Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX.

2

a ůvobl-

3

V Praze, v úterý 21. záři 1909.

Praha

4

lv ždmbo l vee

5

on mlnsdni sbenentinu s lismlj

6

vsr nbe

7

žn5iln

8

Číslo 284

9 article

Na ranní avečerní liaty předpláci se- V Praze v administracir na měsic. . . . . . 2 K na čtvyt lnta . . . . 6 K —k s dvojí donáškoua na měslo, . . na čtvrt lota . . . . 7 k en ve flišlkách: na měsia. . . . . . 2 K 30h Poštou na mi ne čtvrt ieta : . ! . 9 K o s dvoji zásilkoe na měsie. na čtvrt ' iet ta V den zahájení sněmu českého. Dnes shromažďuje se téměř po roee opět sněm českého království, leč do té chvíle není zhola žádné jistoty, nechá li ho vzpurná německá menšina klidně rokovat i jen po dva dni! Včerejší neděle sjeli se němečtí poslanci téměř plným počtem i se svým ministrem krajanem Schreinerem k rozhodné poradě do pražského německého kasina. Byli blahověrní ve Vídni i v Praze. kteří hleděli této poradě s trochou naděje vstříc. Ve Vídni byl to jistě ministerský předseda bar. Bienerth, v Praze snad místo- držitel hr. Coudenhove a možno i zemský maršálek princ Lobkovic. Na čem naděje jejich vlastně se zakládaly? Zda na relacích c. k. okresních hejtmanů ze zněmčených okresů, kterak prý v německém lidu poslední dobou nálada uliraoposiční značně potuchla, nebo na tom, že přicházely prý z německého venkova i z německých měst v posledníc měsících deputace k německým přísedícím zemského výboru (Eppingrovi i Werunskému), žádající, aby se již na sněmu zemském pro jejich potřeby a zájmy něco podniklo? Ne- víme. Rovněž nelze nám posouditi, jak da- lece padala na váhu pověst, kterak prý ně- meckým radikálům velice velmi na tom zá- leží, aby viděli v zemském výboru zasedati svého kandidáta red. Pachra na místě dra. Werunského i aby dostalo se jim též míst v ředitelství zemské a hypoteční banky.

Schreiner Bienerth Coudenhove Lobkovic Werunski Praha Vídeň

10 article

Ale spoleháno-li na tyto interessy místní. nebo na tyto ambice osobní, tož naděje v ně kladené notně byly otřeseny v předvečer sjezdu německých poslanců vášni vým obstrukčním pronunciamentem Tittova »Volksratu«, společné kan- celáře německých měst a ústředny německých okresů v Čechách. kteréž »tlumočilo smýšlení a přesvědčení ně- meckého lidu« zemským poslancům něme ckým těmito poltronskými skřeky: »Němei v Čechách mají do syta neustálého od- strkování a znásilňování svéh českou sněmovní většinou. Jsou připraveni a odhodláni vyraziti konečně z postavení obranného a přejíti k útoku až do vy dobytí svých dobře zdůvodněných práv. Ježto pak poslední měsíce na politické situac praničeho nezměnily, njerozumě by německý lid tomu, kdyby němečtí poslanci zemští dopustili čii nino st sněmu českého a byť třeba jen k ustavení sněmu čelící. Podepsané tři korporace, za nimiž stojí převážná část německého obyvatelstva Čech, vyslovují ně meckým poslancům svou plnou důvěru v pře svědčení, že na svém kdys jedno- myslném usnesení setrvají.« — Nuže pod svěžím dojmem tohoto de- magogicky řinčícího pronunciamenta »Volks ratu« a spol. usnesli se včera v Praze ro- kující poslanci němečtí jednomyslně na této na pohled zásadně radikálně n alí čené, avšak ve skutečnosti pro- stě vyděračské resolulci: »Politické položení Němců v Čechách, kteréž vedlo v loňském zasedání s nutno- stí k obstrukci, nestalo se od té doby lep ším, naopak zhoršilo se. Svaz německých zemských poslanců prohlašuje dnes v plne jednomyslnosti, že není žadné pří- činy, aby upustil od obstrukce. třeba jenom i za účelem vykonání voleb do zemského výboru a do komisí zemského sněmu. Následkem toho ne z ůča stn í se

Němec Čechy Praha

11 article

ata onů do

12 article

němečtí poslanci v první schůzi zemského sněmu volby verifikátorů a ustavení kurií. Pro další taktiku jejich rozho dujícím bude výsledek konfe rence předsedů, na den 21. září 1909 stanovené.« Nazýváme resoluci tu manévrem sproste vyděračské politiky. Napřed hrozí zá sadně další obstrukcí, poněvadž prý se veškera politická situace pro Němce od loňska, kdy se jim oposice stala nutností(l) v ničem nezlepšila naopak zhoršilal Je to sice u činěná, prostě z »Volks ratovského« pronunciamenta opsaná lež ale když ji jednou svaz německých poslaneů tak rázně do světa vykřik! — znamená pak hned na to závěrečný ten kotrmelec: »Pro další taktické počínání naše bude rozhodujícím výsledek konference předsedů dne 21. září.« To znamená prostě a jasně, že pánové doufají přes noc a den české a kon- servativně velkostatkářské po- slance svým obstrukčním bubnem tak ustrašit, aby jim dnes odpoledne na schůzi předsedův všech sněmovních stran málo- myslně a schlípeně nabídli výkupně za jejich odstoupení od ob strukce.... V čem pak výkupné to má záležeti zřetelně vysvítá z referátů německých listův o včerejší oné schůzi obstrukčníkův německých a zejména z projevu německého Leglera jejž učinil dle »Bohemie« jedva ze schůze vyšel. Jak jsme již dotkli, zúčastnil se one schůze též německý ministr - krajan dr.

Němec Bohemia

13 article

Schreiner, aby německým poslancům sdělil a vysvětlil obsah celého rej- stříku vládních předloh, jež vláda Bienerthova dnes sněmu českému s garniturou hraběte Coudenhova podá, předloh, které vesměs jsou ušity na tělo německých tužeb, poža- davků a choutek rozdvojnýcha na úkor národa našeho i jednoty vlasti naší. Naši poslanci doposud o obsahu těch předloh nebyli úřadně zpraveni, ani mi- nistrem krajanem drem. Žačkem, ani drem. Brálem, ani kým jiným. Znají jej toliko jako my pouze z kusých zpráv německého vídeň- ského tisku. Nieměně poroučejí nám Němci svou resolucí, aby předsedove našich sněmovních klubů již na dnešní konferenci závazně jim řekli, že jsou ochotni tyto před- lohy vlády Bienerthovy ihned projednat, a sice výbradně je tyto předlohy a žádné jiné, »Na tom musíme my Něme nezvratně (unbedingte) trvatie prohlásil jejich mluvčí Legler včera; »ab tyto předlohy, kteréž obsahuj naše nejdůležitější požadavky. byly projednány ihned a jedině (sso- fort und allein!«). Nestane-li se tak, potom nelze nám také za žadný ch okolností umožniti klidné jed- nání sněmu.« — Tudy na nás! Nikoliv o spravedlivých požadavcích českého národa, nikoliv o neod- kladných potřebách vlasti, alébrž pouzea jedině o německých požadavcích, ztlumočených v předlohách v lády Bienerthovy máme úslužně ihne na sněmu českém jednat a předem Němcům příznivé vyřízení jejich zaslíbit — sice rozbijou sněm opět ihned svým neodlo- ženým kyjem obstrükčním.

Schreiner Bienerthův Coudenhove Němec Legler

14 article

»Teprv na úterní konferenci předsedův rozhodne se o životě neb smrti českého sněmu. Tu musí Češi a konservativní velko- statkáři říci buď »ano« neb »ne!«, vykládá »Neue Freie« smysl včerejší resoluce svazu německých obstrukčníkův. Holé, nej drzejší vyděračství politické, jakého kdy uzřel svět. — Nuže, k útěše veškeré naší vlastenecké veřejnosti zaznamenáváme prohlášení svazu všech našich poslanců národních, že jsou svorni a sjednoceni o svém obran- ném postupu naproti tomuto útoku něme ckých protivníkův a nezvratně odhod- láni nevyplatiti Němcům za jich odstoupení od obstrukce na- prosto žádněho výkupného. Pohříchu stanoví Schmerlingův jednací řád sněmovní, že všeliké předlohy vládní musejí býti přikázány nějaké komisi sně- movní, ale nepřikazuje nikde ž ád- nou pilnost jejich projednán přede všemi jinými návrhy, jak Němci chtějí. Nepodvolí se tedy bohda dnes před- sedové našich sněmovních stran zpupnému diktátu německému, ale dokážou zajisté dů- razně potřebu a pilnost velikých potřeb vlasti a dávných, stále odstrkovaných spra- vedlivých požadavků českého ná- roda! —

Čech Neue Frei Němec Schmerlingův svaz německý obstrukčníkův

15 article Porady a usnesení v předvečel sněmovního zasedání.

Porady a usnesení v předvečel sněmovního zasedání. Svaz klubů českých poslaneů na sněmu zemském král. českého konal za přítomnosti poslanců dra. Baxy, Dro- řáka, Hybše, Choce, dra. Körnera, dra. Srba dra. Škardy poradu, na které učiněno dohodnutI, postupovati na sněmu jako za loňského zasedání spo- lečně Zároveň usnesena taktika pro první schůze sněmovnl. Klub českých poslanců národní strany svobodomyslně na sněmu král. českého konal schůzi dne 20 t. m. za předsednictví posl. dra. Václava Škardy Předseda podal obšírnou zprávu o účaslen- ství členů klubu na rozhovoru s ministerským předsedou Bienerthem, jakož i o posavadnlel jednáních v parlamentní komisi klubu zemských poslanců nár. strany svobodomyslné i ve spo- lečné parlamentní komisi svazu. Zpráva tato jednomyslně v zata n vědomí a rovněž jednomyslně s ch vá- len postup členů klubu při rozhovoreeh s ministerským předsedou, zejmena stanovisko nedávati nižádným způsobem něja- kého výkupného Němcům za odstou- pení od obstrukce. — Usneseno n tomto stanovisku i na dále setrvali Předseda věnoval posmrtnou vzpomínku zesnulým členům klubu zemskému a říš. posl dru. ing. Janu Kafianovi a zem. posl. stavitel Čeňku Tieblovi. Dále oznámil, že během roku resignovali na zemský mandát poslsnci Vilém Jareš, velknobchodník v Plzni a cis. rada velko- obchodník Leo Bondy v Praze. Přivital pak do schůze dostavivšího se nově zvoleného poslance za obchodní komoru českobudějovickou, Josefe Brdlika. — Posl. Čipera žádá dovolenou po čas zasedání nynějšího pro nemoc. Příšti sehůze klubu stanoví se na 21. t. m na 11. hod. dopol. v místnostech klubu ve sněmovně.

Baxa Dro Hybš Choc Körner Srba Škarda Bienerth Němec doktor Ing Kafian Tiebl Jareš Bond Brdlik Posl Čipera Plzeň Praha svaz klub český

16 article

Usnesení klubu konservativních velkostatkářů. Klub konservativních velkostatkářů vyslyše ve schůzi své včera konané zprávu svých zá- slupeů o poradách u ministerského před sedy vzal ji na vědomi. Zároveň se usnesl setrvat při svém známém programu, a to na základě dokonalého uhájení jednoty království českého, jakož i na základě rovnoprávno st obou národností. Současně prohlásil, že chce se přiči niti se všech sil, aby sněm mohl práce své vykonávati a se vším důrazemse přičiňovati, aby zjednáno bylo dor oz- uměni obou národnosti. V delší diskusi vza klub na vědomí, že se jeden člen jeho zúčastní porad parlamentní komise národní strany svobo domyslné a české strany agrární, a příjal návrh. aby klub zůstal neustále ve styku s ostat ními stranami český mi. Klub českých poslanců národní strany svobodomyslně na sněmu království českého koná schůzi dnes dne 21. t. m. o 11. hod dopol. v budově sněmovní.

17 article Cesky sněm.

Cesky sněm. z Vídně, 20. září. Zprávy, došlé dnes z Prahy o jednání ně- meckých poslanců zemských, učinily zde silný, velmi nepříznivý a tísnivý dojem, který se nikterak netají. Jedině „Vaterland“ má od- vahu samostatného soudu, který vyznívá v ten rozum, že Němci z království českého svým po- stupem ohrožují existenci kabinetu Biener- thova. Nevíme, jak bar. Bienerth soud o Němcích, ale myslímo, že jest chováním jejich zklamán. Čekal něco jinéhol Nyní vidí, že Němci v Praze jednají ji- nak, nežli ve Vídni a že vůči němu stejně osvědčují se nevděčnými, jakými se ukázal vůči každé vládě. Co zakusili před ním obě vlády Auerspergovy, co vláda Körbrova, to zakouš nyní také bar. Bienerlh. Němcům dělat může, co chce, nikdy se jim neza- vděčí, nikdy si jich nezajistí, nikdy si je ne zabezpečí pro nějakou klidnou akci Bar. Bienerih exponoval se pro Němce mno- hem více, nežli kterýkoliv kabinet v poslednieh 30 letech a Němci se mu za to v Praze odvdě- čili tak, že bar. Bienerth jest dnes ůpl ně v nejistotách o tom, zdali sněm krá- lovstvi českého bude dělným, čili nic. O toms však zajisté bar. Dienerth neklame, že na del nosti českého sněmu závisí více než dělnost říšské rady.

Němec Biener Bienerth Auerspergův Körbrův Vídeň Praha

18 article

„N. T. P.“ komanduje na čelném místě — Čechyl V zejtřejší konferenci předse- dů klubovních budou prý postaven před otázku, zdali chtějí dáti potřebné z áru ky smírného rezkladu s Němci o zcel určitých návrzích (rozuměj požadavcích) obsažených ve známém návrhu Frenglově a zdali dají garancie, že stesky německého lid v Čechách budou vyřízeny opravdu a s prakti ckými výslečky. irůdos s pe „N. F. P.“ podřekla se a prozradila, že Němci na cestě z Vídně do Prahy opustili svou taktiku a patrně také sliby, jež bar. Bienerthovi dali. rěn Praví totiž: „Cesta k míru, která, jak sezdálo, sle otevřela, jest s o tiv schůdnou. Důležité úvahy o prospěšnosti dati se touto cestou, vedly politiku německých poslanců ve Vídni. Ale v Praze věje drs- nější vítr a tam Čechové v konferene předsedů klubovních musí prohlási

Němec Bienerth Čecho Čechy Vídeň Praha

19 article

te ovoi se ote jient V drobném prodejii ranní čislo o sobě . . za Sh večerni . . . . . . . za 4h Ve Bliálkách na venkově ranní čislo . . . . . . . 10h večerní . . . . . . . . 5h nseráts plalí se hotově napřed- Předplscani a inserty příjímá administrace v Marlanské ul., 5. Tazm nacházejí se těž redakče. Uskárna a expedice „Národních Listů- Rukopiny se Dovracsjl.

Marlanský ulice

20 article

ano, nebo ne. Budoucnost zemského sněmu bude rozhodnuta na konfeřenci té. Naděje na ustavení sněmu jsou však skrovny.

21 article Politické zprávy domáci.

Politické zprávy domáci. V Praze, 20. září. (Zemské sně my.) V úterý 21. t. m. shromáždí se sněmy č eský, moravský, hornorakouský a koru- tanský; ve čtvrtek dne 23. t. m. má prvou schůzi sněm kraňský. Budou tedy zasedati všochny zemské sněmy až na bukovinský, který ještě nebyl svolán, a na tyrolský, který letos svolán nebude. Ve Slezsku započínají dnes nové sněmovní volby, v Gorici započnou 26. t. m. Slezský a gorický sněm mohou býti svo- lány až po volbách v říjnu. V Praze, 20. září. (Uherská kris e.) Dr. Wekerle, jenž se vrátil z Pešti opět do Vídně, bude panovníkem přijat ve slyšení zejtra, v úterý, aby přednesl svůj nový plán na rozře- šení uherské krise. Jeden z pešťských ponděl- níků otiskl dnes domnělý panovníků výrok o krisi. Při posledním slyšení pa- novník řekl prý dru. Wekerlovi: „O tom, že bych povolil samostatnou banku, nemůže býti řeči. Ale byl mně z jedné strany učiněn návrh, že by Uhry povolily annekční zákon a zvýšené požadavky na vojenské potřeby, začež bychj poskytl v nějaké formě náhradu v diplomatickém zastoupení a v některých koncessích v oboru vojenském.“ Dr. Wekerle prý odvětil, že ne- bude možno situaci vyjasniti, nebude-li zabez- pečena samoslatná banka. Na to panovník: „Na hlédnete, že nemohu jednati jinak, neboť jsem také císařem rakouským.“ Dr. Wekerle sdělil prý tento panovníkův výrok Justhovi.

doktor Wekerle Uher Justh Praha Slezsko Gorica Pešť Vídeň

22 article

Ze skupiny Justhovy zaznamenává se jak smířlivější obrat. V jednem pešťském týdenní- ku píše nejmenovaný vynikající člen Justhovy skupiny: Poněvadž z dobře zpravené strany se proslýchá, že ve Vídní se celkem nevzpírají proi nějakým vojenským ústupkům, ale trvají na bankovní pospolitosti, Justhova skupina zaujala proti tomuto způsobu řešení krise následujíeí stanovisko: Skupina jest ochotna začit projed návat přiměřeně změněný. Andrássův návrh vo lební opravy, avšak jen v lom případě, když vlá- da dá závazný slib, že bude činiti nutné přípravy ke zřízení samostatné banky. Bankevní skupína přijímá důvod, že nynější uherský sněm nedoka- zuje náležitě jasně, že také většina voličů je pro samostatnou banku. Jest tedy ochotna souhla- siti, aby o bankovní otázce rozhodl nikoli ny- nější, nýbrž teprve nový parlament, jenž má býti zvolen. Kdyby však vláda nemohla dáti ni- jakého závazného slibu stran příprav k samostatně bance, pak by bankovní skupina nebyla s to, aby následovala za Košutem jako vůdcem, když by nemohl zastupovati její stanovisko v ban- kovní otázce.

Justhův Andrássův Košut Vídeň

23 article

V Praze, 20. září. (Sněmovní volb ve Slezsku.) K dnešním volbám venkovských obcí ve Slezsku vydána společná kandidátní li- stína Národní rady české, českého starostenské- ho sboru, polské strany národní a polské strany katolické. V listině té se navrhují za českou skupinu opavskou dr. F. Stratil, advokát v Opa- vě, a Rud. Gudrich, říd. uč. v Raduní; za českou skupinu frýdeckou Jan Poppe, starosta v Pol. Ostravě. Sěítacímí kandidáty v Opavě jsou prof. Václ. Hauer a rod. Václ. Hank. V polské skupině těšínské je kandidátem dr. Jan Michejda, adv. v Těšíně, a Fr. Halfar, starosta v Porembě; ve skupině bílské P. J. Londzin. Na Frýdecku vystupují také samo- statní kandídáti Fr. Zika a Jos. Adámek. 1ale V Praze, 20. záři. (Nové školy v Tě- šinsk u.) Kromě českého a polského reálného

doktor F Stratil Gudrich Popp profesor Václ Hauer Hank Michejda Halfar P J Londzin Zika Jos Adámek Praha Slezsko Raduň Pola . Ostrava Opava Těšín Francie Frýdecko

24 title

FEUILLETON.

25 article

pe rvie lnnamntni Leonid Andrejev. Cynik, pornograf! — Takovými názvy trak tován byl mladý spisovatel ruský, L. Andrejev když r. 1902 uveřejnil své vzrušující povídky Bezdna a V tumaně. Reprodukovati obsal obou povídek, jichž předmětem je palčivá otáz ka pohlavní, není radno, z té jednoduché pří činy, že Androjev i nejchoulostivější věci velm delikátně vypravuje a nikde nepřekročil meze slušnosti. Nelze téměř ani slova přidati ani vy nechati z jeho ličení Proto větší snad pohor šení u obecenstva vzbuzovaly neobratné repro- dukce v referátech, nežli povídky samy. V časopisech vznikl tehdy spor o Andrejeva A ku podivu — nejvíce bylo přívrženců mez mládeží ženskou. Nebyla tedy pohoršena. Jia z toho, že Andrejev rozvířil klidnou hladinu li- terárního života a rozněcoval spory, bylo zřejmo. že přináší něco nevého, odlišného od běžných názorů. Novým a přokvapujícím byl jmenovite protest proti dosavadnímu racionalistickému po- jimání a měření života. „Natahujete život na skřipec logických pravidel, měříte jej důvody rozumovými, ale zapomináte při tom na činitele veleduležifého — na silu instinktu, přirozeněho pudu, který v člověku neviditelně působí a jest často při jednání jeho mnohém moenější, než lidský intelekt!“ Takový asi hlas výstražný vy zníval z obou přiběhů. A že te bylo slovo v čas potvrzuje mimo jiné D. Filosofov: „Námje nutné obrození ideové. Na tom závisí naše bu- doucnost. Položivše všecku svou naději na in- telekt, zapomněli jsme na protikladnou sílu, na silu instinktu, a ta zapomenutá síla krutě se nám pomstila. Přeslovutný, inteligentský „realism“ ukázal se sněním velice nereálním a možná, že jest to nejstrašnější a nejvýznamnější výsledek přelomu ruského života, který proživáme.“ ke

Andrejev L Andrejev Bezdno Jius

26 article

oslšen star one mniei Život není „dílo vlastní duše“, není resul- tát rozumem řízených a uvědomělých příčin. nýbrž spíše „mrtvá nůše“, s kterou střečkuj neviditelné a neznámé síly: toto přesvědčení. přikře odporující zásadám, v něž věřila positi- vismu slepě oddaná inteligence, jest význačným a originálním rysem spisovatelské fysiognomie L. Andrejeva. S tímto mračným a pessimistickým pohlodem na život, který připomíná fatalism starověkých národů, vystoupil Andrejev hned na počátku. Když r. 1901 vyšla první sbírka jeho drobných povídek, známý kritik N. K. Michaj- lovskij případně ji nazval „knihou o životu a smrti“, neboť bázeň před životem a bázeň před smrtí je základním motivem příběhů tam vylí- čených. U rekův Andrejevových nejen smrt, ný- brž i život vzbuzuje úžas a strach; život tak jako smrt jsou jim zjevy stejně osudné a kruté. Působe- ním slepé, rovnodušné síly člověk se rodí a táž tajemná síla, v níž nelze hledati ani rozumu, ani spravedlnosti, vrhá ho v objetí tajemné smrti. „Kruh železného předurčení“ je podle mínění spisovatelova nejvyšším pánem nad ži- votem a smrtí.5

L Andrejev Andrejev Michaj

27 article

Čtouce historie Andrejevovy prožíváme do- jem, že to, čeho jsme si vědomi, co bezpro- středně vidíme a chápeme, není skutečný život, nýbrž že pod tímto povrchem působí síly jiné, tajemné a irracionální, proti nimž všecko úsil rozumu a vůle je bezmocné a na nichž vlastně záleží štěstí, spokojenost, svoboda, ano i sama existence člověka. „Odkud můžeme vědět, ee se děje ve skutečnosti? Může být, tam, čert v co, v té skutečnosti. A není žádné skutečnosti. jest jen očividnost,“ praví Aleksěj Semenovič v povídce Pervyj gonorar. Člověk by rád poznal pravou a vlastní skutečnost, ale o pří- krou, neproniknutelnou stěnu odráží se bezmoc- ně veškerá snaha. V symbolické povidce Stěna celý houf lidí malomocenstvím stížených zoufale se snaží přelézti stěnu, která je tísní v úzkém prostoru pustého, dusného a otráveného života. „Časem se zdálo“ — vypravuje Andrejev — „že stěna konečně ustupuje náporu množství ne- přátel, tíhnoucích proti ní, kolébá se a kolísá Ale zdálo se to pouze a malomocný rázem se o tom přesvědčil. A tehdy začal prositi druhů Nechť tedy stěna stojí, ale zdaž každý trup není slupněm k vrcholu? Nás mnoho a život náš pro- tivný. Pokryjeme zemi trupy, na trupy nakup se trupy nové a tak dojdeme k vrcholu. A zů- stane-li třeba jediný z nás, on uvidí nový světí — S veselou nadějí se ohlédl, uviděl však pouh hřbety, rovnodušné, tučné, unaveně. — Bratří — prosil. — Bratří. Avšak hlas jeho byl hnus- ný, dech jeho zapáchal a nikdo ho nechtěl sly- šeti — malomocného, protože věděli, že za stě nou — ničeho není.

Andrejevův Andrejev Pervyj gonorar

28 article

Tvrdá stěna zakrývá nejen tajemství života také mezi lidmi vyrůstají stěny, které je osamo- cují a bräní, aby pochopil druh druha. „Každý člověk,“ praví astronom Sergěj Nikolajevič v dramatě K zvězdam, „přemýšlí toliko o svém životě, o své smrti — a proto je mu těžko žít a nudno jako bleše, zabloudivší v hrob- ce.“ V povídce Molčanije rodiče upadají v smrtelný úžas, nemohouce vyzvěděti tajemstvi své dcery, jež vrátivši se z Petrohradu vrhla se pod kola vlaku. V temnou dálku odnáší mladý Barsukov (v povídce V temnuju dal) pravdu. kterou našel a úzkostlivě skrýval. V povídce U okna malý úřadník Andrej Nikolajevič, je- muž soudruzí výsměšně říkali „Susli-Mysli“ z bázně před životem úmyslně se straní lidí „Avšak“ — vypravuje spisovatel, „v tvrziA Nikolajevičem vytvořené, kde si odsedával život. jest slabé jedno místo a pouze on sám zná ta- jemneu branku, kudy neočekávaně zjevují se nepřátelé. On je jist před vpádem lidí, avšak do těch dob nic nemohl poříditi s myšlenkami.

Barsukov Nikolajevič Susle Petrohrad Sergěj Nikolajevič

29 article

Ony přicházejí, odsunují stěny, snímají strop vrhají A. Nikolajeviče pod zachmuřené nebe. doprostřed nekonečného, odevšad otevřeného náměstí, kde se mní býti středem světa a kde je mu — zlo a nesnesitelně.“ Andrej Nikolaje- vič, člověk chudý duchem, aspoň trpělivě snáší tuto zlobu a nesnesilelnost života, za to Sergěj Petrovič (v povídce stejnojmenné), srovnávaj svůj pustý a šerý život s jasným ideálem na člověka, silného, šťastného a svobodného, jnl jej líčí Niotzsche, po dlouhém boji duševním s otráví, než by žil životem prázdným a zbyteč ným. Směrodatný je proň výrok Zarathustry „Neudá-li se ti život, požírá-li jedovatý čer tvé srdce, věz, že udá se smrt.“ Dojem ješte hlubši než tato tragická historie zbytečného člo- věka budí prostý příběh, vypravovaný v drobn črtě A ngeloček. Saša, synek zehudlého a osu- dem zlomeného člověka, vyprosil si v zámožné rodině, kam byl pozván, z vánočního stromku voskovou figurku andělička. Starému, churavé- mu otci figurka připomínala lásku milované na vždy ztracené bytosti a celý onen skvělý svět. v kterém za mládí žil a z něhož byl pro chu- dobu vyloučen... Sašovi otvíral se zase př pohledu na andělíčka nový, neznámý život a ta- jemné tuchy plnily jeho duši. Dlouho do noei bděli oba — otec i syn — v extasi nad zářícím zjevem. Před spaním pověsili figurku nad kamna aby ji měli stále na očích, a usnuli sladkým spánkem. V noci teplem, sálajícím z kamen, vo- sková figurka roztála a proměnila se v beztvár- nou hmolu...l. Bol ohou zklamaných bytostí spisovatel úmyslně nevyličuje.

A Nikolajevič Andrej Nikolaj Petrovič Zarathustra Saša Bol

30 article

Život je smutný a krutý; rekové povídek Andrejevových nejednou volí raději smrt nežli dalsí život. Ale tím nemizí bázeň před smrtia nezmenšuje se surová krutost její. Dokladem jsou zvláště příběhy v povídkách Bolšo šlem, Žili — byli, Na rěkě a j. Bylo zřejmo, že Andrejev v důsledku svého názoru nemohl se vyhnouti otázce nad jiné dů- ležité — o Bohu a víře. Učinil to nejdříve v delší povidce Žizň Vasilija Fivojska- go. Nad celým životem duchovního Vasilije vznášel se surový a záhadný osud. Jakoby byl proklet nevědomým prokletím, od mládí nes těžké břímě starostí, nemocí a hoře a nikdy ne- zacelily se v jeho srdci krvavé rány. Utopil se mu jediný syn, z žalu a zoufalství žena jeho se oddala pití a v opilosti počavší porodila idiota který šiřil v cclém domě úžas a hrůzu. Za ne přítomnosti Vasiljovy vznikl v domě požár, při němž shořelo vše i žena Vasiljova, toliko idiot zůstai. Při všem neštěstí neztrácel Vasilij dů- věry v boha. Věřil s hloubkou a vášní zoufal- ství, které přecházelo v choromyslnost. A čim více rostla choromyslnost, tím silnější byla jeho víra a tím vášnivěji opakoval: „Věřím, Hospo- dine! Věrím!“ Domníval se, že víra jeho pro- niká nebesa a dovede tvořiti divy. Když kdysi pochovával nebožtíka, naklonil se nad rakeva v náboženském vytržení volal: „Vstaň!“ Ale mrtvý nevstal; vypadl jen z rakve, kterou zmítnl šílený Vasílij. V úžase rozprchli se účastníci pohřbu a zklamaný Vasilij běžel v širé pole a za ním z bouřlivých mračen jako z ohnivého, válejícího se chaosu zazníval ohromný, hro- mový chechtot a třesk a křiky divokého veseli .

Andrejevův Andrejev Vasilij Žizň Vasilija Fivojskogo

31 article

Otázka víry nepřestala od té doby Andre- jeva zajímati. Dramata jeho s thematy časovými (K zvězdam, Savoa, Žizň čelověka) a novější povídky (Inda Iskariot, Tma) prosyceny jsou ideami revolučními, ale dotý- kají se nejen problémů sociálních, nýbrž i ná- boženských. Vývody spisovatelovy nejsou tak zajímavy svou positivní stránkou jako negativní, ukazujíce, k jakým absurdním důsledkům vede atheism a mystický anarchism, rozšířený v obe- censtvu ruském. Jak D. Merežkovskij pozname- nává, třeba počítati Andrejevu již to za zásluhu, že se vůbec účastní řešení otázek náboženských a budi pro ně zájem v nevěříci inteligenci. Spisy Andrejevovy mají veliký význam so- ciální a poskytují cenný materiál ku pozníní soudobého ruchu a přelomu ideového, kterým prochází inteligence ruská. Vhodně nazývá K. Čukovskij Andrejeva „synthesou naší epochy pod silným sklem zvětšovacím“. Avšak v dile jeho vedle prací eminentě časových a tenden- čních najdete také skladby čistě umělecké, ze- jména jemně kreslené obrázky ze života a pro- hloubené črty psychologické. Jest jich řada dosti dlouhá, na př. Peťka na dačě, Kusaka, V podvalě, Predstojala Kraža, Ino

Savo Iskariot D Merežkovský Andrejev Andrejevův K Čukovský Andrejev Kusak Predstojal Kraža Ina K zvězdam

32 title

J. Máchal. stranee a j.

J Máchal