2
masthead
V Praze, v pondělí dne 2. prosince 1901.
Praha
4
article
Ra Palní a odpol. listy
8 přilohami ( Naučný Obzor“ ve
středu a „Literární Hlidka
v pátek) přodplácí nee
Praze v alnislstrae
na měsín . . . . . . —b
na čtrrt leta . . . ..
s dvoji donáškeu
Ba měsle
. . . . K 50
na čtvt leta
ve nilalkáchn
na měsfe . . . . . . 2 K 30
Peštou
za nněale
ndri . . .
drojí ztsilkoe
sa měsí
nrt le
Pešta
Praha
5
article
Telefonické zprávy „ Nár. Listů.“
Telefonické zprávy „ Nár. Listů.“
K situaci.
Z Vídně, 2. prosince. Nadešel prosi
nec. Vláda jest nucena podati roz po-
čtove provisorium na 3 měsice.
Nebude naléhati na jeho projednání. Chce
zůstaviti podle inspirovaných pondělníků
sněmovně samé zodpovědnost
za všechno, co se stane nebo ne-
stane a co přijde a co přijíti prý
musí. Vláda prý také odepřela veškeré
zasáhnutí v příčině pilných návrhů. Pan dr.
Körber stavi prý zrovna na odiv naprostou
reservu jak pokud se týká navrhu stran
Burů, tak pokud se týká návrhů ostatních.
Vláda chce prý svaliti vinu
za vše, co se připravuje a c
přijde, na říšskou radu samotnu.
Byl-li prý skutečně odstaven pilný návrl
posl. dra. Schalka na projev sympatie B-
rům, nepřičinil prý se o to ani dr. Körber
ani hr. Goluchowski.
Tak čteme proloženým písmem v ně
kolika pondělnících zcela spuhlasně a patrně
na základě společné a souhlasné informace.
Z toho jest vidno, že p. dr. Körber skládá
ruce v klín.
doktor
Körber
Goluchowský
Vídeň
6
article
Poslanecká sněmovna zasedati
bude do pátku 20. prosince, nejděle do so-
boty 21. Má tedy ještě tři neděle. Dote
doby musí býti projednáno rozpočtové provi-
sorium. Německé strany jsou ochotny odká-
zati je výboru bez prvního čtení. Zdali take
strany ostatní, pochybujeme vážně. Naopak.
soudíme, že se konati bude první čtení zcel
Ohláška dra. Kramáře, že Čechov
dovedou zkřížiti plány vlády.
splňuje se již dvojím směrem. Nejen žese
nevyřídí rozpočet v plenu před Novým rokem
nevyřídí se ani ve výboru. Dojednají se nej-
výše ressorty ministerstva obchodu a financí.
Politické ressorty: ministerstva vnitra.
ministerstva justice a ministersva vyučován
a kromě nich také ministerstva železničního
a ministerstva orby budou se projednávat
teprve po Novém roce. Také optimisté soudí,
že jednání výborové potrvá do konce ledna,
ne-li do poloviny února. Pro plenární vyří
zení rozpočtu, protože provisorium trvá pouze
do konce března, bude-li parlamentem anebo
jiným způsobem aktivováno, jest lhostejno,
zbylo by tedy všeho všudy 6 neděl.
Všech plenárních schůzí do Vánoc bude
jen 6. Napřed odbudou se pilné návrhy,
potom se přejde ku předloze o zemědělských
družstvech. Pro rozpočet zatímní bude třeba
najíti místo.
Z Vídně, 2. prosince. Dnes dopoledne
sejdou se skoro všechny kluby po-
slanecké sněmovny. Také český. Klub slo-
vinsko-chorvatský se odpoledne rozhodne, jal
naložiti má se svým pilným návrhem v pří-
čině zřízení jihoslovanské university v Lu
blani.
jistě.
Čechov
Vídeň
poslanecký sněmovna
slanecký sněmovna
7
article
Slovinská universita.
Z Lublaně, 2. prosince. V »městském
domě« konala se včera velká manife-
stační schůze s jednacím pořadem
»Slovinská universita«. Účastensiví
bylo nevídané. Dostavily se všechny spolky
a všechna společenstva. Za příčinou schůze
té veškeré obchody, které se zavírají o po
lednách, uzavřeny byly již o 111. hodině.
Do dvorany vešlo se jenom 1000 osob;
přes 1000 osob stálo na náměstí císaře
Josefa.
Schůzi předsedal místo onemocnělého
pana dra. Majarona starosta dr. Ivan
Hribar. — Mluvili advokát dr. Karel
Triller, lékař dr. Gregorič, advokát
dr. Kokalj, za sociální demokraty Lin-
hart, za křesťanské sociály Hostni č ar-
Všichni mluvčí přestali na výkladech o da
ném thematu. Na konec přijata byla jedno-
myslně tato resoluce: »Dnešní schůze
Městském domě prohlašuje zřízení univer-
sity v Lublani za nalehavou potřebu
nejen v zájmu kulturní a hospo-
dářské zveleby slovinského
národa, nýbrž také v zájmu jižních zemí
rakouských. Očekává zvláště, že tato tužba
bezpočtukráte projevená, za jejíž splnění jest
odhodlán zasazovati se celý národ důsledně
a neochvějně, také splněna bude.«
Účastníci odebrali se před městskou
radnici a před budovu zemského praesidia
a zapěli tam Hej Slované.
Josef
doktor
Hribar
Triller
Gregorič
Kokalj
Slovan
Lublaň
městský dům
městský dům
8
article
Telegrafické zprávy „N. L.
Telegrafické zprávy „N. L.
Z Berlína, 1. prosince. (C. B.) Včer
zemřel zde professor Albrecht Weber
učitel sanskritu na zdejší universitě a člen
akademie věd.
Z Berlína, 1. prosince. (C.-B.) Arci-
věvoda František Ferdinand odeje
včera večer nazpět do Vídně.
Z Petrohradu, 1. prosince. (C. B
Komise pro záchranu před morem a potlačo-
vání moru prohlásila, že je Cařihrad
moru prost.
Z Petrohradu, 1. prosince. (C. - B
Telegrafické spojení s Pekinem přes Kjachtu
a Trojickozemsk je obnoveno.
Z Petrohradu, 1. prosince. (C.- B.)
Cisařovna Alexandra Feodorovn
přijela sem včera z Carského Sela.
Z Kjachty, 1. prosince. (C.-B.) Vý-
prava Kozlova vrátila se sem včeraz
Tibetu.
Z Madridu, 30. listopadu. (C.-B.) V se-
nátu a ve sněmovně poslanců pronesli zá-
stupcové všech stran smutečné řeči o Pi
N L
Weber
František Ferdinand
Feodorovn
Kozlův
Berlín
Vídeň
Petrohrad
Cařihrad
Peking
Kjacht
Kjachta
Madrid
akademie věda
9
article
Margalovi. Ke smutečním slavnostem při
byly sem odevšad deputace.
Z Madridu, 1. prosince. (C.-B.) Novo
rozený princ bude pokřtěn na jméno Alfons
Kmotry budou papežský nuncius jakožto zá
stupce papeže a královna vladařka.
Z Cařihradu, 1. prosince. (C.-B
Opětně došly zprávy o násilnostech
jež pášou Kurdové v okolí Muše,
Bitlisu a Sassunu na Arménech.
Z Cařihradu, 30. listopadu. (C.-B
Porta oznámila arménskému patriarchovi.
že vůdce lupičů Antranik se svými
lidmi opět se zmocnil arménského
kláštera v sandžaku Mušském a že je
klášter proto tureckým vojskem obklíčen
Lupiči střileli z kláštera na vojsko, při čemž
jeden voják byl zabit a jiný poraněn. Porta
vyzývá patriarchát, aby byl nápomocen úřa-
dům, jež prý opatrně postupovati musí, aby
se vyhnuly přímému útoku na klášter, ježto
se v něm nalezá také sirotčinec. Patriarcha
telegrafoval svému zástupci v Muši, aby ve
spolku s úřady vše potřebné učinil, aby klá-
šter a sirotčinec přímým útokem ušetřeny
Z Helsingforsu, 1. prosince. (C.-B.
Generální guvernér vyhlásil císařské naří-
zení, dle kterého budou sbory finských vo
jenských záloh v r. 1902 rozpuštěny a rovněž
budou propuštění dobrovolníci střeleckých
praporů finských, které budou rozpuštěny
Důstojníci jmenovaných praporů zůstanou v
službě pouze do 14. března.
Z Jokohamy, 1. prosince. (C. B.
V rozpočtu jsou praeliminovány řádné
výdaje obnosem 177 millionů a mimořádné
obnosem 78 millionů »jen«. Soudí se, žez
příjmů, připočte li se k nim válečná náhrada
již Čína ještě platiti má, jakýsi přebytek vy
plyne.
Z Karakasu, 30. listopadu. (C. B
Venezulanským soudem osvobozený vra
německého obchodníka Jiřího Schlüttera by
na žádost německého vyslanectví opětně
byly.
Alfons
Armén
Port
Schlütter
Madrid
Cařihrad
Muš
Bitlis
Muša
Helsingfors
Jokohama
Čína
Karakas
Venezulanský soud
10
article
zatčen.
Slavnostní výroční schůze
České akademie.
S obvyklou již okázalosti a leskem konalo
se včera vyroční valné shromáždění Akademie
v Pantheonu musea království českého. Jakkol
se nám zdálo, že účastenství z kruhův akade-
miků samých není právě tak četné, jak z pra
vidla bývá, zavítalo za to mnoho hostí ke slav-
nosti a zejmena balkony, vyhrazené dámám
obecenstvu, obsazeny byly do posledního mi
stečka. Prvou řadu křesel, naproti stolu praesidia.
zaujali hodnostové, kteří se z pravidla významné
této slavnosti účastní, zejmena arcibiskup svob.
p. Skrbenský, v slavnostním šarlatovém rouchu.
místodržitel hr. Coudenhove, z náčelnictva úřadů
soudních ryt. Wesely, z kruhů politických dr
Herold, z panské sněmovny bar. dr. Rieger, zá
stupci vojenství polní zbrojmistr Fabini a polní
podm. Orsini-Rosenberg, I. náměstek starosty
král. hl. města Prahy dr. Frič, z kruhů finan-
čních vrehní ředitel dr. Malfuš, řed. Zemské
banky Procházka, zástupci vysokých škol če
ských, jiných vědeekých korporací atd.
Schůze zahájena proslovením prolektorova
náměstka, maršálka zemského knížete Jiřího
Lobkovice; projev tento letos ve zvýšené
míře než kdy dříve zaujal veškeré posluchač-
stvo; klademe jej tuto v plném znění.
Skrbenský
Coudenhove
Herold
doktor
Rieger
Fabini
Orsini
Rosenberg
Frič
Malfuš
Procházka
Lobkovic
Wesel
Praha
Český akademie
panská sněmovna
11
article
J. J. kníže Jiří z Lobkovic:
Slavné shromáždění! Velectění pánové! Za
hajuji dnešní veřejné slavnostní shromáždění če-
ské akademie císaře Františka Josefa I. pro vědy
slovesnost a umění. Akademie vstupuje letošním
rokem do druhého desetiletí své úspěšné činnosti,
pokračujíc klidně, ale rozhodně na vytknute
dráze. Uprostřed vlnobití různých a mnohdy
odporujících sobě směrů politických, sociálníeh
aneb někdy dokonce i ryze strannických, kterými
se zmílají mysli v národě našem, jest Akademie
povolána tvořiti jeden z pevných bodů, slouží-
eích snahám rázu ideálního, bychom neutonul
v neblahých následcích sporů a protiv dosti často
malicherných. Podobných středišť jest třeba za-
jisté každému národu, který vůbec činí nárok,
slouti národem kulturním; u nás však úsilovná
snaha vědecká, úplný vývin talentů uměleckých
a vůbec všemožný pokrok u výkonech práce
duševní, jež jinde mohou býti pokládány za
ozdobný výkvět národní síty, nabývají přímo
rázu podkladů zachování samě ná-
rodní bytosti.
Jiří
Lobkovice
František Josef I
12
article
Není snad obavou neoprávněnou, ano, zdá
se skutečně, jakoby jisté učení přírodovědecké
které povstalo během století minulého a bylo př
pátrání o počáteích a vývinu svěla proveden
svými přivrženci až do krajností, jež prý sám
původce této náuky rozhodně odmítal, mělo byt
přeneseno ve století dvacátém i na posuzování
poměrů mezi samými lidmi, ano mezi ce-
lými národy. Je-li pravda, že v přírodě ve-
škerý vývin a pokrok zakládá se toliko na
bojí každého jednotlivého živočicha a každéh
druhu o vlastní život a prospěch, a rozšiřuje-li
se tato theorie i na samu společnost lidskou,
pak jest na biledni, že tato nepodlehá ví
zásadám mravouky rozumné, neřku li křesťanské,
nýbrž že též pro každou část člověčenstva stává
se potirání, ano ničení soka dílem záslužným,
to netoliko ve prospěch vlastního druhu, ale
na prospěch pokroku celého lidského pokolení.
Jest pochopitelno, že podobná náuka zamlouv
se především příslušníkům národů, jichž počet
a hmotná síla povzbuzuje naději, že vešker
boje o existenci národní rozhodnou se ve pro-
spěch národa vlastního, a že jemu právě nálež
opanovati vždy větší část světa až do té doby,
kdy jemu konečně připadne nadvláda nad svě-
tem celým. Setkáváme se proto s těmito ná
13
article
hledy často u vrstevníků velkých národních
států světových. A aby snahům tvořicím nutný
následek podobné theorie, nescházelo i zvučné
jmeno, vynalezeno před nedávnem slovo »im-
periali sme.
Tento imperialism, svědčící arciť tolik
prospěchům národů četných a mocných, zdá se
pak býti základní myšlenkou, která ve stolet.
dvacátém asi hráti bude velikou úlohu v po-
měrech internacionálních celého světa; — nech
při tem trpí národové slabši až do úplného svéhio
zahynutíl
Malým národům jest sice volno popirat
platnost takového mezinárodního Darwinismu,
nelze jim však zameziti, by důsledky jeho ne
nabývaly v praxi vždy větší váhy. Musí proto
každý z nich, chtěj nechtěj, o to se starati.
by pro nastávajicí snad boje opa
třil sobě takových zbraní, jimiž
utvrdí svou existenci, byť oproti svým
sokům byl co do počtu sebe menší a co do
limotné sily sebe slabší. Imperialism národů
velkých spočívá na hrubé přovaze hmolné
národ malý zachová sebe úsi-
lovnou pracl dusevní ve všech
oborech věd a umění, kterou
může sobě vydobyti čestněho místa
v celém vzdělaném světě. (Výborně!)
I našemu národu připadl tento úkol. Nent
pouhou náhodou, že oživení jeho vyšlo právě
z takových kruhů, jímž vzdělání vědecké bylo
životní úlohou. Počátky jeho znovuzrození uka-
zuji jasně, v čem jedině mohou záležeti jeho
naděje v budoucnosť. Jest to duševní práce,
ktorou konají jeho příslušníci, jest to zájem na
výsledcích ji získaných. Sluší to proto považo-
vati za dílo záslužné, když, jako se stalo letošním
rokem sjezdem přírodozpytců a lékařů, proka-
zují si veřejně výsledky vědecké práce domáci
14
article
Činíme dobře, vyhledávajíce ve vlastních ději
nách přiklady z dob minulých, aby tím stvrzeny
byly snahy pokolení budoucích. Slavnosti, jal
se před nedávnem konaly na počest věhlasného
českého právníka Viktorina Kornela ze Všehrd
neb na uetění památky Tychona Brahe, který
leč nám rodem nenáležel, přece v Čechách nej
dokonaleji došel své oslavy světové, jsou vhod-
nými prostředky, by ocenování záslužné práce
vědecké vždy víc a více se šířilo po všech
končinách naší vlasti.
Důkladně bádání v památkách doby stře
dověké a renaissanční dokazuje vždy jasněji
že v dobách minulých národ náš těšil s
rozsáhlému samostatnému život
duševnímu. To poskytuje nám zá-
ruku, že budeme s to domoci se
i v nedaleké budoucnosti podobn
kulturní samostatnosti; — dává
nám však zároveň i právo žádati,
by v plné míře bylo vyhověno tou-
ze po dostatečném počtu věde-
ckých učilišť pro příslušníky to-
hoto národa. (Výborně!)
Viktorin Kornel
Tychon Brahe
Všehrdy
Čechy
15
article
Nebudeme popírati, že dnes nestojíme ještě
ve všech oborech kulturní práce na té výši.
která by nám u všech vzdělaných národů již
nyní vynucovala takového uznání našich samo-
stýtných duševních výkonů, jakého jest nám
třeba, abychom obstáli ve světové soutěži. Vad.
tomu dosud snad mladiství kultury samostatné
snad obtíže jazykové, snad i nepřizeň našich
bezprostředních sousedů. Vymoženosti našich
učenců nenalezají ještě u jiných národů do-
statečného, zaslouženého ohlasu. Vzdor tomu
však neschází nám hlasatelů, kteří očividně
poučují celý svět o tom, že z de.
uprostřed Evropy žije národ, po
měrně nečetný, ale vysoce na
daný, domáhající se svěho vlast-
ního stanoviska ve všech oborech
lidské vzdělanosti. Neboť tento čestný
úkol patrně připadl v nynější době našim
uměleům a básníkům. Jest pochopitelno, že
zvláště hudba a výtvary umělecké snáze dochá-
zejí účinku na národy jinojazyčné, než vý-
kony duševní, k jichž porozumění jest třebu
překladů, aneb dokonce znalosti jazyka, v
kterém byly sepsány. Světové slávy však ne-
dosáhne nikdo, kdo jí pracně nevydobyl,
a proto děkujeme svým hudebním mistrům,
svým sochařům a malířům, svým básníkům
pěvcům, kteří v širých krajích Evropy, ano
i za oceánem vymohli sobě nadšeného uznání
a oslavují národ, jehož věrnými syny v cizině
býti nepřestali. Není třeba, bych vyslovil jmena
těchto pionýrů české slávy, neboť jsou zapsána
v zlaté knize našich národních výtečníků.
Vzdělanost lidská jest s jedné strany rázu
světového, mezinárodního. Z toho jde, že každá
vymoženost lidského ducha může býti oceňována
všemi národy kulturními a státi se konečně ma-
jetkem celého vzdělaného člověčenstva, nehlede
k tomu, u kterého národa byla nalezla svůj
původ. S druhé strany však mají vědy a umění
též význam nejcennějších statků národnícl.
Evropa
16
article
Neboť, nepřihlížíli se k výsledkům
pouhého hrubého násilí, je přece
duševní práce, národem vykonaná,
jediným měřítkem váhy, které po-
živá mezi všemi národy ostatními
(Výborně!) Nám jest proto třeba, bychom, pě
stujice vědecký a umělecký pokrok, měli zřete
k oběma těmlo jeho stránkám. Hleďme obezná
miti se co nejdůkladněji se všemi výsledky čin
nosti národů jiných, bychom bedlivým pátráním
zjistili stupeň, kterého mnohý z nich v tom
neb onom oboru před námi již byl dosáhl. Zá
roveň však neustaňme v úsilovné práci vlastní
bychom netoliko čerpali z neobmezeného zdroje
kultury světové, ale přispivali též v míře jeste
větší k jejímu obohacení svéráznou, s am-
statnou kulturou svou.
Takto jedině uhájíme v sou
těži s národy mornějšími, s jichžtc
imperialismem vítězně bojovat
nám není so uzeno, s vou vlastní by
tost a svůj vlastní národní život
Timto dvojím směrem nechť i na dále kráč
Česká Akademie, a v tom budiž podporována
všemi duševními silami celého národa: (Výborně.
Potlesk.)
Na to přednesl generální sekretář prok. dr
Raýman výroční zprávu, jejíž podstatný obsah
přineseme příště.
Dále pronesl vzpomínku v paměť zemře
lých členů Akademic; jsou to v r. 1901
Charles Hermite, mathematik, Antoni
Barvitius, architekt, Václav šl. Brožík
maliř, Ig. B. Mašek, filolog, Bohuislav
Schnireh, sochař, Otakar Šule, chemik.
Závěrečné slovo připadlo prof. dru. Jaro
slavu Vrehliekéin u, jenž pronesl slav-
nostní přednášku o jubilcích dvou básníků, při-
padajíeích letošního roku, Carduceia a Lorma.
Netřeba zvláště teprve uváděti, že přednášk
tato byla vzáeným požitkem pro posluchačstvo,
a že ovšem vydána bude tiskem. Tím program
slavnostního shromáždění byl vyčerpán.
Raýman
Hermite
Antoň Barvitius
šl
Brožík
Ig
B Mašek
Bohuislav Schnireh
Otakar šulit
doktor
Vrehliekéin
Carduceia
Lorm
Akademic
17
article
Manifestační schůze
Manifestační schůze
pro nové slovanské university
Dvorana Národního domu na Královských
Vinohradech byla včera odpoledne jevištěm
velkolepé manifestace slovanské vzájemnosti, jež
vyzněla v mohutný důrazný požadavek splnění
kulturních snah, kterých slovanští národové
rakouští po dlouhou řadu let marně se domá-
hají a nuceni jsou nyní znovu a energicky žá-
dati od státu, čím u národa německého plýtvá.
Do Národního domu svolal na včerejši
odpoledne Slovanský klub v Praze
schůzi za účelem manifestace ve prospěch
zřízení jihoslovanské university
v Lublani a česká veřejnost s velkým úča-
stenstvím a zájmem projevila své porozumění
pro nalehavý a oprávněný tento požadavek
bratři slovinských.
Rozsáhlá dvorana Národního domu naplněna
byla již před půl 3. hodinou odpolední, na kdy
určen počátek schůze, českou intelligenci všech
kruhů ve všech svých prostorách a později se
dostavivší tisniti se musili již ve vchodech
na chodbě, neb uchýliti se na galerie, vyhra-
žené předně damám. Přítomno bylo natr
tisíce osob.
Z poslanců dostavili se: dr. Ed. Grégr,
dr. Herold, dr. Engel, red. Aný ž, dr-
Pantůček, dr. Fiedler, prorektor tech-
niky Hráský, professor dr. Blažek, dr
Ryba, dr. Po-dlipný, Březno vský
dr. Dvořák, Hořica, Kratochvíl
Karbus, za obec pražskou prvý slarostův
náměstek dr. Frič, starosta vinohradský Joseí
Vise k s náměstkem Burešem a četným
členy městské rady a obecního zastupitelstva.
cís. r. Frant. Křižík, řed. F. A. Š ubr
předsednietvo Slovanského klubu s předsedou
drem. Seheinerem, dr. Vrat. Černý
předsednictvo a členové jihoslovanských akade-
mických spolků, professoři středních škol, četní
učitelé, advokáti, velký počet úřadnictva a hlavně
studenistva a hojně také dam.
Ed
Grégr
doktor
Herold
Engel
Pantůček
Fiedler
Hráská
Blažek
Dvořák
Hořica
Kratochvíl
Karbus
Frič
Bureš
František
Křižík
F A Š ubr
Praha
Lublaň
Březno
národní dom
královský Vinohrady
18
article
Předníělem nadšených, hlučných ovací stal
se poslanci jihoslovanšti, z nichž zavilali do
selize Slovinci probošt P. Žitník, dr. Plo-
a Gabršček a Chorvat dr. Ferri a ovace
tyto opakovaly se v nestenčené míře, když
představeni byli předsedou i rušti poslanci dr-
Korol, Pihuljak a Vasilij Javorský.
kteří přijeli z Vídně odpoledním rychlikem
dráhy Františka Josefa a do dvorany vešli zn
řeči dra. Herolda. Přítomnost ruských poslaneů
a jejich řeči zavdaly podnět k rozšíření vče-
rejší manifestace i pro požadavek rusk
university, jemuž dán výraz v dodatku
k resoluci.
Průběh jednání měl ráz slavnostní a dyo-
ranou rozléhala se stále, zvláště pak za ohni-
vých často slov našich hostů, z nichž mluvil
šest, hlučná pochvala a potlesk, jež mě-
nily se ve výbuchy spravedlivého hnévu, kdy-
koli řečníci zmiňovali se o překážkách a pří-
kořich »vyšší« kultury nepřátel slovanskýeh
kulturních požadavků.
Schůzi zahájil p. dr. Scheiner. Pravil
že zahajuje ji jmenem Slovanského klubu vře-
lým pozdravem všem, kteří se k ní dostavili.
Slovinec
P Žitník
doktor
Pla
Chorvat
Ferri
Korol
Pihuljak
Javorská
František Josef
Herold
Scheiner
Vídeň
19
article
Slovanský spolek považoval za svou povinnost
ji svolati, aby mohl se projevit vřelý, srdečný
a upřímný zájem českého národa na veškerém
osvětovém a národním snažení všech přitom-
ných kmenů slovanských. (Všeobecný hlučný
souhlas a potlesk.)
Chceme projeviti, že při zápase, který pod-
nikáme o své byti, o slovanskou ideu, máme
jako synové Slovanstva potěšení nad každým
krokem v rozvoji kteréhokoli slovanského n
roda. (Výborně! Potlesk.)
Považovali jsme za tím důležitější svolati
schůzi dnes, kdy živel slovanský jest na všech
stranách ohrožen, kdy činí se mu na všech
stranách tak velké překážky, kdy veškera zloba
a hněv všech našich nepřátel srazily se v jediný
velký šik, kdy proti rakouskému Slovanstv
staví se Němei s netajenými svými úmysly n
potlačení slovanských národů.
A jest to tím důležitější dnes, kdy právě
zápasy tyto dospívají snad ke svým závěrečným
koncům. (Souhlas.)
Chceme zcela nepokrytě a hrdě vůči tomu
vztýčiti prapor slovanský. (Výborné
Potlesk.)
Toužíme po tom, aby zavzněla hesla
vzájemného poznání, vzájemnéh
pokroku a postupu všech slov an-
ských utlačovaných národů. (Vý
borně ! Potlesk.)
Z důvodu toho vítáme krok Slovanů již
ních, aby konečně též na poli kulturním zjed
v drobuěn prodejir
renni čísle o sobě . . . za 9h
sdpel elní
. . . za z k
ve fllalkich na venkové.
rabní čisle. . . . . . . . 10h
odpoleduí . . . . . . . . 5h
Insera t
platí se hotově vspřel
Fřadplsceni a inserty přljímá zdmninl-
straes v Hatisnsaé ulici č.a.
Tam nacháselí se těB račakee
tlskárna n ezpedisa , Nárudnich Lista
Rukopisy as nevraesji
Nárudnich List
Hatisnsaý ulice
Inser
20
article
náno jim bylo vysoké učiliště, na které má
každý národ právo. (Výborně! Potlesk.)
Proto chceme dnes tlumočiti potěšení a
dobrou vůli se snahami jejich, přijíti jim vstříe
a ubezpečiti dnes důrazným projevem své sym-
patie k tomulo kroku. (Výborně! Potlesk.)
Jest mi zvláštním potěšením, pokračuje
řečník, uvítati poselstvo jižních Slovanů, které
vypravilo se ku dnešní schůzi, by s námi se-
sililo tento projev slovanské pospo-
lité práce. (Sláva jim! Všeobecný demon-
strativní potlesk.)
Řečnlk vílá jihoslovanské poslance, dvo
radu dra. Ploje, Žitníka, dra. Ferrih
a Gabrščeka, jimž všem uspořádali přítomní
srdečné, nadšené a bouřlivé ovace, které opa-
kovaly se, kdykoli sdělil, že některý z nich vy-
žádal si slovo. Dále uvital zástupce král. hlav.
města Prahy, prvního starostova náměstka pana
dra. Friče a všechny účastníky schůze.
Slova ujal se pak posl. p. dr. Jos. Herold.
Pravil, že kdo pozoruje v poslední době velké
hnutí národní, sezná, že jeví se dva různé kul-
turní světy, svět slovanský a svět germánský.
Dvojí různé kulturní nazírání jest mezi těmito
světy. Na jedné straně velký zápas malých slo-
vanských národů za nejvyšší kulturní učilistě
za povznesení národů a jejich jazyků, zápas z
povznesení osvěty vůbec. Na jedné straně jest
snaha rozmnožovati prostředky vzdělávací, které
slouží nejen ke cti národů, ale i k humanismu
a pokroku veškerého lidstva, a na druhé straně
jako známka »vyšší« kultury viděti jest zápa
proti těmto učilištím.
V tento zápas za nejvyšší kulturní pro-
středky národů slovanských ne ponejprv a bohu-
žel, že musí se říci, ne snad ještě naposledy,
vkročil malý spřátelený národ slovanský.
Sláva
Ploj
Žitník
Frič
doktor
Jos
Herold
bůh
Praha
Slovan
21
article
Již na počátku tohoto století stavové kra-
jinští žádali, aby zřízena byla zvláštní filosofická
fakulta v Lublani, která měla sloužiti obyatelstvu
Krajiny, jižního Štyrska, Gořice a vůbec celého
Přímoří a víme, že již r. 1810 až 1813 existo-
val v Lublani zvláštní ústav, jejž mohli bychom
nazvati fakultou a že již tenkráte veškeré vě-
decké obory, které jsou pro universitu rozhodu-
jícími, měly v Lublani učiliště a učitele a že ještě
r. 1848 byl tam zvláštní filosofický ústav a uči-
liště medielnské chirurgie.
Roku 1849 zřizeny v Lublani dvě stolice
a sice pro právo soukromé a právo trestnía
r. 1848 domáhali se rektoři, aby zřízena byla
plná universita v Lublani, kteréž snahy ne-
potkaly se s výsledkem. Ministerstvo neodmitslo
tehdy snahy této, naopak uznávalo potřebu
university, avšak vzhludem na obmýšlené re-
formy universit a na náklad od jejiho zřízení
upustilo.
Tato fakta bylo třeba uvěsti, aby se seznalo,
že již před r. 1848 podmínky zřízení univer-
sity v Lublani byly a že již tenkráte, kdy ná-
rod slovinský nepoplratelně nalezal se ve smut-
nějším postavení, nežli dnes, domáhalse
university, která by sloužila veškerému obyva-
telstvu na jižním pobřeží i Italům, vůbec oby-
vatelstvu od Triglavu až ke Kotoru.
Gořice
Italos
Lublaň
Štyrsko
Triglav
Kotor
22
article
Zápas o universitu jihoslovanskou není nový,
jest tak starý, jak jest starým vědomí národa
slovinského a vůbec Slovanů v této říši a že
již dávno mezi rozumnými lidmi potřeba jeho
se uznává.
A r. 1890, když se chystal krajinský
sněm, aby oslavil panovníkovo jubileum, učini
usnesení, nad něž nemohlo býti lepšího ; usnesl
se na tom, učiniti veškery kroky, aby v Lublane
zřízena byla universita a že věnuje k tomu
250.000 zl. z prostředků zemských, aby mohla
se co nejdříve uskutečniti. (Výborně!)
Ale pro zřízení university v Lublani ne-
mluví jenom tyto historické upomín ky.
nýbrž musíme říci, že zřízení její stalo by se
dosti snadným způsobem, poněvadž již dne
jest dosti podminek pro takovýto
ú stav.
Jest tam stará knihovna s 52.000 svazky,
mezi nimiž jest velká řada unik dosud nepro-
zkoumaných, místní knihovna s 10.000 svazky.
biskupská a seminářská knihovna s 18.000
svazky, františkánská knihovna a již 34 let pů-
sobíci slovinská Matice se 12.000 knihami.
Slovan
Lublaň
23
article
(Potlesk.)
V Lublani jest museum, které náleží k nej-
prvnějším v říši, zemský archiv tak bohatý, z
učencům nezbylo času jej prozkoumati, arehiv
státní a biskupský, botanická zahrada, velká
nemocnice, krátce taková řada podmínek, ktere
zřízení university umožňují, že věru třeba s
diviti, že vláda, jíž záležeti má na osvětovém
povznesení lidu, při nich na zřízení university
nepomýšlela. (Souhlas.)
Hlavní »trumf«, který veden byl proti zři-
zení vysoké školy české, a opakuje se, a který
slaví se i dnes Slovincům v cestu jest, že je-
jich jazyk není tak vycvičen a vypulírován, by
mohl býti povznesen mezi universitní ja-
zyky. Známo, že to bylo namítáno, když se
jednalo o to, aby ve staré české universitě byl
zaveden opět jazyk český, ač byl mnohem dřive
vyspělým a vypulirovaným k universitním před-
náškám, nežli jazyk německý; vždyť Göthe
Schiller ještě nepracovali, když Kornel ze Vše-
hrd upravil již naši vědu právnickou. (Sláva
mu! Pochvala a potlesk.) Tak tomu jest také
s technikou. (Výborně!)
Ale ovšem, dokud ti, kteří v menších ná-
rodech rozvíjeli neobyčejné schopnosti ve vědách
a svým věhlasem rozmnožovali věhlas německé
osvěty, dokud naši Škodové, Rokytanští atd.
sloužili vědě německé (Výborně! Potlesk.), ne-
upíral jim nikdo způsobilosti. (Výborně
Potlesk.) A v národě slovinském byli to opět
Kopitar, Miklosič a jiní. (Sláva jim!) A kdyby
byly snahy Slovanů po vzdělání uvolněny, po-
skytli by důkaz, že jest to národ po vzdělání
nejen dychtící, ale také nejvyššlho vzdě-
lání hodný. (Výborně ! Pollesk.)
Slovinec
Göth Schiller
Kornel
Sláva
Škoda
Kopitar
Miklosič
Lublaň
Slovan