ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 49a61e70-1ba8-11e9-bc55-5ef3fc9bb22f
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 14 celkem · entity: place 17, person 51, org 3, work 6
1 masthead
Dne 25. února 1902,
2 masthead
KATOLICKÉ LISTY
3 masthead
Číslo 55. Strana 3.
4 article
nostních otázek. Generace, jež se o tuto cestu poku- síly, klesly do hrobů a zanechaly jako smutné dědi- ctví jen ještě větší zmatsk. Žádaly od státu více, než mohl dáti. On nemá více stejné spravedlnosti pro všecky, ale myslel jsem, že tato stačí i pro nejslabší, poněvadí jest vlnou, na které se láme každý ne- oprávněný nárok (). Vláda nerozumí své neutrálnosti tak, jakoby chtěla zachovati nějaké bezpráví. Ona chce zameziti srážky, jež by mohly míti v zápětí sku- tečné nebo domnělé bezpráví a chce se přede- vším nepřepojatě a bez omrzelo sti snažiti o dorozumění obou národnost- ních kmenů. Silná monarchle, sprave- dlivé Rakousko, jsou záruky klidného do- hovoru mezi jeho náro dnostmi. Klidný pozoro- vatel toho musí si fícl, že kmeny spolu zápasící sotva mají onu schopnost k odporu, kterou by musily míti po uzavřeném míru. Minístr vzpomíná pak přípovědí trůnní řeči, od- povídá posl. Löskerovi, klade důraz na konstituční smýšlení panovníka (Hlučný souhlas) a končí zvuč- ným vyzváním, aby sněmovna se měla ku práci.
Rakousko
5 article
(Hlučný souhlas.) Dále mluví posl. Tambosí, Kern a Hausk, načež se jednání přerušuje. Předseda: Leží zde pilný návrh, o jehož čtení prosím. Posl. Malik: Prosím o spočítání přítomných i Předseda: Již započalo předčítání. V pilném, Všeněmci podaném návrhu poukazuje se na nespráv- nosti při volbách do obchodní komory liberecké žádá se jejich zrušení. Posl. Berger odůvodňuje pilný návrh tím, že se liberální strana v Liberci dopustila šmejdů na ne- prospěch Všeněmců a lidovců, kteří uzavřeli kom- promis, což budí veliké rozhořčení v obyvatelstvuli- bereckém. Řečník uvádí řadu případů. Ministr obchodu baron Call slibuje vyšetření odpomoc. Posl. Glöekner odporuje Bergrovi a praví, ž kdyby se vyhovělo protestům Vše- němců, mělo by to za následek, že by prošli kandidáti čeští. (Také argument! R.) Dále mluví posl. Wolf. Po něktezých nadávkách, jež Němci mezl sebou vyměnili, schůze skončena. Příští sohůze zítra v 10 hod. dop. Konec schůze v 8 hod. 45 min. večer.
Tambosit Kern Hausk Posl Malik Berger Call Bergr Wolf Němec Liberec
6 article K jubileu sv. Otce.
K jubileu sv. Otce. V c. k. ústavě ku vzdělání učitelů v Soběslavi bylo důstojným způsobem oslaveno 25. výročí pontifikátu Jeho Svatosti Lva XIII. V ne- děli, dne 23. t. m. vysvětlil katecheta ústavu cho- vancům význam slavnosti případnou promluvou, načež sloužil slavnou mši sv., při níž chovanci IV. ročníku zpívali chorální mši. Na konee zapěno »Te Deume a po něm zpívána papežská bymna. Kostel byl pře- plněn věřícími. C. k. vyšší gymnasium v Domažli- cích oslavilo v neděli, dne 23. února papežské ju- bileum sv. Otce Lva XIII. případnou exhortou a slavnou mší sv. s »Te Deum«. Slavnost ukenčena zapěním papežské hymny.
Lev XIII Lev Soběslav Domažli T Deum mše svatý . s T Deum
7 article
Z Růžencové výrobny v Praze. Slav- nostním dnem byla pro chovanky tohoto sirotčince neděle, dne 23. t. m., neboť konaly dvojí radostnou slavnost; oslavovaly totiž jubileum sv. Otce Lva XIII. a svátek svého vzácného dobrodince, obecního star- šího M. Nováka. S tváří radostnou, v čele s neuvav- ným duchovním správcem ústavu p. kníž. arc. kons. radou, prof. Jos. Havránkem a se svou milovanou řidítelkou pí. baronkou M. z Helversenů v pracovně ústavu slavnostně ozdoberé, očekávaly chovanky pří- chod předsedy Růžencové výrobny p. M. Nováka. Při jeho vstupu zapěly krásnou píseň, načež věhlasný řečník p. prof. Havránek vřelými slovy děkoval p. předsedovi za otcovskou lásku, kterou věnuje sírotkům a za veliké zásluhy, jichž si o Růžencovou výrobnu získal a připojil prosbu, aby i na dále zůstal otcem opuštěným sirotkům. Když pak jedna z chovanek přednesla p. předsedovi blahopřání k jeho jmeninám, za něž tento vroucími slovy poděkoval, následovala ihned druhá slavnost, oslava 25letého panování Jeho Svatosti Lva XIII. na trůně papažském. Nadšenými slovy vylíčl p. prof. Havránek život-pis papeže Lva XIII. a jeho zásluhy o církev sv. a blaho lid- stva, jež uznávají nejen katolíci, nýbrž i nekatolícia zmíniv se o vzácném věku a řídkém jubileu sv. Otce, zakončil vroucí prosbou, aby Pán Bůh ještě dloubá leta papeže Lva XIII církvi sv. zachovati ráčil. Na to měl p. prof. Havránek u přítomnosti p. předsedy, chovanek ústavu a jich představených v domácí kapli slavnostní požehnání na poděkování za vzácné jubi- leum, jež Pán Bůh sv. Otci dopřáti ráčil. Tím slav- nost ukončena.
Lev M Novák profesor Jos Havránek Lev XIII bůh Praha obecní star Lev XIII církev bůh svatý
8 article Zprávy denní,
Zprávy denní, * Falešné sběratelky. Přinesli jsme zprávu, že falešné sběratelky sbírají pro nemocnici Alžbětinek ve Slupech. Zpráva vznikla nedorozuměním. Po Praze sbírají Alžbětinky z Těšína na svou nemoc- nici a předložili v naší redakci listiny řádně vidované a zpečetěné. Poněvadž by naše zpráva jim ve sbírce vadila, opravujeme ji tímto. Nedorozumění vzniklo z názvu Alzbětinek, při čemž zapomenuto, že jsou to Alžbětinky slezské a ne pražské, * Pastorův malér. Pastor Gmelin cestoval po Čechách za tím účelem, aby svým krajanům v Ně- mecku vylíčil své dojmy o bohatých žních, které má pomocí říšské německé marky nyní protestantská cír- kev v Rakousku. Pastor Gmelin přišel do Litoměřic a zašel si také do seminářského kostela a měl štěstí. Právě kázal jeden bohoslovec latinsky o církvi. Ob- sahu kázání pastor Gmelin mnoho pozornosti nevě- noval, za to ale prohlížel si přítomné bohoslovce po- čtem 60 a napsal o nich v »Protestantenblattu« ná- sledujlcí úsudek: »Dojem jest, že převládá většina če- ského živlu. Aspoň čtyři pětiny těchto lebek náleží slovanskému plemenu; nízké čelo, naduřelý nos, tmavá pleť a vlas a dle zevnějšku všichni synové sel- ského stavu. Neměl jsem dojem, že mám před sebou material intelligentů.« Tolik napsal pastor Gmelin. Skoda, že si neopatřil katalog litoměřické diecése, byl by zde našel, že mezi takto popsanými bohoslovci jest 40 z Německa a 10 Čechů!
Pastorův Pastor Pastor Gmelin Gmelin Čecho Praha Těšín Alzbětinek Čechy Rakousko Litoměřice Ob Německo
9 article
* Poslední vůle profesora Krause. Z- snulý profesor Kraus měl napsanou poslední vůli roku 1897, ve které se vyjádřil, že vše, co psal a učil, podrobuje úplně soudu katolíků. Pak připojil později několik poznámek, z nichž liberální tisk vytlouká ka- pitál z této věty: Nevidím pro církev jinou spásu, než v návratu k náboženskému katolicismu a v od- vrácení od světských, politických a farisejských chou- tek ultramontanismu, jelikož království Boží není z to- hoto světa.« — K tomu podotýká »Köln. Volkszei- tung«, že Kraus jest jiný jako učenec a jiný jako politik. Jakmile zabrousil na pole politiky, dával na jevo vždy strannické nepřátelství proti katolickému středu. Byl také vždy veřejným protivníkem Jesuitů Sám »Badischer Beobachter« píše o Krausovi, že po- zbyl míry a objektivnosti, když přišla řeč na kato lické centrum. List praví, že liberální tisk ne nadarmo oslavuje osobu Krausovu, kdežto o katolických učen- cích Hettingerovi a Hergenrötherovi neměl dosud ani slůvka uznání. *Grassmannův švindl chce zachrániti pasto Hortsmann, který 1000 marek tomu zabezpečil, kdo dokáže správnost Grassmannova překladu z děl sv. Alfonsa z Liguori. Vypsanou cenu chtěl získati pastor Wegener a v delším spise dokazoval správnost překladu, však Hortsmann nechtěl uznati důvody We- generovy za správné, a proto byl žalován 15. února u soudu, který žalujícího odmítl s jeho poža- davkem a odsoudil jej k náhradě soudních útrat. Česť Grassmannovu zachránit jest stejně ne- možno jako Wolfovu. Vidíme, na jakých »důvodech« protestanté staví svůj předsudek. Kdyby dnes se vy- psala cena na »správný překlad« Lutherovy bible, dodělali by se téže blamáže, jako ohnivý pastor We- gener s překladem Grassmannovým.
Kraus Köln Krausův Hettinger Hergenröther Hortsmann Alfonso Wegener Wolfův Lutherův Liguori
10 article
* P. Hartmann a »Dalibor«. Želím z duše, že nedávná změna v redakci »Dalibora« (Do- lenský, Horník, Nejdl, Rublič) po několika číslech ustoupila nové změně. Z referátu o hudbě církevní, prof. Horníkem věcně a dosti obšírně pěstovaného ne- zbyly dosaváde než (ovšem oprávněné a spravedlivé) stesky »Jednoty řiditelů kůru etc.«, a první referát o hudbě posvátné v posledním čísle str. 80. dokazuje, že nový pan redaktor ve své zásadě »aliter in theo- ria, aliter in praxi«, je od počátku důsledným. V the- orii plná ústa i péro nestrannosti, spravedlnosti, — v praxi: ukaž napřed, nemáš li kleriku a kolár, ale pak běda tobě! Lorenzo Perosi má v tom ohledu i s české strany trpkou zkušenost. A tu se najednou opováží františkánská kapuce složiti Oratorium! Prosím vás, a priori bez debatty, co na tom může býti. Ale chytře to navlékl, ten Františkán. Svoje dílo dediko- val císaři pánu, který si je dal ve Vídni provésti, a ostatní dodělala »vedle těchto nejvyšších auspicií kle- kální egitace«, k níž legickou nutností musí pan re- ferent připočísti také chtěj nechtěj orthodoxní dvorní kruhy petrohradské, které skromného Františkána po- zvaly k provedení svého díla do samého Petrohradu. Hannibal ante portas! A pravoslavní Rusové vítají a vyprovázejí ho ještě s největšími poctami. Ja- koby nevěděli, že texty k oratoriím Hartmannovým psali biskup Ghezzi a generální vikář papežský, kardinál Parcechi, jehož pisatel »Dalibora«,o kruhy vatikánské patrně obzvláště se zajímající, jme- nuje nejzávažnějším kandidátem papežské Stolice. Bi- skup, kardinál, Františkán — ubohé umění! Ale to je divná, prapodivná věe: jak jen mohlo témuž kar- dinálu Párocchimu a ještě několika jiným jen ve snu na mysl připadnouti našeho Kubelíka tolik sv.
P Hartmann Dalibor Nejdl Rublič profesor Horník Lorenzo Peros Hannibal Rus Hartmannův Ghezzi Parcechi Vídeň Petrohrad
11 article
Otci vynachváliti a jemu audienci u něho vymocí! — A sv. Otec — s Kubelíkem takřka se mazlil, takže Kubelík sám počítá tuto chvíli k nejkrásnějším svého života! Ta klerikální agitace! . .. E. P. * K úmrtí dra. Holuba. Na českém parte zesnulého dra. Holuba jest oznámeno, že skonal po dlouhé těžké nemoci odevzdán do vůle Nejvyššího. V německém inserátu v »Neue Frele Presse« jest vý- slovně ale oznámeno, že dr. Holub byl zaopa- třen sv. svátostmi. České parte by to nesneslo? Kdo byl as jeho redaktorem? * »Vaterland« proti »Kölnische Volks- zeitungu«. Nedělní vídeňský »Vaterland« má celý článek proti katolickému listu v Kolíně n. R., který nedávno rozebíral příčiny odpadlického hnutí v Ra- kousku a uděloval rady, jako konání missií, katoli- ckých sjezdů atd. »Vaterland« dokazuje v dlouhém článku, že se to vše děje i bez rady kolínského listu, který nemá o našich poměrech důkladných znalostí. Mnohé rady, které stojí v »K. Volkaz.« jsou prý rady na plano.
Kubelík E P Kolín Kölnische Volk Neue Frel Presse
12 article
Litera zabijí — duch oživuje, — píše se nám z kruhů duchovenských — tak možno říci o odpovědi na interpelaci dra Stojana stran osvo- bození korrespondence mezí farními a obecními útady od poštovného. Ale kdo pak by hledal v dnešní materialistické době nějakého ducha — třeba v ministerských kancelářích? Tam dosud vládne ten známá starý »šimi« a sice dle toho, kdo ho »rajtuje« ( la Luther). Říká se: »Komu dá Pán Bůh úřad, tomu dá i rozum« — ale o jistých veli- kých pánech by se ten konec mohl pozměnit v »tomu dá i — jeho žida.« Když pak ten toho jistého »šimla« svými klassickými (do omega) špacírkami ob- kročí — není divu, že »šlml« různé kratochvílné ka- prioly provádí, zejména jedná-li se o »ryt« církevní, Přemýšlel o tom, co toho páni již na faráře (homo ecolesiasticus sciptor) naložili; pomalu jako na — šimla. Různé výtahy, výkazy, seznamy, tabulky, ex offo křestní, snubní, úmrtní lístky pro soudy, hejt- manství, úrazovny, nemocniční a bratrské pokladny, vysvědčení, dobrozdání, podpisy atd. — až mu bylo faráře líto. Všem možným úřadům a quasiúřadům má rychle, uctivě a — zadarmo sloužit! — Za- darmo? — vždycky přece ne. Vždyť má právo za- platiti ze zásilek na obecní úřady porto ze své kapsy. Na př.: V září pošle okresní pan hejtman vyzvání, by farář vytáhl z matriky rekruty živé i mrtvé. »Diese Matrikenauszüge sind bis Mitte Ok- tober dieses Jahres den Gemeindenvorateher zu über- senden, und zwar jene auf Muster I. an die
Stojan bůh le Luther
13 article
Gemeindevorsteher des Geburtsortes, und jene auf Muster II. an die Gemeindevorsteher des Sterbe- ortes.« — Tak šiml okresní. Ministerský však již 9. března r. 1877 č. 6382 přiklusal s výnosem, že korrespondence farního úřadu na obecní ani tehdy není porta prosta, jeli označena »Matrikenauszüge für die Rekrutirung«. V pátek to musil nynější potvrdit znova. Při tom si však myslil: »Jak to asi ten který farář provede, maje rozesílati výkazy do pětiI více obcí? Serbusa nemá, sám s tím po vesnicích běhati nemůže, porto z vlastní kapsy platit, bylo by proti § 98. trestního zákona (vydírání); poslat to na okres, aby to okresní šiml obcím dodal, získá mu nos, aby prý nestěžoval úřadní jednání (factum est). Toť aby byl každý farář nejméně Šalomounem. Můj komisní rozum na to nestačí. Až přijdu zpět do maštele, zeptám se šimla vojenského, jenž přece z nás nejvíce »sypání« dostane, jak to může tr- pět? Kdyby nechal o manevrech každého muže jen jednou míň vystřelit, zbyly by prachy i na farně — obecní korrespondenci. — Žeptám se i ostatních kollegů »šimlů«, proč ty faráře se starosty stále více a více na sebe víží a vzájemné povinnosti a úkoly jim ukládají, nechtíce při tom dovoliti, aby si směli to, co v zájmu státu, země, okresu, obce, školy píší zadarmo vyměňovati, když se jim to s hora také bez porta posílá. Vždyť se nám již i čínský drak vysměje !
Šalomoun
14 article
Sám se stydím za pavučinové odůvodnění, jež jsme na omluvu podali. Vyčtou nám při nejmenší — frivolnost. Srovnávat farní a obecní úřady s různými spekulant- skými družstvy a sbory (ne také kartelly?) V tom přece je rozdíl, objednává-li si nějaké družstvo od ústř. družstva bejka, nebo vagon umělého hnojiva —či posílá-li farář starostovi seznam branců, neb dětí ško- lož povinných! — Že by se musil zákon měnit? K smíchu! Od r. 1865 darovali jsme mnoho různým institucím porto, a zákonem se ani nehnulo. Jestit jeho článek II. jako formanská plachta; všecko se tam vejde, jen když forman chce. Na slabých nohách stojí odvolávání se na mamon. Jakoby faráři a staro- stové měli poštu vytrhnout (snad za to, že zadarmo slouží kapitalistům, kterým za malinkou provisi ročně miliony poštovní spořitelnou rozešle. Lid, maje Raiff- elsenky, pošt. spořitelnu nepotřebuje.) Tohle pomalu ani má konská nátura nesnese.« Tak resoniroval ubohý amtsšiml. Leč, co mu to platno? Musí klusat vyjetou kolejí, z níž jen leknutím vybočí, když se naň »radikálně«, byť jen z dětské trumpetky zatroubí.