ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 4948b2a0-8f11-11dd-82ed-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 92, person 64, work 6, org 11
1 masthead
Ročník padesátý třeti.
2 masthead
V Praze, v sobotu 14. června 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 161.
4 article
Na ranní a večerní lioty předplácí se V Praze v administracia na měsle. . . . . . 2 K — na čtvrt leta . . . .6 K — h s dvoji donáškou na měsle, . . . . . 2 K Š4 h na čtvrt lota . . . . 7 K 62 ve filiálkách ea měsie . 2K so Poštou. un měsle. . . . . . B. K 20 na čtvrt leta . . . . 9 K 60h s dvoji zásilkou na měsle, a dvet ista: . . K e
Pošta uno měsla Praha
5 article
V Praze, 14. června,
Praha
6 article
„Pomstou za Buchlov“ nazývá „Zeit“ ca ský telegram srbskému a bulharskému králi Vídeňští diplomaté prý si marně lámali v po- sledních dnech hlavu starostmi, jaké bude mí carze své rozhodčí úlohy v srbsko-bulharském sporu. Ať prý jakkoli dopadne carský soud. Srbsko se podrobí a Bulharsko také, poněvadž rozsudek bude asi příznivější Bulharsku. Podle mínění „Zeitu“ Srbsko bude uspokojeno sli- bem na Bosnu. Rusko se bude snažit získat Bulharsko pro druhý „casus foederis“, pro společný postup Bulharska a Srbska proti Ra- kousko-Uhersku. Rusko podobně pracuje iv Bukurešti, kde slibuje Rumunům uherské Sedmihrady, přidají-li se k balkánskému spol- ku a tím na stranu Ruska. Rusko od annexe provádí promyšlenou politiku proti Rakousku která připomíná postupnou stavbu Bismar- kovu v letech 1864—1866—1870.
Rumun Buchlov Srbsko Bulharsko Bosna Rusko Ra kouskoUhersko Bukurešť Rakousko
7 article
Tento postup Rusů na Balkáně vzbuzuje vůbec ve Vídni mnoho starostí. Všechny ví- deňské listy jsou naplněny „otázkami“, kla denými Rusku. Myslí to doopravdy s tou „slo- vanskou věcí“? Je to snad jen stylistický obrat, účelný v telegramu, poslaném slovan- ským panovníkům, nebo je to promyšlený poli- tický projev? „Deutsches Volksblatt“ je tak horlivý, že staví ruské diplomacii most k ústu- pu, že osudný slovní obrat neznamená zároveř politický obrat, frontální změnu v ruské za- hraniční politice, poněvadž na Něvě prý dobře vědí, že by podobná změna vzbudila přimě- řenou odpověď jiných mocí. „Neue Freie Presse“ nemůže ovšem ru- ským vystoupením být nadšena. „Slovansk věc“ pro Rusko je prý jen projevem výbojné politiky, zahalené mírumilovností. Ukazuje na b, že Rakousko-Uhersko by nemohlo strpě obnovení balkánského spolku, jehož 600.000 bodáků bylo by ve službách ruské politiky, jež se tváří, jakoby měla nad Balkánem profekto- rát. Jinak prý je velmi zvláštní, že telegram kterým ruská diplomacie tak výrazně se při- hlásila ke slovanskému poslání, datován by právě z Moskvy, kde ruský panslavismus se zrodil, z té Moskvy, kam putovali Palacký a Rieger jako první bojovníci za ideu spolku Francie s Ruskem proti německému národu vsilujícímu o sjednocení.
Rus Palacká Rieger Balkán Vídeň Rusko Rakousko Uhersko Moskva Francie Deutsches Volksblatt Neue Frei Presse
8 article Spor srhsko-bulharsk
Spor srhsko-bulharsk a ostatní věci halkánské. Ohlašuje se nota trojdohody o situaci na Bal káně. Z Berlína, 14. června. „Berl. Tageblatt“ oznamuje z Petrohradu: Sazonov sdělil ve čtvrtek v ministerské radě znění oficiáln noty, kterou projeví se záhy veřejně názor trojdohody o situaci na Balkáně. V Petrohradě důvěřují. Z Londýna, 14. června. Dle depeší z Pe- trohradu došlých posuzuje se tam stav věci velmi nadějně. Vládní kruhy ruské soudi takto: Srbsko otálelo dosud, protože nevědělo určitě, jak ruská vláda soudí o oprávněnosti srbských nároků na odškodnění za odňatý mu přístup k moři vlastním územím a přísta- vem. Nyní však, nabyvši jistoty, že Rusko aspoň částečně jeho přání za oprávněno uzná- vá, nemá již žádného důvodu, aby rozhodč soud Ruska odmítalo. Řekové byli vždy pro rozhodčí soud. Je to zase vidno z odpovědi. kterou dal včera řecký ministerský předsed Venizelos balkánskému komitétu, jenž Řecku Bulharsku a Srbsku doporučil, aby si učinily vzájemné ústupky, dokládaje, že každý z nich smírem více získá, než by dociliti mohl vál- kou i sebe více úspěšnou. Venizelos praví ve své odpovědi, že zaujímal a zastával vždy stanovisko, aby spojenci, nedovedou-li sam se dohodnouti, vznesli rozhodnutí na některou zpřátelenou velmoc.
Berl Sazonov Řek Venizelos Bala káně Berlín Petrohrad Balkán Londýn Rusko Řecko Bulharsko Srbsko
9 article
* Car nedopustí válce. Z Petrohradu, 14. června. („Zeit.“) V mi- nisterstvu zahraničních záležitostí zavládl o včerejška čilý život. Vyslanci fran- couzský a italský navštívili včer Sazonova a také bulharský měl s ním poradu. Sazonov prohlásil, že carovou pevnou vůlí je, nižádným způsobem nedopustiti, aby došlo k válca. Mimořádná ministerská rada věnována bal- kánským rozporům. V ruských a v zahra- ničních kruzích diplomatických nevěří již v možnost války na Balkáně. Velmoci navrhují odzbrojení. Ze Solije, 14. června. (K. k.) Zástupcové velmocí podají zítra nové vládě, jejíž ustaven očekává se dnes v noci, notu, ve které se doporučuje částečné odzbroje- ní za tim účelem, aby usnadněno bylořešení sporných otázek. Také Řecko navrhuje demobilisaci. Z Londýna, 14. června. „Times“ oznamu- jí z Athén: Řecký kabinet dodal bulharské vládě stejnou notu jako srbské. Vyznačuje tam svůj úmysl mírumilovný a vyzývá Bulhar- sko, aby dalšího vojska již nesou- střeďovalo. Na důkaz své mírumilovno- sti navrhuje, aby balkánské státy ny n propustily současně část sve armády. ece
Sazonov Bulhar Petrohrad Balkán Solija Řecko Londýn Atény Times Zeit
10 article
mínky pro navrženou demobilisa- ci. Na povolnosti Srbů závisí, dojde-li k doho- dě a může-li rozhodčí soud zahájiti svoji čín- nost. Bulharské stanovisko v otázce smíru. Ze Soilje, 13. června. (K. k.) Oficiosni „Mir“ prohlašuje: Rozhodnutí cara ruského jako smírčího soudce ve sporných případech. pro které je smlouvou ve spolku srbsko-bul- harském navrženo, jestjediným důstoj- ným a čestným prostředkem, aby byl tak žádoucí mír zajištěn. Ne- může býti míru, jestliže spolko vá smlouva se neprovede. Pokud jdeo odzbrojení, jakje Srbsko žádá, ne- můžeme s ním nyní souhlasiti, vi- douce, jak Srbové zachovávají své závazky. dokud nedostaneme záruku, že naše nedotknu- telná práva nebudou nijak porušena. Tato zá- ruka spočívá v tom, aby Šrbové vykli- dili pásmo, ve příčině kteréh smlouva zakazuje všeliký spor. Nechť nám Srbsko tuto záruku dá, pak bude vzájemná demobilisace neprodleně následo- vati.
Srba Šrbová Mira Srbsko spolek srbskýbula
11 article
„Bulgaria“, orgán strany dra. Daneva. praví: Telegram cara ruského jest jasným a nepřipouští žádné pochybnosti, že žádost po úplné obnově stavu srbským vojskem, jak jest cbsažen ve smlouvě, a zřízení smíšených po- sádek v místech sporného pásma, j est ne zbytnou podminkou žádaného od- zbrojení. Všecky ostatní listy hájí rovněž rozhodně toto stanovisko. Ze Solíje, 14. června. Orgán dra. Danev „Blgaria“ píše o smírčím úkolu carově: Ca má velmi dobrý podklad, který mu dali spo- jenci sami smlouvou. Ruskonechť posta- ví se jen na stanovísko smlouvy vše bude v pořádku. Protože Rusko nemůž dopustiti, aby balkánský svaz byl zničen ohněm a krví, poněvadž naopak chce jej za- chovati, musí, stojíc na jeho půdě, svůj nález učiniti. Učiní ho ve chvíli pro Slovanstvo osud- nou. Úsilí o protektorát nad Albanií. Z Londýna, 14. června. Z Athén oznamu- jí, že rakouský a italský konsul ve Drači na- vštívili společně Essada pašu v Tiraně, chtě- jíce ho přiměti, by se zasadil o to, by Alba- nie dostala se podprotektorát ra- kousko-italský. Essad paša odvětil, že jest v zájmu Albanie jenom, aby dána byla pod protektorát všech velmocí. Italská válečná loď k Albanií. Z Říma, 13. června. Časopisy oznamují ze Spezzie, že italská válečná loď „Napoli“ se zapečetěným rozkazem odplula. Ve vojenských kruzích tvrdí se, že loď tato je vyslána do voe albanských. amí.
Ruska Solíje Albánie Londýn Atény Drač Tirana Řím Napoli
12 article
ženi, předložili z podnětu vlády nároky své na náhradu, která činí 125 milionů. Nároky ty dodají se finanční konferenci v Paříží. Srbská skupština odročena. Z Bělehradu, 14. června. (K. k.) Se zřetelem na nastávajici svátky svatodušní byla skupština odročena na den 20. t. m. V případu potřeby má však skupština býti svolána ještě před timt týdnem. Svolání národní rady turecké. Z Paříže, 14. června. Dle soukromých zpráv z Cařihradu pomýšlí se v nejbližším okolí sultána svolati národní radu, slo- ženou ze členů dvora a z aktivních a býva- lých hodnostářů, která bude se zabývatis opětným zavedením vnitřního míru a určí zá- sady pro politické a hospodářské reformy které se mají zavésti.
Paříž Bělehrad Cařihrad
13 article Zavraždění Mahmuda Šefketa
Zavraždění Mahmuda Šefketa paše. Mahmud šelket paša zabít pěti kulemi. Z Caříhradu, 13. června. (K. k.) Dle po sledního zjištění byl Mahmud Šefket paša z- sažen 5 kulemi. Jedna vnikla do levého spán- ku a pravým spánkem vyšla; druhá zasáhla rameno a roztříštila ruku, třetí zasáhla šíji, dvě ostatní lopatku. Ze všech částí města i z ven- kova docházejí soustrastné projevy. Zatýkání spíklenců. Z Cařihradu, 13. června. (K. k.) Potvrzuje se, že Tahir Eddin, bratr Damada Saliha paše a zakladatel liberální dohody, byl zatčen Kior Emin a spolupracovník „Ikdamu“ Osman Nuri byli rovněž zatčení. Jak „Ta- nin“ sděluje, doufali spiklenci, že svrhnou ka- binet. Jeden ze zatčených je prý v důvěrných stycích s tajemníkem prince Sabaha Eddina Lutíim Begovichem. Vrah Zia zavraždil roku 1907 před vchodem do trestního soudu Alban- ce Mustafu, jenž usmrtil bratra Ziova. Zia by tehdy odsouzen k smrti, podařilo se mu však z vězení v Sinope prchnouti. Z Cařihradu, 13. června. (K. k.) Dama Salih paša jest třetím synem bývalého tu- nisského velkovezíra Saira Eddina paše. Sa- lih měl za ženu dceru zemřelého prince Ke mala Eddina, bratra sultánova. Jeho bratr Ta mir byl také zatčen. Tento byl za Abdula Ha mida brigádním generálem a guvernérem jeru salemským. V poslední sněmovně byl poslan cem za Cařihrad. Tahir přibyl právě z Egypta do Cařihradu. Z Cařihradu, 13. června. (K. k.) Tři osoby které byly v domě v ulici Pyrejské po delším odporu konečně zdolány a zatčeny, jsou setník Čerkes Kiazim bey, poručík hasičský Ali bey a jistý Šefki, jehož identita všal nemohla býti zjištěna. Žádný z nich není raněn Několik revolverů a Mauserových pušek bylo v domě zabaveno.
Šefket Mahmud Mahmud Šefket Tahir Eddin Damada Saliha Emin Ikdam Osman Nuri Sabah Eddin Lutíi Begovich Mustafa Ziov Dam Salihlava Abdul Čerkes Kiazi bey Al Mauserův Cařihrad Alban Sinop Egypt
14 article
V drohném prodeji ranní číslo o zohě . za večerrní za i Ve fliálkáchínu venkově ranní čislo vočerní . Inseráty platí se hotově napřed Předplaceni a insorty přiju administrace v Marinnské ul. Tam nacházejí so táa redaken, tlskárna a expedjee „Národnich Lista- Rakopisy se nevracet
List Marinnský ulice
15 article
tak do určité doby a nedostane-lí se jim takto zadostučinění po dobrém, půjdou s oddaným sobě vojskem na Caříhrad. Cařihradská vlád zná tento stav věcí a ví tedy, že se řetěz ko- lem ní stále zúžuje. Dle zásady, že se velkým začiná a malým končí, vyrovnáme se nyní s ostatními, neuznají-li za dobré zmizeti. Kdy by Hilmi paša tak neprozřetelně se roz hodl a do Cařihradu přijel, odpyká to ži- votem. Z Londýna, 14. června. „Daily Telegraph“ oznamuje z Cařihradu: V zahraničních kruzích zdejších věři určitě, že v některý nejbližší den armádačataldžská přijde do Caři- hradu. Turečtí politikové prohlásili, že ar- máda takové přání chová sice, avšak její vůd- cové vědí docela dobře, že by nejmenším ne- pokojem v hlavním městě uvedli v nebezpeči celou říši, kteráž by propadla stejné m osudu, jako Persie, jelikož jsou chy- stány různé plány na neprodlené zakro- čení velmocí, ze kterých některé čekaji jenom na vhodnou příležitost, aby zakročily.
Hilmi paša Cařihrad Londýn Persie Daily Telegraph carhrad
16 article Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“ Demise rěckého starosty. Ze Rěky, 14. června. („Frdblt.“) Ve vče- rejší schůzi rěcké „representace“, ve kter dostala se na přetřes demise purkmistra dra. Via, udály se bouřlivé výjevy a pr- timaďarské demonstrace. Když čten byl přípis dra. Via, ve kterém uvádí za důvod své demise vypovězení dra. Bačiče pravi, že vzdal se hodnosti starostenské, aby pohraniční policii neštval na město, ozvaly se s galerie hlasy: „Pročbojí se purkmist vlády? Budeme i spohraniční poli- cií hotovi!“ Předseda autonomní strany Frant. Korossac ostře vystoupil proti správnímu soudu, vytýkaje mu, že úřadníkůn rěckým a železničním zřízencům přiznal vo- lební právo do obce. „Musíme,“ pravil, „vlá- dě ukázati, že dovedeme uhájiti ital- ský ráz Rěky oproti všem Mad - rům a oproti celé zemi, třeba že s uherská vláda tak namahá, aby maďarskou řeč rozšířila i do rěckých soudů.“ Schválena byla Korosscem navržená resoluce, ve kter protestuje se proti zavedení ma- ďarštiny u rěckých soudů, vlád se vyslovuje nedůvěra a žádá se zrušení vypovídacího rozkazu dra. Bačiče. Kromě toho žádá resoluce sesazení policejního ředitele. Admírál Haus. Z Vídně, 14. června. (K. k.) Stav velitele vá- lečného loďstva admirála Hause jest trvale úplně uspokojivý. Dnešním dnem zastavuje se vydávání zpráv.
František Rěky Mad Vídeň Hausa Admírál Hausa
17 article
Ale nejvíce jest rozčilena „Reichspost“ Rakousko-Uhersko prý nesmí trpět takové panslavistické agitace. Názor, vyslovený carském telegramu o povinnostech carových vůči všeslovanství, protiví se rozhodně zá- sadě, postavené a zachovávané Rakousko- Uherskem, zásadě neodvislosti balkánských států. Jestliže by tam carské mínění proniklo znamenalo by to, že téměř celý Balkán po- stavil se do služeb bojovného panslavismu Úmyslem carského telegramu bylo prohlásie ruskou převahu na Balkáně. Ale zde se pře- počítali! Nikdy Rakousko-Uhersko nepřipustí aby hez jeho souhlasu změněna byla politick država na Balkáně. „Širší základna“ obnove- ného spolku balkánského nesmí prý být po- užita k pěstování protirakouských a spírací, Je nutna brzká korektura carského „poselství míru“, aby věta o „slovanské věci“ nedávala podnětu k nedorozumění. Ani za vrcholně doby Aksakovských theorií car oficiálně nikdy nezaujal stanoviska k všeslovanské věci, ale tentokráte se to děje, tentokráte vrhá car heslo, které má přitažlivostnejen pro Balkán. Měla-li by se tato carská prave ustáliti, mohlo prý by petrohradské vládě jed- noho dne přijít na mysl krátce carským telegra- mem upravovat chorvatskou, bosenskou, sio- vinskou nebo „Kramářovskou“ otázku. Toho Rakousko-Uhersko trpět nesmí — zakazujes přísně „Reichspost
RakouskoUhersko Rakousko Uhersko Balkán
18 article
Srbské noty Bulharsku. Z Bělehradu, 14. června. Srbská vláda zaslala dosud do Sofije tři noty. První ob- sahuje návrh na revisi a změnu spojenecké smlouvy, druhá týká se navržené konference čtyř ministerských předsedů a třetí obsahuje návrh na odzbrojení. Na žádnou nedostala do- sud od bulharské vlády odpověď. Srbsko chtělo již prohlásiti annexi dobytých území což by bylo Bulharsko považovalo za opově- zení války, ale na carovo zakročení upustilo od tohoto úmyslu a doufá nyní, že spor bud vyrovnán smírně. Co odpoví Bulharsko na srbské noty. Ze Sofije, 13. června. (K. k.) Nový ka- binetdá zítra odpověďna srbskou notu. Jak se proslýchá na kompetentním mí- stě, jest odpověď velmi rozsáhlá, vyvrací četná tvrzení v exposé ministerského předsedy Pa- šiče, odmítá revisismlouvy, trvá na dodržení smlouvy a stanoví pod- O stavu věcí ve Skadru. Z Vídně, 14. června. „Reichspost“ ozna- muje ze Skadru, že trojdohoda vv- hlédla anglického admirála B- neye za prozatímního generální- ho guvernéra Albanie. V dopise ze Skadru píše list, že prý by se ve Skadru z něho co nejvřelejí poděkovali; mají prý gene- rála Burneye dost, protože celou státní službu zatáhl do okruhu nepotismu anglického vita konsula. Kdo se tomuto nelíbí, toho věc zůstanou nepovšímnuty a jedná prý se př tom i o politické ohledy. V dopisu se dál vytýká, že vojsko generála Burneye vzbuzuje silnou nelibost, zvláště když Černohorci stále jsou ještě v městě, ačkoli měli Skader d 10. června vykliditi i s okolím do vzdálenost 10 kilometrů. Řečtí rejdaři a obchodnící žádají odškodné Z Athén, 14. června. („N. F. P.“). Řečt rejdaři a obchodníci, kteří zadržením lodí provedeným Tureckem před válkou, a zne- možněním průjezdu Dardanelami, jsou posti
Burney Černohorec Bulharsko Bělehrad Srbsko Vídeň Albánie Atény Turecko Dardanely admirál B
19 article
Co doznali zatčení spiklenci. Z Berlína, 14. června. „Presstelegraph“ oznamuje z Cařihradu: Zatčení spiklenci do- znali, že chtěli poraziti celou vládu. Všichn vůdcové mladoturečtí měli býti zavražděni Skupiny o 6 a 7 mužích dostaly rozkaz usmrtit vůdce lidové strany a v nastalém zmatku měli se vůdcové starotureckéh zvazu zmocniti vlády. Najatí vrahov byli zvědové bývalého sultána Abdula Hamida Nový velký vezír. Z Cařihradu, 13. června. (K. k.) Vlastno- ruční list sultánův ve příčině jmenován Saida Halima velkovezírem pově- řuje ho také sestavením kabinetu. Soudí se že všichni ministři zůstanou na svých místech Turecká vojenská liga a její záměry. Z Paříže, 13. června. Šerif paša, náčel ník turecké vojenské ligy, jenž tou dobou v Paříží mešká, pravil dopisovateli ví- deňských novin „Zeit“: Důstojníci turečtí žá- dají, aby mladoturecký komitét byl rozpuštěn a celá vláda aby odstoupila. Nestane-li se Z úřadního věstníku. Z Vídně, 14. června. (K. k.) „Wiener Zeitung uveřejňuje nařízení celého ministerstva ze dne 3. června 1913 ve příčině nakládání s občanský- mi státními zřízenci, ustanovenými smlou- vou a povolanými na neurčitou dobu konati aktiv- ní službu. — Ministr kultu a vyučování propůjči řídícím učitelům Františku Stracheovi n obecné škole chlapecké v Podmoklech. Adolíu Tietzovi na obecné škole ve Vyšším Brodě Antonínu Zavadilovi na obecné škole chla- pecké v Kutné Hoře titul ředitele.
Hamid Said Halima Šerif Strache Tietz Zavadil Berlín Cařihrad Vlastný Paříž Zeit Vídeň Podmokly vysoký Brod Kutná hoře Wiener Zeitung
20 article
Volby v Terstu.
Terst
21 article
Z Terstu, 13. června. (K. k.) Dnes konaly se volby do zemského sněmu, po příp. do obecní rady ve třetím volebním sboru. Ve třetím ai včetně pátém volebním okresu byli zvoleni vesměs kandidáti italsko-liberální strany. V šestém voleb- ním okrese, kde jsou uprázdněny dva mandáty vstoupili sociální demokraté do nadějné užší volby s italsko-liberálními kandidáty. Volba byla prove- dena v klidu a pořádku Sloučení oposičních stran maďarských. Z Pešti, 13. června. (UIh. tel. kor. kanc.) Jed- notlivé oposiční strany konaly dnes večer konfe- rencc, na nichž předsedové ve velkých obrysech vy- kládali výsledky vyjednávání, vedeného v posled- ní době o fusi. Kluby stran budou zítra odpoledne
Terst Pešť
22 title
Různé zprávy.
23 article Jak vysokou teplotu snese člověk?
Jak vysokou teplotu snese člověk? Nedávno prošla novinami zpráva, že dva angličtí badatelé se dali zavříti do pece, aby zjistili, jak vysokou teplotu snesou. Vydrželi v peci teplo 100° C, aniž utrpělo jejich zdraví. Zpráva tato byla brána v pochybnost, ale tcela bezdůvodně, neboť již 150 let jsou zná- py příklady, že lidé snesli bez závady ještě čtší teplo. Tak r. 1764 oznámil Tillet paříž- ké akademii věd, že dcera jistého pekaře jla 12 minut v peci a lihový teploměr ukazo- l 1283/2° C. Týž badatel oznamoval, že tžky, pracující u pecí, v nichž město L jchefoucault dávalo péci chléb pro vojáky. ly až 10 minut v peci za teploty/ 132° Č. tyto údaje nejsou mylné, dokazuje pokus, rý udělali Banks. Solander, Dundas, lor orth a několik jiných významných mužu 744. šli do pokoje, majícího teplotu 128° istali v něm 8 minut. Teplota jejich těl z lobu stoupla jen nepatrně. Také tato te- a není ještě nejvyšší, již může člověk ně- k minut snésti. Jak zaznamenává Arago, upil r. 1828 v Paříži jistý muž do pec vysoké a teploměr, umístěný u stropu, toval 137° C. Zůstal v tomto prostoru 5 t. Měl na sobě především lehký bavlněný k. přes něj silný oblek z červené vlny. jitý lněným plátnem a přes to opět volný pěný plášť. Na hlavě měl kápi z bílé vlny
Banks Arago Paříž ký akademie věda
24 article
s podšívkou. V lékařském časopisu „La Cl nique“ z r. 1828 č. 32. se píše, že jistý Marti- nez vydržel v peci 14 minut a teploměr uka- zoval 170° C. Jeho tep byl před tím 76, poton 136. Na to vydržel ještě 7 minut v teplote 152°. Byl oděn a zvláště hlavu měl obtočenu vlněnými šátky. Vyšed ven vrhl se do studené vody. Zpráva naznačuje, že učinil pokus ně- kolikráte, ale vždy jen jednou týdně. Byly-l údaje teploměru správny, jest ovšem otázkou Obsáhlé a přesné pokusy s účinky velkého tepla na tělo činili již začátkem minulého sto- letí De la Roche a Berger. Snesli nejsílnější horko v suchých místnostech a jsouce chrá- něni proti přímým účinkům tepelných paprsků lněným obalem. Z počátku snesli 87—90° C 8 minut; při pozdějších pokusech snesli 1099 ale cftili velkou palčivost v obličeji, velice s potili a tep nemohli počítati pro jeho rych- lost. Za 45 minut byli však opět v normálním stavu. Horko vodních par zdálo se jim mnohem méně snesitelným, než horko suché. Také horko vlhké zmenšilo více váhu jejich těla zvýšenými výpary, než horko suché. Horko mokré může býti ž při nižších stupních ne- snesitelno. Ale maršálek Marmont zazname- nává, že viděl Turka koupati se ve vodě horke 78° C a jako očitého svědka uvádí ještě ji- stého lékaře. Tento fakt je jediný svého dru- hu, neboť obvykle je už pobyt v koupeli, hor ké 45° C, nemožný a nebezpečný.
Roche Berger Turek Horka
25 article
= Eiielova věž teploměrem. Přesné měřen kolisání výšky Eifelovy věže pod vlivem měnivé teploty vzduchu, jež bylo před nedávnem podniknu- to, dokázalo, že toto kolisání jeví přesněji změny temperatury, nežli by to učinil nejcitlivější zazna- menávající teploměr. Jak píše časopis německých inženýrů, byly změny polohy jedné plochy věže normální výši 116 m samočinně zaznamenávány drátem z niklové oceli, která je ke změnám vzdu chové teploty skoro necitelna. Při tom bylo za te- plého červnového dne konstatováno zvýšení plo- chy o 10 mm a při tom bylo také zjištěno, že míst- ní déšť byl patrn ze záznamů věže právě takk, jako ze záznamů teploměru. Citlivost Eifelovy věže snadno pochopíme, uvědomíme-li si, že věž ber ohledu na spousty železa, z nichž je udělána (7000 tun), je neobyčejně štíhlá, takže model věže v po- měru 1:1000 byl by vysoký 300 mm a vážil by jen 7 gramů.
Eiielův Eifelův mm
26 article
— Zvěřinec Abdula Hamida. Bývalý dvorní zvěrolékař exsultána Abdula Hamida, Rakušan dr. Alfred Schäfer, vypravoval spolupracovníku „Nev York Heraldu“ zajímavé podrobnosti o někdejším zvěřinci Abdula Hamida. Abdul Hamid prý měl neobyčejně rád zvířata, obklopoval se jimi a jeho zvěřinec, umístěný v sultánském parku v Yildisu. byl pověstnější bohatstvím zvěře, než známý zvě- řinec Hagenbekův. Především tam bývalo v kle- cích deset krásných berberských lvů, osm krá- lovských tvgrů, na 20 hvén, 50 různých opic, mezi ními několik pěkných exemplářů orangutanů, na 600 kusů vysoké zvěře, 60 kusů skotu, 40 vlků. na 300 hadů a 400 kusů jiných zvířat, mezi tím některá velice vzácná. Neméně miloval sultán do- mácí zvířata, psy, kočky a ptáky. V jeho stájích bylo 400 krav a 40 nejlepších chovných býků. Pak měl 3500 koní, 18 zeber a přes 100 velbloudů, kte- rých bylo používáno k posvátné karavaně putujíci každý rok do Mekky. Pověstné byly rovněž sul- tánovy kočky. Bylo jich v Yildisu na 1500, mezi tím 200 angorských kocourů. Každá měla jméno, které jí dal sám sultán. Každá smrt ve zvěřinei musela býti sultánu oznámena. Kdysi pravil sultá zástupci cizí moci: „Dnes jsem mrzut, zašel mů oblíbený velbloud.“ Z ptáků měl nejraději peli- kány a často je krmil rybami. Proslulý byl take jeho chov psů. Cízí mocnář nemohl mu udělat ničím větší radosti, než poslal-li mu pěkného psa Dlouhá léta měl sultán černého hedvábného pinče, kterého dostal darem od královny Viktorie. P sesazení Abdula Hamida krásný jeho zvěřinec za- šel. Jednak byla zvířata rozprodána do všech kon- čin světa, jednak pošla. Hady dal nový sultár otráviti.
Hamid Rakušan doktor Schäfer Mekka Něva York Herald hvén královna Viktoria
27 article
— Konservování dřeva cukrem. Dle theorie angl. učence W. Powella je dřevo, prosycené cu- krovým roztokem, nepoměrně hrubší a stálejší vzdorujíc všem vlivům povětrnosti a dá se ho užíti k výrobě nábytku, na podlahy, jež netrpí pak hou- bou, k různým stavbám atd. Impregnace je prostá syrové dřevo ponoří se do roztoku 250 gr. cukru a 50 g vody a vaří se po několik hodin, načež se vysuší asi na 40° C. Vařením a pozvolným suše- ním zmizí ze dřeva míza, cukerná voda se vypař a cukr spojí se s vlákny dřeva v tvrdou pevnou hmotu. Tímto způsobem impregnované hůlky byly dány do zahrady k růžím a po roce byly shledány zcela zdravé a hnilobou netknuté. — Smutné město. Jeden z nejznámějších ru- ských bojovníků proti tuberkulose, moskevský lé- kař. dr. Lapšin, konstatoval, že na základě sebra- ného materiálu nutno přiznati Moskvě smutnou proslulost, že je evropským velkoměstem, v něm řádí tuberkulosa nejstrašlivěji. Dle zpráv protituberkulosní ligy bylc v r. 1912 přijato do jejich nemocnic 31.579 tuberkulosních. Nejvíce je rozšířena tuberkulosa mezi dělníky a řemesl- níky, tedy mezi těmi, u nichž jsou špatné bytové poměry nejcitelnější a u nichž je zároveň také špatná výživa. Nejhůře jsou na tom ti, kteří jsou nuceni pracovati v dusných mistnostech plných prachu. Velké procento souchotinářů přichází o
W Powell doktor Lapšin Moskva
28 article
velkých čajových firem. Jemný čajový prach plicín zvláště škodí = Rembrandt za 1 milion franků. V dražbě Steengrachtovy galerie v Paříži byl prodán Rem- brandtův obraz „Betsabé“ za 1 mil. franků. Není bez zajímavosti, že týž obraz byl v 17. století pro- dán za 245 zl.; r. 1791 vynesl už 1200 fr. a 1841 už dokonce 7880 fr. Dobrý nápad měl Spolek pro pěstování umění v Offenbachu nad Mohanem. Určil 20 zará- movaných uměleckých obrazů, originálů i repro- dukcí, jako ceny za nejlepší odpovědi na otázku- „Který obraz se mi nejlépe libí v uměleckém zá- vodě Städelově ve Frankfurtě a z jakých důvodů?“ Cenu obdrží jen školní mládež z Offenbachu Podnikem tímto se jednak povzbudí návštěva obra- zárny vůbec, jednak se bude o viděných obrazecl přemýšleti. = Kongres pro reklamu. V Baltimore sešlos v těchto dnech na 5000 zástupců insertních zá- vodů a amerického průmyslu, aby manifestoval heslo, že „inserát a reklama jsou pravou velmocí ve vývoji světa“. Hlavním úkolem kongresu bylo vymýtiti z reklamy vše nepoctivé a za tím účelem ustaviti soud, který by rozhodoval ve všech ameri- ckých sporných záležitostech reklamních. Večer byl uspořádán ohromný reklamní průvod, který byl obeslán závody ze všech amerických států. Fan- tasii reklamních vozů možno si představiti z ně- kterých podrobností. Tak na příklad jistý obchod s tureckými koberci poslal velký vůz, který před- stavoval vnitřek harému. Krásné odalisky ležely tu na divanech, pokrytých skvostnými koberci, atd. Mnoho firem dalo své zboží zdarma rozdávati všude, kudy se průvod ubíral — Skvrnitý tyí v Terstu. Z Terstu, 13. červ- na. (K. k.) V městské nemocnici infekční zemřel dnes 36letý lodní kuchař Lloydového parníku „Vorwäsis“ skvrnitým tyfem. Jest to již sedmá zemřelá oběť epidemie skvrnitého lyfu.
Rembrandt Offenbach Paříž Offenbach nad Mohan Baltimore Fana Terst Steengrachtův galerie Rema