1
masthead
Ročník XXXXIV.
2
masthead
V Praze, v pátek dne UI. listopadu 1904.
Praha
4
article
Na rnnní a odpol. listy
předplácí ses
v Praže v adniinistřai
nnlsíe . . . . . . 2 K
ntětrrt leta . . . . 6 K —h
s dvojí čoháčkeu
na něsíe
nv a . . . . 7 K 50h
ve allalkách
za něsíc . . . . . . 2 K 30
Poštout
a mis
ndtrrt leda . . . . 8 k eoh
s dvojí zásilkou
na pěste
něnt lela ! . . .1 K s
5
article
Válka.
Válka.
L. Z Petrohradu, 10. listopadu (Pův
telgr. zvl. zpravodaje »Nár. Listů«.) Velitel
druhé armády mandžurské generál
Gippenberg stižen byl mrtvicí.
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz
na straně 3.)
Gippenberg
Petrohrad
6
article
Postavení české delegace k
vládě Körbrově.
Postavení české delegace k
vládě Körbrově.
Sebevědomě odpovídal teprve před několik
day dr. Körber městské radě inšprucké
i mluvčím německých nacionálů, že vláda pře
demonstracemi a terrorismem buřičů chabě
neustoupí, nýbrž pobořenou jim
vlašskou fakultuna předměstí inš-
pruckém znovu otevře, jak toho
žídá uražená autorita státní. —
Avšak hlavní inšprucký německý rebell, ná-
městek purkmistrův a poslanec dr. Erler,
přibyv dne 8. listopadu od audience u Körbra
do Inšpruku, mluvil — ještě sebevědoměji;
»Jakkoliv vláda odepřela veškerých závazných
slibů,« pravil hned v nádraží ke ctitelům svým,
podnášejícím mu vavřinový věnec s velko
německou trikolorou, »jsem nicméně úpln
přesvědčen, že vlašská fakulta ne-
bude více v našem městě otevřena.
Všechny v německém souručenstv
spojené německé strany jsou se svými účin-
nými sympatiemi při straně naší a pro
hlásily, že podniknou vše, aby vládní před-
loha stran zřízení vlašské práv
nické fakulty v Roveredě hned p
zahájení parlamentu byla proje
nána.« —-
To se snadno řekne, »aby byla parlamentně
projednána« — ale jak to dokázat za trván
české obstrukce?
Nuže, dnešní zprávy německých listů zvě
stují, že prý Jeho Excellence pan mini-
sterský předseda již je se svo
státní autoritou před německý m
rebelly opět slavně na — ústupu,
an od obnovení ztroskotané vlaš-
ské fakulty v Inšpruku (správně v
Wiidenu) již nadobro upouští. »Z
daných okolností,« pravil prý aspoň
jeho tyrolský c. k. místodržitel baro
Sehwarzenau k děkanu pobořené vlašské
fakulty, skdyž budova fakulty je zřiceninou,
rozum4 se zastavení universitní ch
přednášek vlašských samo sebot.
Körber
doktor
Erler
Wiiden
nický fakulta
Rovereda
7
article
Ježto prý pak i sami vlaští professoři sou-
hlasí s usnesením německého akademického
senátu inšprucké university, »že pro-
zalímná právní fakulta s vyučovacím ja-
zykem vlašským na žádný způsob nemůže
již více obnoviti svou činnost na půdě inšprucké
— poněvadž by to plodilo stálé nepokoje
různice« a tudiž žádají, aby byla přestěhována
do některého města vlašského a sice nej-
raději do Terstu, po připadě do Tridentu,
lze prý doufati, že »vláda odsune svoje špatně
udané ohledy na domněle ohroženou autoritu
stranou« a netrvajíc dále na obnovení stavu
dosavadního, zruší definitivně vlašskou právni
fakultu v Inšpruku, za to však co možná nej-
dříve se vynasnaží o parlamentní vyř
zeni olázky stran zřízení vlašské uni
versity Vlachům rakouským v oblast
jejich jazyka. —
Vlachové rakouští měli by se potom
prostě německých těch farizeů a — šibalo
otázat: Přejete li nám opravdově vlašské univer-
sity v Terstu nebo Tridentu, ačkoli jste ještě
pled třemi dny (8. listopadu) na svém valném
shromáždění ve Vídni volali: »Vlachům nená-
leži vůbec žádné university,« považte medle,
jakým způsobem hodláte nám ji parlamen-
tem vídeňským uzákonit bez usmířen
Čechů? Nestane-li se dříve Čech ům
po právu, nemohou oni přece se cti upusti
od své obstrukce a dokud k tomu nedojde, ne-
nůže přece o parlamentním jakéms vyřízení
voru býti ani řeči. —
Vlach
Čecho
Čo
Terst
Trident
Vídeň
zalímná právní fakulta
8
article
Troufáme, že by ku podobnému dotazu
vhlských poslanců němečtí farizeové nevěděl
co říci. Neboť aby řekli: my jsme ochotn
uniřit Čechy nabídkou druhé české university
na Moravě, k tomu jsou příliš — mommsenovsky
madatými Němci. Leda že by jim opálali vše
lké ty jalové fráse a smyšlenky vlastní o »brz
kém upuštění Čechů od obstrukce« za znovu
obsazení křesla ministra krajana a za opavské
parallelky učitelské, nedbajíce sebe určitějšíci
veřejných osvědčení našich zástupců povola-
ných, že ani ten ani onen skutek neslačí, aby
vyvrátil naši hlubokou nedůvěru v panující sy
stém vládní a jeho obmysly proti právu a zá-
jmům našeho národa.
Uznalli starý slovutný učenec český, který
po eelý život stranil se zápasův politických
nikdy nehlásil se ke straně naší, za srovnatelné
se svým českým citem přijati místo v kabinetu
Körbrově, toť zcela jeho vlastní soukromou
věci. On se strany naší neptal, aniž ji o svém
rozhodnutí nějakého vysvětlení podal. Za to po-
spíšila si vláda Körbrova ujistiti na ručes
Němce, bědující, že prý dostali jmenováním
Randovým »krutý políčeko, že se jim
proto ani dost málo neodeizila a od svého do
savadního směru ani o vlas neodchýlila. Však
jedva přísaha její dozněla, zaduněla bouřez
tyrolských Alp, a Körber octnul se v největší
nesnázi. Jeho milí Němci celou šiří táhora svého
počali proti němu reptat a brojit jako proti
polměšilci, který všecky klame a Němcůmz
daného slova se věrolomně vymaňuje.
My ovšem celému tomu hlučnému rozhor-
lení Němeův proti Körbrovi od Opavy až po
Inépruk hrubě nevěřili a tolikéž na jeho pev
Němec
Čecho
Randův
Körber
Čechy
Morava
Alpy
Opava
9
article
nost proti terroru jejich ani babky nesázeli
Nieméně zajímavá nová situace byla hodna
bystré obhlidky v čas, aby se zjistila skutečná
pravda. Úiohy té podjali se v zájmu a prospěchu
národa dr. Pacák s drem. Stránským a včera podali
výkonnému výboru strany své věrné zprávyo
své obhlídce. Kterak zprávy ty asi zněly,
o tom stručně, však srozumitelně pončuje veřej-
nost českou výkonný výbor národn
strany svobodomyslné svým dnešním
lapidárním oznámením: »Ze zprávy dra. Pacáka
a dra. Stránského seznali jsme jedno
myslně, že není žádného podnětu ke
změně postavení delegace české ke
vládě.«
Ode dneška za týden sejde se již říšská
rada Cislajtanie — nuže, zde jest horoskop její
kampaně: Körber zůstal vůči národu našemu
takovým, jakým byl, — my zůstáváme tedy
proti němu taktéž těmi starými, rozhodnými
a neoblomnými odpůrci českými. »Není žádného
podnětu ke změně postavení české delegace
ke vládě«: to znamená po česku: nena
byli jsme přesvědčení, že by dr.
Körber, vzdor tomu, že ve svůj kabine
přibral českého vědátora, byl ochoten vyhověti
nejspravedlivějším, základními zákony státními
podepřeným požadavkům našeho národa a proto
není příčiny, abychom odložili nejostřejší zbraň
bojovnou proti vládě jeho, abychom zmírnili
svou opposici zanecháním taktiky obstrukčn
v parlamentě vídeňském, kterouž jedin
můžeme vládě jeho způsobiti roz-
pakův citelných a vážných nejen
v otázce university vlašské, ale zejmena v otáz-
kách finančních půjček, které se na-
prosto nedají sehnati § 14, po něvadž se
musí platit ze zvýšených daní národů.
Tak stojíme se starou zbraní v paží proli sv-
stému Körbrovu na týden před zahájením par-
lamentu.
doktor
Pacák
Stránský
Körber
10
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 10. listopadu. (Ze sněm
zemských.) Ve včerejší schůzi haličské
ho sněmu předložil referent Dav. Abrahamo
wiez zprávu o rozpočtu na rok 1905. Veškera
zemská potřeba vypočitána v 27,180.721 kor.
vlastní úhrada v 10,458.560 K, takže deflci
obnáší 16 722.161 K. Na úhradu deficitu na
vrhuje se zvýšení zemských přirážek o 5 proe
a uzavření zemské půjčky v části 6,212 630 k
O tomto rozpočtu započala povšechná debata.
Na sněmhrijském Vlachové po
erdálostecháahp ebznásilňují Slovany, jake
je znásilňovali dřive. Netoliko že všechny ná-
vrhy, činěné na prospěch slovanského lidu se
zamílají, nýbrž jazyku chorvatskému a slovin-
skému nedopřává se ani tolik práva, aby se jím
smělo ve sněmovně referovati. Ve včerejší
schůzi sněmovní ohradil se poslanec Benatii
dokonce i proti tomu, že terstský časopis »Edi-
nost« ve sněmovní zprávě k vlašským místním
názvům připojil v závorkách též názvy slovan
ské a žádal vládu, aby proti takovému »ne
švaru« (!) zakročila! Za takové nesnášelivosti
nepochopitelné právě v nynější době, jest přiro
zeno, že slovanští poslanci schůzí se již ne-
zúčastní.
Vlach
Benatie
Praha
Ed
Slovan
11
article
Neméně bezohledně chová se k Slovincům
německá vělšina na sněmě štyrské m.
zde zamítnuty přímo s posměchem všechny slo
vinské požadavky. Rozpočtový výbor navrho
sněmu, aby zamitl dokonce i skrovňoučkou žá-
dost slovinských poslanců, aby se na slovinském
území v jižním Štyrsku zřídila asp oň jedna
jednotřídní hospodářská škola se slovinským
vyučovacím jazykem. Touto bezohlednosti dovr
šena míra trpělivosti Slovineů a tito při roz
počtové debatě z ahájili obstrukci, po
dávajíce četné dodatečné návrhy a vymáhajíce
jmenovité o nich hlasování. Změna honebního
zákona projednána včera na sněmu jen s dovo
lením Slovinců, kteří ústy posl. Robiče prohlá
sili, že připusti, aby se jednání o této předloze
vložilo mezi debalu o rozpočtu, jako vůbe
jsou ochotni propustiti z obstrukce všechny
předlohy rázu čistě hospodářského.
Slovinec
Štyrsko
12
article
Z Lublaně, 8. listopadu. (K událostem
v Ricmaních.) V Terstu vyšla brožura „Rie-
manje“, v níž se pisatel snaží ospravedlniti
jednání biskupa Nagla a vyvrátiti podrobné vy
líčení otázky riemaňské, jež bylo v letních mě
sících tištěno v „Slovensk. Narodě“. Mimo jiné
tvrdí se v této brožuře, že hlaholskou (staro-
slovanskou) bohoslužbu v riemaňském kostelíku
zavedl o své vůli bývalý riemaňský kaplan dr-
Požar. Na toto obvinění odpověděl dr. Antonin
Požar ve „Slov. Nar.“ poukazem na memoran-
dum, které řecko-sjednocený križevecký biskup
Drohobecký zaslal do Říma a v němž vzhledem
k událostem ricmaňským oznamuje, že hlahol-
ská bohoslužba v Riemaních byla zavedena n
základě obapolného dohodnutí biskupů Droho-
beckého a Šterka, býv. biskupa terstského. Toto
dohodnutí obou biskupů nynější terstský biskup
dr. Nagel však zrušil, dra. Požara z Ricmaní
odvolal a tamní kostelík dal zavříti.
Ze Záhřeba, 8. listopadu. (M aďarske
školy v Chorvatsku.) Úřadní „Služben
Glasnik“ oznamuje, že evangelické obci v Ko-
reničanech dáno povolení k otevření školy s ma-
darským vyučovacím jazykem. Jest to letos 29
nová maďarská škola v Chorvatsku. Připočíta
jí-li se 23 školy, které byly v Chorvatsku už
loni, má nyní Chorvatsko 52 maďarské národní
školy.
Z Nového Sadu, 7. listopadu. (Hnutí
proti novému školnímu zákonu.
Po příkladu Rumunů počínají se nyní též
uherští Srbové ozývati proti Berzeviczovu ná-
vrhu na pomaďaření uherského národního škol-
ství. „Zastava“ otiskuje rosoluci novosadské
srbské církevní obce, vyzývající stálý výbor eí-
kevního sněmu, aby se peticí na uherském
Nagl
Požar
Nara
Drohobecký
doktor
Nagel
Ricmaný
Rumun
Srba
Berzeviczův
Lublaň
Terst
Řím
Záhřeb
Chorvatsko
ko
maďarský národní škola
uherský národní školaství
Zastava
13
article
sněmě ohradil proti novému školnímu zákonu
a žádal za takovou úpravu dosavadního škol
ního zákona, aby vyhovoval národní samosprávě
Dne 10. t. m. koná se valná schůze báčské
diécese, aby protestovala proti návrhu Berze-
viezovu. Temešvárskému biskupu Letiči ulo-
ženo, aby vypracoval v téže věci memorandum,
jež má býti podáno vládě jménem srbského
episkopátu. Schůze srbských církevních obcí za
týmž účelem budou se lenati v Karlovcích, ve
Vršci, Zomboru a jiných srbských městech.
Z Pešti, 8. listopadu. (Nové státn
školy.) Uherská vláde založí během tohoto
roku 95 nových státních škol ve stolicích, obý-
vaných převahou Rumuny a Slovany. Školy
budou ovšem čistě maďarské a mají nahradit
tamní nemaďarské školy, jež se postupně budou
zavírati.
Letič
Rumun
Karlovec
Vršac
Zombor
Pešť
Slovan
14
article
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 10. listopada.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 10. listopada.
Deset dní gomelského processu.
V papírech bývalého senátora Schaumanna
finského Švéda, jehož syn zavraždil finského
generálgubernátora, byl nalezen plán revoluce
nevelkoruských národností evropského Ruska.
společné jejich akce a cvičení ve zbraních.
Mnohé z těch národností zajisté neměly o po-
dobných záměrech tušení a proto jmenování jieh
při té příležitosti rovná se osočování jich.
Současně s processem Schaumannovým
koná se přelíčení s účastníky loňských židov-
ských nepokojů v Gomelu. Obsah obžaloby byl
už na tomto místě podán. Líčení pře vynáší na
jevo věci neobyčejně zajímavé; z nich jest jasně
vidno, že Židé gomelští byli naplněni týmž du-
chem, jako senátor Schaumann. Bylo-li to již
následkem vzájemného dorozumění a organi-
sace, ukáže snad další průběh líčení.
V prvých desíti dnech gomelského přelíčen
byly hlavně sneseny podrobnosti o tom, jak se
Židé zbrojili. Židovská mládež cvičila se ve
střelbě z revolverů v odděleních, rovnajících se
počtem osob setninám. Cvičení dála se na Mel
nikově ostrově, 3 versty za městem. Kromě re
volverů Židé byli ozbrojeni kaučukovými klacky
které se skrývají v rukávě kabátu a při vy
puštění drobí nárty nohou a při mávnutí mohou
rázem roztřepiti lebku. Také bylo konstatováno
že Židé rádi dávají nožem ránu do týla a způso-
bují tím ne-li smrť, zajisté těžké zraněni. Zji-
stilo se dále, že Židé měli velení, jemužse
podrobovalo všechno židovské obyvatelstvo mě
sta, a smluvené signály, jež byly dávány píšťa-
lami. Na znamení píšťalou Židé se srotili, n
rodobné znamení-po celém městě zavřeli okna
atd. Hnutí bylo všeobecné; v davech židovskýel
byl pozorován i rabín, od státu jmenovaný, lé-
kaři atd.
U zatčených křesťanů nebyly nalezeny
žádné zbraně. Zdá se, že napadení na křesťany
nikoli náhodou událo se v předvečer šábesu.
Schaumann
Švéda
Schaumannův
Praha
Rusko
Gomel
15
article
Přelíčení do podezřelého světla staví go-
melského policejního ředitele Rajevského, jenž
s policií příliš pozdě se dostavil dělat pořádek,
zatýkal jen Rusy a zdráhal se povolati na pomoe
vojsko.
Na otázku předsedy soudu, proč nezafýkal
také Židů, ani ozbrojených, dal za odpověď, že
mu nebyla jasna povaha výtržností: nevěděl
je-li to obyčejná na trhu vražda, nebo je-li to
výbuch plemenné nenávisti. Z výpovědi této lo-
gicky následuje, když u Židů vybuchne ple-
menná nenávisť, že ruská policie nemá se jiel
dotknouti.
Přelíčení je přítomno 36 židovských ob-
hajeů, kteří si tak fanaticky vedou, že předseda
byl nucen diktovati do protokolu, že „někteř
z obhajců obracejí se k svědkům sedlákům bez
potřebného klidu, surovým a vášnivým tonem
vyptávají se jich na věci, nemající s předmětem
líčení žádné spojitosti, že jim vskakují do řeči
hádají se s nimi, kritisují jejich výpovědi a vů
bec činí na ně nedovolený nátlak.“
Důsledky povstání afrického pro poplatníky
německé.
Na úhradu dalších vydání na výpravu afri
ckou žádán má býti říšský sněm německý o dalš
úvěr 80 millionů marek. To však jest jen
čásť toho, co příště ještě i dle samých officios
ních doznání žádáno bude.
Rajevský
Rus
Žid
16
article
Ještě k volbám ilalským.
Socialistická »Avanti« řimiská sděluje,že
dle předběžné statistiky při letošních volbách
sněmovních odevzdáno bylo pro socialisty 301.00
hlasův oproti 162.000 za voleb předchozích
Počet mandátů však se nezvýšil, naopak možno
že i po užších volbách bude o 1 neb 2 menším.
než dříve. Vzrůst hlasův oněch lze tudíž z ve-
liké části vysvětliti také tím, že tentokráte po-
stavili socialisté sčítací kandidáty všude, kd
byla naděje i jen na nějakou slušnou menšinu
Kandidovali ve 300 okresech (2508) a známý
vůdce socialistický Enrico Ferri kandidoval sám
ve 40 okresech.
Pekinský dopisovatel »Timesů« sděluje, že
čínská vláda vyslala úřadníka svého do Urgy
posvátného místa mongolského, aby se zmo
nil tam dalaj lamy tibetského
aby ho dopravil do některého klá
štera. Dalaj lama, jenž v Urze byl přija
Mongoly i cizinci tam dlícími s velikými poctami,
ano s jásotem, má ovšem dosti času, aby dříve
než čínský úřadník přibude, přestoupil na ruské
území. Ruský vyslanec dal už v Pekině na jevo,
že Rusko očekává, že dalaj lamovi nebude v tom
zbraňováno, ano, že činské úřady budou se
k němu chovati s veškerým respeklem.
Členská schůze Klubu mladší gene-
race národní strany svobodomyslné
(Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
Za četného účastenství členů i hostí konala
se včera v malém sále Měšťanské besedy pražské
členská schůze Klubu mladší generace národní
strany svobodomyslné, určená rozpravě o mi
nulém zasedání sněmu království českého. De
bata však neobmezila se pouze na nedávné sně
mování pražské, nýbrž rozšířila se i na četné
jiné aktuálné otázky. Výklady všech řečníků
byly sledovány od začátku až do konce s trvalým
zájmem.
Jako zástupce sboru poslanců národní strany
svobodomyslné zúčastnil se schůze posl. dr. Jos.
Ferri
Mongol
doktor
Jos
Urga
Rusko
Timesy
národní strana
17
article
Herold. Byl předsednictvem i při zahájení schůze
srdečně uvilán.
Předseda klubu JUDr. Václav Ukrych za
hájil členskou schůzi, srdečnými slovy vítaje
dostavivší se členstvo, členy příznivce a hosty
Poukazuje na rozházené poměry ústavní a n
stanovisko vlády a Němců vůči nám dovodil.
že národ český v boji o svá práva musí postu-
povati v jednolitém, pevně sevřeném šiku, a
k tomu právě také mladší generace ze všech
svých sil pracovati bude. Bohužel, také vnitřní
poměry našeho národa jsou neutěšeny. Našlo
se mnoho pracovníků na národa roli dědičné,
jichž činnost soustřeďuje se ve štvavých pro-
jevech žurnalistických proti poslancům svobodo-
myslným, čímž trpí společný postup v důleži-
tých otázkách národa českého. Útoky ty nejsou
bojem věci lepší proti věci dobré, ale bojem
osob proti osobám, a podkladem bojů těchto ne-
jsou snahy vlastenecké, nýbrž cíle zcela jiného
druhu, které s národními potřebami nemají pra-
nic společného.
Správní výbor klubu mladší generace uva-
žuje tento stav věci, rozhodl se, že ze všec
sil svých bude veřejnost varovati před prázd-
nými a štvavými hesly, a že soustavně bude
poučovati náš lid o škodlivosti, hrozící z roz-
drobování národních sil. Cíle ty bude sledovati
mimo jiné též rozpravami o veřejných poměrech
a taková rozprava položena též na jednací pořd
dnešní členské schůze.
Po tomto úvodě zahájil JUDr. V. Ulryeh
rozpravu o posledním sněmovním
zasedání. Ve své, plnou hodinu trvajíeí
řeči, vylíčil politickou situaci, za které byl
sněm království českého svolán, poukázal na
četné momenty, které zasedání tomu dodávají
velmi značné politické důležitosti a břitké po-
drobil kritice žurnalistický projev poslanců
agrárních, po poslední sněmovní schůzi vy
daný.
Herold
JUDr
Ukrych
Němec
V Ulryeh
18
article
Řeč JUDra. V. Ulrycha byla značně za-
jímava a pozoruhodna svými úvahami o stano-
visku Němců a vlády proti požadavkům českým
a o kroku poslanců agrárních po třetí konferene
u nejvyššího maršálka zemského v otázce nou-
Ve svrchovaném úpadku ústavních poměrů
vládne dr. Körber mocí článku 14. Naskytuje
se otázka, zdali dr. Körber má zájem, aby ně
jakým způsobem dělnost parlamentu přivodil
nebo vládne-li se mu líp a pohodlněji absoluti
sticky. Dr. Körber jest dozajista výborně in-
formován, vi, že by se rozpuštěním říšské rady
dostal z bláta do louže, a voli proto ze dvojího
zla menší a učiní ještě poslední zou
falý pokus, aby sehnal dělný par
lament. Mimo to poměr Cislajtanie k Uhrám
a vůbec mezinárodní poměry ho nutí, aby vídeň
ský parlament byl uveden v plodnou činnost
Jak to dr. Körber zamýšlí zaříditi, to jest
ovšem otázka jiná. On provedl již velmi mnoho
— opravdu uměleckých kousků — avšak zá-
zraků dělat přece nedovede. Jemu se nepo-
daří uměle přivoditi dělnost par-
lamentu při soustavném porušo-
vání zákonů v neprospěch národ
neněmeckých, uvésti v systemati-
ckou činnost těleso vídeňskéh
parlamentu za neutuchajícího
terroru německého proti všemu
neněmeckému a vyvíjeti parla-
mentni činnost za rozhodujícího
veta menšiny německé. Po našem ná-
zoru není pro parlamentní krisi jiného léku, než
kdyby se vláda chopila jiného principu, prin-
cipu spravedlnosti a zákonnosti. Tuto přímou
cestu dr. Körber ale nevoli. On snažil se při-
poutati ke vládě Jihoslovany, Poláky a Italy
tím nás chtěl isolovati a tak postupně naši ob-
strukci oslabovati. Jak dalece se tato nepřímá
— úskočná — politika zdaří, to ukáže nejbližš
budoucnost. Že na ochotu Italů spolehati moci
nebude, tomu nasvědčují již nyní krvavé udá-
(Dokončení.
losti v Inšpruku.
zové.
V Ulrych
Němec
doktor
Körber
Jihoslovan
Polák
Italos
Uhry
19
article
Zemská statistická komise
Zemská statistická komise
zasedala 8. listopadu t. r. za předsedání hr. S chön-
borna. Po presidiálních sděleních byla podána ze-
vrubná zpráva o činnosti zemské statistické kance-
láře vzhledem k hospodářské a k samo-
správné statistice od 20. prosince 1903 do 8. listo
padu 1904.
V oboru statistiky samosprávné vyko
nány od poslední schůze tyto práce
1. Doplněny tabulky o orgánech sam
správných r. 1900, jakož i o silnicích
mostech i nákladu na ně v r. 1900 (seš. 2. svazku
V. Zpráv).
2. Pro další sešity chystají se tabulky:
a) O nemocnicích a ústavech huma
nitních za r. 1900, pět tabulek.
b) O financích větších obeí za r. 1897
1898 a 1900
c) O úvěrních ústavech za r. 1900 a 190
u srovnání s daty za r. 1897, již dříve vytištěnými
d) O veřejném chudinství v obeích
a o účincích nového zákona domov
ského, výkazy za léta 1901 a 1902.
e) O stavbách budov pro veřejn
školy národní v 1. 1899 až 1903.
f) O nákladu na národní školstv
v r. 1901 a jeho úhradě.
3. Pro čtvrtý ročník souborného díla »Statisti
sches Jahrbuch der autonomen Landesverwaltung
úvěrní ústav
21
article
drobném prodejí:
ranní číslo o sobě . . . za 8h
odpolední .
. . . za 2 k
Ve fllalkách na venkově-
raení číslo. . . . . . . . 10
odpolodní . . . . . . . . 8h
Inserát
platí se hotevě napřed.
Předplacení a Inserty přljímá ndmini-
strace v Marianské ulici č. 3.
Tam naekázají se též redake.
tiskárna a expedice „Národních Listá“,
Rukopisy ze nevracsjí.
národní Listat
22
article
dodány tabulky o orgánech samosprávy, o silnicích
a mostech, o zemských úvěrních ústavech a zem-
ských financích, vesměs za r. 1900. Mimo to
zaslány redakci k její žádosti též tabulky o finan-
cích okres. zastupitelstev za rok 1900
financích větších obcí za r. 1897 a 1898 a o nemoc-
nicích a ústavech humanitních v r. 1900.
4. Pro další ročníky téhož díla chystají se kromě
prací svrchu ad 2. uvedených
a) Finance zemské za léta 1901 a 1902:
jsou již hotovy až na výkaz o zemských danícha
jiných dávkách a o stavu zemských aktiv a passiv.
b) Finance okresních zastupitel-
stev zja r. 1901. Pracují se dle výkazů, okresními
výbory od let zemskému výboru předkládaných,
k nimž se vyžadují potřebné specifikace, doplňky neb
vysvěllivky.
c) Finance všech obcí za r. 1901.
Mimo to hodlá kancelář pro ročník V. sestaviti
ještě výkazy o silnicích a mostech za r. 1901, takže
by z programu pro tento ročník předepsaného schá-
zely pouze tabulky o vodních stavbách úvěrních
ústavech a nadacích za r. 1901; pro ročník VI. pak
míní spracovali ještě vodní stavby, silnice a mosty,
finance zemské, okresní a větších obcí za r. 1902
dávky k účelům obecním za r. 1901, takže by z pro-
gramu scházely jen úvěrní ústavy za r. 1902, jež
však kancelář již sestavuje za r. 1903.
23
article
5. Zvláštní nové šetření zahájeno ku příkazu
zemského výboru ve příčině zájmových druž-
stev zemědělských. Za účelem přípravy pro
vydání zemského zákona o společenstvech těch ulo-
ženo kanceláři výnosem zem. výboru ze dne 25.
června 1904 k č. 7779, aby »vycházejíc z výsledku
statistického šetření o majetku pozemkovém, které
provedla c. k. ústřední statistická komise dle stavu
ze dne 31. prosnce 1896, provedla statistické šetření
v příčině rozdělení majetku pozemkového a výše
daně pozemkové v jednotlivých okresích, pokud roz-
dělení toto resp. výška daně mají vliv a) na utvá-
ření se poměrů členství v jednotlivých zájmových
společenstvech zemědělských, a b) na finanční sílu
společenstev těchto. Zároveň oznámil zemský výbor,
že současně dožádal c. k. ústřední komisi statistickou
o zapůjčení příslušného materiálu sčítacích lístků.
Ježto materiál ten dosud nedošel, omezila se
práce kanceláře na to, že sdělán plán pro celé to
šetření, sestaveny potřebné koncentrační formulářea
do nich zapsána zatím aspoň ta data, která již
z tištěných výsledků svrchu řečeného šetření c. k
ústřední statistické komise mohla býti vzata.
24
article
Professor dr. Rauchberg dovozoval, že ne-
bude lze stalistické kanceláři poříditi statistiku, již
zemský výbor žádá k vypracování osnovy zákona o
povinných společenstvech rolnických i vyslovil mí-
nění, že by tento materiál mohla spíše opatřiti c. k.
ústřední stalistická komise vídeňská.
Přísedící zem. výboru Adámek vylkl, že jde
zemskému výboru především o to, aby bylo stati-
stikou rozdělení půdy a statistikou poplatnosti ma-
jitelů pozemků dle jednotlivých okresů pořízenou
objasněno, jaký počet majitelů půdy by dle předlo-
žených osnov zákona o povinných společenstvech
do jich svazu náležel a jaký počet zemědělců by zů-
stal mimo tuto organisaci, jakož i jaká by byla —
arciť přibližně — finanční síla těchto společenstev,
potažně jaká břemena by touto organisací byla rol-
nictvu uložena?
Že jest lze takovou statistiku poříditi, do-
ká ala nejlépe Morava kde taková statistika
byla především lopotnou prací záhy zemřelého dra.
doktor
Rauchberg
Adámek
Morava
25
article
Roháčka opatřena — a že jest takové statistiky ne-
zbytně potřebí, nemá-li byti tato důležitá organisace
vybudována pouze na písku na positivních skutečno-
stech nezaložených kombinací, nemůže býti pochyb-
ností. Proto jest důležitým úkolem, aby statistická
kancelář tyto práce s všemožnou důkladnosti pod-
nikla.
K dotazu přís. Adámka, které obce budou
pokládány při sdělávání samosprávné statistiky za
větší, zpravodajem drem. Krejčím bylo připo-
menuto, že se takováto statistika bude vztahovati
k obcím, jichž počet obyvalelstva převyšuje pěo
tisíc duší.
Poslanec König dovozoval potřebu, aby obc
byly zemským výborem prostřednictvím okresníh
výboru náležitě poučovány o řádném vedení okres-
ních účtů, protože jinak nebude statistika obecního
hospodářství správnou.
Při poradě o žádostech za místo
konceptního praktikanta, již se zúčastnil
dvor. rada dr. Brál, prof. Rauchberg. dvor..
Kořistka, přís. zem. výboru Adámek, žádal
rektor německé university dr. Ullrich za zapsání
protestu do protokolu proti tomu, že se při obsazo-
vání míst také při statistické kanceláři nebéře
náležitý zřetel k Němcům a že zemský
výbor k této konkurenci nevyzval
také německou universitu.
Přísed. zem. výb. Adámek konstatoval, že
zemský výbor vůbec nezve ani českou ani něme-
ckou universitu ke konkurenci o místa zemských
úřadníků, že konkursy takové prostě uveřejňujev
časopisech předem k tomu ustanovených a při obsa-
zování míst, že nehledí k národnosti žadatelův,
alebrž že se spravuje a zajisté i na dále spravovati
bude jediné správnou a spravedlivou zásadou: že
má míli přednost žadatel nejlépe kva-
lifikovaný.
Roháček
Adámek
doktor
Krejčí
König
Brál
profesor
Rauchberg
Kořistka
Ullrich
Němec
26
article
Když dvor. rada dr. Ulbrich i po tomto vysvět-
lení, k němuž se připojil také předseda, na proto-
kolování svého protestu setrval, žádal přís. zem. výb.
A dámek, aby také jeho odpověď byla dána do
protokolu.
Dvor. rada dr. Kořistka podal zevrubnou
zprávu o nesnázích při sdělávání statistiky osevních
ploch polních plodin, zvláště pak odůvodňoval ne-
zbytnou potřebu, aby byla učiněna potřebná opa-
tření, by obce byly povinny zprávy ke sdělávání
této statistiky podávati.
Dvorní rada dr. Bráf a přís. zem. výb. A dá-
mek uznali nalehavou potřebu opatření, jimiž by
bylo umožněno a zjednodušeno opatřování pokud lze
spolehlivého materiálu k této statistice, avšak takév
tom se shodovali, že opatření takové nemůže býti
provedeno pouze nařizováním, alebrž že musí býti
tato otázka řešena zákonem.
Dvor. rada dr. Bráf předložil zevrubně odů-
vodněný návrh na založení zemědělského
archivu, v němž by byly snešeny listinné pa-
mátky, týkající se způsobu hospodáření, nákladua
výnosů hospodářství, cen plodin, některé zápisy rol-
nické a j. a jemuž by byla přivtělena velice důležitá
registratura Vlastenecko-hospodářské společnosti, jež
má pro dějiny zemědělské v Čechách nezměrné dů-
ležitosti.
Přís. zem. výb. Adámek vřele vítal návrh
tento o zachování těchto písemných památek, jež tak
rychle hynou a mizí, protože není náležitého po-
rozumění pro jich důležitost, jako úkol pro dějiny
našeho zemědělství svrchovaně důležitý. Zemědělský
archiv ve spojení s obsahlým materiálem pro tyto
dějiny již v zemském archivu snešeným, by zajisté
usnadnil lopotnou práci při historických studiích
stavu selského a j.
Návrh tento, kterýž také dvor. rada dr. Uibrich
uznal za velice včasný, byl komisí jednohlasně
přijat.
Předseda vyslovil dvor. rad. dru. Bráfovi z
tento důležitý podnět uznání.
doktor
Ulbrich
Kořistka
Bráf
Adámek
Uibrich
Dvor
Čechy