo-
zpěvy, že levice zachránila stát. Avšak třeba přiliti
vody do vína. Prohlašují-li pánové na levici, že po
čtyřech letech dostali zatímný rozpočet na jednací
pořad, nesmějí zapomínati, že oni po tři léta bořili
parlament.
Mýli se, domnívajíce se, že oni dovedli toho, ž
zatímný rozpočet je na jednacím pořadu. Nechte
toho holedbaní, neboť jen prstem dotkne se některá
strana obstrukce a vaše holedbání bude na hromadě.
Rozhodlili jsme se my na okamžik pro jinou tak-
tiku, nechlubte se vy a děkujte pánubohu, že jsme
volili jinou taktikul
Riká-li se, že bojíme se rozpuštění parlamentu,
tu prohlašujeme, že tomu tak není. Avšak vyhrožo-
vání rozpuštěním je nedůstojné a pariamentsi
to skutečně nemůže dáti líbiti. (Hlučný souhlas
v pravo.)
Předseda prohlásil dnes, že mu nezáleží na tom,
co noviny píší, jsou prý to nekontrolné pověsti.
Avšak my vime, že jsou to vládní orgány, minister-
skému předsedovi dru. Körbrovi blízké, jichž spolu-
pracovníci navštěvují denně tiskovou kancelář. My
známe poměr vlády k těmto orgánům a vime, odkud
hrozby pocházejí. Předseda mohl se zeptali mini-
sterského předsedy a byl by zvěděl, že ty hrozby
jsou buď strašákem, nebo mají nějakou příčinu. Na
každý způsob není důstojno, pracuje-li vláda tako-
vými pro tředky.
Následujíci vývody, třeba neměly formu prohlá-
šení, sluší přece za ně považovati. Je neslýcháno
v dějinách parlamentu, žádati na opposiční straně,
Posl
doktor
Pacák
20
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Počátky dějin českých,
Z názorů polského učence.
Nejen v politice, také na poli vědy odehrává
se mezi Němci a Slovany veliký zápas o vlas
naši, s tím rozdílem toliko, že vědecký boj hle
především k nejstarší minulosti, k dějinným po-
čálkům vlasti naší. Němečtí badatelé dovozují
z řídkých, nesouvislých a z valné části málo
srozumitelných údajů starých, že nejstaršími
známými obyvateli země české byli »keltštíe
Bojové, po nich germánští Markomanné a teprve
— dle Bachmanna a Bretholze — asi od polo-
vice VI. stol. po Kr. slovanští předkové naši.
K náhledům těmto přikloňují se i mnoz
badatelé čeští. Přes to však zasluhuje vždy bed-
livé úvshy badání těch učenců, kteří hájí odvěký
ráz vlasti naší, tím spíše, ježto dostává se jemu
vážné podpory výsledky badání archaeologického.
Nejnověji k zástupcům původní slovanskosti
vlasti naší přistoupil i polský učenec dr. Woj-
eiech Ketrzyňski spisem svým »Ger-
mania wielka i Sarmacya Nadwiá-
laúska wedlug Klaudyusza Ptole-
meusza«, vydaným r. 1901 ve zprávách kra-
kovské akademie věd. Dr. Ketrzyúski již po
dlouhá léta a s nepopíratelným zdarem bádá
o nejstarších osudech Slovanů západních, v nej-
novější pak práci své zevrubně zkoumá nejstarš
nás došlé zeměpisné údaje o Čechách a zemích
okolních.
Němec
Bachmann
Bretholz
Kristus
doktor
Woj
Klaudyusza Ptole
Ketrzyúski
Gera
Čechy
kovský akademie věda
21
article
Německým badatelům není ovšem vhod
vědecká melhoda Kelrzyňského, založená na ve-
liké znalosti příslušné literatury. I hlavní zástupei
dotyčného směru mezi Němci, Zeuss a Müllen-
hoff, vedou si při výkladu klassických údajů
způsobem tak libovolným, že není lze je zpro-
stiti poroku snahy tendenční. U mladších pak
jest to zřejmá snaha, na chauvinistických před-
pokladech spočivající, která dokazuje, že prý
kraje od Visly na západ teprve nedlouho před
velikým stěhováním národů nabyly obyvatelstva
a rázu slovanského.
Dr. Ketrzynski methodu tuto vhodně osvě-
tluje dvěma případy. Z učených spisů německých
proniklo již do školské i populární literatury
domnění, že germánšti kmenové Silingův a Bur-
gundů připomínáni jsou na horní Odře a Varte
již na mapách zeměpisce Klaudia Ptolemaia
Ketrzyúski ukazuje, na jak vratkém základě spo-
čívá domněnka tato.
Vývody jeho obírají se výhradně Ptolemai
ovým popisem »veliké« Germanie a viselské Sar
matie, v jichž středu míněna jest vlast naše
Kestrzyúski odmílá všechny methody, jimiž měla
býti v soustavu uvedena síť Ptolemaiových po
ledníkův a rovnoběžek.
Podařilo se polskému učenci umístiti nále
žitě hory a řeky české, nezávisle na Ptolemaio-
vých údajích zeměpisné délky i šířky. Sudelam
srozumívá Šumavu. Ze Sudet dle údajů Ptole-
maiových vytéká Labe. Z údajů zeměpisných,
které starý zeměpisec o pramenech labských
udává, jest na biledni, že nemyslí labské pra-
meny v Krkonoších, nýbrž prameny vltavské.
Němec
Zeuss
Müllen
doktor
Ketrzynski
Claudius Ptolemaios Ketrzyúski
Ptolemaiův
Visla
Bura
Odra
Šumava
Sudety
Krkonoše
22
article
Pak ovšem jsou Ptolemaiovy Sudety Šumavou,
s tím toliko rozdílem, že představoval si Ptole-
maios Šumavu ve směru západovýchodním. Týmž
směrem postupoval však dle domnění Ptolematova
i Orkynský nebo Herkynský les, který tudíž
srovnává Ketrzyúski s vysočinou na rozhraní
českomoravském. Méně určity jsou údaje Ptole-
malovy o Krkonoších; znáť sice slovanské jejich
jméno, jež přenáší na okolní obyvatelstvo, totiž
Korkontie, ale nazývá je Arkiburgion, čehož pů-
vod dotud není rozřešen. Pod Sudety umístil
Plolemaios les Gabretu, z něhož vytéká jedna
ze tří levobřehých poboček horního Dunaje, dle
zdůvodněného domnění Ketrzyňského, hledati
jest tudíž v Gabretě Smrčiny a v sousedním
Meliboku, z něhož prý vytěká Vezera či spiše
přední její zřídelnice Werra, hledati jest pásmo
hor, jdoucí od Vezery k Labi, t. j. Durynský
les a ve východní části Krušné Hory. Pod Meli
bokem kreslí však Ptolemsios Semanské hory
které by tudíž bylo klásti do českého vnitro-
zemí.
O obyvatelstvu českém nemá Ptolemaios v
zření toliko zprávy své doby, nýbrž vůbec všech
pramenů, kterých se dobral. A tu především
Ptolemaiův
Ptole
Ptolemaios
Krkonoše
Sudety
Dunaj
Vezera
Labe
krušný Hora
Sudety Šumava
maios Šumava
23
article
jmenuje starý zeměpisec v rámci hraničních hor
českých národ Bainochaimů. Kdož byli tito Bai
nochaimově? Učenci němečtí, kteří předem vlas
naši za čásť Germanie pokládají, prohlásili je
hned za odvozeninu z německého prý jména
země Baeohaemum, Boiohaemum. Kelrzyňsk
soudí jinak; dovozujeť z okolnosli té, že název
Boiobaemum ve tvaru Böhmen podnes trvá
názvem tím srozumívá Němec po přednosti kraj
český i české jeho obyvatelstvo, že není roz
dílu mezi Boji a Čechy.
Podle německých názorův zabrali Marko
manné zemi českou a vypudili z ní Boje. Ke
trzyňski tomu odpírá, myslí, že Bojové češti byl
jiní, původní obyvatelé české země, kteří s kelt
skými Boji v Noriku, Galli a Italii měli toliko
jméno společné. Tito Bojové nebyli skrze Marko-
manny z Čech vypuzeni, neboť týž Ptolemaios
ovšem dle jiného pramene, jmenuje je Baimy
a »národem velikým«.
I v této příčině potká se Ketrzyňskise
souhlasem v zásadě a s námitkami v podrob-
nostech. Slovanskost Bojů sotva bude uznána,
ale původnost názvu Bainohnemum, Baiohaemum
v ústech západních germánských sousedův o
jména Bainů, Baiů nebo Baimů, jímž západn
sousedé původní slovanský lid v Čechách ozna-
čovali, jest nepředpojatému samozřejma. A že
v Čechách již Bojové zastali obyvatelstvo slo-
vanské, lze dokazovati důvody archaeologickými
i jazykovými. Hrobové nálezy české ukazují,že
Němec
Čecho
Galli
Italia
Ptolemaios
Baima
Bain
Baia
Norikum
Čechy
Boiobaemum
Bainohnemum
24
article
vedle skrčenců v kraji severozápadním a pů-
vodců mohyl v jihozápadních končinách vysky
tuje se již za řimských dob předcís ařských lu-
žický typ ve všech končinách severovýchodních,
který lze nepřetržitě sledovati odtud skrze nížiny
oderské a vislanské až za Dněpr. A tento typ
šíři se zvolna do středních, jižních a západních
Čech. Slavná pohřebiště na Třebíské a Pičhoře
u Dobřichova, drem. J. L. Píčem a J. Waňkem
prozkoumaná, jsou slovanská rázem svým, ale
pocházejí z doby Antoninů, tudíž z doby, do
níž klade německá učenost do Čech sídla Marko-
mannův.
Ketrzyúski připouští, že Markomanné ujař-
mili české Baimy, uvažuje ale, že není možno
přiznati zprávám o vypuzení Bojů z Čech,
»neboť jako autochthonové zaujímali kraj celý
a ne toliko některá mista opevněná«. Byli-li tou
dobou v Čechách Markomanné pány, tu prý
ovšem Bojové na čas vymizeli z dějin, ne však
ze zeměpisu. Dále uvažuje Ketrzyňski o otázce,
kdo byli Markomanné a soudí dle methody již
A. V. Šemberou užité, že nazývali se po řece
Maru, totiž Moravě, tudiž že jsou předky Mora-
vanů. »Ze všeho vývodu vysvitá, praví spisovatel,
že Ptolemaios mylně rozlišil Bainochaimův,
Baimův i Markomannů; z tří pojmenování
odnášejících se do jednoho kraje učinil tři různé
národy a tři různé kraje.«
Píč
J Waňk
Čo
A V Šembera
Ptolemaios
Bainochaimův
Baimův
Dněpr
Čechy
Třebíský
Pičhora u Dobřichov
Mar
Morava
Markomann
25
article
Dr. J. V. Práše k
doktor
prášit