ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 4abe3130-661f-11dc-bf6c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 23 celkem · entity: place 40, person 98, org 12, work 3
1 masthead
Ročník XXXXl.
2 masthead
V Praze, v pondělí dne 2. prosince 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 332.
4 article
Ra Palní a odpol. listy 8 přilohami ( Naučný Obzor“ ve středu a „Literární Hlidka v pátek) přodplácí nee Praze v alnislstrae na měsín . . . . . . —b na čtrrt leta . . . .. s dvoji donáškeu Ba měsle . . . . K 50 na čtvt leta ve nilalkáchn na měsfe . . . . . . 2 K 30 Peštou za nněale ndri . . . drojí ztsilkoe sa měsí nrt le
Pešta Praha
5 article Telefonické zprávy „ Nár. Listů.“
Telefonické zprávy „ Nár. Listů.“ K situaci. Z Vídně, 2. prosince. Nadešel prosi nec. Vláda jest nucena podati roz po- čtove provisorium na 3 měsice. Nebude naléhati na jeho projednání. Chce zůstaviti podle inspirovaných pondělníků sněmovně samé zodpovědnost za všechno, co se stane nebo ne- stane a co přijde a co přijíti prý musí. Vláda prý také odepřela veškeré zasáhnutí v příčině pilných návrhů. Pan dr. Körber stavi prý zrovna na odiv naprostou reservu jak pokud se týká navrhu stran Burů, tak pokud se týká návrhů ostatních. Vláda chce prý svaliti vinu za vše, co se připravuje a c přijde, na říšskou radu samotnu. Byl-li prý skutečně odstaven pilný návrl posl. dra. Schalka na projev sympatie B- rům, nepřičinil prý se o to ani dr. Körber ani hr. Goluchowski. Tak čteme proloženým písmem v ně kolika pondělnících zcela spuhlasně a patrně na základě společné a souhlasné informace. Z toho jest vidno, že p. dr. Körber skládá ruce v klín.
doktor Körber Goluchowský Vídeň
6 article
Poslanecká sněmovna zasedati bude do pátku 20. prosince, nejděle do so- boty 21. Má tedy ještě tři neděle. Dote doby musí býti projednáno rozpočtové provi- sorium. Německé strany jsou ochotny odká- zati je výboru bez prvního čtení. Zdali take strany ostatní, pochybujeme vážně. Naopak. soudíme, že se konati bude první čtení zcel Ohláška dra. Kramáře, že Čechov dovedou zkřížiti plány vlády. splňuje se již dvojím směrem. Nejen žese nevyřídí rozpočet v plenu před Novým rokem nevyřídí se ani ve výboru. Dojednají se nej- výše ressorty ministerstva obchodu a financí. Politické ressorty: ministerstva vnitra. ministerstva justice a ministersva vyučován a kromě nich také ministerstva železničního a ministerstva orby budou se projednávat teprve po Novém roce. Také optimisté soudí, že jednání výborové potrvá do konce ledna, ne-li do poloviny února. Pro plenární vyří zení rozpočtu, protože provisorium trvá pouze do konce března, bude-li parlamentem anebo jiným způsobem aktivováno, jest lhostejno, zbylo by tedy všeho všudy 6 neděl. Všech plenárních schůzí do Vánoc bude jen 6. Napřed odbudou se pilné návrhy, potom se přejde ku předloze o zemědělských družstvech. Pro rozpočet zatímní bude třeba najíti místo. Z Vídně, 2. prosince. Dnes dopoledne sejdou se skoro všechny kluby po- slanecké sněmovny. Také český. Klub slo- vinsko-chorvatský se odpoledne rozhodne, jal naložiti má se svým pilným návrhem v pří- čině zřízení jihoslovanské university v Lu blani. jistě.
Čechov Vídeň poslanecký sněmovna slanecký sněmovna
7 article
Slovinská universita. Z Lublaně, 2. prosince. V »městském domě« konala se včera velká manife- stační schůze s jednacím pořadem »Slovinská universita«. Účastensiví bylo nevídané. Dostavily se všechny spolky a všechna společenstva. Za příčinou schůze té veškeré obchody, které se zavírají o po lednách, uzavřeny byly již o 111. hodině. Do dvorany vešlo se jenom 1000 osob; přes 1000 osob stálo na náměstí císaře Josefa. Schůzi předsedal místo onemocnělého pana dra. Majarona starosta dr. Ivan Hribar. — Mluvili advokát dr. Karel Triller, lékař dr. Gregorič, advokát dr. Kokalj, za sociální demokraty Lin- hart, za křesťanské sociály Hostni č ar- Všichni mluvčí přestali na výkladech o da ném thematu. Na konec přijata byla jedno- myslně tato resoluce: »Dnešní schůze Městském domě prohlašuje zřízení univer- sity v Lublani za nalehavou potřebu nejen v zájmu kulturní a hospo- dářské zveleby slovinského národa, nýbrž také v zájmu jižních zemí rakouských. Očekává zvláště, že tato tužba bezpočtukráte projevená, za jejíž splnění jest odhodlán zasazovati se celý národ důsledně a neochvějně, také splněna bude.« Účastníci odebrali se před městskou radnici a před budovu zemského praesidia a zapěli tam Hej Slované.
Josef doktor Hribar Triller Gregorič Kokalj Slovan Lublaň městský dům městský dům
8 article Telegrafické zprávy „N. L.
Telegrafické zprávy „N. L. Z Berlína, 1. prosince. (C. B.) Včer zemřel zde professor Albrecht Weber učitel sanskritu na zdejší universitě a člen akademie věd. Z Berlína, 1. prosince. (C.-B.) Arci- věvoda František Ferdinand odeje včera večer nazpět do Vídně. Z Petrohradu, 1. prosince. (C. B Komise pro záchranu před morem a potlačo- vání moru prohlásila, že je Cařihrad moru prost. Z Petrohradu, 1. prosince. (C. - B Telegrafické spojení s Pekinem přes Kjachtu a Trojickozemsk je obnoveno. Z Petrohradu, 1. prosince. (C.- B.) Cisařovna Alexandra Feodorovn přijela sem včera z Carského Sela. Z Kjachty, 1. prosince. (C.-B.) Vý- prava Kozlova vrátila se sem včeraz Tibetu. Z Madridu, 30. listopadu. (C.-B.) V se- nátu a ve sněmovně poslanců pronesli zá- stupcové všech stran smutečné řeči o Pi
N L Weber František Ferdinand Feodorovn Kozlův Berlín Vídeň Petrohrad Cařihrad Peking Kjacht Kjachta Madrid akademie věda
9 article
Margalovi. Ke smutečním slavnostem při byly sem odevšad deputace. Z Madridu, 1. prosince. (C.-B.) Novo rozený princ bude pokřtěn na jméno Alfons Kmotry budou papežský nuncius jakožto zá stupce papeže a královna vladařka. Z Cařihradu, 1. prosince. (C.-B Opětně došly zprávy o násilnostech jež pášou Kurdové v okolí Muše, Bitlisu a Sassunu na Arménech. Z Cařihradu, 30. listopadu. (C.-B Porta oznámila arménskému patriarchovi. že vůdce lupičů Antranik se svými lidmi opět se zmocnil arménského kláštera v sandžaku Mušském a že je klášter proto tureckým vojskem obklíčen Lupiči střileli z kláštera na vojsko, při čemž jeden voják byl zabit a jiný poraněn. Porta vyzývá patriarchát, aby byl nápomocen úřa- dům, jež prý opatrně postupovati musí, aby se vyhnuly přímému útoku na klášter, ježto se v něm nalezá také sirotčinec. Patriarcha telegrafoval svému zástupci v Muši, aby ve spolku s úřady vše potřebné učinil, aby klá- šter a sirotčinec přímým útokem ušetřeny Z Helsingforsu, 1. prosince. (C.-B. Generální guvernér vyhlásil císařské naří- zení, dle kterého budou sbory finských vo jenských záloh v r. 1902 rozpuštěny a rovněž budou propuštění dobrovolníci střeleckých praporů finských, které budou rozpuštěny Důstojníci jmenovaných praporů zůstanou v službě pouze do 14. března. Z Jokohamy, 1. prosince. (C. B. V rozpočtu jsou praeliminovány řádné výdaje obnosem 177 millionů a mimořádné obnosem 78 millionů »jen«. Soudí se, žez příjmů, připočte li se k nim válečná náhrada již Čína ještě platiti má, jakýsi přebytek vy plyne. Z Karakasu, 30. listopadu. (C. B Venezulanským soudem osvobozený vra německého obchodníka Jiřího Schlüttera by na žádost německého vyslanectví opětně byly.
Alfons Armén Port Schlütter Madrid Cařihrad Muš Bitlis Muša Helsingfors Jokohama Čína Karakas Venezulanský soud
10 article
zatčen. Slavnostní výroční schůze České akademie. S obvyklou již okázalosti a leskem konalo se včera vyroční valné shromáždění Akademie v Pantheonu musea království českého. Jakkol se nám zdálo, že účastenství z kruhův akade- miků samých není právě tak četné, jak z pra vidla bývá, zavítalo za to mnoho hostí ke slav- nosti a zejmena balkony, vyhrazené dámám obecenstvu, obsazeny byly do posledního mi stečka. Prvou řadu křesel, naproti stolu praesidia. zaujali hodnostové, kteří se z pravidla významné této slavnosti účastní, zejmena arcibiskup svob. p. Skrbenský, v slavnostním šarlatovém rouchu. místodržitel hr. Coudenhove, z náčelnictva úřadů soudních ryt. Wesely, z kruhů politických dr Herold, z panské sněmovny bar. dr. Rieger, zá stupci vojenství polní zbrojmistr Fabini a polní podm. Orsini-Rosenberg, I. náměstek starosty král. hl. města Prahy dr. Frič, z kruhů finan- čních vrehní ředitel dr. Malfuš, řed. Zemské banky Procházka, zástupci vysokých škol če ských, jiných vědeekých korporací atd. Schůze zahájena proslovením prolektorova náměstka, maršálka zemského knížete Jiřího Lobkovice; projev tento letos ve zvýšené míře než kdy dříve zaujal veškeré posluchač- stvo; klademe jej tuto v plném znění.
Skrbenský Coudenhove Herold doktor Rieger Fabini Orsini Rosenberg Frič Malfuš Procházka Lobkovic Wesel Praha Český akademie panská sněmovna
11 article
J. J. kníže Jiří z Lobkovic: Slavné shromáždění! Velectění pánové! Za hajuji dnešní veřejné slavnostní shromáždění če- ské akademie císaře Františka Josefa I. pro vědy slovesnost a umění. Akademie vstupuje letošním rokem do druhého desetiletí své úspěšné činnosti, pokračujíc klidně, ale rozhodně na vytknute dráze. Uprostřed vlnobití různých a mnohdy odporujících sobě směrů politických, sociálníeh aneb někdy dokonce i ryze strannických, kterými se zmílají mysli v národě našem, jest Akademie povolána tvořiti jeden z pevných bodů, slouží- eích snahám rázu ideálního, bychom neutonul v neblahých následcích sporů a protiv dosti často malicherných. Podobných středišť jest třeba za- jisté každému národu, který vůbec činí nárok, slouti národem kulturním; u nás však úsilovná snaha vědecká, úplný vývin talentů uměleckých a vůbec všemožný pokrok u výkonech práce duševní, jež jinde mohou býti pokládány za ozdobný výkvět národní síty, nabývají přímo rázu podkladů zachování samě ná- rodní bytosti.
Jiří Lobkovice František Josef I
12 article
Není snad obavou neoprávněnou, ano, zdá se skutečně, jakoby jisté učení přírodovědecké které povstalo během století minulého a bylo př pátrání o počáteích a vývinu svěla proveden svými přivrženci až do krajností, jež prý sám původce této náuky rozhodně odmítal, mělo byt přeneseno ve století dvacátém i na posuzování poměrů mezi samými lidmi, ano mezi ce- lými národy. Je-li pravda, že v přírodě ve- škerý vývin a pokrok zakládá se toliko na bojí každého jednotlivého živočicha a každéh druhu o vlastní život a prospěch, a rozšiřuje-li se tato theorie i na samu společnost lidskou, pak jest na biledni, že tato nepodlehá ví zásadám mravouky rozumné, neřku li křesťanské, nýbrž že též pro každou část člověčenstva stává se potirání, ano ničení soka dílem záslužným, to netoliko ve prospěch vlastního druhu, ale na prospěch pokroku celého lidského pokolení. Jest pochopitelno, že podobná náuka zamlouv se především příslušníkům národů, jichž počet a hmotná síla povzbuzuje naději, že vešker boje o existenci národní rozhodnou se ve pro- spěch národa vlastního, a že jemu právě nálež opanovati vždy větší část světa až do té doby, kdy jemu konečně připadne nadvláda nad svě- tem celým. Setkáváme se proto s těmito ná
13 article
hledy často u vrstevníků velkých národních států světových. A aby snahům tvořicím nutný následek podobné theorie, nescházelo i zvučné jmeno, vynalezeno před nedávnem slovo »im- periali sme. Tento imperialism, svědčící arciť tolik prospěchům národů četných a mocných, zdá se pak býti základní myšlenkou, která ve stolet. dvacátém asi hráti bude velikou úlohu v po- měrech internacionálních celého světa; — nech při tem trpí národové slabši až do úplného svéhio zahynutíl Malým národům jest sice volno popirat platnost takového mezinárodního Darwinismu, nelze jim však zameziti, by důsledky jeho ne nabývaly v praxi vždy větší váhy. Musí proto každý z nich, chtěj nechtěj, o to se starati. by pro nastávajicí snad boje opa třil sobě takových zbraní, jimiž utvrdí svou existenci, byť oproti svým sokům byl co do počtu sebe menší a co do limotné sily sebe slabší. Imperialism národů velkých spočívá na hrubé přovaze hmolné národ malý zachová sebe úsi- lovnou pracl dusevní ve všech oborech věd a umění, kterou může sobě vydobyti čestněho místa v celém vzdělaném světě. (Výborně!) I našemu národu připadl tento úkol. Nent pouhou náhodou, že oživení jeho vyšlo právě z takových kruhů, jímž vzdělání vědecké bylo životní úlohou. Počátky jeho znovuzrození uka- zuji jasně, v čem jedině mohou záležeti jeho naděje v budoucnosť. Jest to duševní práce, ktorou konají jeho příslušníci, jest to zájem na výsledcích ji získaných. Sluší to proto považo- vati za dílo záslužné, když, jako se stalo letošním rokem sjezdem přírodozpytců a lékařů, proka- zují si veřejně výsledky vědecké práce domáci
14 article
Činíme dobře, vyhledávajíce ve vlastních ději nách přiklady z dob minulých, aby tím stvrzeny byly snahy pokolení budoucích. Slavnosti, jal se před nedávnem konaly na počest věhlasného českého právníka Viktorina Kornela ze Všehrd neb na uetění památky Tychona Brahe, který leč nám rodem nenáležel, přece v Čechách nej dokonaleji došel své oslavy světové, jsou vhod- nými prostředky, by ocenování záslužné práce vědecké vždy víc a více se šířilo po všech končinách naší vlasti. Důkladně bádání v památkách doby stře dověké a renaissanční dokazuje vždy jasněji že v dobách minulých národ náš těšil s rozsáhlému samostatnému život duševnímu. To poskytuje nám zá- ruku, že budeme s to domoci se i v nedaleké budoucnosti podobn kulturní samostatnosti; — dává nám však zároveň i právo žádati, by v plné míře bylo vyhověno tou- ze po dostatečném počtu věde- ckých učilišť pro příslušníky to- hoto národa. (Výborně!)
Viktorin Kornel Tychon Brahe Všehrdy Čechy
15 article
Nebudeme popírati, že dnes nestojíme ještě ve všech oborech kulturní práce na té výši. která by nám u všech vzdělaných národů již nyní vynucovala takového uznání našich samo- stýtných duševních výkonů, jakého jest nám třeba, abychom obstáli ve světové soutěži. Vad. tomu dosud snad mladiství kultury samostatné snad obtíže jazykové, snad i nepřizeň našich bezprostředních sousedů. Vymoženosti našich učenců nenalezají ještě u jiných národů do- statečného, zaslouženého ohlasu. Vzdor tomu však neschází nám hlasatelů, kteří očividně poučují celý svět o tom, že z de. uprostřed Evropy žije národ, po měrně nečetný, ale vysoce na daný, domáhající se svěho vlast- ního stanoviska ve všech oborech lidské vzdělanosti. Neboť tento čestný úkol patrně připadl v nynější době našim uměleům a básníkům. Jest pochopitelno, že zvláště hudba a výtvary umělecké snáze dochá- zejí účinku na národy jinojazyčné, než vý- kony duševní, k jichž porozumění jest třebu překladů, aneb dokonce znalosti jazyka, v kterém byly sepsány. Světové slávy však ne- dosáhne nikdo, kdo jí pracně nevydobyl, a proto děkujeme svým hudebním mistrům, svým sochařům a malířům, svým básníkům pěvcům, kteří v širých krajích Evropy, ano i za oceánem vymohli sobě nadšeného uznání a oslavují národ, jehož věrnými syny v cizině býti nepřestali. Není třeba, bych vyslovil jmena těchto pionýrů české slávy, neboť jsou zapsána v zlaté knize našich národních výtečníků. Vzdělanost lidská jest s jedné strany rázu světového, mezinárodního. Z toho jde, že každá vymoženost lidského ducha může býti oceňována všemi národy kulturními a státi se konečně ma- jetkem celého vzdělaného člověčenstva, nehlede k tomu, u kterého národa byla nalezla svůj původ. S druhé strany však mají vědy a umění též význam nejcennějších statků národnícl.
Evropa
16 article
Neboť, nepřihlížíli se k výsledkům pouhého hrubého násilí, je přece duševní práce, národem vykonaná, jediným měřítkem váhy, které po- živá mezi všemi národy ostatními (Výborně!) Nám jest proto třeba, bychom, pě stujice vědecký a umělecký pokrok, měli zřete k oběma těmlo jeho stránkám. Hleďme obezná miti se co nejdůkladněji se všemi výsledky čin nosti národů jiných, bychom bedlivým pátráním zjistili stupeň, kterého mnohý z nich v tom neb onom oboru před námi již byl dosáhl. Zá roveň však neustaňme v úsilovné práci vlastní bychom netoliko čerpali z neobmezeného zdroje kultury světové, ale přispivali též v míře jeste větší k jejímu obohacení svéráznou, s am- statnou kulturou svou. Takto jedině uhájíme v sou těži s národy mornějšími, s jichžtc imperialismem vítězně bojovat nám není so uzeno, s vou vlastní by tost a svůj vlastní národní život Timto dvojím směrem nechť i na dále kráč Česká Akademie, a v tom budiž podporována všemi duševními silami celého národa: (Výborně. Potlesk.) Na to přednesl generální sekretář prok. dr Raýman výroční zprávu, jejíž podstatný obsah přineseme příště. Dále pronesl vzpomínku v paměť zemře lých členů Akademic; jsou to v r. 1901 Charles Hermite, mathematik, Antoni Barvitius, architekt, Václav šl. Brožík maliř, Ig. B. Mašek, filolog, Bohuislav Schnireh, sochař, Otakar Šule, chemik. Závěrečné slovo připadlo prof. dru. Jaro slavu Vrehliekéin u, jenž pronesl slav- nostní přednášku o jubilcích dvou básníků, při- padajíeích letošního roku, Carduceia a Lorma. Netřeba zvláště teprve uváděti, že přednášk tato byla vzáeným požitkem pro posluchačstvo, a že ovšem vydána bude tiskem. Tím program slavnostního shromáždění byl vyčerpán.
Raýman Hermite Antoň Barvitius šl Brožík Ig B Mašek Bohuislav Schnireh Otakar šulit doktor Vrehliekéin Carduceia Lorm Akademic
17 article Manifestační schůze
Manifestační schůze pro nové slovanské university Dvorana Národního domu na Královských Vinohradech byla včera odpoledne jevištěm velkolepé manifestace slovanské vzájemnosti, jež vyzněla v mohutný důrazný požadavek splnění kulturních snah, kterých slovanští národové rakouští po dlouhou řadu let marně se domá- hají a nuceni jsou nyní znovu a energicky žá- dati od státu, čím u národa německého plýtvá. Do Národního domu svolal na včerejši odpoledne Slovanský klub v Praze schůzi za účelem manifestace ve prospěch zřízení jihoslovanské university v Lublani a česká veřejnost s velkým úča- stenstvím a zájmem projevila své porozumění pro nalehavý a oprávněný tento požadavek bratři slovinských. Rozsáhlá dvorana Národního domu naplněna byla již před půl 3. hodinou odpolední, na kdy určen počátek schůze, českou intelligenci všech kruhů ve všech svých prostorách a později se dostavivší tisniti se musili již ve vchodech na chodbě, neb uchýliti se na galerie, vyhra- žené předně damám. Přítomno bylo natr tisíce osob. Z poslanců dostavili se: dr. Ed. Grégr, dr. Herold, dr. Engel, red. Aný ž, dr- Pantůček, dr. Fiedler, prorektor tech- niky Hráský, professor dr. Blažek, dr Ryba, dr. Po-dlipný, Březno vský dr. Dvořák, Hořica, Kratochvíl Karbus, za obec pražskou prvý slarostův náměstek dr. Frič, starosta vinohradský Joseí Vise k s náměstkem Burešem a četným členy městské rady a obecního zastupitelstva. cís. r. Frant. Křižík, řed. F. A. Š ubr předsednietvo Slovanského klubu s předsedou drem. Seheinerem, dr. Vrat. Černý předsednictvo a členové jihoslovanských akade- mických spolků, professoři středních škol, četní učitelé, advokáti, velký počet úřadnictva a hlavně studenistva a hojně také dam.
Ed Grégr doktor Herold Engel Pantůček Fiedler Hráská Blažek Dvořák Hořica Kratochvíl Karbus Frič Bureš František Křižík F A Š ubr Praha Lublaň Březno národní dom královský Vinohrady
18 article
Předníělem nadšených, hlučných ovací stal se poslanci jihoslovanšti, z nichž zavilali do selize Slovinci probošt P. Žitník, dr. Plo- a Gabršček a Chorvat dr. Ferri a ovace tyto opakovaly se v nestenčené míře, když představeni byli předsedou i rušti poslanci dr- Korol, Pihuljak a Vasilij Javorský. kteří přijeli z Vídně odpoledním rychlikem dráhy Františka Josefa a do dvorany vešli zn řeči dra. Herolda. Přítomnost ruských poslaneů a jejich řeči zavdaly podnět k rozšíření vče- rejší manifestace i pro požadavek rusk university, jemuž dán výraz v dodatku k resoluci. Průběh jednání měl ráz slavnostní a dyo- ranou rozléhala se stále, zvláště pak za ohni- vých často slov našich hostů, z nichž mluvil šest, hlučná pochvala a potlesk, jež mě- nily se ve výbuchy spravedlivého hnévu, kdy- koli řečníci zmiňovali se o překážkách a pří- kořich »vyšší« kultury nepřátel slovanskýeh kulturních požadavků. Schůzi zahájil p. dr. Scheiner. Pravil že zahajuje ji jmenem Slovanského klubu vře- lým pozdravem všem, kteří se k ní dostavili.
Slovinec P Žitník doktor Pla Chorvat Ferri Korol Pihuljak Javorská František Josef Herold Scheiner Vídeň
19 article
Slovanský spolek považoval za svou povinnost ji svolati, aby mohl se projevit vřelý, srdečný a upřímný zájem českého národa na veškerém osvětovém a národním snažení všech přitom- ných kmenů slovanských. (Všeobecný hlučný souhlas a potlesk.) Chceme projeviti, že při zápase, který pod- nikáme o své byti, o slovanskou ideu, máme jako synové Slovanstva potěšení nad každým krokem v rozvoji kteréhokoli slovanského n roda. (Výborně! Potlesk.) Považovali jsme za tím důležitější svolati schůzi dnes, kdy živel slovanský jest na všech stranách ohrožen, kdy činí se mu na všech stranách tak velké překážky, kdy veškera zloba a hněv všech našich nepřátel srazily se v jediný velký šik, kdy proti rakouskému Slovanstv staví se Němei s netajenými svými úmysly n potlačení slovanských národů. A jest to tím důležitější dnes, kdy právě zápasy tyto dospívají snad ke svým závěrečným koncům. (Souhlas.) Chceme zcela nepokrytě a hrdě vůči tomu vztýčiti prapor slovanský. (Výborné Potlesk.) Toužíme po tom, aby zavzněla hesla vzájemného poznání, vzájemnéh pokroku a postupu všech slov an- ských utlačovaných národů. (Vý borně ! Potlesk.) Z důvodu toho vítáme krok Slovanů již ních, aby konečně též na poli kulturním zjed v drobuěn prodejir renni čísle o sobě . . . za 9h sdpel elní . . . za z k ve fllalkich na venkové. rabní čisle. . . . . . . . 10h odpoleduí . . . . . . . . 5h Insera t platí se hotově vspřel Fřadplsceni a inserty přljímá zdmninl- straes v Hatisnsaé ulici č.a. Tam nacháselí se těB račakee tlskárna n ezpedisa , Nárudnich Lista Rukopisy as nevraesji
Nárudnich List Hatisnsaý ulice Inser
20 article
náno jim bylo vysoké učiliště, na které má každý národ právo. (Výborně! Potlesk.) Proto chceme dnes tlumočiti potěšení a dobrou vůli se snahami jejich, přijíti jim vstříe a ubezpečiti dnes důrazným projevem své sym- patie k tomulo kroku. (Výborně! Potlesk.) Jest mi zvláštním potěšením, pokračuje řečník, uvítati poselstvo jižních Slovanů, které vypravilo se ku dnešní schůzi, by s námi se- sililo tento projev slovanské pospo- lité práce. (Sláva jim! Všeobecný demon- strativní potlesk.) Řečnlk vílá jihoslovanské poslance, dvo radu dra. Ploje, Žitníka, dra. Ferrih a Gabrščeka, jimž všem uspořádali přítomní srdečné, nadšené a bouřlivé ovace, které opa- kovaly se, kdykoli sdělil, že některý z nich vy- žádal si slovo. Dále uvital zástupce král. hlav. města Prahy, prvního starostova náměstka pana dra. Friče a všechny účastníky schůze. Slova ujal se pak posl. p. dr. Jos. Herold. Pravil, že kdo pozoruje v poslední době velké hnutí národní, sezná, že jeví se dva různé kul- turní světy, svět slovanský a svět germánský. Dvojí různé kulturní nazírání jest mezi těmito světy. Na jedné straně velký zápas malých slo- vanských národů za nejvyšší kulturní učilistě za povznesení národů a jejich jazyků, zápas z povznesení osvěty vůbec. Na jedné straně jest snaha rozmnožovati prostředky vzdělávací, které slouží nejen ke cti národů, ale i k humanismu a pokroku veškerého lidstva, a na druhé straně jako známka »vyšší« kultury viděti jest zápa proti těmto učilištím. V tento zápas za nejvyšší kulturní pro- středky národů slovanských ne ponejprv a bohu- žel, že musí se říci, ne snad ještě naposledy, vkročil malý spřátelený národ slovanský.
Sláva Ploj Žitník Frič doktor Jos Herold bůh Praha Slovan
21 article
Již na počátku tohoto století stavové kra- jinští žádali, aby zřízena byla zvláštní filosofická fakulta v Lublani, která měla sloužiti obyatelstvu Krajiny, jižního Štyrska, Gořice a vůbec celého Přímoří a víme, že již r. 1810 až 1813 existo- val v Lublani zvláštní ústav, jejž mohli bychom nazvati fakultou a že již tenkráte veškeré vě- decké obory, které jsou pro universitu rozhodu- jícími, měly v Lublani učiliště a učitele a že ještě r. 1848 byl tam zvláštní filosofický ústav a uči- liště medielnské chirurgie. Roku 1849 zřizeny v Lublani dvě stolice a sice pro právo soukromé a právo trestnía r. 1848 domáhali se rektoři, aby zřízena byla plná universita v Lublani, kteréž snahy ne- potkaly se s výsledkem. Ministerstvo neodmitslo tehdy snahy této, naopak uznávalo potřebu university, avšak vzhludem na obmýšlené re- formy universit a na náklad od jejiho zřízení upustilo. Tato fakta bylo třeba uvěsti, aby se seznalo, že již před r. 1848 podmínky zřízení univer- sity v Lublani byly a že již tenkráte, kdy ná- rod slovinský nepoplratelně nalezal se ve smut- nějším postavení, nežli dnes, domáhalse university, která by sloužila veškerému obyva- telstvu na jižním pobřeží i Italům, vůbec oby- vatelstvu od Triglavu až ke Kotoru.
Gořice Italos Lublaň Štyrsko Triglav Kotor
22 article
Zápas o universitu jihoslovanskou není nový, jest tak starý, jak jest starým vědomí národa slovinského a vůbec Slovanů v této říši a že již dávno mezi rozumnými lidmi potřeba jeho se uznává. A r. 1890, když se chystal krajinský sněm, aby oslavil panovníkovo jubileum, učini usnesení, nad něž nemohlo býti lepšího ; usnesl se na tom, učiniti veškery kroky, aby v Lublane zřízena byla universita a že věnuje k tomu 250.000 zl. z prostředků zemských, aby mohla se co nejdříve uskutečniti. (Výborně!) Ale pro zřízení university v Lublani ne- mluví jenom tyto historické upomín ky. nýbrž musíme říci, že zřízení její stalo by se dosti snadným způsobem, poněvadž již dne jest dosti podminek pro takovýto ú stav. Jest tam stará knihovna s 52.000 svazky, mezi nimiž jest velká řada unik dosud nepro- zkoumaných, místní knihovna s 10.000 svazky. biskupská a seminářská knihovna s 18.000 svazky, františkánská knihovna a již 34 let pů- sobíci slovinská Matice se 12.000 knihami.
Slovan Lublaň
23 article
(Potlesk.) V Lublani jest museum, které náleží k nej- prvnějším v říši, zemský archiv tak bohatý, z učencům nezbylo času jej prozkoumati, arehiv státní a biskupský, botanická zahrada, velká nemocnice, krátce taková řada podmínek, ktere zřízení university umožňují, že věru třeba s diviti, že vláda, jíž záležeti má na osvětovém povznesení lidu, při nich na zřízení university nepomýšlela. (Souhlas.) Hlavní »trumf«, který veden byl proti zři- zení vysoké školy české, a opakuje se, a který slaví se i dnes Slovincům v cestu jest, že je- jich jazyk není tak vycvičen a vypulírován, by mohl býti povznesen mezi universitní ja- zyky. Známo, že to bylo namítáno, když se jednalo o to, aby ve staré české universitě byl zaveden opět jazyk český, ač byl mnohem dřive vyspělým a vypulirovaným k universitním před- náškám, nežli jazyk německý; vždyť Göthe Schiller ještě nepracovali, když Kornel ze Vše- hrd upravil již naši vědu právnickou. (Sláva mu! Pochvala a potlesk.) Tak tomu jest také s technikou. (Výborně!) Ale ovšem, dokud ti, kteří v menších ná- rodech rozvíjeli neobyčejné schopnosti ve vědách a svým věhlasem rozmnožovali věhlas německé osvěty, dokud naši Škodové, Rokytanští atd. sloužili vědě německé (Výborně! Potlesk.), ne- upíral jim nikdo způsobilosti. (Výborně Potlesk.) A v národě slovinském byli to opět Kopitar, Miklosič a jiní. (Sláva jim!) A kdyby byly snahy Slovanů po vzdělání uvolněny, po- skytli by důkaz, že jest to národ po vzdělání nejen dychtící, ale také nejvyššlho vzdě- lání hodný. (Výborně ! Pollesk.)
Slovinec Göth Schiller Kornel Sláva Škoda Kopitar Miklosič Lublaň Slovan