ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 4a965820-71f7-11dc-92b0-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 43, person 64, org 6, work 6
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 12. listopadu 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 313.
4 article
Fa ranní a odpol. listy předi lšcí se v Praze v administraei za měsle za čirrí lata . . .. s drojí čonážkoe n. . . . 7 K 0 vo stislkách: a K 30 na nbiíe . . Poštou: nřole :: ko na čirrt leta s drojí ziallkou piře n láa. . . 11 k
Praha
5 title
Cnnšní čísle pra Prahu Je o 10 stranách.
Praha
6 article Válka.
Válka. L. Z Petrohradu, 11. listopadu. V 7 hod. 55 minut večer. (Původní telegram zvláštního nravodaje »Národ. Listů«.) Mimo tři bri- pády střelecké, celkem to 24.000 nužů, odvolaných z hranice německé pro bojiště, očekává se, že bude k témuž cíli ještě další vojsko z ně- mecké hranice odvoláno. Pokládá se to za známku důvěry zdejších krahů ve Viléma II. Tento dle pověsti zde kolující, podá prý ještě-jiné pro- nikavé důkazy o svém nynějším přá- telství k caru. Vzhledem na těžké onemocnění Grippenbergovo ve Vilnu očekává se jmenování jiného generála velitelem druhé armády mandžurské. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 3.)
Vilém II Petrohrad Vilno
7 article Nový útok na postavení soud- ních úřadníků v Čechách.
Nový útok na postavení soud- ních úřadníků v Čechách. Ještě neuklidnilo se rozčilení myslí vzru šených křiklavým způsobem obsazení 28 míst soudních adjunktů v Čechách počátkem měsíce května a již dějí se na straně německé pokusy, aby se podobný skandál na novo opětoval. Jak známo, vyčkávalo se od 23. března 1903 a do května 1904 s povýšením auskultantů na uprázdněná místa adjunktů v Čechách, až se nakupilo celkem 48 takových míst. Toto otá- lení zavinil správce ministerstva spravedlnosti dr. Körber, protože byli na řadě samí čeští kan didáti, a on čekal na příliv zkoušených auskul- lantů německých. Konečně v květnu obsadil 28 uprázdněných míst tak, že povýšil 18 Němců pouze 10 Čechů, při čemž preteroval i nej starší, již po šest let na řadě jsoucí Čechy, a do sadil Němce, bez ohledu na to, kolikáté místo v statusu zaujímali. Tak přeskočil iěkterý ně mecký auskultant až 109 starších svých, úplně kvalifikovaných českých soudruhů. Událost ona způsobila tehdy na všech stra nách takové pohoršení, že konečně počala se vina tehoto jmenování svalovati s hlavy vinné na hlavu nevinnou. Z Vídně snažili se všecku vinu tohoto jmenování složiti na bedra předsed- nietví vrchního soudu v království českém, ale věe byla tak nestravitelná, že konečně dostalo s tehdy i v některých německých listech tétc ošklivé události odsouzení následujícími slovy
doktor Körber Čecho Němec Čechy Vídeň
8 article
„Konec konců dovede každý rozšafně snysli člověk spolupocítiti trpkost, jaká na- plňuje bezvodně kvalifikovaného uchazeče, když bez viditelnéh důvodu shledává, že jest odslrčen co do služebních letmnohem mlad- ším žadatelem, a takto utrpěl ve svých nárocích na postup ztrátu, kteráž se již po všecku dobu jeho života nedá nahraditi. Jakási libo- volně si počínající ruka vyhledala dítky ště- stěny, přízni se těšíci, pro jejíž přemetné za- sahování se nedostává nijakého vy světlení. Ministerstvo vykonává prostě bez- obsažné právo obsazovací ve příčině oněch ná- vrhů, kteréž činí vrchní zemský soud. A tu jest prý to opět jenom president, kterýž sám a sám (höchst persönlich), bez vlivu jakéhokoliv spolu- působení (když i osobní senát má pouhý poradní hlas, jehož votum je zecla bezmocné), předkládá návrhy. Naproti tomuto pokusu omýti správce mini sterstva spravedlnosti byli jsme již dne 11. květ na s to zjistiti, že byla přeskočena řada českých žadatelů i jazykově výborně kvalifikovaných vý- hradně ministerstvem spravedlnosti, ač byli na německá místa navržení německým senátem nehního zemského soudu království českéhoa jest známo, jak úzkostlivě tento senát posuzuje uk zvanou německou kvalifikaci kandidátů. Nuže, tento pro poměry v soudnictví příme krozný případ má se nyní zase opčtovati. One pkési libo rolné ruce přichází tentokráte n pmnoc jeden z vůdců německých pokrokářů, dr. Zienko Schücker. Pokus jeho, učiniti správu spravedlnosti v království českém rejdištěm po- liiekého a národního strannictví, jest tím smut- nějši, že musí doznati: Bohužel, ned - stává se německých uchazečů!
doktor Zienko Schücker
9 article
Dle dra. Schückra dospěje tentokráte k ob- sazení 18 míst soudních adjunktů v tak zvaném uzavřeném území, a způsobilých čekatelů ně- meckých jest pouze sedm; možná však, že an těchto sedm německých kandidátů není dle sta- tusu úřadníků soudních na řadě, ale to dru. Schückrovi nevadí, on jim místa uprázdněná již nyní sám přiděluje, a jest v hrozných roz pacích, co počíti s ostatními 11 místy. Ponechati je kvalifikovaným Čechům, či zůstaviti neob sazená anebo povolati náhradu z jiných zemí, mimo Čechy? Ba, dr. Schücker jest si i toho vědom, že posavadní terroristické zasahování německého strannictví politického do soudnietví způsobilo, že neobsazují se místa, u soudů systemisovaná; doznává, že „nutno vytknouti, že již nyn u nejmenšího počtu soudů v německém l územi Čech úplně jsou obsazena místa, dle statusu ustanovená a že tímto vzniká buď pře- tížení ostatních zaměstnaných úřadník soudních anebo protahování a z hor- šení konání spravedlnosti.“ Dr. Schücker rovněž ví, že většina něme- ckého dorostu raději se věnuje výnosnějšímu zeměstnání průmyslovému, než dlouhému trudnému studiu akademickému, a státní službě. kteráž poskytuje malé hmotné vyhlídky; také prý není každému dána síla sebezapření, aby si strádáním razil dráhu výše.
Čecho doktor Schücker Čo Čechy
10 article
Ač tedy ví dr. Schücker, že německýeh kandidátů není, že místa soudní ve smíšeném územi jsou málo obsazena a že německý dorost po službě státní netouží — nejen nečiní odtud jedině možné důsledky, aby uprázdněná místa se obsazovala kvalifikovanými čekateli obou ná- rodností v Čechách stejně oprávněných, alc vy- týká v odporu sám s sebou, že němečtí čekatelé (jichž není) prchají z Čech do Vídně a Čechů prý se připouští ke službě soudní v Čechách příliš mnoho! Toť přímo připomíná přání onoho závistníka, jenž chtěl ztrátu jednoho oka, aby jeho konkurent ztratil oči obě, protože se mu mělo dostati dvojnásobně tolik.
doktor Schücker Čecho Čechy Vídeň
11 article
Dokud bude nás Čechů v království če ském dvakráte tolik jako Němců, bude vždy větší množství našinců než Němců hlásiti se i do služby státm, a ježto v království českém jest znalost obou jazyků u všech státních úřadů nezbytnou podmínkou řádné správy státní, bude kvalifikace Němců, češtiny ne- znalých, vždy nedostatečnou a prospěch z jejich služby nanejvýše pochybný. Jest to zajisté charakteristické, že dr. Schüeker již nyni u soudů německých v Čechách pozoruje úpa- dekvkonán spravedlnosti. Tuto po- klonu nechť si pání němečtí soudní úřadníci vy řídí s drem. Sehüekrem sami! Rovněž nemíníme se zabývati návrhy dra Schückra, jak by se dal počet německých úřad níkův uměle vypěstovati pomocí stipendií a pod. za nynějšího přeplnění gymnasií beztoho ne- nalezne u prakticky myslících Němců nijakého ohlasu. Jediné správné radě, jedinému správnému návrhu, jejž učiniti mohl, totiž, aby se němečti kandidáti na státní úřadní místa učili jazyku českému, pro ně nezbytnému, dr. Schüeker úplně se vyhnul. On jako mnozí jiní němečtí političtí stranníci podřizuje zájem celku, zájem země a státu národnímu justamentu německé mládeže — a raději by nechal neobsazena místa soudní nebo dopustil násilné zkrácení ná- teků českých čekatelů kvalifikovaných povolá- ním sil cizích, poměrů v Čechách naprosto ne- znalých! Jak by to potom teprve vypadalo s ko- náním spravedlnosti u soudů ve smíšeném území, možno si domysliti.
Čecho Němec doktor Schüeker Sehüekr Schücker Čechy
12 article
Přirozené poměry se nikde, ani ve smíše- ném území nedají stavěti vzhůru siohama- Správa soudní a konání spravedlnosti nedá se zastaviti až do té doby, kdy pomoci stipendií Němci vypěstují více kandidátův na mista ve státní službě; a i tito kandidáti, nebudou-li znáti českého jazyka, nebudou s to, vyhověti slátní potřebě. V tomto ohledu nutno dru. Schüekrovi a ostntním stejně smýšlejícím připomenoutí, co o kvalifikaci kandidátů na státní služby v Če- chách napsal dr. Schäfíle ve svých pamětecho Kdo v některé vícejazyčné zemi, di někdejšt tento ministr rakouský, v Cislajtanii si dobro- volně zvolí kariéru úřadniekou, má se na- učiti jinému zemskému jazyku právě tak, jako bohoslovec latině, řečtině a hebrejštině, když si volně zvolil toto povolání. Tím se nepoškodi ani jedna, ani druhá národnost; neboť ta ná- rodnost, která opatří nejvíce úřadníků, jazyků znalých, může ve státu nejvydatněji i pro sebe pracovati. Státu se pak dostane tímto způsobem
Němec Schäfíle
13 article
v národních sporech nejvíce a nejtrvalejšího klidu. Národové jsou hory, úřadníci pak pouze proroci státu. Za poměrů, zvláště však od doby ústavní — podobně a déle jako ve Švýcarsku neb v Belgii — pro Rakousko rozhodujících ne- může hora k prorokům, ale ovšem může prorok přijíti k hoře. Než dr. Schůcker a Němci stejně smýšle jící nic nedbají zkušeností nabytých, nic ško vlastnímu národu (úpadkem konání spravedl nosti) způsobených, ba oni ve své zvrácenost nedbají ani toho, že se ženou za nemožností, vy dupati německé soudní úřadníky, v zemi rovno právných, různojazyčných národů k obstaráván státní agendy předem neschopné. Jsme věru žádostivi, zdali správee spra- vedlnosti i tentokráte dá se zavléci na nemožné stanovisko německých samozvanců, tak nebez- pečné vznešenému úkolu konání spravedl- nosti — již i vůči vlastním soudním úřadníkům
doktor Schůcker Němec Švýcarsko Belgie Rakousko
14 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 11. listopadu. (Ze sněmi zemských.) Štyrský sněm, včer a náhle odročený, je čtvrtý z letošních sněmů, jenž předčasně skonal na obstrukei. Týž osud, jak známo, stihl sněmy český, kraňský a dalmat- ský, kterýžto poslední odročen vlastně ješte dříve, než tam mohla vypuknouti obstrukce prot místodržiteli bar. Handloví. Ve Štyrském HIradc slovinští poslanci mohli se svými požadavky vy- stoupiti lelos důrazněji, než v létech minulých. kdy byli odkázáni ještě na milost a nemilost německých klerikálů, kteři v otázkách národních nezapřeli ovšem nikdy, že jsou především Němci. Změnou zemského volebního řádu a zří- zením nové všeobecné kurie voličské počet Slo- vinců na sněmě štyrském vzrostl o dva a dosáhí teho čísla, že mohou sami i bez cizí pomoe činiti pilné návrhy a vymoci si hlasování dle jmen. Když nabyli přesvědčení, že německá většina hodlá i letos přes slovinské požadavky přejíti prostě k jednacímu pořadu a proto jich vyřízení odkládá až po vyřízení zemského roz- počtu, chopili se posledního prostředku a ob- strukcí zmařili vyřízeni zem- ského rozpočtu. Štyrští Němci byli tak poprvé poučeni, že i Slovinci jsou v zemi platný činitel a že se bude musit s nimi jednati jako s rovnocennými spoluobyvateli Štyrska.
Štyrský Němec Praha
15 article
Ze sněmů zemských, jež vyřídily letos všechny předlohy, může se vykázati prací nej- více pozoruhodnou sněm bukovinský. který byl uzavřen dne 7. t. m. Při letošníeh všeobecných volbách domohli se spojení rušti, rumunští a němečtí liberálové většiny na sněm a užili své převahy ku provedení dvou zásluž- ných reforem. Odhlasovali zákon, jímž se pan- ské dvory, které podobně, jako doposud v Haliči, tvořily samostatné politické obce, s po- jují v jednu obee se sousodní mi vesnicem . Tím odstraněno křiklavé bez- práví, že velkostatkáři byli sproštěni příspěvků na různé obecné instituce, z nichž měli pro- spěch, jež si však musilo vydržovati obyvatelstv selských obci. Druhým záslužným dílem letoš- ního bukovinského sněmu jest změna vo- tebního řádu, kterouž se i v Bukovině za- vádí všeobecná volební kuriea tajné hlasování. Dle nového zákona bu- kovinský sněm bude míti 55 členů, z nichž2 (arcibiskup a universitní rektor) virilisty a 53 poslance volené. Kurie velkostatkářská bude míti 15 poslanců (3 za fondy pravoslavné církve a 12 za světské velkostatky), obchodní komora černovecká 2, města 12 (Černovce s před- městími 3), venkovské obce 14 a všeobecná vo- lební kurie 10 poslanců. V městech přišknuto volební právo všem zletilým mužským osobám platícím buď 2 K přímé daně, neb 5 K přímé i osobní daně z přijmů, aneb 10 K osobní daně z příjmů, ovšem kromě osob, jimž náleží vo- lební právo následkem osobni kvalifikace. V ob- cích venkovských voli každý zletilý muž, platíe nějakou přímou daň; v kurii všeobecné každý zletilý muž, jenž bydlí v obci aspoň jeden rok
Halič Bukovina Černovec fond pravoslavný církev
16 article
Všechny volby mají se konati hlasovacími listky Poněvadž zemský president Bleyleben sněmu blahopřál k této reformě, není pochybnosti, že zákon, sněmem přijatý, bude v brzku také před- ložen panovníkovi ke sehválení. Polská většina haličského sněmu která loni svou neůstupností přiměla ruské po- slance ke složení mandátů, chová se letoš o něce blahosklonněji ku potřebám národa ruského. Kromě příznivého vota ve prospěch zřízení ru ského gymnasia v Stanislavově dán Rusům no- vým zákonem o zemské školní radě větší poče zástupců v této důležité zemské instiluci. Bu- dou totiž míti v zemské školní radě kromě zem
Rus Stanislavův
17 article
ských školních dozorců a zástupce ruské církve jednoho ruského zástupce zemského výborua dva zástupce ruského učitelstva, tedy celkem šest zástupců. Mimo to bude letos povolen pří spěvek 300.000 K na stavbu ruského divadla ve Lvově a kromě obvyklých zemských pří- spěvků na osvětové účely maloruské bude prý letos poprvé povolen příspěvek také velkoruské mu spolku Kačkovského na vydávání populár ních spisků. Zádost jménem spolku Kačkov- ského podal sněmu posl. dr. Korol. Z Pešti, 10. listopadu. (Proti osno v školního zákona.) Ve vládní straně libe rální jest též několik poslanců národnosti srb- ské. Tito vládní Srbové vyslovili včera hr. Tiszovi a ministru osvěty Berzeviczovi své po- chybnosti o jednotlivých odstavcích osnovy no vého školního zákona a oznámili, že své pochyb- nosti odůvodní podrobněji v pamětním spise. jejž podají vládě. Vzhledem k odporu, vzmáha- jícímu se po celé zemi mezi obyvatelstvem ne- maďaisským, odloženo již ve školním výboru sněmovním projednání Berzeviczovy předlohy na neurčitou dobu.
doktor Korol Srba Berzeviczův Lvov Pešť spolek Kačkovský
18 article
Z Lublaně, 9. listopadu. (Za slovin- skou universitu.) Německé neurvalost. pedařilo se vyštvati z inšprucké university vlaš- ské professory, načež inšprucká luza dokončila „ečištění Inšpruku“ od Vlachů tím, že demolo- vala vlašskou právniekou kolej a tím fakticky znemožnila vlašské přednášky na wiltenské ko- leji. Co se podařilo v Inšpruce, má se patrně opakovati ve Štyrském Hradci. Na rozkaz tam- ních buršáků rektor zakázal lepiti studentská návěští ne universitním černém prkně v jiném jazyce, než německém. Proti tomuto zákazu ohradili se jihoslovanští posluchači štyrské uni- versity ve schůzi dne 7. t. m. a v resolucích. zaslaných rektorátu, žádají, aby byl odvolán zákaz, příčící se jak starému zvyku, tak zvláště i právu slovanského obyvatelstva štyr ského, jemuž má universita sloužit stejně, jako obyvatelstvu německému. Vzhle- den k tomu pak, že slovanští posluchači na vy- sokých školách štyrskohradeckých trpí stále při- koří, přijata další resoluce, domáhající se brz- kého zřízení slovinské university v Lublani. Resoluce opíré se o čl. XIX. zákl. zák. st., zaručující každé národnosti možnost vzdělávati se ve svém jazyku a ukazuje, jak by se Slovincům v Lublani usnadnila studia, př čemž by nemusili slyšeti výtky, že jsou na ško- lách pouze trpěnými cizinei, jako se jim stále děje ve Štyrském Hradci a ve Vídni. Zříze- ním university v Lublani stoupla by úroveř vzdělanosti slovinského národa, na čemž vládě také musí záležeti a hlavně slovinská studujíeí mládež nebyla by vydána německému šovi- nismu, s nímž se setkává jak ve Štyrském Hradei, tak i ve Vídni. Resoluce bude zaslána vládě. Ze Záhřeba, 8. listopadu. (O dlo u čen soudnictví od správy v Bosně. „Hrv. Právo“ dovídá se z Bosny, že tam v nej bližší době bude soudnictví odděleno od politi cké správy.
Vlach Slovinec Lublaň Štyrský Hradec Vídeň Štyrský Hradei Záhřeb Boseň Bosna Štyrský Hradec zákon . st
19 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 11. listopadu. Poslanec Syvelon a jeho odpůrci. Vyšetřující soudce Jolliot vyslýchal včera ministra vojenství generála Andréa v příčině po- ličků, kteréž byl mu poslanec Syveton ve schůz sněmovní zasadil. Ministr prohlásil, že trvá při své žalobě proti Syvetonovi, líčil celý případa dodal, že následkem nervového otřesu, způso- beného brutálním jednáním Syvetonovým, by lehce churav. Včera zmařený souboj (na pistole) mez posl. Syvelonem a rytmistrem De Gailem má se vykonati dnes. Proslýchá se, že ministr vojen stvi André potrestal rytmistra De Gaila 14den- ním vězením, protože proti danému rozkazu vy zval posl. Syvetona na souboj. Souboj ten by zmařen včera tím, že ač už sokové i sekun- danti byli na místě souboje v Suresnes se zbra- němi již přichystanými, policejní komisař přibyo na soubojiště a opásav se úřadní šerpou svou posl. Syvetona zatkl. Způsobilo to bouřlivou scénu, neboť svěd kové Syvetonovi vytýkali Gailovi, že uvedl komi- saře na stopu Syvetonovu, leč obvinění to potom odvolali, když i svědkové Gailovi prudce se n komisaře obořili. Jeden z nich, Berlaux, odje ihned k min. předsedovi Combesovi a vymohl na něm, aby Syveton, mezi tim již před vyše- třujícího soudce dopravený, prozatím byl pro- puštěn.
Syvelon Jolliot André Syveton Syvetonův jít Gail Gail Praha
20 article
V drobném prodejí: ranní číslo o sobě . . . masb odpolední . . . . . . . za 2 h Ve flialkách na venkově: ranní čhsalo. . . . . . odpolední . . . . . . . . 3h Inseráty platí se hotově zapřel. Předplacení a Insrity přijímá vdmini- strace v Marianské ulici č. a. Tam nacházají ne tež redakee tiskárna a expediee „ Národnich Listů“. Eukopiny se nevraosji
21 article
Monarchistický poslanec La Rochetulo bývalý důstojník, poslal synu ministra vojenství- poručíku Andréovi, jenž opomenul po zpolíčko“ vání otce svého Syvetona na souboj vyzvati, list hanlivý, aby ho přiměl k souboji. List konči slovy: »Jste synem hodným zpoličkovaného ge- nerála. Mám čest vás nezdraviti.« K volbám ve Spojených státech. Počet hlasů, odevzdaných pro volitele Roose- veltovy, činil 8 millionů, pro volitele Parkerovy 5,500 000, roztříštěno bylo 100 000 hlasů. Vét- šina taková jest bezpřikladnou v dějinách Spoje- ných států. Na druhé straně přibylo i mnoho hlasů socialistům a počet jich na příklad v Nov. Yorku se zdvojnásobil. Přece jest ale minimální i v úhrnu svém oproti hlasům dvou velikých stran, demokratické a republikánské. Většina re- publikánské strany v posl. sněmovně i v senátu vzroste o několik desítek. Bryan, vůdce radi- kální frakce ve straně demokratické, vysvětluje porážku Parkerovu tím, že demokratická strana vedla boj prostředky konservativními; proti pluto- kracii bude třeba pro příště, praví Bryan, vésti boj prostředky radikálními.
André Parkerův spojený stát Vét York Bryan Le Rochetulo Roosveltův
22 article
Jak Francie jen o vlásek unikla válce? Mínění své o tom vyjádřil ve sněmovně francouzské poslanec pravice p. Jules Dela- fosse, jak také již stručné jsme se o tom v depeších zmínili. Při debatě o zahraničných otázkách rozvinula se ve sněmovně tato diskusse: Posl. Delafosse: Indočína svou po- lohou zeměpisnou jest državou velmi ohroženou, unikne nám jednoho dne nezvratně. (Odpor na různých a souhlas na jiných lavicích.) Posl. Etienne: Proč to Delafosse: Unikne nám buď vzpourou domorodců, rozpínavosti Číny aneb dobývačnost japonskou. Dřive nebo později, ale nezbytně. Etienne: Dělejte dobrou politiku evrop- skou a nebude ni Indočína nikdy ohrožena. Posl. Lucien Millevoye: Nepovzbu- zujte Japoneů, by nám Indočínu vzali. Delafosse: Ti vědí, na čem jsou. Vězte, že Japonsko v jedné chvíli váhalo, má-li vypověděti válku Ruskuk vůli Korei neb válku Francii k vůli Indočíně. (Různé projevy.) Posl. Delonele: Japonsko nemělo žád- ných příčin vypovídati nám k vůli Indočíně válku. Děláme tam politiku velmi moudrou. Nemáme zálusků na čínské území a Japonsko to dobře ví. Jaurěs: Řekněte, nemáme jich užl Deloncle: Neměli nikdy vážné. Jsme a budeme udržovateli Činy. Japonsko to ví — opakuji to! Proto Indočína nemusí se báti nikoho. Posl. Jaurěs: Jest velmi vážné, pane Delafosse, co jste tuto řekl, vážné při autoritě, kterouž máte toliž, že Japonsko váhalo mezi útokem na Rusko k vůli Korei a mezi útokem na Francii k vůli Indočíně !
Jules Posl Etienne Millevoy Delafoss Francie Čína Indočína Japonsko Rusko Nepovzb Japone
23 article
Hlasy z levice: Plané to tvrzení! Jaurěs (pokračuje): Není tedy snad in- diskretním, otázati se vás, na čem spočívá tvrzení tak vážné, jež může ve veřejnosti způsobit vzrušení. Delafosse: Nejsem autorisován citovati vám jména, ale osoby, od nichž mám tyto infor- mace, mají, myslím, autoritativní vědomosti o věci té, i nemyslím, že bych se byl dopustil indis- krelnosti, když jsem opakoval tato sdělení, přede mnou pronešená. Posl. Vazeille: Pravdivost toho, co jste děl, jest zjevna všeml Tím byla sněmovní episoda skončena. V »La Palrie« však poukazuje pan Lucien Millevoye k tomu, jak při takém nebezpečí na dálném Východě pro osady francouzské jest tím trestnější ležernost, s jakouž Pelletan desorga- nisoval námořní moc francouzskou. Chyba tisku. Ve včerejším čísle ve zprávě o gomelském přeličení má býti vytištěno, že policejní ředitel Rajevský pokládal shiluk lidu za »obyčejnou rvačku« a nikoli »vraždu«. Členská schůze Klubu mladší gene- race národní strany svobodomyslné. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) (Dokončení.) V naznačené politické situaci byl svelán český sněm. Vláda a dozajiste i Němci byli pře- svědčeni, že český sněm dělným nebude. Dr. Körber dozajista včas se informoval o otázce sněmovní dělnosti — Němei pak se
Posl Millevoy Rajevský Němec doktor Körber Planá Jaurěs Le Palrie
24 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Zojit. Dopis krajana. Dlouho jsem trpělivě poslouchal, pročítal i přijímal úvahy o zdejších událostech, o tom kdy a kam, a jak a proč postupujeme i ustupu- jeme. Všecko uměli pání kritikové tam v Evropě tisíce mil odtud, uvážit a vyložiti. Často bylo mi už protivno pročilati se všelikými nesmysly. jež vykládány jako nejsvětější pravda. Jisto je. že my vlastně, ani kdyby v ruce Japonců padlo sto Port Arturů — nemohli jsme dosud nic po- řádného dělati. Což dělati, když na protější traně byla stále ohromná přesila a osobní hrdin- ství dnešní dobou není tak výhodné, ani tak praktické, aby se jim mohlo plýtvati. Dnes člo- věk v poli sotva vystrčí hlavu ze zákopu, a má již na vzdálenost 3 tisíc kroků kulku přímo v nose. Psalo se tolik o výtečnosti japonských stielců. Nevím, jak dobře jinde stříleli, ale kde sám jsem byl a na vlastní oči viděl, shledal jsem, že vlastně střílejí bídně. Vybouchají úžasně patron, ať z děl anebo pěchotných — ale vět- šinu Pánubohu do oken. Střílejí vůbec bez eíle- Dovedou svými životy mrhati, pravda; je to snad hrdinské, ale za hrdinství nepočítám, vy- dávati v šanc život, kde potřebí neni. Zdá se mi, že Japonci chovali se vždy hrdinsky tam, kde měli přesilu. A prchali tam, kde jsme s byli rovni. Kde tu vlastně hrdinství? Mandžuri znali Japonci výborně. Tytéž operace, které podnikali v roce 1895, opakovali zase proti nám. U nich snad na vrchol kulturní snahy vy- pěstěno jest — vyzvědačství. V tom se vyznají opravdu znamenitě. Jsou mistři všeliké lsti, třeba i vojína nedůstojné, spíše šelmovské, než lidské. Sám jsem ledacos postřehl. Raněného Japonce chtěli naši sanitáři odnésti, ač věděli, že Japonci nevděkem oplácejí. Sotva připravili pro raněného obvaz, již zasypáni deštěm kulí.
Japonec Artur Evropa
25 article
Po Červeném kříži, po obvazištích a lékařích střílejí bez rozpaků. Nejvíce nám škodili hordy najatých chunchuzů. Car vydal rozkaz, aby ne- bylo dotýkáno ani Číňanů, ani jich majetku. Na- opak, kde možno, třeba jich chrániti. Za vše nám bylo platiti nekolikanásobné ceny. Polní škodu bylo vždy hned na místě vyšetřiti a ma- jitelům nahraditi. V nejmenším si nemohli Čí- ňané na nás stěžovati; dostali od nás peněz, že o podobných sumách neměli ani ponělí. Až když Japonc. na několik verst se přiblížili, prodávali Číňané všecko lacino, ba i zadarmo dávali. Ří- kali: vezměte všecko, jak přijde Japonec, všecko sebere. Ovšem tak bylo až v poslední chvíli. Čí- ňané, prchajíci před Japonci, vypravovali, kte- rak japonská vojska si vedou. Za krávu plat 5 rublů, za slepici 5 kopějek a hezkou Číňanku berou nádavkem. Když obsazen Dalinský prů- smyk Japonci, přiběhl k nám jednou Číňan s plačky; japonští důstojníci prý mu vzali dceru V našem vojsku trestán každý přestupek bez- ohledně. Byl jsem svědkem, že náš vojín za střelen proto, že sáhl na majetek domorodců Ještě něco o výtečnosti japonské střelby. Po simuceňské bítvě dne 19. července nedaleko mne rozstřílelo japonské dělostřeleetvo několik vozíků s raněnými; ač z dálky bylo viděti, že to Červený kříž. I den před tím, večer po boji ne- bylo možno odnésti raněné. Střileno po všem, co vidět bylo. Odvážnost Japonců nikdo neupře. Jsou až drze odvážní. Před Simučenem zastavilo několik sibiřských kozáků Číňana, ženoucího asi patnáct kusů dobytka, i několik arb s rýží. Zkušenost nás naučila všelikým praktikám. Ko- záci sundali Číňanu slamák s hlavy, ohledali mu cop a ejhle! z Číňana vyklubal se Japonec.
Číňan Japonc Japonec Simučen ko kopějka
26 article
Chtěl se zbožím projíti naším táborem do ležení japonského. Cíl střelby naznačovali Japoncům chunchu- zové bílými praporečky. Také Japonci, přestro jení za Číňany. V bitvě ljaojanské pálila japon ská dělostřelba po vozech a koních našeho Čer veného kříže. Byla již noc, vše bylo kryto a opa třeno, aby nebylo ničeho viděti. Dlouho jsme marně pátrali, jak byla možna ta nenadálá palbal Konečně zahlédneme ve hradbách — lucernu s červenými skly! Světlo odstraněno, střelba ustala. Za to však začali z okolních faus páliti do nás chunchuzové. Jednoho vytáhli naši ze staré peci, a hned pověsili. Ostatních deset z útěku postříleno. Jak byla veřejnost událostmi válečnými n vrchol rozdrážděna, pozorovali jsme na všech novinách, jež nás docházely. Četli jsme tuo sobě věci, o kterých jsme sami neměli ani po- nětí. Až do poslední doby bylo naším úkolem, pokud možno, nepřítele zdržovati. Na straně Ja- ponců byla až do dnešního dne stále přesila. Na našem levém křídle pod Simučenem (18. čer- vence) byla posice tři versty dlouhá, chráněna jediným batalionem 18. pluku a jednou baterií Doposud jsem se nedopátral japonských zpráv o tom boji. Nevím, zda přiznali, že jim byly zni- čeny tři baterie a že musili večer ostaviti posici.
Japonec Číňan Simučen
27 article
Za čtyři dny jsme ztratili přes tisic lidí. Japonců za jediný osmnáctý červenec lehlo po celých hromadách. Pomstili se na nás následujícího dne. Večer po boji o jedenácté hodině dán u nás rozkaz na pochod k Chajčenu. Dne 19. ráno v okolí Simučena nebylo už živé ruské duše, začala zběsilá palbr Ja- ponců po našich posicích. Teprve po dvouhodin- ném hromobití se přesvědčili, že vlastně pálí de prázdného vzduchu. U samotného Ljaojanu měli jsme proti sobě Japonců jako much. Na naší straně bylo řídko naseto branců, vždy na veliké prostranství jediný batalionek. Dne 21. srpna v noci držel posici přes tři versty s délí jediný prapor 18. pluku a jedna bateric. Naproti stála celá japonská divise. Šťastná náhoda chtěla, že v noci mezi Japonci vznikla paníka. Několik výstřelů naší baterie ji způsobilo. Omy- lem začala japonská baterie páliti do vlastní di- vise. Tu nás došel rozkaz, opustiti posici, a to spasilo našeho protivníka. Jinak by se asi málo vejínů 5. japonské divise bylo vrátilo ke svým. Nevím, jak zněly japonské zprávy o té pěkné Bohuš Jelfnek. episodě!
Japonec Jelfnek Simučen Oma