1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v úterý 17. června 1913.
Praha
5
article
Mranní a večerní liety
v Praze v admainlst
n čtvrt ieta
* dvojí donáško
na Serrt ie ts
kai
ve Bllalkáoh
Praha
6
article
Pe 9K a
Pe 9K a
na měslo
ni: :: : ke
s dvojí zásilko
nnu
7
title
Dnešní číslo pro Prahu jest o 3,
přílohou pro venkov o 16 stranách.
Praha
8
article
Německé glossy k carově
depeši.
Německé glossy k carově
depeši.
Zatím co svět německý velebí dne
jubilujícího Viléma II. jako nejněmečtěj-
šího, nejnacionálnějšího panovníka svého
část vídeňského i pruského tisku soptí
bouří zle proti caru ruskému, že týž ve
svém historickém telegramu zapřísahal
rozvaděné bratry bulharské a srbské pře
bratrovražedným bojem jménem věei
Slovanstva.
Tím prý si přivlastňuje ruský car pro-
tektorát nad Slovany balkánskými, z čehož
prý zírá ohromné nebezpečí pro Rakousko.
„Toto místo carského poselství“ —
žehrá na př. oficiosní vídeňský „N. W. Ta-
blatt“, jež staví zájem slovanské
věci v popředí a stotožňuje jej se
zájmy balkánských národů, aby
na základě tom činil car ruský ná-
rok na jakés protektorské posta-
vení své na Balkáně, příčí se pří m
našemu principu o neodvislosti (í)
balkánských států. Kdyby tento
nárok Ruska proniknul, byl by celý Balkán
uvržen v služebnost bojovného pan-
slavismu, čehož by naše mocnářství
za žádných okolností klidně snésti ne-
mohlo. Prozatím chceme za to míti, že
tento appel na Slovanstvo chce býti toliko
prostředkem ku dosažení míru na Balkáně.
jehož i my si žádáme, a to tím více, ježto
výrok carova rozhodčího soudu může zna-
menati toliko přípravnou práci k
definitivní úpravě věcí balkánských. Této
nové úpravě bude se muse
nezbytně dostati souhlasu Rakou-
sko-Uherska, jehož by však mocnář-
ství sotva udělilo, kdyby měla nová
ta úprava poměrů balkánských býti i jen
z daleka půdou živící snahy namířené proti
Rakousku.
Vilém II
N W
Rakousko
Balkán
Rusko
skoUhersko
Slovan
9
article
Podobně „Reichspost“ a „Neue Fr.
Presse“, ze zahraničního německého tisku
pak „Magdeburger. Zeitung“ prozrazují,
jak se v duchu těšili nepřátelé
Slovanstva na hrozný ten bratro-
boj na březích Vardaru a jak velice ne-
vhod jim příšlo to patriarchální, přísné, ale
slovansky upřímné slovo cara Mikuláše,
proto, že neminulo se na rozvaděné
bratry s hlubokým účinkem, že Bulharsko
1 Srbsko v tu chvíli zatkly své povytasené
meče do pochvy, a jak král Ferdinand, tak
I král Petr podrobují se rozsudku carova
spravedlivého soudu. Hinc illae lacrimae
našich dobrodinečkůl
„Rozkazuje-li vůle carova na Balkáně
s takovou automatickou jistotou, že n
povel její hned meče k bratrovražednému
boji tasené vletěly zpět do pochvy, může
v každém okamžiku veleti jak ku míru, ta
ik válce! Jest pak na bíle dni, prot
komu nyní, po vyhnání Turků z Evropy,
meče balkánských států se obrátí!“, pode-
zivá, straší i štve víde ňský dopiso-
vatel „Magdeburger Zeitungu
„Dnes Srbsko stalo prý se úplným
satrapou Ruska a také Bulharsko, u něhož
předpokládati se mohla větší samostatnost.
vůči rozkazu carovu ukázalo se prý jak
poslušný služebník. „Podvolení se
Šrbska a Bulharska carovu rozhod-
čímu soudu znamená nezvratně uznání
ruského protektorátu nad celým Balká-
nem...“ „Idea, že ruský car jest nejvyšším
rozhodčím soudcem v Slovanstvu, jest ne-
slučitelna se státní myšlenkou
habsburské monarchie“
Takovou obmyslnou rabulistikou hle-
dí dotčený tisk německý rozsévati bejlí bu-
doucího nepřátelství mezí Rakousko a Ru-
sko ve chvíli, kdy při jubilejní slavnosti
Viléma II. připomíná se okázale výtečný
poměr obou dynastií, německé a ruské.
Neue
Ferdinand
Petr
Hinc
Turek
Vilém II
Francie . Presse
Vardar
Mikuláš
Bulharsko
Srbsko
Balkán
Evropa
Rusko
Rakousko
Zeitung
Magdeburger Zeitung
10
article
Bulharsko prý rozsudkem carským obdrží
asi větší díl balkánské kořisti nežli Srbsko,
ale toto bude prý za to utěšeno vyhlí d-
kami v budoucnosti na příbuzném
severu... straší a štve se dále: „Také
v Rumunsku vzmáhá se ruský vliva
nejsou-li Rumuní uspokojení pouhou Sili-
slrií, za niž mají co děkovati také jen Ru.
sku, pokyne prý se jim, aby se hleděli roz-
šířiti jinam, kde bydlí ještě tři miliony je-
jich soukmenovců.
Mravné pak naučení ze všeho: Rakou-
sko nemá přítele na světě celém kromě
v Německu a v síle své armády, kterou
musí tudíž neustále rozhojňovati a lépe vy-
zrojovati na pevnině, na moři, i ve vzdu-
chu, stavbou dreadnoughtů i zakupováním
Zeppelinů, vem na to kale vemí
Chvilku milého překvapení způsobila
panstvu strohá a málo slovanské odpověd
krále Ferdinanda bulharského caru Mikulá-
Zeppelin
Ferdinand
Bulharsko
Srbsko
Rumunsko
Německo
11
article
NARO
NARO
ložil, že by onen boj, jejž car nazývá zloči-
nem, byl jemu povinností, pak-li by Srb-
sko nepovolilo...“ Heslo o Slovanstvu
dle všeho tedy nezvýšilo pokoru Bulharska
před Ruskem, aniž rozhojnilo svornost me-
zi spojenci, z nichž každý vyčetl sobě z
carské depeše co sám chtěl“ — zasmála
by se ráda „Neue Freie Presse“, kdyby jen
ji opět zas nehořklo na jazyku ze skutku,
že přece jen pod dojmem carovy depeše
napjetí obapol tak značně oblevilo, že ne-
dojde mezi balkánskými státy již ke krva-
vým bojům, nýbrž ke žádoucímu vyrovná-
ní a smíru, o nějž vynasnaží se car svým
moudrým, spravedlivým rozsudkem. Když
nemůže vídeňský list upříti, že bude brzký
mír na Balkáně nemalým ziskem pro ce-
lou Evropu, kdy jednota mezi velmocemi
na tak vratkých nohou stojí, aspoň ule-
vuje si proroctvím, že proto přece prý již
zůstane uzel nepřízně mezi Srby. Bulhary
a Řeky. Nuž, doufejme, že budoucnost ne-
dá této nepřátelské naději za pravdu, ale
že po přestálých trudech a tmách vzejde
nad spojeným Balkánem slunce trvalé
svobody a požehnaného míru.
Srb
Srba
Bulhar
Řek
Nara
Bulharsko
Rusko
Balkán
Evropa
spojený Balkán
Neue Frei Presse
12
title
Spor srbsko-bulharský.
13
article
Demise Pašíčova kabínetu odvolána.
Demise Pašíčova kabínetu odvolána.
Z Bělehradu, 16. června. Nabídnutá de-
mise Pašičova kabínetu byla odvolána.
Byla nabídnuta z usnesení poslední minister-
ské rady pro obsah odpovědi bulharského
krále na carův telegram. Pro případ, že by
demise kabinetu přece byla nutna, označuje
se ministr vnitra Protič příštím minister-
ským předsedou a Nikolič ministrem za-
hraničních věcí.
Odpověď krále Petra na telegram carův
bude rovněž uveřejněna.
Do srbsko-bulharské vojny prý jako s hráze
do rybníka.
M. Z Kolína n. R., 16. června. (Zvl. telej
„N. L.“) Dle zdejších zpráv ze Sofije dojde
k míru, přijme-li Srbsko bulharské podmínky
uvedené v odpovědi na srbský podnět k mo
bilisaci, ale v opačném případě je — prý vál-
ka nevyhnutelna za deset dní.
Pozvání na petrohradskou schůzku minister-
ských předsedů.
Z Bělehradu, 16. června. (K. k.). Došl
úřadní pozvání ruské vlády k brzké schůze
ministerských předsedů spojených států b l-
kánských v Petrohradě bylo příjato srbskou
vládou s díky.
Petrohradská konference ministerských
předsedů.
Z Cetyně, 16. června. Černá Hora vysll
na konferenci balkánských států do Petro-
hradu generála Vukotiče, který dnes ode-
jel do Petrohrada.
Pašíčův
Protič
Vukotič
Bělehrad
Kolín
spojený stát b
Petrohrad
Cetyně
Petra
14
article
Naděje a obavy.
Kč. Z Bělehradu, 16. června. Chování
Bulharska rozněcuje znovu napjatost a obavy
před nejistou budoucností, avšak přece jen
převládá naděje, že se podaří carovi rozřešiti
spor nekrvavě. Nesnáz záleží nyní zvláštěv
tom, že ani jedna ani druhá strana nechce
bezpodmínečně přijmouti arbitráž. Zatím ne-
kontrolované zprávy hlásají možnost kom-
promisu formulí, dle níž by Srbsku přece zů-
stala zachována města a Bulharsko na jihu
by získalo část území na druhém břehu Var-
daru. Ve směrodatných kruzích se oznamuje
že Srbsko za jistých podmínek arbitráž při-
jme.
K pověsti o zakročení rakousko-uherského
vyslance v Bukurešti.
V rumunském časopise „Minerva“ byl
uveřejněna zpráva, že vyslanec kníže Fürsten-
Minerva
Bělehrad
Bulharsko
Srbsko
Vara
Bukurešť
Kč
15
article
berg při nedávném slyšení žádaí na rumun-
ském králi, aby působil na vládu, by pro pří-
pad války srbsko-bulharské Rumunsko se po-
stavilo proti Srbsku, začež by Bulharsko po-
skytlo Rumunsku ústupky v Dobrudži. Dle
vzpomenutého časopisu prý král odpověděl.
„Jest mi velice líto, že nemohu dáti uspoko-
jivou odpověď. V tomto případě zájmy rakou-
sko-uherské jsou v odporu se zájmy Rumun-
ska a mé království by nikdy nemohlo do-
pustiti potlačení Srbska a Řecka na prospěch
Bulharů.“ Tuto zprávu problásili na rakou-
ském vyslanectví za naprostý výmysl a zá-
roveň projevili podivení své, že mohla se vy-
skytnouti v časopise, jehož majitelem jest
Kantakuzén, starosta bukurešťský, bratr mi-
nistra spravedlnosti. Za posledního slyšení
knížete Fürstenberga, jež se konalo před tý-
dnem, nestala se o otázkách „Minervou“ do-
tčených ani slovem zmínka.
Rumun
Bulhar
Fürstenberg
Minerva
Rumunsko
Srbsko
Bulharsko
Dobrudža
Řecko
16
article
Bulharské dementi.
Bulharské dementi.
Ze Sořije, 16. června. (K. k.) („.Ag. Telegr
Bulg.“) Bezpodstatně jsou po cizině rozšířené
zprávy o případech vzpoury, jež prý
udály se v bulharské armádě, a byly prý pro-
testem proti event. nové války. Kázeň bul-
harské armády byla vždy neporušitelna.
17
title
Politický přehled.
18
article
Země české.
Země české.
Moravské volby a reforma volebního řádu
pro sněm český.
„Právo Lidu“ projevilo včera plnou spo-
kojenost sociálních demokratů s výsledkem
užších voleb ve všeobecné kurii moravského
sněmu. Ale vyvodilo z nich zároveň poučení
pro změnu volebního řádu sněmu král. České-
ho, za jisto považujíc, že všeobecné hlasovac
právo je pro sněm neproveditelno, a že bude
musit býti lidu dáno zastoupení formou jinou
Sociální demokraté prohlásili se už loni
pro zřízení dělnické kurie na sněmě českém
jakožto volebního sboru, ve kterém by aktivní
volební právo měli pouze voličové, v jíné kurii
nemající práva volebního. Pro fento požada-
vek českoslovanské sociální demokracie vy-
vodilo „Právo Lidu“ z nedělních moravských
voleb tyto poučky a důvody: sociální demo-
kraté na Moravě již dávno před volbami pro-
hlásili, že svůj postup v kurii venkovské
městské zařídí podle toho, jak se občanské
strany zachovají v kurii všeobecné vůčí socí-
álním demokratům. Proto občanské strany při
užších volbách ve všeobecné kurii řídily se čá-
stečně svými zřeteli na kurii venkovskou
městskou, t. j. v kurii všeobecné volily v
užších velbách sociální demokraty, aby se jim
v obcích venkovských a ve městech dostalo
pomocí sociálně-demokratických voličů.
Morava
všeobecný kurie moravský sněm
19
article
Všeobecná třída voličská působí tedy roz-
kladně hlavně na měšťácké strany, čehož by
nebylo, kdyby všeobecná kurie byla zůstavena
jen vyděděncům. Pro Čechy tu „Právo Lidu“
připomíná, že při minulých volbách měli če-
skoslovanští sociální demokraté v Čechách
kurii venkovské a městské 27.873 hlasy.
Že občanské strany moravské volily v ne-
děli v užších volbách všeobecné kurie soci-
ální demokraty, vysvětlilo včera „Právo Lidu“
také zřeteli občanských stran na zemský vý-
bor: jich zastoupení v zemském výboru se ur-
čuje počtem poslanců té které strany, kleri-
kálové by byli velkým vítězstvím ve vše-
obecné kurii posilili svůj šik pro volby zem-
ského výboru, a proto občanské strany proti-
klerikální raději pomohly k úspěchu sociálním
demokratům.
Také z tohoto případu „Právo Lidu“ odvo-
zuje důvod pro kurii vyděděnců a nikoli sku-
tečně všeobecnou třídu voličskou pro případ
změny volebního řádu českého sněmu.
Velmi je zajímavo, že s těmito argumenty
„Právo Lidu“ tentokrát apeluje nejenom na
stranu svobodomyslnou, nýbrž i na stranu ná-
rodně-sociální.
Nepřímo tento článek „Práva Lidu“ jest
svědectvím, že při moravských volbách rozho-
dovala nejen pokrokovost, nýbrž také otázka
vlastních zájmů, která — jak právě z „Práva
Ládu“ zřejmo — byla při volbách všeobecné
kurie moravské velmi silně napiata. Druhé ne-
přímé svědectví, z „Práva Lidu“ plynoucí, je
to, že sociální demokraté nikoli z vlastní síly.
nýbrž cizí pomocí nabyli úspěchů, z nichž se
nyní těší a radují.
Lád
Čechy
20
article
Z Moravy.
Morava
21
article
Poznámky k
volbám užším ve vše-
obecné kurii. )
1. Klerikálové moravští mají na tom vínu, ž
do zemského sněmu moravského vtáhne místo
českých sociálních demokratů 6. Klerikálové dali
svým časem povel voliti na říšskou radu proti
agrárníkům v užších volbách sociální demokraty
oni tudíž ukázali venkovskému lidu moravskému,
že může hlas svůi odevzdati kandidátům sociální
demokracie. A druhá vina klerikálů je, že při jed-
nání o kompromis, který měl do voleb sněmovních
býti učinén, kladli přílišné požadavky mandátove,
na něž agrárníci nepřistoupili. To je třeba míli n
paměti při posuzování voleb užších ve všeobecné
kurii moravské.
2. Na Moravě platí dnes: pokrok = sociální
demokratismus. Jde se za heslem pokroku proti
klerikálům, ale nevolí se kandidáti občanských
stran, nýbrž volí se sociální demokraté, Jakáje
pak oprávněnost těch občanských stran pokroko-
vých, když pokrok znamená sociální demokracil?
Za 6 let by sociální demokracie za takového směru
ve jménu pokroku zabrala celou Moravu.
Morava
22
article
3. Dva pokrokoví kandidáti občanští prošli-
pokrokový agrárník Sonntag proti pokrokovému
sociálnímu demokratu tím, že dostal 6000 hlasů
— katolicko-národních, a lidovopokrokový Reich-
stědter proti klerikálu Hájkovi tím, že dostal 7000
hlasů sociálně demokratických. Tedy oba tito ob-
čanští pokrokoví poslanci děkují za mandát svůj
ne vlastní straně, nýbrž stranám jiným.
4. Sociální demokraté utrpěli velikou porázku
tím, že propadl dosavadní jejich poslanec Vaněk.
jenž byl přesvědčen o své nepřemožitelnosti
5. Němečtí sociální demokraté uhájili okres
svůj šumperský, kde Eldersche vystřídal Niesner.
Vůdce dr. Czech v samém Brně propadl.
6. Němečtí křesťanští sociálové dobyli okresu
jihlavského, kde poslancem zvolen Budig.
Kandidáti klerikální dostali v užší volbě 98.759
hlasů — skoro o 5000 více nežli při prvé, aocialisté
114.082, tedy více o 31.407 hlasů, jež jim daly strany
agrární a lidovo-pokroková, někde ( národně so-
ciální. Účast volební celková byla o 7832 voličů
menší nežli při volbě první.
Do sněmu ide ze čivrté kurie: 5 klerilpálo
(dosud 7). 7 soeiálních demokratů (dosud 5l,
agrárnik (dosud agrárnici neměli ve všeobecně
kurit mandátu). 1 lidovo-pokrokový [dosud 2)
Strana dra. Stránského už jeden mandát pozbyla.
Z Němců jdou do sněmu 4 společní němečtí svo-
bodomyslní,
1 křesťanský sociál a 1 sociální
demokrat.
Sonntag
Reich
Hájek
Vaněk
Niesner
doktor
Czech
Budig
Stránský
Němec
Brno
23
title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
24
article
Poláci o smírčím poslání Ruska na Balkáně.
Poláci o smírčím poslání Ruska na Balkáně.
Polský tisk, který střeží velmi žárlivě
každý krok Ruska mezi Slovany, jest ovšem
dvojnásob zaujat carským telegramem, vyzý-
vajícím rozvaděné Jihoslovany ke smíru. Pr
tom posuzuje též rakousko-uherskou politík
a vlastně ji odsuzuje.
„Nowa Reforma“ ukazuje, že politika
přímé čáry Sazonova znovu se lépe osvědčila.
než křivolaký postup Berchtoldův. Ve Vídni
v prvé chvíli po ohlášení carského telegramu
se domnívali, že Srbsko a Bulharsko se nepo-
drobí a půjdou do války, a proto vídeňský
tisk „se těšil“ z carského telegramu, v němž
viděl záruku zachování míru. Ale když po
třech dnech se ukázalo, že balkánské státy
zachovaly poslušnost vůči ruskému carovi.
vzpomněli si teprve, že v carské depeši byly
zřejmě panslavistické obraty a protirakouské
V drobném prodejl
ranní čislo o sobě
ie
Polák
Jihoslovan
Sazonov
Berchtoldův
Rusko
Balkán
Vídeň
Srbsko
Bulharsko
Slovan
25
article
ra„Ve nelkách na venkově
26
article
veeern
Inseráty
plati se hotově napřed.
Pjedplserna s Pijínk
Tam nacházejí se ta
rodakoe tlskárpk, k rpodlce
27
article
Rakopisy se novranen
Rakopisy se novranen
akcenty, a začali křičet. Podobné politické
metody a podobně nepoctivého politického
tisku, jako je vídeňský, není nikde na světě.
„Nowa Reforma“, která vůbec je nespo-
kojena nečinností rakouské díplomacie, vytýká
jí, že měla ulehčit srbsko-bulharskou válku,
zabezpečit Bulharsko aspoň se strany Rumun-
ska, ale ani toho prý nedokázala, a nyní vy-
růstá ze tří stran kolem Rakousko- Uherska
organisovaná nepřátelská moc, proti které
bude monarchie odsouzena jen na obrannou
úlohu,
Důležitější a pro bezhlavost naší diplo-
macie a nesmyslnost celé maďarsko-německé
zahraniční politiky významnější jest úsudek
vídeňského dopisovatele „Slowa Polského“,
Úsudek „Slowa Polského“ vrcholí ve věté:
„Rakousko-Uhersko následkem velkých chyl
hraběte Berchtolda a jeho nejbližších rádců
kteří měli jen maďarský vliv na zřeteli, po-
zbylo možnosti uplatňovat větší vliv na Bal-
káně a v poměru s Ruskem bude nuceno uspo-
kojovat se druhořadým významem.
Odůvodňuje to stejně jako „Nowa Refor-
ma“, že rakouská diplomacie příliš spoléhala
na konečný spor bulharsko-srbský a v tom
směru vedla své pletichy. Ve Vídni v poslední
chvíli si slibovali, že Srbsko bude pokořeno
a ztratí všechny úspěchy válečné. S hlediska
německého a maďarského takové intriky mají
jakésí ospravedlnění, ale se stanoviska zájmů
monarchie habsburské, se stanoviska dynastie
a národů, osídlených v habsburské monarchii,
bylo by lépe, kdyby se bylo podařilo spor
mezi balkánskými státy vyrovnat prostřed-
nictvím rakouským, čím by rázem mon-
archié na Balkáně získala ohromného vlivu.
Rumun
Berchtold
Bulharsko
RakouskoUhersko
Bala
Rusko
Vídeň
Srbsko
Balkán
Now Refor
28
article
Ale k této politice bylo by třeba smělejší ini-
ciativy a širšího politického rozhledu, nežli
je těsný horizontek maďarského egoismu, je-
muž se zdá, že bude moci jako dříve utlačovat
jižní Slovany a štvát je proti sobě ve prospěch
maďarismu. Nyní slaví ruská diplomacie ne-
slýchaný triumí nad diplomacií rakousko-uher-
skou, protože její smírčí úlohu na Balkáně
vzala sama na sebe. Dílem ruské diplomacie
bylo utvoření balkánského spolku, zařízení
mezinárodní situace, příznivé spojencům, při-
nucení Turecka k ústupu za čáru Enos-Midia.
a nyní, když se zdálo, že následkem srbsko-
bulharského sporu ovoce několikaměsíčni rus-
ké práce bude zničeno, i v tom bodě slavi
ruská diplomacie vítězství. Marně dnes vols
videňský tisk, že ruským prostřednictvím mezi
Srbskem a Bulharskem vzníká jakýsi slovan.
ský apoštolát, spojený s ruskou carskou ko-
runou. S tím faktem, ježto včas nedovedla jei
překazit, musí podle úsudku „Slowa Polského“
rakousko-uherská diplomacie se srniaírřie.
Balkán
Turecko
Srbsko
Bulharsko
Slovan
29
article
Dr. M. Polit-Desančié.
Politický předák uberských Srbů, dr. Michajlo
Polit-Desančié, slavil dne 16. června své
osmdesáté narozeniny. Dr. Polit Desan-
čič hrál ve veřejném životě jihoslovanském velmi
důležitou úlohu. Býval tajemníkem předchůdce
nynějšího krále černohorského, jako mladý práv-
ník byl zvolen r. 1867 mezi 14 členy narodní
oposice do chorvatského sněmu, jehož ma ďarská
většina, s hnaná násiloou rukou bana Levina
Raucha, odhlasovala osudné »vyrovnání« s Uhrami.
V sedmdesátých letech byl Polit-Desančič jako
zástupce srbské svobodomyslné strany v
Uhrách zvolen poslancem do sněmu uherského,
kde velmi obratné bránil vůdce uherských Srbů
Svetozara Miletiče, obžalovaného za osvobo-
ditelské války rusko-turecké Tiszou z vlastízrady.
Miletič byl odsouzen do vězení, kde sešílel. Polit-
Desančič odešel z uherského sněmu s hrozbou,
že u Filipi se shledají. Když se r. 1906 jako po-
slanec do sněmu vrátil, mohl říci, že jeho proro-
ctví se splnilo: maďarská zvůle byla tehdy právě
krajně pokořena. Je stále ještě horlivě činným publi-
cisticky a píše pravídelně úvodníky do svého listu
»Braniku«. Dříve psával o balkánských věcech
do »Augsburger-Allgemeine Zeitungu«. V uherské
politice jest pozoruhodným jeho návrh, jak bylo
by možno doplněním steliční samosprávy po švý-
Srba
doktor
Mihajlo
Desan
Levin Rauch
Miletič
Filipi
Uhry
Tisza
AugsburgerAllgemeine Zeitung
30
article
ši ze dne 11. t. m. „Neue Fr. Presse“ roze-
bírá ji jako pravou pochoutku: „Odpově
krále Ferdinanda dokazuje, že Bulharsko
není dle všeho ještě náchylno o b-
meziti se ve volbě svých prostředků
vejíti zúplna na stanovisko depeše carovy.
Král Ferdinand praví o onom bratrobojí
jejž car pojmenoval zločinem, že by se mu
rád vyhnul, ale že není možno odolati jed-
nomyslné rozhořčenosti bulharského lidu
způsobené pokusy Srbska, jež chce Bul-
hary oloupití o neisvětější ovoce jejich vá-
lečných úspěchů. Ano, král Ferdinand do-
Neue
Ferdinand
Francie . Presse
Bulharsko
Srbsko
32
article
Hugo Winckler.
Hugo Winckler.
19. dubna zemřel v Berlíně titulární pro-
fesor tamější university, dr. Hugo Winekler.
nedoživ zcela padesátého roku věku svého
při tom však dosáhnuv vědeckého významu
který bude povzbuzením a zářivou hvězdou
potomkům.
R. 1887 vzbudila velikou pozornost sta
o Šumíru a Akkadu, dvou pojmech zeměpis-
ných, vytěžených studiem klínopisným. Ne-
veliká stať překvapovala obsahem i osobnost
autorovou: poprvěť v ní stal se pokus vyklá-
dati obsah klínopisných údajův a to mladým
učencem, který právě u zakladatele německ
assyriologie, profesora Eberharda Schradra
dosáhl doktorátu.
Od té doby mezi pěstiteli nejmladší hi-
storicko-filologické discipliny, která nám ote-
vřela poznání nejstarších dějin . lidských.
zaznívalo jména Wincklerovo nejzvučněji
Winckler záhy vynikl jako vydavatel nejoblíž-
nějších textů — již r. 1892 vydal z originálu
veškeren vzácný poklad desk Amarnských —
a jako badatel, který šel směrem samostat-
ným, raze energicky novou dráhu poznání
z klínopisů plynoucímu. On opustil dotud vý-
lučně pěstovanou půdu exegese, která přestá-
vala na výkladu jazykovém a úzkostlivě chrá-
nila se hledati porozumění obsahu textů roz-
luštěných, jal se zkoumati ledví klinopisných
památek a stanovil základy, na nichž nyní
spočívá názor náš na nejstarší dějinný i kul-
turní vývoj lidský.
Přečetné jsou práce Wincklerovy, které
uveřejňoval samostatně, nejvíce u Pfeiffra
Lipsku. Jest pozoruhodno a pro Wineklera
charakteristické, že nevyhledával pro své
práce pohodlného útulku v aktech akademi
Hugo Winckler
doktor
Hugo Winekler
Schradra
Winckler
Wincklerův
Berlín
Pfeiffr Lipsko
33
article
Vědělt o sobě, že rovná nové cesty a že při
své práci musí dotknouti se bohův, proto
zůstal přes veliké oběti hmotně samostatným.
předávaje práce své nakladateli soukromému.
Badatelská činnost jeho zabírala veškeren
obor klinopisné literatury, vedle Babylonie
Assyrie Elam, starověkou Arabii, v Svri
Israelity a Foiničany, pak Malou Asii, kdé se
zvláštním zájmem stopoval styky klínopisnéh
světa se živlem řeckým.
K této činnosti snášel sám vědní materiál
vydávaje texty a je i kommentuje. Uvádím
zvláště prvý překlad a komentář textův
Amarnských, textů krále Sargona, klínopisné
chroniky babylonské i j. Vedle samostatných
děl, jako jsou jeho dějiny babylonsko-assyrské
a israelské, pojednával ve svých Forschungen
v menších spiscích, přísně vědeckých i popu-
larisujících, o nejrůznějších otázkách staro-
orientálských, vždy duchaplně, s hlubokou
akribií a s názorem samostatně pojatým
Osobní zkušenost, jíž nabyl cestami po Egyp-
tě, Syrii a Malé Asii, přispěla velice ku pro-
hloubení jeho studií.
Jest na snadě, že potkal se badatel směr
tak určitě vyhráněného a novými cestami se
beroucího s mnohým odporem zástanců ná-
zorů protichůdných, jimž čelil vždy břitkou
kritikou, ale nedotýkaje se osobností ani
tehdy, když osobně byl napaden. Poučnou
té příčině jest odpověď Wincklerova belsi-
ckému jezuitovi Delattrovi, když jej tento
ukvapeně obvinil plagiátem.
Uprostřed posledního decennia minulého
století počal Winckler odůvodňovati osnovný
svůj názor, zahrnovaný jmenem panbabylo-
nismu. V něm spatřoval jednotný světový ná-
zor starého Orientu, zřejmý přes vešker
theokratisující zastínění i v kulkurním životě
israelském, který ve svých důsledcích dotrval
konce středověku a teprve humanismem do-
šel za sebe náhrady. Názor tento potkal se
Assyrie Elam
Féničan
Sargon
Wincklerův
Delattr
Babylonie
Arabia
Asie
Sýrie
Svri Israelita
34
article
s nadšeným přijetím s jedné a s nejprudčím
odporem s druhé strany. Winekler sám ne-
únavně hájil své these a dlužno konstatovati,
že polkával se s větším úspěchem, než útoky
odpůrcův.
R. 1906 meškaje v Caříhradě, dal se
Winekler i na dráhu výkopů,“) nemaje ovšem
tušení, že epochálným výsledkem výkopské
snahy zavírá vůbec životní činnost svou. Cí-
lem jeho snahy bylo záhadné Boghazköj ve
východní Anatolii, kteréž v řijnu za informa-
tivním úkolem navštívil a v letě r. 1907 za
podpory německé orientální společnosti ze-
vrubně prozkoumal. Výkopy svými zjistil, že
trosky Boghazköjem dnes zvané jsou zůstatky
města Chatti, politického a kulturního středu
dávných Hittitů. Nejcennějším však výtěžkem
jeho jest nález státního archivu hittitských
králů z prostřed druhého tisíciletí př. Kr.
současný nálezu Amarnskému.
Pohříchu nebylo přáno Wincklerovi, ab
předložil odbornému světu edici těchto tex-
tův. Zbývá nám spokojovati se jeho předběž-
nou zprávou. Fysická i duševní námaha v ne-
obvyklém podnebí přivodila Wincklerovi zá-
rodek zákeřné choroby, jíž se marně bránil
až jí konečně podlebl.
Znal jsem se s Wincklerem osobně z
let a dopísoval jsem si s ním až do poslední
chvíle. Býval jsem u něho v prostém jeho
garconském bytu v Posenerstrasse a po-
zději v Dt. Wilmersdorfu u Berlína a měl jsem
příležitost i seznámiti jej dosti zevrubně
s Prahou. Mohu tudíž věnovati vzpomínku
i jeho osobnosti.
Winckler povahou svou lišil se velíce o
svých soukmenovců. Těla byl nevalně silné-
*) Zavedl jsem výraz tento do české literatur
a trvám na něm, odmitaje naprosto nepřiléhavého
výrazu „vykopávka“, jenž nyní s různých stran
dochází obliby. Říkáme průko p, zákop, r oz-
kop a tudíž i výkop.
Winckler
Caříhrad
Chatti
Berlín
Praha
35
article
ho, málomluvný, ale hluboké povahy. Z Wil-
mersdorfu dojížděl na kole do university,
přednášel nadšenému kroužku svých poslu-
chačů a pojedl buď v jídelně Bötzowova pivo-
varu anebo v Braniborském dvoře, načež vra-
cel se opět do svého zátiší. žil rád v Berlíně,
poněvadž ho tam málo kdo znal, a z té při-
činy odmítal i skvělé nabídky na anglické a
americké university. Jednou mně pravil, když
hovořili jsme o útulné Jeně: „Já bych tam
nedovedl žíti. Zvykl jsem si v třímilionovém
Berlíně, kde mne nikdo nezná. Jídám často
v tomto restaurantu, vědí snad o mně, že jsem
doktor anebo profesor, nic však více. To mně.
jest příjemno.
Nikdy nezaprodal svého přesvědčení za
osobní výhody nebo prospěchy. Odvážil se
pronésti nepříznivý úsudek i o E. Meyerovi,
nedbaje jeho váhy ve fakultě, a za to, ja kkoli
byl více než 20 let docentem a získal si jméno
světové, nestal se ani mimořádným profeso-
rem; musil spokojiti se pouhým profesorským
litulem. Ale to ho nehnětlo, nýbrž žil i dále
výhradně vědě.
čítal bedlivě časopisy, ale pro politické
aktuality neměl zájmu. K nám Slovanům byl
spravedlivý. Snad to byla rodinná tradice.
Sestra jeho provdala se za Pavla Rosta, pro-
fesora assyriologie a slovanských jazykův
Královci, dobře znalého i češtiny. Svým smý-
šlením, Slovanům přátelským, se netajil.
V rozmluvě se mnou rozhodně odsoudil proti-
polskou politiku pruskou, o níž soudil, že
bezděky uspíší smír rusko-polský. Když jsem
se chystal na cestu do Halle, upozorňoval mne
na tamní Hallory, o nichž pravil, že kromě.
mluvy zachovali všechnu slovanskou svou
svéráznost. A když byl v Praze, odsuzoval
německé štvaní, seznav sám, jak zlomyslné
jsou jeho původy i průvody.
Dr. J. V. Prášek.
Bötzowův
Meyer
Pavel
doktor
J V Prášek
Berlín
Jena
Královec
Halle
Praha
Wil