2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
17. června 1913. Číslo 164.
4
article
carském vzoru beze zvláštních administrativních
změn zabezpečit národnostem nemaďarským ná-
rodní samosprávu.
Za povéstného procesu Friedjungova s faleš-
nými dokunenty dostal se do popředí i stařičký
Polit-Desančič. Falšovaný Vasičův protokol uvád
Polita-Desančíče jako důvěrníka srbské vlády,
který měl obstarávat infor vaci ciziny a k tomu
cíli dostával prý od srbské vlády finanční pomoc
Tato kleveta byla tím hloupější, že Polit-Desan ic
jako předák staroliberálů byl zásadním protivní-
kem radikála Pašiče, nemohl tudíž být s nímv
politické součinnosti. Polit-Desančié vedle Čecha
Mattuše a Slováka P. Mudroně jest jedním z mála
dosud žijících účastníků moskevského slovanského
sjezdu. Roku 1896 byl též členem sjezdu nema-
ďarských národů v Uhrách.
O jihoslovanské vzájemností.
Předseda »Družstva charvatských spisovatelů«,
Ljuba Babič-Gjalski, na valné hromadě »Družstvae
pronesl významnou řeč, v níž ukazoval na po-
stupné sbližování jižních Slovanů a vyslovil naději.
žena konec všichni jižní Slované, Chorvaté, Srbi.
Slovinci i Bulhaři se jazykově sjednotí, přijmou
za spisovný jazyk srbo-chorvatštinu. Známý slavista
V. Jagič poslal Babiči-Gjalskému přání, v něm
sice vřele se přimlonvá za jihoslovanskou vzá-
jemnost a věří, že srbsko-chorvatská národní
jednota má pevnou budoucnost, po případě že
k nim se připojí také Slovinci, ale že naprosto
nelze čekat, že by Bulhaři přijali za společný
jazyk jihoslovanský srbsko-chorvatštínu. Vidět
prý to i na tom, co dá trápení několik make-
donských měst a vesnic. Za to zdravější a odá-
vodněnější jsou prý názory Babiče-Gjalského
o potřebě nacionalismu v každé literatuře, který
dává i nejmenší literatuře zvláštní kouzlo, ačkoli
se Jagičovi zdá, že v Chorvatsku málo si všímají
světových literatur západu i východu.
Friedjungův
Vasičův
Pašič
Čecho
Mattuš
Slovák
Mudroň
Babič
Gjalský
Slovan
Chorvat
Srb
Bulhar
V Jagič
Jagič
Uhry
donský město
Chorvatsko
Slovan
Gjalský přání
5
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Balkanism.
6
article
Dr. S. Danev, nový předseda bulharského
ministerstva, je muž, kterému možno důvě-
řovati, že spor se Srbskem spravedlivě vy-
řídí a základy balkánského spolku upevní.
Danev, jako před ním srbský státník Kosta
Taušanovič, naučil se býti Slovanem za svých
studií v Čechách a zde vssál v sebe to ideálné
pojmutí myšlenky slovanské, které cítí po-
třebu spravedlnosti ke všem, i k odpůrci
nepříteli. Šovinism, jenž zvláště v Bulharsku
velmi se rozmohl, pojímá spravedlnost sobe-
cky, žádá a usiluje o ni jen pro sebe a ne-
ohlíží se na to, bude-li tím ublíženo třeba
bratru. Šovinism hurtem hnal Bulhary do
války se Srbskem a návalu jeho v poslední
době musily se nechtíce poddávat i orgány
vládní, zejména „Blgaria“. Vysvětlujeme si to
delší nepřítomností dra. Daneva v Sofiji
nyní od něho očekáváme, že jako hlava vlády
všecko upraví, co ve veřejném životě bulhar-
ském povážlivě zdivočelo.
Dr. Danev má to slovo, má tu ideu, kte-
rou se náprava provésti dá. To slovo je „bal-
kanism“. Dr. Danev je pronesl za svého po-
bytu v Bukureštu, když tam byl poslán vy-
jednávati o otázce Silistry. Tehdy spor bul-
harsko-srbský už nabýval ostřejších forem. Ve
kterémsi interviewu Danev se vyjádřil, že ne-
má žádných obav, že by se spor Bulharů se
Srby pokojně neurovnal a rovněž spor Bulharů
s Řeky, otázka kucovlašská a vůbec všechny
spory a otázky, které po válce na povrch vy-
stupují. Recept Daneva je velmi prostý; čím
prostší, tím každému pochopitelnější.
Recept dra. Daneva se nazývá „balka-
nism“. Rozumí se jím zásada „Balkán bal-
kánským národům“ a vzájemnost mezi nimi
Vzájemnost se tu předpokládá všestranná
kulturní, hospodářská, politická i vojenská.
doktor
S Danev
Kosta Taušanovič
Slovan
Šovinism
Bulhar
Danev
Srba
Řek
Srbsko
Čechy
Bulharsko
Balkán
7
article
Kulturně každý národ balkánský, pokud bu-
de členem balkánského spolku, bude míti
právo, aby mu všemi ostatními bylo zabez-
pečeno právo mateřského i spisovného jazy-
ka, víry a národnosti. Hospodářská vzájem-
nost upraví se celním spolkem, který mezi
Bulharskem a Srbskem už byl uzavřen; je-
den stát nebude druhý hospodářsky vyssávat,
v práci mu překážet, v rozvoji bránit, cesty
obchodu zahrazovat. Vzájemnost politická se
postará o to, aby ve všech spojených státech
byla stejná, anebo aspoň velmi sobě podobná
zřízení státní i zákony v duchu pokroku a
svobody. Vzájemnost náboženská dopřeje
rovné a nezkrácené svobody každému nábo-
ženskému přesvědčení občanům všech spoje-
ných států. V Makedonii nebude bráněno
Srbům a Řekům, aby za hlavu své pravoslav-
né církve považovali cařihradského patri-
archa, jako zase Bulharům bude volno se do-
mnivati, že jim schisma dalo nejen církevní
roztržku, nýbrž i národní církev jim zbudo-
valo, v níž spatřují poklad své národnosti.
Srba
Řek
Bulhar
Bulharsko
Srbsko
Makedonie
8
article
Svobodě náboženské budou se těšiti židév
Solunu, Turci v Makedonii a Bulharsku atd.
Tím už budou zjednány podmínky pro úplnou
svobodu národností. Když tak bude vzájem-
nost provedena všemi směry, vzájemnost vo-
jenská, která se v loňské válce tak skvěle
slavně osvědčila, bude ji ochraňovati ode
všech vnějších nepřátel. Každému balkán-
skému národu bude pojištěna rovnoprávnost,
svoboda a rozvoj.
To jest balkanism dra. Daneva. Danev
pokládal ideu balkanismu za společnou všem
balkánským národům a předpokládal, žej
snadno jako kouzelným proutkem rozřeší se
všecky spory mezi balkánskými státy a ná-
rody v přítomnosti i budoucnosti. Bohužel
časté jízdy za diplomatskými úkoly do ci-
ziny nedaly, aby Danev ideu balkanismu roz-
víjel nejprve doma, v Bulharsku. Tím se
stalo, že ani bulharská, ani jiná veřejnost bal-
kánská dosud se jí nezabývala. To se bohdá
dohoní nyní, když je dr. Danev povolán, aby
jako ministerský předseda své myšlenky pro-
váděl.
Turek
Danev
Makedonie
Bulharsko
9
article
Ovšem příznati se musí, že bulharské
listy bez rozdílu stran nejvíce se odchýlily o
směru, balkanismem vytčeného. Ony místo
praporu balkanismu vztyčily prapor výluč-
ného bulharského šovinismu a tím způsobem
se myšlení jejich dostalo na dráhy, kde se
sráželo se všemi balkánskými živly, nejen se
Srby. Bulhaři zavrhli ideu všestrannou rovno-
právnost všech, všechny chtěli odstrčit, vý-
znam jejich snížit, budoucnost jim uzavřit,
jen sebe chtěli učinit vůdci a pány všeho
Balkánu.
Tak se arci nedaly uspeřádati poměry
balkánské, o sporu bulharsko-srbském ani ne-
mluvme. To byl nejkrásnější způsob, aby vši-
»kni Balkánci všechno ztratili, čeho vítězně
získali, a odsoudili se k bezvýznamnosti a ni-
cotě na nová staletí.
Dr. Danev, stav se kormidelníkem bul-
harského státu, zajisté nezapomene na svou
dobrou, zdravou a spasnou myšlenku, která
jej doprovázela na jeho diplomatských ce-
stách, a bude se snažit ji uskutečnit. Balka-
nism je program určitý, jasný a zdravý. Heslo
balkanismu třeba pouze vztyčit a všichni Bal-
kánci se začnou podle něho organisovat, ne-
boť myšlenka všem je stejně prospěšná, ano
nevyhnutelná, a všem je do budoucnosti zá-
rukou nejen klidného spolužití v jednotlivých
balkánských státech a slušných styků v po-
měru mezibalkánském, nýbrž i zabezpečí je
i proti nepříznivým vlivům vnějším, protože
je učiní spolkovou vzájemností silnými. Sám
o sobě žádný z balkánských států ani nyní
není silný tak, aby síla jeho imponovala i mi-
mo Balkán. O Bulharsku to platí, jak o všech
ostatních.
Srba
Bulhar
doktor
Danev
Balek
Balkán
Bala
Bulharsko
10
article
Usvědčený zlomyslný lhář.
Usvědčený zlomyslný lhář.
Dr. Ivan Oražen z Lublaně byl jeden ze
slovanských lékařů, kteří za války konali dobro-
volnou službu v srbských nemocnicích. Nyní vydal
své vzpomínky ze srbsko-turecké vojny tiskemu
G. Trobojeviče na Rjece. V nich také vypravuje
o tureckých raněných v srbské nemocnici v Niši.
Turečtí ranění měli prostranný pokoj, určený jen
pro ně. Na stole u každé postele stály pochoutky
jiné dárky, po postelích a pokryvadlech bylo roz-
sypáno kvítí. Líbil se nám ten milosrdný skutek
srbských žen — vypravuje Oražen — jež tím do-
kázaly, že milosrdí jejich k raněnému nepříteli je
stejné, jako k raněnému bratru. Téhož dne vi-
deňský »Reichspost« uveřejnil poslední článek
svého dopisovatele, jenž prodlel v Niši den,a
v kterém nejhnusněji lhal ten poctivec. Lhal, že
o raněné Turky v nišských nemocnicích nikdo
nepečuje a lékaři pro ně ničeho nečiní. Tvrdi
dokonce, že Srbové v Niši stříleli na raněné
Turky a několik jich ubili. Darebo! Tvé klevety
nedosahují ani po paty nišským obyvatelům
Turcí by ti sami naplivali do tváře, kdyby věděli
o tvém nesvědomitém utrhání a měli té po rucel
Zvýšení německého válečného pokladu.
doktor
Ivan
G Trobojevič
Turek
Srba
Lublaň
Rjeka
Niš
11
article
Rozpočtová komise říšského sněmu přijala
v sobotu v prvním čtení návrh zákona, jímž se
rozmnožuje o 300 milionů válečný poklad, jenž
činil posud 150, milionů, chovaných ve věži
špandavské. 150 milionů bude staženo z oběhua
nahraženo papírovými penězi, 150 milionů kovo-
vých peněz pak bude zvláště raženo. Kromě toho
komise přijala návrh vlády, aby bylo vydáno z
900 milionů papírových peněz, zvláště desetimarek
a pětímarek.
12
article
Komíse však zamítla radikální návrh, žádající.
aby reservy raženého kovu nebylo použito v pří-
padě hospodářské krise za míru. Jediným ústup-
kem, učiněným radikálům, bylo přijetí návrhu
centra, aby parlament byl pokaždé dotázán o po-
dobném opatření.
Z oněch nových 300 milionů, jež budou připo-
jeny k válečnému pokladu, bude míti 150 milionů
v rukou vojenská správa, druhých 150 milionů pal
říšská banka. Bance a vládě bude tudíž dovoleno
svoliti, aby v případě hospodářské krise byly vel-
koprůmyslníkům poskytnuty půjčky. Při tom se
vycházelo z úvahy, že němečtí kapitalisté často
z obavy před válkou stáhli své peníze z bank
spořitelen, z čehož vznikl pokles kursů a panika
na trhu, jejíž účinky měly nepříznivý vliv na ně-
meckou posici při diplomatickém vyjednávání.
S druhé strany pokaždé, když nastala politická
krise, cízinci a zvláště Francouzi, kteří dříve půj-
čovali Německu 1 miliardu ročně, odvolali své
kapitály z říše. Poněvadž pak by mohlo dojítí k to-
mu, že by se francouzské banky spojily a ode-
přely Německu vůbec půjčku, má oněch 150 mi-
lionů reservy, uložených v říšské bance, sloužiti
v takovém případě za obranný prostředek.
Zajímavo jest, že němečtí socialisté jako jeden
muž hlasovali pro všechny paragrafy nového zá-
kona na rozmnožení finanční sily Německa pro
případ války a obmezili se jen na prohlášení, že
jejich hlasování je jen provisorní.
Francouz
Německo
říšský banka
13
article
Sjezd napoleonské strany v Paříží.
Sjezd stoupenců prince Napoleona, kteří vy.
stupují ve Francii pod jménem plebiscitní strany
byl v sobotu v Paříži skončen. Prine Murat přečet
tyto instrukce prince Napoleona pro volby r. 1914
Úsilí má směřovati k tomu, aby byl zvole
jistý počet poslanců, kteří by se formálně zavá-
zali, budou-li zvoleni, že utvoří ve sněmovně r-
vistenistickou plebiscitní skupinu.
Ve všech jiných okresích mají správní rady
a komitéty jednotlivých departementů položiti
kandidátům, nehledě k jejich politickým a nábo-
ženským názorům, tyto otázky:
Zavazujete se hlasovati 1. pro revisi ústavy
na základě národní suverenity, 2. pro zrušení zá
konů o vyhnanství.
V debatě byla konstatována jednotnost strany
v různých otázkách a sjezd skončil bez zvlášin
příhody.
Napoleon
Murat
Paříž
Francie
14
title
Politická situace v Anglii.
Anglie
15
article
Z Londýna, 14. července.
(Pův. dopis „Nár. Listů“ )
Liberální strana prodělává krisi velmi vážnou
Nebylo by divu, kdyby vláda byla nucena roz-
pustiti sněmovnu v červenci, takže by v srpnu
nebo v září došlo ke všeobecným volbám. Stou-
penci vlády však doufají, že bude možno vyhnouti
se tomu a že Asquithovi stačí urychliti odhlasování
nejdůležitějších předloh i upustiti od podružných
opatření. Takto by se skončily parlamentní práce
v prvních dnech srpna a oběma sněmovnám daly
by se prázdniny až do února. Do té doby může se
státi mnoho věcí a liberálové by se zařídili, aby
získali druhý rok, než se může státi zákonem před-
loha o home rule a osamostatnění církve walesské.
Zatím však nalézají se liberálové, zvláště jejieh
radikální křídlo, v choulostivé posici vůči veřej-
nému mínění pro aféru marconiovskou, které kon-
servativci politicky využívají a nalezli pro ni již
příznačné jméno „anglická Panama“. Nutno po-
dati stručný přehled této aféry.
Asquith
Londýn
Panama
16
article
Roku 1909 Godírey Isancs, bratr generálníh
attorneye sira Rufa Isaacsa, stal se ředitelem spo-
lečnosti Marconiovy. Po dlouhém vyjednáván
vymohl na Post olfice, totiž na generálním pošt-
mistru Herhertu Samuelovi velmí výhodnou smlou-
vu, kterou se společnosti zadává zřízení stanie
pro telografii bez drátu v různých částech říle
britské se značnou roční subvencí a různými pri-
vilegiemi. Tato smlouva vžak musila býti schválena
parlamentem a byla tudíž jen provisorní. To stalo
se 7. března minulého roku a dva dni na to Godírey
Isaacs odejel do Spojených států, aby za pomoci
Marconiho reorganisoval americkou filiálku, jejíi
obchody nebyly příliš skvělé. Anglická společ-
nost zaručila své filiálce novou emissi 7,000.00
dolarů a Godírey Isaacs sám převzal 500.000 akcií
Dne 16. března konal se velký banket na oslavu
reorganisace americké společností a generální
attorney sir Rufus Isaacs zaslal svému bratru bla-
hopřejný telegram k šťastnému výsledku vyjedná-
vání, kterýžto telegram byl uveřejněn. Godíre
Isaacs vrátil se do Londýna v prvních dnech dub-
na, prodal 400.000 akcií a nabídl svým příbuzným
výhodnou koupí 100.000 akcií, které mu zbyly.
Sir Rufus Isaacs nepřistoupil hned na tuto spe-
kulací, měl pochybnosti, neboť dle čestných zá-
sad přísně zachovávaných nemá žádný člen vlády
míti zájem na společnosti, která má smlouvy se
státem. Kromě toho, jak bylo uvedeno v parla-
mentní komisi, která vyšetřovala záležitost smlou-
vy s Marconiovou společností, pokládal sir Rufue
Isaacs toto uložení kapitálu za odvážné. Nastala
hrozná katastrofa „Titanicu“ dne 15. dubna. Ve-
řejné mínění uznalo nedostatečnost posavadních
stanic bez drátu. Příště má býti každá loď opa-
Hřena několika přístroji pro telegrafii bez drátu.
Godírea Isancs
Rufus Isaacsa
Samuel
Godírea Isaacs
Marconi
Rufus Isaacs
Godíre Isaacs
Rufue Isaacs
spojený stát
Londýn
Marconiova společnost
Titanik
17
article
Toto neštěstí stalo se pro Marconiovu společnost
pravým štěstím a papíry americké společností stou-
paly. Sir Rufus Jsancs tehdy převzal od svého
hratra Harry Isaacsa 6000 akcií po 2 librách. Tá-
hož dne sir Rufus Isaacs mluvil o této výborné
spekulací se svými přáteli kancléřem pokladu
Lloydem Georgem a s hlavním whipem masterem
pí Elibank. Radil jim, aby si nedali ujiti tak krás-
nou příležitost, získatí snadno velkou sumu. Na-
bídl každému 1000 akcií. Lloyd George a maste
of Elibank nejsou velkými boháčí, nemohli koupili
za hotové, to však nevadilo, neboť haussa byla
jistá. V pátek 19. dubna akcie Marconiovy zname-
naly na burse 3 libry a více. Sir Rulus Isnacs roz-
hodl se hned prodatí akcie, které měl tak krátkou
dobu v ruce. Sir Rufns Isaacs, Harry Isaacs, Lloy
George a master of Elibank prodali dohromady
7850 akcií za cenu mezi 3 a 4 librami. Tři čle-
nové vlády získali takto asi 115.000 franků, kdežto
Harry Isaacs vydělal více než mílion a Goldírey
Isaacs vyzískal tolik peněz, že ostýchal se je po-
držeti a věnoval svůj výdělek anglické společnosti
Marconiově, jejímž jest ředitelem. Sir Rufus Isaacs,
Lloyd George a chlef whip měli vzhledem k tomuto
zisku akcie americké Marconiovy společnosti, kte-
ré jim zbyly, vlastně zadarmo, ale nespokojili se
tím, nýbrž za tři dny na to prodali opět část akcii
po více než 3 librách. Jejich zisk činil asi 55.000
franků, ale ani to jim nestačilo a kolegové Asqui-
thovi, osměleni prvním úspěchem, vrhli se slepě
na bursovní bojiště. Dne 21. května koupili Lloyd
George a master of Elibank 3000 akcif a sice bez
úhrady. Akcie Marconiovy pak počaly klesati a
oba pozbyli více než vydělali.
Rufus
Isaacsa
Rufus Isaacs
Lloyd Georg
Lloyd George
Rufns Isaacs
Isaacs
Lloy
George
Goldírea Isaacs
Marconiův
Marconiův
Marconiov
18
article
Ze všeho je patrno, že ministři, zapletení do
marconiovské aféry, projevili nedostatek taktua
soudnosti i dopustili se velké neopatrnosti. Aféra
však nabyla velkých rozměrů. As před rokem již
se v City a v parlamentních kruzích zvěděloo
obchodech ministrů s Marconiovými akciemi
když byla vláda ve sněmovně interpelována, stala
se chyba, že místo aby se vše otevřeně doznalo.
Herbert Samuel prohlásil, že ani on, ani jeho ko-
legové neměli ani jediné akcie anglické Marconiovy
společnosti. Ministerský předseda, důvěřuje úplně
členům svého ministerstva, podepřel tato tvrzení
svou morální autoritou a to byl počátek konce.
Konservativcí, kteří věděli, jak se věci mají
vedli dále svou kampaň a z toho vznikl proces pro
urážku na eti, zahájený Herbertem Samuelema
sirem Rufem Isancsem proti francouzskému listu
„Matinu“, jenž uveřejníl a komentoval jistá pro-
hlášení publicisty Maxse, citovaná před parla-
mentní komisí, jejíž utvoření navrhl Herbert Sa-
muel v říjnu, aby se vyšetříly pověstí, které vžude
kolovaly a poškozovaly prestiž vlády. Průběhem
procesu se zvědělo k velkému úžasu, že sir Rufu
Isancs a jeho přátelé koupili akcie americké Mar-
coniovy společnosti. Skandál pak vzrůstal za vy-
šetřování parlamentní komise, která vyslechla čet-
né osobnosti, pří čemž bylo odhuleno, že nejen
zmínění ministří spekulovali ve svůj prospěch.
nýbrž že jeden z nich, nynější lord Murray, od-
stoupivší whip liberální strany, koupil za 750.000
franků akcií americké Marconiovy společností z
tajného fondu své strany.
Marconiový
Herbert Samuel
Herbertus Samuelem
Rufus Isancs
Matin
Maxs
Herbert
Murray
Marconiův
Mar
19
article
Parlamentní komise uveřejnila dnes své zprá-
vy. Zpráva liberální většiny očišťuje ministry.
Zvláštní zpráva liberálního presidenta komise mír-
ně vytýká členům ministerstva neopatrnost, kdežto
zpráva konservativní menšiny obrací se přím
proti třem obviněným, jimž vytýká, že se těžce
prohřešili na své úřadní povinnosti. Konservativ
totiž odmítají přípustiti liberální výklad, že ame-
rická Marconiova společnost nemá co činiti s an-
glickou společností a že nemohla mítí zisk z pro-
vísorní smlouvy mezi vládou a anglickou společ-
ností. Konservativní strana tu nalezla heslo; jehož
potřebuje pro všeobecné volby a výkřiky „Marco-
ni, Marconi!“ budou všude nemilosrdně pronásle-
dovati liberální kandidáty.
Tři obvínění ministři jístě jednali proti váže-
ným obyčejům parlamentní tradice a nebylo by
divu, kdyby za několik neděl došlo k některým
změnám ve složení ministerstva Asqulthova, ne-
odstoupí-li celé.
Ostalně se ohlažuje již nový skandál. Dle
„Glohe“ prý týž lord Murray uložil peníze tajnéh
fondu liberální strany v petrolejářském podniku
který si vymohl nebo pokoušel se vymocí smlouvu
s admiralitou. „Globe“, „Daily Express“ a „Times
jež vedou tuto druhou kampaň, slibují další sen-
sační odhalení.
Ministerský předseda Asquith je povzneser
nad veškeré podezření, ale musí snad odpykat
lehkomyslnost některých svých kolegů, neboť mi-
nísterská solidarita není v Anglii prázdným slo-
vem. Vím s jiné strany, že několikráte vyslovil přá-
ní odstoupiti a odpočinouti si po 8 letech stálé
práce. Situace je tedy vážná a zdá se, že dny l-
berální vlády jsou sečteny.
J. Coudurier de Chassnigne.
Marco
Marcoň
Murray
Asquith
J Coudurier Chassnigne
Anglie
Glob
Daily Express
20
article
Panovnické jubileum něme-
Panovnické jubileum něme-
ckého císaře.
Z Berlína, 16. června. (K. k.) Po blahopřání
princů a princezen konalo se u cís. manželů veliké
gratulační přijímání, kterého se zúčastnili: státn
mlnisterstvo a spolková rada s kancléřem šl. Beth-
mannem-Holwegem a st. tajemníkem šl. Jagowem,
předsednictva řížského sněmu, panské a poslane-
cké sněmovny pruské, velvyslanci a ostatní diplo-
matičtí zástupci se svými chotěmi a četné deputace.
Císař poslal kancléři zl. Bethmannu-Holwedovi
svůj obraz ve formě plakety s nadmíru milostivým
vlastnoručním listem a mimo to povýšil ho na ge-
neral-lieutenanta a la suite,
Max Egon Fürstenberg vyznamenán kří-
žem velkokomturů král. domácího řádu Hohenzol-
lernů. Kníže Bůlow císařovým obrazem ve tvaru
plakety.
Brzo po poledni odebral se cízař Vilém pěšky
ze zámku a zbrojnice. S nim byli: jeho 6 synů, jeho
zeť a pánové vojenské družiny. Nesmírné množství
lidí jásavě vitalo panovníka jenž co nejpřívětivěj
děkoval.
V zámku zaujaly místo některé oddíly Svazu
mladého Německa. Před zbrojnicí stála čestná set-
nlna 2. gardového pluku. Když císař vkročil na
dvůr, baterle 1. gardového dělostřeleckého pluku
vypálila 101 výstřel. Na dvoře byl císař uvítán
hymnou. Dal přečísti armádní rozkaz rakouského
císaře a provolal mu tříkrát „hurál“. Přijav hlášení.
Beth
Holweg
Max
Egon
Fürstenberg
Vilém
Berlín
Německo
řížský sněm
21
article
vykonal před zbrojnicí přehlídku čestné setníny
baterie.
Ve 52. odp. byly rodinná a pro družinu mar-
žálská hostina.
Z Berlína, 16. června. (K. k.) Císař přijal dnes
velkoadmirála prince Jindřicha Pruského, jenž vedl
deputaci různých sborů námořních důstojníků
úřadníků, která jménem námořnictva odevzdala
adresu a dar stříbrného orla pro vlajkový stožár
cís. jachty „Hohenzollern“. V adrese se praví mimo
jiné: „Při prvém projevu V. V., jenž pro naši, tehdy
vojensky a politicky bezvýznamnou námošní mo
dal předvídati novou éru rozvoje, ráčil jste až do
dnešního dne neúnavně a neomylně oživovatia
podporovati všechny námořní zájmy německé říše
a vytvořiti válečné loďstvo, jež významem a mocí
překonalo nejsmělejší naděje. Hledí-li dnes celý ně-
mecký národ s překvapujícím údivem na toto moc-
né a nejvlastnější dílo svého cís. pána, námořni-
otvo nemůže neprojeviti svoji nejupřímnější úctu
nejhlubší vděčnost, nezměnitelnou věrnost a odda-
nost.“
Z Vídně, 16. června. (K. k.) Min. předseda hr.
Stülrgkh byl dopoledne návštěvou u německého
velvyslance, tlumoče přání vlády k vladařskému
jubileu německého císaře.
Z Bělehradu, 16. června. (K. k.) Král Petr
tlumočil své blahopřání k jubileu císaře Viléma
prostřednictvím svého generálního pobočníka
chefa kabinetu; min. předseda Pašič a generální
tajemník v min. zahraničních věcí Štepanovič jmé-
nem vlády.
Z Vídně, 16. června. (K. k.) Ministr hr. Berch-
told blahopřál tam jménem společné vlády; dále
diplomatický sbor, četní členové dvorní společ-
nosti a státní hodnostové.
Jindřich pruský
Hohenzollern
Petr
Vilém
Pašič
Štepanovič
Berlín
Vídeň
Bělehrad
22
title
Staroměstský občanský klub
staroměstský občanský klub
24
article
konal 12. t. m. členskou schůzi v restauračním sále
„Kopmanky“, v Praze-I., za četného účastenství
členstva a uvedených hostí, na kteréžto schůzi
přednášel p. mag. rada a přednosta asanačního re-
ferátu p. JUDr. Aug. Stein: „O postupu asa-
nace a berních úlevách“
Schůzi zahájil v nepřítomnosti omluvivšího s
předsedy klubu p. starosty dra. Podlipného jednatel
p. JUDr. Oldřich Souček, advokát a člen rady
městské v Praze.
V úvodu přednášky své poukázal p. mag. rada
dr. Stein především všeobecně k objektu i sub-
jektu asanace Starého města a Joselova a ku pří-
činám, které vedly ku provedení asanačního pod-
niku.
Byly to především neutěšené zdravotní po-
měry, zaviněné nízkou polohou asanačního rayonu
a terrainu, který tu ležel vesměs v inundaci, ná-
sledkem čehož byla půda stále infikována a zne-
čišťována, byly to dále drahé činže, kteréž vedly
k tomu, že si tu nájemníci vypomáhali noclehář-
stvím, aby docílili příspěvku na čiaži, z něhož vy-
vínuly se dvojí šichty, denní a noční, při čemž za-
jisté padalo na váhu, že zabezpečení trvalého
bydliště vedlo tu k fysickému rozdělování domů.
takže z 269 domů v Josefově bylo pouze 32 domů
fysicky nedělených, to vše byly v hlavních rysech
příčiny, pro které bylo nutno přikročiti ku pro-
vedení asanačního podniku, nehledíc ku příčinám
jiným, rázu podřízenějšího.
Objektem asanace byly nízko položené části
Starého města a Josefova, ve kterých uvedené
závady shledány byly, kdežto subjektem asanace.
tedy osobou podnikatele stala se obec sama, ježto
bylo nutno vložiti provedení tohoto podniku do
rukou korporace, kteráž by byla s to, úspěch pod-
niku asanačního zabezpečiti a kteráž by také za
jeho zdárné provedení poskytovala dostatečné zá-
ruky.
JUDr
Aug
Stein
Podlipný
Souček
doktor
Praha
Josefov
25
article
Obec pražská starala se sice o to, aby pro
asanační podnik získala podnikatele, leč veškeré
kroky její v tom směru minuly se s výsledkema
jednání, v té příčině s francouzskou firmou i do-
mácími družstvy zahájené, nevedlo k cíli a sice
z toho důvodu, poněvadž podnik tento již od po-
čátku byl a musil býti pasivním, následkem čeho
nebylo lze podnikatele pro něj získati.
Za těchto okolností nezbylo jiného, než aby
obec sama provedení asanačního podniku se ujala
a tu netřeba připomínati, že přinesla tím velikou
oběť finanční, neboť musila vykoupiti nejenom ce-
lou plochu, která činila přes 257.000 čtv. metrů.
v ceně přes 16,000.000 K. leč i budovy ve výměře
přes 225.000 čty. metrů, v ceně přes 19.000.000
nehledíc k interkaláru.
26
article
Poněvadž pak cenu budov nedostala obec na-
hraženu, musila přispěti ku provedení asanačníh
podniku částkou nejméně 24.000.000 K, béře-li se
zřetel k interkaláru, tu pak nezbylo jí, než aby se
domáhala ku provedení tohoto úkolu pomoci vlády.
kteréž se jí dostalo jednak zákonem asanačním
s právem expropriace, bez jehož pomoci by nebylo
bývalo vůbec možným asanační podnik provést.
jednak zákonem o berních úlevách.
Přednášející p. rada dr. Stein způsobem nejvý
zajímavým vylíčil po tomto úvodu celý postup
asanace Starého města a Josefova a činnost obce,
kteráž ke své vlastní chybě se obmezila pouze na
výkupy objektů, aniž by sama nových staveb byla
prováděla, přenechavší tuto další činnost pod-
nikatelům; nastinil překážky, kteréž provedení
asanace v cestu se stavěly a ze kterých především
vytkl nastalou nutnost změny plánu polohy, čímž
byla akce asanační o celých 5 roků zdržena, od-
mitnul rekriminace, že nebylo při provádění asa-
nace žetřeno starých památek, kteréžto rekrimi-
nace nikterak nejsou odůvodněny a posléze dotkl
se též otázky stavebního úvěru, jehožto stížením
také otázka provádění asanace byla posunuta
zdržena.
doktor
Stein
Josefov
27
article
Až do konce roku 1912 zakoupila obec praž-
ská za 25.000.000 K objektů, z čehož rozprodala
pozemků za 15,220.000 K, pokud nebylo nutno
velkou část vykoupených ploch ponechati na ulice,
takže výsledek posavadní činnosti obce při pro-
vádění asanačního podniku jevi v ohledu finančním
deficit obce daleko přes 10.000.000 K.
Pan přednášející dovozoval řadou číselných do-
kladů, kolik měřil celý obvod asanační, kolik při-
padalo z toho na ulice a kolik připadlo na nové
plochy uliční, o kolik bylo tedy nutno plochy uliční
rozčířit, kolik bylo postaveno nových domů na
Starém městě a kolik v Josefově a dotkl se také
otázky malých bytů. V tom směru dokázal, že při
provádění asanace sice z celých tří čtvrtin veškeré
byty v nových domech považovati lze podle mě-
řítka zákona za byty malé, leč schází jim druhé
kritericn, nelze je totiž považovati za levné a tak
nebylo vyhověno podnikateli staveb v asanačním
obvodu životním zájmům a požadavkům méně zá-
možných tříd obyvatelstva po těchto bytech, což
za daných poměrů, bohužel, ani možným nebylo.
V dalším pokračování své přednášky p. rada
dr. Stein podrobně se zabýval zákony berními
úlevami, pro obvod asanační docílenými, se zřete-
lem k novému zákonu z 28. prosince 1911 pro
stavby, novostavby a přístavby vůbec a pro vše-
obecně prospěšná družstva zejména platnému, při
čemž dospěl k závěru, že nově navržená osnova
zákona, kterým poskytnuto býti má novostavbám,
v obvodu asanačním prováděným, úplné osvobození
od veškerých daní a přirážek na dobu 12 roků, e
zřetelem k novému zákonu, od 1. ledna 1912 plat-
nému, pro veškeré novostavby vůbec, vyrovná se
úplně dřívějšímu 20letému osvobození v obvodu
asanačním, jež naopak ještě jest výhodnější, ne
bylo před tím.
doktor
Stein
Josefov
28
article
Přednáška p. dra. Steina byla odměnéna dlouho
trvajícím potleskem přítomných, načež předsedající
p. dr. Oldřich Souček vzdal p. radovi dru.
Steinoví vřelé díky za tuto vzácnou přednášku, vy-
tknuv, že hlavní zásluhu o provedení a zdar asa-
načního podniku má právě p. rada dr. Steln, kter
s tímto podnikem přímo srostl a jehožto přičiněním
jako přednosty asanačního referátu nejen Staré
město a Josefov dospěly k rozřešení této životní
otázky a veškeré občanstvo těchto částí Prahy
jemu předem za provedení tohoto díla vděčiti má
leč kterému obec sama za obezřetné, důmyslné
nejvýš svědomité vedení tohoto podniku zvláště
Stein
doktor
Souček
Steln
Josefov
29
article
zavázána jest, poněvadž jedlně tak uchráněna byla
v řadě případů mnohých nákladů a škod, do sta
tisíců jdoucích, což dlužno veřejně doznatl.
V dalším průběhu schůze přednesl předsedajíc
p. dr. Oldřich Souček žádost Družsiva pre
stavbu živnostenských domů s mas
lými byty a dílnami v Praze za podporu
jeho nabídky ke koupi pozemkových parcel v ob-
vodu asanačním u městské rady a sboru obecních
starších, za kteroužto podporu se přimlouval, pro-
hlásív, že jest v zájmu obce samé a Starého města
zejména, aby požadavky stavu řemeslnicko-žívno-
stenského, pokud se týče stavby domů s malými
byty a dílnami, všemožně podporovány byly.
O tomto předmětu rozvinula se delší debata,
které se zúčastnili mimo p. zadu dra. Steina, pp-
Fencl. Kraus a Bouček, při čemž bylo k
tomu poukázáno, že vzhledem k nízké nabidce
družstva za parcely, o které se uchází, lépe by se
doporučovalo, aby družstvo zřetelem k zákonu.
kterým družstvům za všeobecně prospěšná pro-
hlášeným, poskytují se výhody skorem téhož obe
sahu, jakých docíliti možno v obvodu asanačním,
také mimo asanační obvod ucházelo se o koupi
pozemků a provedlo stavbu domů s malými byly
a dílnami v obvodu mimonsanačním, ve kterémžto
směru bude se strany zástupců staroměstských n
radnici s veškerou váhou jich vlivu podporováno.
K dotazu p. MUDra. Pexy, zdali se dá s bez-
pečností očekávati, bude-li asanační podnik ve
zbývajícím desítiletí, na kteréž zákon nsanační
prodloužen, proveden, odpověděl p. mag. rada dr.
doktor
Souček
Stein
Fencl
Kraus
Bouček
Mudra
Pexa
Praha
řemeslnickýžívno
30
article
Slein, že není o tom pochybnosti, že se tak stane.
Pokud se týče stavby dvou řemeslných domů
v asanačním obvodu u sv. Ducha, odpověděl k do-
tazu p. Boučka p. dr. Stein, že s touto stavbou
právě nyní se již započne.
Tím byla tato zdařilá schůze skončena
Jubilejní slavnosti „Sokola
v Plznl.
(Padesátiletí.)
(Pův. dopis „Nár. Listů“.)
(Dokončeníy
Po něm blahopřáli jednotě plzeňské: br. Do-
morázek jménem České Obce sokolské, br. LL.. Čí-
žek jménem Jednoty pražské, který zvláště zmíni
se o věrnosti a záslužné činnosti dra. V. Petáka,
za plzeňskou župu br. Koubek, za šumavskou župu
br. Tšída, za Rokycanovu župu br. Maličký, z
jednotu Žižkovu br. Očenášek, za Hlahol plzeňský
dr. Patejdl, za Měšť. besedu vrch. inž. H. Říha, ald.
Po blahopřejných projevech, za něž poděkoval
starosta br. Berdych, byli za čestné členy jednoty
zvoleni bývalí starostové br. Jan Kessler a J
Alexandr a býv, náčelník br. Eda Brož. Členové
kteří vytrvali v jednotě více než 25 roků, byli po-
děleni krásnými plaketami, které zhotovil ke slav-
nosti té mladý nadaný sochař V. Šíp. Po obvyk-
lých formaliích byla valná hromada skončena. Pí-
semně a telegrafické projevy došly v takovém
množství, že jest nemožno uváděti je všecky.
Bouček
doktor
Stein
V Peták
Koubek
Rokycanův
Žižkův
Patejdl
Měšť
Ing
H Říha
Berdych
Kessler
Brož
V Šíp
Sokol
Plznl
LL
31
article
Jako hosté byli na valně hromadě účastní zá-
stupci všech význačnějších spolků a korporacía
Plzně a ze západních Čech.
Odpoledne konala se v Pecháčkových sadech,
tělocvičnu obklopujících, velká lidová sl av
nost, navštivená obrovským množstvím lidí, kd-
bylo o zábavy všeho druhu co nejlépe postaráno.
O 3/44. hodině odpolední konalo se na letním
cvičišti u Sokolovny veřejné cvičení Sokola plzeň-
ského s následujícím programem: 1. Prostná žáků
2. Cvičení žen na bradlech. 3. Cvičení na 2 brad-
lech a 2 hrazdách mužů. 4. Prostná žákyň. 5. Cvl
čení na 4 hrazdách mužů. 6. Cvičení mužů na náe
řadí. 7. Prostná dorostu. 8. Prostná žen. 9. Prostní
mužů. 10. Jízdní odbor. 11. Společný odchod.
Veškerá cvičení, při nichž měl vrchní velení
náčelník br. Jaroslav Táborek, svědčila o svědo
mité, plné a dokonalé práci sokolské v jednotě
plzeňské.
Lidová slavnost vyzněla v imposantní lame
pionový průvod.
Tím skončen hlavní den slavnosti veskrz
zdařilé a nejkrásnější pohodou provázené.
Sokolská výstavka.
Podstatnou část programu slavnostního tvoi
sokolská výstavka, uspořádaná v zasedací sínl
Sokolovny a ve dvou přiléhajících místnostech.
Je zde vystaveno přehojně památek na vznik
Sokolstva vůbec, na vznik Sokola plzeňského
zvlášť a na vše, co souviselo a souvisí s rozvojem
sokolské myšlenky vůbec. Česká obec sokolská
četné rodiny plzeňské a v neposlední řadě archiv
Sokola plzeňského dodaly sem krásný soubor
předmětů, které v úhledném uspořádání tvoří ce-
listvý, do značné míry úplný a velmi poučný
obraz toho, co výstavka podati chtěla.
Táborek
Sokol
Plzeň
Čechy
Pecháčkův
Sokol plzeň
Sokol plzeňský
32
article
Předem staniž se zmínka o hlavních rysech
instalace výstavky.
V levé krajní místnosti vedle zasedací sín
jsou vystaveny: konkurenční plány na stavbu tě-
locvičny plzeňské, nové plány na její rozšíření,
statistika, literatura a všecky předměty, vztahu-
jící se k výletům, zábavám, šibřinkám a jiným
podobným podnikům Sokola plzeňského.
V největší místnosti, zasedací síni Sokolovny.
shledáváme jakési sanctuarium a zároveň Slavín
Sokola plzeňského. Tu spatřujeme ve zvláštní
menší vitrině zlaté kladívko, jímž při svěcení
praporu byly zatloukány hřeby, polštář, na němž
kladívko to spočívalo a jiné zástoje, připomína-
jicí tuto slavnost, konanou v r. 1868. Dále jsou
tu ve vitrinách uloženy matriky členské, stanovy.
písemnosti všeho druhu, protokoly atd.
Na stěnách zříme ceny, dobyté vítězi jednoty
při sletech sokolských, při závodech gymnasti
francouzských a j. Dále připomínají nám tu četné
podobizny členů Sokola, různé fáse ze života jed-
noty a zasloužilé osoby o sokolskou myšlenku.
Tklivou památkou jest fotografický pohled n
skrovný rov, v němž odpočíval Tyrš v Oetzu al
do svého převezení do Prahy.
Třetí místnost jest věnována kolekcím jízd-
ního a ženského odboru, dále technické části tě-
locviku, hygieně gymnastiky, pak zříme tu stati-
stické, velmi instruktivně pracované, figurální dí-
agramy. Konečně jsou tu opět ceny přeborníků
při různých příležitostech dobyté.
Celkem zasluhuje pro svůj rozsah i pro svoji
obsahovou bohatost výstavka tato spíše titul
výstavy a pomůže zajisté nejširším vrstvám
obecenstva seznati vývoj Sokola plzeňského, (ákož
i účiuky sokolské myšlenky na veškerý národní
život města toho a západních Čech vůbec.
Sokol
Tyrš
Praha
Čechy
Sokol plzeňský
33
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Služební pragmatíka a české státní
úřadnictvo. Na všechny české poslanecké klu-
by zaslal ústřední výbor Klubu če-
ských státních úřadníků těchto dnů
vyzvání, aby přičinili se všichni čeští poslanci
o neprodlené uskutečnění slu-
žební pragmatiky a podporovali
všechny návrhy, které směřují k tomu
cíli. Deputace českých organisací státního
úřadnictva intervenovala v pondělí 16. června
t. r. u pana poslance dra. Viškovského a žá-
dala jej, aby působil na českou stranu agrární,
by nebránila dalšímu zasedání sněmovny po-
slanecké a tím umožnila projednání malého
finančního plánu. Pan poslanec uznal důvody
přednesené, podotkl, že z politických ohled
jest strana jeho proti červencovému zasedání.
Urychleně vyříditi malý finanční plán není
možno, poněvadž jest obava, že by panskou
sněmovnou byl vrácen. Přislíbil, že věc před-
nese své straně. Kromě této intervence byl
zaslán českými organisacemi státního úřadni-
ctva klubu poslanců strany agrární na říšské
radě telegram tohoto znění
Viškovský
klub če