5
masthead
Dne 25. února 1902.
6
article
když zaslal příspěvek s heslem: »Jest čas práce,
Pane!« S tímto heslem jistě dobrá věc katoiků fran-
couzských snad zvítězí.
Proti přísaze královské pokračuje akce
stále. V Halifaxu (Nové Škotsko) konána schůze pro-
testní a sice v tónu velice ostrém. Str Malachy Daly
navrhl resoluci: »Na schůzi katolíků v Halifaxu
usneseno protestovati rozhodně proti útoku, který se
má státi na nejdražší náboženské přesvědčení v pro-
hlášení o nástupnické přísaze královské; jako loyální
poddaní královští mužně zavrhujeme jak urážku, která
se nám děje, tak podklady, které se nám člní. V řeči
odůvodňoval Daly, že útok podobný jest nepotřebný
a nespravedlivý. Druhou resoluci navrhl senátor Po-
wer, která zní: »Protože víra katolická nezmenšuje
poddanost naší a nevadí nám prolévati krev za zájmy
říše, protestujeme a odsuzujeme, aby jednotlivé články
naší víry byly vybírány a od vladaře zavrhovány a
odsuzovány; slušně žádáme, zbytečnou a urážlivou
Malach Daly
Halifax
Nová Skotsko
7
article
větu docela odstraniti z prohlášení králova. Dále žá-
dáme, aby tyto resoluce byly doručeny předsednictvu
koloniálního úřadu.« Byla snaha, potlačiti podobné
projevy, aby nepřišly k sluchu královu. Listy politické
počínají si daleko slušněji a věcněji, než rozhodující
kruhy. »Halifax Herald« píše: »Úmyslem pro-
hlášení jest, vzdáliti každého od trůnu, kdo není pev-
ným vyznavačem reformované církve ... Toho by se
dalo docíliti bez tupení jednotlivých článků katoli-
ckých.« »The M. Chronicle« odsuzuje poznovu
středověký barbarism, jak jest vtělesněn v nástupnické
přísaze. »The Arcad Rec.« píše: »Kdyby v ko-
runovační přísaze měl král odsuzovati víru svých mo-
hamedánských aneb braminských poddaných, byly by
politické důvody hned po ruce.« Protesty ozývají se
též v Iudii. Pro nás jest tvrdošíjnost Anglikánů ne-
pochopitelnou. Předsudek jest silnější, než rozum. Kdo
mluví o snášelivosti protestantů, zde má nový důkaz.
Halifax Herald
the M . Chronicle
the Arcada rec
8
article
Na obranu Anglle vydal proslulý lékař dr.
Doyle spis: »The Cause and Conduct of the War«,
v němž snaží se vyvrátiti rozličné nepravdy, šířené na
újmu Angličanů o boerské válce. V Anglii měl spis
výsledek výborný, ale v cizině nemohli Angličané na-
lézti nakladatele, který by v různých jazycích spis
uveřejnil. Němci v Anglii žijící vydali provolání, ve
kterém odsuzovali urážky, činěné Němci vojsku angli-
cnému. Anglické komité zaručovalo hraditi všechny
výlohy, spojené s překladem. Jediný Tauchnitz byl
ochoten spis svůj zařaditi do své známé knihovny.
Teď pořídí se překlad mimo Německo a zašle se oso-
bám vlivu plným. Překlad bude pořízen též pro
Francli, Rusko, Italii, Španělsko a Maďárii.
doktor
Doyle
Angličan
Němec
Anglie
Německo
Rusko
Španělsko
Anglle
the kauza and Conduci of the War
9
article
Z říšské rady.
Z říšské rady.
Z Vídně, 24. února. (Tel.)
Dnes měl pan dr. Körber opět svůj slavný den.
Vykládalť totiž svoji theorii o státním násilí, které
není žádným státním násilím, nýbrž jenom obranou
proti násilí na státu páchaném. Pan dr. Körber se-
stavil si svoji argamentaci tak znamenitě, že ten, kdo
se postaví na stanovisko jeho, naprosto nemůže jeho
důvody v pochybnost bráti. Parlament není oprávněn
existenci státu ohrožovati. To jest faktum, o němž
nikdo nepochybuje a jako na dotvrzení řekl ještě pan
ministerský předseda, že staletí vytvořila mezi rakou-
skými národnostmi tmel, který se žadnou národnostní
vášnivostí nedá rozdrobiti. V tom ohledu šel snad
pan dr. Körber ve svém optimismu příliš daleko.
Království, kterénení svornov sobě...
nechceme citovati písmo svaté úplně, neb není toho
třeba. Tím tmelem, který státu zaručuje trvání, jest
svornost a ta není možna bez spravedlnosti. V řeči
pana ministerského předsedy vyskytla se také slova,
že strany od státu více žádaly, než on dáti mohl.
Pan dr. Körber mínil to ve smyslu tom, že žádaly
nedvládu, ale některé strany žádaly jen své právo, a stát
jim ho také nedal. Nemohl, či nechtěl? Nebo dělá pan
ministerský předseda také rozdíl mezi nároky národů
a právem státu? Nebylo by těžko dáti mu otázku,
na kterou by při všech velikých řečnických vlohách
nevěděl odpovědi. Tím slovem stát házejí u nás páni
ministři velmi často kolem sebe. Stát je alfa i omega.
Körber
doktor
Vídeň
10
article
Před jeho vybájeným zájmem musí všecko ustoupiti.
Ale podívejme se jen kolem sebe. Všude, nehledě k ubo-
hým přívěskům národnostním ve Francii, Italil, Španěl-
sku, Rusku, Německu a t. d., kryje se pojem státui
s pojmem národa a zájem národa jest totožným se
zájmem státu. Myslí p. dr. Körber opravdu, že tomu
u nás může býti trvale jinak, že stát může existovati
proti národům a jejich životním podmínkám? Nebo
myslí, že to všecko, na čem věky pracovaly, ty snaby,
pro něž, abychom se k jeho slovům připojili, ne právě
generace, ale přečasto nejšlechetnější lidé ve hrob
klesli, ty že se dají zažehnati vtipnou řečí úřadni-
ckého ministra? Ovšem, pan dr. Körber má teď ve
videňském parlamentě posluchače, před nimiž může
mluviti bez obavy neb v této parlamentární Sodomě,
jak se zdá, není potřebných deset, kteří by ji před jeho
hněvem dovedli ochránitl, ba není tam snaď aní jediného
poslance, jenž by chtěl jeho argumentaci vyvraceti,
ač to není těžko. Kdyby se toho úkolu někdo opravdu
podjal, pak myslíme, že by nebylo těžko podati důkaz.
že sám stát, resp. to, co se s ním tak rádo stotož-
ňuje — byrokracie, není bez viny na tom, co se dnes
v Rakousku děje.
Konec schůze vyplněn byl pilným návrhem Vše
němců v příčině voleb do liberecké obchodní komory.
Všeněmci naříkají, že jim němečtí liberálové hledí ně-
jakými šmejdy podrýti půdu pod nohama a poslanec
Glöckner omlouval to tím, že by jinak prošli též čeští
kandlidáti.
Španěl
Körber
doktor
Glöckner
Francie
Rusko
Německo
Rakousko
11
article
Sněmovna poslanecká.
(Zasedání 17. Schůze 95.)
Sněmovna poslanecká.
(Zasedání 17. Schůze 95.)
Předseda hr. Vetter z Lilie zahájil schůzl
o 3 hod. 20 mln.
Následovaly návrhy: Posl. ryt. Wasilka,
jenž žádal zodpovídání jím podané interpellace k mi-
nistrovi spravedlnosti, posl. Jossfa Pommera, jenž
poukazoval na důležitost vládní předlohy v příčině
pensijního zabezpečení soukromých úfedníků a tázal
se starosty sociálně-politického výboru, kdy se výbor
touto záležitostí bude zaměstnávati.
Posl. Gross odpověděl, že generální debatta
o této předloze bude zahájena ve schůzi příští středu
nebo ve čtvrtek konané.
Posl. Iro podal dotaz v příčině biancotermino-
vého obchodu.
Sněmovna přešla k dennímu po-
řádku. (Rozpočet.)
Posl. Ferjančič pojednával o rozpočtových po-
radách o celjském gymnasiu a pravil, že sporné body
polského gymnasia v Těšíně, českého v O pavěa
české techniky v Brně byly překonány. Jen o slo-
vensko-německé gymnasiální třídy v Calji se klo-
pýtlo. Řečník mluví o tomto gymnasiu a praví, že
do Celje nepatří jen nižší slovenské gymnaslum,
nýbrž úplné slovenské gymnasium (Hlučný souhlas
Vetter
Posl
Wasilka
Jossf Pommer
Gross
Těšín
O pavě český technik
Brno
Celje
12
article
Slovinců) a to bude muset býti zřízeno. Musí-li býti
v Celjí něco zavřeno, pak jest to gymnasíum ně-
mecké. (Hlučný souhlas Slovinců). Před samostatným
gymnasiem v Mariboru musí se dáti přednost ny-
nějším parailelkám. Řečník doufá však, že se cha-
trné resoluci hr. Stürgkha nevyhoví. Jest povinností
vlády, aby proti těmto, Slovence urážejícím krokům
zaujala stanovisko. Slovinci protestují co nejrozhod-
něji proti domněnce, obsažené ve Stürgkhově resoluci
a doufají, že až tato otázka dojde ku projednání ve
sněmovně, najde se dosti spravedlivé mysli, která by
nevoli Slovenců považovala za odůvodněnou. Na to
mluví řečník proti řeči, kterou terstký místodržitel
mluvil na uvítání pruského prince a pravil, že jest
k tomu třeba zaslepenosti rakouského bureaukrata,
když řekne, jak velice se touží po německé kolonií
v Terstu. V dalším mluví o národnostních poměrech
terstských Slovínců, polemisuje s posl. Bartolim a
praví na konec, že Slovenci bojují zoufalý boj o exl-
stenci. Vláda však raději poškozuje státní zájmy, než
aby naproti loyálnímu lidu byla spravedlivá. Nevzdá-
váme se naděje, že hodina spásy udeří. Kompetentní
činitelé nechť však hledí k tomu, aby nebylo pozdě,
ne snad pro náe, nýbrž i pro Rakousko. (Souhlas
Slovinců a Chorvatů)
Stürgkh
Stürgkhův
Bartoli
Slovinec
Chorvat
Maribor
Terst
Rakousko
13
article
Ministerský předseda dr. Körber chce se dnes
zmíniti jen o velikém vzrůstu prací nejen u státních,
ale i u autonomních úřadů. Oběti na penězícha
času, jež snad se brzy stanou nedostižitelnými, vy-
světlují přání, aby práce byla usnadněna a příjmy
zvýšeny. Poněvadž se při těchto jedná o nová bře-
mena pro beztoho už silně zatížené poplatníky, kdy
o krok od Scylly ku Charibdě, musí se mysloti na
jiné východiště, totiž aby se i zde hledala pomoc
pokud možno v ústním řízení u nižších instanci. Tato
myšlénka ovšem teprve musí býti napřed studována
a bude možno k ní přikročiti, až slavná sněmovna
vládu zbaví velikých politických a naléhavých ho-
spodářských starostí. Ministr tvrdí, že mu i zde pře-
káží národnostní spory, na něž velice naříká. Ministr
chce se nyní obrátiti ku třem velikým otázkám poli-
tickým, které ovládají parlamentární situaci, otázce
parlamentní, poměru k zemím koruny uherské a ná-
rodnostním sporům. Dr. Grégr, jemuž jest ministr
vděčen, jak za jeho upomínky na dřívější parlamenty,
tak za to, že u něho přece předpokládá jistou míru
nepředpojatosti, chová v tom směru veliké naděje,
posl. Menger vyslovil obavy a posl. Bareuther vložil
do svého toulce šíp práva na sebeobranu odepřením
daní. Ale všecky tyto protesty obsahovaly ku podivu
skoro bez výjimky nikoli nelichotivé dodatky pro řeč-
níka, jež odkazují naděje, obavy nebo sebeobranu do
říše pohádek. Když řečník tyto hlasy roztřiďuje, tu
se zdá, že jedni myslí, že chtěl varovati, druzí, že
hrozil a třetí, že mluvil o státním násilí. Ministr ne-
varoval, neboť nesluší se, aby vláda takový sbor,
jakým jest parlament, varovala, ani nechtěl hroziti,
poněvadž cíle vědomá vláda nehrozí, nýbrž jedná.
Pokud se týče obrysů státního násili, jež se v mých
doktor
Körber
Skylla
Grégr
Menger
Bareuther
14
article
slovech hledalo, pak vláda neučinila nic, co by komu-
koliv dávalo právo, aby ji vyčítal lehkovážné poru-
šení práva na prospěch kterékoliv strany nebo vlád-
ního systému. Neb jen takové jednání zasloužilo by
podobného označení. Poměry u nás nejsou vůbec toho
druhu, aby se kdokoliv pustil do tak odvážných pod-
niků, nýbrž jedná se pouze o otázku,
zdali politováníhodným politickým
případem vyvolané ochrnutí parla-
mentární činnosti smělo trvati tak
dlouho, až by nějakým neočekávaným
případem, nějakým zázrakem, toto
kouzlo bylo rozvázáno. Kdy a jak, to
bylo by leželo v rukou osudu.
15
article
Všecky příklady z dějin jiných zemí míjí se
s účinkem na mne, neb nemají podobností s našimi
poměry. Ale i tenkráte, když zastupitelství lidu po
dlouhém boji o pasitivní věci po veliké opravě celého
veřejného života unaveno klesá, nebo když, aby po-
valilo nepovolný kabinet, zastaví zákonodárnou čin-
nost, nesmí se takové události porovnávati s našimi
poměry, kde nejenom není podobných příčin parla-
mentámního přemožení se, nýbrž kde se vyskytuje
zevnějšími i vnitřními příčinami vyvolané nutkání
k významné práci. U nás nestály proti sobě vláda
a parlament, nebo obvyklý systém a ctižádostivé plány,
naopak bylo velmi blízko nebezpečí, že se parlament
a stát dostanou do osudného rozporu, parlament, jenž
nic nedělá, a stát jenž musí ku předu. V žádném
takovém případě neplatí slovo Mirabsaua: »všecky
plné moci, ať byly před tím jakéhokoli druhu, mění
svou povahu.« Stát se zachraňuje. Pakli jiní tomuto
sebezachránění říkají »státní násilí«, já tomu říkám
»obrana proti ranám, jež vědomě nebo nevědomě mají
býti vedeny proti státu«. Nevaroval jsem, ani jsem
nehrozil, nýbrž uváděl jsem jen nutnosti, jež by mu-
sily nastati, kdyby zájem jedné strany bezohledně
měl býti postaven nad zájem všem stranám celého
obyvatelstva společný, nad zájem státu.
státní násilí
16
article
Slavná sněmovna nechť mí uvěří, že jeem tak
neučinil lehkovážně a že jsem uvážil hluboký význam
místa, z něhož se tak mělo státi. Ale naše zodpověd-
nost jest přílš veliká. Každý, i sebe mmenší stát hledí
svoje prameny moci sesíliti, svoji vážnost povznéstl,
jen tato říše měla by se opozditi za to, že po staletí
za nejobtížnějších poměrů vykonávala kulturní poslání
ve službách civilisace, za to, že tolika národům po-
skytuje domov ku klidnému spolužití? Poukázal jsem
k tomu, že když parlament v některém státě ochranu
národů nechce více zastávati, stát právo k existenci
I proti parlamentu musí volati na pomoc. To jsem
učlnil, nic více a nic méně. Vláda ví dobře, že se
parlament má vyrvati z krise, ale on by se také sku-
tečně měl vyrvati.
Strany v této slavné sněmovně mají to každý
čas v rukou, zadržeti použití jakéhokoli mimořádného
prostředku, tím, že se uvarují toho, zraniti stát zbra-
němi, jež protivníci obrací proti sobě nebo proti vládě.
17
article
Nikdo nemůže takové rozlišování s větší radostí ví-
tati, než úřadnická vláda, na kterou ovšem mnozí tak
s vysoka hledí, které však připadla větší práce nek
kdy kterému parlamentárnímu kablnetu (Souhlas.) a
která ráda odsteupí, jakmile přijde jiná, která by
rychleji a bzpečněji trvale přivedla zastupitelství lidu
k jeho povinnostem a jeho pracem. Nelze nyní nle
více zjistiti, nežli že mlhy počínají klesati a že slavná
sněmovna svou cestu zřetelněji poznává. — Ministr
pak praví, že více než vláda, budou za to sněmovně
povděčni národové. Na to obrací se k otázce uherské
a vykládá podstatu vyrovnání z roku 1867. Ani
v Uhrách, aní u nás není vše už takové, jaké bylo
r. 1867, ale základy, na kterých poměr mezi oběma
polovinami říše spočívá, nesmí se zvyklati. Uhrya
Rakousko nesmí býti sobě odcizeny. Ministr zmiň uje
se pak o obchodních smlouvách a zejména o cu-
kerní otázce. Právě zasedá cukerní kon-
ference v Brusselu a ministr tedy nemůže
říci vše, co by rád sdělil, ale sněmovna může uvěřiti,
že jsme si vytkli určitou cestu, abychom se vy-
hnuli škodě, která by mohla hroziti našemu nejpoplat-
nějšímu průmyslu. Nebudeme obětovati více, než on
jest schopen snésti. Ale vláda si přeje dobře promy-
šleného a odůvodněného votum tohoto průmyslua
súčastněného zemědělství, aby svého času žádala také
o votum slavné sněmovny, při němž se jistě sejdou
také všecky strany — pan posl. Grégr v tom pozná
jím popíranou moc vědeckých otázek.
Grégr
Uhry
Rakousko
Brusel
18
article
Ministr obrací se na to k národnostním sporům.
Jest veliká otázka, zdali pokojný čas,
který jest tomuto dílu světa ještě do-
přán() skutečně nejlépe použijeme, když jeho nej-
větší čas vyplníme tímto sporem, nebo zdali by ne-
bylo lépe znamenitý jeho díl zabrati pro společné
potřeby všeho obyvatelstva. Ministr poukazuje k tomu,
že v této říši nezápasí jen dva kmeny o vládu;
Rakousko jest státem mnohých národností, ne teprve
dnes, ale po staletí. Tento dlouhý čas vytvořil tmel,
který nemůže žádná národnostní vášnivost rozdroblti.
Na costách zášti a rozhořčení neleží rozluštění národ-
Rakousko