1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, ve středu 18. června 1913.
Praha
6
article
iu ranni a večerní listy
přodplácí se
V Praze v administracii
na měsle
na čtvrt leta . . . 6 K —
s dvoji donáškou
na čtvrt leta . . . . 1 K ezh
ve fIlálkách
na měslo . . . . 2 K 8o
Poštou:
na měslo.
na čtvrt leta . . . . 9 K 60
s dvoji zásilkou
na měsíe.
na čtvrt iota : . . . K
Praha
7
title
Dnešní číslo pro Prahu jest o a
s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Praha
8
article
Služební pragmatika bude
1. října aktivována.
Služební pragmatika bude
1. října aktivována.
Z Vídně, 17. června.
(Zvláštní telefonická zpráva »Národních Listů«.
O 5. hod. odpolední sešli se v saloně
m. př. hr. Stürgkha, u kterého nalézali
se také ministři: vnitra bar. Heinold
financí ryt. Zaleski, zástupcové všech
stran, které zasazují se, aby co nejdříve pro-
jednaly se poslaneckou sněmovnou předlohy
berní, které jsou částí malého Iinančního
plánu. Dostavili se posl.: dr. Kramář
Maštálka, Kadlčák, Gross, Stein-
wender, Teufel, dr. Leo, dr. Ger-
man, dr. Conci, Fink, dr. Šusteršič,
dr. Korošec a Simionovici.
Ministerský předseda sdělil pří-
tomným, že vláda se zabývala zevrubně ná-
vrhy a podněty, jež byly během posledních
dnů jednotlivými poslanci nezávazně předne-
seny a o nichž též v tisku byly uveřejněny
zprávy. Tyto návrhy sledují, jak známo, účel.
aby pro případ, kdyby nebylo možno vyřídit
berní předlohy během léta a zjednati tím po-
třebnou úhradu pro náklady služební pragma-
tiky a opatření, jsoucích s ní v souvislosti, v
prospěch státních zaměstnanců nalézti náhra-
du, kterou státní zaměstnanci mají obdržeti
částečné odškodnění za průtah hmotných vý-
hod, na něž jest naděje ve služební pragma-
tice. Vláda zabývala se zevrubně těmito ná-
vrhy, musila však dospěti ku poznání, že cest
jimi nastoupená k dosažení žádoucího cíle není
schůdnou. Ministerský předseda rozvinul ze-
vrubně věcné protidůvody. Pojednal pako
příštím pracovním programu a o kalendariu
poslanecké sněmovny a konstatoval, že i při
nejobětavější činnosti poslanecké sněmovny
se zřetelem na obtížnost a rozsah látky, n
veliký počet menšinových návrhů a pod. po-
slanecká sněmovna by musila pracovati aspoř
do polovice srpna, aby i při odpadnutí jaké-
koliv jiné překážky tento výkon provedla
Stürgkh
Zaleski
Kramář Maštálek
Kadlčák
Gross
Stein
Teufel
doktor
Lea
Conec
Fink
Šusteršič
Korošec
Simionovica
Vídeň
Gera
poslanecký sněmovna
9
article
K tomu přistupuje ještě projednání zákona v
panské sněmovně, konečně přípravy k uplat-
nění zákona, takže by v nejpříznivějším pří-
padě sotva se dalo očekávat i skoncování zá-
konného díla do 1. října.
Řídíc se touto úvahou, má vláda přes svou
ochotu spolupůsobití s nejživější horlivosti dle
své povinnosti na letním zasedání poslanecké
sněmovny, aby co nejdůrazněji podporovala
vyřízení finančního plánu, na kterém ne-
ochvějně musí trvati, za to že má hledati pro-
středky a cesty, aby pro případ, kdyby tak
prodloužené letní zasedání z různých důvodů
nevedlo k cíli, byla poskytnuta státním za-
městnancům náhrada za případný průtah. Po-
jednávaje o této myšlence, podotknul mini-
sterský předseda, že k takové akci mohlo by
již z rozpočtových důvodů dojíti jen s pod-
mínkou, že ty berní předlohy, o nichž po-
všechná rozprava v poslanecké sněmovně by-
la nedávno skončena, budou bez podstatných
změn nejpozději 1. ledna 1914 oběma sněmov-
nami říšské rady vyřízeny.
V tomto případě jest vláda ochotna vyda-
ti dodatečně okamžikem, kdy služební prag-
matíka nabude platnosti, úřadníkům za dobu
panská sněmovna
poslanecký sněmovna
10
article
od 1. října do 31. prosince 1913 rozdíl mezi
platy na služném a aktivním přídavkem, po
případě adjutem, jimi skutečně požívanými.
a mezi oněmi vyššími platy, jež by byly za uda-
ného období obdrželi, kdyby služební prag-
matika byla nabyla platnosti již 1. října 1913
jako přídavek jednou pro vždy. Tato výhoda
vztahuje se na úřadníky, kteří, kdyby služeb-
ní pragmatika byla vstoupila v platnost 1. ři-
na 1913, byli by dospěli tímto dnem již ke
zvýšení svých platů. To jest odůvodněno tím.
že právě tito úředníci především nevýhodně
pociťují průtah uzákonění služební pragmati-
ky. O nějakém vlivu služební pragmatiky sa-
motně, zejména nároku na vyšší platy, nemů-
že při tom samozřejmě již proto býti řeči, po-
něvadž jakýkoli takový vliv jest zněním člán-
ku VI. služební pragmatiky vyloučen.
11
article
Co bylo řečeno o úřadnictvu, platí také
o sluzích, o stráži atd., kteří novelou k záko-
nu o sluzích nabývající současně platnosti, do-
stanou zlepšení svých platů, po př. dostane
se jim výhody zamýšleným ministerským na-
řízením o započítání služební doby výpomoc-
ných sluhů a zatímních sluhů. Analogicky bude
se postupovati i vzhledem k ostatním zaměst-
naným na dekret a smlouvu, jichž přijmy maj
býti upraveny současně se služební pragma-
tikou.
V poradě, která trvala 21/4 hodiny, vlád
své proposice odůvodňovala takto: Poněvad
dnes již je zřejmo, že v poslanecké sněmovně
provozuje se, neb provozovati se bude ob-
strukce proti vyřízení malého finančního plá-
nu před letními prázdninami, musí strany
kterým záleží na tom, aby finanční plán by
poslaneckou sněmovnou vyřízen ještě v zase-
dání letním, položit otázky, mohou-li zdola
obstrukci proti finančnímu plánu, potom pak,
ve které době. Že se obstrukce za měsíců let-
ních těžko přemáhá, je stará zkušenost. Kdyby
následkem obstrukce protáhlo se rokování po-
drobné o finančním plánu ve sněmovně posla-
necké a musila potom zabývati se finančním
plánem také sněmovna panská, v případě nej-
lepším, předpoaládaje, že by sněmovna pan-
ská nevykonala na usnesení sněmovny posla-
necké nižádné změny, mohlo by se čekati, že
finanční plán bude uzákoněn do 1. října t. r.
Poněvad
poslanecký sněmovna
12
article
Vláda následkem toho myslí, že bylo by
lépe pro celou situaci, jelikož by mohlo dojíti
ke krisím, které by pohltily více než pouhý
finanční plán, kdyby se úřadníkům zaručilo
nyní již, že, počínaje 1. říjnem t. r.
dostanou, co by v nejpříznivějším
připadě dostali, kdyby se podařilo ob-
strukci ve sněmovně poslanecké zdolat a při-
měti panskou sněmovnu, by v letních měsících.
ve kterých nikdy ještě nezasedala, finanční
plán skoncovala.
Pro strany tedy, vykládala vláda dále —
kterým záleží na tom, aby státním úřadníkům
dostalo se co nejdříve jistoty a bezpečnosti, že
v určité době míti budou výhody služební
pragmatiky, nastává tedy otázka, mohou-l
riskovat nebezpečí, že obstrukce ve sněmovně
poslanecké zdolána nebude, kdyby za to ne-
mohly státním úřadníkům přinésti žádných
prospěchů, poněvadž dříve nežli počínaje 1.
říjnem jest nemyslitelno, by úřadníci nabyli po-
žitků služební pragmatiky, kdežto na podzim.
kdy rozhodnuta bude jednak otázka haličské-
ho sněmu a kdy jinak nebude na straně če-
ských agrárníků námitek proti zasedání letní-
mu, bude situace pro vládu a také pro snč-
movnu poslaneckou zcela jasnou, neboť potom
nebude se jednat pouze o státní úřadníky, ný-
brž o to, aby poslanecká sněmovna a vláda
stůj co stůj splnila, co nyni slíbeno a připově-
děno bude úřadníkům. To nebudou již nižádné
měhavé přípovědi a sliby, nýbrž terminované
závazky, které splněny být musí.
poslanecký sněmovna
13
article
Tak vykládala proposíce své vláda. Zá-
stupcové jednotlivých stran vzali její výklady
na vědomost a předloží je k rozhodnutí klu-
bům, jež všechny svolány jsou na zítra dopo-
ledne. Do 2. hod. odpolední dodají vládě svá
usnesení.
(V 8 hod. 25 minut.) Jsme zmocnění z pra-
mene nejautoritativnějšího sděliti, že vláda
činí aktivování služební pragma-
tiky pro státní úřadníky počinaje
1. říjnem t. r. bez ohledu na to, kdy
bude finanční plán před 1. lednem
1914 oběma sněmovnami povolen.
na tom závislým, aby zatímní roz
počet vyšel z porad obou sněmo-
ven nezatížen. Kdyby některáz
obou sněmoven provisorní budget
nějakým mimořádným výdajem za-
tížila, vláda by ho k sankci ne
předložila.
Z téhož pramene oznamuje se nám: „Vlá-
da zůstavuje stranám poslanecké sněmovny
by se zejtra usnesly, přistupují-li na proposice
nahoře uvedené. Kdyby tak neučinily, vláda
svaluje veškerou zodpovědnost za to, co by
se potom stalo v parlamentě a vnitřní poli-
tice, na strany, které by volily postup jiný, od-
chylný. Vláda, kdybý v poslaneck
sněmovně při projednávání mal-
ho finančního plánu v debatě po-
drobné za měsíce července nebo
srpna ukázaly se překážky a sví-
zele, jimiž by se všeliká positivní
práce mařila, neodročila by pouze
říšskou radu, nýbrž prohlásila by nynější
její zasedání uzavřeným, což by znamenalo, že
zrušuje se ve sněmovně poslanecké všechno,
co jest: presidium, výbory, všechna hotová
práce, imunita poslanců, a pozbývají platnosti
všechna usnesení jak pokud se týká malého
finančního plánu, tak i služební pragmatiky
pro státní úřadníky.
poslanecký sněmovna
15
article
Skupina venkovských obcí.
Skupina venkovských obcí.
Včera konala se druhá partie morav-
ských sněmovních voleb. Výsledek jejichv
českých volebních okresích, jež zadávají
39 mandátů, je následující. Zvoleno: 12
křesťanských sociálů, po případě
katolicko-národních, 13 agrárníků,2
pokrokovci; do užší volby při-
chází 7 agrárníků, 4 pokrokov-
ci, 2 samostatní agrárn, a 2 di-
vocí. V minulém zákonodárném obdob
byli zastoupeni: křesťanští sociálové po př.
katolicko-národní 18, agrárníci 15, lidová
strana 4 mandáty a po jednom měl sam.
lidovec, pokrokář a Štaročech. Staročeši
pozbyli svého mandátu.
Volby ukázaly tudíž další citelné se-
slabení klerikální strany, kdežto na druhé
straně přinesly úspěch straně agrární, kte-
rá na ráz dobyla 13 mandátů a o 7 dalších
zápasí ve volbách užších. Z 6 dosavadních
lidovo-pokrokových mandátů zůstaly stra-
ně 2; do užší volby přicházejí z jejích kan-
didátů 4. Nápadný je už v této kurii počet
samostatných kandidátů, stojících mimo
strany i v nich. V užších volbách strana
klerikální podle dosavadního průběhu vo-
leb sotva může počítati, že nahradí svoje
ztráty.
Vněmeckých venkovských obcích
celkem se 14 mandáty byli zvoleni: 11 ně-
meckých svobodomyslných agrárního smě-
ru, 1 křesťanský sociál a 1 samostatný ně-
mecký radikál. Do užší volby přichází i
německý svobodomyslný a 1 samostatný
německý radikál. Država stran se vůči mi-
nulému zákonodárnému období nezměnila
Užší volba nepřinese ani německým svobo-
domyslným, ani samostatné radikální sku-
pině zisk jednoho hlasu. Poslanec Pius
Olbrich, který byl jako samostatný agrár-
ník v minulém zemském sněmu, podlehl
tentokráte německému syobodomyslnému
kandidátu.
Výsledek včerejších voleb
jest tento:
Pius Olbrich
16
article
1. Brno a okolí.
Brno
17
article
(Volí dva poslance.)
(Kandidáti: agr. Josef Konečný, kler. dr. Dolanský
lid. pokr. Polák, lid. pokr. Mrázek.)
Hlasů odevzdáno 3702. — Dostal agr. Konečný
1742, kler. dr. Dolanský 1686, pokr. Mrázek
1493, pokr. Polák 1325 a sam. Bartoněk 569.
Jest tedy nutna užší volba mezi agr. Koneč-
ným a kler. Dolanským, jakož i mezi
pokr. Mrázkem a pokr. Polákem.
(V r. 1906 obdrželi: kler. dr. Koudela 1459, kle
Zeman 1458, lid. pokr. Bulín 1274, lid. Čoupek 1220
Zvoleni kler. dr. Koudela a Zeman.)
2. Mor. Krumlov.
(Kand.: agr. Plaček, kler. Benda, lid. pokr. dr
Prokeš, soc. dem. Marek. )
Hlasů odevzdáno 2657. — Zvolen kler. Frant
Benda 1362; agr. Plaček dostal 541, pokr
Prokeš 359, soc. dem. aut. Marek 185.
(V r. 1906: kler. Benda 1156, lid. Čemerka 310, s-
mostatný Ryšavý 226, sam. agr. Pruška 93. Zvolen
kler. Benda.)
Konečná
Polák
Mrázek
doktor
Dolanský
Koudela
Zeman
Bulín
Čoupek
Mor
Plaček
Benda
Prokeš
Zvolen
Krumlov
Kanda
19
article
(Kand.: kler. Bánovský, lid. Balák.)
Hlasů odevzdáno 2207. — Zvolen pokr. K. Ba-
lák 1483; kler. Bánovský obdržel 720.
(V r. 1906: lid. Balák 913, staročech Benes 804
Zvolen lid. Balák.)
Bánovský
Balák
Benes
Kanda
20
article
4. Boskovice.
Boskovice
21
article
IKand.: agr. Daněk, kler. P. Ševčik, lid. polr
Kupša, soc. dem. Stařecký.)
Počet odevzdaných hlasů 2857. — Zvolen
kler. Vinc. Ševčík 1571 hlasy: agr
Daněk obdržel 409, pokr. Kupša 793 hl.
(V r. 1906: agr. Dvořáček 874, kler. P. ševěll
1330. Zvolen kler. P. Ševčík.)
5. Kunštát.
(Kand.: agr. Venelů, kler. Havelka. )
Hlasů odevzdáno 2705. — Zvolen agr. Frant
Venclů 1655 hl.; kler. Fr. Havelka 1079
hlasů.
(V r. 1906: agr. Koloušek 666, sam. agr. Venclů
710, kler. Matoušek 905, lid. Sticha 167. — Zvolen
byl v užší volbě agr. Venelů.)
6. Nové Město, Žďár.
(Kand. agr. Sáblik, kler. Janů)
Odevzdáno hlasů 1949. — Zvolen a g r. Karel
Sáblík 1176 hlasy; kler. Janů obdržel
707 hl.
Daněk
P Ševčik
Kupša
Ševčík
Dvořáček
Havelka
Hlas
Vencl
František
Matoušek
Stich
Sáblík
Janů
IKand
Kunštát
Kanda
Koloušek
Vencl
Zvolen
Nová město
Žďár
22
article
V drobném prodejie
ranní číslo o sobě . za sp
vočerní
. . . za lk
Va fliálkách na venkově
ranní člslo . . . . . le
večerní
lnserátv
platí so hotově napřed
Předplacení a inserty přijími
kdminístrace v Marianské ul., a.
Tam nacházeji se tůž
redakce, tlskárna a sxpodice
„Národnich Listů“
Rukopisy se nevracejl.
23
article
(V r. 1906: lid. Heinrich 905, samost. lid., Růzička
944. — Zvolen Růžička.)
7. Velké Mezíříčí.
[Kand.: agr. Coufal, kler. Šamalik, pokr. Pospíšil.)
Ddevzdáno hlasů 2057. — Zvolen kler. J os.
Šamalík 1075 hl.; agr. Fr. Coufal dostal
965, pokr. Pospíšil 12 hl.
(V r. 1906: kler. Šamalík 1085, lid. PospIšil 803. —
Zvolen kler. Šamalík.)
8. Třebíč.
(Kand.: agr. L. Němec, kler. P. Tvarůžek, soc. dem.
aut. Ješina.)
Odevzdáno hlasů 2779. Kler. Tvarůžek ob-
držel 1280 hl., agr. Němec 1323, soc. dem.
aut. Ješina 157 hl.
Jest nutna užší volba mezi Tvarůž-
kem a Němcem.
IV r. 1906: lid. F. Němec 1135, kler. Tvarůžek
1335. — Zvolen kler, Tvarůžek.)
9. Mor. Budějovice.
(Kand. agr. Kuchařík, kler. Staněk.)
Hlasů odevzdáno 2611. — Zvolen a gr. Jos.
Kuchařík 1577 hl.; kler. Staněk obdržel
1028.
(V r. 1906: agr. Vaníček 462, lid. Kuchařík 712.
kler. Holba 1149. — Zvolen kler. P. Holba.
10. Dačíce.
(Kand.: agr. Chalupa, kler. Kuchynka.)
Hlasů odevzdáno 2581. — Zvolen kler. A.
Kuchynka 1565, agr. Chalupa obdržel
928 hl.
(V r. 1906: kler. Kuchynka 1298, lid. Kancnýř 816.
— Zvolen kler. Kuchynka.j
Heinrich 905
Růžička
Coufal
Pospíšil
Šamalík
František
P Tvarůžek
Ješina
Tvarůžek
Němec
Mor
Kuchařík
Staněk
Vaníček
Holba
P Holba
Kuchynka
A Kuchynka
Chalupa
Kancnýř
Kanda
Třebíč
Budějovice
Zvolen
Růziček 944
24
article
11. Telč.
(Kand. agr. Staněk, kler. Mrvka)
Odevzdáno hlasů 1688. — Zvolen a gr. Sta-
něk 1096 hl.; kler. Mrvka dostal 589 hl
(V r. 1906: agr. Staněk 965, kler. P. Stojan 827. —
Zvolen agr. Staněk)
12. Jihlava.
(Kand.: agr. Rychnovský, kler. Růžička, sam. li.
pokr. Vozáb.)
Hlasů odevzdáno 1488. — Z toho obdrželi:
kler. Růžička 557, sam. lid. pokr. K. Vozáb
455, agr. Rychnovský 401. — Je tedy užši
volba mezí Růžičkou a Vozábem.
V r. 1906: agr. Rychnovský 322, kler. Coufal 222,
lid. Lavička 302. — Zvolen agr. Rychnovský.)
13. Jevíčko.
(Kand. agr. Jedlíčka, kler. Pillich, soc. dem. aut.
Smolka.)
Hlasů odevzdáno 2027. — Zvolen a g r. J e-
dlička 1287; kler. Pillich obdržel 738.
(V r. 1906: agr. Důrr 630, kler. Pillich 951. Slaroě.
Svozil 221. — Zvolen kler. Pillich.)
Staněk
Mrvka
Růžička
Vozáb
K Vozáb
Coufal
Lavička
Pillich
Smolek
Telč
Kanda
Zvolen
Jihlava
Jevíčko
J e
25
article
14. Olomouc.
Olomouc
26
article
(Voli dva poslance.)
(Kand.: agr. Okleštěk, agr. Dostál, kler. Hudee.
soc. dem. aut. Manhard. soc. dem. aut. Navrátil,
živnost. lid. pokr. Portl, živn. kler. Otáhal.)
Odevzdaných hlasů 3961. — Zvolen a gr. Fr.
Okleštěk 2552 hl.; kler. Huďec obdržel
1192, a soc. dem. Navrátil 302 hl.
Druhý mandát: agr. Dostál 1559, živn. kler.
Otáhal 1499, soc. dem. Manhard 173, živn.
Portl 622. — Jest nutna užší volba mezi
Dostálem a Otáhalem.
(V r. 1906: agr. Okleštěk 2126, agr. Dostál 1262,
líd. Vychodil 1058, živnost. Otáhal 1035. — Zvolen
agr. Okleštěk a agr. Dostál. )
15. Prostějov.
(Kand.: agr. Váca, sam. agr. Hruban, živn. agr.
Mlčoch, soc. dem. aut. Duřpek.)
Hlasů odevzdáno 2985. — Z toho dostal agr
Okleštěk
Dostál
Manhard
Navrátil
Portl
Otáhal
František
Huďec
Vychodil
Váca
Hruban
Mlčoch
Duřpek
Kanda
Zvolen
Manhard
Prostějov
27
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
(1813.) Naší sousedé na severu mají proč
oslavovat stoletou památku roku, jenž jejich
dramatu uštědřil tři z jejich největších umělců
devatenáctého století a jenž jejich kulturnímu
životu dal něco ještě mohutnějšího: národní
myšlenku. Neboť, chceme-li již nezvažitelná
duševní hnutí a rozprouděné city davu určo-
vati dle číslic a dat, můžeme rok 1813 ozna-
čiti za předůležitý mezník ve vývoji moderně
německého vědomí národního, o jakém se
nesnilo synům osvícenského století osmnácté-
ho, a můžeme v onom roce samotném zase
udati významný den, jímž se zahajuje takřka
nová kulturně dějinná éra v Prusích: den
sedmnáctého března totiž, kdy král Bedřich
Vilém III., vytlačen z Berlína, ve Vratislavi
vydal válečný manifest „k svému národu“
vyzývající do zbraně proti Napoleonoví a za-
hajující tak řečené osvobozovací války, jež
téhož roku vedly k vítězství u Lipska a dvě
lefa po té po bitvě u Waterloo byly skonco-
vány vyhoštěním usurpátorovým z Evropy.
Bedřich Vilém III
Berlín
Vratislav
Lipsko
Waterloo
Evropa
28
article
Je pochopitelno, že ve shonu dne i v ho-
rečce jiných jubilejních nálad zalétá mysl ně-
meckého lidu k událostem, které připravovaly
již z dálky politickou jednotu říše a učinily
konec nejednomu nepatrnému knížectví
mnohé separatistické tendenci: jest pochopi-
telno, že také básníci snaží se oživiti hrdin-
skou atmosferu, vystihnouti světodějný vý-
znam velkého roku, a lze s povděkem kon-
statovati, že tentokráte neběží jen o šablo-
novíté hymny na počest Hohenzollerů, vznik-
lé na komando z berlínského zámku, nýbrž
o vážné pokusy vážných umělců. Mladý lyrik
E. Lissauer věnoval válečné době cyklus básní
s lakonickým názvem „1813“, jež, soudě dle
několika ukázek, roztroušených po časopi-
sech, chtějí plasticky vyzvednouti některé po-
hnuté momenty a osvětliti dramatické posta-
vy válek o svobodu: Gerhart Hauptmann pak
svou „Slavnostní hru v německých rýmech“
o které se dnes tolik čte v novinách, vý-
slovně posvěcuje „vzpomínce na ducha válek
osvobozovacích v lefech 1813, 1814 a 1815.
E Lissauer
Gerhart Hauptmann
29
article
Hauptmannova hra byla Reinhardtem in-
scenována ve Vratislavi, tedy v městě, jež
úzce je spiato se vzpomínkou na boje prot
Napoleonovi a jež právem poskytlo největšímu
slezskému dramatikovi příležitost, aby se ve-
řejně přihlásil k své filosofii národnosti a dě-
jin: věru, o nic menšího Hauptmannovi nešlo
a že se mu nepodařilo, myšlenku venkoncem
básnicky zdolat, že se jeho dílo na několika
místech mění v pouhý živoucí obraz a i jinde
přenechává rozhodující slovo režisérovi a jeho
efektům, nezmenšuje nikterak ideovou zají-
mavost a formální zvláštnost hry, jejíž autor
jakožto tvůrce „Floriana Geyera“ má výsost-
né právo, by vzbuzoval napětí a zvědavost.
Hauptmannův
Reinhardt
Geyer
Vratislav
30
article
kterak se as dívá na jednu z nejpohnutějších
kapitol v dějinách svého národa a na nacio-
nální složku v jeho myšlenkovém vývoji. Jak
známo, vyvolal způsob Hauptmannova řešení
spoustu protestů a polemik. Stalo se mu, co
ho jako básníka ctí a v čem vzbudí pocho-
pení u mnoha laických posuzovatelů historie
kteří se zabývají evropskými katastrofamiz
počátku minulého století: zdá se, že čím více
hloubal nad osvoboditelskou horečkou roku
1813, tím víc a tím magičtěji ho přitahoval
zjev onoho muže, proti němuž byl hlásán od-
boj: přemítání o národnostním enthusiasmu
v něm utvrdilo přesvědčení, že zde běželo
především o reakci proti přemocnému im-
pulsu přečnívající Napoleonovy osobnosti,
kterou ovšem zase vykládá jakožto výslednici
francouzské revoluce. A tak je vskutku fak-
tem, že oslavná tato německá hra vůdčí roli
příkazuje císaři francouzskému, jenž je zprvu
předveden jako dvanáctiletý hoch v dětské
hře roztáčející vlka, potom jako vojevůdce.
jenž jakoby ve hře prohání evropská vojska.
posléze jako Zeus, jenž z rukou svých metá
blesky.
Vedle Napoleona vystupuje celá řada hi-
storických osobností, aniž jest vždy dbáno
správné chronologie. Zjevuje se obraz, zná-
zorňující popravu Ludvíka Capeta, a obraz
popravy jedenácti důstojníků; v nosítkách
scénou je nesen Friedrich Velký; filosof Fichte
řeční s improvisovaného podia; Hegel vy-
kládá svou theorii o dějinné ideji; Jahna
Stein a jiní volají do zbraně; generál Blücher
řinčí šavlí; občanstvo má své představitele
Hauptmannův
Zeus
Capet
Friedrich
Ficht
Hegel
Jahn Stein
Blücher
Napoleonův osobnost
31
article
kosmopolitsky nevšímavé a sobecky úzkostli
vé, Anglii symbolisuje John Bull, německá
matka se mění v Athenu, války jsou ohlašo-
vány furiemi a tambourem Smrtí, maskyz
karnevalu, zuříví jakobíni a aristofanovský
chor ptáků doplňují bizarní historickou „re-
vuí“, jejíž řeč, přetížená historickými naráž-
kami a duchaplnými (ne snadno srozumitel-
nými a ne vždy básníckými) travestiemi lite-
rárními, upravena jest z největší části do ne-
otesaných rýmů asi tak dle vzoru mistrů pěv-
ců. V chaotické směsi stilů, v silném využiti
účinů scén lidových, v neostýchavosti vůči
křiklavým výrazům, v celé své pestré, gro-
teskní, gotické libovůli má „Slavnostní hra“
typické znaky germánského dramatu a ú-
myslně se blíží prostonárodním, krvavýma
zpola humorným historiím. V duchu tradice
německého dramatu jest také, že vlastní hra
je zarámována i přerušována výstupy diva-
delního principála a jeho pomocníka, kteří
celou komedii vlastně aranžují. Neblahá snaha
o porušení hranic mezi ilusí a realitou, ona
tendence, dnes tak význačná pro německé
režijní umění, pak předloha Goethova Fausta
a některých romantických her spolupůsobily
asi v Hauptmannových scénách, kdy „ředitel“,
Goethův Faust
Hauptmannův
Anglie
John Bulla
32
article
jímž patrně representován dějinný osud a
loutkář-bůh, spolu s „Filistiadem“ vykládáo
loutkách, vystupujících v lidské historii, o je-
jich vzpouře proti nitkám a drátům, na nichž
jsou zavěšeny, o jich neuniknutelném údělu,
že budou zase zabaleny do vaty a položeny
do dřevěné krabice. Vylisovaný tento motiv
umožnil zde však alespoň bravurní romanti-
cký nápad režisérský, že se hraje střídavě na
jednom ze tří jevišť, jež stupňovitě se zve-
dají nad sebou a mohou býti vždy připravo-
vána k novým efektům davovým: cos jako
modernisované jeviště středověkých a renais-
sančních dobí
Osobovati si platný úsudek o tomto pří-
ležitostném kuse, psaném očividně pro před-
stavení, pro zrak a sluch, může jen, kdo je
viděl na jevišti: lektyra zanechává roztříštěný
dojem, z něho vyniká však několik mohutných
momentů. K nim náleží situace, kdy Napoleon
nad mrtvolami jedenácti husarů Schillových
vzpomíná si svých vítězství nad celou střední
Evropou a odhodlává se, že pronikne až do
Napoleon
Schillův
Evropa
33
article
Asie; jeviště, na němž se toto dělo, se pak
uzavře a na nejspodnější scéně zjeví se furie.
mávající pochodní a vykřikující, že svět stoj
v plamenech, že přes půl milionu vojáků za-
plavilo ruskou zemi. Na nejvyšším jevišti no-
vé efektní tableau: zazáří postava Napoleo-
nova v mythickém osvětlení, které se za-
temňuje a ustupuje šedé atmosfeře zimní kra-
jiny s hustým závojem sněžných vloček a se
zněním rolniček saní: rozmluva francouzských
granátníků a německých matek, které poža-
dují, by jim byli vydáni synové, zasvěcuje di-
váky do události, sběhších se v Rusku: Moskva
shořela, velká armáda zničena. A zde jest
jeden z bodů, kde Hauptmannovo nazírání
liší se diametrálně od oficiálního vlastene-
ctví, hlásaného nejvyššími autoritamí něme-
cké politiky a německého vychovatelství, od-
tud as nejsnáze pochopíme, proč Hauptman-
nova oslavná hra i u členů německé panov-
nické rodiny vzbudila nelibost.
Napoleo
Hauptmannův
Hauptman
Asie
Rusko
Moskva
34
article
Není tomu dávno, co Vílém II. měl, tu-
ším že v západopruském Malborgu, jubilejní
řeč o německém patriotismu, projevivším se
před sto lety, kdy zásluhou statečnosti a bdě-
losti Scharnhorstovy, Gneisenauovy, Lützo-
wovy a jiných německých vojínů i diplomatů
byl Evropě navrácen mir, kdy bylo zažehná-
no nebezpečenství napoleonské; o tom, že
Napoleonova moc byla zlomena na Rusi, ani
slova! Gerhart Hauptmann, ve své realistické
úctě k faktům, je spravedlivější; je spravedliv
do té míry, že pro něho německé vlastene-
ctví r. 1813, ač bylo theoreticky podněcováno
již léta před tím, ve svých praktických vý-
sledcích se jeví ohlasem, odrazem, výsledkem
patriotismu ruského; básník stojí tak vysoko
nad šovinismem svých krajanů — on, o němž
se kolportují některé hanlivé výroky na př.
o našem národě! — že si troufá napověděti.
že pojem národní cti a úcta k mateřskému
jazyku měly tehdy svůj původ v slovanské
zemi a odtud byly přeneseny do Německa,
které si je adaptovalo pro své vlastní účely.
Scharnhorstův
Gneisenauův
Lützo
Napoleonův
Gerhart Hauptmann
Evropa
Rus
Německo
35
article
Rozhodující slova, vložená do úst dvěma stu-
dentům, znějí v překladu takto: „... Co
se to stalo? Matička Rus leží v křečil Ne, po-
vila, povila dítě se sžíravě plamenným vla-
sem! Povíla dítě divoké a zuřivé, syna pře-
mocného a se lvím hlasem, silnějšího než krá-
lové, silnějšího než válečná vojska! Jeho jmé-
no: národní čest! Čest lidu je jeho jménoa
roztrhává okovy otroků... Vidíte žhoucí ten
vějíř? Matička Rus je jeho původcem. Ta
mohutná paní ohněm sžehla Moskvu: raději
než aby onen Korsičan na ni vložil nohu, měla
zuhelnatěti v popel. Ale popel se změnil
v hněvivý žár a kouřil se kousavě čpící zuři-
vostí lidu a popálil krok cizího císaře a zničil
chválu velebitele vítězství. Tu poznal Korsi-
čan takovou moc, jež je silnější nad vyhranou
bitvu v poli. Tou mocí je jazyk matek, jazyk
matek! Ten to byl, jenž promlouval v bouři.
Rus
Moskva
36
article
Jako burácení hromu od mraku k mraku, tak
promlouvá pojednou národ k národu. A naše
matka zde (Německo) rozumí zvolání, jímž se
na ni obrací její sestra.
Ještě víc oddaluje se básník „Tkalců“ od
úřadního vlastenectví ke konci básně, kdev
odporu k německému imperialismu líčí ústy
bohyně Athény svůj utopistický ideál všesvě-
tové lásky. A aby nezbylo pochybnosti o jeho
mínění, dává závěrečnými slovy svému „ředi-
teli“ výslovně se obraceti proti bramarbasoví
Blücherovi, jenž chce dát troubiti k útoku;
principál hází jej (a s ním tedy zastance dneš-
ního německého militarismu) do krabice na
loutky a chce, by si vlast vzala příklad nikoli
z Blücherovy válečnické choutky, nýbrž z jeho
hesla: „Vorwärts!“ Není divu, stávají-li se za-
stancové pruského režimu nervósními, slyší-li
ke konci básnického manifestu slovo, k ně-
muž v Berlíně i Římě hlásí se nenávídění jimi
socialisté. Nebylo by sice správno domnívati
se, že Hauptmann se postavil do služeb urči-
tého politického programu: zajisté však se
vyslovil zcela nepokrytě proti určité straně,
a to proti straně vládnoucí, proti hlasatelům
práva silnějšího; kromě toho pak takřka na-
prosto pominul mlčením náboženskou stránku
národního života: a je tudíž hlasitý odpor
vejenského Německa proti básníkovi přiro-
zený. Vždyť Hauptmann nepodává apologie
svého mínění, nýbrž sám, jistě že u vědomí
naprosto odchylného svého přesvědčení, dal
se do boje; jeho vážná a spolu jakoby lout-
ková „Slavnostní hra“ není snůškou jubilej-
ních frásí, nýbrž jest útokem a výzvou
Blücher
Blücherův
Hauptmann
Německo
Atény
Berlín
Řím
Vorwärts