ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 499e25a0-8f11-11dd-8091-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 62, person 40, work 2, org 10
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, ve střědu 18. června 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 165.
4 article
daranní avečerní listy předplácí set V Praze v administracii na měsle. . . . . . 2 K — na čtvzt leta . . 6K — s dvojí donáškon na měsic. . . . na čtvrt leta . . . . 7 Kelh ve filiálkácha na měsie . . . . . 2 K 80 na másia Poštou. na dtvrt lota : . . . 9 R o0 s dvoji zásllkou sa měsíe nk čtvrt iota: . . k
Praha
5 article Vecerni
Vecerni dání V drobném prodejin ranní čislo o sobě . . za sh večerní . . . . za 4h Ve fliálkách na venkovš- ranní čislo . . . . . . . 10 večerní . . . . . . . . 5h lnserátv platí se hotově napřed- Předplaceni a inserty příjíma administrace v Marianské ul., s. Tam nachásoji se táš rodakce, tiskárna a expedlee „Národnich Listů“ Rukopisy se nevracep.
6 article
V Praze, 18. června.
Praha
7 article
Zcela nahodile včera setkaly se dvě udá losti: carův blahopřejný list Sazonovu a ne- blahopřejný poměr slovanských poslanců ra- kouské říšské rady k jubileu německého cí- saře. Ale přece v obou událostech jest jist. logická souvislost. Jde tu vlastně o Rakousko a jeho mezinárodní význam. Má ještě Rakousko-Uhersko mezinárodn význam samostatné velmoci nebo je to jer přívěsek Německa? Rakouští Slované, a jistě my Češi neměli bychom příčiny těšit se z toho že monarchie nad středním Dunajem nastou- pila zpáteční cestu z před roku 1866, jenže již ani ne jako rovnocenný činitel, nýbrž jak jedna z „partes aduexae“ říše dědiců markra- bího Braniborského.
Sazonov Slovan Čech Rakousko Uhersko Německo Dunaj
8 article
Kdo četl tiskové projevy našich něme- ckých spoluobčanů v posledních dnech, nebo i dnešní úsudky o úspěších poslanců Choce Korošce, sotva se zbaví dojmu, že zde ne- mluví jen city k vladaři sousední pokrevné říše, že zde vasalský poměr, kterému pomalu zvykají rakouští Němci, ozývá se až příliš silně. Ale není naší věcí učit rakouské Němce pro nás jich chování jest ovšem poučné. Mezitím, co se ve Vídní Němci tak velmi rozčilují, že odpadla přímé blahopřání ra- kouské říšské rady německému císaři, se za- chováním stejné neutrality jako v případě ju- bilea ruských Romanovců, kdy blahopřání říš- ské rady stejně odpadlo, úvodní věty carskéh listu Sazonovu svědčí o tom, že v Berlíně svatbě princezny zezí anglickým králem, ně- meckým císařem a ruským carem byla řeč ne- jen o svatebních darech, nýbrž také o váž- ných politických otázkách denních, že se tam také jednalo o nás a bez nás. Náš velmi oslavovaný nibelunžský věrný spojenec nad Sprévou domnívá se patrně, že s Rakousko-Uherskem není třeba se dohodo- vat o mezinárodních otázkách, považuje pa- trně spojeneckou monarchii za tak bezvýznam- nou a od sebe odvislou, že si velké otázky vyřizuje sám přímo s dvěma rozhodujícím velmocemi světovými.
Choc Němec Sazonov Vídeň Berlín Spréva Rakousko Uhersko princezna zezí anglický král
9 article
Dobře vystihuje „Zeit“ situaci slovy- „Carský list dává nám rozumět, že car nena- hlíží potřeby, proč by měl jednání Ruska vůči nám nějak omlouvat. Car implicite se odvo- lává na to, že již za berlínské schůzky mon- archů oznámil, jaké kroky chce podniknou v balkánských věcech a že ruská metoda míru došla souhlasu německého císaře, věrného spojence Rakouska. Není třeba rozhodovat zda v Berlíně bylo zcela jasně mluveno o ú- myslech ruských. Jest však pozoruhodné, že nejen anglický, ale i německý tisk vidív ruském rozhodčím soudě jen mírumilovné sna- hy a nikoli vedlejší politické tendence.“ Pro sebevědomí zástupců naší monarchie tento stav nemůže být ovšem velmi příznivý Bezhlavá politika balkánská, která popudila proti nám vítězný Balkán a znesvářila s mon- archickou ideou celý jih, mstí se již teď a vy- mstí se ještě více v budoucnosti. Ještě před několika lety nemohl si jih naší monarchie představit budoucnost mimo hranice habsbur- ské říše; ale krátkozraká politika zahraniční i vnitřní, která dává maďarské oligarchii mož nost týrat národy na jihu, a to v době, kdy válečné rozčilení nutilo k nejopatrnějšímu po- stupu, politika, která těžké rány na těle Jiho- slovanů léčí politickými ranhojiči rázu Khue- na-Hédervára, Raucha, Cuvaje, Tiszy, Accur- tiho, jejichž lékařská metoda se vyčerpává násilnými amputacemi, tato politika oslabile prestiž říše tak, že v mezinárodních jednáních tak blízkých zájmům monarchie, nejbližší spo- jenec se na nás neohlíží, ale naopak, jakoby pomalu se chystal převzít celé naše hospo- dářství do vlastní režie. K tomu si nepotře- bujeme blahopřát.
Rauch Cuvaj Tisza Accura Rusko Rakousko Berlín Balkán
10 article Spor srbsko-bulharsk
Spor srbsko-bulharsk a ostatní věci balkánské. Bulharsko proti společnému projednávání díí- ferencí se Srbskem a Řeckem a tedy proti schůzi čtyř ministerských předsedů. Z Vídně, 18. června. Člen bulharské vlády pronesl se k dopisovateli vládní vídeňské „Po- litische Correspondenz“ takto: „Projevilo-li Bulharsko souhlas s návrhem, aby v pásmech. o něž se Srbskem a Řeckem spor vedeme. zavedeno bylo „condominium“ čili dočasné společné vládnutí, neznamená to ni- kterak, že bychom snad uznávali srbské ná- roky na změnu srbsko-bulharské smlouvy projevili jsme tím jenom ochotu a dobrou vůli že chceme na přání velmocenských vlád při- spěti dle možnosti ke smírné dohodě. Ale možnost dohody nastane jeno m. upustí-li Srbsko od požadavku re- vise a uzná-li platnost uzavřen s námi smlouvy. Ale žádným způsobem nemůže Bulharsko přistoupiti n společné projednávání našich differencí s Řeckem se sporným záležitostmi, jež máme se Srbskem Otázky tyto jsou povahy docela různé a mus tedy býti projednávány různě, tak že tedy Bulharsko musí vyjednávati zvlášť se Srb- skem a zvlášť s Řeckem. Není tedy žádného skutečného podkladu ani podnětu pro schůz čtyř ministerských předsedů a není také prav- dě podobno, že by se takováto schůze skut- kem stala.“ Jenom ústup Srbska mohl by prý ještě mí zachránit.
Srb Bulharsko Srbsko Řecko Vídeň
11 article
M. Z Kolína nad Rýnem, 18. června. (Zvl telegr. „N. L.“) „Kölnische Zeitung“ uveřej- ňuje tuto telegrafickou zprávu ze Sofije- Stav věcí na srbsko-bulharské hranici je válečný. Jenom povol- nost Srbska a jeho ochota, ode- vzdati Bulharsku v krátké lhůt sporné území, mohla by ještě míi zachrániti. Bulharsko spatřuje v tom, že si Srbsko osvojuje území, Bulharsku přiřknuté již, útok na Bulharsko, který odra- ziti armáda bulharská je odhodlá- na. Před tímto rozhodnutím ustupuje do po- zadí králova odpověď na pozvání ruského cara k vyjednávání do Petrohradu. Vzhle- dem na hlasitě projevovane smy- šlení bulharského národa nebylo jiné rozhodnuti možné. — Včern byli tři srbští vyzvědači zastře- leni. Koluje pověst, že bulharske vojsko včera po prudkém boji se Srby obsadilo Gjevgelu a spojen železniční mezi Srbskem a Ře- ckem přerušilo. 80 procent pro válku a 20 procent pro mír. Ze Solije, 18. června. Ministerský před seda dr. Danev přijal včera skupinu poslan- ců vlastní strany, znepokojených zprávam petrohradskými. Dr. Danev nazval si- tuaci krajně svízelnou, poněvadž vlá- da nemá dosud žádných vědomostí, jaké jest znění odpovědi Srbska na carův telegrama doložil: „Pud sebezachování žádá od Bulhar- ska rychlé vyřízení krise buď ve smyslu míru nebo ve smyslu opač- ném. Rozhodnutí závisí na Srbsku a Rusku. Situace jest velmi vážná. a smím-li se vysloviti ciframi, řekl bych, že 80 jest pro válku a 20 pro mír.
Srba Gjevgela doktor Danev Bulhar Kolín nad Rýn Sofijá Srbsko Bulharsko Petrohrad Solija Rusko Kölnische Zeitung
12 article
Po srbské mínísterské krísí. Z Bělehradu, 17. června. (Z úř. srbského pramene. — K. k.) Vzhledem na pověsti o mi- nisterské krisi uveřejňuje oficiosní „Samo- uprava“ toto komuniké: Kabinet Pašičův u- znal, že přišel okamžik znovu zkoumati poli- tické směrnice, které sledoval od počátku války do dneška. Kabinet pociťoval zvláště po listu cara Mikuláše potřebu rozhodnouti může-li v neshodách s Bulharskem nastoupiti cestu sprostředko vá- ní smírčího soudu, protože spolková smlouva pozbyla své ceny, a může-li, za ja- kých podmínek. Otázka byla velké důležito- sti. Královská vláda chtěla králi poskytnouti příležitost, uvažovati o jiných míněních a po- dala demisi. Král demisi nepřijal, po- ukazuje na to, že není oportunní vyvolávat krisi, když vláda požívá důvěry majority koruny, a že vláda musí pokračovat v začaté úloze. Královská vláda znovu otázku projednavši, upustila od svého úmyslu a usnesla se pokračovati v politice dosavadní Turecké spiknutí. Z Caříhradu, 18. června, (K. k.) Ze 480 zatče ných osob, byly ty, jichž vypovězení bylo uznáno za nutné, dopraveny dnes v noci do Sinope- Italské válečné loďstvo připraveno odplout k Albanií. Z Paříže, 18. června. —(„D. Volksblatt“. „Echo de Paris“ dovídá se z Milana, že letošn manevry italského válečného loďstva konati se nebudou, protože situace na Balkáně mohl by míti za následek, že by italské loďstvo v příhodném okamžiku musilo se objeviti v a- bánských vodách. Větší část italského váleč- ného loďstva bude kotviti v jižní části Egejské- ho moře.
Pašičův Mikuláš D Volksblatt Paris Milan Bělehrad Bulharsko Caříhrad Sinop Albánie Paříž Balkán
13 article Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“. Polácí a pracovní program poslanecké sně- Z Vídně, 18. června. Parlamentní komise kola polského ve schůzi. které přítomni byl též oba polští členové kabinetu mi- nistr financí rytíř Zaleski a ministr rytíř Dlugosz, usnesla se doporučiti schůzi kola polského, která hned potom následovala, ná- vrh, aby vzhledem na situací parlamentní v do- hodě s ostatními stranami většinovými dán byl souhlas kpracovnímu progra- mu vládou navrženému, zároveř však vyslovilo se politování, že fi- nanční plán, důležitý pro zemské finance a pro úřadníky, ba nezbytný pro ně, tou dobou po- dán nebude. Z Vídně, 18. června. Kolo polské konalo v poledne poradu, ve které předsedal dr. L eo referoval o včerejší konferenci s ministerským předsedou a vyprosil si zmocnění, by prohlásí souhlas klubu k návrhu ministerského předse- dy ve příčině pracovního programu poslane- cké sněmovny a to ve shodě se stranami jiný- mi. Kolo polské usneslo se jednohlasně vzíti referát předsedův na vědomost, zároveň však uložiti předsednictvu klubu, by užilo každé příležitosti a ve shodě s vládou a s jinými stra- nami zabezpečilo provedení finančního plánu před koncem tohoto roku.
Zaleski Dlugosz Vídeň
14 article
Německý národní svaz trvá na dalším zase dání poslanecké sněmovny. Z Vídně, 18. června. (Ve 12 hod. 30 min. Německý národní svaz po dlouhé a bouřlivé schůzi, která trvala 21/2 hodiny, a ve které prudce bylo útočeno na předsedu poslanecké sněmovny dra. Sylvestra, protože činil jednotlivých poslanců dotaz, smí-li učiniti pro- jev pro německého císaře, usnesl se jednomy- slně trvati na červencovém zase- dání poslanecké sněmovny pro vy- řízení malého finančního plánu podative smyslu tom vesněmovně návrh a žádati o něm hlasován dle jmen. Z Vídně, 18. června. (1 hod. 35 minut. Své usnesení odůvodňuje německo-nacionáln svaz v ten rozum, že přípověď vlády v pří- čině aktivování vyšších platů státním úřadní- kům, počínajíc 1. říjnem 1913, jest neuspoko- jivá, že však také neposkytuje žádnou záruku že skutečně je dodrží, poněvadž vláda činí provedení svého slibu závislým na vyří- zení finančního plánu na podzim, kdy jest stejně ohroženo jako nyní. V motivech něme- cko-národního svazu praví se dále, že upu- stiti od letního zasedání, pro které vyslovily se dělné strany sněmovny, bylo by ústup- kem před obstrukcí jednotlivých strana frakcí, což vzhledem na praejudi- ciální dosah a vzhledem na útvar parlament- ních poměrů nemůže býti nižádným způsobem připuštěno. Odvolaná demise presidenta poslanecké sně- movny. Z Vídně, 18. června. (1 hod. 30 min.) Pre- sident poslanecké sněmovny dr. Julius Syl vester ohlásil německo-národn jednotě, že vzdává se hodnost jako předseda sněmovny. Nat usnesl se německo-národní svaz požádati dra Sylvestra, aby od svého úmyslu upustil Dr. Sylvester této výzvě vyhověl a de- misi svou vzal zpět.
Sylvestr doktor Julius Syl Nat Sylvester tento Vídeň národní svaz poslanecký sněmovna sněmovna
15 article
Také křesťanští sociálové trvají na dalším z- sedání poslanecké sněmovny. Z Vídně, 18. června. (1 hod. 40 min.) Kře- sťanští sociálové učinili podob- né usnesení, jako němečtí nacio- nálové, že má býti totiž pokračováno p haličských volbách v pracích poslanecké sně- movny za účelem zkoncování finančníh plánu. Oběma usneseními německo-národníhe svazu a“ křesťansko-sociálního svazu si- tuace v parlamentě se bez odpore přiostřila do krajní míry. Po sně- movně rozšířeny jsou zprávy, že nastaly váž né krise: krisekabinetní a kriseříš- ské rady. Dovolená českých docentů na rok 1913—1914 Z Vídně, 18. června. Na základě interven- ce posl. dra. Tobolky u ministra vyučování učinil dr. ryt. Hussarek již 7. června t.r rozhodnutí stran počtu dovolených na rok 1913 až 1914. Posl. dr. Tobolka zaslal se- znam těchto dovolených ihne jednateli českého spolku vysoko- školských professorů. movny. Nový opat v Klosterneuburgu. Z Klosterneuburgu, 18. června. (K. k.) Dne dopoledne byl zde dr. Josef Kluger zvolen opatem kláštera v Klosterneuburgu. Jest nástup- cem nynějšího knížete arcibiskupa ve Vídni, dra Pilfla. Hr. Tisza u císaře. Z Vídně, 18. června. (K. k.) Hr. Tisza, kte- rý sem dnes ráno přibyl, byl v 11 hod. dopo- ledne přijat císařem ve zvláštním slyšení, v kterém podával zprávu o běžných záležito- stech. Hr. Tisza hodlá se ještě dnes vrátiti de
Posl doktor Tobolka Kluger Vídeň Kře Klosterneuburg Hradec poslanecký sněmovna národníhe svaz a “ křesťanskýsociální svaz Tisza
16 article Peští.
Peští. Hr. Tisza a chorvatská otázka. Ze Záhřeba, 17. června. (K. k. uh.) „Na- rodne Novine“ uveřejňují následující zprávy pocházející s chorvatské strany v Pešti: P programové řeči hr. Štěpána Tiszy odebralo se 10 v Pešti dlících chorvatských říšských poslanců k min. předse- dovi Tiszovi, aby se mu představili a mu doporučili co možno brzké vyřízení chorvat- ských stížností. Předseda ministerstva hrabě Tisza ujistil poslance, že mu chorva tská otázka leží velice na srdci a že její šťastné řešení bude předmětem jeho zvláštní péče. „Narodne Novine“ sdělují dále, že před- seda ministerstva hr. Tisza hodlá vyslechnout různé vážené chorvatské politiky, aby se in- formoval o záležitostech chorvatských. Tuhá centralísace v Uhrách. Z Pešti, 18. června. „Egyetértés“ dovídá se z autentického, vládě prý blízkého prame- ne, že hr. Tisza při postátnění správy chystá naprostou centralisaci Dosud záležely Uhry z 63 komisariátů. Nyní budou rozděleny na 11 provincií, které bu- dou přímo podřízeny ústřední vlá- dě hlavního města. Sjezd pro volební právo žen. Z Pešti, 17. června. (K. k. uh.) V dnešní schůzi kongresu světového svazu pro volební právo žen podala finská delegátka návrh na do- sazenístálé komise, která má sloužiti posile citu solidarity a ku podpoře vzáje m- ného porozumění žen. Na to byl podán návrh, aby v Londýně byl zřízen hlavn stan pro ženské hlasovací právo, jejž bude říditi jednatelka, zvolená předsednictvem světového svazu. V tomto hlavním stanu byly by ukládány publikace a jiné předměty světovému svazu náležející. Má býti k němu připojena též in- formační kancelář. Návrh byl přijet
Štěpán Tisza Tisza Uher Pešť Hradec Záhřeb Uhry Londýn Tisza Narodnout Novine světový svaz
17 article
Z Pešti. 17. června. [K. k. uh.] Za dalšího roko- vání o zřízení tiskové kanceláře bylo po delší po- radě usneseno nezřizovati tiskovou kan- celář, protože denní tisk beztoho přesně a správ- ně jest informován o feministickém hnutí. Užší volba v Terstu. Z Terstu, 17. června. (K. k.) Při dnešní užší volbě v VI. městském okrese volebním mezi vlaš- skými liberály a sociálními demokraty ve III. vo- lebním sboru byli oba sociálně demokra- tičtí kandidáti definitivně zvoleni Z Terstu, 17. června. (K. k.) Za příčinou dneš- ního volebního vítězství uspořádali sociální de- mokraté večer ulicemi města hromad- ný průvod s prapory a hudbou. Před děl- nickým domem byly proneseny řeči. Silný oddí policie udržoval pořádek. Panovnické jubileum německého císaře. Z Berlína, 17. června. (K. k.) Večer uspořá- dalo berlínské studentstvo na počest cí- saře Viléma pochodňový průvod. Účast- níci, asi 6000, ubírali se před zámek, kdež defilo- vali před císařskými manželi, kteří se svými hosty pohlíželi s balkonu na toto skvělé divadlo. Za de- filování odebrala se deputace studentů k císaři, k němuž vůdce deputace pronesl holdovací proslov. Z Berlína, 17. června. (K. k.) Večer konala se v zámku slavnostní hostina, které se zú- častnil císař Vilém, císařovna Augusta Viktorie, spolková knížata, princové a princezny královské rodiny, říšský kancléř a členové přijatých deputací Ruská opatření pro všechny případy.
Vilém Pešť Terst Berlín August Viktoria
18 article
Z Paříže, 18. června. Vzhledem ku prohlá- šení ministerského předsedy Barthoua, že Rusko učinilo nutná opatření, aby bylo jako Francie vyzbrojeno pro všechny případy, oznamuje „Matin“, že Rusko tato opatření již ukončilo. První opa- tření pozůstává ve zlepšení a rozšíře- ní vojensky důležitých železníč- ních tratí, takže úplná mobilisace vojen- ské moci ruské mohla by býti provedena ve 14—18 dnech. Dále připravilo Rusko zřízení nových armádních sborů na západ- ních hranicích. Poslední události na Bal- káně nezůstaly, jak se zdá, na tato rozhodnutí bez vlivu, poněvadž Rusku ukázaly nutnost, aby dostatečně chránilo velmí rozsáhlé pohra- niční území. Z ruské říšské dumy. Z Petrohradu, 18. června. (K. k.) (P. t. a.) Du- ma přijala v tajné schůzi 10 pilných zákonných osnov předložených ministerstvem vojenství a ná- mořnictví. Z Petrohradu, 18. června. (K. k.) (P. t. a.) Ve veřejné schůzí dumy byla příjata osnova zákona ve příčině úvěrů potřebných na rok 1913 na stavbu válečné lodi a na vybudování státních lodéníc dle lodního programu, když bylo usneseno pilné pro- jednávání. Byla přijata osnova zákona, ve které se žádá za prostředky na provedení závazků, jež vznikají Rusku z mezinárodní konvence ve příčině péče o námořníky. Dle usnesení komise pro zkou- mání vedení rozpočtu byly zamitnuty dva návrhy ministra vojenství, ve kterých se žádá za schválení dvou nouzových podpor 1,155.000, po případě 1,322.000 rublů, poskytnutých donským kozákům následkem neúrody r. 1912. Vláda provedla tyto oba výdaje na základě článku 17. rozpočtového zá- kona, komise však soudila, že přikázání zmíněných obnosů nevyhovuje podmínkám zmíněného článku.
Paříž Rusko Francie západ Bala Petrohrad
19 article
Z francouzského senátu. Z Paříže, 17. června. (K. k.) Senát zvolil 166 hlasy ze 182 odevzdaných hlasů Jeana Dupuye vice- presidentem na místě Ratierse, jenž převzal mi- nisterstvo spravedlnosti. Otázka tříleté vojenské služby ve Francii. Z Paříže, 17. června. (K. k.) (Pokrač. sněm posl.) Jaurés odůvodňoval protinávrh k zákonu ve příčině 3leté doby služební, jenž v podstatě sta- noví: aktivní služební doba 18 měsíců, počínaje říjnem 1914, jednoho roku od října 1916 a 6 měsíců od října 1918. Kromě pravidelné služební doby na- vrhuje se cvičení jednoho dne v měsíci pro mla- díky od 17 do 21 let a nejvýš dvou dnů čtvrtletně pro záložníky. V dalším průběhu schůze prohlásil Jaurés, že bude vždycky potírati všelikou politiku dobrodružství a odvety. Přeje si, aby byl připravo- ván definitivní mír, ale aby síla země byla zdoko- nalena až do nejvyššího stupně, neboť země musí, aniž by podceňovala pomoc, kterou ji může zjed- nat ve světě diplomacie, na svoji vlastní sílu po- čítati. (Živý souhlas na četných lavicích. Také mi- nisterský předseda Barthou s řečníkem souhlasí.) Jaurés dodal, že jest hrdým na snahy svých něme- ckých soudruhů proti militarismu za Rýnem a pro- jevil důvěru v účinnost eventuelního protestu člyl milionů stejně smýšlejících duší Církevní zákon pro Wales. Z Londýna, 18. června. Dolní sněmovna schvá- lila církevní billu pro Wales ve druhém čtení 357 hlasy proti 258.
Dupuy Jaurés Paříž Francie Rýn Wales Londýn Dolní sněmovna
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Votes for women. (Dokončení)
21 article
Vite, milý pane doktore, že obstarávajíc pilně svoji domácnost, také pilně čtu a to nejen, co nát tisk a naše literatura nám poskytují, nýbrž také časopisy cizojazyčné, se zálibou zejména anglické a tu přichází mi tak leckdy přání, abych měla více práv a více samostatnosti jako choť a jako matka, sle potom zamyslím se vždy a uváživši věc kolkolem, tážu se samu sebe: co bych si s nimi počala? Volební právo aktivní i passivní na pří- klad... že bych nikdy do žádného zastupitelského sboru nekandidovala, vím jistě, a chodit k volbám Nu ano, to by snad dávalo — v zásadě — jakůsi zadostučinění, ale ty agitace, to přemlouvání, to chytání voličů a pokřikování, když je ostrý boj o kandidáty... to prodělávati bylo by mi sotva asi po chuti. A takž věru, když si všechno živě před- stavuju, jak se ve skutečnosti má a nikoli jak by býti mělo nebo mohlo, klopím hlavu a přestávám skoro — toužit. Projevila jsem shora přesvědčení, že volebni právo ženám dříve nebo později přiznáno bude. Ale nepřála bych si, aby se to stalo ihned, nebot obávám se, že by nás ta novota překvapila a uvedla — při nejmenším do rozpaků. Myslím, že tu platí plnou měrou, ce praví Shakespeare: „Zda dnes, zda zítra — býti připravenu, to? všal“ Anor býti připravenu... Ale jsme my ženy už připra- veny, vstoupiti zároveň s muži a snad s nimi závod do arény politického života? Nejsme-li, není to naší vinou, ale naším úkolem jest, připraviti se. Připravou pak naší budiž především sebevýchova. zhoštění se všeliké malichernosti a přílišné citli- vosti, která bohužel je neblahým dědičným úidělen
Shakespeare
22 article
většiny nás žen. Nemyslím snad, že by se měly ženy zbavovati všelikého jemnějšího citu, to nikoli Také pro veřejnou činnost je citu potřebí. Politik citu je špatná politika, ale politika bez všelikého citu, politika naprosto bezcitná, by nebyla poli- tikou dobrou. Cit má také v politice jakési — historické! — právo (viz revoluce a slavené skutky hrdinného sebenbětováni), ale chceme-li veřejně působit. musíme se vybaviti z nadvlády svého citu, musíme si navyknouti posuzovat věci a události nikoli dl svojí záliby a dle toho, zdali nám lahodí nebo od- pornými se zdají, nýbrž dle jejich absolutní pro- spěšnosti a ceny, dle jejich účelnosti a užitečnosti pro celek, pro zásady a obecné dobro. Tomu musíme navyknouti, v tom směru se musíme „trai- novat“ již nyní. A konečně musíme se také pro veřejný život náležitě otužit. Veřejná činnost — opakkuji to nikoli bezdůvodně — je boj a jakkoli přesvědčena jsem, že formy tohoto boje za přítom- nosti a účastenství žen se zjemní a zušlechtí, ne- smíme přece očekávati, že tato přeměna, tato meta- morfosa veřejných a strannických zápasů se stane rázem. Uplyne zajisté mnoho vody, než zvlčilost která tu zavládla, docela se vytratí a proto dlužno soudit, že se budou opakovat aspoň recidivy parla- mentních a neparlamentních tak zvaných bouří.
23 article
A tu nedovedu si také dobře představiti, jak by se chovaly dámy-poslanci na sněmu, když se při- valí parlamentní bouře, když elektrické napětí vy- buchne v prudké slovní blesky, když vůdcovéa přívrženci stran na sebe se rozkati a krupobitím všelijakých výtek, nájezdů a nadávek navzájem se zasyávadí? Co si tu počnou dámy? Budou také lámat puli, házet kalamáři a bombar- dovat se zdvořilostmi . noklonami jako na příklad „maškaro, hastroši — můro“ a tomu podobnými? A když je odpůrce nevs odpůr- kyně urazí, vjedou mu nebo jí po případě so
24 article
vlasů a provedou měkkou ručkou odvetu na líe protivníkově? Anebo se uražená dáma-poslane rozpláče, odejde a opustí svou stranu zrovna ve chvíli , kdy každý hlas je rozhodný pro výsledek — anebo omdli? Ale pardon! Vždyť předpokládám že účastenství nás žen veřejný život zjemní a par- lamentní surovosti zažehná. Nu ano, ano, ale když se to nepodaří ihned anebo kdyby tak mimo vše- chen předpoklad zlý příklad mužův pokazil mrav .. hrůza! — nechci to ani dopovědět! Také mí často napadá, proč vlastně právě v Anglii ženy všemi prostředky se domáhají práva volebního. Od malička čtu a slýchám, že dívky v Anglii smějí chodit samy po ulicích, samy do divadla i společnosti, že dámy, když vůbec chtějí pozdravují pány napřed, že novomanželé jsou zná- mými navštěvováni, kdežto u nás chodí nebo jezdi představiti se známým rodinám, že v Anglii ženy vdané mají mnohem větší práva na muže a jejicí sliby, ba i na jejich chování, neboť dočetli jsme se na př. nedávno v novinách, že muž byl odsouzen do vězení proto, že nezaplatil dluhy své choti z toiletty a jiný všetečný manžel že byl odsouzen k pokutě proto, že pátral a dokonce četl billeis dlamour své choti. — Tedy docela jiné zásady náhledy než u nás. Napadá mi též jiná ještě otázka: Proč židov- ské paní nereptají a nebouří se proti dosavadnímu odvěkému „ihu“ ženinu? Je snad postavení jejich v domácnosti jako žen, matek a dcer anesitelnější. příjemnější a — jak se nyní říká důstojnější? Ne- pochybně, anebo jsou židovské dámy většími hrdin- kamil — Pokud vím, doznává v židovské rodině žena-matka více ohledů, více úlevy a starostlivého šetření než v průměrných manželstvích našich.
Anglie
25 article
Paní bývá ušetřena hrubších nebo vůbec domhácích prací, muž nebo rodina dbá, aby duševní její ná- lada byla svěží, jejím přáním, ba rozmarům se vše- možně hoví, aby nová ratolest rodu byla za pří- znivých okolností dána životu. Spočívá v tom ve- liká moudrost v péči o generaci a snad celé tajem- ství úspěchu a síly národa židovského. — Pro v lázních vidáme tolik mladých a usedlých dan židovských? Poněvadž muži jejich vědí, že osvě- žení, které svým ženám tam zabezpečí poměrně malým nákladem, zaručí jim zdraví rodiny. Dávna už tedy činí, co nedávno navrhl a doporučil biskup anglické církve, aby totiž každá žena, rovněž jak muž, měla v roce svoji dovolenou k žádoucímu osvěžení. Zdali pak jsou ženy židovské pro aktivní passivní volební právo žen? Bylo by zajímavo t zvědětil Jak asi by bylo právo žen upraveno? Patrn zeela dle vzoru volebního práva mužského, kdyá má býti dáno ze zásady rovnosti obou pohlaví Tu pak slýchám leckdy námitku: když volební právo a vůbec rovné právo, tedy také vojenskou povinnost. Snad by se mohlo opravdu s nějako povinnosti začiti, třeba by se jinak jmenovala. Naše děvčátka, pokud jsou ze zámožnějších rodin, tráví svůj celý dívčí věk klidně doma a jedou-li někam, děje se tak jenom s rodiči, prot se většinou nedostávají nikam a neseznají světa.
26 article
Ale nedosti na tom: ony neseznamují se ani s po- třebami, t. j. s nutnými výkony a úkony našeho života obecného. Znám dámy, které nedovedou správně složiti obkladek na krk nemocného dítěte aniž dovedou provésti úpravu světnice a pokrmu pro nemocného a přece v každé domácnostije časem někdo upoután na lůžko. Což kdyby děvčátka měla semestr tohoto pro- gramu? Trochu s nimi do světa — naučiti je samo- statně mysliti, pomáhati při úrazech a ošetřování nemocných? Vůbec naučiti je, jak možno trpícímu zjednati úlevu: to mohlo by se státi jakousi „vojen- skou“ povinností mladých žen, jako je u mladíků služba u pluku.
27 article
Na konec, milý pane doktore, když tak o těchto věcech uvažuju, napadá mi opět a opět otázka: až bude provedeno heslo „Votes for women — hlasovací lístky ženám“, jaký bude to míti účinek na složení a jakost zastupitelských sborů? Slyším stále a pozoruju také sama, že za- vedením všeobecného hlasovacího práva mužského kvalita sněmoven poklesla, že úroveň jejich prů- měrné vzdělanosti se snížila. Je to, jak vy říkáte, jenom účinek začátku, dílo novoty, jakási dětská nemoc nového politického ústrojí... možná, věřím vám, ale jak dlouho ta dětská nemoc potrvá, kdy nastane zase povznesení? Když jste na říšské radě zaváděli všeobecné hlasovací právo, projevoval jste v našich kruzích důvěrnou naději, že když bude konkurovat všude několik kandidátů, voličstvo se asi rozhodne vždy pro kandidáta nejlepšího a že tedy strany budou musit vyhledávati kandidáty co možná výtečné — a ono stalo se při všeobecných volbách v Rakousku v četných případech zrovna naopak: zvoleni kandidáti nejslabší. Bude-li nám ženám dáno také všeobecné právo volební, při- spějou ženské hlasy ku pomoci kandidátům nejlep- ším anebo nejhorším? Anebo budeme žádat o zří- zení zvláštní ženské kurie? Tak daleko asi povol- nost státu nepůjde, aby i takovémuto požadavku bylo vyhověno a pak: roztříští se ženské hlasy na různé kandidáty mužské anebo podaří se sjednotit je co možná všechny na kandidáta ženského? Bude nám lhostejno, ke které straně se kandidátka hlásí, jen když je to žena? Pochybuju!... Jeví se tedy několik možností, ale každá z těchto eventualit vy- žaduje přípravy, vyžaduje výchovy, vyžaduje politi- ckého vzdělání, celkem tedy ještě mnoho, velmi mnoho uvažování a práce, aby se neudělal skok do temna. Zatím ovšem může se zjednávati klidně uznání — zásadě. Joseia Nyklesová-Bukovanská.
Nyklesová Rakousko