ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 4ac2c510-661f-11dc-8cfd-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: place 110, person 153, org 15, work 2
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
2. prosince 1901
4 masthead
Číslo 332
5 article
A jako jest pro slovinskou universitu do- statek vědeckého materiálu, tak by byl pro ni i dostatek studentstva Všude jinde, kde by pracoval normální mozek, mělo by se za to, že třeba vychovávati tak nikoli aby národ rozuměl intelligenci, ale intel- ligence národu. (Výborně! Potlesk.) Slovinský národ čílá 1,300.000 duší potřebuje tedy na 600 studentů, kterýž počel jest pro universitu úplně dostatečným, když může v Černovicích existovati universita, klerá jich 600 nemá a v Brně německá technika, která jich má tak málo a bude jich míti tak málo, že nebude moei existovati.
Černovice Brno
6 article
Těchto 600 slovinských intelligentů, klerých má národ zapotřebí, postačoval by, kdyby i bral se zřetel jen k národu slovinskému. Avšak universita v Lublani má býti kulturním střediskem všech národů jiho- slovanských. Počet studujících byl by tedy zajisté větší a nniversita měla by tolik posluchačů, že by se jím rovnala německá universita štyrskohradecká. (Souhlas.) Tedy o vědecký materiá a počet posluchačů lublaňské university zajistě není nouze. (Souhlas.) Národ slovinský, jak jsem pravil, čílá 1,300.000 obyvatel, čtyřikrát tolik, jako obyva- telstvo všech národnosti v Bukovině (Hlučný sou- hlas), je společně s národem chorvatským náro- dem, který jedině leží v Rakousku na březích moře, je národem, pomocí jehož ducha vlastně tato říše jedině může dýchati volný vzduch (Bouřlivá pochvala.), národem, který je však přes to nejvíce utiskován, ježlo se zapomíná, že jsou dvě hesla, proti nimž národ slovinský a chor- vatský je zbraní a záštitou jedinou. Jedno heslo praví, že Terst musí býti baštou Vel- konémecka, druhé hlásá, že Terst musí býti emporiem sjednocené Italie a vůči těmto tendencím nevidí a neslyší vlády rakouské, že jedině pobřežní národ slovinský zachová ještě jedině volný dech této říše a že bude li tento volný dech uepán pro zaslepenost, zvrácenost a nespravedlnost kulturní politiky ra- kouské, nebude takový otvor nikdy již a ni- jakým nástrojem více otevřen.
Lublaň Bukovina Rakousko Terst Vela
7 article
(Bouřlivý, dlouhotrvající pollesk a pochvala.) Vidíme, že zřízení takově university, která by vychovávala mládež ještě věrnou této říši, je velice zapotřebí. Není však zapotřebí ani jed- noho ani druhého momentu: stačí pro každého vzdělaného člověka prostě řakt, že je v této řiši ještě národ přes million duší čí- tajicí, který vysokého učení nemá, ač má na ně úplné a nepopírateln právo. (Pochvala.) A kdyby tento národ nebyl ani slovanským národem a kdyby mluvil jazykem jakýmkoli, mám za to, že u vzdělanců všech ná- rodů tato snaha po vysokém učení, po po- vznešení národní vzdělanosti, mu- sila by se setkati s výsledkem nezkrá- cené a bez rozdllu. My, kteří to dobře vime a kteří jsme na svých zádech snášeli 200letý útisk jazykový a kulturní, kteří dobře víme, co to je, když se národu odnímají nej- základnější podmínky národního života, — tim horoueněji sympatisujeme s touto snahou, ježto se jedná o dnes sice ještě zanedbávaný, ale proto nám tím dražší a milejší náro slovinský. (Bouřlivá pochvala a potlesk.)
8 article
Jako dnes mohutní proud v našem národě vyvolaný potřebou české university na Moravě, tak neutuchne a nesmí uluchnouti také ruch a odhodlání veškerým úsilím pracovati k dosažení spravedlivého požadavku bratří našich jihoslo- vanských (Bouřlivá pochvala.), kteří mohou se spolehnouti, že nejen my zde shromáždění, nýbrž i celý národ český bude státi v tomto zápase po boku je- jich tak dlouho, až bude zápas ten korunován výsledkem šťastným zdárným. (Hlučná, dlouhotrvající pochvalaa potlesk). Kéž ze shromáždění tohoto se roznese odezva našeho odhodlání, státi věrně př našich bratřích jihoslovanských v tomto zápasu za nejdražší statky kulturní. (Hřímavá, mnohokráte se opakující bouře nadšené pochvaly a potlesku.) Předseda p. dr. Schciner: S potěšením sděluji, že do schůze zavítali také poslanci ru- ského národa na radě říšské pp. Vasilij Ja- vorsky, Pihuljak a dr. Karola. (Pří- tomní srdečně a bouřlivě je vitají.)
doktor Schciner Vasilij Karol český univerzita na Morava
9 article
Ke slovu přihlásil se: Dvorní rada Bedřich Ploj (slovinsky): Jihoslovanská deputace na říšské radě vyslala nás jako zástupce jižních Slovanů, abychom na sčhůzi Slovanského klubu přednesli bratřím Čechům své tužby. Nejživotnější otázkou pro Jihoslovany jest dnes otázka jihoslovanské uni- versity v Lublani. Její potřebu i možnost usku- tečnění odůvodníl a vylíčil podrobně dr. Herold, za čež mu řečník vzdává díky. Jednomyslný souhlas, s nímž shromážděné intelligentní obe- censtvo přijalo výklad dra. Herolda, jest řeč- níkovi novým, radostným důkazem, že slovanská vzájemnost není pouhá fráse, že fakticky roste a mohutní, a stává se tvrdou skalou, o niž se budou rozbíjeti útoky našich nepřátel. Bez nich není žádný slovanský národ; Slovinci mají však nepřítele v předu i v týlu; tam Němci, tu Vlaši tísní je na poli kulturním i hospodářském. Máme sice vládu, jež hlásá o sobě, že je nestrannou a hájí stejně zájmů všech národů rakouských, ale na prospěch zájmů národa slovinského ne- hnula dosud ani prstem. Vědouce, že sté strany se pomoci nadíti nelze, Slovinci obracejí své zraky k bratrskému národu českému.
Ploj Čecho Jihoslovan doktor Herold Němec Vlach Lublaň jižní Slovan
10 article
»Vy Čechové — pokračuje řečník — svou vlastní silou a výtrvalostí, svými schopnostmia svou prací dosáhli jste toho, že celá Evropa s obdivem pohlíží na vaše úspěchy kulturnía hospodářské. Vaše úspěchy jsou pobídkou nám Slovincům; my sledujeme váš rozvoj kulturní i hospodářský a těšíme se jim, jako by to byly naše vlastní úspěchy. Tím více naplňuje nás radostí, že vystupujete činně i na obranu na- šich zadržovaných práv a pozdvihujete svého mocného hlasu, aby se i nám dostalo spravedl nosti. Buďte předem ujištěni, že se i vašim tužbám s naší strany dostane všemožné pod- pory. Za vaši pomoc ve prospěch university lnblaňské budeme věrně s vámi hájiti váš poža- davek české university v Brně, kteráž právem náleží veliké většině českého obyvatelstva na Doravě. Proti společnému nepřiteli musímese brániti společně. Každý úspěch jednoho z nás bude společným úspěchem nás všech. Úspěch český bude i nám Slovincům zárukou, že také nám se stane po právu. A proto nechť trvá vzájemnost česko-jihoslovanská, dokud budou žíti Čechové i Jihoslované, tedy na věky ! Při vzájemnosti vítězství nás minouti nemůže. A žije českoslovanská vzájemnost, ať žije český národ! (Hlučný potlesk a souhlas.) Dr. Jiří Ferri (chorvatsky). Vyřizuje shro- máždění nejprvé pozdrav poslanců chorvatských na říšské radě, zejmena P. Jiří Biankinaa jediného slovanského říšského poslance za Istrii, prof. Spinčiče. (Sláva jim!) I Chorvaté uzná vají potřebu vzájemnosti slovanské, i jim jest bojovati tuhý hoj s týmiž nepřáteli, s nimiž zápasí Slovinci a bez solidárnosti byl by tento tuhý boj nemožný. Tím, že bratři Čechové tak četně navštivili dnešní shromáždéní, ukázali, že přejí zřízení jihoslovanské university v Lublani,
Čecho Slovinec Jihoslovan doktor Ferri P Biankinaa profesor Spinčič Sláva Chorvat Evropa Istria Lublaň český univerzita v Brno
11 article
Čechové dovedou oceniti význam národního vzdělání intelligence. Bude-li se intelligence jiho slovanská příště vzdělávati svým rodným jazykem, bude nám to zárukou, že vědomostmí svými bude pak sloužiti svému národu a ne cizímu jako se stávalo doposud. Čechové i v té věe- jsou příkladem Jihoslovanům. »Pánové a bratrí — končí řečník — děkuju vám jménem po- slanců jihoslovanských. Živili bratři Čechové !a (Živý potlesk.) Probošt ThDr. Ign. Žitnik (slovinsky) Projevuje radost, že se mu naskytla příležitost pobyli v Zlaté Praze, v srdci národa českého. Toto shromáždění se sešlo, aby učinilo projev na obranu svého národa i na obranu Jiho- slovanů. I Slovinci, i Chorvaté mají svá, krví zasloužená práva, ale vláda jich nedbá. Chor- vaté i Slovinci hájili země rakouské proti Turkům; nebýti jich statečné obrany, kdo vl, jak by vypadala mapa střední Evropy. Jsouee na stráži télo řiše proti mocnému nepříteli, opozdili jsme se v kultuře. A když nyní žádáme. aby se také nám daly prostředky ku vzdělání odpovídá se nám: Dáme vám kulturu, stanete-li se Vlachy! Na takovou nabídku jest jen jedna odpověď: Hanba těm, kdo z nás chtějí nadělati janičárů! Přes to, že nás stále kolébali ve spánek, i my jsme již procilli a eftíme svou životní sílu. Ani o nás se již nemůže fle
Čecho Jihoslovan Pánová Probošt Žitnik Chorvat Turek Vlach Praha Evropa
12 article
»Morituri te salutant!« Nejsme morituri, naopak stojíme pevně n svém místě, jsme a budeme stráží a hrází prot vlašskému příboji, jako vy Čechové hájíle slo- vanské půdy proti příboji německému. Jako váš český lev, stoje na stráži české vlasti, hájí sou- časně také celé Rakousko, tak i my na jihu. hájíce proti Vlachům slovanskou půdu, hájíme zájmy rakouské. Není možno, aby této očividné pravdy nepochopila konečně i vláda. Pak snad bude spravedlivější i k našim požadavkům. Ale i tu jest třeba svorného postupu všech spřízně- ných národů slovanských. Zde v Praze — koněi řečník — jsem se přesvědčil, že Slovan všude bratry má. Děkuju vám láskou za lásku, s tou vzájemnou láskou svorně v boj za právo Prostorem jsme rozděleni, zůstaňme tedy spojen duchem! Na zdar! (Dlouho trvající potlesk nadšené projevy souhlasu.) Předseda dr. Seheiner: Než uděleno bude slovo dalším poslancům slovanským, před- kládám dnešnímu shromáždění ke schválení resoluci, jež sloužiti má jako výraz sympati našich k oprávněné snaze slovinského národa
Čecho Vlach Slovan doktor Seheiner Rakousko Praha
13 article
Resoluce zní: »My účastníci veřejného shromáž dění, svolaného Slovanským klubem v Praze, dne 1. prosince 1901 v Národ- ním na Kr. Vinohradech, vyslechnuvše vývody poslanců slovinských, chorvatských a českých o požadavcích jihoslovanský ch bratří svých za zřízení jih - slovanské university a přihližejíce ke státním zákonům základním, které každému občanu říše zaručují pěstovati jazyk jeho ma- teřský ve školství a majíce za to, že právo to vztahovati se musí na školství veškeré, tedy také na studium univer- sitní, uvažujíce dále, že pro Jiko- slovany v této polovici říše rakousk počtem 2,000.000 duší žijící dosud vy- sokých škol není, ač splnění tohoto jejich spravedlivého požadavku jest jejich právem po zákonu i slušnosti uvažujíce dále, že mládež jihoslovanská jest nucena studovati a naplňuje university ně- mecké ve Vídni a ve Štyrském Hradci, jakož i to, že pro menší kmeny v říši této žijící, jako pro Němce v Bukovině a pro
Němec Praha Vídeň Štyrský Hradec Bukovina
14 article
Vlachy university zřízeny jsou, aneb zřízení jejich takořka jest zaručeno a jen Slo- vanu v říši této právo a sprav- dlnost hledajícímu právo jeh soustavně se odepírá, projevu- jeme úplný souhlas s požadavky jihoslovanských svých bratř a kroky jejich, jimiž domáhají se zří- zení jihoslovanské university s vývody, na této schůzi projevenými a obracíme se k poselstvu českému na radě říšské, se žádosti, aby poža- davky a usilování jihoslovan- ských našich bratří, čelící ke zřízení university jihoslovan- ské, na radě říšské a kdekoli toho potřeba se naskytne s veškerým důrazem pod porovali. (Nadšený, ne- konečný souhlas.) Předseda dr. Schelner (pokračuje): V chvíli, kdy toto shromáždění jsme svolali, měli jsme na zřeteli právě otázku zřízení jihoslo- vanské university, otázku to vyvolanou zejmena prvním krokem Vlachů, toužících po vlastní universitě, která jim také byla slíbena. Zcela právem položili týž požadavek Jihoslované v zápětí se ozval také bratrský národ ruský.
Vlach doktor Schelner Jihoslovan univerzita jihoslovan
15 article
(Hlučný potlesk), kteří stejně jsouce silní po- čtem jako ostatní národové slovanští, stejně spějíce za povznesením své kultury a stejně v žilách svých cítice schopnost k životu své- ráznému a povaze národa odpovídajícímu, i dnes vystupují s oprávněným požadavkem po zřízení vysokých škol ruských ve Lvově. Zajisté, že my, kteří ke všem Slovanům stejnou láskou Ineme (Bouřlivý souhlas), a všechny stejně vřele k srdei svému tiskneme, vítáme stejně vřele také snahy národa ruského po lepším kulturním životě zajisté že sympatie naše s požadavky jihoslo- vanských bratrů stejně se týká také bratrů ru- ských. (Výborně! Dlouhotrvajíci potlesk.) Řečni
Lvov
16 article
vitá srdečně přítomné ruské poslance, žádá je by své tužby shromáždění tlumočili. Slovo vyžádal i Dr. Michal Korol (rusky): I ruský národ je hluboce prodehnut slovanskou vzájemnostl cítí křivdu, páchanou na jiných Slovanech, těšt se, podaří-li se ktorému ze slovanských národů domoci se čeho ze svých práv. Ruský národ sympatisuje s Čechy, sleduje s účastí český boj za právo a jen bychom sispřáli, abychom také my Rusové měli tolik vytrvalosti v boji za právo. Přední požadavek každého národa je dnes, aby se mohl vzdělávati ve svém jazyku. Nejen ná- rodní a střední školy, nýbrž i vysoké učení má býti národní. Ruský národ sympatisuje se zří zením české university v Brně, slovinské uni- versity v Lublani, sám pak se domáhá své ná- rodní university ve Lvově. Rusové jsou nyní nejvíce utištěným, nejvíce zanedbaným národem v Rakousku. Ale i Rusové ožijí a musejí ožiti, přes to, že jich boj je těžší, než boj ostatních Slovanů v Rakousku. Vy Čechové — pokračuje řečník — bojujete s Němci, Jihoslované s Něme a Vlachy; my Rusové však musíme v Halič zápasiti s národem bratrským. Ač my Rusové i Poláci jsme rodní bratři, jsme synové jedné mateře, měří se nám různou měrou.
doktor Korol Ruska Rus Čecho Němec Jihoslovan Nout Vlach Polák Čechy Brno Lublaň Lvov Rakousko Halič
17 article
Poláci, jichž jsou v Halič 4 milliony, m dvě university, my Rusové, ač je nás více nez půlčívrta millionu, nemůžeme se domoci ani je- diné, a tím se nám odpírá právo, vzdělávatise ve svém rodném jazyku. Poněvadž v Haliči běžt o zápas mezi bratrskými národy, řečník chápe, že jak Čechům, tak i Jihoslovanům jest obtížno. zaujati v tomto boji určité stanovisko a posta- viti se na stranu buď Rusů nebo Poláků. Tobo také Rusové nežádají; vše, čeho si přejí, jest aby i jejich národní snahy byly od bratrských národů slovanských sledovány se soucitem; zá- pas s Poláky musí si Rusové vybojovati doma sami. Běží li však o povznesení osvěty, o roz- množení ruské intelligence, nemůže býti nijské překážky, jež by českému národu a jeho dele gaci bránila, postaviti se na stranu Rusů a pod porovati jejich snahy o vysoké učení. Proto zi stupcové ruského národa přijeli dnes do Prahy aby požádali český národ za podporu svých snah. Českému národu provolává Mnogaja ljeta a Na zdar! (Volání Na zdar ! a potlesk.) Prof. Jerofej Pihuljak (rusky). Připojuje se jmenem Rusů bukovinských k slovům dra. Korola. Přeje brzké uskutečnění české universitě v Brně i jihoslovanské v Lublani, ale jako sy ruského národa obraci se k slovanským bratřím, aby podorovali také ruské snahy o zřízení university. I Rusové mají své zásluhy o Ra- kousko. Svou hrudí zadržovali útoky tatarské na země nynější monarchie habsburské, mají tedy i právo na vděčnost. Nebaží po cizím, jen svého práva se domáhají! Řečník dokončil vý- zvou k solidárnosti a českému národu, jenži Rusům slouží za vzor, provolává »Nechť žije!«
Polák Rus Čecho Jihoslovan profesor Jerofej Pihuljak Ruska Korol Halič Praha Brno Lublaň
18 article
Posl. Oskar Gabršček (slovinsky). Jako poslední řečník za slovanské hosty děkuje z vřelé přijetí, jehož se v tomto shromáždění dostalo slovanským poslancům. Sám přichází ze země (Gorice), kde zbyla po válce roku 1866 část Vlachů, kteří však od té doby nepřestávají pošilhávati za černožluté slonpy. Přes to právě Vlachové těší se tu přizni rozhodujících kruhů, kdežto Slovinci marně s nimi zápoli už pře půl stoleti o svá práva. Ale marny jsou námahy o zahlušení rakouských Slovanů. Rakousko je slát většinou slovanský a musí býti tedy slo- vanské, jako bylo a zůstane slovanským ono Jaderské moře, jehož by se rádi zmocnili Vl- chové i Němci. Končí pozdravem od slovinskýeh Sokolů českému Sokolstvu, jemuž přeje, aby na dále svým slovanským duchem slovanské chránilo město. Předseda p. dr. Scheiner: Po řečech pp. poslanců ruských navrhuji k resoluci do- datek: »S radostí uvílavše ruské posl ane na radě říšské, stejně bojující za zřízen university ruské jako bojují Slovan jižní za své vysoké školy, projevujeme z souhlasu s jich snahami sv přání, aby kroky, k tomu čelíe došly brzkého splnění!« (Výborně Potlesk.) Resoluce a dodatek schvaluj se jednohlasně za bouřlivé dlouhotrvajle pochvaly a potlesku. Jménem Slovans kého klubu promluvilp posl. Fr. Hořica. Pravil, že klub vykonal úko civilisátorský tím, že ujal se otázky zřízení no- vých slovanských universit v Rakousku. Na uni versitách musí zavládnouti nový duch, due barbarský musí z nich býti vytlačen (Výborně Potlesk.) a z jiného, citlivého srdee slovanského musí povstati nová civilisace. (Výborně ! Pollesk.)
Posl Gabršček Vlach Němec doktor Scheiner František Hořica Gorica Rakousko Slovan Sokol český sokolstvo svatý přání
19 article
Muž, který radil Němcům, aby Čechům lebky rozmlátili, jest chloubou německých uni- versit, školní inspektor Winter, který ve Vřesně dal mlátiti děti, protože se nechtěly německy modlit, jest odebovancem německého ducha, soudcové ve Hnězdně, kteří se chechtali, když ubohé ženy polské nepochopovaly, že děti je- jich mohou se jinak modliti nežli polskya diktovali jim mnoholetý žalář, ti landráti, vy- šetřující soudcové a policejní úřadníci jsou také odchovanci německých universit. (Různé hlasy.) Musí býti znovu nastolena vláda pocti- vosti, práva a spravedlnosti. Tento velký všelidský civilisatorský úkol čeká náro budoucnosti, národy slovanské (Výborně! Potlesk), slovanskou novo civilisaci a za tento úkol budeme všichni za jednoho a jeden z všechny do posledního dechu bo- jovati, (Výborně! Potlesk.) Pan inž. Tomišič přečetl blahopřejné pozdravné telegramy, jež zaslali: z Lublaně starosta města Ivan Hribarj ze schůze v prospěch university v téže době v Lublani po- řádané předs. Ivan Hribar, župan Hribar slovinští farmaceuti lublanští, z Terstu za terst- ské Chorvaty a Slovince, na universitní schůzi shromážděné, předseda Mandič, z Lutomíru luto mírští Slovinci, ze Štyrského Hradce slovinšt akademikové, ze Sonnsteinu ve Štyrsku Slovinci, z Vídně Akademické družstvo »Danica«, dr Dyk a slovinský posl. Pfeifer, všeslovanský studentský komitét, ryt. Berks a ryt. Radim- ský, dr. Šusteršič, z Brna účastníe schůze pro zřízení české university, z Chru dimi za občanstvo starosta města dr. Havelka
Němec Čecho Winter Ing Hribarj Hribar Chorvat Mandič Danica Dyk Pfeifer Radim doktor Šusteršič Havelka Hnězdno Lublaň Terst Štyrský Hradec Vídeň Brno
20 article
Předs. pan dr. Scheiner vzdal díky po- slancům za řeči a položil důraz na upevnění vědomí ve společné snaze a jednotném postupu a vyžádav si souhlas k zaslání pozdravného telegramu přitomných universitním schůzímv Terstu a Lublani, zakončil schůzi přáním zdaru jejímu usnesení. Přítomní povstali a za všeobecného vzru- šení zapěli společně hymnu »Hej Slované !« a učinivše znovu nadšenou ovací slovan- ským hostům, opouštěli zvolna dvoranu. Čás nakupila se jich na schodišti a pod ním rozloučila se s nimi srdečně i při jejich od- chodu. Manifestační schůze universitni v Brně. V Brně, 1. prosince.
doktor Scheiner Slovan Terst Lublaň Brno
21 article
Za obrovské účasti a zahrnuta nesčetným telegrafickými projevy souhlasu z celé témět Moravy, konala se dnes v Brně manifestační schůze pro českou universitu na Moravě. Po Olomouci Brno pozvedlo dnes opětné, po druhé již svůj hlas za nejčasnější a nejnalehavější požadavek osvětový českého lidu. Stalo se tak způsobem vážným, debattou, ve které promlu- vili parlamentní zástupci národa i representan české university a k níž připojili vzrušnější své projevy mluvči dělnictva i českých žen, projevy, jež byly vzbuzeny přirozeně oněmi po- litickými štvanicemi, jež proti naší osvětové žá dosti pořádají naši odpůrci, strhujíce do nich i bláhový pokřik svých žen. Tak zv. »německé« Brno reagovalo jak obyčejně v takových případech na mohutny český projev zvýšenou — policejní posádkou, kterou ukrylo »pro všecky případy« do německé školy poblíž Besedního domu. Zde velká dvo rana, galerie i místnosti vedlejší byly obocen stvem přeplněny; přítomno bylo také hojně dam. Venkov byl velice četně zastoupen. Z po- slanců se dostavili Kancnýř, dr. Koudela Podbrdský, Pokorný, Němec, dr baron Pražák, Seichert, dr. Stráns ký a dr. Šilený; českou universitu v Praze z stupoval děkan filosofické fakulty prof. dr- Zubatý a docent dr. Růžička z fakulty lékařské. Schůzi zahájil jmenem svolavatelů posl. dr. Ot. baron Pražák, který také jednán Posl. dr. Stránský, uvítán potleskem měl velmi obsažnou řeč, v níž dovozoval,že zřízení české university na Moravě je poža- davkem ryze kulturním a otázkou cti českého jména i všeho českého lidu.
Kancnýř doktor Koudela Pokorná Němec Pražák Seichert Stráns Šilený profesor Růžička Otakar Posl Stránský Morava Brno Olomouc Praha český univerzita na Morava fakulta lékařský doktor baron
22 article
Němci, kteří tvoří 36% veškerého obyvatel- stva, mají 5 universit, Čechové, kteři tvoř 23% obyvatelstva, mají jednu. Počet posluchučů české university v Praze stále roste a překročil již 3000. Na Moravě je 16 českých gymnasií, z těch 9 neúplných. Tato gymnasia mají 4894 žáků, asi o 2—300 více než gymnasia německá. Ze sedmí úplných českých gymnasií letos vyšlo 234 abíturientů, dá se tedy soudit, že ze 18 úplných českých gymnasií vyide aspoň 600 abilurientů. V Praze na uni versitě je 560 Čechů z Moravy, ve Vídni 313, v Olomouci a v Brně je dohromady 235 českých theologů, tu je tady hned 1108 posluchačů, nepřihlížeje k těm čet ným českým studentům na universitách jiných Česká universita na Moravě při 16 úplných českých gymnasiích by jistě dosáhla 1800 po- sluchačů. Příští česká universita na Moravě ovšem musí býti zřízena v Brně. Bouřlivý potlesk.) Ne proto snad, že bychom město toto chtěli počeštit (Hlasy: ono už česká je !), nebot hlavní město země ze tří čtvrtin české, město s úplně českým okolím, město, jež musí se obrozovati přívalem obyvatelstva venkovského, takové hlavní město, je-li jiné národnosti než země, musí tohoto umělého svého nátěru pozbýt. (Výborně !) Universita musí mít také svoje přiměřené duševní okolí, a ať nás s ní do okresního města posílá kdokoli, my se tam poslat ne- dáme ! (Potlesk.) Musíme vládu přivést k přesvědčení,že má dle věcného účelu, významu a dosahu zkoumat naše požadavky a ne dle toho, zdal Němci svoli čili nie.
Němec Čecho Praha Morava Vídeň Olomouc Brno univerzita na Morava
23 article
Boj náš je spravedlivý a nepotřebuje tako- vých zbraní, jakých chytají si naši odpůrci, my zvítězíme i se svým voláním za českou univer- situ na Moravě, když český lid jako jeden muž s tímto požadavkem bude stát při svých poslan cích! Bude česká universita na Mo- ravě, bude v Brně a bude brzo! (Vý- borně! Bouřlivý potlesk.) Děkan filosofické fakulty české uni v er- sity pražské prof. dr. Zubatý vysvětluje stanovisko jediné české university k žádostem za universitu druhou. — Naše vysoké učení má velký počet posluchačů, který letos dostoupil výše 3302 a dle dosavadních zkušeností ještě vzroste. Tento velký počet po- sluchačstva, třikrát větší než ho má německá universita pražská, okolnost, že z Moravy a ze Slezsku má česká universita více posluchačů než universita černovická posluchačstva veške- rého — to všecko mohlo by být zjevem velm potěšitelným, kdyby to naší universitě nebylo na škodu. Sám císař za své červnové návštěvy v Praze, přijímaje na hradě deputaci české uni- versity, uslyšev o velkém počtu posluchačstva. uznal, že to je příliš mnoho pro jednu uni- versitu.
profesor doktor zubatá Morava Brno Slezsko Praha východ zbraň
24 article
Ano, je to příliš mnoho, tím více, že naše universita není opatřena potřebnými pomůckami ani místnostmi ani učilelskými silami. Ona trp i ve směru nejhmotnějším nedostatečnými míst nostmi, v nichž posluchači přímo ubírají jeden druhému kousek volného místa i zdravý vzduch. Také účely vědeckého badání a vychování pro- fessorského dorostu vyžaduje zřízení druhé uni- versity Řečník prohlašuje, že universi tn kruhy pražské bez výhrady a bez výjimky chovají nejvřelejší přání, aby k jediné české universitě přidružila se v nejbližší době česká universita druhá, že jsou vesměs ochotny po- máhati při každém kroku, k tomuto cíli vedou- címu, a že přejí úsilování za českou universitu na Moravě všeho zdaru! (Potlesk.) Když byli ještě promluvili JUC. Süs s za pražskou universitní komisi, Adamír a za ná rodní dělnictvo a sl. El. Machova za české
Morava Machov
26 article
ženy, posl. dr. Koudela odůvodnil a navrhl resoluci, v níž Čechové moravští s naprostým důrazem žádají, aby v době nejbli ž ši zřídila se česká universita v Brně. Mistem druhé university české může samozřejmě býti jedině Morav a naše v ní jediné Brno jako přední hlavní město země, v němž soustředěny jsou hlavní cévy všeho veřejného života. Dále vyslovují nejhlubší po- hrdání vůči všemu nízkému ha- nobení kulturních snah českých, jakého se dopustili němečtí naši krajané, obzvláště v Brněav Olo- mouci a odsuzují všechny útoky německé na naši českou vysokou školu technickou v Brně. Resoluce přijata s jásotem jednohlasně. Baron Pražák oznamuje pak, že došly schůze nesčetné telegrafické projevy souhlasu, tak telegrafovali: rektorát české techniky v Praze, právnická a theologická fakulta české university, předseda klubu českých poslanců dr. Pacák, poslanci slovinští, poslanci rusínští, dr. Michejda ze Slozska, Čechové z Opavy a z Těšína, po- slanec dr. Žáček ze Zábřehu, kde mešká na sjezdu živnostenském, posl. dr. Brzorád, posl. König za rolnický odbor klubu českých poslanců, agrární poslanci Hrubý, Kubr, Prášek a Zá- zvorka, posl. dr. Kramář, dr. Hruban, Heimrich.
doktor Koudela Čecho Baron Pacák Michejda Žáček Brzorád König Hrubá Kubr Prášek Zá Kramář Hruban Heimrich Morava Brno Brněav Ola Praha Slozsko Opava Těšín Zábřeh český univerzita v Brno vysoký škola technický v Brno a theologický fakulta český univerzita
27 article
Hořica, Skála, Kaftan, dr. Stojan, Štanel, Vy- koukal, Martinek, dr. Kofránek, Svozil, Bubela, Beneš, dr. Parma a dr. Perek, cís. rada inženýr Jahn z Prahy, městské rady ve Velkém Mezi- říčí, v Prostějově, v Uher. Brodě, v Uherském Hradišti, na Vsetíně, ve Frenštátě, ve Valašském Meziříčí, v Holešově, v Podivíně, v Tovačově, v Mor. Budějovicích, v Bystřici nad Pernštýnem, v Topolanech (posl. Vychodil), v Kralicích, v Kojetině, v Náměšti u Brna, ve Žďáru, v Ti- šnově, ve Zlině, obecní výbor ve Starém Jičině (Vahalíkovi krajané), městská rada v Bučovicích, ob. výbor v Jimramově, měst. rada v Tlumačově, ob. výbory v Heroticích, ve V. Byteši, v Hosticích, městské rady v Novém Městě, ve Bzenci, v Uh. Ostrohu, v Přiboře, ve Strážnici, v Kloboukách u Brna, ve Veselí nad Mor., obecní výbor ve Hroznové Lhotě (posl. Pavlica), dále Čechové Jihlavé, dr. Ambros v Olomouci, dr. Kopřiva za Čechy v Mor. Krumlově, starosta dr. Pistecký z Kroměříže, dr. Palkovský z Mor. Ostravy, Čechové v Místku, starosta dr. Mikyška z Val. Meziříčí, dr. Derka z Nov. Jičína, Snaha na Vsetině atd. Z obrovského účastenství na schůzi, jakož i z imposantního počtu došlých projevů od měst, obcí, korporací i jednotliveů předseda dr. baron Pražák právem vyvozuje, že dnešní projev dlužno pokládati za manifestaci celého českého národa a celé země mo- ravské pro českou universitu na Moravě. Děkuje všem, kdož schůze se zúčast- nili a volá našemu boji za vysoké školy, boji, v němž neochabneme a od něhož neupustíme přese všechnu zlobu nepřátel, dokud nebude do- bojován k vítězství, »Na zdar!« Shromáždění bouřlivé tento pozdrav opětovalo a rozcházelo se za zpěvu národních písní.
Hořica Kaftan doktor Stojan Štanel Martinek Kofránek Svozil Bubela Beneš Parma Perek Jahn Vychodil Kralik Pavlica Čecho Jihlavý Ambros Kopřiva Pistecký Palkovský Mor Mikyška Derka Pražák Praha Prostějov Uhry Brod uherský Hradiště Vsetín Frenštát valašský Meziříčí Holešov Podivín Tovačov Morava Budějovice Bystřice nad Pernštýn Topolany Kojetina Náměšť u Brno Žďár Starý Jičina Bučovice Jimramov Tlumačov Hostice Nový město Bzenec Strážnice Klobouky u Brno Veselí nad Morava hroznový Lhota Olomouc Krumlov Kroměříž Ostrava Čech v Místek Val Jičín obecní výbor český univerzita na Morava
28 article Manifestace pro české školy v Dol. Rakousích.
Manifestace pro české školy v Dol. Rakousích. Z Vídně, 1. prosince. (Telef. zpráva »Národních Listů«.) Boj za české školy v Dol. Rakousích vstu- puje do nového stadia. Ve znamení svorné, jednotné a společné práce semkly se všecky české strany ve Vídni k akci pro dosažení če- ských veřejných škol obecných, kteréž lze před- povídati výsledek příznivý, protože nezdar akce této by mohl býti způsoben jen tím, že by nej- vyšší instance soudní veřejně a jasně prohlá- sila, že základní zákony státní pro Cechy dolnorakouské pozbyly platnosti. A to by bylo i pro říši pravděnepodobností příliš silným ko- řením. Čechové zdejší chystají hromadnou petici, opatřenou co možná největším počtem podpisů, v níž se žádá, aby všude, kde je počet dílek zákonem stanovený, byly zřízeny veřejné obecné školy české. Vzhledem na poměry u školních úřadů je nepochybno, že záležitost ta dostane se k říšskému soudu, o němž Čechové zdejší doufají, že o jejich »prosbě za právo« roz- hodne spravedlivě. Za tím účelem, aby zájem pro akci tu pronikl do vrstev nejširších, svolala Národní rada Čechů dolnorakouských schůzi lidu do Pratru, na níž pojednáno o školských požadav- cích Čechů dolnorakouských. Předseda schůze p. Urban vílá přitomně a sděluje, že akce školská velice potěšlivě po- kračuje. Připomíná velkodušný odkaz nedávne zemřelého vlastence Kanderta. Čásť odkazu toho připadne české škole Komenského ve Vidni.
Čecho Urban Kandert Komenský Dolo Rakousy Vídeň Pratr
29 article
(Sláva Kandertovi!) To důkazem, že Čechové dolnorakouští mají své obětavé přátele i v Če- chách a na Moravě. Na vyzvání řečníkovo po- vstávají přítomní a provolávají mecenáši Kan- dertovi třikrát Sláva. Red. Janča zmiňuje se o procesu hnězdenském a praví, že Poláci v Prusku ne- žijí v poměrech horších nežli Čechové dolno- rakouští. České děti v Dolních Rakousích učí se v německých školách pohrdati svým mateř- ským jazykem i svými rodiči. Děje-li se týrání slovanských dítek tělesně či duševně, je t jedno. Čechové dolnorakouští žádají prozatím, aby byly české veřejné školy obecné zřízeny všude, kde je zákonem stanovený počet dítek českých. Říšský soud ve příčině obcí dolnorakou- ských Poštorné, Nové Vsi a Lohovce rozhodl, že čeština je v nich jazykem v místě obvyklým. Není tedy žádného sporu o tom, že český ja- zyk je též pro Vídeň »v zemi obvyklým«. Dl úřadního sčítání žije ve Vídni asi 103.000 Čechů, kteříž nemají jediné veřejné školy, kdežto 17.000 Němců v Praze má nejen obecné, ale i měšťanské, střední a vysoké školy. Řečník poukazuje pak na důležitost české větve dolnorakouské pro celý národ český vyzývá pak přítomné k horlivé činnosti, aby na žádost za veřejné obecné školy české byl sebrán co největší počet předpisův. Na konec prohlašuje, že kdyby ani tento- krát žádosti Čechů nebylo vyhověno, že by byli nuceni sáhnouti k jiným prostředkům. (Bouřlivý potlesk a pochvala.) Řečník navrhuje tuto resolucis
Kandert Čecho Janča Polák Němec Morava Reda Dolní Rakousy Poštorná Vídeň Praha