3
masthead
2. prosince 1901
5
article
A jako jest pro slovinskou universitu do-
statek vědeckého materiálu, tak by
byl pro ni i dostatek studentstva
Všude jinde, kde by pracoval normální mozek,
mělo by se za to, že třeba vychovávati tak
nikoli aby národ rozuměl intelligenci, ale intel-
ligence národu. (Výborně! Potlesk.)
Slovinský národ čílá 1,300.000 duší
potřebuje tedy na 600 studentů, kterýž počel
jest pro universitu úplně dostatečným, když
může v Černovicích existovati universita, klerá
jich 600 nemá a v Brně německá technika,
která jich má tak málo a bude jich míti tak
málo, že nebude moei existovati.
Černovice
Brno
6
article
Těchto 600 slovinských intelligentů, klerých
má národ zapotřebí, postačoval by, kdyby i bral
se zřetel jen k národu slovinskému. Avšak
universita v Lublani má býti kulturním
střediskem všech národů jiho-
slovanských. Počet studujících byl by
tedy zajisté větší a nniversita měla by tolik
posluchačů, že by se jím rovnala německá
universita štyrskohradecká. (Souhlas.)
Tedy o vědecký materiá a počet
posluchačů lublaňské university
zajistě není nouze. (Souhlas.)
Národ slovinský, jak jsem pravil, čílá
1,300.000 obyvatel, čtyřikrát tolik, jako obyva-
telstvo všech národnosti v Bukovině (Hlučný sou-
hlas), je společně s národem chorvatským náro-
dem, který jedině leží v Rakousku na březích
moře, je národem, pomocí jehož ducha vlastně
tato říše jedině může dýchati volný vzduch
(Bouřlivá pochvala.), národem, který je však přes
to nejvíce utiskován, ježlo se zapomíná, že jsou
dvě hesla, proti nimž národ slovinský a chor-
vatský je zbraní a záštitou jedinou. Jedno heslo
praví, že Terst musí býti baštou Vel-
konémecka, druhé hlásá, že Terst musí
býti emporiem sjednocené Italie
a vůči těmto tendencím nevidí a neslyší vlády
rakouské, že jedině pobřežní národ slovinský
zachová ještě jedině volný dech této říše a že
bude li tento volný dech uepán pro zaslepenost,
zvrácenost a nespravedlnost kulturní politiky ra-
kouské, nebude takový otvor nikdy již a ni-
jakým nástrojem více otevřen.
Lublaň
Bukovina
Rakousko
Terst
Vela
7
article
(Bouřlivý, dlouhotrvající pollesk a pochvala.)
Vidíme, že zřízení takově university, která
by vychovávala mládež ještě věrnou této říši, je
velice zapotřebí. Není však zapotřebí ani jed-
noho ani druhého momentu: stačí pro každého
vzdělaného člověka prostě řakt, že je v této řiši
ještě národ přes million duší čí-
tajicí, který vysokého učení nemá,
ač má na ně úplné a nepopírateln
právo. (Pochvala.)
A kdyby tento národ nebyl ani slovanským
národem a kdyby mluvil jazykem jakýmkoli,
mám za to, že u vzdělanců všech ná-
rodů tato snaha po vysokém učení, po po-
vznešení národní vzdělanosti, mu-
sila by se setkati s výsledkem nezkrá-
cené a bez rozdllu. My, kteří to dobře
vime a kteří jsme na svých zádech snášeli
200letý útisk jazykový a kulturní, kteří dobře
víme, co to je, když se národu odnímají nej-
základnější podmínky národního života, — tim
horoueněji sympatisujeme s touto snahou, ježto
se jedná o dnes sice ještě zanedbávaný, ale
proto nám tím dražší a milejší náro
slovinský. (Bouřlivá pochvala a potlesk.)
8
article
Jako dnes mohutní proud v našem národě
vyvolaný potřebou české university na Moravě,
tak neutuchne a nesmí uluchnouti také ruch a
odhodlání veškerým úsilím pracovati k dosažení
spravedlivého požadavku bratří našich jihoslo-
vanských (Bouřlivá pochvala.), kteří mohou se
spolehnouti, že nejen my zde shromáždění,
nýbrž i celý národ český bude
státi v tomto zápase po boku je-
jich tak dlouho, až bude zápas ten
korunován výsledkem šťastným
zdárným. (Hlučná, dlouhotrvající pochvalaa
potlesk).
Kéž ze shromáždění tohoto se roznese
odezva našeho odhodlání, státi věrně př
našich bratřích jihoslovanských
v tomto zápasu za nejdražší statky
kulturní. (Hřímavá, mnohokráte se opakující
bouře nadšené pochvaly a potlesku.)
Předseda p. dr. Schciner: S potěšením
sděluji, že do schůze zavítali také poslanci ru-
ského národa na radě říšské pp. Vasilij Ja-
vorsky, Pihuljak a dr. Karola. (Pří-
tomní srdečně a bouřlivě je vitají.)
doktor
Schciner
Vasilij
Karol
český univerzita na Morava
9
article
Ke slovu přihlásil se:
Dvorní rada Bedřich Ploj (slovinsky):
Jihoslovanská deputace na říšské radě vyslala
nás jako zástupce jižních Slovanů, abychom na
sčhůzi Slovanského klubu přednesli bratřím
Čechům své tužby. Nejživotnější otázkou pro
Jihoslovany jest dnes otázka jihoslovanské uni-
versity v Lublani. Její potřebu i možnost usku-
tečnění odůvodníl a vylíčil podrobně dr. Herold,
za čež mu řečník vzdává díky. Jednomyslný
souhlas, s nímž shromážděné intelligentní obe-
censtvo přijalo výklad dra. Herolda, jest řeč-
níkovi novým, radostným důkazem, že slovanská
vzájemnost není pouhá fráse, že fakticky roste
a mohutní, a stává se tvrdou skalou, o niž se
budou rozbíjeti útoky našich nepřátel. Bez nich
není žádný slovanský národ; Slovinci mají však
nepřítele v předu i v týlu; tam Němci, tu Vlaši
tísní je na poli kulturním i hospodářském. Máme
sice vládu, jež hlásá o sobě, že je nestrannou
a hájí stejně zájmů všech národů rakouských,
ale na prospěch zájmů národa slovinského ne-
hnula dosud ani prstem. Vědouce, že sté
strany se pomoci nadíti nelze, Slovinci obracejí
své zraky k bratrskému národu českému.
Ploj
Čecho
Jihoslovan
doktor
Herold
Němec
Vlach
Lublaň
jižní Slovan
10
article
»Vy Čechové — pokračuje řečník — svou
vlastní silou a výtrvalostí, svými schopnostmia
svou prací dosáhli jste toho, že celá Evropa
s obdivem pohlíží na vaše úspěchy kulturnía
hospodářské. Vaše úspěchy jsou pobídkou nám
Slovincům; my sledujeme váš rozvoj kulturní i
hospodářský a těšíme se jim, jako by to byly
naše vlastní úspěchy. Tím více naplňuje nás
radostí, že vystupujete činně i na obranu na-
šich zadržovaných práv a pozdvihujete svého
mocného hlasu, aby se i nám dostalo spravedl
nosti. Buďte předem ujištěni, že se i vašim
tužbám s naší strany dostane všemožné pod-
pory. Za vaši pomoc ve prospěch university
lnblaňské budeme věrně s vámi hájiti váš poža-
davek české university v Brně, kteráž právem
náleží veliké většině českého obyvatelstva na
Doravě. Proti společnému nepřiteli musímese
brániti společně. Každý úspěch jednoho z nás
bude společným úspěchem nás všech. Úspěch
český bude i nám Slovincům zárukou, že také
nám se stane po právu. A proto nechť trvá
vzájemnost česko-jihoslovanská, dokud budou
žíti Čechové i Jihoslované, tedy na věky ! Při
vzájemnosti vítězství nás minouti nemůže. A
žije českoslovanská vzájemnost, ať žije český
národ! (Hlučný potlesk a souhlas.)
Dr. Jiří Ferri (chorvatsky). Vyřizuje shro-
máždění nejprvé pozdrav poslanců chorvatských
na říšské radě, zejmena P. Jiří Biankinaa
jediného slovanského říšského poslance za Istrii,
prof. Spinčiče. (Sláva jim!) I Chorvaté uzná
vají potřebu vzájemnosti slovanské, i jim jest
bojovati tuhý hoj s týmiž nepřáteli, s nimiž
zápasí Slovinci a bez solidárnosti byl by tento
tuhý boj nemožný. Tím, že bratři Čechové tak
četně navštivili dnešní shromáždéní, ukázali, že
přejí zřízení jihoslovanské university v Lublani,
Čecho
Slovinec
Jihoslovan
doktor
Ferri
P Biankinaa
profesor
Spinčič
Sláva
Chorvat
Evropa
Istria
Lublaň
český univerzita v Brno
11
article
Čechové dovedou oceniti význam národního
vzdělání intelligence. Bude-li se intelligence jiho
slovanská příště vzdělávati svým rodným jazykem,
bude nám to zárukou, že vědomostmí svými
bude pak sloužiti svému národu a ne cizímu
jako se stávalo doposud. Čechové i v té věe-
jsou příkladem Jihoslovanům. »Pánové a bratrí
— končí řečník — děkuju vám jménem po-
slanců jihoslovanských. Živili bratři Čechové !a
(Živý potlesk.)
Probošt ThDr. Ign. Žitnik (slovinsky)
Projevuje radost, že se mu naskytla příležitost
pobyli v Zlaté Praze, v srdci národa českého.
Toto shromáždění se sešlo, aby učinilo projev
na obranu svého národa i na obranu Jiho-
slovanů. I Slovinci, i Chorvaté mají svá, krví
zasloužená práva, ale vláda jich nedbá. Chor-
vaté i Slovinci hájili země rakouské proti
Turkům; nebýti jich statečné obrany, kdo vl,
jak by vypadala mapa střední Evropy. Jsouee
na stráži télo řiše proti mocnému nepříteli,
opozdili jsme se v kultuře. A když nyní žádáme.
aby se také nám daly prostředky ku vzdělání
odpovídá se nám: Dáme vám kulturu, stanete-li
se Vlachy! Na takovou nabídku jest jen jedna
odpověď: Hanba těm, kdo z nás chtějí nadělati
janičárů! Přes to, že nás stále kolébali ve
spánek, i my jsme již procilli a eftíme svou
životní sílu. Ani o nás se již nemůže fle
Čecho
Jihoslovan
Pánová
Probošt
Žitnik
Chorvat
Turek
Vlach
Praha
Evropa
12
article
»Morituri te salutant!«
Nejsme morituri, naopak stojíme pevně n
svém místě, jsme a budeme stráží a hrází prot
vlašskému příboji, jako vy Čechové hájíle slo-
vanské půdy proti příboji německému. Jako váš
český lev, stoje na stráži české vlasti, hájí sou-
časně také celé Rakousko, tak i my na jihu.
hájíce proti Vlachům slovanskou půdu, hájíme
zájmy rakouské. Není možno, aby této očividné
pravdy nepochopila konečně i vláda. Pak snad
bude spravedlivější i k našim požadavkům. Ale
i tu jest třeba svorného postupu všech spřízně-
ných národů slovanských. Zde v Praze — koněi
řečník — jsem se přesvědčil, že Slovan všude
bratry má. Děkuju vám láskou za lásku,
s tou vzájemnou láskou svorně v boj za právo
Prostorem jsme rozděleni, zůstaňme tedy spojen
duchem! Na zdar! (Dlouho trvající potlesk
nadšené projevy souhlasu.)
Předseda dr. Seheiner: Než uděleno
bude slovo dalším poslancům slovanským, před-
kládám dnešnímu shromáždění ke schválení
resoluci, jež sloužiti má jako výraz sympati
našich k oprávněné snaze slovinského národa
Čecho
Vlach
Slovan
doktor
Seheiner
Rakousko
Praha
13
article
Resoluce zní:
»My účastníci veřejného shromáž
dění, svolaného Slovanským klubem
v Praze, dne 1. prosince 1901 v Národ-
ním na Kr. Vinohradech, vyslechnuvše vývody
poslanců slovinských, chorvatských a českých
o požadavcích jihoslovanský ch
bratří svých za zřízení jih -
slovanské university a přihližejíce
ke státním zákonům základním, které každému
občanu říše zaručují pěstovati jazyk jeho ma-
teřský ve školství a majíce za to, že právo
to vztahovati se musí na školství veškeré,
tedy také na studium univer-
sitní, uvažujíce dále, že pro Jiko-
slovany v této polovici říše rakousk
počtem 2,000.000 duší žijící dosud vy-
sokých škol není, ač splnění tohoto
jejich spravedlivého požadavku jest jejich
právem po zákonu i slušnosti
uvažujíce dále, že mládež jihoslovanská jest
nucena studovati a naplňuje university ně-
mecké ve Vídni a ve Štyrském Hradci,
jakož i to, že pro menší kmeny v říši této
žijící, jako pro Němce v Bukovině a pro
Němec
Praha
Vídeň
Štyrský Hradec
Bukovina
14
article
Vlachy university zřízeny jsou, aneb zřízení
jejich takořka jest zaručeno a jen Slo-
vanu v říši této právo a sprav-
dlnost hledajícímu právo jeh
soustavně se odepírá, projevu-
jeme úplný souhlas s požadavky
jihoslovanských svých bratř
a kroky jejich, jimiž domáhají se zří-
zení jihoslovanské university
s vývody, na této schůzi projevenými a
obracíme se k poselstvu českému
na radě říšské, se žádosti, aby poža-
davky a usilování jihoslovan-
ských našich bratří, čelící ke
zřízení university jihoslovan-
ské, na radě říšské a kdekoli toho
potřeba se naskytne s veškerým
důrazem pod porovali. (Nadšený, ne-
konečný souhlas.)
Předseda dr. Schelner (pokračuje): V
chvíli, kdy toto shromáždění jsme svolali, měli
jsme na zřeteli právě otázku zřízení jihoslo-
vanské university, otázku to vyvolanou zejmena
prvním krokem Vlachů, toužících po vlastní
universitě, která jim také byla slíbena. Zcela
právem položili týž požadavek Jihoslované
v zápětí se ozval také bratrský národ ruský.
Vlach
doktor
Schelner
Jihoslovan
univerzita jihoslovan
15
article
(Hlučný potlesk), kteří stejně jsouce silní po-
čtem jako ostatní národové slovanští, stejně
spějíce za povznesením své kultury a stejně
v žilách svých cítice schopnost k životu své-
ráznému a povaze národa odpovídajícímu, i dnes
vystupují s oprávněným požadavkem po zřízení
vysokých škol ruských ve Lvově. Zajisté, že my,
kteří ke všem Slovanům stejnou láskou Ineme
(Bouřlivý souhlas), a všechny stejně vřele k srdei
svému tiskneme, vítáme stejně vřele také snahy
národa ruského po lepším kulturním životě
zajisté že sympatie naše s požadavky jihoslo-
vanských bratrů stejně se týká také bratrů ru-
ských. (Výborně! Dlouhotrvajíci potlesk.) Řečni
Lvov
16
article
vitá srdečně přítomné ruské poslance, žádá je
by své tužby shromáždění tlumočili.
Slovo vyžádal i
Dr. Michal Korol (rusky): I ruský národ
je hluboce prodehnut slovanskou vzájemnostl
cítí křivdu, páchanou na jiných Slovanech, těšt
se, podaří-li se ktorému ze slovanských národů
domoci se čeho ze svých práv. Ruský národ
sympatisuje s Čechy, sleduje s účastí český boj
za právo a jen bychom sispřáli, abychom také
my Rusové měli tolik vytrvalosti v boji za právo.
Přední požadavek každého národa je dnes, aby
se mohl vzdělávati ve svém jazyku. Nejen ná-
rodní a střední školy, nýbrž i vysoké učení má
býti národní. Ruský národ sympatisuje se zří
zením české university v Brně, slovinské uni-
versity v Lublani, sám pak se domáhá své ná-
rodní university ve Lvově. Rusové jsou nyní
nejvíce utištěným, nejvíce zanedbaným národem
v Rakousku. Ale i Rusové ožijí a musejí ožiti,
přes to, že jich boj je těžší, než boj ostatních
Slovanů v Rakousku. Vy Čechové — pokračuje
řečník — bojujete s Němci, Jihoslované s Něme
a Vlachy; my Rusové však musíme v Halič
zápasiti s národem bratrským. Ač my Rusové
i Poláci jsme rodní bratři, jsme synové jedné
mateře, měří se nám různou měrou.
doktor
Korol
Ruska
Rus
Čecho
Němec
Jihoslovan
Nout
Vlach
Polák
Čechy
Brno
Lublaň
Lvov
Rakousko
Halič
17
article
Poláci, jichž jsou v Halič 4 milliony, m
dvě university, my Rusové, ač je nás více nez
půlčívrta millionu, nemůžeme se domoci ani je-
diné, a tím se nám odpírá právo, vzdělávatise
ve svém rodném jazyku. Poněvadž v Haliči běžt
o zápas mezi bratrskými národy, řečník chápe,
že jak Čechům, tak i Jihoslovanům jest obtížno.
zaujati v tomto boji určité stanovisko a posta-
viti se na stranu buď Rusů nebo Poláků. Tobo
také Rusové nežádají; vše, čeho si přejí, jest
aby i jejich národní snahy byly od bratrských
národů slovanských sledovány se soucitem; zá-
pas s Poláky musí si Rusové vybojovati doma
sami. Běží li však o povznesení osvěty, o roz-
množení ruské intelligence, nemůže býti nijské
překážky, jež by českému národu a jeho dele
gaci bránila, postaviti se na stranu Rusů a pod
porovati jejich snahy o vysoké učení. Proto zi
stupcové ruského národa přijeli dnes do Prahy
aby požádali český národ za podporu svých
snah. Českému národu provolává Mnogaja ljeta
a Na zdar! (Volání Na zdar ! a potlesk.)
Prof. Jerofej Pihuljak (rusky). Připojuje
se jmenem Rusů bukovinských k slovům dra.
Korola. Přeje brzké uskutečnění české universitě
v Brně i jihoslovanské v Lublani, ale jako sy
ruského národa obraci se k slovanským bratřím,
aby podorovali také ruské snahy o zřízení
university. I Rusové mají své zásluhy o Ra-
kousko. Svou hrudí zadržovali útoky tatarské
na země nynější monarchie habsburské, mají
tedy i právo na vděčnost. Nebaží po cizím, jen
svého práva se domáhají! Řečník dokončil vý-
zvou k solidárnosti a českému národu, jenži
Rusům slouží za vzor, provolává »Nechť žije!«
Polák
Rus
Čecho
Jihoslovan
profesor
Jerofej Pihuljak
Ruska
Korol
Halič
Praha
Brno
Lublaň
18
article
Posl. Oskar Gabršček (slovinsky). Jako
poslední řečník za slovanské hosty děkuje z
vřelé přijetí, jehož se v tomto shromáždění
dostalo slovanským poslancům. Sám přichází ze
země (Gorice), kde zbyla po válce roku 1866
část Vlachů, kteří však od té doby nepřestávají
pošilhávati za černožluté slonpy. Přes to právě
Vlachové těší se tu přizni rozhodujících kruhů,
kdežto Slovinci marně s nimi zápoli už pře
půl stoleti o svá práva. Ale marny jsou námahy
o zahlušení rakouských Slovanů. Rakousko je
slát většinou slovanský a musí býti tedy slo-
vanské, jako bylo a zůstane slovanským ono
Jaderské moře, jehož by se rádi zmocnili Vl-
chové i Němci. Končí pozdravem od slovinskýeh
Sokolů českému Sokolstvu, jemuž přeje, aby
na dále svým slovanským duchem slovanské
chránilo město.
Předseda p. dr. Scheiner: Po řečech
pp. poslanců ruských navrhuji k resoluci do-
datek:
»S radostí uvílavše ruské posl ane
na radě říšské, stejně bojující za zřízen
university ruské jako bojují Slovan
jižní za své vysoké školy, projevujeme z
souhlasu s jich snahami sv
přání, aby kroky, k tomu čelíe
došly brzkého splnění!« (Výborně
Potlesk.)
Resoluce a dodatek schvaluj
se jednohlasně za bouřlivé dlouhotrvajle
pochvaly a potlesku.
Jménem Slovans kého klubu promluvilp
posl. Fr. Hořica. Pravil, že klub vykonal úko
civilisátorský tím, že ujal se otázky zřízení no-
vých slovanských universit v Rakousku. Na uni
versitách musí zavládnouti nový duch, due
barbarský musí z nich býti vytlačen (Výborně
Potlesk.) a z jiného, citlivého srdee
slovanského musí povstati nová
civilisace. (Výborně ! Pollesk.)
Posl
Gabršček
Vlach
Němec
doktor
Scheiner
František
Hořica
Gorica
Rakousko
Slovan
Sokol český sokolstvo
svatý přání
19
article
Muž, který radil Němcům, aby Čechům
lebky rozmlátili, jest chloubou německých uni-
versit, školní inspektor Winter, který ve Vřesně
dal mlátiti děti, protože se nechtěly německy
modlit, jest odebovancem německého ducha,
soudcové ve Hnězdně, kteří se chechtali, když
ubohé ženy polské nepochopovaly, že děti je-
jich mohou se jinak modliti nežli polskya
diktovali jim mnoholetý žalář, ti landráti, vy-
šetřující soudcové a policejní úřadníci jsou také
odchovanci německých universit. (Různé hlasy.)
Musí býti znovu nastolena vláda pocti-
vosti, práva a spravedlnosti. Tento
velký všelidský civilisatorský úkol čeká náro
budoucnosti, národy slovanské
(Výborně! Potlesk), slovanskou novo
civilisaci a za tento úkol budeme
všichni za jednoho a jeden z
všechny do posledního dechu bo-
jovati, (Výborně! Potlesk.)
Pan inž. Tomišič přečetl blahopřejné
pozdravné telegramy, jež zaslali: z Lublaně
starosta města Ivan Hribarj ze schůze v
prospěch university v téže době v Lublani po-
řádané předs. Ivan Hribar, župan Hribar
slovinští farmaceuti lublanští, z Terstu za terst-
ské Chorvaty a Slovince, na universitní schůzi
shromážděné, předseda Mandič, z Lutomíru luto
mírští Slovinci, ze Štyrského Hradce slovinšt
akademikové, ze Sonnsteinu ve Štyrsku Slovinci,
z Vídně Akademické družstvo »Danica«, dr
Dyk a slovinský posl. Pfeifer, všeslovanský
studentský komitét, ryt. Berks a ryt. Radim-
ský, dr. Šusteršič, z Brna účastníe
schůze pro zřízení české university, z Chru
dimi za občanstvo starosta města dr. Havelka
Němec
Čecho
Winter
Ing
Hribarj
Hribar
Chorvat
Mandič
Danica
Dyk
Pfeifer
Radim
doktor
Šusteršič
Havelka
Hnězdno
Lublaň
Terst
Štyrský Hradec
Vídeň
Brno
20
article
Předs. pan dr. Scheiner vzdal díky po-
slancům za řeči a položil důraz na upevnění
vědomí ve společné snaze a jednotném postupu
a vyžádav si souhlas k zaslání pozdravného
telegramu přitomných universitním schůzímv
Terstu a Lublani, zakončil schůzi přáním zdaru
jejímu usnesení.
Přítomní povstali a za všeobecného vzru-
šení zapěli společně hymnu »Hej Slované !«
a učinivše znovu nadšenou ovací slovan-
ským hostům, opouštěli zvolna dvoranu. Čás
nakupila se jich na schodišti a pod ním
rozloučila se s nimi srdečně i při jejich od-
chodu.
Manifestační schůze universitni
v Brně.
V Brně, 1. prosince.
doktor
Scheiner
Slovan
Terst
Lublaň
Brno
21
article
Za obrovské účasti a zahrnuta nesčetným
telegrafickými projevy souhlasu z celé témět
Moravy, konala se dnes v Brně manifestační
schůze pro českou universitu na Moravě. Po
Olomouci Brno pozvedlo dnes opětné, po druhé
již svůj hlas za nejčasnější a nejnalehavější
požadavek osvětový českého lidu. Stalo se tak
způsobem vážným, debattou, ve které promlu-
vili parlamentní zástupci národa i representan
české university a k níž připojili vzrušnější
své projevy mluvči dělnictva i českých žen,
projevy, jež byly vzbuzeny přirozeně oněmi po-
litickými štvanicemi, jež proti naší osvětové žá
dosti pořádají naši odpůrci, strhujíce do nich
i bláhový pokřik svých žen.
Tak zv. »německé« Brno reagovalo jak
obyčejně v takových případech na mohutny
český projev zvýšenou — policejní posádkou,
kterou ukrylo »pro všecky případy« do německé
školy poblíž Besedního domu. Zde velká dvo
rana, galerie i místnosti vedlejší byly obocen
stvem přeplněny; přítomno bylo také hojně
dam. Venkov byl velice četně zastoupen. Z po-
slanců se dostavili Kancnýř, dr. Koudela
Podbrdský, Pokorný, Němec, dr
baron Pražák, Seichert, dr. Stráns ký
a dr. Šilený; českou universitu v Praze z
stupoval děkan filosofické fakulty prof. dr-
Zubatý a docent dr. Růžička z fakulty
lékařské.
Schůzi zahájil jmenem svolavatelů posl.
dr. Ot. baron Pražák, který také jednán
Posl. dr. Stránský, uvítán potleskem
měl velmi obsažnou řeč, v níž dovozoval,že
zřízení české university na Moravě je poža-
davkem ryze kulturním a otázkou cti českého
jména i všeho českého lidu.
Kancnýř
doktor
Koudela
Pokorná
Němec
Pražák
Seichert
Stráns
Šilený
profesor
Růžička
Otakar
Posl
Stránský
Morava
Brno
Olomouc
Praha
český univerzita na Morava
fakulta lékařský
doktor baron
22
article
Němci, kteří tvoří 36% veškerého obyvatel-
stva, mají 5 universit, Čechové, kteři tvoř
23% obyvatelstva, mají jednu.
Počet posluchučů české university v Praze
stále roste a překročil již 3000. Na Moravě je
16 českých gymnasií, z těch 9 neúplných. Tato
gymnasia mají 4894 žáků, asi o 2—300 více
než gymnasia německá.
Ze sedmí úplných českých gymnasií letos
vyšlo 234 abíturientů, dá se tedy soudit, že ze
18 úplných českých gymnasií vyide aspoň 600
abilurientů. V Praze na uni versitě je 560 Čechů
z Moravy, ve Vídni 313, v Olomouci a v Brně
je dohromady 235 českých theologů, tu je tady
hned 1108 posluchačů, nepřihlížeje k těm čet
ným českým studentům na universitách jiných
Česká universita na Moravě při 16 úplných
českých gymnasiích by jistě dosáhla 1800 po-
sluchačů. Příští česká universita na Moravě
ovšem musí býti zřízena v Brně. Bouřlivý
potlesk.) Ne proto snad, že bychom město toto
chtěli počeštit (Hlasy: ono už česká je !), nebot
hlavní město země ze tří čtvrtin české, město
s úplně českým okolím, město, jež musí se
obrozovati přívalem obyvatelstva venkovského,
takové hlavní město, je-li jiné národnosti než
země, musí tohoto umělého svého nátěru pozbýt.
(Výborně !)
Universita musí mít také svoje přiměřené
duševní okolí, a ať nás s ní do okresního
města posílá kdokoli, my se tam poslat ne-
dáme ! (Potlesk.)
Musíme vládu přivést k přesvědčení,že
má dle věcného účelu, významu a dosahu
zkoumat naše požadavky a ne dle toho, zdal
Němci svoli čili nie.
Němec
Čecho
Praha
Morava
Vídeň
Olomouc
Brno
univerzita na Morava
23
article
Boj náš je spravedlivý a nepotřebuje tako-
vých zbraní, jakých chytají si naši odpůrci, my
zvítězíme i se svým voláním za českou univer-
situ na Moravě, když český lid jako jeden muž
s tímto požadavkem bude stát při svých poslan
cích! Bude česká universita na Mo-
ravě, bude v Brně a bude brzo! (Vý-
borně! Bouřlivý potlesk.)
Děkan filosofické fakulty české uni v er-
sity pražské prof. dr. Zubatý vysvětluje
stanovisko jediné české university k žádostem
za universitu druhou. — Naše vysoké učení
má velký počet posluchačů, který letos
dostoupil výše 3302 a dle dosavadních
zkušeností ještě vzroste. Tento velký počet po-
sluchačstva, třikrát větší než ho má německá
universita pražská, okolnost, že z Moravy a ze
Slezsku má česká universita více posluchačů
než universita černovická posluchačstva veške-
rého — to všecko mohlo by být zjevem velm
potěšitelným, kdyby to naší universitě nebylo na
škodu. Sám císař za své červnové návštěvy
v Praze, přijímaje na hradě deputaci české uni-
versity, uslyšev o velkém počtu posluchačstva.
uznal, že to je příliš mnoho pro jednu uni-
versitu.
profesor
doktor
zubatá
Morava
Brno
Slezsko
Praha
východ zbraň
24
article
Ano, je to příliš mnoho, tím více, že naše
universita není opatřena potřebnými pomůckami
ani místnostmi ani učilelskými silami. Ona trp
i ve směru nejhmotnějším nedostatečnými míst
nostmi, v nichž posluchači přímo ubírají jeden
druhému kousek volného místa i zdravý vzduch.
Také účely vědeckého badání a vychování pro-
fessorského dorostu vyžaduje zřízení druhé uni-
versity
Řečník prohlašuje, že universi tn
kruhy pražské bez výhrady a bez výjimky
chovají nejvřelejší přání, aby k jediné české
universitě přidružila se v nejbližší době česká
universita druhá, že jsou vesměs ochotny po-
máhati při každém kroku, k tomuto cíli vedou-
címu, a že přejí úsilování za českou universitu
na Moravě všeho zdaru! (Potlesk.)
Když byli ještě promluvili JUC. Süs s za
pražskou universitní komisi, Adamír a za ná
rodní dělnictvo a sl. El. Machova za české
Morava
Machov
26
article
ženy, posl. dr. Koudela odůvodnil a navrhl
resoluci, v níž Čechové moravští s naprostým
důrazem žádají, aby v době nejbli ž ši
zřídila se česká universita v Brně.
Mistem druhé university české může
samozřejmě býti jedině Morav a naše
v ní jediné Brno jako přední hlavní
město země, v němž soustředěny jsou hlavní
cévy všeho veřejného života.
Dále vyslovují nejhlubší po-
hrdání vůči všemu nízkému ha-
nobení kulturních snah českých,
jakého se dopustili němečtí naši
krajané, obzvláště v Brněav Olo-
mouci a odsuzují všechny útoky německé
na naši českou vysokou školu
technickou v Brně.
Resoluce přijata s jásotem jednohlasně.
Baron Pražák oznamuje pak, že došly
schůze nesčetné telegrafické projevy souhlasu,
tak telegrafovali: rektorát české techniky v Praze,
právnická a theologická fakulta české university,
předseda klubu českých poslanců dr. Pacák,
poslanci slovinští, poslanci rusínští, dr. Michejda
ze Slozska, Čechové z Opavy a z Těšína, po-
slanec dr. Žáček ze Zábřehu, kde mešká na
sjezdu živnostenském, posl. dr. Brzorád, posl.
König za rolnický odbor klubu českých poslanců,
agrární poslanci Hrubý, Kubr, Prášek a Zá-
zvorka, posl. dr. Kramář, dr. Hruban, Heimrich.
doktor
Koudela
Čecho
Baron
Pacák
Michejda
Žáček
Brzorád
König
Hrubá
Kubr
Prášek
Zá
Kramář
Hruban
Heimrich
Morava
Brno
Brněav Ola
Praha
Slozsko
Opava
Těšín
Zábřeh
český univerzita v Brno
vysoký škola technický v Brno
a theologický fakulta český univerzita
27
article
Hořica, Skála, Kaftan, dr. Stojan, Štanel, Vy-
koukal, Martinek, dr. Kofránek, Svozil, Bubela,
Beneš, dr. Parma a dr. Perek, cís. rada inženýr
Jahn z Prahy, městské rady ve Velkém Mezi-
říčí, v Prostějově, v Uher. Brodě, v Uherském
Hradišti, na Vsetíně, ve Frenštátě, ve Valašském
Meziříčí, v Holešově, v Podivíně, v Tovačově,
v Mor. Budějovicích, v Bystřici nad Pernštýnem,
v Topolanech (posl. Vychodil), v Kralicích,
v Kojetině, v Náměšti u Brna, ve Žďáru, v Ti-
šnově, ve Zlině, obecní výbor ve Starém Jičině
(Vahalíkovi krajané), městská rada v Bučovicích,
ob. výbor v Jimramově, měst. rada v Tlumačově,
ob. výbory v Heroticích, ve V. Byteši, v Hosticích,
městské rady v Novém Městě, ve Bzenci, v Uh.
Ostrohu, v Přiboře, ve Strážnici, v Kloboukách
u Brna, ve Veselí nad Mor., obecní výbor ve
Hroznové Lhotě (posl. Pavlica), dále Čechové
Jihlavé, dr. Ambros v Olomouci, dr. Kopřiva za
Čechy v Mor. Krumlově, starosta dr. Pistecký
z Kroměříže, dr. Palkovský z Mor. Ostravy,
Čechové v Místku, starosta dr. Mikyška z Val.
Meziříčí, dr. Derka z Nov. Jičína, Snaha na
Vsetině atd.
Z obrovského účastenství na schůzi, jakož
i z imposantního počtu došlých projevů od měst,
obcí, korporací i jednotliveů předseda dr. baron
Pražák právem vyvozuje, že dnešní projev
dlužno pokládati za manifestaci celého
českého národa a celé země mo-
ravské pro českou universitu na
Moravě. Děkuje všem, kdož schůze se zúčast-
nili a volá našemu boji za vysoké školy, boji,
v němž neochabneme a od něhož neupustíme
přese všechnu zlobu nepřátel, dokud nebude do-
bojován k vítězství, »Na zdar!« Shromáždění
bouřlivé tento pozdrav opětovalo a rozcházelo
se za zpěvu národních písní.
Hořica
Kaftan
doktor
Stojan
Štanel
Martinek
Kofránek
Svozil
Bubela
Beneš
Parma
Perek
Jahn
Vychodil
Kralik
Pavlica
Čecho
Jihlavý
Ambros
Kopřiva
Pistecký
Palkovský
Mor
Mikyška
Derka
Pražák
Praha
Prostějov
Uhry
Brod
uherský Hradiště
Vsetín
Frenštát
valašský Meziříčí
Holešov
Podivín
Tovačov
Morava
Budějovice
Bystřice nad Pernštýn
Topolany
Kojetina
Náměšť u Brno
Žďár
Starý Jičina
Bučovice
Jimramov
Tlumačov
Hostice
Nový město
Bzenec
Strážnice
Klobouky u Brno
Veselí nad Morava
hroznový Lhota
Olomouc
Krumlov
Kroměříž
Ostrava
Čech v Místek
Val
Jičín
obecní výbor
český univerzita na Morava
28
article
Manifestace pro české školy
v Dol. Rakousích.
Manifestace pro české školy
v Dol. Rakousích.
Z Vídně, 1. prosince.
(Telef. zpráva »Národních Listů«.)
Boj za české školy v Dol. Rakousích vstu-
puje do nového stadia. Ve znamení svorné,
jednotné a společné práce semkly se všecky
české strany ve Vídni k akci pro dosažení če-
ských veřejných škol obecných, kteréž lze před-
povídati výsledek příznivý, protože nezdar akce
této by mohl býti způsoben jen tím, že by nej-
vyšší instance soudní veřejně a jasně prohlá-
sila, že základní zákony státní pro Cechy
dolnorakouské pozbyly platnosti. A to by bylo
i pro říši pravděnepodobností příliš silným ko-
řením. Čechové zdejší chystají hromadnou petici,
opatřenou co možná největším počtem podpisů,
v níž se žádá, aby všude, kde je počet dílek
zákonem stanovený, byly zřízeny veřejné obecné
školy české. Vzhledem na poměry u školních
úřadů je nepochybno, že záležitost ta dostane
se k říšskému soudu, o němž Čechové zdejší
doufají, že o jejich »prosbě za právo« roz-
hodne spravedlivě.
Za tím účelem, aby zájem pro akci tu
pronikl do vrstev nejširších, svolala Národní
rada Čechů dolnorakouských schůzi lidu do
Pratru, na níž pojednáno o školských požadav-
cích Čechů dolnorakouských.
Předseda schůze p. Urban vílá přitomně
a sděluje, že akce školská velice potěšlivě po-
kračuje. Připomíná velkodušný odkaz nedávne
zemřelého vlastence Kanderta. Čásť odkazu toho
připadne české škole Komenského ve Vidni.
Čecho
Urban
Kandert
Komenský
Dolo
Rakousy
Vídeň
Pratr
29
article
(Sláva Kandertovi!) To důkazem, že Čechové
dolnorakouští mají své obětavé přátele i v Če-
chách a na Moravě. Na vyzvání řečníkovo po-
vstávají přítomní a provolávají mecenáši Kan-
dertovi třikrát Sláva.
Red. Janča zmiňuje se o procesu
hnězdenském a praví, že Poláci v Prusku ne-
žijí v poměrech horších nežli Čechové dolno-
rakouští. České děti v Dolních Rakousích učí
se v německých školách pohrdati svým mateř-
ským jazykem i svými rodiči. Děje-li se týrání
slovanských dítek tělesně či duševně, je t
jedno.
Čechové dolnorakouští žádají prozatím, aby
byly české veřejné školy obecné zřízeny všude,
kde je zákonem stanovený počet dítek českých.
Říšský soud ve příčině obcí dolnorakou-
ských Poštorné, Nové Vsi a Lohovce rozhodl,
že čeština je v nich jazykem v místě obvyklým.
Není tedy žádného sporu o tom, že český ja-
zyk je též pro Vídeň »v zemi obvyklým«. Dl
úřadního sčítání žije ve Vídni asi 103.000
Čechů, kteříž nemají jediné veřejné školy, kdežto
17.000 Němců v Praze má nejen obecné, ale
i měšťanské, střední a vysoké školy.
Řečník poukazuje pak na důležitost české
větve dolnorakouské pro celý národ český
vyzývá pak přítomné k horlivé činnosti, aby
na žádost za veřejné obecné školy české byl
sebrán co největší počet předpisův.
Na konec prohlašuje, že kdyby ani tento-
krát žádosti Čechů nebylo vyhověno, že by byli
nuceni sáhnouti k jiným prostředkům. (Bouřlivý
potlesk a pochvala.)
Řečník navrhuje tuto resolucis
Kandert
Čecho
Janča
Polák
Němec
Morava
Reda
Dolní Rakousy
Poštorná
Vídeň
Praha