1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, ve střědu 18. června 1913.
Praha
4
article
daranní avečerní listy
předplácí set
V Praze v administracii
na měsle. . . . . . 2 K —
na čtvzt leta . .
6K —
s dvojí donáškon
na měsic. . . .
na čtvrt leta . . . . 7 Kelh
ve filiálkácha
na měsie . . . . . 2 K 80
na másia Poštou.
na dtvrt lota : . . . 9 R o0
s dvoji zásllkou
sa měsíe
nk čtvrt iota: . . k
Praha
5
article
Vecerni
Vecerni
dání
V drobném prodejin
ranní čislo o sobě . . za sh
večerní
. . . . za 4h
Ve fliálkách na venkovš-
ranní čislo . . . . . . . 10
večerní . . . . . . . . 5h
lnserátv
platí se hotově napřed-
Předplaceni a inserty příjíma
administrace v Marianské ul., s.
Tam nachásoji se táš
rodakce, tiskárna a expedlee
„Národnich Listů“
Rukopisy se nevracep.
6
article
V Praze, 18. června.
Praha
7
article
Zcela nahodile včera setkaly se dvě udá
losti: carův blahopřejný list Sazonovu a ne-
blahopřejný poměr slovanských poslanců ra-
kouské říšské rady k jubileu německého cí-
saře. Ale přece v obou událostech jest jist.
logická souvislost. Jde tu vlastně o Rakousko
a jeho mezinárodní význam.
Má ještě Rakousko-Uhersko mezinárodn
význam samostatné velmoci nebo je to jer
přívěsek Německa? Rakouští Slované, a jistě
my Češi neměli bychom příčiny těšit se z toho
že monarchie nad středním Dunajem nastou-
pila zpáteční cestu z před roku 1866, jenže již
ani ne jako rovnocenný činitel, nýbrž jak
jedna z „partes aduexae“ říše dědiců markra-
bího Braniborského.
Sazonov
Slovan
Čech
Rakousko
Uhersko
Německo
Dunaj
8
article
Kdo četl tiskové projevy našich něme-
ckých spoluobčanů v posledních dnech, nebo
i dnešní úsudky o úspěších poslanců Choce
Korošce, sotva se zbaví dojmu, že zde ne-
mluví jen city k vladaři sousední pokrevné
říše, že zde vasalský poměr, kterému pomalu
zvykají rakouští Němci, ozývá se až příliš
silně. Ale není naší věcí učit rakouské Němce
pro nás jich chování jest ovšem poučné.
Mezitím, co se ve Vídní Němci tak velmi
rozčilují, že odpadla přímé blahopřání ra-
kouské říšské rady německému císaři, se za-
chováním stejné neutrality jako v případě ju-
bilea ruských Romanovců, kdy blahopřání říš-
ské rady stejně odpadlo, úvodní věty carskéh
listu Sazonovu svědčí o tom, že v Berlíně
svatbě princezny zezí anglickým králem, ně-
meckým císařem a ruským carem byla řeč ne-
jen o svatebních darech, nýbrž také o váž-
ných politických otázkách denních, že se tam
také jednalo o nás a bez nás.
Náš velmi oslavovaný nibelunžský věrný
spojenec nad Sprévou domnívá se patrně, že
s Rakousko-Uherskem není třeba se dohodo-
vat o mezinárodních otázkách, považuje pa-
trně spojeneckou monarchii za tak bezvýznam-
nou a od sebe odvislou, že si velké otázky
vyřizuje sám přímo s dvěma rozhodujícím
velmocemi světovými.
Choc
Němec
Sazonov
Vídeň
Berlín
Spréva
Rakousko
Uhersko
princezna zezí anglický král
9
article
Dobře vystihuje „Zeit“ situaci slovy-
„Carský list dává nám rozumět, že car nena-
hlíží potřeby, proč by měl jednání Ruska vůči
nám nějak omlouvat. Car implicite se odvo-
lává na to, že již za berlínské schůzky mon-
archů oznámil, jaké kroky chce podniknou
v balkánských věcech a že ruská metoda míru
došla souhlasu německého císaře, věrného
spojence Rakouska. Není třeba rozhodovat
zda v Berlíně bylo zcela jasně mluveno o ú-
myslech ruských. Jest však pozoruhodné, že
nejen anglický, ale i německý tisk vidív
ruském rozhodčím soudě jen mírumilovné sna-
hy a nikoli vedlejší politické tendence.“
Pro sebevědomí zástupců naší monarchie
tento stav nemůže být ovšem velmi příznivý
Bezhlavá politika balkánská, která popudila
proti nám vítězný Balkán a znesvářila s mon-
archickou ideou celý jih, mstí se již teď a vy-
mstí se ještě více v budoucnosti. Ještě před
několika lety nemohl si jih naší monarchie
představit budoucnost mimo hranice habsbur-
ské říše; ale krátkozraká politika zahraniční
i vnitřní, která dává maďarské oligarchii mož
nost týrat národy na jihu, a to v době, kdy
válečné rozčilení nutilo k nejopatrnějšímu po-
stupu, politika, která těžké rány na těle Jiho-
slovanů léčí politickými ranhojiči rázu Khue-
na-Hédervára, Raucha, Cuvaje, Tiszy, Accur-
tiho, jejichž lékařská metoda se vyčerpává
násilnými amputacemi, tato politika oslabile
prestiž říše tak, že v mezinárodních jednáních
tak blízkých zájmům monarchie, nejbližší spo-
jenec se na nás neohlíží, ale naopak, jakoby
pomalu se chystal převzít celé naše hospo-
dářství do vlastní režie. K tomu si nepotře-
bujeme blahopřát.
Rauch
Cuvaj
Tisza
Accura
Rusko
Rakousko
Berlín
Balkán
10
article
Spor srbsko-bulharsk
Spor srbsko-bulharsk
a ostatní věci balkánské.
Bulharsko proti společnému projednávání díí-
ferencí se Srbskem a Řeckem a tedy proti
schůzi čtyř ministerských předsedů.
Z Vídně, 18. června. Člen bulharské vlády
pronesl se k dopisovateli vládní vídeňské „Po-
litische Correspondenz“ takto: „Projevilo-li
Bulharsko souhlas s návrhem, aby v pásmech.
o něž se Srbskem a Řeckem spor vedeme.
zavedeno bylo „condominium“ čili dočasné
společné vládnutí, neznamená to ni-
kterak, že bychom snad uznávali srbské ná-
roky na změnu srbsko-bulharské smlouvy
projevili jsme tím jenom ochotu a dobrou vůli
že chceme na přání velmocenských vlád při-
spěti dle možnosti ke smírné dohodě. Ale
možnost dohody nastane jeno m.
upustí-li Srbsko od požadavku re-
vise a uzná-li platnost uzavřen
s námi smlouvy. Ale žádným způsobem
nemůže Bulharsko přistoupiti n
společné projednávání našich
differencí s Řeckem se sporným
záležitostmi, jež máme se Srbskem
Otázky tyto jsou povahy docela různé a mus
tedy býti projednávány různě, tak že tedy
Bulharsko musí vyjednávati zvlášť se Srb-
skem a zvlášť s Řeckem. Není tedy žádného
skutečného podkladu ani podnětu pro schůz
čtyř ministerských předsedů a není také prav-
dě podobno, že by se takováto schůze skut-
kem stala.“
Jenom ústup Srbska mohl by prý ještě mí
zachránit.
Srb
Bulharsko
Srbsko
Řecko
Vídeň
11
article
M. Z Kolína nad Rýnem, 18. června. (Zvl
telegr. „N. L.“) „Kölnische Zeitung“ uveřej-
ňuje tuto telegrafickou zprávu ze Sofije-
Stav věcí na srbsko-bulharské
hranici je válečný. Jenom povol-
nost Srbska a jeho ochota, ode-
vzdati Bulharsku v krátké lhůt
sporné území, mohla by ještě míi
zachrániti. Bulharsko spatřuje v tom, že
si Srbsko osvojuje území, Bulharsku přiřknuté
již, útok na Bulharsko, který odra-
ziti armáda bulharská je odhodlá-
na. Před tímto rozhodnutím ustupuje do po-
zadí králova odpověď na pozvání ruského
cara k vyjednávání do Petrohradu. Vzhle-
dem na hlasitě projevovane smy-
šlení bulharského národa nebylo
jiné rozhodnuti možné. — Včern
byli tři srbští vyzvědači zastře-
leni. Koluje pověst, že bulharske
vojsko včera po prudkém boji se
Srby obsadilo Gjevgelu a spojen
železniční mezi Srbskem a Ře-
ckem přerušilo.
80 procent pro válku a 20 procent pro mír.
Ze Solije, 18. června. Ministerský před
seda dr. Danev přijal včera skupinu poslan-
ců vlastní strany, znepokojených zprávam
petrohradskými. Dr. Danev nazval si-
tuaci krajně svízelnou, poněvadž vlá-
da nemá dosud žádných vědomostí, jaké jest
znění odpovědi Srbska na carův telegrama
doložil: „Pud sebezachování žádá od Bulhar-
ska rychlé vyřízení krise buď ve
smyslu míru nebo ve smyslu opač-
ném. Rozhodnutí závisí na Srbsku
a Rusku. Situace jest velmi vážná.
a smím-li se vysloviti ciframi, řekl bych, že
80 jest pro válku a 20 pro mír.
Srba
Gjevgela
doktor
Danev
Bulhar
Kolín nad Rýn
Sofijá
Srbsko
Bulharsko
Petrohrad
Solija
Rusko
Kölnische Zeitung
12
article
Po srbské mínísterské krísí.
Z Bělehradu, 17. června. (Z úř. srbského
pramene. — K. k.) Vzhledem na pověsti o mi-
nisterské krisi uveřejňuje oficiosní „Samo-
uprava“ toto komuniké: Kabinet Pašičův u-
znal, že přišel okamžik znovu zkoumati poli-
tické směrnice, které sledoval od počátku
války do dneška. Kabinet pociťoval zvláště
po listu cara Mikuláše potřebu rozhodnouti
může-li v neshodách s Bulharskem
nastoupiti cestu sprostředko vá-
ní smírčího soudu, protože spolková
smlouva pozbyla své ceny, a může-li, za ja-
kých podmínek. Otázka byla velké důležito-
sti. Královská vláda chtěla králi poskytnouti
příležitost, uvažovati o jiných míněních a po-
dala demisi. Král demisi nepřijal, po-
ukazuje na to, že není oportunní vyvolávat
krisi, když vláda požívá důvěry majority
koruny, a že vláda musí pokračovat
v začaté úloze. Královská vláda znovu
otázku projednavši, upustila od svého úmyslu
a usnesla se pokračovati v politice dosavadní
Turecké spiknutí.
Z Caříhradu, 18. června, (K. k.) Ze 480 zatče
ných osob, byly ty, jichž vypovězení bylo uznáno
za nutné, dopraveny dnes v noci do Sinope-
Italské válečné loďstvo připraveno odplout
k Albanií.
Z Paříže, 18. června. —(„D. Volksblatt“.
„Echo de Paris“ dovídá se z Milana, že letošn
manevry italského válečného loďstva konati
se nebudou, protože situace na Balkáně mohl
by míti za následek, že by italské loďstvo
v příhodném okamžiku musilo se objeviti v a-
bánských vodách. Větší část italského váleč-
ného loďstva bude kotviti v jižní části Egejské-
ho moře.
Pašičův
Mikuláš
D Volksblatt
Paris
Milan
Bělehrad
Bulharsko
Caříhrad
Sinop
Albánie
Paříž
Balkán
13
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Polácí a pracovní program poslanecké sně-
Z Vídně, 18. června. Parlamentní komise
kola polského ve schůzi. které přítomni byl
též oba polští členové kabinetu mi-
nistr financí rytíř Zaleski a ministr rytíř
Dlugosz, usnesla se doporučiti schůzi kola
polského, která hned potom následovala, ná-
vrh, aby vzhledem na situací parlamentní v do-
hodě s ostatními stranami většinovými dán
byl souhlas kpracovnímu progra-
mu vládou navrženému, zároveř
však vyslovilo se politování, že fi-
nanční plán, důležitý pro zemské finance a pro
úřadníky, ba nezbytný pro ně, tou dobou po-
dán nebude.
Z Vídně, 18. června. Kolo polské konalo
v poledne poradu, ve které předsedal dr. L eo
referoval o včerejší konferenci s ministerským
předsedou a vyprosil si zmocnění, by prohlásí
souhlas klubu k návrhu ministerského předse-
dy ve příčině pracovního programu poslane-
cké sněmovny a to ve shodě se stranami jiný-
mi. Kolo polské usneslo se jednohlasně vzíti
referát předsedův na vědomost, zároveň však
uložiti předsednictvu klubu, by užilo každé
příležitosti a ve shodě s vládou a s jinými stra-
nami zabezpečilo provedení finančního plánu
před koncem tohoto roku.
Zaleski
Dlugosz
Vídeň
14
article
Německý národní svaz trvá na dalším zase
dání poslanecké sněmovny.
Z Vídně, 18. června. (Ve 12 hod. 30 min.
Německý národní svaz po dlouhé a bouřlivé
schůzi, která trvala 21/2 hodiny, a ve které
prudce bylo útočeno na předsedu poslanecké
sněmovny dra. Sylvestra, protože činil
jednotlivých poslanců dotaz, smí-li učiniti pro-
jev pro německého císaře, usnesl se jednomy-
slně trvati na červencovém zase-
dání poslanecké sněmovny pro vy-
řízení malého finančního plánu
podative smyslu tom vesněmovně
návrh a žádati o něm hlasován
dle jmen.
Z Vídně, 18. června. (1 hod. 35 minut.
Své usnesení odůvodňuje německo-nacionáln
svaz v ten rozum, že přípověď vlády v pří-
čině aktivování vyšších platů státním úřadní-
kům, počínajíc 1. říjnem 1913, jest neuspoko-
jivá, že však také neposkytuje žádnou záruku
že skutečně je dodrží, poněvadž vláda
činí provedení svého slibu závislým na vyří-
zení finančního plánu na podzim, kdy jest
stejně ohroženo jako nyní. V motivech něme-
cko-národního svazu praví se dále, že upu-
stiti od letního zasedání, pro které vyslovily
se dělné strany sněmovny, bylo by ústup-
kem před obstrukcí jednotlivých
strana frakcí, což vzhledem na praejudi-
ciální dosah a vzhledem na útvar parlament-
ních poměrů nemůže býti nižádným způsobem
připuštěno.
Odvolaná demise presidenta poslanecké sně-
movny.
Z Vídně, 18. června. (1 hod. 30 min.) Pre-
sident poslanecké sněmovny dr. Julius Syl
vester ohlásil německo-národn
jednotě, že vzdává se hodnost
jako předseda sněmovny. Nat
usnesl se německo-národní svaz požádati dra
Sylvestra, aby od svého úmyslu upustil
Dr. Sylvester této výzvě vyhověl a de-
misi svou vzal zpět.
Sylvestr
doktor
Julius Syl
Nat
Sylvester tento
Vídeň
národní svaz
poslanecký sněmovna
sněmovna
15
article
Také křesťanští sociálové trvají na dalším z-
sedání poslanecké sněmovny.
Z Vídně, 18. června. (1 hod. 40 min.) Kře-
sťanští sociálové učinili podob-
né usnesení, jako němečtí nacio-
nálové, že má býti totiž pokračováno p
haličských volbách v pracích poslanecké sně-
movny za účelem zkoncování finančníh
plánu.
Oběma usneseními německo-národníhe
svazu a“ křesťansko-sociálního svazu si-
tuace v parlamentě se bez odpore
přiostřila do krajní míry. Po sně-
movně rozšířeny jsou zprávy, že nastaly váž
né krise: krisekabinetní a kriseříš-
ské rady.
Dovolená českých docentů na rok 1913—1914
Z Vídně, 18. června. Na základě interven-
ce posl. dra. Tobolky u ministra vyučování
učinil dr. ryt. Hussarek již 7. června t.r
rozhodnutí stran počtu dovolených na rok 1913
až 1914. Posl. dr. Tobolka zaslal se-
znam těchto dovolených ihne
jednateli českého spolku vysoko-
školských professorů.
movny.
Nový opat v Klosterneuburgu.
Z Klosterneuburgu, 18. června. (K. k.) Dne
dopoledne byl zde dr. Josef Kluger zvolen
opatem kláštera v Klosterneuburgu. Jest nástup-
cem nynějšího knížete arcibiskupa ve Vídni, dra
Pilfla.
Hr. Tisza u císaře.
Z Vídně, 18. června. (K. k.) Hr. Tisza, kte-
rý sem dnes ráno přibyl, byl v 11 hod. dopo-
ledne přijat císařem ve zvláštním slyšení, v
kterém podával zprávu o běžných záležito-
stech. Hr. Tisza hodlá se ještě dnes vrátiti de
Posl
doktor
Tobolka
Kluger
Vídeň
Kře
Klosterneuburg
Hradec
poslanecký sněmovna
národníhe svaz a “ křesťanskýsociální svaz
Tisza
16
article
Peští.
Peští.
Hr. Tisza a chorvatská otázka.
Ze Záhřeba, 17. června. (K. k. uh.) „Na-
rodne Novine“ uveřejňují následující zprávy
pocházející s chorvatské strany v Pešti: P
programové řeči hr. Štěpána Tiszy odebralo
se 10 v Pešti dlících chorvatských
říšských poslanců k min. předse-
dovi Tiszovi, aby se mu představili a mu
doporučili co možno brzké vyřízení chorvat-
ských stížností. Předseda ministerstva hrabě
Tisza ujistil poslance, že mu chorva tská
otázka leží velice na srdci a že její
šťastné řešení bude předmětem jeho zvláštní
péče. „Narodne Novine“ sdělují dále, že před-
seda ministerstva hr. Tisza hodlá vyslechnout
různé vážené chorvatské politiky, aby se in-
formoval o záležitostech chorvatských.
Tuhá centralísace v Uhrách.
Z Pešti, 18. června. „Egyetértés“ dovídá
se z autentického, vládě prý blízkého prame-
ne, že hr. Tisza při postátnění správy
chystá naprostou centralisaci
Dosud záležely Uhry z 63 komisariátů. Nyní
budou rozděleny na 11 provincií, které bu-
dou přímo podřízeny ústřední vlá-
dě hlavního města.
Sjezd pro volební právo žen.
Z Pešti, 17. června. (K. k. uh.) V dnešní schůzi
kongresu světového svazu pro volební právo žen
podala finská delegátka návrh na do-
sazenístálé komise, která má sloužiti posile
citu solidarity a ku podpoře vzáje m-
ného porozumění žen. Na to byl podán
návrh, aby v Londýně byl zřízen hlavn
stan pro ženské hlasovací právo, jejž
bude říditi jednatelka, zvolená předsednictvem
světového svazu. V tomto hlavním stanu byly by
ukládány publikace a jiné předměty světovému
svazu náležející. Má býti k němu připojena též in-
formační kancelář. Návrh byl přijet
Štěpán Tisza
Tisza
Uher
Pešť
Hradec
Záhřeb
Uhry
Londýn
Tisza
Narodnout Novine
světový svaz
17
article
Z Pešti. 17. června. [K. k. uh.] Za dalšího roko-
vání o zřízení tiskové kanceláře bylo po delší po-
radě usneseno nezřizovati tiskovou kan-
celář, protože denní tisk beztoho přesně a správ-
ně jest informován o feministickém hnutí.
Užší volba v Terstu.
Z Terstu, 17. června. (K. k.) Při dnešní užší
volbě v VI. městském okrese volebním mezi vlaš-
skými liberály a sociálními demokraty ve III. vo-
lebním sboru byli oba sociálně demokra-
tičtí kandidáti definitivně zvoleni
Z Terstu, 17. června. (K. k.) Za příčinou dneš-
ního volebního vítězství uspořádali sociální de-
mokraté večer ulicemi města hromad-
ný průvod s prapory a hudbou. Před děl-
nickým domem byly proneseny řeči. Silný oddí
policie udržoval pořádek.
Panovnické jubileum německého císaře.
Z Berlína, 17. června. (K. k.) Večer uspořá-
dalo berlínské studentstvo na počest cí-
saře Viléma pochodňový průvod. Účast-
níci, asi 6000, ubírali se před zámek, kdež defilo-
vali před císařskými manželi, kteří se svými hosty
pohlíželi s balkonu na toto skvělé divadlo. Za de-
filování odebrala se deputace studentů k císaři, k
němuž vůdce deputace pronesl holdovací proslov.
Z Berlína, 17. června. (K. k.) Večer konala se
v zámku slavnostní hostina, které se zú-
častnil císař Vilém, císařovna Augusta Viktorie,
spolková knížata, princové a princezny královské
rodiny, říšský kancléř a členové přijatých deputací
Ruská opatření pro všechny případy.
Vilém
Pešť
Terst
Berlín
August Viktoria
18
article
Z Paříže, 18. června. Vzhledem ku prohlá-
šení ministerského předsedy Barthoua, že
Rusko učinilo nutná opatření, aby
bylo jako Francie vyzbrojeno pro
všechny případy, oznamuje „Matin“, že
Rusko tato opatření již ukončilo. První opa-
tření pozůstává ve zlepšení a rozšíře-
ní vojensky důležitých železníč-
ních tratí, takže úplná mobilisace vojen-
ské moci ruské mohla by býti provedena ve
14—18 dnech. Dále připravilo Rusko zřízení
nových armádních sborů na západ-
ních hranicích. Poslední události na Bal-
káně nezůstaly, jak se zdá, na tato rozhodnutí
bez vlivu, poněvadž Rusku ukázaly nutnost,
aby dostatečně chránilo velmí rozsáhlé pohra-
niční území.
Z ruské říšské dumy.
Z Petrohradu, 18. června. (K. k.) (P. t. a.) Du-
ma přijala v tajné schůzi 10 pilných zákonných
osnov předložených ministerstvem vojenství a ná-
mořnictví.
Z Petrohradu, 18. června. (K. k.) (P. t. a.) Ve
veřejné schůzí dumy byla příjata osnova zákona ve
příčině úvěrů potřebných na rok 1913 na stavbu
válečné lodi a na vybudování státních lodéníc dle
lodního programu, když bylo usneseno pilné pro-
jednávání. Byla přijata osnova zákona, ve které
se žádá za prostředky na provedení závazků, jež
vznikají Rusku z mezinárodní konvence ve příčině
péče o námořníky. Dle usnesení komise pro zkou-
mání vedení rozpočtu byly zamitnuty dva návrhy
ministra vojenství, ve kterých se žádá za schválení
dvou nouzových podpor 1,155.000, po případě
1,322.000 rublů, poskytnutých donským kozákům
následkem neúrody r. 1912. Vláda provedla tyto
oba výdaje na základě článku 17. rozpočtového zá-
kona, komise však soudila, že přikázání zmíněných
obnosů nevyhovuje podmínkám zmíněného článku.
Paříž
Rusko
Francie
západ
Bala
Petrohrad
19
article
Z francouzského senátu.
Z Paříže, 17. června. (K. k.) Senát zvolil 166
hlasy ze 182 odevzdaných hlasů Jeana Dupuye vice-
presidentem na místě Ratierse, jenž převzal mi-
nisterstvo spravedlnosti.
Otázka tříleté vojenské služby ve Francii.
Z Paříže, 17. června. (K. k.) (Pokrač. sněm
posl.) Jaurés odůvodňoval protinávrh k zákonu ve
příčině 3leté doby služební, jenž v podstatě sta-
noví: aktivní služební doba 18 měsíců, počínaje
říjnem 1914, jednoho roku od října 1916 a 6 měsíců
od října 1918. Kromě pravidelné služební doby na-
vrhuje se cvičení jednoho dne v měsíci pro mla-
díky od 17 do 21 let a nejvýš dvou dnů čtvrtletně
pro záložníky. V dalším průběhu schůze prohlásil
Jaurés, že bude vždycky potírati všelikou politiku
dobrodružství a odvety. Přeje si, aby byl připravo-
ván definitivní mír, ale aby síla země byla zdoko-
nalena až do nejvyššího stupně, neboť země musí,
aniž by podceňovala pomoc, kterou ji může zjed-
nat ve světě diplomacie, na svoji vlastní sílu po-
čítati. (Živý souhlas na četných lavicích. Také mi-
nisterský předseda Barthou s řečníkem souhlasí.)
Jaurés dodal, že jest hrdým na snahy svých něme-
ckých soudruhů proti militarismu za Rýnem a pro-
jevil důvěru v účinnost eventuelního protestu člyl
milionů stejně smýšlejících duší
Církevní zákon pro Wales.
Z Londýna, 18. června. Dolní sněmovna schvá-
lila církevní billu pro Wales ve druhém čtení 357
hlasy proti 258.
Dupuy
Jaurés
Paříž
Francie
Rýn
Wales
Londýn
Dolní sněmovna
20
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Votes for women.
(Dokončení)
21
article
Vite, milý pane doktore, že obstarávajíc pilně
svoji domácnost, také pilně čtu a to nejen, co nát
tisk a naše literatura nám poskytují, nýbrž také
časopisy cizojazyčné, se zálibou zejména anglické
a tu přichází mi tak leckdy přání, abych měla
více práv a více samostatnosti jako choť a jako
matka, sle potom zamyslím se vždy a uváživši věc
kolkolem, tážu se samu sebe: co bych si s nimi
počala? Volební právo aktivní i passivní na pří-
klad... že bych nikdy do žádného zastupitelského
sboru nekandidovala, vím jistě, a chodit k volbám
Nu ano, to by snad dávalo — v zásadě — jakůsi
zadostučinění, ale ty agitace, to přemlouvání, to
chytání voličů a pokřikování, když je ostrý boj o
kandidáty... to prodělávati bylo by mi sotva asi
po chuti. A takž věru, když si všechno živě před-
stavuju, jak se ve skutečnosti má a nikoli jak by
býti mělo nebo mohlo, klopím hlavu a přestávám
skoro — toužit.
Projevila jsem shora přesvědčení, že volebni
právo ženám dříve nebo později přiznáno bude.
Ale nepřála bych si, aby se to stalo ihned, nebot
obávám se, že by nás ta novota překvapila a
uvedla — při nejmenším do rozpaků. Myslím, že
tu platí plnou měrou, ce praví Shakespeare: „Zda
dnes, zda zítra — býti připravenu, to? všal“ Anor
býti připravenu... Ale jsme my ženy už připra-
veny, vstoupiti zároveň s muži a snad s nimi
závod do arény politického života? Nejsme-li, není
to naší vinou, ale naším úkolem jest, připraviti se.
Připravou pak naší budiž především sebevýchova.
zhoštění se všeliké malichernosti a přílišné citli-
vosti, která bohužel je neblahým dědičným úidělen
Shakespeare
22
article
většiny nás žen. Nemyslím snad, že by se měly
ženy zbavovati všelikého jemnějšího citu, to nikoli
Také pro veřejnou činnost je citu potřebí. Politik
citu je špatná politika, ale politika bez všelikého
citu, politika naprosto bezcitná, by nebyla poli-
tikou dobrou.
Cit má také v politice jakési — historické! —
právo (viz revoluce a slavené skutky hrdinného
sebenbětováni), ale chceme-li veřejně působit.
musíme se vybaviti z nadvlády svého citu, musíme
si navyknouti posuzovat věci a události nikoli dl
svojí záliby a dle toho, zdali nám lahodí nebo od-
pornými se zdají, nýbrž dle jejich absolutní pro-
spěšnosti a ceny, dle jejich účelnosti a užitečnosti
pro celek, pro zásady a obecné dobro. Tomu
musíme navyknouti, v tom směru se musíme „trai-
novat“ již nyní. A konečně musíme se také pro
veřejný život náležitě otužit. Veřejná činnost —
opakkuji to nikoli bezdůvodně — je boj a jakkoli
přesvědčena jsem, že formy tohoto boje za přítom-
nosti a účastenství žen se zjemní a zušlechtí, ne-
smíme přece očekávati, že tato přeměna, tato meta-
morfosa veřejných a strannických zápasů se stane
rázem. Uplyne zajisté mnoho vody, než zvlčilost
která tu zavládla, docela se vytratí a proto dlužno
soudit, že se budou opakovat aspoň recidivy parla-
mentních a neparlamentních tak zvaných bouří.
23
article
A tu nedovedu si také dobře představiti, jak by
se chovaly dámy-poslanci na sněmu, když se při-
valí parlamentní bouře, když elektrické napětí vy-
buchne v prudké slovní blesky, když vůdcovéa
přívrženci stran na sebe se rozkati a krupobitím
všelijakých výtek, nájezdů a nadávek navzájem
se zasyávadí? Co si tu počnou dámy? Budou
také lámat puli, házet kalamáři a bombar-
dovat se zdvořilostmi . noklonami jako na
příklad „maškaro, hastroši — můro“ a tomu
podobnými? A když je odpůrce nevs odpůr-
kyně urazí, vjedou mu nebo jí po případě so
24
article
vlasů a provedou měkkou ručkou odvetu na líe
protivníkově? Anebo se uražená dáma-poslane
rozpláče, odejde a opustí svou stranu zrovna ve
chvíli , kdy každý hlas je rozhodný pro výsledek
— anebo omdli? Ale pardon! Vždyť předpokládám
že účastenství nás žen veřejný život zjemní a par-
lamentní surovosti zažehná. Nu ano, ano, ale když
se to nepodaří ihned anebo kdyby tak mimo vše-
chen předpoklad zlý příklad mužův pokazil mrav ..
hrůza! — nechci to ani dopovědět!
Také mí často napadá, proč vlastně právě v
Anglii ženy všemi prostředky se domáhají práva
volebního. Od malička čtu a slýchám, že dívky
v Anglii smějí chodit samy po ulicích, samy do
divadla i společnosti, že dámy, když vůbec chtějí
pozdravují pány napřed, že novomanželé jsou zná-
mými navštěvováni, kdežto u nás chodí nebo jezdi
představiti se známým rodinám, že v Anglii ženy
vdané mají mnohem větší práva na muže a jejicí
sliby, ba i na jejich chování, neboť dočetli jsme
se na př. nedávno v novinách, že muž byl odsouzen
do vězení proto, že nezaplatil dluhy své choti z
toiletty a jiný všetečný manžel že byl odsouzen
k pokutě proto, že pátral a dokonce četl billeis
dlamour své choti. — Tedy docela jiné zásady
náhledy než u nás.
Napadá mi též jiná ještě otázka: Proč židov-
ské paní nereptají a nebouří se proti dosavadnímu
odvěkému „ihu“ ženinu? Je snad postavení jejich
v domácnosti jako žen, matek a dcer anesitelnější.
příjemnější a — jak se nyní říká důstojnější? Ne-
pochybně, anebo jsou židovské dámy většími hrdin-
kamil — Pokud vím, doznává v židovské rodině
žena-matka více ohledů, více úlevy a starostlivého
šetření než v průměrných manželstvích našich.
Anglie
25
article
Paní bývá ušetřena hrubších nebo vůbec domhácích
prací, muž nebo rodina dbá, aby duševní její ná-
lada byla svěží, jejím přáním, ba rozmarům se vše-
možně hoví, aby nová ratolest rodu byla za pří-
znivých okolností dána životu. Spočívá v tom ve-
liká moudrost v péči o generaci a snad celé tajem-
ství úspěchu a síly národa židovského. — Pro
v lázních vidáme tolik mladých a usedlých dan
židovských? Poněvadž muži jejich vědí, že osvě-
žení, které svým ženám tam zabezpečí poměrně
malým nákladem, zaručí jim zdraví rodiny. Dávna
už tedy činí, co nedávno navrhl a doporučil biskup
anglické církve, aby totiž každá žena, rovněž jak
muž, měla v roce svoji dovolenou k žádoucímu
osvěžení.
Zdali pak jsou ženy židovské pro aktivní
passivní volební právo žen? Bylo by zajímavo t
zvědětil
Jak asi by bylo právo žen upraveno? Patrn
zeela dle vzoru volebního práva mužského, kdyá
má býti dáno ze zásady rovnosti obou pohlaví
Tu pak slýchám leckdy námitku: když volební
právo a vůbec rovné právo, tedy také vojenskou
povinnost. Snad by se mohlo opravdu s nějako
povinnosti začiti, třeba by se jinak jmenovala.
Naše děvčátka, pokud jsou ze zámožnějších
rodin, tráví svůj celý dívčí věk klidně doma a
jedou-li někam, děje se tak jenom s rodiči, prot
se většinou nedostávají nikam a neseznají světa.
26
article
Ale nedosti na tom: ony neseznamují se ani s po-
třebami, t. j. s nutnými výkony a úkony našeho
života obecného. Znám dámy, které nedovedou
správně složiti obkladek na krk nemocného dítěte
aniž dovedou provésti úpravu světnice a pokrmu
pro nemocného a přece v každé domácnostije
časem někdo upoután na lůžko.
Což kdyby děvčátka měla semestr tohoto pro-
gramu? Trochu s nimi do světa — naučiti je samo-
statně mysliti, pomáhati při úrazech a ošetřování
nemocných? Vůbec naučiti je, jak možno trpícímu
zjednati úlevu: to mohlo by se státi jakousi „vojen-
skou“ povinností mladých žen, jako je u mladíků
služba u pluku.
27
article
Na konec, milý pane doktore, když tak o
těchto věcech uvažuju, napadá mi opět a opět
otázka: až bude provedeno heslo „Votes for
women — hlasovací lístky ženám“, jaký bude to
míti účinek na složení a jakost zastupitelských
sborů? Slyším stále a pozoruju také sama, že za-
vedením všeobecného hlasovacího práva mužského
kvalita sněmoven poklesla, že úroveň jejich prů-
měrné vzdělanosti se snížila. Je to, jak vy říkáte,
jenom účinek začátku, dílo novoty, jakási dětská
nemoc nového politického ústrojí... možná, věřím
vám, ale jak dlouho ta dětská nemoc potrvá, kdy
nastane zase povznesení? Když jste na říšské radě
zaváděli všeobecné hlasovací právo, projevoval jste
v našich kruzích důvěrnou naději, že když bude
konkurovat všude několik kandidátů, voličstvo se
asi rozhodne vždy pro kandidáta nejlepšího a že
tedy strany budou musit vyhledávati kandidáty co
možná výtečné — a ono stalo se při všeobecných
volbách v Rakousku v četných případech zrovna
naopak: zvoleni kandidáti nejslabší. Bude-li nám
ženám dáno také všeobecné právo volební, při-
spějou ženské hlasy ku pomoci kandidátům nejlep-
ším anebo nejhorším? Anebo budeme žádat o zří-
zení zvláštní ženské kurie? Tak daleko asi povol-
nost státu nepůjde, aby i takovémuto požadavku
bylo vyhověno a pak: roztříští se ženské hlasy na
různé kandidáty mužské anebo podaří se sjednotit
je co možná všechny na kandidáta ženského? Bude
nám lhostejno, ke které straně se kandidátka hlásí,
jen když je to žena? Pochybuju!... Jeví se tedy
několik možností, ale každá z těchto eventualit vy-
žaduje přípravy, vyžaduje výchovy, vyžaduje politi-
ckého vzdělání, celkem tedy ještě mnoho, velmi
mnoho uvažování a práce, aby se neudělal skok do
temna. Zatím ovšem může se zjednávati klidně
uznání — zásadě.
Joseia Nyklesová-Bukovanská.
Nyklesová
Rakousko