1
masthead
18. června 1913. číslo 165.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
»Egerer Neueste Nachrichten« uveřejněny
zprávy, zpracované věrně dle příslušných
úřadních podání, jichž obsah byl úřadním
tajemstvím a které dle povahy věci nemohly
se do řečené redakce dostati jinak než ze
soudního úřadu samého. Dr. Traub si stěžuje,
že jeho stížnost proti tomuto porušení úřad-
ního tajemství zůstala bezvýsledna. Statí svou
provádí dr. Traubdůkaz o podjatosti německých
soudců v Čechách.
Egerer Neueste Nachrichten
doktor
Traub
Traubdůkaz
Čechy
5
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Tísza jedná.
RakouskoUhersko
6
article
„Magyar Figyelo“, časopis, založený Tís-
zou, v posledním čísle oznamuje, že Tisza
prozatímně zanechává řízení časopisu, a vě-
nuje při tom několik slov pro charakteristiku
svého dosavadního vůdce: „Alfou i omegou
životního programu hraběte Štépána Tiszy je
maďarská státní idea.“ Sám Tisza se
charakterisoval v neděli za řeči na banketě
aradské deputace, která mu příšla nabídnout
mandát: „Jsem stokráte revolucionářštější
než ti, kteří stále se staví do pózy osmačty-
řicátníků a spasitelů vlasti. Ale kdyby tito
pánové kdysi přišli k vládě, věřte mi, budete
s nimi míti méně rozdílů v mínění než s
mnou.
V Tiszově povaze je skutečně cosi převrat-
ného. Ale tam, kde obyčejně se děje převrat
jménem rozšíření politických a sociálních
práv. Tisza pracuje ku převratu nazpět, k
navrácení starých dob, kdy pouze zvůle pánů
rozhodovala. Tisza vidí jasně, že jen staré
panství šlechty, bezohledné vůči massám at
maďarské či nemaďarské národností, zachrá-
ní tu maďarskou státní ideu, jak ji vytvořilo
XIX. století, ideu nadpráví Maďarů a po-
hlcení všech ostatních národů v Uhrách. A
poněvadž zachovati dosavadní nadpráví Ma-
daři vlastními sílami nedovedou, ale musí se
opírati o Vídeň, proto Tisza zcela promyšle-
ně mohl v nedělní řeči prohlásit, že ti, kdo
odstupují od Deákovského vyrovnání z roku
1867, kompromitují maďarský národ. Maďar-
ský národ by se kompromitoval tím, že by se
ukázala jeho vlastní slabost. Ale dokud to
zůstane při starém poměru, Maďaři porostou
a sesílí.
Magyar
Tisza
Maďar
Uhry
Ma
Vídeň
Tisza
Štépat
Tisza
7
article
Tisza začíná ukazovat, jakým směrem
jeho vládní činnost půjde, nejprve na Chor-
vatsku. Řada chorvatských politiků maďaron-
ských bude k němu povolána. Na doporučen
bývalého bána Tomašiče příjal bar. Raucha.
který byl provázen pověstným septemvírem
Milanem Accurtem, jenž zahájil svou po-
litickou kariéru při záhřebském procesu.
Accurti byl prý doporučen Rauchem jako kan-
didát na místobánský úřad, jehož úkolem
by bylo oktroyovat staré volební právov
Chorvatsku, provést nové rozdělení voleb-
ních okresů a při výminečném stavu provést
volby. Rauch navrhuje dále, aby budoucí
vládní strana byla utvořena ze starých ma-
daronů-unionistů, od nichž pro osobu Accur-
tiho by odpadli Srbové unionisté, a z fran-
kovců, kteří jsou ochotni suspendovat svů
státoprávní program pod heslem čistého chor
vatského protisrbského kursu v Chorvatsku.“
Tisza rozloučil se s Rauchem se slovy, že pro-
mluví ještě s jinými unionistickými politiky
a přikročí hned po aradské volbě k vyřízení
chorvatské otázky. Potom obsadí také křeslo
chorvhtského ministra; pro tuto hodnost jsou
prý vyhlédnuti býv. hlavní župan Hideghethy
nebo hr. Th. Pejačevič.
Tisza nemá v úmyslu ustupovat chorvat-
ským požadavkům, jmenovitě v otázce želez-
niční pragmatíky stojí na krajně maďarském
stanovisku Srbsko-chorvatské koalice, kte-
rou bude podporovat Starčevičova skupina.
neodvislý střed a selská strana.
Rauch
Accurt
Srba
Tisza
Hideghethy
Pejačevič
Starčevičův
Chorvatsko
Srbsko
8
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Hosudarstvenná duma.
Když se kníže Urusov poděkoval z hodnosti
místopředsedy hosudarstvenné dumy, zvolen na
místo něho N. N. Lvov, pokrokovec.
Za debaty o rozpočtu ministra spravedlnosti
Polák posl. Alfons Parczewski přednesl pol-
ské politické i kulturné stížnosti
Policejní duch, pravil, nejvíce se jeví v oboru ju-
stice, a nejvíce z celé říše v král. Polském. Meai
úřadniky magistratury v král. Polském Poláků do-
cela není. Instituce smírčích soudů je cizí obyvatel-
stvu král. Polského; v soudech obecních znásilňo-
vána zásada práva volebního, časopisy polské bý-
vají konfiskovány pro otištění řečí, pronesených
v hosudarstvenné dumě. Tu je dosti důvodů pro
polské poslance hosudarstvenné dumy, aby hlaso-
vali proti úvěrům na ústřední instituce minister-
stva spravedlnosti. Oposice řeč Parčevského odmě-
nila potleskem, pravice silně protestovala.
Posl. Savenko mluvil o ukrajinství.
Pravil, že hnutí toto skutečně jest, ale o jeho ni-
potnosti nejlépe svědčí fakt, že v hosudarstvennt
dumě není ani jediného poslance Ukrajince. Ide-
ové základy ukrajinství jsou lživé a padělané. Zz
dějin a starobylých památek řečník dokazuje, že
ruský národ vždycky byl jediný a měl
Jediný spísovný jazyk. Malorusové jso
přímí potomci zbudovatelů ruského státu, tvoří s
Velkorusy a Bělorusy jediný celek a nikdy se ne-
považovali ani nebyli považování za jinorodce. B -
jujíce za své ruské jméno, Malorusové nepůjdou za
současnými mazepinci právě tak, jako jejich před-
kové, maloruští kozáci, před 200 lety pod Poltavou.
v kritickém pro Rusko okamžiku, nešli za Ma-
zepou, nýbrž zachovali věrnost jednotnému Rusku.
Urusov
N N
Polák
Parczewski
Posl
Savenko
Malorus
Velkorus
Lvov
Poltava
Rusko
Ma
9
article
Polítický vývoj ve Španělsku.
Poslední ministerská krise i setrvání hrab.
Romanonesa v čele rekonstruovaného kabinetu
daly podnět k významné události ve španělské
politice, totiž přechodu umírněné skupiny repu-
blikánů a jejím vůdcem Azcaratem k monarchii.
Liberální ministerstvo dostává tím novou oporu.
která mu nabradí secessi liberální skupiny Mon-
tera Riosa a Garcie Prieta, jež přerušila politické
styky s hr. Romanonesem pro rozpor v otázce
decentralisace správy.
Kdežto část republikánů se takto odloučila
od nesmířitelné oposíce republikánsko-socialisti-
cké jednoty, jeví se v řadách konservativců vý-
voj opačným směrem. Vůdce jejich Maura a nej-
čelnější jeho stoupenci zdůraznili svou reakcionář-
skou politiku tím, že se sblížili s krajní pravici
katolickou a s karlisty z odporu proti liberální
monarchii, která se kloní k demokracii.
Přes tento vývoj v občanských stranách spo-
jují liberály, republikány i konservafivce dvě
věci, totiž odpor proti příliš aktivní a příliš ná-
kladné politice v Marokku a pak myšlenka do-
hody s Francií. V komitétu franko-španělském.
jenž se právě ustavil v Madridě, sešli se také
Garcia Prleto, Azcarate i Gabriel Maura, syn
konservativního vůdce. To svědčí, že celý národ
španělský je pro politiku loyalního přátelství
Francií, což je i ve prospěch společné snahy
Marokku, kde nutno provésti organisaci přísluš-
ných pásem a zdolati odpor fanafických a bojov-
pých kmenů.
Maur
Garcia Prleto
Azcarate
Gabriel Maur
Španělsko
Maroko
Francie
Madrid
Mona
Garcie Priet
10
article
Projev proti nucené výpověd
redaktorů.
Projev proti nucené výpověd
redaktorů.
V pondělí odpoledne konala se v místnostec
klubu vídeňské „Konkordie“ schůze zástupců žur-
nalistiky Rakouska za účelem protestu proti roz-
hodnutí nejvyššího soudu v otázce povinné svěde-
cké výpovědí redaktorů. Ve shromáždění byli pří-
tomni také zástupci zahraničního tisku ruského
německého, francouzského, anglického, italského
rumunského. Za Spolek českých žurnalistů byli při-
tomní šl. Česaný. J. J. Langner, cís. r. Penížek.
posl. Stříbrný a Lad. Tvarůžek, za Syndikát praž-
ských denníkářů red. Dušek a Šchiek, za Svaz čes.
žurnalistů ve Vídni red. Hlaváč. Jednání zahájí
předseda mezinárodního svazu tiskových organisae
chefredaktor W. Singer, který přečetl velké množ-
ství souhlasných projevů. V řadě řečníků, kteř
potírali známé rozhodnutí nejvyššího soudu, jímž
donucováni jsou redaktoři porušovati tajemství svě-
řená, učinil jménem Spolku českých žurnalistů cís.
rada Penížek tento projev: „Čeští žurnalisté a pu-
blicisté pokládají zachování redakčního tajemstvi
jakožto základ existence časopisů za čestnou zále-
žitost celého stavu a prohlašují, že nejen tisk sám.
Česaná
Langner
Penížek
Dušek
W Singer
Rakousko
Vídeň
Konkordia
svaz če
11
article
ale všechny velké a četné kruhy, které jsou s nim
ve spojení, mají eminentní zájem na zachování red-
akčního tajemství. Zástupcové českého tisku vy-
stoupí sami rozhodně a jednomyslně proti každému
pokusu, dotknouti se neb omeziti tento čestný sta-
tek tisku, ať by se pokus ten stal s kterékoliv stra-
ny a jakýmkoli terrorem. Zástupcové českého tisku
zasadí se vždy solidárně s ostatními kolegy o to,
aby odraženo bylo každé nepřátelství a všechny
zpátečnické snahy v tomto směru. Zástupci české-
ho tisku jsou ochotní a připravení odraziti každý
útok na řádně nabytá práva, čest a postavení tisku;
budou pak vřele a účinně podporovati akci mezi-
národní organisace tiskové ve smyslu svého usne-
sení ze dne 7. května t. r.“ Po projevu tomto ná-
sledovaly projevy: zástupce italského tisku, Svazu
rakouských korespondentů, Svazu odborných spl-
sovatelů atd. Posl. Zenker žádal, aby byla svolána
podobná schůze žurnalistů o reformě tiskového zá-
kona. Byle na to předsedou odpověděno, že schůze
taková svolána bude na podzim. Pak promluvíli
zástupce Spolku polských žurnalistů a spisovatelů
ve Vídni, předseda Společnosti něm. spisovatelů s
Posl
Zenker
Vídeň
svaz odborný simplex
12
article
Rakousku, zástupce spolku německého tisku v Čei
chách. Spolku katolických žurnalistů, syndikátu ra-
kouských korespondentů, syndikátu pražských dene
nikářů atd. atd. Na konec přijata byla tato re-
solucei
„Dnešní shromáždění rakouských žurnalistůa
zástupců všech žurnalistických korporací, králov-
ství a zemí na říšské radě zastoupených, zdůraz-
ňuje poznovu svůj souhlas s usneseními mezinárod-
ních kongresů o povinném svědectví žurnalistů a
prohlašuje toto rozhodnutí za závazné pro všechny
žurnalisty. Není tudíž žádnému žurnalistovi dovo-
leno, aby prozradil redakční tajemství.
Dnešní schůze prohlašuje také znova, že by
každý žurnalísta, který by jednal proti tomuto zá-
kazu, propadl stavovskému i obecnému opovržení
že by tedy nejen pozbyl svého místa, ale propad
také hanbě.
Všichni žurnalisté se vyzývají, aby Jednali
poslanci sobě blízkými, aby zakročili o výklad ss
159, a 169. trestního řádu v ten rozum, že mezí
osobami osvobozenými od povinného svědectví jsou
také žurnalisté.
Dnešní shromáždění nesdílí proto v žádném pří-
padě stanoviska oněch soudů, které nechtějí uznati
speciálně tisku náležející osvobození od svědectví-
stejně rozhodně odmítají žurnalisté rozdíl mezi vše-
obecnou a speciální (stavovskou) ctí a připouštěji
platnost vzdání se svědectví pro žurnalisty z dů-
vodů naznačených v tresfním řádu. Ohražufeme se
rozhodně proti rozdílným nálezům jednotlivých sou-
dů a bez ohledu na následky ukládáme žurnalistům.
aby redakční tajemství zachovávali, svědectvíu
soudů, pokud odporuje redakčnímu tajemství, od-
pírali, poněvadž jinak by se musila zhatiti důvěra.
kterou obyvatelstvo a veškeré kruhy k tisku cho-
vají.
Rakousko
spolek katolický žurnalista
13
article
O schůzi vydána tato zpráva
Z Vídně, 17. červoa. [K. k.) Včera odpoledn
konala se v míslnostech klubu »Concordia« schůze
četně navštívená žurnalisty všech stran a národů,
aby zaujala stanovisko proti rozhodnutí nejvyššího
soudu o povinném svědectví redaktorů.
Zúčastnili se jí také zástupcové říšsko-něme-
ckých, francouzských, anglických a italských no-
vín. Schválila po delší poradě usnesení, které
bylo prohlášeno pro všechny žurnalisty za závazné
že žádný žurnalista, nemá-li býti na
ním vyhlášena odborná a všeobecná
klatba, nesmí vyzraditi redakční ta-
jemství. 8 153 tr. soud. řádu musí býti inter-
pretován tak, že mezi osoby, které jsou osvobo-
zeny od povinného svědectví, patří také všichní
žurnalisté. Proti opáčnému názoru jednotlivých
soudů učiněno bylo rozhodné ohražení
Vídeň
Concordia
153
14
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Odhalení pamětní desky dru. Jakubu
Škardovi ve Škvrňanech. Dne 22. června 1913
o 11. hod. dopol. odhalena bude na domě
čp. 1 ve Škvrňanech u Plzně pamětní deska
JUDra. Jakuba Škardy, rodáka škvrňan-
ského, jenž si jako vynikající politik český
spísovatel a přísedící zemského výboru král-
Českého dlouholetou prací svou o okres
plzeňský a českou samosprávu vůbec zjednal
zásluhy nehynoucí.
— V prostějovské alaíře posl. Kloláče
napsal včera národně sociální orgán zprávu.
ve které nás obviňuje ze lži a tvrdí, že posl.
Škarda
Kloláč
Škvrňany
Škvrňany u Plzeň
15
article
Václav Klofáč požádal posl. dra. Baxu jako
místopředsedu Národní rady již 6. t. m., by
jeho věc vyřídil s posl. Chocem. Při tom ob-
vyklým hrubým způsobem otírá se o posl.
dra. Rašína. Včera odpoledne ve sněmovně
poslanecké ve Vídni na požádání posl.
dra. Rašína prohlásil dr. Baxa, že nebyl
za nějaké sprostředkování požádán jako mi-
stopředseda Národní rady a že bylo také
za jeho přítomnosti v sobotní
schůzi Národní rady konstatová-
no, že posl. Václav Klofáč vůbee
Národní radu nepožádal za něja-
ké provedení vyšetřování. Konsta-
tujeme to proto, by bylo vidět, jak „České
Slovo“ svému hlavnímu redaktoru chce po-
máhat na nohy nejsprostšími insulty — na
jiné. Konstatujeme znova, že Národní rada
česká nemohla by přijati jakékol
vyšetřování a souzení v této věci.
poněvadž by sama musila vystoupiti jako ža-
lobkyně, kdyby měla říci pravdu, jak se vůči
ní posl. Klofáč v otázce prostějovské dodáv-
ky zachoval a co jí předstíral. Konstatujeme
dále, že posl. Maštálku nepožádali za čest-
nou službu pánové posl. dr. Baxa a Choc.
nýbrž dr. Baxa a dr. Šviha. Pravda, kterou jsme
napsali, bolí, a proto pokřikem a nadávkami
chce se udělati z pravdy lež. Na to má však
pan Klofáč i se svým orgánem příliš — krátké
nohy. Tak se řeší čestná záležitost páně
Klofáčova.
— Víte, co je nynější realism? Včerejš
„Čas“ polemisuje s nedělní řečí posl. dra.
Kramáře o realismu, pronesenou na schůz
středoškolských profesorů a učinil si pole-
miku snadnou: umlčel devadesát setin z to-
ho, co dr. Kramář ve své věcné kritice proti
Klofáč
Baxa
Choc
Rašín
doktor
Šviha
Klofáčův
Kramář
Vídeň
národní rada
16
article
nynějšímu realismu uvedl, chopil se toliko
desíti setin jeho kritiky a proti té uvedl
skoro sloupec kulatých slov, pověstných už
svou jesuitskou účelností. Dobře — těch de-
vadesát setin příspěvku dra. Kramáře ku po-
vahopísu nynějšího realismu, jež „Čas“ akcep-
toval bez odvetné poznámky, tedy plat
jako základ k historické kritice vývoje a pod-
staty realismu; zbývá nám tudíž posouditi
těch deset setin rozboru dra. Kramáře, jež
„Čas“ odmítá. Toto odmítnutí platí propad-
nutí prof. Drtiny v říšských volbách. „Čas
totiž popírá tvrzení dra. Kramáře, že „z po-
litiky vyhostili dra. Drtinu jeho političtí přá-
telé“ ne zjištěním dnes už historických fakt
vižících se k mandátu královéhradeckému.
nýbrž sestavováním více méně nevěrohodného
rejstřiku episod z nejprudčího volebního boje.
Pravda je, že prof. dr. Drtina proto nemohl
býti pojat do kandidátní listiny volební do-
hody, poněvadž strana realistická proti do-
hodě se postavíla a urputně proti ní bojovala
Strana realistická chtěla přistoupiti k volební
dohodě jen za podmínek, jichž akceptován
bylo by jí dalo v této dohodě privilegované
postavení. Proto se dohoda s realistickou
stranou rozbila a jen proto nebyl prof. dr
Drtina dohodou kandidován, a proto prav-
du mluvil dr. Kramář, když v neděli řekl, že
dr. Drtinu z politiky vyhodili jeho političt
přátelé. A tím je — i proti vůli „Času“ —
novo doložena věrohodnost dra. Kramá-
ře. Způsob, jak „Čas“ soustavně píše proti dru.
Kramář
Drtina
profesor
doktor
17
article
Kramářovi, prozrazuje, že „Čas“ buď vůbe
nemá mravního svědomí nebo že
jeho protesty v sobě uměle potla-
čuje. Něco třetího neexistuje — neboť vše
to, co „Čas“ už přes dva roky vyličuje jako
„slabost“ a „chabost“ politiky dra. Kramáře-
rozumná, poměrům odpovídající politika ve
Vídni, úsilí o českoněmeckou dohodu, odpo
proti zásadní oposíci pro oposici a proti ra-
dikalismu a demagogii, bylo programen
původního realismu. Patnáct let krá-
čel realism proti proudu, odstřeloval nevzdě-
lané, prázdné mluvky z veřejného života, aby
v roce svém pětadvacátém, ve věku, kdy jin
nabývají rozumu — rozum ztrácel, spojoval
se s demagogií, které dokonce dodává argu-
menty proti rozumné české politice, a aby
věšel se jako přílepek na zadní plošinu vozu
národně-sociálního a politické ekvipáže pan
dra. Stránského z Brna. Až do takových hlou
bek realism dospěl a zbývá mu už jen dopad
nouti až na jejich dno: do náručí strany nár.
sociální! Kdo chce kam ..
— Posl. T. šillinger mrtev. Z Vídně, 17
června. (Zvl. tel. „N. L.“) Do parlamentu stihl
ke 4. hod. zpráva, že dnes dopoledne zemřel v láz
ních luhačovických, kde trval na léčbě poslanse
na radě říšské a na novém sněmu moravském
P. Tomáš Šillinger po celoroční nemoci brighti-
cké, maje věku teprve 47 let. Narodil se r. 1866
Tučíně poblíže Přerova, studoval gymnasiumv
Olomouci a Přerově, bohoslovecká studia odbylv
Brně. Byl také členem moravské zemské školní
rady a státní železniční rady. Poslanecké sněmov-
ně náležel od r. 1907. Brzo se tam uplatnil. By
členem předsednictva katolicko-národní strany.
Stránský
Posl
P Šillinger
Vídeň
Brno
Tučín
Přerov
Olomouc
katolickýnárodní strana
18
article
Také v našich kruzích upřímně lituje se jeho ztráty
pro parlamentní práci české delegace, neboť by?
mužem, který nikde neměl nepřábel, naopak svou
milou, nepokrytou povahou byl všeobecně oblíben
tolikéž svým ryzím vlastenectvím a loyálním cho-
váním. Měl smysl pro společný postup všech ná-
rodních poslanců českých na půdě vídeňského
parlamentu a zastupuje specifické zájmy své strany
a svého stavu, činil tak způsobem, že nikde nezpů
soboval odporu. Byl jedním z oněch, kdož dovedou
překlenouti protivy. Zachováme mu všichní vřelou
a trvalou paměť. V poslanecké sněmovně zastupo-
val okres: Hustopeč, Židlochovice, Mikulov, Bre
clava. Tam byl volen velikou většinou, aniž v-
ličům posledněkrát se představil. Pro stranu kato-
licko-národní na Moravě a pro její zastoupení n
říšské radě znamená předčasná jeho smrt velkou
pohromu.
— Slasti českých státních úřadníků. Večerník
včerejší „Bohemie“ naříká farizejsky na počešťo-
vání ředitelství c. k. státních drah v Plzni, jež
spatřuje v tom, že na místo zástupce ředitele po
vládním radovi Škodovi bude prý jmenován
„přísně nacionální Čech“ dr. Bašta. Germani-
sátor dr. Strzizek v čele ředitelství plzeňského
ovšem „Bohemii“ nevadí. Týž list sděluje ze Žatce
že tamější městská rada a okresní výbor telegra-
ficky protestovaly u presidenta vrchního zemského
soudu v Praze Wesselyho proti přidělení če-
ského soudce p. Josefa Tykvarta k okresnímu
soudu v Žatci. Zpráva „Bohemie“ sama uvádí, že
se jedná jen o dočasné přeložení českého soud-
ce do Žatce, ale už to prý naplňuje německou ve-
řejnost rozčilením! Česká veřejnost je zvědava, co
učiní president vrchního soudu ..
doktor
Bašta
German
Strzizek
Tykvart
Hustopeče
Židlochovice
Mikulov
Plzeň
Čechy
Žatec
Praha Wessely
poslanecký sněmovna
národní na Morava
Bohemia
Škoda
český soud
19
article
— Z nouze cnost dělají brněnské „Lídové No-
viny“ ve svém jásavém článku o prohře klerikálnt
strany při volbách do všeobecné voličské třídy na
Moravě: jásajíť, že voličstvo volilo pokrokově
zvolilo 9 pokrokových kandidátů, aby mohly samy
sobě potvrditi, že „jsme dobře a úspěšně praco-
vali.“ Leč tímto přívalem samochvály a samoslávy
zastírají smutnou skutečnost, že stran
jejich, strana lidově-pokroková, participuje na ví-
tězství protiklerikálním — ztrátou jednoh
mandátu a zachováním celého jednoho man-
dátu v nejlidovější kurii moravského sněmu! „Li-
dové Noviny“ vychvalují také vzornou kázeř
protiklerikálního voličstvaj nepřejeme sl v zájmu
ozdravění poměrů moravských nic jiného, než aby
tato vzorná kázeň projevila se také ve s ně mu
moravském. Vzorná kázeň při volbách a ve sněmu
vzorná — — však uvidímel . ..
— Ze služby politické. Místodržitelstí konci
pisté dr. Frant. Baťha, dr. Josef Elgart. Jose
Fleischer. Karel Richter, Ferdinand D örre
a dr. Alois Sternhell byli místodržitelem jme-
nováni okresními komisary.
— Pocta. Spolek akademiků pardubických
zvolil na valné hromadě ministra veřejných prací
p. dra. inž. Ot. Trnku čestným členem v uznání
jeho neocenitelných zásluh o spolek a povznesení
technického stavu. J. Ex. poctu laskavě přijala.
— Občanské kluby. Občanský klub
v Karlíně koná dhes ve středu o půl 8. hod.
večerní v místnosti spolkové u p. Ant. Kazdy
v Karlíně, Palackého třída, výborovou schůzi.
— Volební humor z Moravy. Vážná stránka
moravských voleb má také stránku humoristickou.
doktor
František
Baťha
Elgart
Jose Fleischer
Richter
Sternhell
Ing
Otakar
Trnka
Kazda
Morava
Karlín
Palacký třída
Lídová no
20
article
Zaznamenáváme jeden případ: „Lidové Noviny
uveřejnily dne 16. června provolání. „Voličům na
Brněnsku“ nadepsané, v němž se voličstvo ven-
kovské kurie brněnské volá do boje proti kleri
kálnímu kandidátu dru. Dolanskému také tímte
odstavcem: „Nevolte doktora Dolanského, který
kandiduje sice pod heslem ochrany náboženství
ale sám nevěří v boha ani v čerta a v soukromýcl
hovorech se o věcech náboženských vyjadřuje bez-
citně a drze! Nevolte farisea, který kroutí zbožno
očima na veřejnosti, v skrytu však boží věcí po-
hrdá.“ Tento humor je současně obrázkem poměro
moravských.
— Společná sbírka národní. (Šestnáctý výkaz
Městské spořitelny Pražské.) Na jednotnou sbírku
ve prospěch Ústřední Matice školské, Národních
jednot Pošumavské a Severočeské, Menšinového
fondu České obce sokolské, spolku Komenský
dalších některých důležitých národních účelů.
kterážto sbírka byla ve smyslu sbírkové organi-
sace v celé zemské oblasti král. Českého prohlá-
šena a doporučena Národní radou českou jako ná-
rodní nezbytnost, věnovali prostřednictvím Měst-
ské spořitelny Pražské dále: Městská rada král
města Tábora odvedla výtěžek všeobecné sbírky
v Táboře, dům od domu pořádané, v částce korun
2000.—, Frant. Mařik sbírku Čechů v Rostově nad
Donem K 278.13, tělocvičná jednota Sokol Dobro-
vice K 121.65, okresní výbor Velvary K 100.—
sbírkou při přátelském večeru na počest česko-
dubského rodáka bra. Václava Jíry, obchodníka
s drahokamy v Sidney, sebráno v Sokole v Českém
Dubě K 70.—, inž. Alex. Poneš na Král. Vinohra-
dech. Spolek českých úřadníků železničních
Praze a okresní výbor na Zbraslavi, po K 50.—.
obec Polehrady v okr. Brandýs n. L. K 27.70, obecní
úřad Dobrostov u Něm. Brodu K 22.—, obecní
úřad Přestavlky u Chrudimi K 20.—, personál fy.
Dolanský
Komenský
František
Čecho
Jíra
Ing
Alex
Poneš
Král
Polehrady
Brněnsko
Tábor
Velvary
Praha
Zbraslav
Německo
Přestavlky
Chrudim
rada král město Tábor
Sokol dobro
Sokol
21
article
V. J. Rott. Praha, K 12.—, učitelský sbor ve Vše-
tatech u Mělníka K 10.—, obecní úřad v Cibotíně
a Nejmenovaný v Duchcově po K 5.—, okresní vý-
bor v Poličce dodatečně ještě K 5.—, Fr. Šule.
hostinský v Praze-V., K 2.—, až posud tedy úhrnem
K 13.557.18. K minulému výkazu budiž dodáno, že
dar K 25.— věnoval p. Karel Widtmann, majitel
pražských pijáren a kiosků. V zájmu přesnosti vý-
kazu žádají se pp. dárcově, aby při složení obnosu
peněžního ihned současně přesně lask. uvedli také
svoje jméno, případně stručnou značku, se kterou
má býti dar Společné sbírce kvitován. Veškeré
dary jednotné sbírce této, z níž mají bezvýhradně
podíl veškeré svrchu uvedené účely dle příslušné
dohody povolaných národních činitelů, zasílati jest
neodkladně jenom na adresu: Městská spořitelna
Pražská (Praha. Rytířská 29), při čemž vždycky
buď přesně připojena poznámka: Pro Společnou
sbírku národní. Dary hotově přijímá rovněž Měst-
ská spořitelna Pražská v přízemní pokladně ná-
rožní každodenně mezi 8.—12. hod. dopol. —
Z Michle. Obecní rada předala provedení vše-
národní sbírky místnímu odboru Ústřední Matice
školské. Tyto dny právě dámy z odboru subskri-
bují pomocí listin, ověřených obcí. Obecní rada
očekává, že občanstvo hojnými příspěvky projeví
pochopení pro vlastenecké povinnosti.
V J Rott
Widtmann
Praha
Mělník
Cibotín
Duchcov
Francie
Michle
obecní úřad
22
article
— Přednášky. Studentský odb o
Svazu českých spolků pro okrašlo-
vání a ochranu domoviny v Praze koná
v sobotu dne 21. června o 8. hod. večerní před-
nášku p. PhC. M. Gantnera: »O Jindřicho vě
Hradci« se světelnými, kolorovanými obrazy
Přednášková síň chlapecké školy ve Vladislavov
ulici. Vstupně: člen 20 hal., nečlen 30 haléřů. N
přednášku upozorňujeme zvláště přátele českého
— Veřejná schůze úřadníctva. Úřadnická be-
seda v Praze III. a IV. pořádá dne 19. června t. r.
o 8. hodině večerní v restauraci „u Petzoldů“ na
Malostranském náměstí veřejnou schůzi úřadnictva
s programem: 1. Bytová družstva úřadnická; stavba
rodinných domů (referují pp. dr. Lošťák, předseda
spolku pro reformu bytovou a kol. Pácal]. 2. Druhý
všeúřadnický sjezd v roce 1913 (referuje předseda
Českého svazu úřadnických spolků p. prof. Kla-
pálek).
— Z Filantropické družiny. Výbor Filantro-
pické družiny vydal toto provolání: Býva-
lým žákyním vyšší divčí školy a do-
brodincům sirotků. Letos, kdy oslavovali
bude městská vyšší dívčí škola 50. výročí založení
svého, vzpominati budou s námi vděčně všecky
býv. žákyně vyšší dívčí školy na krásné doby, jež
v ní prožily. Vzpomínati budeme vděčně všech
svých učitelů a učitelek, vzpomínati budeme všech
býv. žákyň v sesterské lásce. I prosíme vás všech-
ny, vzpomeňte při té příležitosti na Filantropickou
družinu, která před 13 lety založena byla býv. žá-
kyněmi vyšší divčí školy k vyzvání své milo-
vaně učitelky sl. Terézy Haissingrové, mající za cíl
Phc
M Gantner
Jindřicho
Petzold
doktor
Lošťák
Pácal
profesor
Kl
Teréza Haissingrová
Praha
Hradec
Vladislavov ulice
malostranský náměstí
Filantro
svaz český spolek pro okrajít
spolek pro reforma
Český svaz úřadnický spolek
23
article
vlastní zušlechtění a vzdělání, jakož i péčí a vý-
chovu dítek opuštěných. První krok do života po-
světily zakladatelky ideou lásky, která vidí ve
štěstí druhého své vlastní štěstí, chtěly se odvděčit
nezapomenutelné škole, která je odchovala a do-
brým příkladem předcházeti těm, kterým bude
přáno býti žákyněmi vyšší dívčí školy. Dílo vzro-
stlo a mohutnělo, ze 3 dítek přijatých r. 1899 vy-
chovává družína letos po 13 letech 21 hochů a 52
divek. Řada odchovanců Filantropické družiny
svědčí o naši práci a vzrůstu naší činnosti. Dnes
cítíme radost z vykonané práce, čerpáme sílu a
padšení pro další činnost. V tento památný rok
voláme k vám, bývalé žákyně vyšší dívčí školy
Vzpomeňte na Filantropickou družinu, staňte se
jejími členkami s nepatrným ročním příspěvkem
2.40 K a pomozte nám ošetřovati zástup sirotků.
které po většině nepoznaly lásky mateřské a kte-
rým naše družina nahrazuje alespoň částečně do-
brou, pečlivou matku. Šlechetným dobrodíncům.
jimž naše chudá, opuštěná mládež není lhostejnou.
naskytá se vhodná přiležitost k vykonání dobrého
skutku. Kdo můžeš, přispěj! Čím více příspěvků.
tím více dítek může Filantropická družina zachrá-
niti. Přispěvky i dary přijímá starostka pí. Julče
Kretšiová, Vyšehradská třída č. 43 a pokladní sl.
Božena Pasovská, Voršilská ul. č. 2. — Výbor Fi-
lantropické družiny.
Kretšiová
Božena pasovský
vyšehradský třída
voršilský
24
article
— Slavnost vzkříšení (májová) na obecním
hřbitově v Praze-Libní konati se bude v ne-
děli dne 6. července 1913. Po mši sv., která slou-
žena bude v prozatímním chrámu Páně v 9 hod.
dopol., vyjde průvod na hřbitov.
— Jahnův pomník v Pardubicích, jenž mě
býti postaven pěčí Spolku akademiků pardubi-
bických o letošním sjezdu býv. žáků reálky par-
dubické, bude definitivně odhalen o oslavě třiceti-
letého jubilea akademického spolku. Přispěvky na
adresu Spolek akademiků pardubických. Pardu-
bíce č. 584.
— C. k. rakouské státní dráhy. Na trat
z Brna severní nádraží do Přerova mezi stani-
cemi Sokolnicemi a Křenovicemi severní nádraži
ležící zastávka pro dělnictvo Hostěhrádky Malé
byla od 31. května 1913 otevřena pro všeobecnou
dopravu osob, zboží známkového a rychlozboží
podávané v předplacení, jakož i pro prodej kuso-
vého zboží bez výpravy. Od téhož dne jmenuje
se zastávka ta »Hostěhrádky«.
— Středoškolské prázdniny na Moravě
Z Vídně, 17. června. (Zvl. tel. »N. L.«) Poněvadž
letošní svátek sv. Cyrila a Methoděje bude
v markrabství moravském zvláště slavně konán
jako jubilejní — je tomu 1050 let, co přišli ob
věrozvěstci na Moravu — a protože zároveň Cyril
a Methoďěj jsou zemskými patrony, oznámeno
bylo dnes posl. Stojanovi, že školní rok na všec
středních školách moravských zakončen bude
4. července.
Jahnův
svatý . Cyril
Cyril
Stojanov
Praha
Libeň
Pardubice
Brno
Přerov
Sokolnice
Křenovice
Morava
Vídeň
spolek akademik pardubický
26
article
— Pozůstalost plukovníka Alíréda Redla. v
minulých dnech dostavila se do bytu plukovníka
Redla v budově sborového velitelství na Malé
straně komise, která sestávala ze zástupců vojen-
ských úřadů, okresního soudu malostranského
notáře Vl. Uhlíře a vykonala inventuru pozůsta-
losti Alfréda Redla. Komisionální toto řízení
trvalo plných 12 dnů, poněvadž každé nepatrnosti
byla přikládána značná důležitost. Plukovníkův
byt sestával ze tří pokojů, v nichž byly také před-
měty erární. Tyto věci (knihy vojenské a pod.)
byly ihned odevzdány sborovému velitelství, ma-
jetek Redlův převzal soudní komisař a složen ve
zvláštní mísínosti budovy aborového velitelství.
Byt Redlův byl vesměs růžově vyzdoben. V těto
Alíréda Redl
Redl
Uhlíř
Redlův
27
article
barvě měl plukovník Redl zvláštní zalíbení, takže
i automobily měl červenou barvou zdobené. Za-
řízení bytu nesvědčilo však o vzácné krasochuti,
bylo spiše jednoduché. Ku provedení výzdoby
povolal si Redl čalouníky z Vídně, kteří měli za
úkol upraviti mu byt dle toho vzoru, jaký obýval
dříve ve Vídni. Nábytek je barokový, z ořechového
dřeva, s mosaznými ozdobami. Nohy židli a stolů
mají secesionistické formy. Obrazy jsou tuctové,
drobnůstky, jichž je veliké množství, jsou ponej-
více z bronzu, nikoli drahocenné, spíše galanterní
zboží. Pro národopisné zvláštnosti neměl Redl
smyslu, ač procestoval celou střední Evropu. Co
si z cest přivezl, byly upomínky málo cenné. Za
to byl zvláštním ctitelem uniforem. Několik šat-
níků bylo jimi vyplněno. Také několik občanských
oděvů bylo ve skříních zavěšeno. V prádelníku
měl veliké množství vyšivaných ručníků, ubrousků
a ubrusů. Pro tyto předměty měl Redl zvláštní
zalibení a kupoval je — na dluh. Jistá vídeňská
firma podala právě žalobu na Redlovu pozůstalost
na zaplacení zbytku dluhu v obnosu 278 K za do-
dané batistové šátky, ubrousky a pod. Na hoto-
vosti bylo v bytě nalezeno 15.000 korun, které
převzaty do soudního uschování. Redl měl tři
jezdecké koně, které dal soudní komisař prodati.
poněvadž jejich ošetřování vyžadovalo značných
nákladů. Jednoho z koní koupil hr. Lažanský,
ostatní dva koupili obchodníci s koňmi. Výtěžek
dražby činil 3500 K. V sedlišti nalezeno sedm
úplných postrojů. Po smrti Redlově přihlásilo se
několik věřitelů o zaplacení. Vídeňský závod s vo-
jenskými stejnokroji Szallay přihlásil pohledávku
Redl
Redlův
Lažanský
Vídeň
Evropa
28
article
10.000 K. — V bytě Redlově nalezena také úplná
kosmetická laboratoř, nádherný toaletní stolek,
pomůcky k barvení vlasů, přístroje ku pěstění
nehtů, vše v hejlepší jakosti. V posledních dnech
před sebevraždou dal si Redl u lékaře v Dejvicích
vysadit osm zlatých zubů. Redl měl v bytě veliké
množství podobizen, na nichž je fotografovánv
různých stejnokrojích se řády, jež mu byly uděleny
panovníky několika států. Redl měl řád železné
koruny 3. třídy, byl vlastníkem vojenského zásluž-
ného kříže, rytířem španělského čestného kříže
s hvězdou, komthurem řeckého řádu Spositelea
německého řádu. — Jeden z Redlových automo-
bilů, v němž jel do Vídně, nalézá se tamtéž ve
vojenském uschování. V poslední vůli Redl odká-
zal značný obnos svému sluhovi Josefu, dalšt
obnosy svým sourozencům, jichž je 10. Jejich
bydliště není dosud známo. Kurátorem pozůsta-
losti byl ustanoven malostranským soudem notá
p. VI. Uhlíř.
Redlův
Redl
Josef
Dejvice
Vídeň
29
article
— Zatčený uprchlík. Z vězení okres. soudu
v Purkersdorfu v Dol. Rakousích uprchl anarchl-
sta a podloudník cukerfnu Karel Večera. Týž byl
v Amsterodamě zatčen a včera v bezpečném prů-
vodu Prahou vezen do Purkersdorfu.
— Pátrání po jménu utonulé dívky. Dne 1.
června byla z Vltavy blíže mostu Františka Jo-
sefa vylovena mrtvola dívky, která ležela asi8
měsíců ve vodě. Dosavadní pátrání po jménu uto-
nulé bylo bezvýsledné. Proto znovu sděluje se
popis svrchků mrtvoly. Dívka byla asi 20 roků
stará, prostřední postavy, slabá, na sobě měla ža-
ketový kostym tmavomodrý nebo zelený, na ka-
bátci 4 velké knoflíky. Na spodničce je mono-
gram C. L., také na kalhotkách je tentýž mono-
gram. Na nohou měla černé punčochy a černé
polobotky
— Náhlé úmrtí. V Nuslích čís. 222 zemřel
včera odpoledne náhle pan Leopold Liška, 57letý
hostinský. Mrtvola odvezena byla do pathologi-
ckého ústavu.
— Vylákal boty. K obuvníku p. Janu Tůmovi
v ulici Karoliny Světlé na Starém městé praž-
ském přišel v pondělí o 1. hodině odpol. slušné
oděný muž »koupit« si boty a vybrav si žluté
polobotky, dal si je donésti do bytu v. Divadelní
ulici čís. 4. Udal, že je dr. Kölich a odešel. Na
hocha, který mu botky nesl. čekal na schodech
v domě, ve kterém udal, že bydlí a namluvil mu,
že nikdo není doma a že tedy půjde botky za-
platit sám. Botky zdánlivě odnesí do bytu, avšak
ve skutečnosti zastrčil je pod kabát a s nimi na
cestě hochu zmizel.
— Oběsila se. Z Uhřiněvsl. (Pův. zpráva.)
V sobotu dne 14. t. m. o 3. hod. odpolední obě-
sila se zde v předsíni svého domku 63letá J.
Micková. Před činem uklidíla stařena celý domek,
oblékla se do svátečních šatů a zamkla vrata
i dvéře domku. Trpěla poslední dobou nějakou
chorobou.
Karel večer
František
C L
Liška
Tůma
Kölich
Botek
J Micková
Purkersdorf
Dolo
Rakousy
Praha
Vltava
Nusle
ulice Karolina Světlá
30
article
Nová továrna na chléb firmy Fr. Odkolek, akc. spol.
ve Vysočanech, vzbudila neobyčejný zájem, a ředitel-
ství jest v pravém slova smyslu zaplavováno žádostmi
spolků, škol a d. za povolení exkursí, jimž se dle mož-
nosti ochotně vyhovuje. Tak navštívilí závody v po-
slední době vedle jiných: Spolek posluchačů obchodních
věd na české universitě, Obchodní akademie v Brně,
Ústřední jednota zřízenců, Městská divčí škola průmy-
slová v Praze, Klub inženýrů a stavitelů v Praze, Spo-
le posluchačů strojního juženýrství na české technice,
Vzdělávací odbor Strojnické besedy v Praze, Jednota
žen a divek v Žižkově, Ženský výrobní spolek. Poslu-
chači obchodní akademie atd. atd. Měsíc červen jest jia
plně přihláškami obaazen a dovolujeme si P. T. korpo-
race zdvořile upozorniti, že jest možno další vycházky
pořádati teprve 10. červencem počinaje.
Pouze do 20. června o dvě třetiny levněji než cial
výrobky se prodávají možno dostatl proscenium a pět
dekorací s kulisami pro loutkové divadlo — to jest za
K 3.50, jichž netřeba předem zasílati. Stačí přihláška:
Česk, svazu přátel loutk, divadla v Praze — Smíchov
1078. Dekorace navrhli: Kašpar, Livora, Materna, Štáfl;
provedeny budou šestibarevnou litografií v rozměrech
45krát 70. Každý uvědomělý papírník a hračkář zavodo
si tyto nádherné a levné dekorace!
„Smilujte se!“ volají slepé dívky po venkově v bídě,
nouzi a opuštěnosti roztroušené. Šlechetná srdce jím
dárkem, odkazem do útulny pomohou. Všn s diky při-
jimá správa „Útulny slepých divek“, Praha III., Kampa
čís. 33.
Posl
Kašpar
Livora
Matern
Štáfl
Vysočany
Brno
Praha
Žižkov
Smíchov
Kampa
Francie
Odkolek
spolek , škola a d
loutkový divadlo
Česk
svaz přátelit loutk
Spo
31
article
Zprávy osobní a rodinné.
Zprávy osobní a rodinné.
— Úmrtí. Včera odpoledne zemřela po krátké
nemoci ředitelka I. školy mateřské v Čelakov-
ského ulici na Král. Vinohradech slě. Marie
Barochová. Jsouc 33 let horlivě činna ve
svém povolání, získala si zásluh o dobro dětí
škol mateřských i obecních, majíc po 20 let ve
své správě stravování chudé školní mládeže,a
neúnavně pracujíc i v komitétu pro ošacení
chudých dítek. Nenadálý skon její vzbudí živou
účast všech, kdož ji znali. Pohřeb zemřelé konati
se bude ve čtvrtek 19. t. m. o 5. hod. odpolední
chrámu sv. Ludmily na Kr. Vinohradech. —
V Drážďanech zemřel dne 15. t. m. pan Karel
Dlouhý, továrník v Ústí nad Labem, v 65.
roce věku svého. Zesnulý bude ze sanatoria dra.
Lahmanna z Drážďan do Prahy převezen a zde
ve čtvrtek 19. t. m. o 4. hod. odp. z ústřední síně
olšanských hřbitovů do rodinné hrobky uložen. —
Včera večer zemřel, raněn byv mrtvicí, pan
Václav Mužík, dlouholetý roznašeč našeho
listu pro Libeň a okolí v 71. roce. Zemřelý byl
pro svoji svědomitost a přesné konání svých
povinností všemi, kdož jej znali, vážen. Pohřeb
konati se bude ve čtvrtek 19. června o 6. hodině
odpol. z Ústřední kaple hřbitova olšanského.
Král
Barochová
svatý . Ludmila
Dlouhý
Mužík
Čelakov
Drážďany
Ústí nad Labe
Praha
Olšanský
Libeň
32
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
— Velkoprůmyslník Berthold Goidberger de
Buda zemřel ve Freiburgu v Badensku. Měl vy-
nikající úlohu v národohospodářském životě.
2 Zemětřesení. Ze Sofije, 17. června. (K.
k.) Dle dalších zpráv způsobilo zemětřesení v Se-
vlijevu a okolí lehké škody. Nikdo nepřišel
o život. V Gabrovu byla způsobena rovněž
jen malá hmotná škoda. Zabito bylo jedno dítě.
Dva lidé byli zasypáni sřítivší se skalou. Velikou
byla katastrofa v Trnovu. Nemocnice,
nádraží, kasárna, chlapecké a dívčí
gymnasium, budova prelektury jako
i chrámy jsou více méně zničeny. Tři
chrámy jsou v troskách. Z trosek vy-
taženo bylo 21 mrtvých a 127 raněný ch.
V horní Orěchovici bylo pohřbeno 27 mrtvých.
Vláda nařídila, aby z Ruščuku, Plevna a Šumlenu
byly poslány potraviny a na první pomoc pouká-
zala 40.000 Ivů. Ze Sofije a v 2uscuku oújely
Goidberger
Sofij
Šumlena
Freiburg
Badensko
Gabrovo
Trnov
Ruščuk
Plevno
Ivo