Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

21. září 1909. Číslo 261.

4 article

gymnasia, jež zřízeny jako soukromé matičné ústavy v Orlové, zahajují počátkem letošního školního roku na Těšínsku svou činnost česká zemská měšťanská škola v Orlové a dvě sou- kromé české matíčné národní školy ve Vrbie a Německé Lutyni. V Dombro vé otvírá se zemská polská měšťanská škola, v Těšíne měšťanská škola polské matice. Ze Záhřeba, 18. září. (Nové maďarské školy v Chorvatsku.) „Hrv. Pravo“ ob- drželo z Pešti zprávu, že maďarský škonský spo- lek „Julian“ podal svým zástupcem Margitayen chorvatské vládě žádost za povolení nových je denácti maďarských škol, jež mají býli zřízeny v čistě chorvatských obcích, vesměs v stolic virovitické v Slavoniin Není pochyby, že ba Rauch maďarské žádosti zase ochotně vyhoví takže počet madarských škobv Chorvafsku do- stoupí už bez mála celé stovky.

Julián Rauch Orlová Těšínsko Těšín Záhřeb Chorvatsko Pešť

5 article

Ze Záhřeba, 18. záři. (Bosenšiti mo ha- medáni proti trialismu.) Smajl aga Džemalovič, redaktor „Musavata“, prohlásil v rozmluvě s redaktorem „Zastavy“, že moha- medánská oposice je proti sloučení Bosny s Chor- vatskem a proti jakémukoli trialismu. Trialism byl by zhoubou pro mohamedány, poněvadž by dokořán etevřel dvéře katolické propagandě. Mo- hamedáné budou se snažiti o úplnou autenomii zabraných zemí. Pro autonomii je celý nárol; nevěří-li vláda, ať provede plebiseit. Ostatně vláda bosenská se otom přesvědčí z nejkrajnější oposice proti nynějšímu reakcfonářskému reži- mu. Od ústavy mohamedáně nenčekávají n čeho kloudného. Sestavili ji byrokrati a národní odpadlíci, kterým na tom záleží, aby udrželi moe ve svých rukou a nedopustili kontroly národa. Vláda se přičiní, aby při volbách byly do sněmu zvoleny její stvůry, ale přes to národ projeví svou vůli. Jedinou podmínkou úspěšné práce v budouenosti je svornosi mezi pokrevnímí bra- try pravoslavnými a musulmany a nejkrajnějš oposice zpátečnickému režimu.

Záhřeb Zastava

6 article Politické zprávy zahraničné.

Politické zprávy zahraničné. Samosprávné reformy v Rusku. »Rěč« oznamuje, že vládní návrhy na za vedení zemské samosprávy v deviti západniel guberniích a městské samosprávy v královstv polském nejsou ještě hotovy a budou moci byt hosudarstvenné dumě podány teprve po vánoč ních prázdninách. Hosudarstvenná duma bude zahájena již počátkem října. Přístavní úřad ve Vladivostoku zatčen. Hlavní mořsko-vojenský prokurátor v Petro- bradě přikázal, aby byl zatčen všechen přístavní úřad ve Vladivostoku a vydán tamějšímu vojen skému soudu. Zatčeni jsou: gen. m. Vladimi Loman, podpluk. Ivan Stoljarov, podpl. Alex Nejelov, podpl. Alex. Volokitin, koležští assesoli Jefim Zindovič a Jiři Michajlovský, podpor. Alexěj Vasiljev a měšťan Alex. Kozmin. Dále státní rada Vsevolod Michajlovský, koležský registrátor Nikolaj Kokorev, kap. Julian Danil čenko, měšťan Zikmund Tokařevský, koležský rada Fedor Terenťjev, inž. Petr Mikulin. O jaké provinění tu jde, nám rozeznat nelze, protože v příkaze zatý kacím jsou uvedeny holé paragrafy mořsko-vojenského ruského zá- kona.

Vladi Loman Stoljarov Nejelov Alex Zindovič Michajlovský Vasiljev Kokorev Julián Tokařevský Terenťjev Ing Mikulin Rusko Vladivostok Petra

7 article

Turecko a vystěhovalci z Bosny. Agenti uherské vyvlastňovací, banky pro Bosnu a Hareogovinu puatili mezi tamější moha- medány, držitele půdy, hlas, že Turecko jim dá zdarma větší pozemky, vystěhují-li se ze zemí, nyní zabraných. Mohamedáni uvěřili a chutě prodali své země, myslice, že jdou svému štěst vstříc; za staré pozemky stržili peníze a nové dostanou zdarma, získají tedy dvojnásob. Agenti lehkověrným agům i kraj označovali, kde je Turecko osadi: bude prý to ve Starém Srbsku, v okolí Skoplje. Agové se začali stěhovati, zejmena z kraje baňaluckého mnoho jich sedl na vějíčku. Ale když přišli do Skoplje, tamějsí turecké úřady nie o nich nechtěly vědět. Vy- stěhovalci, aby vůbec nezůstali bez přístřeší, musili se spokojiti, že byli naepáni do prázdných žalářních kob, kasárení a pod. Turecká vláda, již se úřady zatím dotázaly, odpověděla, že nikomu žádné pozemky neslibila a zkrátka, že se vystěhovalci stali obětí sprostého podvodu. Vystěhovalci varují své souvěrce v zabraných zemích, aby se nedali také tak hloupě napáliti a podali zemské vládě bosenské žádosť, aby je vrátila na pozemky, z kterých byli podvodně vylákáni.

Turecko Bosna Srbsko Skoplje

8 article

Japonsko chystá novou válku. Předevčířem bylo telegrafieky signalisováno. že »Novoje Vremě« bije na poplach, jakohy Japonsko činilo přípravy k nové válce s Ru- skem. Číslo to dnes došlo. Nebije na poplacl »Nov. Vremě«, redakce, nýbrž jehu vladivo- stocký dopisovatel, jenž oznamuje: V celém Japonsku se o jiném nemluví. než o nové válce s Ruskem. Všude se rozmno- žují vojska a shromažďují se ohromné zásoby střeliva a špíže. Na kvap se předělávají pošky ke střelbě patronami se špičatou kulí. Dělo- střelba se zimničným spěchem mění svou ma- teriaínou část. Vojska se úsilně cviči ve zbra- ních a konají manevry, jež se zůmyslně vodí za špatného, deštivého a mlhavého počasí také za tmavých, bezměsíčných noci. Japonsko prý má již dva vojenské říditelné větroplany, ale všechno o nich se chová v tajnosti. Že tyto přípravy směrují protř Rusku, vysvítá z toho, že Japonci v rozhovorech s cizinci, ni- koli však s Rusy, se vyslovují, že válku roku 1904—1905 považují za nedokončenou a že musejí Rusko zatlačiti od moře a spraviti si finance válečnou kontribucí, kterou Rosku nloži, až po druhé nad ním vylirají. Velké japonské frmy ve Vladivostoku jedna po druhé likviduji a majitelé ujíždějí do Japonska. Za to se Po- amursko hemží japonskými hauztrníky a řeme- slníky, kteří všechno své nosť s sebou mohou zmizeti za půl dne. Jimi Japonsko koná vojenské výzvědy. Bojím se — končí dopisovatel — aby již r. 1910 nepřinesl nám repetici r. 1904. Polo- žení zde jest už velmi napjaté. Caveant con- sulesl Z toho vidno, že věc jde do opravdy ze listy, které poplašnou zprávu »Nov. Vre- mene« přijímají s uštěpačným krčením nosu, dávají tím na jevo přání, aby i druhá válka zastala Rusko nepřipraveno.

Předevčíř Novoj Vrema Japonec Rus Japonsko Rusko Vladivostok

9 article

Socialistický sjezd v Lipsku Sjezd jednal v delší debatě páteční o zlep- šení a rozšíření dělnického pojištění. Návrhy v tom směru podané byly vesměs schváleny Největší část dne však zabrala debata a sice velice hlučná a živá, o oslavě májové. Ozvaly se tu hlasy, jež navrhovaly, aby dosavadn způsob oslavy byl změněn v ten způsob, že by omezena byla jen na prosté sehůze večerní bez porušení práce v závodech a továrnách. Hlasy ty ale byly ihned umlčeny, neboť vysloveno mi nění, že tak by květnová oslava úplně klesla na svém významu. Bylo tedy usneseno, ponechat květnovou oslavu v celém dosavadním rozsahu Návrh na zrušení norimberského usnesení — dle něhož každý dělník část mzdy své na 1. kvělen připadajíci, obdržl-li ji, má věnovati n fond pro dělníky, z práce pro květnovou oslav vyloučené, byl rovněž zamítnut. V koečné resoluci nařízeno organisacím zřizovati zvláštní komise pro oslavu májovou aby založeny byly zvláštní pokladny, pro pod poru vyloučených. Na podpory ty budou mit nárok jen odborně a politicky organisovaní děl- Návrhy předsednictva stran organisačníh řádu bylv přijaty bez rozsáhlé debaty. no

Lipsko

11 article

t Pokálený prapor francouzský. Rozhořčení nad odpornou profanaci, která byla spáchána u pěšího pluku v Maconu v ka- sárnách Duhesme, javi se ve francouzském tisku velmi ostře. Všeobecně se odsuzují rejdy anti. militaristů. Událost se stala po návratu pěšího pluku z manévrů. V pluku, jemuž. velel plu- kovník Rauch, bylo asi 800 záložníků, kterým toho večera hyla dána dovolená. Jeden z tř praporů pluku byl ukraden. Když nastal poplach. byl nalezen rozřezaný, pokálený u záchodu. Pra- pory měly být uloženy v bytě plukovníkově, ale byly dány do knihovny důstojnické. Plukovník Rauch pravil, že chtěl unaveným vojákům uše tříti dálší námahu a dovolil jim, že nemusili odnésti prapor do jeho bytu, 2 kilometry vzdá- leného. »Temps« kritisuje nepříznivě plukovníka jenž se chtěl jen zavděčiti vojákům, kteříse prý musí hýčkati, aby se v nich otlumil due antimilitaristický. Nečiní se výjimka ani s vy- znávači Hervěovými a spustlými lidmi. Ukraden praporu je po ukradení mitrailleusy novým do kladem neutěšených poměrů v armádě fran- eouzské. Německé listy škodolibě zaznamenávaj novou potupnou aféru, v níž vidi úpadek úety k tomu, co všechna vojska světa pokládají z nejsvětější.

Duhesme Rauch Macon

12 article

V Praze. 20 zárl.

Praha

13 article

Zahájeni kortesů ve Španělsku. Na usilovný nátlak liberální strany od- hodlala se spanělská vláda svolati kortesy do 15. října. Vládu Maurovu čeká těžký boj. Libe- rálové jdou tentokráte společně a republikány a chtějí se se svými požadavky obrátiti přímo na krále. Ve schůzi ministorské za předsedni- ctvi krále bylo rozhodnuto o svolání parla- mentu. Oposice nemůže se dočkati chvíle, kdy bude moci volati vládu k zodpovědnosti za poslední události. Maura prohlašuje, že nikdo netouží více nežlí on, aby mohl mluviti před zástupei národa. Vůdcové republikánské strany připravují manižest na krále Alfonsa a chtějí. aby též všichni liberálové podepsali tento projev. Vůdce liberální Moret chová se dosud zdrželivě a neučinil ještě o záměru nijaké vy- jádření. Zdá se, že váhá připojiti se k republi kánům. Ve schůzi obecní rady madridské chtěla republikánská menšina prosaditi resoluci. kterou se vyzývá vláda k opětnému za- vedení ústavních záruk. Předsedajie starosta zamítl návrh, poněvadž záležitost lež zcela mimo kompetenci obecní rady a pak ne- byla na jednacím pořadu. Po tomto prohlášen volali republikáni: »Ať žije svoboda !« Volán opakoval veliký dav shromážděný před radnicí

Maurův Libea Maur Alfonso Moret Španělsko

14 article

Manifest krále Jiřiko. Z Athén se oznamuje, že král řecký usta- novil vydati k národu poselství před novým svoláním sněmovny. Chce poukázati na poslední události a vytknouti úmysl všechny zlořády odstraniti energickou prací. Král vyloži ža od svého nastoupení na trůn dbal jeno blaho svého národa a o naprosté zachování ústavy. V posledních událostech vidí mocné hnuti, aby náležitou a zákonitou činnosti nastalo zlepšení poměrů. Vyslovuje naději, že úřady budou dbáti přání národa a vyjdou jemu vstříe aby ustaly nynější zmatky a nespokojenosti. V politických kruzíeh pochybují, zdali se naděje královy uskuteční. Ujišťuje se, že oproti optimismu vlády velká část důstojnictva h l e d nedůvěřivé do budouenosti a nevěři v úspěšnost práce sněmovní. Není nic známo o úmyslech Theotokistů. Přes odeslání deputace na Korfu k Theotokisovi je situnce nynější vět šiny velmi zmatená. Do sehůze svolané ke Kale goropulovi, přlpadnému nástupci Theotokisa, přišlo jen 18 poslanců. Strana ještě nesjednotila se o svém postupu v nastávajíeích důležitýeh úkolech.

Korf Theotokis Atény h l e d Kala

15 article

Ku popravě Roghia. Jak jsme již sdělili, byl Roghi ve Fezu na rozkaz sultána Muleje Hufida před očíma vlast ního haremu zastřelen. Roghi byla vlastně pře- zdívka marockého povstalce Omara Serhunia. kterýž od r. 1902 vydával se za staršího bratra sultánova, a jenž díky své zálibě pro jizdu na oslech, obdržel též přezdí ku Buhamara. Alge- cirasskou smlouvou a válečnou kampaní mez bývalým sultánem Abdul Azisem a nynějším Malejem Hafidem zatlačen byl do pozadí. Ale koncem minulého roku obnovil svoji akei proti sultánu, vláda jeho však, Francouzi mlčky trpěná. omezovala se na město Tasu a okolf. Počátkem března 1909 ohrožoval Fez. V srpnu podařilo se však vojevůdci sultánové Buštoví odbojníka zajmoutí i byl dopraven potom v klecí do Fezu a uvězněn v sultánové paláci. Mulej Hafid da pro Rogia udělati kosili, kteráž opatřena byl uvmitr ostrými hroty. Proti tomuto mučení poda protest francouzský zástupce, sultán ale na to z hněvu nad protestem tím, dal zajatce prostě popraviti. Napjatý poměr mezi sultánem a Fran- couzi bude tim zajisté jen přiostřen.

Roghia Hufid Omar Azis Francouz Fran Tas

16 article

O bývalém srbském následníku. Bývalý srbský následník jest velmi zajímavý zjev pro žurnály Srbům nepřátelské. Byv jim dlouh předmětem nenávisti, jest dnes oblíbeným předmě- tem všem, kteří chtějí ostouzeti Srbsko. Když nen co povídati o Srbsku, vyplní skandální kroniku bý valý následník, který propaguje nesvár, zatím co všichni kážou mír. Není divu, že za těchto okolnost v Srbsku mnoho lidí žádá důrazněji a důrazněji o jezd jeho do cižíny. Soudí, že to jediný prostředek zbaviti zemi skandálů bývalého následníka, Uznávajo ovšem, že to bude věc velmi nesnadná, jestliže s bývalý následník k tomu neodhodlá dobrovolně. Avšak jiní jsou opačného mínění. Domnívají se že by nebylo nesnadno přiměti Bývalého korunníh prince k odjezdu, kdyby se vláda na tom vážně roz hodla. Ani král, ani národ by nečinil překážek a n četní stoupenci princovi neznamenají mnoho. Al otázkou zůstává v tčchto kruzích, zda princův od jezd by skutečně odstranil skandály, jimiž vinou princovou Srbsko trpí? Tady aspoň když proved nějaký husarský kousek, lidě jsou shovívaví, patriar chální a konečně i zvyklí na princovy kousky. Ně jaký čás se protestuje, a pak se zabývá veřejno něcím jiným. Ale v cizině by to mohlo býti pová žlvč. Dejme tomu, že někoho ve Vídni zraní ostru hami, jský poprask! Zalknou ho, budou snad soudii a snad odsoudí A neodsoudí-li ho, jestliže ho v pou tech pošlou s četnickou stráží do Bělehradu, nebudo skandál ještě většír Proto v těchlo kruzích považují za lepší podr žeti prince v Srbsku místo ho nechat cestovati v ei- zině. Soudí také, že nebezpečenství, z jeho přítemno sti hrozící záležitostem země, jest přeháněno. V těch- to úvahách přičítají velkou důležilost faktu, že prin

Srba Al Srbsko Vídeň Bělehrad

17 article

Alexandr, nynčiší následník trůnu, se ujímá svýcl úkolů. Cesluje po zemi, ukazuje se lidu, který ho pří větivě vítá, zůčastňuje se národních slavností a sje zdů, takže si země zvyká viděti v něm skutečného následníka, což zmenšuje značně čáku bývaléhio ná- čelníka „na vrácení jeho práv“, A čím dál to půjde, tím více budou jeho chan se zmenšovat, poněvadž prine Alexandr jest povahy přizpůsohivé, jest roztomilý, ochotný, vědychtivý zajímá se o vše a od každého přijme poučení a — což pro zemi rovnosti, jako je Srbsko, jest velmi dů- ležito — jest velmi skrovný. Lidé s ním mohou tu díž promluviti a získati dobrý dojem z rozhovoru Naopak jeho bratr se nikde neukazuje tráví svůj řa rozmrzelý ra celý svět v družině mladých lidí, stejně výstředních jako on, jest prudký, hrubý, nezajín se o nic, neposlouchá nikoho, nechce se ničemu učiti tvrdě, že všechno ví a domnívá se, že jest nade vše- chny. Prine Alexandr má povahu horlivého studenta vždy miloval studium: jeho bratr naopak má povahu husarskou a nemiloval nikdy než tělesná cvičení. C mu získalo mnoho sympatií lidí, s nimiž se stýkal jest podle jejich vyprávění jeho dobré srdce. V jádře není zlý člověk, ale má hlavu trochu ztřeštěnou divokou povahu, která od něho odvrací všechny váž né lidi. Měl také výhodu, že se choval velmi útočně za krise bosensko-hercegovské, avšak to mu dnes škodl u lídí vážných, kdyžtě se vidí, že všechny na děje, jím živené, byly klamné, a obviňují jej take že klamal národ, anebo že klamal sama sebe, coa jest ovšem také vážná chyba člověka, který chce rí diti osudy země, šíře víru, že car mu slíbil všechn možné věci za jeho návštěvy v Rusku.

Alexandr Srbsko Rusko

18 article

Král sám jest churavý a celkem špatný řeční nemiluje česty a rozmluvy s lidem, takže všechn tuto část povinností královských nechává princi Al xandrovi. Ale v Srbsku popularita vládcova neb princova mnoho závisí na častých a srdečných sty cích, které má s obyvatelstvem. To také učinilo pe pularitu Obrenovičů a zejména krále Milana. Strany ho zavrhovaly, ale prostí lidě mluví o něm ještě dne s nadšením, jak prý znal všechny jejich příbuzné jak se u nich informoval. Jedna z příčin nepopulárno sti prince Alexondra pochází z toho, že vedl klášter ní život ve svém paláci a vyhýbal se massám. To l ké bylo na závadu populárnosti nové dynastie, ale při povaze prince Alexandra se to může změniti.

Al Obrenovič Milan Alexondra Srbsko

19 article

Jediným nebozpočenstvím, které hrozí z pobytu Bývalého následníka v zemi, jest jeho manie, stát se opět následníkem; při své bouřlivé a rerozvážné povaze může jíti až k nějzazším důsledkům. Zač bráti radu u státníků o konstituční ceně svých práv aby mohl žádati navrácení práva následnického dostal ode všech zápornou odpověď. Řekli mu do konce, že i kdyby princ Alexandr se vzdal násle nictví, že by tolo přešlo na prince Arsena, králov bratra, ale že on (princ Jiří) jest definitivně a na vždy vyloučen ze srbského trůnu. Bude pokračovat v tomto informování se. Ale při jeho povaze jest oba- va, že se uchýlí k osobnímu násilí. U dvora jsou ji sti, že princ Alexandr neustoupí a nevzdá se násled- nictví. A tu připouštějí dokonce možnost, že jeho bratr by ho mohl zabít. Doufnjí jenom, že nepůjd- tak daleko, jestliže nabude přesvědčení, že ani p smrti prince Alexandra by mu trůn nebyl vrácen Ale praví, že už tak často provedl v okamžitém zá chvatu zběsilosti věci, kterých nezamýšlel a kterých potom litoval, že není mnoho bezpečnosti ani v téte naději. To jest stav následnické otázky. Kdežto kruhy politické se neznepokojují mnoho, vědouce, že ne může rozpoulati vážnou agitaci v zemi, u dvoras obávají od jeho nezkrotné povahy všeho

Arsen Jiří

20 title

České studentstvo na slovanském

Český studentstvo

22 article

V Lublani, 18. září. Včerejší odpoledne jednání sjezdového bylo vě nováno práci menšinové a referáty i debata o nicl podaly doklad, s jak dobrým porozuměním i úspěchy akademická mládež slovinská pracuje pro svůj náro ohrožený nejen Němci, ale i Vlachy. „O národním obranném díle“ pojedna kol. JUC Bruněko, jenž pravil, že menšinová prá ce zakladá se na národnostní myšlence, která jest dnes všeobecným, kulturním a politickým faktorem Národnostní poj šel až do r. 1890 za státopráv ný neodvislost. Roku 1880 založil se ve Vidn „Deutscher Schulvercin“ a tím bylo dáno znamen ku podobné národní práci. Reterent skizzujo rozvo obranných organisncí u Čechů, Němců, Poláků, Chor vatů, Vlachů a Slovinců. Mluví o národně-politickér významu obranné práce, již přiznávají dnes témě všichni národové větší význam než široké politice Menšinovou prací třeba znemožniti assimilaci Slo

Němec Vlach Bruněko Čecho Polák Lublaň Deutscher Schulvercin Chor vat

23 article

vincě v jiho-šťyrskýchi městech a městysích a mez Vlachy. Faktická síla Slovinců je o 2—5%% větší než Němců, avšak to plus se nám ztratí, ježto nemám škol, ani jsme se o své menšiny, obzvlášť ve Štyr sku, valně nestarali. Schází nám obchodní podnika vost, schůzí nám však také ve velké míře hlavn zásada obranně práce: demokratické smýšlení. U náa jsou rozhodujícími momenty osobní zisk, prospěch stran atd. a proto nemáme teď ani jednu vše ná rodní obrannou organisaci, nehledě ani k tomu že u nás většina (klerikálové) národnost neuznávé jako hlavní princip. Třeba nám vypracovati všeobec- ný národní program, abychom mohli systematicky pracovati na emancipaci Slovinců zpod německéh nebo vlašského jha. (Bouřlivý souhlas.) Na to přednášel kol. inž. C. Mí ačkov šek „O statistickém problému Slovineů“ zajímavé svě vývody provázel řadou diagramů, jez znázorňovaly výsledky pilné práce referentovyn poli menšinovém. Přednášká jeho velmi dobře dopl ňovala výklady dřívějšího řečníka. Při debatě kol Hanzík naznačil principy menšinové práce. D Fettich důležitost blížicího se sčítání lidu, dr Rí bníkar na souvislost otázky dělnické a vystě hovalecké s otázkou menšinovou, učitel Beck upo zorňuje na důležitost národnostního katalogu a žádá studentstvo o podporu při jeho pořizování. Poton jednání sjezdové odročeno na následující dopoledne Sjezd slovinského národně-radikálního sťudentstv dle dosavadního průběhu i veliké účasti — má pře 500 účastníků — bude opravdu ve vývoji slovinskéh studenistva důležitou událostí.

Vlach Slovinec Ing Hanzík Fetti rí Beck

24 article

České studentstvo, z části již odpoledne z části po skončení odpoledního jednání sjezdovéh prohlíželo si v průvodu kolegů Slovinců a lublan ských Čechů město, při čemž zvlášlě navštiveny Zemské museum, divadlo a umělecká výstava, n večer pak se odebralo na koncert Slovinské FIlHiarmonie, který se konal ve velkém sále Národního domu. Jia dlouho před začátkem koncertu byl sál i přiléhajíe prostory přeplněny vybranou slovinskou společnost a českou kolonit, očekávající příchod českého stu dentstva, aby mohly je uvitati.

Slovinec Čecho Český studentstvo národní dom

25 article

České studenstvo mezi tím shromáždilo se přízemních restauračních místnostech Národního do mu, načež hromadně odebralo se do sálu. Na scho dišti již očekávaly je dámy, jež zasypaly je květy A sotva ozval se prvý pozdrav „Živio Češil“ zabu rácela bouře poflesku a zněly radostné i hlučné po zdravy českému studentstvu vstříc. Znovu a znovu burácí sálem nadšené volání teprve po několika minulách, když bosté zasedli kr připraveným pro ně stolům, utišíla se bouře nadše ní. Mocný dojem tohoto srdečného uvítání nevymiz účastníkům jistě nikdy z paměti. Laskaví hostitel jako náhradou, že nebylo popřáno jim českou mláde akademickou uvítati při vstupu do Bílé Lublaně možno-li, ještě s větším nadšením a ostentativnost učinili tak při jejím příchodu ve svůj střed a v pro slovech při tomto večeru dali výraz vší své radosti že možno jim dlíti několik hodin ve společnosti mlá- deže toho národa, jejž tak upřímně milují a ctí. Program večera byl vyplněn hudebními pro dukcemi Slovinské Filharmonie, jejíž umělecké vý kony odměňovány hojným polleskem a zvláště akkla mován kapelník Talich. Předseda výkonného v boru národně radikálního studentstva JUC. Koru uvílal přítemné, zvláště starostu Hribara a zástup městské rady.

Talich Hribar Lublaň slovinský filharmonie

26 article

Starosta Hribar srdečnými slovy pozdravi národně radikální studentstvo, jehož snahy vždy che podporovati, neboť radikalismus pro slovinský náro je nutný. Pak obrací se k českému studentstvu, jež jako starosta města s radostí vítá, neboť přicház v něm výkvět národa, v kterém Slovinci vidí star šího bratra, který má více zkušeností, svého učitele Mluví o přátelství česko-slovinském na poli politiky a praví: „Nikdy jsme neviděli většího přátelství mezi politickými skupinami, než mezi českou a slovinskou jež započalo r. 1866. Jest si jen přáti, aby přátelstv to potrvalo a proto buďte milí čeští přátelé s naším radikálními studenty dobrými přáteli a zůstaňte jim i až později vstoupíte v život.“ Pak vítá Srby Chorvaty i Bulhary; vzpominaje „velezrádného“ procesu záhřebského praví, že je přesvědčen, že jin jen budou utuženy styky srbsko-chorvatské, čemu přeje zdaru. (Bouřlivý souhlas.) Dr. Ribnikar měl včera pozdraviti milé č- ské hosty, ale nebylo jich zde. „Dnes teprv jste přišl a s nadšením tím větším jsme vás uvítali, chtějíce tak projeviti porozumění pro česko-slovinskou vzá jemnost, jejíž skvělým dokladem je vaše cesta n slovanský jih. Naší mládeži je třeba, aby chodila do vaší matičky Prany, aby mezi vámi přiučila s vaší pilnosti, rozhodnosti, radikalismu, aby zdoko- nalila se na poli národohospodářském, kde vy jste pro nás průkopníky.“ Vyzývá pak české studentstvo. aby i ono snažilo se poznati bratrský národ slovin ský, k čemu naskytá se příležitost prázdnínovým pobytem a cestováním ve slovinských krajích. Konč provoláním „Živili Češil“, jež celý sál na rá opakuje.

Hribar Srba Chorvat Bulhar doktor Ribnikar Prana

27 article

Místopředseda Svazu českoslovanského student stva inž. C. Hanzík jménem české výpravy vzda pak dík za skvělé uvítání i pohostění, za důkazy lá sky a slibuje stejnou láskou oplatiti bratrskému ná rodu slovinskému. Zve slovinské studentstvo, aby přišlo studovati do Prahy a nedalo se odvrátiti hla sy klerikálních listů. Děkuje pak všem, kdo jakkol přispěli ke skvělému přijetí českého studentstva. Na to ještě vystřídala se řada řečníků, mluví- cích o poměrech slovinských, načež po vyčerpán koncertního programu byly zpívány národní písně české i slovinské. České studentstvo též odevzdalo slovinskému jako čestný dar řadu českých knih předních českých autorů. Dnes (v sobotu) dopoledne pokračuje se ve sje zdu; na programu je „Jihoslovanská otázka“, Dnes odpoledne o 2. hodině odebralo se česke studentstvo v průvodu slovinských kolegů ku pom- níku slovinského básníka Prešerna, kde kol. Han- zík promluvil několik vřele procítěných slov o jeho významu jako buditele národního, načež položen k jeho soše vavřínový věnec a zapěna naše národní hymna „Kde domov můj?“ — Pak navštívena kan- celář Svazu pro povznesení návštěvy cízinců v Kra- jíně, kde hostě obdarováni četnými publikacemi, na- čež navštíven hrad. Večer je oslava 40letéhio trvání studentského spolku „Slovenia“, jež koná se v hotelu Tivoli a j účastní se delegáti českého studentstva, současn pak česká kolonie lublafská na počest českého stu- dentstva pořádá v Narodním domě „Český večer,

Ing Hanzík Praha Tivoli Prešerno Narodní dům

28 article

Lidové schůze před sněmem. Schůze strany národně-sociáln konala se včera večer ve velkém sále Národního domu na Král. Vinohradech s programem o zasedání sněmu král. českého a všeobecném právu hlasovacím do sněmu. Učastenství na schůzi bylo obrovské a veškeré místnosti sálu jakož i jeho galerie byly do posled- ního místečka hustě obsazeny. Jako řečníci mluvili za neustálého souhlasu shromáždění posl. K lo f áč posl. Choc, posl. dr. Šviha a posl. dr. H liňák, kteří líčili politické události před svoláním sněmu král. českého a zdůrazňovali požadavek, aby do sněmu bylo zavedeno všeobecné rovné právo hla- sovací. Resoluce nebyla přijata žádná. Za to poslanee Klofáč učinil na konec schůze resumé a za bouř- livého souhlasu shromáždění prohlásil, že sněm království čeakého nesmí zasedati, jakmile jen by se Němci pokusili v tom nejmenším ho obstruovali. Nežli sněm s obstrukcí, tak raději žádné zasedání! Ná sledky toho nechť si však Němci připočto sami! Schůze byla ukončena o 10. hodině a shro- máždění se za zpěvu národních písní rozešlo. i t ee

Král Choc doktor Šviha H liňák Klofáč Němec

29 article

Schůze strany sociálně-demokratické. S progra- mem „za všeobecné rovné právo hlasovací do sněmu českého“ pořádala včera večer strána sociálně-demo- kratická v Praze a předměstích deset schůzí, v nich po referátech poslanců stmny byla přijata následujíc resoluce: „Protestujeme s největším důrazem proti složení tohoto sněmu, junž všechna zemsk správa a zemské zákonodárství vloženo jest do ruko privilegovaných tříd, kdežto největší vrstva pracu- jícího lidu jest z účasti na správě zemské úplně vy- loučena, přes to, že již dnes jest nucena něsti nej- těžší břemena země. Prohlašujeme to přímo za po- tupu země a za největší skandál, že do dnes v nejpo kročilejší a nejprůmyslnější zemi tohoto soustátí nebylo a není otázkou volební opravy zemské do- posud ani hnuto a že Čechy, které by měly vždy krá- četi jiným zemím Rakouska v čele, jdou dnes na- opak i za zeměmi alpskými. Prohlašujeme, že po- tupný tento stav nebudeme déle klidně snášeti. Není dnes možno, by vedle říšského parlamentu, který volen je všeobecným právem hlasovacím, existoval foudálně-měštácký zemský sněm český, a to tím měně, víme-li, že od zemského sněmu českého jes odvislou i volební reforma obecní, a do veliké mír dnes i řádný postup prací v parlamentě říšském

Praha Čechy Rakousko

30 article

Vyzýváme veškeré ostatní občanstvo, by v zájmu českého sněmu, jeho vzkříšení a ozdravění postu- povalo s námi ve velikém zápasu o lepší lidov sněm český. Český sněm musí býti lidový, prolo prohlašujeme s veškerým důrazem, že v boji ne- ustaneme, dokud veliká idea svobody a demokraci nezvítězí i na českém sněmu a dokud i český sněm nebude postaven na lidové základy všeohecného rovného práva hlasovacího pro muže stejně ja- ko pro ženy. Nemohouce mluviti ve sněmu, jsme nuceni mluviti na schůzích a táborech a vyzývám veškeré strany sněmu českého, by neprodleně při- stoupily k tomu, co jest dnes lidovou nutností prvě- ho řádu, k lidové demokratické opravě zemskéh zřízení a zemského řádu volebního. To jest dne první a jediný úkol tohoto sněmu a dle toho bud také lid nad ním souditi Veřejná schůze politického spolku stáloprávně- pokrokového konala se včera večer v Konvikté bylo na ní pojednáno o státoprávní politice a úkolech sněmu král. českého. Promluvili pp. posl. dr. Bax a posl. dr. Sobotka. Ke konci schválena resoluc ve smyslu usnesení klubu státoprávně-pokrokového. jež bylo včera v listě našem uveřejněno.

doktor Bax Sobotka Konvikta

31 article Denní zprávy

Denní zprávy — K jmenování soudních úřadníků, včer uveřejněnému, přináší tisk německého kasina ho- řekání, tak jakoby německý národ byla potkala jedna z největších národních katastrof. » Prage Tagblatt« tvrdí, že jmenování, tentokráte po německým justičním ministrem, od. Slovanů tak nenáviděným Hochenburgrem provedená, ne- jsou o nic lepší, než všechna dřívější. Ačkoli prý soudcovský stav v Čechách beztoho vyka- zuje mnohem méně Němců než činí německý podíl obyvatelstva, nebyla Němcům při jmeno- vání dána přednost, nýbrž naopak opět povýšeno více Čechů než Němců, takže se procentní po- měr opětně ve prospěch Němců zhoršuje. Aby to dokázal, cituje »P. T.« z »N. Fr. Pressee odstavec, podle kteréhož prý Češi jsou opět ve značné výhodě, zvláště při jmenování ad personam v šesté třídě, ježto prý uznané utrakvisty mezi nově jmenovanými nelze k ostatním čítati (ll). Podle »Bohemie« znamená nové jmenování zle překvapení pro Němce. U zemského civilního soudu pražského jmenováni prý vesměs Češi vrchnimi soud. rady, ačkoli jedno z těch míst měl až dosud Němec: skrovná německá država doznala prý zase zřejmě patrného zkrácení, čehož sluší prý tím více litovati, že při tomto úřadu poměr českých a německých úřadníků neodpovidá nacionálnímu kliči. Také při zemském trestním soudu nic prý se nezmě- nilo na smutných poměrech, neboť mezi jme- novanými nenachází se ani jediný německý vrchní rada, nebo president senátu. Tyto nářky, že se německý paklíč nehodí do zámku, aby mohlo býti podle německé držební hrabivosti co nejvydatněji kořistěno, jsou věru charakteristické, ať jmenují orgány kasina i jen jediného radu

Němec Čecho Čech Čechy Slovan Bohemia Prag Tagblatt

32 article

Němce, jemuž se stala podle dosavadních norem při jmenování jedině závazných křívda! Ze všech těchto stížnosti vychází na jevo, že ně- mecká zpupnost stojí na stanovisku, podle kte- réhož německá národnost znamená v Rakousku prvorozenství, první kastu, které zvláště v ad- ministrativě státu náleží přednost. Německé úřadníky kvalifikuje kolébka, německý původ podle »Boh.« je tolik jako urozenost. Mluvi- už orgán kasina o tom, že místo soudního rady, na němž seděl do včerejška Němec, je na věky majetkem německým, potom přestává s ta- kovými názory řeč. Stanovisko německého tisku bylo by svou nadutostí jenom směšné, kdy- bychom zhoubnost jeho tak často nebyli pocltili na vlastním těle, neboť kde jen trochu lze, stává se německá formule vládní direktivou. Pokud tomu bylo při nedělním jmenování, při němž podle německého výpočtu mezi 40 vrch. rady jest pouze 14 Němců, kdežto mezi 5 dv. rady jsou 3 Němci, ukáže zevrubnější kritika letoš- ního povýšení v stavu soudcovském v Čechách. Co nejdřive dojde k jmenování v sedmé a osmé třídě hodnostní a to bývá vždy hřbitovem če- ských nadějí a postupních práv ve prospěch ně- mecký! — Šlvaní proti »První pražské zaručovac bance«. Liberecký orgán něm. kraj. ministerstva láteři, že zakládání nových českých bank nemá konce a nejtěžším střelivem pálí do nové »První pražské zaručovací banky«, poněvadž její jed- nací řečí jest čoština. Při tom vytýká, že nová banka ke svým účelům snaží se získati ně- mecký kapitál, což prý jest ukrádáním něme- ekého dědictví se slovanské strany, po dvace let provozované. Stanovy nové banky nesledují prý jiného účelu, než německého advokáta ůskočným způsobem poškozovati, neboť bant

Němec Šlvaný Rakousko Čechy zaručovac banka zaručovací banka nový banka Němec