2
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3
masthead
12. listopadt znUs.
5
article
přímo usnesli na obstrukci. Proč tedy dr. Kör-
ber sněm svolával, věda napřed, že dělným ne-
bude? Buď chtěl dr. Körber dokázati, že nelze
dosíci dělnosti českého sněmu — a důkaz ten
potřeboval pro své další politické záměry, neb
uznával za vhodné, učiniti ještě jeden zoufalý
pokus, aby ne sněmu — ale říšské radě — zjed-
nal dělnost za cenu úlevy v hospodářské nouzi.
Dr. Körber dozajista doufal, že alespoň agrární
peslance přiměje ke slibu, že nebudou na říšské
radě obstruovati, poněvadž jim půjde o to, aby
se k vůli popularitě u voličů zasadili o projed-
nání nouzových návrhů, a že tím alespoň českou
obstrukci oslabí. Dru. Körbrovi nejednalo se při
tom o dělnost sněmu — to mu jako zuřivému
centralistovi ani nenapadne, ale o dělnost říš-
ské rady, a doufal, že odpor český pomocí
Němců v katastrofální nouzi zlomí. Tyto pokusy
riskovala vláda i Němci, vědouce dobře, že
nouze v Čechách rozpočtena jest na několik
roků a že lid v nouzi snadno opouští politické
ideje, že se vzrůstem tísně národohospodářské
mizí i sebevědomí politické a stlačují se vešker
snahy kulturní. Takový stav náš líbil by se
Němcům . vládě, však výpočty ty musí selhati,
poněvadž národ náš má ještě dosti síly k boji
proti vládě i Němcům a illuse obou zůstane jen
sladkým snem.
doktor
Kör
Körber
Němec
Čechy
6
article
Sněm český nepřinesl žádné positivní práce,
jednání u nejvyššího maršálka zemského nemělo
úspěchu — a lid český právě tak, jako německý
vášnivé hrabivosti německé obětován. Se strany
poslanců svohodomyslných i národních ode-
vzdán nejvyššímu maršálkovi zemskému projev
líčící úplný úpadek veřejných poměrů v Ra-
kousku, strana agrární, která se třetí konference
neúčastnila — právě tak jako strana poslanců
neodvislých — vydala zvláštní číslo své „Obra-
ny zemědělců“ s úvodníkem, ve kterém své od-
loučení na třetí konferenci odůvodňuje. Nelze
pokládati za hřích, že poslanci agrární vydali ve
formě novinářského článku samostatný mani-
fest, přes to jednání to dlužno považovati za
nepolitické vzhledem k tomu, že tím dosavadní
český soulad v nouzové akci byl porušen. Agrán-
ní prohlášení co do formy a obsahu — jsoue
dílem neupřímnosti, plodem hlavy nemyslící.
projevem, namiřeným proti národním spojencům
v nouzové akci, jistě nedovedlo imponovati vládo
a Němcům, nehledě ani k nepravdám, v něm
obsaženým, jež ani vyvraceti netřeba. Prohlá-
šení to svými nepravdami snaží se poštvati Čechy
proti Čechům, ono jest programové, propagujíc
stavovské zastoupení jak z důvodů stavovských,
tak i z důvodů čistě politických.
Němec
Čecho
7
article
Z dosavadní činnosti strany agrární i tohote
prohlášení plyne, že její programem — ne takti-
ckým prostředkem — jest prováděti nejpřisnějš
obstrukci tam, kde ostatní lidoví poslanci uznají
z jakýchkoli důvodů za vhodné obstrukci uvol-
niti, a naopak tam, kde by ostatní lidoví poslanei
rozhodli se pro nejpřísnější obstrukci, zatou-
žiti si po klidné parlamentní práci. Jakkoli
všichni lidoví poslanci až do třetí konference
u zem. maršálka naprosto svorně prohlašovali,
že nelze se zavázati k upuštění od obstrukce
na radě říšské a s tím souhlasili a tak jednali
i poslanci agrární, přece strana agrární hájí nym
stanovisko jiné. To jest při nejmenším neupřím-
ností, právě tak, jako další tvrzení strany
agrární, že nepropuštění nouzových návrhů za
vinili mladočeští poslanci. Bylo by se prý do-
cílilo dělnosti v příčině nouzových návrhů i zem-
ského rozpočtu, kdyby se byli lido v
poslanci zavázali, že tytéž návrhy
(tudíž i rozpočel) na říšské radě obstruovány
nebudou.
Jest vůbec nemyslitelno, aby člověk ná
rodně oílíci a politicky myslící z takovým ná-
vrhem objevil se na veřejnosti, poněvadž
u zákonění rozpočtové předlohy
znamená schválení všeho, co s
vláda i Němci v tomto roce přejí
znamená projev důvěry vládě, kapitulaci, od-
vislost sněmu od říšské rady a nebezpečný prae-
judic pro budoucnost.
Němec
8
article
Tak jako němečtí poslanci k vůli své popu-
laritě podávali na sněmu nouzové návrhy, ač
se před tím usnesli na obstrukci, právě tak
poslanci agrární uveřejnili ve své „Obraně země-
dělců“ před zasedáním sněmu celou řadu na
nynější poméry nepřijatelných požadavků, ktere
ponechali na sněmu klidně v kapse a připojil
se k návrhu, vypracovanému a podanému prof
Fiedlerem.
Agrární strana se ve svém prohlášení těš
na to, že se jí dostane spojenců, až se nynější
agrární sdružení německé zorganisuje politicky
Toto přiznání dlužno bráti vážně, jako projev
ktorý by mohl věe českou nemálo poškoditi
právě tak vážně, jako doznání agrárních po
slanců, že jednali o propuštění nouzových ná-
vrhů dříve s poslanci německými, nežli s kluby
českými. Tyto momenty zřejmě poukazují k to-
mu, že strana agrární nebyla a není ani z da-
leka způsobilou, aby sama říditi mohla osudy
národa českého v boji proti dosavadnímu ne-
spravedlivému principu vlády a proti šílené hra-
bivosti německé.
Z celého agrárního projevu jsou pravdivy
jen tři, skoro poslední řádky, že český rolník.
živnostník a dělník zaprou bídu svou, aby
v každé debě mohli přinésti nejtěžší oběti pro
nejposvátnější statky národa, jisto ale jest
z obsahu prohlášení agrárního plyne, že tyto
oběti by nepřinesl ani pisatel prohlášení toho,
ani ti, kteří je jako manifest strany agrárni
schválili.
Fiedler
obrana země
9
article
Proti českým agrárníkům stojí mnohem
výše agrárníci němečtí, kteří dobrovolně se
zřekli hospodářských prospěchů na prospěch
národního a politického postavení Němeů, a přes
to, že nouzové návrhy se neprojednaly, ani se
neozvali.
Prohlášení agrární strany české opětně do-
kazuje, jak zuboželé jsou naše poměry vnitřní;
ono dokazuje, že boje uvnitř našeho národa ne-
jsou bojem věci lepší proti věci dobré, nebo
horší, nýbrž bojem osob proti osobám a pod-
kladem bojů těch že není věc našeho národa,
nýbrž zase jenom věc osob. Proti této rakovině
na těle našeho národního života nutno z celou
energil zakročiti, aby vláda s Němci nemohli
z naší rozdrobenosti těžiti. Byl by již čas, aby-
chom mohutným semknutím všech českých sil
v důležitých otázkách národa našeho dokázali
vládě, že národ český jest tak mocným a silným,
že uznán být musí v životě národů rakouských
za rovnocenný politický prvek e že jako takový
musí býti se svými právy náležitě respektován.
Řeč p. dra. Ulrycha, častým souhlasem
provázená, odměněna byla na konec hlučným po-
tleskem.
Němec
Ulrych
10
article
Tajemník p. G. Moudrý poukázal na ně
které věcné nesprávnosti, obsažené v agrárním
prohlášení, načež navázav na vývody dra. Ulry
cha o potřebě soustředění českých sil, dovozo
val, že pro poctivé soustředění takové nutno při-
pravovati půdu a porozumění všude tam, kde
je toho třeba.
Dr. Th. Goller promluvil o hnutí agrárním
se stanoviska theorie národohospodářské. Pravil,
že je to přirozený vývoj života, že zemědělstv
ustupuje jiným výnosnějším živnostem. Osvětliv
stinné stránky ochranného systému celního, po-
jednal pak řečník o otázce, zda Rakousko jest
státem agrárním čili nie.
Ve druhém oddílu své řeči zabýval se řečník
bouřemi v Inšpruku, vytýkal dvojí loket vlády při
vystupování proti demonstrantům tam a zde.-
Řečník odměněn byl hlučným potleskem.
Pan JUDr. Boh. Baxa obíral se rovněž pro
hlášením agrárních poslanců a poukázal k tomu.
že strana agrární může mluviti pouze jménem
menší části českého lidu, nikoli za celý národ.
Řečník dovozoval pak na nebezpečí stavovsko-
politické organisace pro náš národ, který dosud
není národně a politicky jako celek zajištěn.
V životě stran takových musí někdy vyskytnout
se okamžiky rozporu tím způsobem, že jim bude
rozhodovati se buď pro celonárodní úspěch neh
pro stavovský prospěch. Není záruky, že sta-
vovské strany nedají pak přednost svým stavov-
ským prospěchům.
Odsoudiv politiku neplodných pro národn
věc hesel, vyslovil řečník přání po zvyšování
lidového politického vzdělání, jež nejspíše ješte
může zabrániti takovému rozčlánkování národa,
jaké zplodilo by zástupce velkostatkářů, agrár-
níků, živnostníků atd., ale při kterém bychom
neměli poslanců českého národa. (Výborně!
G Moudrá
doktor
Th
Goller
JUDr
Boh
Baxa
Rakousko
11
article
Hlučný potlesk.)
Pan JUDr. R. Maršan navázav na zmínku
dra. Gollera o událostech inšpruckých, sdělil dle
osobní zkušenosti, že panitalismus dlužno po-
kládati za aktuálnější nežli pangermanismus. Ob-
čanstvo Italie proniknuto je zásadním nepřátel-
stvím k Rakousku, přímo jím opovrhujíc. V ta-
kovém duchu vychovává se v království italském
velká čásť mládeže. V Ralii čekají na chíli, kdy
vlašská čásť Rakouske bude vybojována pro sjed-
nocené království italské. Italští zvědové, štábní
to důstojníci, mající styky s římským minister-
stvem, sledují každý pohyb na italsko-rakouské
hranici. Manévry rakouského vojska jsou před-
mětem nejbedlivější pozornosti italských odbor-
níků. Dlužno tedy býti připravenu na to, že otázko
rakousko - italská stane se předmětem mezi-
národní pozornosti. Na to řečník upozorňuje.
JUDr
R Maršan
Goller
Ob
Rakousko
Italia
12
article
(Výborně! Hlučný souhlas.)
Ředitel V. Řezniček poukázal na politické
akce českých poslanců moravských, na souvislost
politických akcí v království a markrabství
vyslovil přání, by klub vyhledával styky s mladší
generací na Moravě. (Souhlas.)
Inspektor Jindř. Fritz vyslovil úsudek,ž
u nás klade se příliš veliká váha na otázku tak-
tiky. Otázka obstrukce nebo postupu mimo-
obstrukčního děli český lid v nepřátelské tábory.
ač přece mnohem více záleží na vládní a státn
soustavě a na stanovisku nejvyšších kruhů. Řeč-
ník pojednal o různých historických obdobícl
politiky dynastické načež dokázal, že sloupy dy-
nastie a samostatného Rakouska jsou národové
neněmečtí. Těto myšlence nynější vláda nohoví
opírajíc se jednostranně o Němce. Správné řešen
těchto otázek prohlašuje řečník za mnohem dů-
ložitější nežli malicherné škorpení o pomijejíc
otázky taktické. (Hlučný souhlas.)
Tím byla rozprava skončena.
Předseda dr. Ulrych sdělil, že návrh dra.
Gollera a přání řed. Řezníčka budou projedná-
vány správním výborem, načež díkem za účast
všem skončil schůzi.
V Řezniček
Jindřichův
Fritz
Němec
doktor
Ulrych
Goller
Řezníček
Morava
Rakousko
13
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— »Intelligentní proletariat«. Pod tímto
názvem dokazuje Schreinerův plzeňský »Tag-
blatt«, že náš čtvrteční článek »Středoškolské
rozhledy« způsobem prý co nejnaléhavějším, ba
nejúpěnlivějším zrazuje s návštěvy jediné dosu
české university, kdežto stéžejním bodem celé
vnitřní politiky jest český požadavek druhé české
university. K takovému úsudku dojíti mohl
orgán západočeských Němců jedině z patrné
neznalosti českého jazyka, ježto nám nepo-
rozuměl, z neméně patrného nedostatku
ostrovtipu, ježto nepochopil, co rozuměl, a ko
nečně ze zlé vůle, ježto překroutil i to, co po
chopil. Článek náš, osvitiv silou elektrického
reflektoru smrtelné a smrtici hřichy vyučovae
správy, páchané na našem středním školství,
zabývá se i úžasnou eifrou 30.000 studujíelei
na všech středních školách, a autor jeho.
Schreinerův
Němec
14
article
vážený odbornik středoškolský, přemítá o hrozi-
vých sociologických následcích tohoto nepopíra-
telného přeplnění našich středních škol. Úvahy
o osudu těchto lidí nazývá plzeňský list zrazo-
váním s — universitního studia! V du-
ševní dilně »Pils. Tagblattu« musí panovati
zoufalý zmatek, může-li se i jen na moment
domnívati, že těchto 80.000 středoškolských
studentů českých je třeba zrazovati z uni-
vorsitního (l!) studia, neboť kolik s tohoto
počtu vůbec přijde na universitu? Loňského
roku zapsáno na české universitě v Praze
3200 posluchačů, rok před tím asi 3300
studuje tedy na jediné české universitě asi desí-
tina úhrnného počtu všech českých středo-
školských studentů. Snad stačí tato dvě čísla
vedle sebe, aby »Pils. Tagblatt« pochopil obme-
zenost svého názoru a rozdil mezi zrazováním
ze studia středoškolského a univer-
sitního. Gymnasistů je však okrouhle pouze
polovina z úhrnného počtu 30.000 českýeh
středních studujících. Přichází jich tedy na uni-
versitu asi pětina, což se srovnává s poměrem
žáků, kteří dospějí z první třídy až k maturitě.
Praha
15
article
Osud ostatních čtyř pětin gymnasistů
jest předmětem varovné úvahy našeho článku
proto zrazuje z přeplňování středních
škol. Normální počet schopných abiturientů bude
asi vždy stejný, i tehda, kdyby do primy za-
psáni byli jen schopní, to jest pětina nynější
frekvence; neboť dostudují potom všickni.
Ale i kdyby — což jest ostatně vyloučeno —
klesla frekvence jediné české university o tolik.
co vůbec obnaší počet imatrikulovaných na
německé universitě v Praze, zbylo by ještě kolem
2000 posluchačů, tedy počet, opravňující k po-
žadavku ještě jedné university české, tak silné
jako je německá v Praze. Dnešní počet imatri-
kulovaných opravňuje nás matematicky vlastně
k požadavku ještě dvou universit, neboť jes
třikrát tak veliký jako na universitě německ
v Praze. Nacházíme se tudíž v takové výhodě
že bychom na krásně mohli i »zrazovat« z uni
versitního studía — čehož ovšem neučiníme —
aniž bychom pozbyli oprávněného nároku n
druhou českou universitu ./. .I
— Psychologické záhady. Dvojnásobní
vražda, spáchaná před půl třetím rokem v zá
tiší krčském, v nejednom směru vzbuzuje in
teress psychologa. Ne tak motivem, ani prove
dením příšerného činu, jako spíše způsobem,
jakým byl odbslen. Pohnutka byla dosti všední.
Lakota, žízeň po penězích, jež mravně zkaženou
rodinu Valešovu přiměly zavražditi milence, kteř
na skoku byli odebrati se do Ameriky a jejichž
zmizení — jak velmi dobře předpokládali —
nevzbudí pozornost. V historii zločinů nen
vrážda spáchaná hostitelem neho přechovávatelem
na hosti žádnou vzácností. Zabit v noci oběf.
oloupit ji a potom ji někam zakopat — nej
vhodnější místo k tomu bývá sklep — nen
v análech krvavých skutků zvláštností. V při
padě krěském ovšem bylo zapotřebí odstranit
osoby tři: Hanzeliovu, její dítě a Takacse.
Lakota
Valešův
Takacs
Praha
Amerika
Hanzeliovo
16
article
Dvě z těchto osob odstraněny vraždou, třeti —
dítě, zavezeno do kraje tři míle vzdáleného
lam zanecháno v lese, buď aby tam zhynulo,
nebo aby se neznámého kdosi ujal. Při tom
šlo o to, aby podezření, že dítě odložila, padlo
s plnou tihou na jeho matku, o níž přece se
v Krči vědělo, že Ine k dítěti svému a tu věru
diviti se ženě, tak zv. tvoru slabému, jež obtížena
vinou nejhroznější, vyjela si s dítětem do světa.
prostá strachu, že bude spozorována a stíhána,
aby provedla zločin nový. Dítě přece nedalo
se nenápadně skrýt a jakkoli to něvzbuzuje in-
teres, cestuje-li dospělé děvče neb žena po dráze
s děckem, bylo k novému tomu zločinu zapo
třebí přece jen ne ženských; ale nervů prova-
zových s klidem vykonat tento čin a při tom
prověsti ještě komedii s přestrojením. Je ovšem
podivno, že zmízení a nalezení děcka nevzbu-
dilo nijaké podezření. Nepochopitelnou ale věcí
zůstane, že když na Hanzeliovu vydán byl
zatykač pro odložení dílěte, nepátralo se, zdali
skutečně milenci do Ameriky odjeli. To, co
dnes se ví, mohlo se věděti hned po spáchání
vraždy, že totiž Takacs přeplavní listky u agen-
tury Ledvinovy nevyzvedl, nýbrž že nehlásiv
se o ně, propadnouti nechal dost značnou zá-
lohu. Nepochopilelno je též, že Valešovi, již
dítě do lesika u Dolan zavezli, hned ho sami
agnoskovali, přes to, že chvěli se musili stra-
chem, že nalezeně dítě uvedo úřad na stopu,
vedoucí ku hrobu, v němž uložena byla zavraž-
děná jeho matka a její milenec. Kdo vědom
si tak těžké viny, jako rodina Valešova, vyhýbá
se úzkostlivě i stínu jakékoli okolnosti, ježje
ve spojení s hříšným skutkem. Však rodin
Valešova, jak vidno, strachu takového neměla.
Ledvinův
Valeš
Valešův
Krč
Dolany
17
article
Příšerné jsou přípravy konané ku provedení
vraždy. Úrady zvrhlé rodiny a potom vykopání
hrobu pro ty, již měli býti zprovozeni ze světa
z té příčiny, aby dostalo se nevlastní deeř
Valešově věna a ona mohila se provdati. Co
událo se půltřetího roku po spáchané vraždě,
nasvědčuje tomu, že Valeš je asi člověk po-
hlavně perversní, že v úradách těch vedla
hlavní slovo žena a že snad jí sluší pokládati
za intelektuální původkyni zločinu. Tomu na-
svědčuje chování se její a výraz její tváře, jak-
koli připouštíme, že úsudek ten může býti ne-
správný, poněvadž dosti často zevnějšek klame.
Nejpodivnější jsou ovšem okolnosti, za jakých
vražda byla odhalena. Třeba si jen představiti,
co se stalo. Valeš, jak jsme již se zmínili,
člověk patrně chorobně smyslný, řekl prý hned
po svém doznání, že neštěstím jeho je náklon-
nost k ženským. Nasvědčuje tomu okolnost, že
měl nejen milostný poměr se starší a ne zrovna
sličnou ženou jiného, nýbrž že nástrahy činil
i své nevlastní dceři, kterouž i její matku prý
týral tak, že obě opustily společnou domácnost.
V zoufalství nad tím odhodlal se ke skutku
normálnímu rozumu nepochopitelnému. Ty, k vůli
nimž dopustil se vraždy, samotného ho nechaly
s hrobem, v němž uloženy byly oběti děsného
skutku. Chtěl je přiměti k návratu za každou
cenu a tu zvolil k tomu hrozbu, že odhalí
tajemství hrobu ve vile Vilémově a hrozbu
tu provedl způsobem právě tak příšerným,
jako odvážným a nebezpečným pro vlastní
svůj osud. Vykopal některé ne ještě zúplna ze-
tlelé zbytky mrtvol, zanesl je na místo, kde věděl,
že vzbudí pozornost a když přece tak se nestalo,
položil na ně známý lístek, že zbytky pocházejí
z vraždy a že chce odhaliti ještě vraždu druhou.
Valešův
Valeš
Vilémov
18
article
Aby žena, či spíše její dcera z prvního manžel-
stva k němu se vrátila, pozvedl až příliš cíp zá-
voje, jímž pokryto bylo krvavé drama z dubna
roku předloňského. Ze šílené touhy po zmíněném
děvčeti odhodlal se dáti mu a jeho matce pokyn
způsobem, při němž i v člověku otužilém vřelá
krev se mění v led. Kynul jim pomocí šibenice,
provazem jim hrozil, nevráti-li se, nic na to ne-
dbaje, že se mu zadrhne zároveň kol vlastního
krku. Nepohrozil jim snad denuneiací, ta zdála se
mu patrně být prostředkem příliš slabým, ale vy-
kopanými z mrtvol nebohých obětí kostmi a sen-
sací, kterou hrozné tyto zbytky způsobí, až budou
nalezeny. A žena jeho i její dcera porozuměly
této hrozbě a — vrátily se. Potom si přísahal
na vzájem, že pranic nevyzradí, však několik
hodin po jejich zatčení zvěděla policie všechno.
Nebudiž zde nijak předbíháno výsledkům vy-
šetřování v tomto hrozném případu, ale zdá se,
že tu nový doklad ku pravdivosti prastarého již
tvrzení, příčinou všeho zla že je kletý hlad po
zlatě a zvrhlost sexualní.
19
article
— Kluby cbčanské. Staroměstský
občanský klub bude míti dnes v sobotu
12. listopadu o 8. hod. večer schůzi výboru
v místnosti p. Sochůrka v »Kopmance«. Př-
tomnost všech pánů členů výboru, jakož pánů
obecních starších staroměstských nutna.
— Osobní. Pan MUDr. V. Zapotil, externí
lékař pražské všeobecné nemocnice, hospitant klinik
berlínských atd., zahájil praxi jako odborný lékai
pro choroby kožní, vady kosmelické, choroby vlast
a zubů na Král. Vinohradech, Puchmajerova ulice
čís. 33.
— Rodinně zprávy. Slečna Olenka Pičma-
nova a pan Mag. pharm. Stanislav Štěpáne
slavili dne 10. t. m. sňatek svůj v chrámu na Král.
Vinohradech.
— Úmrtí. Ve čtvrtek dne 10. listopadu zemře
v Praze po delší nemoci pan Adolf Důras, sou-
kromník. Zesnulý, otec operní pěvkyně sleč. Boženy
Důrasovy, byl dlouholetým starostou spojených obcí
PcherHumen a Sak v okresu slánském a těšil se
všeobecným sympatiím pro svůj ryzí karaktera
Sochůrek
MUDr
Král
Olenko
Mag
Stanislav Štěpán
Důras
Důrasův
Sak
Puchmajerův
Praha
staroměstský občanský klub
všeobecný nemocnice
obec PcherHumen
20
article
horlivé vlasteněctví. Také politická jeho činnost
v okresu slánském, zejmena v letech osmdosátých
trvá zajisté vrstevníkům jeho dosud v živé paměti
I v širších kruzích pražských byl pan Adolf Důras
osobnosti známou a oblíbenou. Budiž mu země
lehká! Pohřeb koná se v neděli dne 13. listopadu
o 3. hod. odpol. z kostela u sv. Štěpána. — Ve
čtvrtek dne 10. t. m. zemřel v Praze pan František
Hanilec, ředitel hospodářské školy v. v., v 74
roce věku svého, po delší trapné nemoci. Pohřel
zesnulého koná se dnes v sobotu o 2. hod. odpol.
ke vlastnímu přání zesnulého z ústřední kaple na
hřbitově olšanském. Povozy pp. účastníky očekávati
budou o 1. hod. odpol. u domu smutku Praha — III.
Lužická ul. 104. — Na Král. Vinohradech zemtei
pan Antonín Špillar, ředitel účetního departe-
mentu finančního ředitelství v. v. Pohřeb koná se
v neděli dne 13. listopadu o 1/23. hod. odpolední
z chrámu sv. Ludmily na hřbitov vinohradský.
V Praze zemřel pan Antonín Hoblík, býv. velko-
obchodník a majitel realit, v 65. roce věku svého
Pohřeb bude zejtra v neděli o 3 hod. odpolední
z chrámu sv. Klimenta na hřbitov olšanský.
— Památce Viklora Huga. Z Paříže, 1I. listo-
padu. (Zsl. telgr. »Nár. Listů«) Paul Meurice, vyko-
navatel závěti Viktora Huga, odevzdal dr. Čenkovu
pro museum pražské bohatou sbírku reprodukcí kre-
seb Hugových a věnuje tyto dny ještě odlitek skvost
ného poprsí Viktora Huga od Davida d' Angersv
nadživolní velikosti s přáním, aby vyhraženo bylo
místo na radnici nebo v musen pro lyto předměty.
Důras
Štěpán
Hanilec
Král
Špillar
svatý . Ludmila
Hoblík
Klimenta
Viklora Hug
Paul Meurice
Hug
Hugův
Angersv
Praha
Olšanský
Paříž
hospodářský škola
21
article
— Z městské rady pražské. (Schůze v pálek dne
11. listopadu.) Administrě toz obecních náplavek p. H
Kreutzer přednesl zprávu o výsledku hospodářství za
čas od 1. listopadu 1903 do 31. října 1904. Starosta
p. dr. Srb konstatoval, že výsledek tento vzbuzuje
uspokojení a vyslovil díky správě náplavek, zejmena
administrátoru p. Kreulzerovi a p. Bukovskému, ad-
ministrátoru náplavky holešovické. — Sděleno, že
docílena byla shoda v jednání s komisí pro kanaliso-
vání Vltavy v záležitosti smlouvy o přístavní dráze
v Holešovicích. Pouze ve příčině vykoupení po 15
létech nebyla shoda, poněvadž ministerstvo železnic
nesouhlasilo s návrhy na stanovení kupní ceny. Nyní
přistoupila obec na požadavek ministerstva, aby se
se stavhou konečně mohlo započíli. V týdnu od 30.
Hjna do 5. listopadu bylo přijato mostného na praž-
ských mostech: na lávkách železničního mostu mez
Vyšehradem a Smíchovem 367 K 78 h. na mostě Pa-
lackého 5354 K 8 h, na můstku žofínském 207 K 56 h.
na novém mostě kamenném 5024 K 72 h, na most
Františka Josefa 4372 K 60 h, na pilotovém mostě
přes Štvanici 2910 K 20 h, na mostě libeňském 482 k
86 h. — V lázních přijato: v parních a vanových na
Žofíně 748 K 90 h, ve slatinných 17 K, v lidovýci.
v Holešovicích 140 K 12 h. — Dělníků zaměstnáno
bylo při obci 3270, z nichž 308 mimořádných.
H Kreutzer
Srb
Bukovský
Vltava
Holešovice
Smíchov
Žofín
František Josef 4372
22
article
— Z obcí předměstských. Rádná schůze obec-
ního zastupitelstva karlinského koná se v míst
nostech radnice v Karlíně ve středu dne 16. listo
padu o 3. hodině odpoledne. — Ve schůzi městsk
rady v Karlíně dne 4 listopadu usneseno prodaíi
pozemek č. 1. bloku III. za 85 zl. 1 čtv. sáh, zavá
ží-li se k provedení předepsané facady, pp. Josefua
Emilii Kaprovým. Zavede se ofertní řízení k zadání
dlaž. prací v r. 1905. Žádost p. Jos. Cvekla a sou
druhů o schválení kanalisace domu na parc. 7 bl.v
vyhověno. Schválen program schůze obecního vý
boru na den 16. t. m. Protokol sociální komise ze
dne 4. t. m. schválen. Pozvání ke schůzi Občanského
klubu ohledně stavby masné tržnice vzato k vědomí
a zúčastní se jí starosta a celá městská rada. Podá
se stížnost do rozhodnutí okresní školní rady n
přijímání přespolních dětí do německých škol. Aby
chudinská nadace Kudláčkova mohla ke schválení
býti předložena, usneseno nadační jmění z obecního
fondu zaokrouhliti na 2000 korun proti úhradě z bu-
doucích úroků. Schválen protokol stavebního dozor
stva ze dne 4. t. m. v příčině stavby nové školy na
invalidovně. Při stavbě nové školy a obec. dvora
vyplatí se při rovnosti dělníkům odměna. Schváleny
návrhy správce nadačních domů Srncových ze dne
25. srpna 1904, č. 12.687. — Ve schůzi městské rady.
konané dne 3. a 10. listopadu, projednán návrh roz-
počtu příjmů a vydání města Žižkov a na r. 1905
Kaprův
Cvekl
Kudláčkův
Srncův
Karlín
Žižkov
23
article
Potřeba fondu správního činí 975.521 K, úhrada
763.661 R, schodek 211.860 K. Vydaní fondu škol-
ního činí 156.188 K, příjmy 5620 K, schodel
150.568 K Potřeba fondu chudinského činí 9930 k
úbrada 9930 K. Schválena kollaudace účtů za práci
kamennickou v obnosu 5868 K 49 hal. a zednickou
v obnosu 150.823 K 48 hal. budovy lázeňské a sta
noveno, že lhůta ručení projde dne 17. října 1905
Povoleno obývání a užívání domu č. p. 1056 panu
Fr. Mülieroví za podmínek, stanovených kollaudační
komisí. Ujednány s p. Rob. Kirchnerem bližší pod
mínky odkopu a odvozu země v ulici Libušině pro
zimní dobu pracovní. Pro místo městského lékaře
ve II. obvodu zdravotním navržena trojice žadatelů
Věnovány peněžité příspěcky k účelům spolku »Slo-
van« a konferenci sv. Rocha v Žižkově, Mimo to
vyřízeno bylo 112 záležitostí stavebních, správních
hospodářských, živnostenských a chudinských.
— Rozpočet okresního fondu na Smichově, dále
rozpočet chorobince okresního a všech fondů okresním
výborem spravovaných na rok 1905, vyloženy jsou
dle čl. 59. zák. o okr. zástup. v úřadovně okresní
ode dne 12. listopadu 1904 po dobu 14 dní pro pří-
slušníky okresu k veřejnému nahlédnutí.
Rob
Kirchner
Roch
Francie
Libušin
Žižkov
24
article
— K užší volbě v Praze—VII. Voličové II. a
III. sboru v Holešovicích-Bubnech upozorňují se, že
legitimační listky k užší volbě do sboru obecních
starších král. hlav. města Prahy, které jim z jakékoli
příčiny nemohly býti doručeny, uloženy budou o
pondělka dne 14. t. m v mag. úřadovné v Holešo-
vicích (Nádražní ulice), kdež se voličové přihlásiti
mohou.
— Městské úřulky chudé školní mládože v Prane.
Dozorčí rada těchto útulků konala včera na radnici
v tomto období poslední schůzi za předsednictví ob.
st. p. Ferd. Mellana. Týž oznámil, že leloz bylo při-
jato do útulků 2756 dítek školou povinných, pročež
nastala nutnost otevření dalších tří oddělení v Libní
a jednoho v Holešovicích od nového roku. Z oběír-
ného referátu konstatováno dále blahodárné působen
útulků a oceněno jich dobrodiní pro chudou školn
mládež. Po vyřízení programu poděkoval předseda
p. Mellan všem inspektorům a hospodářským dozor-
kyním, jakož i všem členům dozorčí rady za péčia
namáhavou práci, jakou po celý rok útulkům věno-
vali a žádal, aby i na dále svou přízeň chudým ma-
ličkým zachovali. Ob. st. pan Urbánek vytkl svědo-
mitou péči, jíž p. předseda Mellan úřad svůj vyko-
nává a pí. Kuklová-Bezděková ocenila jménem dam
zásluhy, jichž předseda svým spravedlivým a oběta-
vým jednáním si získal. — Dozorcem a dozorkyní n
divčim útulku holešovickém ustanoveni p. ob. st. Bu-
kovský s chol.
Ferd
Mellan
Urbánek
Kuklová
Bezděková
Dozorec
Praha
Holešovice
Bubno
Holešo
nádražní ulice
Libeň
Ob
25
article
— O novoměstské radnici. Ve včerejší schůz
městské rady pražské byl na vědomí vzat dopis cen-
trální komise pro zachování historických a uměle-
ckých památek, kterým sdělila, že při restauraci prů-
čelí novoměstské radnice v Praze záleželo ji na obno
vení historického stavu z roku 1806. Vzhledem k tomu
že ministerstvo na tento projekt nepřistoupilo, zaujímá
centrální komise nyní totéž stanovisko jako proti pro-
jektu ministerstva, tak proti návrhu pp. arch. Wichla
a Hilberta. Svůj úkol považuje komise za skončený
a ponechává rozřešení nynějšího konfliktu zúčastně-
ným činitelům
— Okresní soud v Holešovicloh-Bubnech. K ča-
stým peticím městské rady pražské, aby zřízen by
pro sedmou čásť Prahy okresní soud, zaslalo presi
dlum zemského soudu radě městské dopis s dolazem
zda by obec pražská přispěla k tomuto zřízení činží
event. poskytnutím místností a příspěvkem na jejiel
zařízení. Rada městská schválila náhled presidiáln
komise o tomto dolazu, že lze s povděkem uvítat
uznání justiční správy, že nutno jest zřízení soudu
v Praze VII. Obec necití se však povinnou přispívati
k tomu, neboť finanční stav obce nepřipouští, aby
přispívala k uhražení povinností stálu. Jiná městn
činí tak jen se zřetelem k tomu, že zřízením soudu
rozmnožuje se frekvence a zlepšují se poměry ná-
jemně. Na to však nemůže mít vlivu zřízení soudu
v Holešovicích. Jedná se zde prostě o potřebu hlavního
města, kterou i justiční správa uznává. V tomto smyslu
bude zemskému soudu odpověděno.
— Záležitost posl. Holanského. Poněvadž byl
zjištěno, že o příčinách, jež způsobily, že zemský
i říšský poslanec p. Vojtěch Holanský přestal býti
členem národní strany svobodomyslné, šíří se v jedné
části veřejnosti české zprávy, jež skulečnému stavn
věcí neodpovídají, pojedňal výkonný výbor národnt
Wichl
Hilbert
Vojtěch holanský
Praha
okresní soud v HolešoviclohBubno
zřízený soud v Praga
zřízený soud v Holešovice
26
article
strany svobodomyslné ve schůzi své, dne 10. t.m
konané, opětně o záležitosti tě. Bylo pak konststo-
váno, že čestný soud, jemuž záležitost ta byla své
doby odevzdána, zvoliv v záležitosti posl. Holan-
ského za zpravodaje dra. Vejvara, konal řadu schůaí
ve kterých do podrobností bylo zjištěno a prokázáno
že posl. Holanský vědomě porušoval řády strany. N
základě toho připravil p. dr. Vejvar návrh, aby posl.
Holanský byl ze strany vyloučen. Pořádání krj-
ského sjezdu důvěrníků strany v Táboře umožnilo,
že posl. Holanský, který nebyl na sjezd pozván,
návrhu zpravodaje čestného soudu dra. Vejvara naby
vědomosti. Na to dříve, nežli čestný soud, kter
pověřen byl projednáním také jiných záležitostí, moh
sestaviti celkovou svoji zprávu o všech případech,
ktoré mu náleží vyříditi, poslal posl. Holanslý
»Klubu národní strany svobodomyslné«, nikoliv vý-
konnému výboru adresovaný přípis, v němž sděloje,
že přestává býti členem strany. Výkonný výbor
obdržev přípis ten, vzal obsah připisu posl. Holan-
ského na vědomí a učinív mu o tom ptsemné sdé-
lení, doložil, že očekává, že posl. Holanský vyvod
důsledky z prohlášení, které jako kandidát strany
před všeobecnými volbami na radu říšskou i n
sněm král vství českého podepsal. Mimo takový
čestný závazek nemá výkonný výbor jiných pre-
středků proti bývalému členu strany, který mravně
se prohřešil proti svým politickým přátelům.
Holan
Vejvar
doktor
Tábor
Holanslý
klub národní strana
27
article
— O chemickém složení vody z území pro vodo-
vod pražský. Čtvrtou přednášku ve Spolku archi-
tektův a inženýrů z oboru otázky zásobování
Prahy zdravou vodou byla včerejší chemická kritika
inž. Neumanna. Po presidiálních sděleních před-
sedy spolku cís. r. Jahna, jenž navrátil se z Paříže,
ujal se slova inž. K. C. Neumann a promiuvil
v podstatě takto: Již v přednáškách předchozích, po-
jednávajících o hydrotechnických poměrech území
labskojizerského, dotkli se pání řečníci namnoze otá-
zek rázu chemicko-hygienického. Běží po této stránce
o veliké kvantum dobré vody, jež má sloužiti celé řadě
účelů. Jest tedy prvním požadavkem, aby získaná
voda byla dobrou pitnou vodou; třeba se j z větš
části užívalo jako užitkové. Obou účelů musí býti
dosaženo. Když se správa vodárny rozhodla pro vodu
jednotnou, učinila tak z důvodů hygienických. Znalc
v anketě, obeznámivše se s hlavním principem, rez-
dělili se ve dvě skupiny a lo odbor hydrograf ckýa
chemickohygienický, v němž zasedali prol. dr. Her-
baezewski, Raýman a p. přednášející. Posuzujíc lu-
čebné složení vody z území labskojizerského měla
komise na zřeteli nejvyšší požadavky, jaké na vodu
pitnou se kladou. Pan přednášející předesílá známý
průběh tvoření se spodních vod ze srážek, prosakování
ornicí a další nůdou, ve které nacházejí se chemické
součástky, jež mají na jakost vody značný vliv. Sou-
částky, jež ve spodních vodách se vyskytuji, jsou tyto-
kysličník vápenatý, horečnatý, sodnatý a železitý,
dále kysličník uhličitý, sírový, dusičitý a chlór. Po-
díváme-li se na tuto řadu sloučenin, víme, že ve formě
uvedené se nevyskytují, nýbrž v podobě solí povahy
nevinné. Přichází-li některá součástka ve věiším než
Ing
Neumann
K C
Raýman
Praha
Paříž
sed spolek cís . r . Jahn
Herabaezewski
28
article
normálním množství, jest to již závadou. Vody tyto
při zavařování zanechávají stopy na nádobě i na vale-
ných předmětech, nejsou dobrými ani pro mytí, kou-
pání a zejmena ne v průmyslu. Tyto vody nazýváme
tvrdě. Vedle sloučenin jmenovaných, objevují se látky
ústrojné. Reakcí soudí se na povahu těchto organi-
ckých látek. Přimyslíme-li si, že nachází se ve spod-
ních vodách řada uvedených sloučenín a látek ústroj-
ných, dospíváme k určitému poznání charakteru oné
vody. Chutí. Vody z oblasti labskojizerske
v celku jsou dvojí povahy: jednak dilu-
vialní (vody měkké) a vody křídové
(tvrdší). Již v době, kdy vypracován projekt t. zv.
České spořitelny, byla tato voda chemickya
bakteriologicky zkoumána. Všecky tylo vody
mnohem a mnohem předčí vody nvněi-
ších pražských studní. Prof. Kabrhel ujistl,
že všechny ty vody jsou hygienicky nezávadné, takze
po chemické analysi uznáno, že nad jiné se hodí k zá-
sobování Prahy. Tolik věak navrhla chemická ko-
mise, aby z vývrtů u osad nebylo čerpáno, dálo,
aby nebylo čerpáno z otvorů, v nichž se některá
součástka nacházela ve větším množství. Jediným
kamenem úrazu jsou vody t. zv. artézské na stoku
Labe a Jizery se nacházející. Na místě, kde vyvěraly
ze země ve velikém množství (čtyři otvory) překva-
povaly sice neobyčejnou čistotou v prvém okamž iku,
ale pak vykazovaly veliké množství rzi a kyselmny
uhličité. Mělo-li by se těchto vod použiti i jako reserv,
bylo by je nutno odželezovati. Na základě všestran-
ných úvah podali znalcové chemičti dobrozdání měst-
ské radě, v němž prohlásili, že shledávají vodu z obla-
sti labskojizerské za nejvhodnější pro zásobování Pra-
hy vodou. (Výborně!
profesor
Kabrhel
Praha
Jizera
Český spořitelna
29
article
— K Iošení ženské olázky. Čilý „Ženský klub
český“ pořádal včera večer ve svých místnostech ne-
málo zajímavý debatní večírek. Již thema samo, otázka
totiž, „Kam s našimi dívkami“, vysvětlovalo s do-
statek přehojnou návštěvu schůze této a nadmíru živou
účasť na předmětu rokování, jež trvalo přes 10. hodinu
noční. Rozhovor zahájila sl. Machova poukazem
na nutnost organisace žen, pokud se týče zaměstnání,
již proto, by vyrovnán byl nepoměr mezi platem, jímz
se práce jejich na těch či oněch místech honoruje
Organisace vzbudila by a vzpružila sebevědomí žen,
jímž na př. družky jejich v Anglii a Americe tak znač-
ných práv sobě dobyly. Slečna Tesařova jako uči-
telka praví, že učitelek není snad přebytek, že však
zabraňuje se jim vyučování ještě na mnohých měšťan-
ských školách divčích a že nejsou jim vyhražena místa
ředitelek, čehož dlužno trpce želeti. Učitelek sice nenl
nadbytek, ale za 5—6 let jich bude. Matky měly by
přihlížeti při výběru povolání pro dívky více k těles-
nému a duševnímu jejich vývoji, a že by zcela dobře
dala se tu věnovati pozornost oboru obchodnímu.
Machův
Tesařův
Anglie
Amerika
30
article
Slečna Jakubičkova má za to, že by se na za-
čátku každého roku zvláštními letáky mohli upozor-
ňovati rodiče, by nedávali dcer svých tam, kde by
ihned nějaký krejcar vydělaly, ale kde »y se přede-
vším něčemu naučily. Pro služky a kuchařky domáhá
se řečnice průpravných škol a přimlouvá se za laciné
školy kuchařské, jakož za levné stravovny, jež b
dělnictvu za levný peníz mohly poskytnouti nutné
stravy. Za tuto myšlenku přimlouvá se vřele též sl
Machova. Slečna Heroldova, řidící pěstounka
z Vršovic, přála by sobě vydatnější podporu skolek
mateřských, jež by zajisté skýtaly ženským pěstoun-
kám vhodného a ušlechtilého zaměstnání, k čemuž
sl. Zvoníčkova připojila tužbu, aby školky ma-
teřské byly rozšířeny tak, aby absolventky pěstoun-
ského kursu docílily jistého postupu. Vhodným polem
byla by pro ženy také místa vychovatelek v rodinách
Sl. Schöntagova želí, že ženám nemožno dosíci
míst na př. professorských v oboru hudebním, ze
nejsou připuštěny na varhanickou škomu a nemají vy-
hlídek na místa v orchestrech a poukazuje na příslušné
kroky „Frauen-Vereinu“. Sl. Teskova míní, že b
řada žen mohla najíti vhodného zaměstnání při ře-
meslech svých otců, pam Hahnová domáhá se od-
borné školy pro služky a zřízení inspektorek pro to-
várny s ženským personálem. Sl. Hrdličkova
přeje si intensivnějšího rozvoje škol obchodních
zejmena zřízení veřejné dívčí akademie obchodnía
slečna Stolcova vřele pojednala o úkolech a polře-
bách povolání nemocenských ošetřovatelek, načež vře-
ným doslovem paní Humpal-Zemanové zají-
mavý vočírek ukončen. Na programu pro dobu nejblíže
příští je řada vzdělávacích večírkův a přednášek, jak
předčítání děl Maeterlinkových paní Hannou Kvapi-
levou a přednáška prof. Krausa „O dánských ženách“.
Jakubičkův
Heroldův
Zvoníčkův
Teskův
Hahnová
Hrdličkův
Stolcův
Humpal
Zeman
profesor
Kraus
Machov
Vršovice
FrauenVerein
Maeterlinkový paní Hanna Kvapi
31
article
Příští pondělí přednáší dr. Bouček „O právu žen“.
— Úpadek české samosprávy. Pod tímto titule
uveřejnili jsme zprávu, jež nám byla zaslána z kruhů
úřadnictva samosprávného. Pan JUC. V. Kulici.
okresní tajemník v Turnově, nás nyní žádá, abychom
konstatovali, že dne 29. února 1904 zvolen byl okres
ním tajemníkem a že od 1. května toto místo za
stává ku prospěchu okresu.
— Společná vodárna. Jelikož posudky znalcě
slyšených o předchozím projektu vodárny král. hlav.
města Prahy a městských obcí Karlína, Smíchova, Kr.
Vinohradů a Žižkova úřadu vodoprávnímu byly vesmě
předloženy, ustanovilo okresní hejtmanství v Karlíně
závěrečné řízení o tomto projektu zahájeného vodo-
právního jednání, jež koná se ve dnech od 14. do
29. listopadu v obcích Toušeni, Káraném, Kochánkách
Předměřicích, Odralovicích, Hor. Počernicích, Kejea
a Král. Vinohradech.
Bouček
JUC
V Kulik
Kochánek
Odralovice
Král
Turnov
Praha
Karlín
Smíchov
Králové
Žižkov
Toušeň
Počernice
Kejea