ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 497a9810-8f11-11dd-88ec-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 35 celkem · entity: place 83, person 65, org 10, work 3
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v úterý 17. června 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 164.
4 masthead
večer
5 article
Mranní a večerní liety v Praze v admainlst n čtvrt ieta * dvojí donáško na Serrt ie ts kai ve Bllalkáoh
Praha
6 article Pe 9K a
Pe 9K a na měslo ni: :: : ke s dvojí zásilko nnu
7 title
Dnešní číslo pro Prahu jest o 3, přílohou pro venkov o 16 stranách.
Praha
8 article Německé glossy k carově depeši.
Německé glossy k carově depeši. Zatím co svět německý velebí dne jubilujícího Viléma II. jako nejněmečtěj- šího, nejnacionálnějšího panovníka svého část vídeňského i pruského tisku soptí bouří zle proti caru ruskému, že týž ve svém historickém telegramu zapřísahal rozvaděné bratry bulharské a srbské pře bratrovražedným bojem jménem věei Slovanstva. Tím prý si přivlastňuje ruský car pro- tektorát nad Slovany balkánskými, z čehož prý zírá ohromné nebezpečí pro Rakousko. „Toto místo carského poselství“ — žehrá na př. oficiosní vídeňský „N. W. Ta- blatt“, jež staví zájem slovanské věci v popředí a stotožňuje jej se zájmy balkánských národů, aby na základě tom činil car ruský ná- rok na jakés protektorské posta- vení své na Balkáně, příčí se pří m našemu principu o neodvislosti (í) balkánských států. Kdyby tento nárok Ruska proniknul, byl by celý Balkán uvržen v služebnost bojovného pan- slavismu, čehož by naše mocnářství za žádných okolností klidně snésti ne- mohlo. Prozatím chceme za to míti, že tento appel na Slovanstvo chce býti toliko prostředkem ku dosažení míru na Balkáně. jehož i my si žádáme, a to tím více, ježto výrok carova rozhodčího soudu může zna- menati toliko přípravnou práci k definitivní úpravě věcí balkánských. Této nové úpravě bude se muse nezbytně dostati souhlasu Rakou- sko-Uherska, jehož by však mocnář- ství sotva udělilo, kdyby měla nová ta úprava poměrů balkánských býti i jen z daleka půdou živící snahy namířené proti Rakousku.
Vilém II N W Rakousko Balkán Rusko skoUhersko Slovan
9 article
Podobně „Reichspost“ a „Neue Fr. Presse“, ze zahraničního německého tisku pak „Magdeburger. Zeitung“ prozrazují, jak se v duchu těšili nepřátelé Slovanstva na hrozný ten bratro- boj na březích Vardaru a jak velice ne- vhod jim příšlo to patriarchální, přísné, ale slovansky upřímné slovo cara Mikuláše, proto, že neminulo se na rozvaděné bratry s hlubokým účinkem, že Bulharsko 1 Srbsko v tu chvíli zatkly své povytasené meče do pochvy, a jak král Ferdinand, tak I král Petr podrobují se rozsudku carova spravedlivého soudu. Hinc illae lacrimae našich dobrodinečkůl „Rozkazuje-li vůle carova na Balkáně s takovou automatickou jistotou, že n povel její hned meče k bratrovražednému boji tasené vletěly zpět do pochvy, může v každém okamžiku veleti jak ku míru, ta ik válce! Jest pak na bíle dni, prot komu nyní, po vyhnání Turků z Evropy, meče balkánských států se obrátí!“, pode- zivá, straší i štve víde ňský dopiso- vatel „Magdeburger Zeitungu „Dnes Srbsko stalo prý se úplným satrapou Ruska a také Bulharsko, u něhož předpokládati se mohla větší samostatnost. vůči rozkazu carovu ukázalo se prý jak poslušný služebník. „Podvolení se Šrbska a Bulharska carovu rozhod- čímu soudu znamená nezvratně uznání ruského protektorátu nad celým Balká- nem...“ „Idea, že ruský car jest nejvyšším rozhodčím soudcem v Slovanstvu, jest ne- slučitelna se státní myšlenkou habsburské monarchie“ Takovou obmyslnou rabulistikou hle- dí dotčený tisk německý rozsévati bejlí bu- doucího nepřátelství mezí Rakousko a Ru- sko ve chvíli, kdy při jubilejní slavnosti Viléma II. připomíná se okázale výtečný poměr obou dynastií, německé a ruské.
Neue Ferdinand Petr Hinc Turek Vilém II Francie . Presse Vardar Mikuláš Bulharsko Srbsko Balkán Evropa Rusko Rakousko Zeitung Magdeburger Zeitung
10 article
Bulharsko prý rozsudkem carským obdrží asi větší díl balkánské kořisti nežli Srbsko, ale toto bude prý za to utěšeno vyhlí d- kami v budoucnosti na příbuzném severu... straší a štve se dále: „Také v Rumunsku vzmáhá se ruský vliva nejsou-li Rumuní uspokojení pouhou Sili- slrií, za niž mají co děkovati také jen Ru. sku, pokyne prý se jim, aby se hleděli roz- šířiti jinam, kde bydlí ještě tři miliony je- jich soukmenovců. Mravné pak naučení ze všeho: Rakou- sko nemá přítele na světě celém kromě v Německu a v síle své armády, kterou musí tudíž neustále rozhojňovati a lépe vy- zrojovati na pevnině, na moři, i ve vzdu- chu, stavbou dreadnoughtů i zakupováním Zeppelinů, vem na to kale vemí Chvilku milého překvapení způsobila panstvu strohá a málo slovanské odpověd krále Ferdinanda bulharského caru Mikulá-
Zeppelin Ferdinand Bulharsko Srbsko Rumunsko Německo
11 article NARO
NARO ložil, že by onen boj, jejž car nazývá zloči- nem, byl jemu povinností, pak-li by Srb- sko nepovolilo...“ Heslo o Slovanstvu dle všeho tedy nezvýšilo pokoru Bulharska před Ruskem, aniž rozhojnilo svornost me- zi spojenci, z nichž každý vyčetl sobě z carské depeše co sám chtěl“ — zasmála by se ráda „Neue Freie Presse“, kdyby jen ji opět zas nehořklo na jazyku ze skutku, že přece jen pod dojmem carovy depeše napjetí obapol tak značně oblevilo, že ne- dojde mezi balkánskými státy již ke krva- vým bojům, nýbrž ke žádoucímu vyrovná- ní a smíru, o nějž vynasnaží se car svým moudrým, spravedlivým rozsudkem. Když nemůže vídeňský list upříti, že bude brzký mír na Balkáně nemalým ziskem pro ce- lou Evropu, kdy jednota mezi velmocemi na tak vratkých nohou stojí, aspoň ule- vuje si proroctvím, že proto přece prý již zůstane uzel nepřízně mezi Srby. Bulhary a Řeky. Nuž, doufejme, že budoucnost ne- dá této nepřátelské naději za pravdu, ale že po přestálých trudech a tmách vzejde nad spojeným Balkánem slunce trvalé svobody a požehnaného míru.
Srb Srba Bulhar Řek Nara Bulharsko Rusko Balkán Evropa spojený Balkán Neue Frei Presse
12 title
Spor srbsko-bulharský.
13 article Demise Pašíčova kabínetu odvolána.
Demise Pašíčova kabínetu odvolána. Z Bělehradu, 16. června. Nabídnutá de- mise Pašičova kabínetu byla odvolána. Byla nabídnuta z usnesení poslední minister- ské rady pro obsah odpovědi bulharského krále na carův telegram. Pro případ, že by demise kabinetu přece byla nutna, označuje se ministr vnitra Protič příštím minister- ským předsedou a Nikolič ministrem za- hraničních věcí. Odpověď krále Petra na telegram carův bude rovněž uveřejněna. Do srbsko-bulharské vojny prý jako s hráze do rybníka. M. Z Kolína n. R., 16. června. (Zvl. telej „N. L.“) Dle zdejších zpráv ze Sofije dojde k míru, přijme-li Srbsko bulharské podmínky uvedené v odpovědi na srbský podnět k mo bilisaci, ale v opačném případě je — prý vál- ka nevyhnutelna za deset dní. Pozvání na petrohradskou schůzku minister- ských předsedů. Z Bělehradu, 16. června. (K. k.). Došl úřadní pozvání ruské vlády k brzké schůze ministerských předsedů spojených států b l- kánských v Petrohradě bylo příjato srbskou vládou s díky. Petrohradská konference ministerských předsedů. Z Cetyně, 16. června. Černá Hora vysll na konferenci balkánských států do Petro- hradu generála Vukotiče, který dnes ode- jel do Petrohrada.
Pašíčův Protič Vukotič Bělehrad Kolín spojený stát b Petrohrad Cetyně Petra
14 article
Naděje a obavy. Kč. Z Bělehradu, 16. června. Chování Bulharska rozněcuje znovu napjatost a obavy před nejistou budoucností, avšak přece jen převládá naděje, že se podaří carovi rozřešiti spor nekrvavě. Nesnáz záleží nyní zvláštěv tom, že ani jedna ani druhá strana nechce bezpodmínečně přijmouti arbitráž. Zatím ne- kontrolované zprávy hlásají možnost kom- promisu formulí, dle níž by Srbsku přece zů- stala zachována města a Bulharsko na jihu by získalo část území na druhém břehu Var- daru. Ve směrodatných kruzích se oznamuje že Srbsko za jistých podmínek arbitráž při- jme. K pověsti o zakročení rakousko-uherského vyslance v Bukurešti. V rumunském časopise „Minerva“ byl uveřejněna zpráva, že vyslanec kníže Fürsten-
Minerva Bělehrad Bulharsko Srbsko Vara Bukurešť Kč
15 article
berg při nedávném slyšení žádaí na rumun- ském králi, aby působil na vládu, by pro pří- pad války srbsko-bulharské Rumunsko se po- stavilo proti Srbsku, začež by Bulharsko po- skytlo Rumunsku ústupky v Dobrudži. Dle vzpomenutého časopisu prý král odpověděl. „Jest mi velice líto, že nemohu dáti uspoko- jivou odpověď. V tomto případě zájmy rakou- sko-uherské jsou v odporu se zájmy Rumun- ska a mé království by nikdy nemohlo do- pustiti potlačení Srbska a Řecka na prospěch Bulharů.“ Tuto zprávu problásili na rakou- ském vyslanectví za naprostý výmysl a zá- roveň projevili podivení své, že mohla se vy- skytnouti v časopise, jehož majitelem jest Kantakuzén, starosta bukurešťský, bratr mi- nistra spravedlnosti. Za posledního slyšení knížete Fürstenberga, jež se konalo před tý- dnem, nestala se o otázkách „Minervou“ do- tčených ani slovem zmínka.
Rumun Bulhar Fürstenberg Minerva Rumunsko Srbsko Bulharsko Dobrudža Řecko
16 article Bulharské dementi.
Bulharské dementi. Ze Sořije, 16. června. (K. k.) („.Ag. Telegr Bulg.“) Bezpodstatně jsou po cizině rozšířené zprávy o případech vzpoury, jež prý udály se v bulharské armádě, a byly prý pro- testem proti event. nové války. Kázeň bul- harské armády byla vždy neporušitelna.
17 title
Politický přehled.
18 article Země české.
Země české. Moravské volby a reforma volebního řádu pro sněm český. „Právo Lidu“ projevilo včera plnou spo- kojenost sociálních demokratů s výsledkem užších voleb ve všeobecné kurii moravského sněmu. Ale vyvodilo z nich zároveň poučení pro změnu volebního řádu sněmu král. České- ho, za jisto považujíc, že všeobecné hlasovac právo je pro sněm neproveditelno, a že bude musit býti lidu dáno zastoupení formou jinou Sociální demokraté prohlásili se už loni pro zřízení dělnické kurie na sněmě českém jakožto volebního sboru, ve kterém by aktivní volební právo měli pouze voličové, v jíné kurii nemající práva volebního. Pro fento požada- vek českoslovanské sociální demokracie vy- vodilo „Právo Lidu“ z nedělních moravských voleb tyto poučky a důvody: sociální demo- kraté na Moravě již dávno před volbami pro- hlásili, že svůj postup v kurii venkovské městské zařídí podle toho, jak se občanské strany zachovají v kurii všeobecné vůčí socí- álním demokratům. Proto občanské strany při užších volbách ve všeobecné kurii řídily se čá- stečně svými zřeteli na kurii venkovskou městskou, t. j. v kurii všeobecné volily v užších velbách sociální demokraty, aby se jim v obcích venkovských a ve městech dostalo pomocí sociálně-demokratických voličů.
Morava všeobecný kurie moravský sněm
19 article
Všeobecná třída voličská působí tedy roz- kladně hlavně na měšťácké strany, čehož by nebylo, kdyby všeobecná kurie byla zůstavena jen vyděděncům. Pro Čechy tu „Právo Lidu“ připomíná, že při minulých volbách měli če- skoslovanští sociální demokraté v Čechách kurii venkovské a městské 27.873 hlasy. Že občanské strany moravské volily v ne- děli v užších volbách všeobecné kurie soci- ální demokraty, vysvětlilo včera „Právo Lidu“ také zřeteli občanských stran na zemský vý- bor: jich zastoupení v zemském výboru se ur- čuje počtem poslanců té které strany, kleri- kálové by byli velkým vítězstvím ve vše- obecné kurii posilili svůj šik pro volby zem- ského výboru, a proto občanské strany proti- klerikální raději pomohly k úspěchu sociálním demokratům. Také z tohoto případu „Právo Lidu“ odvo- zuje důvod pro kurii vyděděnců a nikoli sku- tečně všeobecnou třídu voličskou pro případ změny volebního řádu českého sněmu. Velmi je zajímavo, že s těmito argumenty „Právo Lidu“ tentokrát apeluje nejenom na stranu svobodomyslnou, nýbrž i na stranu ná- rodně-sociální. Nepřímo tento článek „Práva Lidu“ jest svědectvím, že při moravských volbách rozho- dovala nejen pokrokovost, nýbrž také otázka vlastních zájmů, která — jak právě z „Práva Ládu“ zřejmo — byla při volbách všeobecné kurie moravské velmi silně napiata. Druhé ne- přímé svědectví, z „Práva Lidu“ plynoucí, je to, že sociální demokraté nikoli z vlastní síly. nýbrž cizí pomocí nabyli úspěchů, z nichž se nyní těší a radují.
Lád Čechy
20 article
Z Moravy.
Morava
21 article
Poznámky k volbám užším ve vše- obecné kurii. ) 1. Klerikálové moravští mají na tom vínu, ž do zemského sněmu moravského vtáhne místo českých sociálních demokratů 6. Klerikálové dali svým časem povel voliti na říšskou radu proti agrárníkům v užších volbách sociální demokraty oni tudíž ukázali venkovskému lidu moravskému, že může hlas svůi odevzdati kandidátům sociální demokracie. A druhá vina klerikálů je, že při jed- nání o kompromis, který měl do voleb sněmovních býti učinén, kladli přílišné požadavky mandátove, na něž agrárníci nepřistoupili. To je třeba míli n paměti při posuzování voleb užších ve všeobecné kurii moravské. 2. Na Moravě platí dnes: pokrok = sociální demokratismus. Jde se za heslem pokroku proti klerikálům, ale nevolí se kandidáti občanských stran, nýbrž volí se sociální demokraté, Jakáje pak oprávněnost těch občanských stran pokroko- vých, když pokrok znamená sociální demokracil? Za 6 let by sociální demokracie za takového směru ve jménu pokroku zabrala celou Moravu.
Morava
22 article
3. Dva pokrokoví kandidáti občanští prošli- pokrokový agrárník Sonntag proti pokrokovému sociálnímu demokratu tím, že dostal 6000 hlasů — katolicko-národních, a lidovopokrokový Reich- stědter proti klerikálu Hájkovi tím, že dostal 7000 hlasů sociálně demokratických. Tedy oba tito ob- čanští pokrokoví poslanci děkují za mandát svůj ne vlastní straně, nýbrž stranám jiným. 4. Sociální demokraté utrpěli velikou porázku tím, že propadl dosavadní jejich poslanec Vaněk. jenž byl přesvědčen o své nepřemožitelnosti 5. Němečtí sociální demokraté uhájili okres svůj šumperský, kde Eldersche vystřídal Niesner. Vůdce dr. Czech v samém Brně propadl. 6. Němečtí křesťanští sociálové dobyli okresu jihlavského, kde poslancem zvolen Budig. Kandidáti klerikální dostali v užší volbě 98.759 hlasů — skoro o 5000 více nežli při prvé, aocialisté 114.082, tedy více o 31.407 hlasů, jež jim daly strany agrární a lidovo-pokroková, někde ( národně so- ciální. Účast volební celková byla o 7832 voličů menší nežli při volbě první. Do sněmu ide ze čivrté kurie: 5 klerilpálo (dosud 7). 7 soeiálních demokratů (dosud 5l, agrárnik (dosud agrárnici neměli ve všeobecně kurit mandátu). 1 lidovo-pokrokový [dosud 2) Strana dra. Stránského už jeden mandát pozbyla. Z Němců jdou do sněmu 4 společní němečtí svo- bodomyslní, 1 křesťanský sociál a 1 sociální demokrat.
Sonntag Reich Hájek Vaněk Niesner doktor Czech Budig Stránský Němec Brno
23 title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
24 article Poláci o smírčím poslání Ruska na Balkáně.
Poláci o smírčím poslání Ruska na Balkáně. Polský tisk, který střeží velmi žárlivě každý krok Ruska mezi Slovany, jest ovšem dvojnásob zaujat carským telegramem, vyzý- vajícím rozvaděné Jihoslovany ke smíru. Pr tom posuzuje též rakousko-uherskou politík a vlastně ji odsuzuje. „Nowa Reforma“ ukazuje, že politika přímé čáry Sazonova znovu se lépe osvědčila. než křivolaký postup Berchtoldův. Ve Vídni v prvé chvíli po ohlášení carského telegramu se domnívali, že Srbsko a Bulharsko se nepo- drobí a půjdou do války, a proto vídeňský tisk „se těšil“ z carského telegramu, v němž viděl záruku zachování míru. Ale když po třech dnech se ukázalo, že balkánské státy zachovaly poslušnost vůči ruskému carovi. vzpomněli si teprve, že v carské depeši byly zřejmě panslavistické obraty a protirakouské V drobném prodejl ranní čislo o sobě ie
Polák Jihoslovan Sazonov Berchtoldův Rusko Balkán Vídeň Srbsko Bulharsko Slovan
25 article
ra„Ve nelkách na venkově
26 article
veeern Inseráty plati se hotově napřed. Pjedplserna s Pijínk Tam nacházejí se ta rodakoe tlskárpk, k rpodlce
27 article Rakopisy se novranen
Rakopisy se novranen akcenty, a začali křičet. Podobné politické metody a podobně nepoctivého politického tisku, jako je vídeňský, není nikde na světě. „Nowa Reforma“, která vůbec je nespo- kojena nečinností rakouské díplomacie, vytýká jí, že měla ulehčit srbsko-bulharskou válku, zabezpečit Bulharsko aspoň se strany Rumun- ska, ale ani toho prý nedokázala, a nyní vy- růstá ze tří stran kolem Rakousko- Uherska organisovaná nepřátelská moc, proti které bude monarchie odsouzena jen na obrannou úlohu, Důležitější a pro bezhlavost naší diplo- macie a nesmyslnost celé maďarsko-německé zahraniční politiky významnější jest úsudek vídeňského dopisovatele „Slowa Polského“, Úsudek „Slowa Polského“ vrcholí ve věté: „Rakousko-Uhersko následkem velkých chyl hraběte Berchtolda a jeho nejbližších rádců kteří měli jen maďarský vliv na zřeteli, po- zbylo možnosti uplatňovat větší vliv na Bal- káně a v poměru s Ruskem bude nuceno uspo- kojovat se druhořadým významem. Odůvodňuje to stejně jako „Nowa Refor- ma“, že rakouská diplomacie příliš spoléhala na konečný spor bulharsko-srbský a v tom směru vedla své pletichy. Ve Vídni v poslední chvíli si slibovali, že Srbsko bude pokořeno a ztratí všechny úspěchy válečné. S hlediska německého a maďarského takové intriky mají jakésí ospravedlnění, ale se stanoviska zájmů monarchie habsburské, se stanoviska dynastie a národů, osídlených v habsburské monarchii, bylo by lépe, kdyby se bylo podařilo spor mezi balkánskými státy vyrovnat prostřed- nictvím rakouským, čím by rázem mon- archié na Balkáně získala ohromného vlivu.
Rumun Berchtold Bulharsko RakouskoUhersko Bala Rusko Vídeň Srbsko Balkán Now Refor
28 article
Ale k této politice bylo by třeba smělejší ini- ciativy a širšího politického rozhledu, nežli je těsný horizontek maďarského egoismu, je- muž se zdá, že bude moci jako dříve utlačovat jižní Slovany a štvát je proti sobě ve prospěch maďarismu. Nyní slaví ruská diplomacie ne- slýchaný triumí nad diplomacií rakousko-uher- skou, protože její smírčí úlohu na Balkáně vzala sama na sebe. Dílem ruské diplomacie bylo utvoření balkánského spolku, zařízení mezinárodní situace, příznivé spojencům, při- nucení Turecka k ústupu za čáru Enos-Midia. a nyní, když se zdálo, že následkem srbsko- bulharského sporu ovoce několikaměsíčni rus- ké práce bude zničeno, i v tom bodě slavi ruská diplomacie vítězství. Marně dnes vols videňský tisk, že ruským prostřednictvím mezi Srbskem a Bulharskem vzníká jakýsi slovan. ský apoštolát, spojený s ruskou carskou ko- runou. S tím faktem, ježto včas nedovedla jei překazit, musí podle úsudku „Slowa Polského“ rakousko-uherská diplomacie se srniaírřie.
Balkán Turecko Srbsko Bulharsko Slovan
29 article
Dr. M. Polit-Desančié. Politický předák uberských Srbů, dr. Michajlo Polit-Desančié, slavil dne 16. června své osmdesáté narozeniny. Dr. Polit Desan- čič hrál ve veřejném životě jihoslovanském velmi důležitou úlohu. Býval tajemníkem předchůdce nynějšího krále černohorského, jako mladý práv- ník byl zvolen r. 1867 mezi 14 členy narodní oposice do chorvatského sněmu, jehož ma ďarská většina, s hnaná násiloou rukou bana Levina Raucha, odhlasovala osudné »vyrovnání« s Uhrami. V sedmdesátých letech byl Polit-Desančič jako zástupce srbské svobodomyslné strany v Uhrách zvolen poslancem do sněmu uherského, kde velmi obratné bránil vůdce uherských Srbů Svetozara Miletiče, obžalovaného za osvobo- ditelské války rusko-turecké Tiszou z vlastízrady. Miletič byl odsouzen do vězení, kde sešílel. Polit- Desančič odešel z uherského sněmu s hrozbou, že u Filipi se shledají. Když se r. 1906 jako po- slanec do sněmu vrátil, mohl říci, že jeho proro- ctví se splnilo: maďarská zvůle byla tehdy právě krajně pokořena. Je stále ještě horlivě činným publi- cisticky a píše pravídelně úvodníky do svého listu »Braniku«. Dříve psával o balkánských věcech do »Augsburger-Allgemeine Zeitungu«. V uherské politice jest pozoruhodným jeho návrh, jak bylo by možno doplněním steliční samosprávy po švý-
Srba doktor Mihajlo Desan Levin Rauch Miletič Filipi Uhry Tisza AugsburgerAllgemeine Zeitung
30 article
ši ze dne 11. t. m. „Neue Fr. Presse“ roze- bírá ji jako pravou pochoutku: „Odpově krále Ferdinanda dokazuje, že Bulharsko není dle všeho ještě náchylno o b- meziti se ve volbě svých prostředků vejíti zúplna na stanovisko depeše carovy. Král Ferdinand praví o onom bratrobojí jejž car pojmenoval zločinem, že by se mu rád vyhnul, ale že není možno odolati jed- nomyslné rozhořčenosti bulharského lidu způsobené pokusy Srbska, jež chce Bul- hary oloupití o neisvětější ovoce jejich vá- lečných úspěchů. Ano, král Ferdinand do-
Neue Ferdinand Francie . Presse Bulharsko Srbsko
31 title
FEUILLETON.
32 article Hugo Winckler.
Hugo Winckler. 19. dubna zemřel v Berlíně titulární pro- fesor tamější university, dr. Hugo Winekler. nedoživ zcela padesátého roku věku svého při tom však dosáhnuv vědeckého významu který bude povzbuzením a zářivou hvězdou potomkům. R. 1887 vzbudila velikou pozornost sta o Šumíru a Akkadu, dvou pojmech zeměpis- ných, vytěžených studiem klínopisným. Ne- veliká stať překvapovala obsahem i osobnost autorovou: poprvěť v ní stal se pokus vyklá- dati obsah klínopisných údajův a to mladým učencem, který právě u zakladatele německ assyriologie, profesora Eberharda Schradra dosáhl doktorátu. Od té doby mezi pěstiteli nejmladší hi- storicko-filologické discipliny, která nám ote- vřela poznání nejstarších dějin . lidských. zaznívalo jména Wincklerovo nejzvučněji Winckler záhy vynikl jako vydavatel nejoblíž- nějších textů — již r. 1892 vydal z originálu veškeren vzácný poklad desk Amarnských — a jako badatel, který šel směrem samostat- ným, raze energicky novou dráhu poznání z klínopisů plynoucímu. On opustil dotud vý- lučně pěstovanou půdu exegese, která přestá- vala na výkladu jazykovém a úzkostlivě chrá- nila se hledati porozumění obsahu textů roz- luštěných, jal se zkoumati ledví klinopisných památek a stanovil základy, na nichž nyní spočívá názor náš na nejstarší dějinný i kul- turní vývoj lidský. Přečetné jsou práce Wincklerovy, které uveřejňoval samostatně, nejvíce u Pfeiffra Lipsku. Jest pozoruhodno a pro Wineklera charakteristické, že nevyhledával pro své práce pohodlného útulku v aktech akademi
Hugo Winckler doktor Hugo Winekler Schradra Winckler Wincklerův Berlín Pfeiffr Lipsko
33 article
Vědělt o sobě, že rovná nové cesty a že při své práci musí dotknouti se bohův, proto zůstal přes veliké oběti hmotně samostatným. předávaje práce své nakladateli soukromému. Badatelská činnost jeho zabírala veškeren obor klinopisné literatury, vedle Babylonie Assyrie Elam, starověkou Arabii, v Svri Israelity a Foiničany, pak Malou Asii, kdé se zvláštním zájmem stopoval styky klínopisnéh světa se živlem řeckým. K této činnosti snášel sám vědní materiál vydávaje texty a je i kommentuje. Uvádím zvláště prvý překlad a komentář textův Amarnských, textů krále Sargona, klínopisné chroniky babylonské i j. Vedle samostatných děl, jako jsou jeho dějiny babylonsko-assyrské a israelské, pojednával ve svých Forschungen v menších spiscích, přísně vědeckých i popu- larisujících, o nejrůznějších otázkách staro- orientálských, vždy duchaplně, s hlubokou akribií a s názorem samostatně pojatým Osobní zkušenost, jíž nabyl cestami po Egyp- tě, Syrii a Malé Asii, přispěla velice ku pro- hloubení jeho studií. Jest na snadě, že potkal se badatel směr tak určitě vyhráněného a novými cestami se beroucího s mnohým odporem zástanců ná- zorů protichůdných, jimž čelil vždy břitkou kritikou, ale nedotýkaje se osobností ani tehdy, když osobně byl napaden. Poučnou té příčině jest odpověď Wincklerova belsi- ckému jezuitovi Delattrovi, když jej tento ukvapeně obvinil plagiátem. Uprostřed posledního decennia minulého století počal Winckler odůvodňovati osnovný svůj názor, zahrnovaný jmenem panbabylo- nismu. V něm spatřoval jednotný světový ná- zor starého Orientu, zřejmý přes vešker theokratisující zastínění i v kulkurním životě israelském, který ve svých důsledcích dotrval konce středověku a teprve humanismem do- šel za sebe náhrady. Názor tento potkal se
Assyrie Elam Féničan Sargon Wincklerův Delattr Babylonie Arabia Asie Sýrie Svri Israelita
34 article
s nadšeným přijetím s jedné a s nejprudčím odporem s druhé strany. Winekler sám ne- únavně hájil své these a dlužno konstatovati, že polkával se s větším úspěchem, než útoky odpůrcův. R. 1906 meškaje v Caříhradě, dal se Winekler i na dráhu výkopů,“) nemaje ovšem tušení, že epochálným výsledkem výkopské snahy zavírá vůbec životní činnost svou. Cí- lem jeho snahy bylo záhadné Boghazköj ve východní Anatolii, kteréž v řijnu za informa- tivním úkolem navštívil a v letě r. 1907 za podpory německé orientální společnosti ze- vrubně prozkoumal. Výkopy svými zjistil, že trosky Boghazköjem dnes zvané jsou zůstatky města Chatti, politického a kulturního středu dávných Hittitů. Nejcennějším však výtěžkem jeho jest nález státního archivu hittitských králů z prostřed druhého tisíciletí př. Kr. současný nálezu Amarnskému. Pohříchu nebylo přáno Wincklerovi, ab předložil odbornému světu edici těchto tex- tův. Zbývá nám spokojovati se jeho předběž- nou zprávou. Fysická i duševní námaha v ne- obvyklém podnebí přivodila Wincklerovi zá- rodek zákeřné choroby, jíž se marně bránil až jí konečně podlebl. Znal jsem se s Wincklerem osobně z let a dopísoval jsem si s ním až do poslední chvíle. Býval jsem u něho v prostém jeho garconském bytu v Posenerstrasse a po- zději v Dt. Wilmersdorfu u Berlína a měl jsem příležitost i seznámiti jej dosti zevrubně s Prahou. Mohu tudíž věnovati vzpomínku i jeho osobnosti. Winckler povahou svou lišil se velíce o svých soukmenovců. Těla byl nevalně silné- *) Zavedl jsem výraz tento do české literatur a trvám na něm, odmitaje naprosto nepřiléhavého výrazu „vykopávka“, jenž nyní s různých stran dochází obliby. Říkáme průko p, zákop, r oz- kop a tudíž i výkop.
Winckler Caříhrad Chatti Berlín Praha
35 article
ho, málomluvný, ale hluboké povahy. Z Wil- mersdorfu dojížděl na kole do university, přednášel nadšenému kroužku svých poslu- chačů a pojedl buď v jídelně Bötzowova pivo- varu anebo v Braniborském dvoře, načež vra- cel se opět do svého zátiší. žil rád v Berlíně, poněvadž ho tam málo kdo znal, a z té při- činy odmítal i skvělé nabídky na anglické a americké university. Jednou mně pravil, když hovořili jsme o útulné Jeně: „Já bych tam nedovedl žíti. Zvykl jsem si v třímilionovém Berlíně, kde mne nikdo nezná. Jídám často v tomto restaurantu, vědí snad o mně, že jsem doktor anebo profesor, nic však více. To mně. jest příjemno. Nikdy nezaprodal svého přesvědčení za osobní výhody nebo prospěchy. Odvážil se pronésti nepříznivý úsudek i o E. Meyerovi, nedbaje jeho váhy ve fakultě, a za to, ja kkoli byl více než 20 let docentem a získal si jméno světové, nestal se ani mimořádným profeso- rem; musil spokojiti se pouhým profesorským litulem. Ale to ho nehnětlo, nýbrž žil i dále výhradně vědě. čítal bedlivě časopisy, ale pro politické aktuality neměl zájmu. K nám Slovanům byl spravedlivý. Snad to byla rodinná tradice. Sestra jeho provdala se za Pavla Rosta, pro- fesora assyriologie a slovanských jazykův Královci, dobře znalého i češtiny. Svým smý- šlením, Slovanům přátelským, se netajil. V rozmluvě se mnou rozhodně odsoudil proti- polskou politiku pruskou, o níž soudil, že bezděky uspíší smír rusko-polský. Když jsem se chystal na cestu do Halle, upozorňoval mne na tamní Hallory, o nichž pravil, že kromě. mluvy zachovali všechnu slovanskou svou svéráznost. A když byl v Praze, odsuzoval německé štvaní, seznav sám, jak zlomyslné jsou jeho původy i průvody. Dr. J. V. Prášek.
Bötzowův Meyer Pavel doktor J V Prášek Berlín Jena Královec Halle Praha Wil