ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 498c8db0-7633-11dc-a116-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 78, person 39, work 6, org 5
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, ve středu 30. prosince, 1908.
Praha
3 masthead
Číslo 359.
4 article
Na rannl a večerní listy předplácie set V Prazo v administracii na mnésio. . . . . . 2 K — na trt leta . . . . 6 K —h s dvojí donáškou na črrtieta: !. . 7 K 5ok ve filiálkách na měsíc. . . . . . 2 K 30h Poštou: na měslc. na čtvrt leta . . . . K 80h s dvoji zásilkou K s na měsie na čtvrt iota . . . . 1i k don
5 article
ečerní dání. V drobném prodejli ranní čislo o sobě . . za 8h večorni . . . . . . . za 4h Vě filiálkách na venkově ranní čislo . . . . . večerní . . . . . . . . 6h Inseráty platí so hotově napřed Předplncení a inserty přijíme administrace v Marianské ul., a. Tam nacházejí se tá rodakce. tiskárna a expedine „Národnich Listů Rukopisy so novracsjí
6 article Katastrofální
Katastrofální zemětřesení v jižní Ralii.
7 article
Celá Italie je pohřížena v hluboký smutek který s ní sdílí celý svět. Kvetoucí provincie, jež příroda obdařila bohatstvím a krásou, jsou náhle proměněny v rozvaliny hroznou silou téže přírody, tak ohromnou, že mořská úžina mes- sinská i s pobřežím změnila svůj útvar a vze- dmuté vlny převalily se až na Maltu, kdež zmílaly loďmi v přistavu. Spousta v postižených krajích je nesmírná Od Neapole až hluboko do vnitra Sicilie podobá se země hromadě trosek. Krásná města jsou pobořena, tisíce a tisíce mrtvol je pohřbeno v ssutinách, nářek raněných rozléhá se vzdu chem a v divoké panice prchá obyvatelstvo. které zůstalo ušetřeno vše bořicím zemětřesením i zhoubným mořským přívalem, na bezpečná místa. Zprávy docházejí posud neurčitě, není jinal možno v první chvíli hrozného neštěsti, ve vše obecném zmatku a zděšení. Bude trvati několik dní, než se zjistí počet oběti a celý rozsah spousty. Dle některých zpráv zahynulo v ob vodu katastrofy až 100 000 lidí! Hrůzy v Messině. Nejvíce byla asi postižena Messina. Dle zprávy, zaslané telegrafií bez drátu z válečné lodi »Spica« do Říma, jest skoro celé město, čilající s předměstími na 170 000 obyvatelů, jediným rumištěm. Největší spou stu způsobil strašný mořský příval, jenž také úplně zničil několik lodí kotvících v přístavu. Križák »Spica« připlul v ponděli večer as s 500 raněnými z Messiny do Cstanie. Po- zději přivezla jiná Iod ještě 300 uprchlíků z ne- šťastného města. Lidé, zděsením skoro šílení, nemohli ovšem o celém neštěstí podati určitých zpráv. Pravili, že tisíce mrtvol je po- hřbeno pod ssutinami Messiny. Tak soudí také velfcí důstojník »Spicy«. jejíž kapitán sám v přivalu zahynul. Palác ná- mořnictva a nábřeží byly pobořeny zemětřesením.
Hrůza Križák Spica Malta Neapol Sicílie Messina Řím Cstanie
8 article
Zároveň padaly domy ve všech částech města s pohřbily obyvatele namnoze posud spící — byloť teprve šest hodin ráno. Mnozl, kteři se zachránili na ulici, byli zachváceni několik metrů vysokým možským přívalem, jenž vrazil hluboko do města, načež opadl a opět se vrátil dvojnásobnou silou. Oby- vatelsiva, jež zůstalo na živu, zmocnila se di- voká panika. První otřes země byl neobyčejně prudký. V krátký ch přestávkách následovaly dalšl otřesy. Paláce a kostely se řítily a lidé zděšení pobíhali ve smrtelné úzkosti polonazí městem. Tisíce a tisíce hlasů volalo k nebi o po- moc i vrhalo kletby. V nemocnicích odehrávaly se hrozné vý jevy. Trosky se vzňaly a požár, podporovaný silným větrem, dokonával dílo zkázy. Na hašení nikdo nemyslil a studený déšť nestačil. Strážníci otevřeli zuřícím trestancům vě- zení a ke vší hrůze, kterou zahrnuly město roz- poutané sily přírodní, přibylo ještě řádění hyenických zločinců. Propuštění tre- stanci spojili se s mezinárodn luzou a podnikli loupežné tažen městem. Občanstvo postavilo se k obraně mnoho lupičů postřileno, s nimi však padli také nevinni. O torpedových člunech, jež se nalézaly v době katastrofy před Messinou, není posud zpráv. z Říma, 30. prosince. Poslanec de Felice zasla ministerskému předsedovi tento telegram: »Messi na jest rumištěm. Mrtvých jest na 30 až 40.000 osob. Domy, které ještě stojí, boří se. Potřebujeme mnoho vojáků a tisíce lopat. Vastní silou si pomoci nemůžeme. Prosíme o velmí mnoho vojáků, lodníků a dělníků a neprodleně.« Z Palerma, 29. prosince. (K. k.) Večer došel prvníoficiálnítelegram prefekta mes
jít Felice Messi Ob Messina Řím Palermo
9 article
sinského, ve kterém se praví: Katastrofu nelze si předslavili. Messina je téměř úplně zni- čena. Asi 12.000 osob zahynulo. Je ne- možno vylíčiti všeobecnou hrůzu, zmatek a ohromnou spoustu. Všeliká pomoc je nedostatečná a je nalehavě nutno zaslati potráviny. Pohled na místo kalastroly je hrůzný, protože na různých místech mě- sta šlří se požáry, které je nemožno uhasití. Z Neapole, 29. prosince. (K. k.) Dopiso- vateli »Matinu« v Monteleone vypravuje cestu- jící, jenž ve chvíli, kdy nastala katastrofa, se nacházel na člunu před Messinou: Po náhlém otřesu země, jímž byla zachvácena také lodice, ponořilo se město, které bylo právě ještě osvět- leno, do hluboké tmy, jsouc zahaleno mrakem prachu. Zároveň vzplanul na 4 různých bodee města obeň. V prvním okamžiku byla ulice ve- doucí až k radnici plná trosek. Z Říma, 30. prosince. (K. k.) V telegramu, zaslaném velitelem torpédového člunu „Spica“ ministerstvu námořnietva, se potvrzuje, že gene- rál Costa zahynul v troskách. Z posádky messin- ské zbyla jen malá část vojinů. Z radnice zůstala jen facada. Ministerstvo námořnictva vyvrací pověsť, že zmizely čtyři torpédové čluny, kotvící před Messinou. Minister- stvo obdrželo zprávu ode všec lodí, jež kotví u pobřeží katastro- fou postiženého.
Matin Costa Messina Neapol Řím
10 article
Z Catanie, 30. prosince. (K. k.) Uprchlik z Messiny vypravuje: Není možno vylíčiti hrůzné divadlo. Město je velkou hromadou tro- sek. Téměř všecko obyvatelstvo za hynulo Jen několik málo tisíc lidí je zachráněno. Zachráněným ne- dostává se všech prostředků, tak- že jsou vydáni bez pomoci útra- pám zimy. Též pumpy jsou nutny, aby mohly býti haseny požáry, zuřící ve troskách. Též nádraží se sřítilo a všecky voz jsou roztříštény. Ulice nelze již rozeznati a ze ssutin zejí široké trhliny. Universita, úřad poštovní a telegrafní a všecky veřejné bu- dovy zmizely. Plynovody a vodovody jsou úplně zničeny. V prvních chvilich katastrofy bylo město bez všeliké pomoci, protože per- sonál úřadní, vojsko, stráže, lé- kaři a lékárníci byli pohřbeni po troskami. První pomoc přišla o námořníků jednotlivých lodí. Pri tom zvláště mužstvo některých lodí obchodních osvědčilo vynikající heroismus. Z Říma, 29. prosince. (K. k.) Zpravoda »Tribuny« tázal se v Pizzu důstojníků z torpé- dové lodi »Saffo«, jež stála před Messinou, když vypukla katastrofa, po jejich dojmech. Dle jejich vypravování začalo se moře o 5. hod. 30 min. hrozivě pohybovati, takže lodi byly sem tam zmítány. Hned na to valila se obrovská vlna úžinou, pustošíc pobřeží a polykajíc lod Uherská poštovní loď »Andrassy« jejiž kotvový řetěz se přetrhl, na- razila na jiné lodi, kteréž tím byly poškozeny. Na nábřeží a v přístav- ním basinu bylo všecko zničeno. Brz bylo moře poseto troskami. 8 ná- mořníků lodi »Saffo« umožnilo přistání a zúčast- nilo se ihned záchranných prací. Viděli, jak uprchlí trestanci drancovali v bankách a obcho- dech. Mužstvo jistě anglické lodi zachránilo 5člennou rodinu z hořicího domu.
Catania Messina Řím
11 article
Z Říma, 30. prosince. Pod ssutinam hotelu »Trinaoria« v Messině, ze kterého zůstaly jen holé zdi, zasypáno 43 Němců a Rakušanů. z Říma, 30. prosince. Katastrofa v Sicili a Kalabrii zdá se býti nejstrašlivější, jaká se od zboření Lissabonu roku 1755 udála. Uprch- lici z Messiny vyličují kalastrofu barvami, při- pominujícími zahubení Pompejí. Lidé v děsu strachu tlačili se ulicemi. Shora padaly na ně trámy, kameny a celé balkony. Při tom moře provozovalo hudbu jako tisíc vypuštěných divých zvířat. V ulicích stála voda po kolena. Všude byla hluboká tma, kteráž prorývána byla toliko chvílemi září hořících a chylajících domů. Ješte strašlivěji nežli zemětřesení samo působily v Mes- sině otřesy moře. Vodní smršť na 50 metrů vy soká náhle vyvstala v krajním přístavišti a roz lila se nad městskými částmi níže položenými. Elegantní předměstí Faro a Ganzierri byla prostě smetena s povrchu zemského. Vily s veškerým obyvatelstvem rovněž zmizely.
Němec Rakušan Fara Řím Messina Sicit Kalabrie Pompeje Mesa
12 article
Regglo di Calabria, hlavní město provincie téhož jména, leží v nej- jižnější Italii při úžině Messinské, proti sicilské Messině, v úrodné pobřežní rovině a má na 50.000 obyvatelů, široké ulice, krásné sady a rozsáhlé náměstí s mramorovou sochou Italie. starý hrad, moderní kathedrálu, lyceum, gym nasium, technický ústav, technickou a uměl. průmyslovou školu, seminář a starožitnické mu- seum. Vyrábějí tu voňavky a essence, z nichž essence bergamo se vyváží ročně za 12 mi- lionů lir, jsou tu továrny na olej, zboží hed vábné, těstové a j., pěstuje se víno a olivy. kvete obchod s olejem, ovocem, vínem, obilím uhlím atd. Město jest sídlem prefekta, arci biskupa, soudn. dvoru, obch. komory a rak. uher. místokonsula.
di Calabria Messina široký Italia
13 article
Starověká osada Rhegion byla založena Chalkiďany subojskými na podnět osady Zankle (Messiny). Rhegion bylo vždy mezí ostatním řeckými osadami do jistě míry isolováno, ale těžilo z polohy své výborně obchodem. Celkem sdllelo osudy Messiny. z Říma, 30. prosince, Z Messiny telegrafuj Ze sta poštovních úřadníků v Me s sino zůstali na živu toliko čtyři. V Reggin nezůstal kámen na kameni. Telegram po- slance de Fellice, který jel automobilem z Ca- tanie do Messiny, oznamuje, že nenašel již města žádného, protože jest srovnáno se zemí. Z Říma, 30. prosince. Z Reggia di Calabria ne- došly dosud určité zprávy. Sodlák, který po země- třesení opustil tota místa a dspěl pěšky do Milsla. vypravuje: »O půl6 hodině přivalila se n čtyry metry vysoká vlna z kanálu n pobřežní ulice a pobořila kostely a pa láce na ráz« Zdali tvrdí pravdu, nemohlo byt ještě zjištěno. Jest to však velmi pravděpodobným poněvadž arcibiskup, vojenský velitel a prefekt ne- podávají žádných zpráv, jsou všichní asi mrtvi. Z Říma, 29. prosince. (K. k.) Zprávy z Reg gia di Galabria sdělují, že několik set zahynulých vojínů leží pod troskami.
Chalkiďana Zankl Rhegion jít Fellice Sodlák Messina Řím Ca Reggio di Calabria Rega
14 article
Též četní policisté byli usmrceni nebo raněni. Z Palerma, 29. prosince. (K. k.) Čestující, kteři pluli úžinou, vyličují strašné scény, jež se odehrály před jejich očima. Je nemožno katastrofu vylíčiti. Regglo, Villa San Giovanni, Scilla, Cannitello, jakož i všecky obee a vesnice, ležící při úžině, jsou jedinou hromadou trosek. Pod zříceninami je pohřbeno mnoho mrtvých. Pověst, že bý- valý podtajemník Fulci zahynul, je bezpodstatná Anglická loď »Ebro« připlula sem se 16 raněnými. Mezi nimi je anglický konsul messinský, jehož chot zahynula, kdežto dcera byla zachráněna. Z Geracemariny, 29. prosince (K. k Prefekt z Reggia di Calabria, jenž naprotiji- ným zprávám vyvázl bez pohromy, sem přibyl a vypravuje, že Regglo je zemětřesením téměř úplně zničeno. Katastrofa vy- žádala si tisíce životů. Prefektura a jiné budovy vládní se sřítily V jiných obelch provincie byla způsobena veliká š koda. Z Catanzara, 29. prosince. (K. k.) Kapitán karabinníků, přibyvší sem z Reggla di Cala bria, sděluje, že město je zbořeno. Počet mrtvých je ohromný. Z Říma, 30. prosince. Četnictvo v Geraci ozna muje, že prchlo tam z města Reggia ně kolik osob, které jsou úplně šílené nemohou následkem toho podati něja kých zpráv. Z Milána, 30. prosince. Telegramy sem došlé sdáluji, že Regglo dl Calabrla zmi zelo úplně s povrchu země. Dělov loď, která byla vyslána na pomoe vrátila se s nepořízenou, poně vadž nenalezla ani jediného domu
Regglo Villa Cannitello Fulk Cal Palermo Ebro Geracemarina Reggio di Calabria Catanzaro Řím Gerak Reggio Milán Sana Giovanni Skylla
15 article V Catanii
V Catanii Catania, kdež uprehlíci z Messiny dou- fali nalézti pomoc, velmi utrpěla kata- strofou. Také zde odehrály se při otřesech země hrozné výjevy. Lidé běhali pološilení městem, modlili se i zlořečili a vrhali se do kostelů, takže areibiskup konečně slí bil, že dá nositi balsamované tělo svaté Agaty v procesí po ulicích mě- sta, aby je zachránila před záhubou. Svatá Agata má dle domnění catanských moc nad podzemskými silami. Také v Catanii. Také bezprostřední okoli města bylo velmi postiženo požárem, přivalem i sesulím země, které způ- sobilo ohromné spousty. Kostely a kasárny v Catanii, které zůstaly ušetřeny, byly proměnlny v nemocnice.
svatá Agata Catania Messina
17 article
Z Říma, 30. prosince. Dochází zpráva, že město Baguara, čítající 10.000 obyva telů, bylo úplně zničeno Také jiné menší obce byly úplně smeteny s po vrchu země. Velmi utrpěly také San Grego ria, Catanzaro, Stefanaconi a j. Zemětřesen bylo pozorováno současně v Palermu, Foggii Brindisi, Florencii, Pavii, Neapoli a Turině. 2 Catanzara, 29. prosince. (K. k ) V Pal m bylo dosud vytaženo 300 mrtvol z zřícenin, jsou obavy, že v troskách jest ještě 300 lidí pohřbeno. V Bag naře zahynulo asi 1000 lidí. Témě všecky domy jsou zbořeny. Z Catanzara, 30. prosince. (K. k) Pr- slýchá se, že prefekt zReggia di Ca la bria leží mrtev pod troskami. Jeden cestující sděluje, že polovice města Bag nary je zbořena. V Palmi zahynule asi 200 o sob. Panika v Neapoll. Z Neapole, 30. prosince. Zde nastala velká panika. Všechny továrny stojí bez práce, poně- vadž se dělnici bojí vejíti do pracovních míst- ností. Školy jsou zavřeny a proměněny v la- zarety. Postrach v Palermu. Z Palerma, 29. prosince. (K. k.) O 7. hod 30 min. večer byl zde pocítěn krátký otřea země. Obyvatelstvo ve zděšení ublrá se s obrazy svatých ulicemi.
Zemětřesen Řím Baguara Catanzaro Palermo Foggia Brindisi Florencie Pavia Neapol zReggia di Ca Palmi Sana Grego svatá ulice
18 article Hrozný počet obětí.
Hrozný počet obětí. Z Milána, 30. prosince. »Popolo Romano« oznamuje z Palerma, že v Messině ze 160.000 obyvatelů zachrániti se mohlo pouze jen 12.000 lidí, takže jich zahynulo při katastrofe
Romana Milán Palermo Messina
19 article 1A8.OOO.
1A8.OOO. Z Paříže, 30. prosince. Zvláštní depeše z Řím oznamuje, že počet obětí zemětřesení jižní Italii dosáhl čísla 100.000 osob. Nebezpečí epidemií. Z Říma, 29. prosince. Pomocné mužstvo vyslané ministerstvem vojenství a Červeným křižem na místo katastrofy, nestačí, aby při
Paříž Řím
20 article
ohromném rozsahu katastrofy mohlo účinně za- sáhnouti. Jak se sděluje, zvedají se na některých místech celé bromady mrtvol, jež se bez zjišťování ukládají do šachet, vykopávaných na hřbitovech i mimo ně Jest nebezpečí, že hnijící mrtvoly záhy otráví vzduch a vypuknou epídemické nemoci. Pomocná akce a projevy. z Řima, 30 prosince. Když král italský, pro vázen královnou Helenou a svými pobočníky a ta jemníky, odjižděl do Calabrie a Sicilie, sešli se n nádraží poslanci ze Sicilie a Calabrie, by krále po- zdravili. Když pak poslanec Cnimirri pravil králi »Jsem přesvědčen, že pobyt královny v nešťastné Messíně italským matkáme — přerušil ho král náhle slovy: »Prosím, milý Chimirri, v této chvtli žádnélichocení. Sbohem, země čeká skutkyte. Z Říma, 29. prosince. (K. k.) Zástupcové všech cizích států vyslovili ministrovi záležilostí zahra- ničních Tiltonovi soustrast svých vlád Zastupitelstva všech měst, jakož i všecky spolky věnovaly př- spěvky na zmírnění bídy obyvatelstva katastrof a postiženého a usnesly se neprodleně vyslati zá chranné lodi se šatstvem a potravinami.
Helena Cnimirri Calabrie Sicílie Řím Řim
21 article
Z Řima, 29. prosince. (K. k.) Celá Italie je po- břížena ve hlubový smulek. Birsy a divadla jsou zavřeny. Všude zřizují se pomocné výbory. Ve všeci částech země, zviáště v Palermu a v Catanii zúčastňují se lékaři a občaně pomocné akce. Hasíči z různých míst a vojsko přicházejí do Messiny a Reggta d Calabria a organisují záchranné dílo. Se všech stran docházejí soustrastné lelegramy, ve kterých se ohla- šuje, že bude poskytnuta pomoc. Z Neapole, 29. prosince. (K. k.) Královští man- želé přibyli sem o 7. hod. večer, živě vítání velikým zástupem a odebrali se přímo do arsenálu, kdek vstoupili na loď »Viktor Emanusl«, aby odpluli d Messiny. Z Neapole, 30. prosince. (K.k.) Připlul sem ruský křižák „Makarov“ z Messiny se 400 ra- něnými. Také parník „Therapia“ přivezl raněné Byli ubytováni v občanských i vojenských ne- mocnicích. Z Neapole, 30. prosince. (K. k.) „Matino líčí pohnauivé výjevy, jež odehrály se, když při- pluly lodi, na nichž byli zranění z Messiny.
Emanusl Řima Palermo Catania Messina Reggt d Calabria Neapol Matina Birsa
22 article
Velmi četní Sicilané, kteří bydli v Neapoli, kva- pili na nábřeží a volali hlasitě po svých pří- buzných, doufajíce, že je naleznou na lodich Minulé noci přibylo sem 800 uprchlíků. Z Terstu, 30 prosince. (K k.) Pod dojmem strašlivého neštěstí, které stihlo Kalabrii a Sicilii usneslo se terstské obecní zastupitelstvo uložiti podestovi, aby vyslovil ilalskému gen. konsulovi soustrast města Terstu a požádal ho, by oznámi to ministerskému předsedovi Giolittovi; v příšt schůzi městské rady navrhne podesta příspěvek obětem katastrofy z Říma, 30. prosince. (K. k.) Ustavil se zde ústřední výbor, klerý bude rozhodovati o ob- nosech, sebraných ve veřejnosti pro oběti messin- ské katastrofy. Dále utvořil se za předsednictv vévody z Aosty pomocný komitét, který se skládá z předsedů senátu a sněmovny, náčel- níků generálních štábů armády a loďstva, řím- ského starosty, předsedy Červeného kříže, svazu novinářů, gen. ředitelů Italské banky a přednostů veřejného zdravotnictví i občanské správy. z fiíma, 30. prosince. Za katastrofy a ponl hlavně důstojníci, vojenští lékaři a vojíni, kteří v Messině zůstali, konali pravé hrdinské skutky. Je- den vojín byl zasypán padlou zdí, an snažil se zachrániti ženu a dvě děti. Mladý vojenský lékař rychlým zakro čením z a chráni! 100 raněný ch. Všechny pomerančové stromy byly vytrhány Z Říma, 30. prosince. Všechny italské listy zahájily subskripci pro pozůstalé po obětech katastrofy. Sebrány již velké obnosy. Z Říma, 30. prosince. Všude sbírají se peníze na oběti katastrofy jihoitalské. V Miláně
Giolitt Neapol Terst Sicílie Řím Aosta Messina Milán senát sněmovna Červený kříž
23 article FEUILLETON
FEUILLETON V Praze, 30 prosince. Nespím už několik dní, ne že bych snad neměl postel, ale že se trápím nad svou novi- nářskou nepodnikavosti! Když jsem tuhle Boží hod vzal do ruky vídeňské listy a jen tak zběžně do nich hodil okem, závistí zalajil se ve mně dech. Na několika sloupeích byla tam z různých odpovědí slavných lídí, na př. hr. Sternberka, br. Choce a jiných br—, zvláště ale poslanců, sestavena velkolepá debata o tom. jak dlouho který z nich spí a v kolik hodin chodí na lože a po jakém spánku se cíti du- ševně nejčilejším. Vlasy bych si rval — ač jich mám velmí málo — že jsem sám na to dříve nepřipad l Už ta ostuda, že češti poslanci byli nuceni svě fovati se německému žurnálu, aby se náro dověděl, jak kdo z nich spll Jak všichní pro vlasť pracují — to víme — ale jak z nich kdo pro vlasť odpočívá ? — No, zkrátka, trápí mě to, že jsem byl přetrumfaut v novinářské čipernosti, Ankela o spaní pp. českých i německých poslanců byla také nesmírně zajímavá. Především, ze všech odpovědí vycházelo na jevo, že vedou ve Vídni bohumilý život. Každý, proslm, i když je noční schůze, o desáté hodině večerní už je v posteli. A většině k úplné duševní svěžesti pri slačí se s tihodinný spánek — takže
Choc Praha Vídeň
24 article
chudáci už o čtvrt é hodině ráno jsou zase na nohou! To je prostě báječné a pochybuji, že to tak dlouho vydrží. A jaká pozorování při tom učinili! Uvádím jen některé citáty- »Stačí mně k spánku šest hodin; spím-li ale šestnáct, jsem duševně tak čilý, že už pak obyčejně v parlamentě neusnu!« — píše jeden. Druhý, na jehož první řeč v sněmovně se ještě dlouho budeme těšit, odpovídá: »Po velké řeči v parlamentu cítivám zdravou únavu a spím jako žok; jinak stačí mi 5—6 hodin, abych byl tělesně i duševně svěží . . .« Hr. Sternberk napsal o spaní delší úvahu, ve které mluví jako starý zkušený medik. Kdo prý tři noci nespí, umře zcela jistě čtvrtého dne vysílením. On to vydržel osm nocl. »Ovšem — musí být člověk střídmě živ, neboť alkokol má na spánek veliký vliv. Piju-l sherry, koňak nebo madeiru, splm znamenité jak se ale napiju nějakého alkoholu, je po spaní.« Pan dr. K. těší se velice klidnému spánku — osm hodin je prý nejlépe! Za to ho ctlm neboť dělat mizernou politiku a ještě klidně spát, k tomu je třoba dobrých nervů. Jiný poslanec stěžuje si, že dřive, dokud nebyl poslancem, spal dobře. Ale teď prý mívá těžké sny. Každé noci se mu zdá, že ho ná- silím oblékají do jakési uniformy, do které nechce a nechce — ale když už je konečně ve fraku a sen je nejlepší, probudí se a je po »Chci-lí brzo usnout« — odpovídá další. všem.
doktor Hradec
25 article
»čtu a studuji vládní předlohy. Nikdy se ne- dostanu dál než na druhou stránku; pak ale spím jako zabitý a stalo se mi už, že několik schůzí jsem zaspal.« Dvě odpovědi jsou přímo delikátní. První pochází od poslance, který před měsícems oženil a píše: »Vyspávám ve dne a proto nemohu zaslati vám žádané odpovědi; snad později bude lépe.« A druhý — však vy uhodnele, který to asi je — na dolaz, jak dlouho spí, odpověděl s lakoniekou stručností: »Nemám času na takové hlouposti.« Redakce uvedena byla touto odpovědí do značných rozpaků, neboť neví nyni, minil-li onen poslanec čas na odpověď nebo čas na spaní. Ale ať již tomu tak či onak, nic to n věci nezmění, že po přečtení velkolepých těch výroků měl jsem bolestný pocit člověka oloupe- ného vtipnějším soupeřem o nápad. Dva dni chodil jsem proto se sklopenou hlavou, ale třetího dne jsem ji opět pozdvihl neboť Musa chytrosti políbila mě na čelo. A ihned sedl jsem a psal na padesát adre slavných našich mužů následující dotazníky Slovutný pane: Buďte tak laskav a zodpo vězte mi několik skromných dotazů: Pijete kávu se škraloupem, či beze Umíte hvízdat na dva prsty a které? Jite radši bilou nebo černou kurku? Mále klíč od domu nebo zvoníte?
26 article Kouřil jste už veržinko se slámkou?
Kouřil jste už veržinko se slámkou? Pišete někdy levou rukou Hrajete domino? Dopisy jsemn rozeslal se zdvořilou připo mínkou, že prosím o brzkou odpověď, aby anketa mohla ještě na Sylvestra vyjít tiskem- A nesklamal jsem se v děsné ochotě našich lidí. Všichni do jednoho zaslali mi odpovědi .. ale teď zas já jsem si to s tím uveřejněním rozmyslel. Odpovědi mně toliž nekonvenují. Misto, aby mluvili o sobě, všichni se zu- bývají mnou, slibují, že si ještě o tom se mnou promluví, jiný píše, až mě polká, že m něco řekne a jiný dokonce, že pošle ke mně svoji paní s vyřízením. Zkrátka — nic z celé obsáhlé korrespondence nehodí se pro veřejnost . . . z důvodů . . ano už to mám . . . čistě konfiskačních Zevloun. Z kulturní ciziny. »Slovanský Svět«.
Kouřil
27 article
První číslo ohlašovaného před krátkým ča- sem měsíčníku ruského, věnovaného kulturnímu sblížení mezislovanskému, včera došlo do Prahy »Slavjanskij Mir« (Slovanský Svěl) re digovaný M. Šilderem a vydávanýJ Lavrinem repraesentuje se velmi pěkně Největší část prvního svazku zaujímá belle trie slovanská v dobrých ruských překla- dech. Jsou tu dvě práce z literatury české (J Nerudův cestopisný obrázek »Vampire první akt J. Kvapilo v a dramatu »O bl akae a po jedné ukázce z literatur: slovinské ( Cankar) polské (J. Kasprowi c z), srbské (B. Nušič) a bulharské (J. Vazo v). Mimo to pěkné literární studie o Čankarovi a L. An- drejevu. Velmi pozoruhodný jest článek »Ruský jazyk a Slované«, dokazující na základé statistických dat z poslední doby (z r. 1906). jak prospěšno jest šíření ruského jazyka mez národy slovanskými, jak vědomí o tom přiroze- ným pochodem stoupá a jak se prakticky pro- jevuje zakládáním ruských kroužků zvlášť u po- čelně malých větví slovanských, jmenovitě také v Čechách. V italském tisku vyvolává mnoho pozornosti drama, jehož autorství se připisuje italskému králi (?) Je to drama věnované Dantovi, jeho celé politické a tvůrčí čin- nosti ve všech stadilch. Dante jako hrdina kusu dopadl tu příliš lidsky, male a malicherně, což uráží nacionální cit vlašský. I vážná vlašská kritika uvádí velmi seriosní námitky proti diva- delnímu spracování této lálky, dokazujíc jeho odvážnost a nemožnost. Hlasy zvlášť přísné mluví přímo o rouhání. Přední kritický žurnál vlašský »Mazzocco« napsal na př.: Sam Shakespeare, kdyby byl znal Danta a jeho život, sotva by se byl odvážil hýbati k vůli scénické sensaci jeho prachem, neboť by po- chopil, jak těžko lze si na divadelních prknech představiti muže velikána, který žil nikoli pro sebe a pro své současníky, nýbrž pro potomstvo.
M Šilder Lavrin Nerudův B Nušič J Vazo Slovan Dante Shakespeare Praha Čechy Slavjanskij Mira