2
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3
masthead
11. listopadu 1904.
5
article
lnformační schůze
sboru obecních starších král. hlav. města
Prahy o projektu representačního domu.
V kruzích členů sboru obecních starších vyslo-
vovány stesky, že nejsou dostatečně zpravení o po-
Drobnostech projektu nového obecního represenlačního
domu a vyslovováno přání, aby se také těmto kruhům
sdělily podrobností jednotlivých návrhů na zastavení
plochy pozemku u Prašné brány. Přání tomu bylo
vyhověno a na včerejší odpoledne byla do zasedací
síně staroměstské radnice svolána mimořádná infor-
mativní schůze obecních starších. Účastenství nebylo
příliš značné. Sotva polovina členů sboru zúčastnila
se informativní přednášky. Na třech stranách rozsáhlé
zasedací síně byly navěšeny plány různých projektů
representačního domu. Kancelář stavební vypracovala
všelijakého druhu varianty, i takové, jichž provedení
už předem je naprosto vyloučeno.
Účel schůze vysvětlil starosta p. dr. Srb a před-
stavil oba projektanty obecního domu pp. arch. Bal-
šánka a st. radu Polivku, členy užšího dozorstva pro
stavbu domu pp. ředitele Stibrala a arch. Roštlapila.
Srb
Stibral
Roštlapil
Praha
obecní dom
Bala
6
article
Výklad zahájil p. arch. Balšánek zmínkou
o tom, jaký projekt representačního domu byl původně
navrhován. Tento projekt monumentální stavby na-
razil na odpor z toho důvodu, že náklad byl rozpočtěn
na půlčtvrta millionu korun, nepočítaje v to náklad
na pozemek. Nákladu toho ulekla se nejen širší ve-
řejnost, ale i obecní starší a proto učiněno v čas opa-
tření, aby vypracován byl projekt jiný, s menším ná-
kladem stavebním. A to se také stalo. Z nového pro-
jektu byl vypuštěn hlavní velký sál v prvním patře
foyer, dvorana v mezzaninu, velká šatna pod dvoranou
a lidové restaurace s vinárnou v souterainu. Pak
zmenšil se vestibul a hlavní schodiště, za to využit-
kován byl celý přízemek ve všech frontách na krámy
Dvůr zařizuje se jako zasklená místnost s galeriemi
která se dá připojit buď jako prodejní skladiště k vel-
kým krámům na Příkop, nebo jako lidová restaurace
či jako sál pro výstavy.
S finančního stanoviska dlužno k vysvětlení pro
jektů uvésti: Cena pozemku u Prašné brány ke dn
1. ledna 1907 vypočtena na 2,198.789 K 60 h. Nový
projekt stavební vyžaduje nákladu 2,935.990 K. Hrubý
výnos z domu rozpočten je na 294.000 K ročně. Dl
podrobných výpočtů připláceti by musila obec k umo-
ření ceny pozemků a nákladu stavebního: a) v prvých
12 létech ročně 3850 K, b) v dalších 60 létech 45.302
korun. Po 72 létecň byla by budova úplně zaplacena
nesla by obci čistý příjem ročně 167.514 K. Nynější
hodnota všech příplatků po dobu 72 let činí 676.274 k
l. j. tuto sumu musila by obec nyní složit, aby z ní
a úrokového jejího výnosu uhradila všechny příplatky
po 72 let.
Balšánek
Dvůr
7
article
Při této příležitosti dlužno vzpomenouti laké jed
nání finanční a technické komise o novém projektu
Ve schůzi vysloveny byly pochybnosti o tom, že krámy
vynesou kalkulovaný obnos 163.700 K a k tomu o
pověděli znalci, že výnos ten udán jest na základě
odhadu znalců, s místními poměry úplně obeznáme-
ných. Namítáno také, že projektovaný dům i v novén
návrhu zůstává velkým hostincem. Projektanti kon-
statovali, že celé první patro projektováno jest tak
že může se ho použit za kavárnu a restauraci, anel
že se z něho dají zřídit místnosti obchodní. Proti pro-
jektu bylo v komisi uvedeno, že kalkulovaného vý-
nosu se nedocílí, spolkových místností že není potřebí,
ježto všechny důležitější spolky staví si své domy
a použití místností za kanceláře obecní se nedopo-
ručuje, ježto kanceláře již nyní po celém městě jsou
roztroušeny, konečně vyslovena obava, že české obe-
censtvo místností navštěvovati nebude, ježto nebude
lam levně obslouženo. Dále uvedeno v komisi, že obe
má důležitější úkoly, jako jest přestavba radnice
úprava Žofína, na něž třeba peněz ušetřit, representac
obce že patří na radnici, český ráz obchodních míst-
ností v projektovaném domě se neudrží, leda na úkor
stránky finanční. Z těchto důvodů byl v komisi učiněn
návrh, aby upuštěno bylo od stavby obecního domu
u Prašné brány, aby obec tohoto staveniště hleděla
se zbavit a za tím účelem aby vstoupila ve vyjednávání
s některou korporací, která by se o to starala, aby tam
postaveno bylo české divadlo.
Žofín
obecní dom
8
article
V odpověď na tyto výtky a pochybnosti bylo
v komisi uvedeno, že předložený zlevněný projekt
úplně vyhovuje a že kalkulace nájemného není pře-
mrštěná. Při posuzování projektu dlužno vzpomenouti
též stanoviska národního a representačního. Nová
budova má sloužiti representaci společenské, pro niž
dosud nedostává se vhodných místnosti a nikoli re-
presenlaci officiální, jež ovšem patří na radnici. Zří-
zením nového divadla bylo by Národní divadlo v
své existenci ohroženo a nové divadlo bylo by samo
rovněž passivní. Divadelm budova nenesla by obci
ničeho. Úkolem obce jest též podporovati živnostni-
ctvo, což státi se může tím, když obec spokojí se
s mírnější činží z projektovaných krámů a lim umožní
českým živnostníkům, aby se mohli usaditi na tomto
pro obchod tak vynikajícím místě.
národní divadlo
9
article
Při hlasování v komisi finanční a technické zůsta
v menšině návrh (byly proň jen 3 hlasy), aby upuštěno
bylo od stavby obecního domu u Prašné brány, a tím
odpadl návrh, aby se vyjednávalo s některou korpo-
rací o stavbě divadla. Na to schválen všemi hlasy
proti třem návrh komise technické, aby učiněny byly
radě městské a sboru tyto návrhy: 1. aby na po-
zemku u Prašné brány byl postaven obecní dům dle
nového projektu s přechodem do Prašné brány ná-
kladem až 3 mill. korun, 2. aby se potřebná výpůjčka
uzavřela u pražské Městské spořitelny a 3. aby měst-
ská rada byla zmocněna k provedení stavby.
Projektant p. arch. Balšánek ve svých vý-
kladech vzpomenul také toho, že ve veřejnosti mnohé
názory byly pronášeny o projektu obecního domu.
Veškeré projevy, dle jeho názoru, pokud nepocházely
od národnostních odpůrců, byly psány s naprostou
neznalostí věci. Projevy ty dlužno roztřídit na bři
skupiny: v jedné jsou ti, kteří žádali zjednání rovno-
váhy mezi nákladem stavebním a výnosnosti domu
a proto se navrhuje zřízení krámů v přízemí; projev
druhých čelil k tomu, aby obmezeny byly podniky
zábavní a aby rozšířil se program osvětový tím způ-
sobem, že by v přízemí byl zřízen velký slovanský
bazár a zřízeno nové divadlo činoherní, dále obecní
knihovna a sály pro výtvarné umění. Náhledy tyto
projektant onačil za velice ideální. Do třetí skupiny
zařadil projekt vyšehradského Klubu voličů, Tylova
sdružení a Družstvá Národního divadla, jichž poža-
davek vrcholil v tom, aby upuštěno bylo od zřízení
representačního domu a aby pozemek byl dán pro
stavbu divadla. Veškeré tyto názory projektanti
uvážili.
Balšánek
obecní dom
městský spořitelna
vyšehradský klub volič
Tylův sdružený
Družstvá národní divadlo
10
article
Pan projektant vysvětloval pak na plánech vy-
ložených pozoruhodnější podrobnosti nového projektu
i jeho variant. V komisi byla uvažována laké olázka
menšího divadla, spojeného s obecním domem. V tomie
směru vypracovány tři alternativy, dlužno však při-
pomenouti, že se spojení domu s divadlem příčí zá-
konu o divadlech, který nedovoluje, aby v budově
divadelní nalezaly se krámy, dílny a pod. Vypraco-
vané alternativy mají tedy pouze theoretický význam
Řečník připomenul, že úprava architektonická obec-
ního domu jest velmi těžkým ořiškem. — Výklady
jeho byly přijaty s potleskem.
11
article
Záležitosti finanění representačního domu vy-
světloval druhý projektant p. st. r. Polívka
Rozpravu zahájil ob. st. pan Březnovský
který především vyslovil politování, že jeví se tak
malé účastenství ob. starších, ani členové dozorčí ko-
mise kromě předsedy nejsou přítomni. Činí to dojem.
jako když myši opouštějí loď. Bylo povinností všech.
aby přišli a vyslovili se o tom. Řečník praví, že neni
proti stavbě representačního domu, poněvadž ví, co
sbor nutilo k lomu, že schválil koupi pozemku. Po
původním projektu nadšení však velice ochablo a
Měšťanská beseda docela couvá se svou podporou za
používání domu! Ve veřejnosti se také mluví o zřízení
druhého divadla. Jsem starý ochotník, dovedu si tedy
divadla vážit, ale myslím, že nynější čtyři veřejná
divadla pro naši potřebu skoro úplně dostačí. Ti, c
mluvi o stavbě činoherního divadla, musí uznal, že
se články v novinách divadla nestaví, k tomu že je po-
třebí peněz. Také se praví, že matička Praha přispěje
ale na zámožná předměstí při tom nikdo nevzpomenel
Důležitější než stavba representačního domu jest
stavba radnice! Referáty obecního úřadu jsou roz-
strkány po celém městě, že snad ani obecní starší
je z paměti neznají. Pomalu bude nutno zřídit po
Polívka
Březnovská
Praha
činoherní divadlo
obecní úřad
12
article
Praze tabulky po způsobu turistických značek, aby
obecenstvo jednotlivé úřady obecní nalezlo! Nyní
mluvíme o representačním domě, ale ona ta represen-
tace klesá: už se dostala jen na „obecní dům“. Rečník
uvedl, že české representaci nebude poslouženo, když
se v novém domě vystaví velké krámy, které český
obchodnik neb živnostník pro drahotu nebude moe
najmouti. Velké krámy mohou najímati pouze židě
poněvadž ti se vždy za několik let vyrovnávají. Když
se jiný vyrovná, dostane se za to do žaláře. Směren
k Příkopu budou tedy velké krámy žídů a čeští řeme-
slníci budou se tísnit do Pařížské a Petrohradské ulice
Tímto způsobem nepěstuje se heslo „Svůj k svému!“
Odstrašující příklad jeví se u Zemské banky, která
musila na činži mnoho slevit, aby si tam udržela české
nájemníky v krámech. Jak to vypadá nyní u Prašné
brány? Řečník ukazuje plán, na němž vyobrazen
Prašná brána směrem od Živnostenské banky a v jejím
otvoru stkví se firma Jeiteles. Předložení plánu vzbu
dilo bouřlivou veselost. Stavitel Prašné brány musí
se v hrobě obrátit pro to, k čemu Prašná brána nyní
slouží! Německé kasino nemusí se obávat represen-
tačního domu, neboť tam bude židovský bazár. Pro-
testuje proti tomu, aby k takovým účelům bylo po-
užito obecních peněz. (Hlučný souhlas.)
Stav. rada p. Polívka upozorňuje, že krámů
je projektováno 62 v repres. domě a uvádí, že nutno
pamatovati na to, aby byly dosti prostranné. Kalku-
lovaná činže také není přemrštěna, neboť schváliliji
obchodníci ze sousedství, tedy znatelé poměrů.
Rečník
Polívka
Praha
Kalka
živnostenský banka
Jeitele
obecní dům
13
article
M. r. pan Kasalický přimlouval se rovněž
aby činže byly pokud možno nejvíce sníženy
Po některých dotazech p. dra. Vlčka sdělil sta
rosta p. dr. Srb, že podrobné ocenční plochy ješti
jednou bude uváženo, načež celá otázka bude před
ložena sboru obecních starších k rozhodnutí.
Tím schůze skončena.
kasalický
Srb
14
article
Denni zprávy.
Denni zprávy.
— Výkonný výbor národní strany svobodo-
myslné ve schůzi své, dne 10. t. m. konané, se-
znal jednomyslně ze zprávy poslanců dra.
Paeáka a dra. Stránského, že není žádnéh
podnětuke změně postavení české
delegace ke vládě.
— Ve včerejší schůzi výkonného výboru
národní strany svobodomyslné bylo pojednáno
také o známé záležitosti posl. Holanského. Bylo
sděleno, že záležitost ta byla své doby odkázána
čestnému soudu, jehož zpravodaj, dr. J. Vejvar,
na základě podrobného předchozího vyhledáván
a svědeckých projevů připravíl návrh, aby posl.
Holanský byl ze strany vyloučen proto, že vě-
domě porušoval důležitá ustanovení řádů strany.
V důsledku tohoto připraveného referátu nebyl
posl. Holanský pozván na krajský sjezd tábor-
ský. Z vlastních důvodů vnitřních uznal čestný
soud za vhodno sečkati s uveřejněním svého ná-
lezu, a mezidobí toho využitkoval posl. Holanský
k oznámení, že přestává býti členem strany, ne-
učiniv mužného důsledku, aby se totiž vzdal
mandátů, jichž nabyl jako kandidát strany.
Rozumí se samo sebou, že podstata rozhodnutí
čestného soudu není tím nikterak dotčena.
— Klub národní strany svobodomyslné.
Pracovní komise živnostens ko
obchodní usnesla se v poslední své schůzi
udíleti důvěrné a bezplatné infor-
mace ve všech otázkách živnostenských.
Usnesení toto zajisté vítáno bude v dotčených
kruzích, neboť jest často zapotřebí poradyo
různých potřebách a poměrech našeho živnost-
nictva. Veškeré dotazy zaslány buďtež pod
adresou: Klub národní strany svobodomyslné
v Praze—II., (Měšťanská beseda).
doktor
Stránský
J Vejvar
národní strana svoboda
národní strana
klub národní strana svobodomyslný v Praga
II
15
article
— „Deutsche Schweine!“ Byl to vše-
německý poslanec Schalk, který přeložil do něm-
činy pokřik císařských myslivců, s jakým prý
postupovali prti německému zástupu v Inš-
pruku, revolvery vlašských studentů postřele-
nému: „Porchi tedesei!“ a ujistil, že označení
to výborně se hodí na Němce — německo-libe-
rální. Poslanec Schalk čestný ten přídomek při-
soudil za oprávněný německým liberálům ke
všemu za bouřlivého souhlasu tisíců německých
studentů ve Vídni, v jichž shromáždění o inš-
pruckých událostech mluvil. Schönererův vídeň-
ský orgán výslovně litoval, že nemůže podati
řeč Schalkovu doslovně, zahájil prý ji však pro-
hlášením — nadšeně přijatým — že Inšpruk do-
kázal, kterak „den splnění, po němž
Němci v Rakousku touží, co nevidět přijde!
Německá akademická mládež také potom, jako
v Inšpruku, splní svou nacionální povin-
nost! Za téhož bouřlivého souhlasu uváděl řeč-
ník z dějin případy, ve kterýchž rakouská ar-
máda ukázala nepříteli záda a tato armáda —
zvolal řečník — měla v Inšpruku dosti odvahy,
vražditi! A ti lidé — dodal — kteří vrahům
veleli, vyhražují si přívlastek rytířskosti. Z
neustávající bouře souhlasu německé akademi-
cké mládeže hlásal, že by tato armáda měla
vavříny své vyhledávati na poli hanby a nikoli
na poli cti, a vůči budoucím jednoročním
dobrovolníkům a záložním důstojníkům c. a k.
rakouské armády velebil slávověnce pruské ar-
mády za nadšení, vrcholu dosáhnuvšího... Pak
přišla — „německo-liberální prasata“, vše-
obecným potleskem přijatá. Posl. Schalk pomstil
se takto německo-liberální žurnalistice za zdreu-
jící kritiku jeho vystoupení o pohřbu probode-
ného malíře Pezzaje, a jak důkladně se pomstil,
může se dočísti v rozzuřených hlasech téže
žurnalistiky, zvláště venkovské, která se ne-
ostýchá, dáti si štětinatou urážku za rámeček.
Schalk
Němec
Schönererův
Schalkův
Inšpruk
Posl
Inš
Vídeň
Rakousko
Deutsche Schweine
Porchi tedesei
16
article
„Reichenb. Ztg.“ na příklad výslovně prohla-
šuje, že mu odpouští, co řekl o Körbrovi a voj-
sku, do toho prý libereckému mluvčímu za
„porchi tedesci“ ničeho není, nýbrž chce prý
se zabývati pouze drzým útokem na stranu ně-
mecko-liberální, tak neslýchaným, že zasluhuje
nejostřejšího odmítnutí se strany jejích vůdců.
Obrací vyznamenání, jímž ze všeněmeckých úst
strana jeho obmyšlena byla, na líc i rub, ale
na konec nezmohl se na nic víc, než na dotaz
k německo-liberálním vůdcům na říšské radě,
co že hodlají učiniti naproti pobuřujícím a uráž-
livým vývodům dra. Schalka? Těžší úkol ne-
mohl liberecký list pro své vůdce ani vy
mysliti...
— Rusko-japonská válka a Slované. „Není
zla bez dobra“, praví „Petrohradské Vědo-
mosti“, konstatujíce, že v tomto strašném pro
Rusko roce jedinými věrnými přáteli ukázali se
Rusům Slované. Srbové, Černohorci, Bulhař
nabízeli se utvořiti celé dobrovolné oddíly.
Z Čech, Chorvatska, Haliče přijížděli do Ruska
mladí muži za tím účelem, aby vstoupili do ru-
ské armády. Z Terstu, Istrie a Dalmacie okolo
400 zkušených loďařů, techniků i dělníků chor-
vatské národnosti poslali společnou žádosť, aby
byli přijati do ruských loděnic v Petrohradě a
Port Arturu. Tím žalostnější je, co se tyto dni
přihodilo v Bělehradě, kde bulharská mládež
protestovala proti zaslání telegrafického po-
zdravu Kuropatkinu, jenž osobně bojoval za
osvobození otců této zelené mládeže. List li-
tuje, že Rusko nepřijalo nabídek slovanských
dobrovolníků. Výtky té dle našeho mínění Ru-
sku činiti netřeba. Car, odmítaje slovanské
dobrovolníky, udal důvod, který je spravedlivý
a zasluhuje, aby si jej každý Slovan dobře
vštípil do paměti. Důvodem tím bylo, že S 1o
Schalek
Slovan
Rus
Srba
Černohorec
Bulhař
Artur
Kuropatkin
Rusko
Čechy
Chorvatsko
Halič
Terst
Istria
Dalmacie
Petrohrad
Bělehrad
17
article
vanů je třeba doma k hájení ohro-
žených posic slovanských. Hodna po-
zoru jsou tato slova článku: Slované jsou naši
věrní spojenci pro budoucí náš boj se Zá-
padem, jenž již již se blíží a bud
strašnější a krutější, než boj s Vý-
chodem.
— Rodinué zprávy. Sl. Marie Koubkova
pan Karel Spatný, berní, slavili včera sňatek
manželský.
— Úmrtí. Na Letně zemřel ve středu večen
ve stáří 86 let pan Josef Peer, býv. mlynář v Pá-
lečku u Slaného. Zesnulý kmet, který opouští pro-
řídlou již řadu osmačtyřicátníků, byl zakládajícín
členem „Musejníku“ a horlivým sběratelem příspěvků
na stavbu Národního divadla. Jako příbuzný a sou
dobník zerořelého cvičitele šermu a tělocviku Maly
petra, zúčastňoval se s ním v tehdejších pohnutých
dobách veřejného živola.
Slovan
Koubkův
Karel spatný
Peer
Malo
Slaný
národní divadlo
18
article
— Místodržitel hr. Coudenhove včera odpoledn
— Místodržitel hr. Coudenhove včera odpoledn
odjel z Prahy do Vídně
— Národní zada česká. Ústřední výbor Národn
rady české konal dne 9. t. m. řádnou schůzi za
předsednictví dra. Herolda. Jednáno bylo zvláštěo
konstruování nového výboru a to se zřetelem na po-
litické směry a sociální vstvy našeho národa. Zásadní
usnesení učiněno nebylo, poněvadž nutno dříve do-
tázati se dotyčných zástupců. Jednatelem zvolen p
Jindřich Nechanský a volba ostatních funkcionářů s
provede až budou zástupci všichni pohromadě, ze-
jmena také až král. hl. město Praha vyšle svého de-
legáta. Vzhledem k návrhu, který byl pronesen
přijat na volném sboru svolává Národní rada česká
sjezd české samosprávy, který se konati bude v Praze
dne 18. prosince 1904 vevelké zasedací zíni král. hlav
města Prahy. Pořad jednání bude: 1. O spolupůsoben
okresů a obcí při úkolech Národní rady a při zave
dení národního kolku. 2. O nejbližších úkolech zá-
konodárství v oboru samosprávy: a) oprava obecního
a volebního řádu, jakož i zákona o okresních zastu-
pitelstvech; b) reforma chudinství a sociální úkoly
obcí; c) zákon o právních poměrech samosprávnýc
úřadníků. Účastenství obmezeno toliko na zvané hosty
a pp. delezáty. Dále usneseno, aby se znovu potvrdil
členové odborů ve svých mandátech na jeden rok,
odbory aby se konstituovaly v nejbližší době. Poku
jde o zřízení odboru české samosprávy uloženo pp
dru. Heroldovi, dru. Steidlovi a posl. Kubrovi, aby je
zřídili a uvedli v činnost. Dle zprávy pokladníkap
dra. Šolce upsaly roční dary N. R.: Řokycany m
Nové Město n. M. okr., Čáslav m.
Coudenhove
Herold
Nechanský
Pok
Steidl
Kubr
Šolc
Řokycana
Praha
Vídeň
Nová město
Čáslav
Národn rada
19
article
— Paříž a Port Artur. Sezení městské rady
pařížské dne 8. t. m. mělo zvláštní zajímavos.
Městský rada p. Guentin-Bauchart navrhl
aby městská rada pařížská zaslala pozdrav
Paříže heroické posádce v Port Arturu
i přátelské a spojenecké armádě
v Mandžurii. O návrhu tom se rozvinula debata
jež byla velmi klidná a věcná, ačkoliv nynější většína
městské rady pařížské je socialistická a radikální
mohlo by se podle chování se našich a německých
internacionálních socialistů očekávat, že i pařížští
socialisté budou spílat Rusku. Proti návrhu pan
Guentin-Baucharda mluvil městský rada p. Fribourg-
jenž pravil, že nebude hlasovati pro jakýkoliv projev
sympatie pro jednoho z bojujících, poněvadž to zna
mená povzbuzování k pokračování strašné války
Rovněž člen socialistické skupiny p. Laudrin vy
slovil se proti návrhu. Sympatie socialistů náleži
sice vojákům ruským. jsoucím v poli, ale k původcům
války mají odpor. Pan Navarre navrhuje prostý
jednací pořad. Jeho návrh byl zamltnut 34 hlasy
proti 32 a návrh Guentina-Baucharta byl přijat 3
hlasy proti 30 Na konci schůze byl však změněn
výsledek hlasování. Shledalo se, že první hlasovan
bylo nesprávné a že byl vlastně přijat návrh Na -
varrův 32 hlasy proti 30, neboť byly odevzdány též
hlasy nepřilomných radů městských, jež ovšem pro-
hlášeny za neplatně.
Artur
Guentin
Navarre
Paříž
Rusko
Fribourg
20
article
— Opětné násilí brněnské zadnice na českém
školství Z Brna, 10. listopadu. (Zvl. tel. »Nár. Le)
České obyvatelstvo v Brně pobouřeno jest novým
násilím brněnské radnice na českém školství. Udá
se dnes neslýchaný případ. Dnes dopoledne před 10
hodinou dostavil se do budovy české dívčí školy
v Giskrově ulici radniční úřadník a oznámil tam
rozkaz c. k. okresní školní rady brněnské, že c elá
budova musí se okamžitě vyprá zd-
niti pro německou školu měšťansko
a že česká divčí škola musí se pře-
stěhovati do vedlejší budovy če-
ské chlapecké školy, kde jsou pr
ni čtyři učírny k disposici. Nařízen
zároveň, že již odpolední vyučo vání mus
se díti v nových místnostech. A aby bylo
patrno, že okresní školní rada to se svým rozkazem
zcela rozh odně a vážně myslí, přivedl radniční
úřadník s sebou hned deset nádenníků, jichž úkolem
bylo, přestěhovati školní lavice a ostatní zařízen
školy. Tento čin brněnské radnice jest sám o sob
nejbrutálnějším násilím na českém školství, kter
chtějí liberálové radniční stálým chikanováním utlouci.
Brno
Giskrov ulice
21
article
Násilí to vynikne ještě více, povážíme-li, že budova
dotyčná stavěna byla jen a výhradně na základ
čestného slova, daného purkmistrem ryt. Wiese-
rem místodržiteli, pro české děti, které po ti
roky tísnily se ve starých, tmavých a nezdravýci
místnostech v domech činžovních, že v dohě té za
tím Němci vystavěli si pro čtyři německé školy
pravé paláce, že z nové budovy vyhazují Němci če
skou školu pětitřídní, by mohli tam umístit
německou skolu trojtřídní a že v budově chla
pecké školy pro tuto pětitřídní školu
velikým počtem žáků jsou při-
praveny pouze čtyři místnosti
Brněnská radnice vyčihala si k provedení násilněho
svého činu dobu vhodnou. Čekala na uzavření sně
movního zasedání, by čeští poslanci neměli možnost
ve sněmu se ozvati a na této veřejné tribuně od
souditi násilnou politiku německých liberálů. P
poslední schůzi sněmovní v lelošním zasedání dekla-
moval místodržitel hr. Zierotin o naději v úspěch
práce stálého vyrovnávacího výboru. Jak byly naděje
jeho oprávněny, ukázalo se dnes. A jsme přesvěd-
čeni, že ke smíru národnostnímu nikdy u nás ne-
dojde, dokud budou podobné surovosti pácht
němečtí liberálové, kteří by si jich jinak nedovolili
kdyby neznali slabost místodržitele vůčí nim a vůč
okresnímu hejtmanovi Schönovi, jehož moc po
číná býti pozvolna větší, než moc místodržitelova
Hr. Zierotin jest nejen slabým, ale také naprosto
lhostejným k potřebám českého obyvatelstva v Brně
i v celém markrabství. Naši poslanci mají v tomto
případu vděčný materiá! — k dorozumívacím konfe
rencím ve vyrovnacím výboru.
Němec
Zierotin
Schön
Wies
Hradec
Brno
22
article
— Veřejná manifestační schůze poštovního vý-
konného úřadnictva koná se dne 13. listopadu o 4
hodině odpol. v sále konviktském v Praze s pořadem
O postupu, 35 letá služba, dovolená a nedělní klida
služební pragmatika,
— Přednášky. »O vzniku a vývoji časopisectva
českého« přednášeti bude spisovatel Jos. M. Ho-
vorka ve spolku úřadnictva časopisů českých
v Praze dne 12. listopadu o 8. hod. večer v míst
nostech Českoslovanské obchodnické besedy v Jeru
zalemské ulici. Vstup volný. — »Sokol« na Men
ším městě pražském a Klub přátel Men-
šího města pražského pořádají v neděli dne
13. listopadu o 5. hod. odpol. v sále Sokolovny pod
Nebozízkem přednášku p. MUDra. B. Klusá čka
»0 Andaluzii a španělských býčích zápasech«, pro
vázenou více nežli 120 obrazy skioptikonovými
Vstupné: sedadlo 50 hal., místo k stání 40 hal., pro
členy obou spolků na legitimaci: sedadlo 40 hal.
místo k stání 30 hal. Vstupenky v předprodeji ob
držeti lze v závodě pp. Josefa Švába a J. Nepomu
ckého v Mosteckého ulici a večer a pokladny. —
Spolek českých lékařů má týdenní schůzi
v pondělí dne 14. t. m. o 6. hod. večer v Karolinu.
Přednáší p. dr. Ktistian Hynek z I. int. kliníky
»O tberapii leuknemie a chorob příbuzných«.
— Ze Ženského klubu českého. Dnes koná s
debatní večírek v klubu. Thema: „Kam s našimi dív-
kami“. Začátek o 1/28. hod. večer. V pondělí dne 14
t. m. přednáší pan dr. Bouček „O ženě o právu“. Z
čátek o 1/28. hod. večer. Vstup každému volný!
Jos
Mudra
Josef Šváb
doktor
Ktistian
Bouček
Praha
zalemský ulice
Andaluzie
mostecký ulice
Karolina
Sokol
klub přátelit Mena
spolek český lékař
23
article
— Výbor podpůrného spolku pro slovinské po
sluchače vys. škol v Praze rozesílá právě III. vý-
roční zprávu za rok 1903 4, dle které měl spolek 17
(v Čechách 7) zakládajících a 26 (v Čechách 10) řád-
ných členů a mnoho dobrodinců a přízniveů. Příjmů
měl: na členských příspěvcích a darech 2114 K 64h
na úrocích 35 K 93 h, na vrácených půjčkách a pod-
porách 25 K 40 h, úhrnem 2175 K 97 h. Mezi do-
brodinci vynikají se značnějšími obnosy (od 10 do
300 K) slovinské záložny, které příspěly celkovým
obnosem 840 K. Vydání obnášelo: na podporácha
půjčkách 1691 K 80 h, na správních výdajích 114 K
82 b, celkem 1806 K 62 hal. Počet podporovaných
studujících byl v různých měsících různý, nejmenš
7. byl v červenci 1904, největší (14) v listopadu
19 3. Celkem bylo poskytnuto na 115 žádostí 1138
v hotovosti a 1065 obědů v mense acad. Z toho pa-
trno, že spolek utěšeně prospívá a doporučujes
naší veřejnosti nejvřeleji.
— Alliance Francaise. Zimní období bylo za
hájeno dne 8. t. m. v nové dvoraně Čížkovy restau-
race dýchánkem literárně-hudebním za účasti hojného
počtu členů, zástupců zdejší francouzské kolonie
i pozvaných hostí. Místopředseda spolku p. prof
dr. Jarník, omluviv nepřítomného předsedu pana
dra. Pinkasa, vřele uvítal přítomné a zvláště do-
stavivší se členy francouzského konsulátu pp. kon-
sula Colomiěsa a vicekonsula dra. Raynaud
s úřadnictvem a projevil přání, aby nově dosazený
náčelník konsulátu oblíbtl si dočasné místo svého
působení. Na konec svého proslovu věnoval před-
sedající vroucí vzpomínku předčasně zesnulému
učenci, dlouholetému členu výboru p. prof. dru.
Čížkův
doktor
Jarník
Raynaud
profesor
Praha
Čechy
Čechy 10
Alliance Francaise
24
article
Jiřímu Mohlovi. Po odpovědi p. konsula, který zmínil
se nad míru sympalickými slovy o svém pobytu
v Praze a o snahách spolku Alliance Francaise, ujal
se slova conférencier a spisovatel pan Jules Pichon,
ředitel ústavu »Ecole Moderne«, literárně-kritickou
přednáškou »o lásce v soudobém románu francouz-
ském«, v níž probral všechny vynikající autory
Vylíčiv podstatu různýc h škol literárních, podal pře-
hledný rozbor prací čelných anterů moderních: Zoly,
Goncourtů, Flauberla, A. Daudeta, Bourgeta, A. France
Lotiho a Theprieta. Přednáška byla odměněna hojným
potleskem. Člen opery Nár. divadla slečna Amalie
Bobkova přednesla písně francouzské, české
italské. K večírku dostavila se depulace francouz
ského kroužku akademiků; omluvil se p. E. G ay
člen městské rady pařížské.
— Národní kolek. Učitelská jednota „Komen
ský“ na Král. Vinohradech usnesla se, aby
členské legitimace spolku opatřovány byly 10hal. ná-
rodním kolkem a kromě toho korrespondence a jed
nání spolkové 2hal. kolkem.
— Dary. Správní rada akciového pivovaru n
Smíchově věnovala i letos z čistého zisku 400 k
Národní jednotě severočeské; každoročními dary svými
osvědčuje se smíchovský pivovar opravdovým pří-
znivcem Národní jednoty severočeské. Je v zájmu
českých menšin, aby i ostatní průmyslové podniky
české tohoto krásného příkladu následovaly.
— V zájmr živnosti hodinářské zaslán byl měst-
ské radě v Praze pamětní spis hodinářského společen-
stva, v němž připomíná se, že rada městská zabývá se
projektem nahraditi dosavadní veřejně, ve správě
obecní se nalezající hodiny, hodinami elektrickými.
Mohl
Jules Pichon
Zola
Goncourt
Flauberla
A Daudet
Bourget
A Franc Loti
Bobkův
Komen
Král
Praha
Vinohrady
spolek Alliance Francaise
národní . divadlo
akciový pivovar můj Smíchov
Ecol Moderne
25
article
Jakkoli uznáváme — praví společenstvo — že tímt
zařízením královská metropole naše učiní po příkladě
jiných moderních měst opělně krok ku předu na dráze
pokroku, tedy přece, nemohouce se ubrániti teskným
obavám o budoucnost beztak už k úpadu ohrožené
živnosti naší, předstupujeme před sl. radu, bychom
přednesli svoje stížnosti, event. námitky proti řeče-
nému projektu. Nehodlajíce doličovati ubohý stav
živnosti hodinářské zvlášť a dnešní praneutěšené vý-
robní i obchodní poměry vůbec, poukazujeme k okol-
nosti, že projektovaným značným rozmnožením ve-
řejných hodin najisto ubude u obecenstva potřeba
koupě i správek hodin domácích a částečně i hodin
kapesních. V dalším rozvoji pak rozšíří se tolo zalízen
na místnosti veřejné i soukromé: nádraží, úřady, ho-
tely, kavárny, banky, ústavy ald., zkrátka obor živ-
nosti naší se zůží, nenalezaje nikde za úbytek odbyl
náhrady. Přihlédněme dále k otázce, jeví-li se pro-
jektované zařízení v zájmu obecenstva také nutným
V Praze jest nyní 55 veřejných hodin, v předměstícho
Praha
26
article
Karlíně, Žižkově, Vinchradech, Smíchově a Bubenč
dohromady 22, kterýmžto počtem jest o potřebu chod-
ců s dostatck postaráno. Mimo to má každý hodiná
ve svém výkladě hodiny, ukazující promenujícímu
obecenstvu správný pražský čas. Vytýká-li se dnešnín
veřejným hodinám nestejný chod, nesmí se přihližeti
že časem každý mechanismus dozná poruchy a že
dosavadní preliminovaný obnos neslačí na řádné
spravení porouchaných hodin. Obnos ten ovšem daleko
nebude stačiti ani později při hodinách elektrických.
třebas by v první době, dokud budou nové, fungovaly
bezvadně. A jestliže dnes v době správky, resp. v čase
zdlouhavého úřadního řízení ve příčině povolení
opravy porouchaných hodin a potřebného k tomu
ohnosu stojí hodiny jedny, bude potom státi celá řada
jich, celá jedna linie. Zastavení elektrických hodin
nebude pak jen následkem porouchání mechanismu
hodinového, nýbrž i přerušením proudu a vedení elek-
trického, jež nastati může při každé sebe menší oprav
budov, kudy půjde vedení elektrické, bude tedy ča-
stější. Jak naše informace sdělují, měli také ve většině
měst porýnských neustálou potíž s elektrickými ho-
dinami, takže prý je někde zase odstranili a ke sta-
rému systému se vrátili. Jest tedy za těchto poměrů
u nás potřeba tak ohromného výdaje obecního, jakého
vyžadovati bude celé zařízení? A co se stane s dneš-
ními hodinami? Přijdou mezi veteš! Co pak nejvíce
členstvo naše rmoutí, ba až přímo zaráží, jest okol-
nost, že zařízení to i veškerá pomocná
prácemábýtizadánafirmě cizozemské.
že ani spoločenstvo aniž některý člen náš nebyl vůbee
otázán, zda by práci toho druhu mohl podniknout
Karlín
Žižkov
Smíchov
Vinchrady
27
article
Naše dobré české peníze jdou do ciziny
a domáci živnostníci naříkají na nedo
statek práce. Věru bolno nám tato fakta
uváděti representaci české obce, prvn
české obci. Ostatně ještě jedna okolnost padá t
těžce na váhu: v Rakousku předepsán jest pro práce
řemeslnické průkaz způsobilosti, my za něj bojujeme
a na něm trváme, a tu má přijíti cizinec, pro kterého
naše předpisy nemají míti platnosti pražádné. Z dů-
vodů tuto uvedených žádáme uctivě: Sl. rado městsk
račiž od svého usnesení na zavedení veřejných elek-
trických hodin v Praze upustiti a kdyby to již nebylo
možné, račiž zařízení to provésti v rozsahu odpovi
dajícím dnešnímu počtu veřejných hodin a račiž pro
vedení zadati firmě domácí
— Labe a Ohře rozvodnily se posledními dešti
tak, že hrozí nebezpečí povodně
— Změny držebností. Pan Karel Cisař koupil o
obchodníka p. Jana Chaloupky dům č. p. 137 v Kar
lově ulici v Karlíně za 15.200 K a vystaví na něn
čtyrpatrový dům. Obchodník s ovocem p. Karel Čá
koupil od p. dra. Em. Sluky a choti jeho Marie dům
č. 370 v Nuslích za 29.600 K. Pp. manželé Josef
Antonie Růžičkovi koupili od p. Ferd. Heřmana dům
č. 52 v Horní Krči za 12.600 K. Pp. manželé Kar
a Alžběta Bartošovi koupili od pí. Majdaleny Kohou
tové dům č. 28 v Podolí za 8000 K.
Cisař
Chaloupek
Čá
Sluka
Marie
Růžička
Ferd
Heřman
Kara
Bartoš
Koha
Rakousko
Praha
Ohře
Karlín
Nusle
Horní Krč
Podolí
28
article
— Následky prudké vichřice v Praze. Včera v čas
ných hodinách ranních způsobila vichřice značnou
pohromu majiteli závodu sochařského a kamennického
Ed. Radnilzovi na Floře na Král. Vinohradech. Z
domem má rozsáhlou dílnu na způsob verandy, o jejíž
střechu vichr se opřel a smell ji úplně do zahrady
p. Ot. Chládka. Také čásť zdi byla pobořena. Škodu
utrpěl kamenník v obnosu 2000 korun. Dělníci ne-
mohou nyní v kamennické dílně pracovati; včera jich
bylo 15 propuštěno. — Na domě čp. 753 na Jakubském
náměstí na Smíchově upevněná výkladní skříň v
váze 25 kg. byla stržena a několik metrů odnesena
Náleží papírníku p. Jos. Čihákovi, který utrpěl škody
20 korun.
— Dvojnásobná vražda ve vílle „Wilhelm“ v Ki
Ještě vracíme se k sensační vražedné události z krčsk
villy, neboť dlužno ji vysvětliti dle nejnovějšího v
pravování zahradníka a vraha Aloisa Valeše. Včera,
než byl Alois Valeš odvezen k trestnímu soudu
do vazby, ještě jednou dal se předvésti a učini
obšírné sdělení. Povídal: „Vím, co mne očekáva
Proto chci, než nastoupím cestu na onen svět, učinit
poslední pořízení a plám se, jestli je to dovoleno
Král
Otakar
Chládek
Čihák
Wilhelm
ki
Valeš
Praha
Jakubský náměstí
Smíchov
flóra
Na dům čp
kg
29
article
Po kladné odpovědi vypravoval Valeš: „Největší sl
rosti mně činí Mařenka, neboť ta ztratila okce
matku. Té mně je nejvíce líto, protože vždycky byl
tak hodná. Teď má na čele vypáleno Kainovo z-
mení, že je dcerou vražedníků, má trpěti a přete
za nic nemůže!“ Potom přál si Valeš, aby různ
věci, jež jsou jeho majetkem, byly rozdány na pe-
mátku spolkům, jichž byl funkcionářem. V dalším vý-
kladu mluvil Valeš ještě o příčinách vraždy. „Ft-
nynka, má nevlastní dcera, měla milostný poměr s je
ním mladíkem v Krči a oba se chtěli vzít. Byl
by k tomu také došlo, kdyby rodičové jinocha n
byli žádali na Fanynce několik stovek věna. (Nen
vyloučeno, že Valeš tímto novým doznáním ch
pravou příčinu vraždy zamlčet) Ale tomu jsem n
mohl vyhovět, poněvadž neměli jsme krejcaru dom
V této situaci přišla na mě žena s dcerou Fanynkoe
a sváděly mě k tomu, abych zavraždil Hanzeliovu
která měla nádhernou výbavu, kterou by si pak dcer
mohla vzíli. Ale také Takacse, radily mně, abyc
zabil, poněvadž ten měl vždy mnoho peněz u sebe
a tím opatří se dceři nejen výbava, ale i peníze
Valeš
Mařenka
Kainův
Takacs
Krč
Nen
30
article
Valeš ujišťuje, že prý dlouho odolával svádění, nebo
zdálo prý se mu to přece jen ukrutným, aby pr
několik zlatek dva lidské životy zmařil. Ale žen
a dcera pořád na mě naléhaly, takže jsem konečne
pravil: „Tak dobře, já to udělám, ale běda vám.
jestli se to roznese, pak budete trpět stejně se
mnou!“ Provedl jsem vraždu, ale na penězích ne-
lpělo požehnání. Že sňatku Fanynky sešlo a peníz
jsem lehkomyslně utratil.“ — Na dotaz, jak vlastn
vražiu provedl, odpovídal Valeš: „Pamatuji se dobře,
že dne 20. dubna 1902 příjel Takacs na návštěvu
své milenky Hanzeliovy. Když dleli spolu pohromadě
ve ville „Wilhelm“ v pokojíku, zavolala mne žena
a s dcerou Fanynkou opět na mě dorážely, abych
dlouho neprodléval, že je už nejvyšší čas, poněvad
Takacs bude slaviti sňatek a pak hned odjedou do
Ameriky, na kterouž cestu už si objednali lístky.
Valeš
Fanynek
Wilhelm
Fanynka
Takacs
Amerika
31
article
Když pak pořád na mě obě doléhaly, slíbil jsem
jim, že to provedu příštího dne. Takacs vsta) dne
21. dubna časně z rána a odešel do Prahy. Tu na-
stal okamžik, abych Hanzeliovu připravil o život. Bylo
asi 8 hodin ráno. Hlanzeliova šla do sklepa pro sla-
ninu a uzeninu. Žena mě vzala za ruku a táhla mě
za ní ke sklepu. Dcera zůstala nahoře v bytě. Ue
dříve jsem se rozhodl, že bych měl Hlanzeliovu zabí
kladivem a proto jsem si he u sklepa připravil. Vzal
jsem kladivo a šel dále po schodech do sklepa, žen
moje šla za mnou. Když nás Hanzeliova ve sklep
zpozorovala, ptala se udiveně, co si přejeme. V tom
okamžiku zasadil jsem jí kladivem
ránu do hlavy a ona s výkřikem „Ježlš Maria!“
upadla. Sám jsem se toho ulekl, co jsem te pro-
vedl a utíkal jsem ze sklepa. Má žena zůstala dole
a jak mně později sdělíla, vrhla se na Han-
zeliovu, která ještě dýchala a uškrtila
ji Potom uzamkla sklep a mrtvolu nechali jsn
dole. Nestál jsem potom za nic. Měl jsem lítost,
že jsem nevěstu zabil a laké jsem měl strach, ž
se to prozradí a že budu oběšen. Nikde jsem nemě
pokoje. Žena i dcera mne chválily, že jsem to dobř
provedl, ale já přece nemohl se upokojit. Šel jsem
do polí, abych osvěžil a zapomněl, ale o samotě bylo
ještě hůře. Pořád se mně zdálo, že Hlanzeliova mě
pronásleduje!“ Valeš po těchto slovech padl na ko-
lena sepjal ruce a volal: „Pane bože, odpusť mně
co jsem učinil! Vím, že budu za to viset, alej
toho lituju a mám naději, že mně pán bůh odpustíl
Takacs vsta
Hlanzeliův
Hanzeliův
Marius
Valeš
bůh
Praha
32
article
Plakal při tom usedavě a když se uklidnil, pokra-
čeval: „Měl jsem velkou obavu z toho, co se stane
až se vrátí Takacs a nenajde svoji nevěstu. Náhodou
Takacs zdržel se v Praze a vrátil se teprve veče
Když nezastihl nevěstu v pokojíku, ptal se, kam
šla. Vypravovali jsme mu, že odešla do Prahy
aby vyhledala rodinu, které by mohla dítko svěřii.
Takacs
Praha
33
article
Až se mně oči slzami zalily, když hodný ten člověk
věřil, co jsme mu nalhali. Svědomí mě tak strašn
hryzlo, že jsem běžel do zahrady a chtěl jsem se
na stromě oběsit. Už jsem si vyhledal provaz, už
jsem ho na větev pověsil a už jsem si kličku uta-
hoval na krku a v tom jsem ztratil vědomí. Teprv
později jsem se dověděl, že soused Husník zpozo-
roval mé počínání , udělal poplach a s Husníke
běžel do zahrady i Takacs. Oba mě vyprostili ze
smyčky a tak mě zachránih. Takacs mě zchránil
za to o několik hodin později jsem se mu měl od-
platit. Žena s dcerou na mě zase naléhaly a kuráže
mně dodávaly, jen abych také Takacse zavraždil. Když
Takacs viděl, že jsem se vzpamatoval, šel do svébe
pokojíku. My byli všichni v našem bytě pohromad
a radili jsme se, jakým způsobem máme ženich
zabil. Zase jsem se zdráhal vraždu provést, ale ženské
mně nedaly pokoje. Tak jsme se konečně rozhodli
že Takacse zavraždíme v noci. Dcera Fanynka vzala
si sekeru, já bambitku a moje žena ozbrojila se ruč-
nicí, která náležela Takacsovi. Bylo to dne 21. dubna
o 3. hod. ranní, když jsme všichní tři vstoupili do po-
koje Takacsova. Probudil se, vyskočil z postele, a
ptal se, co chceme. Zvolal jsem zhurta, aby nám dal
peníze a on odvětil, že nám nic nedá. V tom oka-
mžiku namířil jsem pistolí na hlavu Takacse, spustil
jsem kohoutek, rána třeskla a Takacs svalil se
na podlahu. Celý náboj vletěl mu do pravého
spánku a okamžitě byl mrtev. Moje žena jak
furle uchopila ručnici za hlaveň a kol
bou nemilosrdně bušila Takacse d
hlavy. Fanynka stála opodál a dívala se na to.
Husník
Takacs
Fanynek
Takacsův
34
article
Hned po vraždě prohledali jsme šatstvo Takacse
nalezli jsme tři sta zlatých. Potom jsme provedli pří
pravy na odstranění mrtvol. Za hodinu jsem vykopl
hrob, půldruhého metru hluboký, naložili jsme pak
mrtvoly na kolečko a odvezli do zahrady, kde jsm
je pochovali. Hrob jsem pak zaházel....“ — Tak
líčí provedení vraždy Alois Valeš, ale nezdá se být
vše pravdou, neboť žena jeho a dcera některé okol-
nosti popírají a jinak vyličují. Ludmila Valešová,
která dosud tvrdošíjně zapírala, po přečtení výpovědi
svého muže přiznala se, že na vraždění měl
účastenství. Popírala však, že projekt vraždy
vznikl v její hlavě a tvrdila, že muž byl prvý, který
navrhl zavraždění obou milenců a obě že s tímto ná-
vrhem souhlasily. Františka Valešová za stálého nářku
a bědování také přiznala se, že při obou vraždách byl
přítomna a pravila, že už dávno byla by prozradila,
co se stalo ve ville „Wilhelm“, že se ale bál
vyhrůžek matky a nevlastního otce, kteří jí siíbi
rovněž zavraždit, kdyby jediným slovem hluboké on
tajemství prozradila. Teprve nyní, když jsou všichi
zatčeni a nehrozí jí od rodičů nebezpečí, že prv
byla, která tajemství prozradila. — Všichni tři byl
konfrontováni a setrvali při vzájemném obviňování
Takacs
Valeš
Valešová
Wilhelm
35
article
— Také původ jizvy na krku a bradě llanzeliovy v
světluje každý jinak. Kdežto Valeš tvrdí, že Hanz
lovu uškrtila žena, prohlašuje tato, že škicení pro
vedl muž. — Po vraždě zmocnili se Valešovi vše
svrchků milenců a matka s dcerou od té doby nosil
šaly Hanzeliovy. Ještě nyní bylo na půdě villy m
lezeno veliké množství šatstva a prádla obou zavn-
žděných. Jest s úžasným podivením, že těchte oko
ností v obci nikdo si nepovšiml. Svrchky zavražšl
ných měly cenu asi 4000 korun. — Po výslechu svén
byl Valeš tak velice sklíčen, že se nemohl ani m
nohy postaviti. Až do včerejšího rána byl tvrdošijní
a zdánlivě klidný a najednou stala se s ním změna
Působilo na něj lak zdrcujícím dojmem sdělen
jednoho spoluuvězněného, že ho za to provaz ne
mine. Když vstupoval do vozu, v němž byl odvezen
k trestnímu soudu, byl hledý a třásl se, jakoby a
už blížil k popravišti... — O minulosti milenel
z Uher se vyšetřilo, že Takacs byl synem zámrol-
ných rodičů, u nichž Hanzellova sloužila. Takan
zamiloval se do ní vzdor tomu, že byla chudi
měla ditko. Aby rodiče známosti jeho nebránill
odjela Hanzeliova ke své sostře, provdané Vebrort
do Krče u Prahy a mezitím Takacs činil přípravy k
sňatku. Po oddavkách chtěli mílenci odjeli opě
dále, aby nebyli rodiči znepokojováni. — Na stope
pachatelů vraždy z části přivedl orgány také obuvní
Ant. Karásek z Krče. Tomu prodal Valeš zástavn
lístek na zlaté hodinky, na něž v květnu 1902 byl
půjčeno 140 korun. Karásek hodinky vyplatil a pozna
že se neošidil. Vyptával se Valeše, jak k hodinkán
přišel, ale dostal vyhýbavou odpověď. Obuvník ro
umoval a tom, vzpomněl si na to, co se povídal
o zmízení milenců z Uher a po nalezení kostí zdálo
se mu, že u Valešových se něco stalc. Sedl tedy
napsal polici anonymní lístek, jimž upozorňoval n
Valeš
Hanzeliův
Takacs
Karásek
Valešův
Uhry
Krč
Praha