1
masthead
Ročník padesátý třeti.
2
masthead
V Praze, v sobotu 14. června 1913.
Praha
4
article
Na ranní a večerní lioty
předplácí se
V Praze v administracia
na měsle. . . . . . 2 K —
na čtvrt leta . . . .6 K — h
s dvoji donáškou
na měsle, . . . . . 2 K Š4 h
na čtvrt lota . . . . 7 K 62
ve filiálkách
ea měsie .
2K so
Poštou.
un měsle. . . . . . B. K 20
na čtvrt leta . . . . 9 K 60h
s dvoji zásilkou
na měsle,
a dvet ista: . . K e
Pošta
uno
měsla
Praha
5
article
V Praze, 14. června,
Praha
6
article
„Pomstou za Buchlov“ nazývá „Zeit“ ca
ský telegram srbskému a bulharskému králi
Vídeňští diplomaté prý si marně lámali v po-
sledních dnech hlavu starostmi, jaké bude mí
carze své rozhodčí úlohy v srbsko-bulharském
sporu. Ať prý jakkoli dopadne carský soud.
Srbsko se podrobí a Bulharsko také, poněvadž
rozsudek bude asi příznivější Bulharsku. Podle
mínění „Zeitu“ Srbsko bude uspokojeno sli-
bem na Bosnu. Rusko se bude snažit získat
Bulharsko pro druhý „casus foederis“, pro
společný postup Bulharska a Srbska proti Ra-
kousko-Uhersku. Rusko podobně pracuje iv
Bukurešti, kde slibuje Rumunům uherské
Sedmihrady, přidají-li se k balkánskému spol-
ku a tím na stranu Ruska. Rusko od annexe
provádí promyšlenou politiku proti Rakousku
která připomíná postupnou stavbu Bismar-
kovu v letech 1864—1866—1870.
Rumun
Buchlov
Srbsko
Bulharsko
Bosna
Rusko
Ra
kouskoUhersko
Bukurešť
Rakousko
7
article
Tento postup Rusů na Balkáně vzbuzuje
vůbec ve Vídni mnoho starostí. Všechny ví-
deňské listy jsou naplněny „otázkami“, kla
denými Rusku. Myslí to doopravdy s tou „slo-
vanskou věcí“? Je to snad jen stylistický
obrat, účelný v telegramu, poslaném slovan-
ským panovníkům, nebo je to promyšlený poli-
tický projev? „Deutsches Volksblatt“ je tak
horlivý, že staví ruské diplomacii most k ústu-
pu, že osudný slovní obrat neznamená zároveř
politický obrat, frontální změnu v ruské za-
hraniční politice, poněvadž na Něvě prý dobře
vědí, že by podobná změna vzbudila přimě-
řenou odpověď jiných mocí.
„Neue Freie Presse“ nemůže ovšem ru-
ským vystoupením být nadšena. „Slovansk
věc“ pro Rusko je prý jen projevem výbojné
politiky, zahalené mírumilovností. Ukazuje na
b, že Rakousko-Uhersko by nemohlo strpě
obnovení balkánského spolku, jehož 600.000
bodáků bylo by ve službách ruské politiky, jež
se tváří, jakoby měla nad Balkánem profekto-
rát. Jinak prý je velmi zvláštní, že telegram
kterým ruská diplomacie tak výrazně se při-
hlásila ke slovanskému poslání, datován by
právě z Moskvy, kde ruský panslavismus se
zrodil, z té Moskvy, kam putovali Palacký
a Rieger jako první bojovníci za ideu spolku
Francie s Ruskem proti německému národu
vsilujícímu o sjednocení.
Rus
Palacká
Rieger
Balkán
Vídeň
Rusko
Rakousko
Uhersko
Moskva
Francie
Deutsches Volksblatt
Neue Frei Presse
8
article
Spor srhsko-bulharsk
Spor srhsko-bulharsk
a ostatní věci halkánské.
Ohlašuje se nota trojdohody o situaci na Bal
káně.
Z Berlína, 14. června. „Berl. Tageblatt“
oznamuje z Petrohradu: Sazonov sdělil ve
čtvrtek v ministerské radě znění oficiáln
noty, kterou projeví se záhy veřejně názor
trojdohody o situaci na Balkáně.
V Petrohradě důvěřují.
Z Londýna, 14. června. Dle depeší z Pe-
trohradu došlých posuzuje se tam stav věci
velmi nadějně. Vládní kruhy ruské soudi
takto: Srbsko otálelo dosud, protože nevědělo
určitě, jak ruská vláda soudí o oprávněnosti
srbských nároků na odškodnění za odňatý
mu přístup k moři vlastním územím a přísta-
vem. Nyní však, nabyvši jistoty, že Rusko
aspoň částečně jeho přání za oprávněno uzná-
vá, nemá již žádného důvodu, aby rozhodč
soud Ruska odmítalo. Řekové byli vždy pro
rozhodčí soud. Je to zase vidno z odpovědi.
kterou dal včera řecký ministerský předsed
Venizelos balkánskému komitétu, jenž Řecku
Bulharsku a Srbsku doporučil, aby si učinily
vzájemné ústupky, dokládaje, že každý z nich
smírem více získá, než by dociliti mohl vál-
kou i sebe více úspěšnou. Venizelos praví ve
své odpovědi, že zaujímal a zastával vždy
stanovisko, aby spojenci, nedovedou-li sam
se dohodnouti, vznesli rozhodnutí na některou
zpřátelenou velmoc.
Berl
Sazonov
Řek
Venizelos
Bala káně
Berlín
Petrohrad
Balkán
Londýn
Rusko
Řecko
Bulharsko
Srbsko
9
article
* Car nedopustí válce.
Z Petrohradu, 14. června. („Zeit.“) V mi-
nisterstvu zahraničních záležitostí zavládl o
včerejška čilý život. Vyslanci fran-
couzský a italský navštívili včer
Sazonova a také bulharský měl
s ním poradu. Sazonov prohlásil, že carovou
pevnou vůlí je, nižádným způsobem
nedopustiti, aby došlo k válca.
Mimořádná ministerská rada věnována bal-
kánským rozporům. V ruských a v zahra-
ničních kruzích diplomatických nevěří již
v možnost války na Balkáně.
Velmoci navrhují odzbrojení.
Ze Solije, 14. června. (K. k.) Zástupcové
velmocí podají zítra nové vládě, jejíž ustaven
očekává se dnes v noci, notu, ve které
se doporučuje částečné odzbroje-
ní za tim účelem, aby usnadněno
bylořešení sporných otázek.
Také Řecko navrhuje demobilisaci.
Z Londýna, 14. června. „Times“ oznamu-
jí z Athén: Řecký kabinet dodal bulharské
vládě stejnou notu jako srbské. Vyznačuje tam
svůj úmysl mírumilovný a vyzývá Bulhar-
sko, aby dalšího vojska již nesou-
střeďovalo. Na důkaz své mírumilovno-
sti navrhuje, aby balkánské státy ny n
propustily současně část sve
armády.
ece
Sazonov
Bulhar
Petrohrad
Balkán
Solija
Řecko
Londýn
Atény
Times
Zeit
10
article
mínky pro navrženou demobilisa-
ci. Na povolnosti Srbů závisí, dojde-li k doho-
dě a může-li rozhodčí soud zahájiti svoji čín-
nost.
Bulharské stanovisko v otázce smíru.
Ze Soilje, 13. června. (K. k.) Oficiosni
„Mir“ prohlašuje: Rozhodnutí cara ruského
jako smírčího soudce ve sporných případech.
pro které je smlouvou ve spolku srbsko-bul-
harském navrženo, jestjediným důstoj-
ným a čestným prostředkem, aby
byl tak žádoucí mír zajištěn. Ne-
může býti míru, jestliže spolko vá
smlouva se neprovede. Pokud jdeo
odzbrojení, jakje Srbsko žádá, ne-
můžeme s ním nyní souhlasiti, vi-
douce, jak Srbové zachovávají své závazky.
dokud nedostaneme záruku, že naše nedotknu-
telná práva nebudou nijak porušena. Tato zá-
ruka spočívá v tom, aby Šrbové vykli-
dili pásmo, ve příčině kteréh
smlouva zakazuje všeliký spor.
Nechť nám Srbsko tuto záruku dá, pak bude
vzájemná demobilisace neprodleně následo-
vati.
Srba
Šrbová
Mira
Srbsko
spolek srbskýbula
11
article
„Bulgaria“, orgán strany dra. Daneva.
praví: Telegram cara ruského jest jasným a
nepřipouští žádné pochybnosti, že žádost po
úplné obnově stavu srbským vojskem, jak jest
cbsažen ve smlouvě, a zřízení smíšených po-
sádek v místech sporného pásma, j est ne
zbytnou podminkou žádaného od-
zbrojení.
Všecky ostatní listy hájí rovněž rozhodně
toto stanovisko.
Ze Solíje, 14. června. Orgán dra. Danev
„Blgaria“ píše o smírčím úkolu carově: Ca
má velmi dobrý podklad, který mu dali spo-
jenci sami smlouvou. Ruskonechť posta-
ví se jen na stanovísko smlouvy
vše bude v pořádku. Protože Rusko nemůž
dopustiti, aby balkánský svaz byl zničen
ohněm a krví, poněvadž naopak chce jej za-
chovati, musí, stojíc na jeho půdě, svůj nález
učiniti. Učiní ho ve chvíli pro Slovanstvo osud-
nou.
Úsilí o protektorát nad Albanií.
Z Londýna, 14. června. Z Athén oznamu-
jí, že rakouský a italský konsul ve Drači na-
vštívili společně Essada pašu v Tiraně, chtě-
jíce ho přiměti, by se zasadil o to, by Alba-
nie dostala se podprotektorát ra-
kousko-italský. Essad paša odvětil, že
jest v zájmu Albanie jenom, aby dána byla
pod protektorát všech velmocí.
Italská válečná loď k Albanií.
Z Říma, 13. června. Časopisy oznamují ze
Spezzie, že italská válečná loď „Napoli“ se
zapečetěným rozkazem odplula. Ve vojenských
kruzích tvrdí se, že loď tato je vyslána do voe
albanských.
amí.
Ruska
Solíje
Albánie
Londýn
Atény
Drač
Tirana
Řím
Napoli
12
article
ženi, předložili z podnětu vlády nároky své
na náhradu, která činí 125 milionů. Nároky
ty dodají se finanční konferenci v Paříží.
Srbská skupština odročena.
Z Bělehradu, 14. června. (K. k.) Se zřetelem
na nastávajici svátky svatodušní byla skupština
odročena na den 20. t. m. V případu potřeby má
však skupština býti svolána ještě před timt
týdnem.
Svolání národní rady turecké.
Z Paříže, 14. června. Dle soukromých
zpráv z Cařihradu pomýšlí se v nejbližším
okolí sultána svolati národní radu, slo-
ženou ze členů dvora a z aktivních a býva-
lých hodnostářů, která bude se zabývatis
opětným zavedením vnitřního míru a určí zá-
sady pro politické a hospodářské reformy
které se mají zavésti.
Paříž
Bělehrad
Cařihrad
13
article
Zavraždění Mahmuda Šefketa
Zavraždění Mahmuda Šefketa
paše.
Mahmud šelket paša zabít pěti kulemi.
Z Caříhradu, 13. června. (K. k.) Dle po
sledního zjištění byl Mahmud Šefket paša z-
sažen 5 kulemi. Jedna vnikla do levého spán-
ku a pravým spánkem vyšla; druhá zasáhla
rameno a roztříštila ruku, třetí zasáhla šíji, dvě
ostatní lopatku. Ze všech částí města i z ven-
kova docházejí soustrastné projevy.
Zatýkání spíklenců.
Z Cařihradu, 13. června. (K. k.) Potvrzuje
se, že Tahir Eddin, bratr Damada Saliha
paše a zakladatel liberální dohody, byl zatčen
Kior Emin a spolupracovník „Ikdamu“
Osman Nuri byli rovněž zatčení. Jak „Ta-
nin“ sděluje, doufali spiklenci, že svrhnou ka-
binet. Jeden ze zatčených je prý v důvěrných
stycích s tajemníkem prince Sabaha Eddina
Lutíim Begovichem. Vrah Zia zavraždil roku
1907 před vchodem do trestního soudu Alban-
ce Mustafu, jenž usmrtil bratra Ziova. Zia by
tehdy odsouzen k smrti, podařilo se mu však
z vězení v Sinope prchnouti.
Z Cařihradu, 13. června. (K. k.) Dama
Salih paša jest třetím synem bývalého tu-
nisského velkovezíra Saira Eddina paše. Sa-
lih měl za ženu dceru zemřelého prince Ke
mala Eddina, bratra sultánova. Jeho bratr Ta
mir byl také zatčen. Tento byl za Abdula Ha
mida brigádním generálem a guvernérem jeru
salemským. V poslední sněmovně byl poslan
cem za Cařihrad. Tahir přibyl právě z Egypta
do Cařihradu.
Z Cařihradu, 13. června. (K. k.) Tři osoby
které byly v domě v ulici Pyrejské po delším
odporu konečně zdolány a zatčeny, jsou setník
Čerkes Kiazim bey, poručík hasičský
Ali bey a jistý Šefki, jehož identita všal
nemohla býti zjištěna. Žádný z nich není raněn
Několik revolverů a Mauserových pušek bylo
v domě zabaveno.
Šefket
Mahmud
Mahmud Šefket
Tahir Eddin
Damada Saliha
Emin
Ikdam
Osman Nuri
Sabah
Eddin
Lutíi
Begovich
Mustafa
Ziov
Dam
Salihlava
Abdul
Čerkes
Kiazi bey
Al
Mauserův
Cařihrad
Alban
Sinop
Egypt
14
article
V drohném prodeji
ranní číslo o zohě . za
večerrní
za i
Ve fliálkáchínu venkově
ranní čislo
vočerní .
Inseráty
platí se hotově napřed
Předplaceni a insorty přiju
administrace v Marinnské ul.
Tam nacházejí so táa
redaken, tlskárna a expedjee
„Národnich Lista-
Rakopisy se nevracet
List
Marinnský ulice
15
article
tak do určité doby a nedostane-lí se jim takto
zadostučinění po dobrém, půjdou s oddaným
sobě vojskem na Caříhrad. Cařihradská vlád
zná tento stav věcí a ví tedy, že se řetěz ko-
lem ní stále zúžuje. Dle zásady, že se velkým
začiná a malým končí, vyrovnáme se nyní
s ostatními, neuznají-li za dobré zmizeti. Kdy
by Hilmi paša tak neprozřetelně se roz
hodl a do Cařihradu přijel, odpyká to ži-
votem.
Z Londýna, 14. června. „Daily Telegraph“
oznamuje z Cařihradu: V zahraničních kruzích
zdejších věři určitě, že v některý nejbližší den
armádačataldžská přijde do Caři-
hradu. Turečtí politikové prohlásili, že ar-
máda takové přání chová sice, avšak její vůd-
cové vědí docela dobře, že by nejmenším ne-
pokojem v hlavním městě uvedli v nebezpeči
celou říši, kteráž by propadla stejné m
osudu, jako Persie, jelikož jsou chy-
stány různé plány na neprodlené zakro-
čení velmocí, ze kterých některé čekaji
jenom na vhodnou příležitost, aby zakročily.
Hilmi paša
Cařihrad
Londýn
Persie
Daily Telegraph
carhrad
16
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“
Demise rěckého starosty.
Ze Rěky, 14. června. („Frdblt.“) Ve vče-
rejší schůzi rěcké „representace“, ve kter
dostala se na přetřes demise purkmistra dra.
Via, udály se bouřlivé výjevy a pr-
timaďarské demonstrace. Když čten
byl přípis dra. Via, ve kterém uvádí za důvod
své demise vypovězení dra. Bačiče
pravi, že vzdal se hodnosti starostenské, aby
pohraniční policii neštval na město, ozvaly se
s galerie hlasy: „Pročbojí se purkmist
vlády? Budeme i spohraniční poli-
cií hotovi!“ Předseda autonomní strany
Frant. Korossac ostře vystoupil proti
správnímu soudu, vytýkaje mu, že úřadníkůn
rěckým a železničním zřízencům přiznal vo-
lební právo do obce. „Musíme,“ pravil, „vlá-
dě ukázati, že dovedeme uhájiti ital-
ský ráz Rěky oproti všem Mad -
rům a oproti celé zemi, třeba že s
uherská vláda tak namahá, aby maďarskou řeč
rozšířila i do rěckých soudů.“ Schválena byla
Korosscem navržená resoluce, ve kter
protestuje se proti zavedení ma-
ďarštiny u rěckých soudů, vlád
se vyslovuje nedůvěra a žádá se
zrušení vypovídacího rozkazu
dra. Bačiče. Kromě toho žádá resoluce
sesazení policejního ředitele.
Admírál Haus.
Z Vídně, 14. června. (K. k.) Stav velitele vá-
lečného loďstva admirála Hause jest trvale úplně
uspokojivý. Dnešním dnem zastavuje se vydávání
zpráv.
František
Rěky
Mad
Vídeň
Hausa
Admírál Hausa
17
article
Ale nejvíce jest rozčilena „Reichspost“
Rakousko-Uhersko prý nesmí trpět takové
panslavistické agitace. Názor, vyslovený
carském telegramu o povinnostech carových
vůči všeslovanství, protiví se rozhodně zá-
sadě, postavené a zachovávané Rakousko-
Uherskem, zásadě neodvislosti balkánských
států. Jestliže by tam carské mínění proniklo
znamenalo by to, že téměř celý Balkán po-
stavil se do služeb bojovného panslavismu
Úmyslem carského telegramu bylo prohlásie
ruskou převahu na Balkáně. Ale zde se pře-
počítali! Nikdy Rakousko-Uhersko nepřipustí
aby hez jeho souhlasu změněna byla politick
država na Balkáně. „Širší základna“ obnove-
ného spolku balkánského nesmí prý být po-
užita k pěstování protirakouských a spírací, Je
nutna brzká korektura carského „poselství
míru“, aby věta o „slovanské věci“ nedávala
podnětu k nedorozumění. Ani za vrcholně
doby Aksakovských theorií car oficiálně nikdy
nezaujal stanoviska k všeslovanské věci, ale
tentokráte se to děje, tentokráte vrhá car
heslo, které má přitažlivostnejen pro
Balkán. Měla-li by se tato carská prave
ustáliti, mohlo prý by petrohradské vládě jed-
noho dne přijít na mysl krátce carským telegra-
mem upravovat chorvatskou, bosenskou, sio-
vinskou nebo „Kramářovskou“ otázku. Toho
Rakousko-Uhersko trpět nesmí — zakazujes
přísně „Reichspost
RakouskoUhersko
Rakousko
Uhersko
Balkán
18
article
Srbské noty Bulharsku.
Z Bělehradu, 14. června. Srbská vláda
zaslala dosud do Sofije tři noty. První ob-
sahuje návrh na revisi a změnu spojenecké
smlouvy, druhá týká se navržené konference
čtyř ministerských předsedů a třetí obsahuje
návrh na odzbrojení. Na žádnou nedostala do-
sud od bulharské vlády odpověď. Srbsko
chtělo již prohlásiti annexi dobytých území
což by bylo Bulharsko považovalo za opově-
zení války, ale na carovo zakročení upustilo
od tohoto úmyslu a doufá nyní, že spor bud
vyrovnán smírně.
Co odpoví Bulharsko na srbské noty.
Ze Sofije, 13. června. (K. k.) Nový ka-
binetdá zítra odpověďna srbskou
notu. Jak se proslýchá na kompetentním mí-
stě, jest odpověď velmi rozsáhlá, vyvrací četná
tvrzení v exposé ministerského předsedy Pa-
šiče, odmítá revisismlouvy, trvá na
dodržení smlouvy a stanoví pod-
O stavu věcí ve Skadru.
Z Vídně, 14. června. „Reichspost“ ozna-
muje ze Skadru, že trojdohoda vv-
hlédla anglického admirála B-
neye za prozatímního generální-
ho guvernéra Albanie. V dopise ze
Skadru píše list, že prý by se ve Skadru z
něho co nejvřelejí poděkovali; mají prý gene-
rála Burneye dost, protože celou státní službu
zatáhl do okruhu nepotismu anglického vita
konsula. Kdo se tomuto nelíbí, toho věc
zůstanou nepovšímnuty a jedná prý se př
tom i o politické ohledy. V dopisu se dál
vytýká, že vojsko generála Burneye vzbuzuje
silnou nelibost, zvláště když Černohorci stále
jsou ještě v městě, ačkoli měli Skader d
10. června vykliditi i s okolím do vzdálenost
10 kilometrů.
Řečtí rejdaři a obchodnící žádají odškodné
Z Athén, 14. června. („N. F. P.“). Řečt
rejdaři a obchodníci, kteří zadržením lodí
provedeným Tureckem před válkou, a zne-
možněním průjezdu Dardanelami, jsou posti
Burney
Černohorec
Bulharsko
Bělehrad
Srbsko
Vídeň
Albánie
Atény
Turecko
Dardanely
admirál B
19
article
Co doznali zatčení spiklenci.
Z Berlína, 14. června. „Presstelegraph“
oznamuje z Cařihradu: Zatčení spiklenci do-
znali, že chtěli poraziti celou vládu. Všichn
vůdcové mladoturečtí měli býti zavražděni
Skupiny o 6 a 7 mužích dostaly rozkaz usmrtit
vůdce lidové strany a v nastalém zmatku
měli se vůdcové starotureckéh
zvazu zmocniti vlády. Najatí vrahov
byli zvědové bývalého sultána Abdula Hamida
Nový velký vezír.
Z Cařihradu, 13. června. (K. k.) Vlastno-
ruční list sultánův ve příčině jmenován
Saida Halima velkovezírem pově-
řuje ho také sestavením kabinetu. Soudí se
že všichni ministři zůstanou na svých místech
Turecká vojenská liga a její záměry.
Z Paříže, 13. června. Šerif paša, náčel
ník turecké vojenské ligy, jenž tou
dobou v Paříží mešká, pravil dopisovateli ví-
deňských novin „Zeit“: Důstojníci turečtí žá-
dají, aby mladoturecký komitét byl rozpuštěn
a celá vláda aby odstoupila. Nestane-li se
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 14. června. (K. k.) „Wiener Zeitung
uveřejňuje nařízení celého ministerstva ze dne 3.
června 1913 ve příčině nakládání s občanský-
mi státními zřízenci, ustanovenými smlou-
vou a povolanými na neurčitou dobu konati aktiv-
ní službu. — Ministr kultu a vyučování propůjči
řídícím učitelům Františku Stracheovi n
obecné škole chlapecké v Podmoklech. Adolíu
Tietzovi na obecné škole ve Vyšším Brodě
Antonínu Zavadilovi na obecné škole chla-
pecké v Kutné Hoře titul ředitele.
Hamid
Said Halima
Šerif
Strache
Tietz
Zavadil
Berlín
Cařihrad
Vlastný
Paříž
Zeit
Vídeň
Podmokly
vysoký Brod
Kutná hoře
Wiener Zeitung
20
article
Volby v Terstu.
Terst
21
article
Z Terstu, 13. června. (K. k.) Dnes konaly se
volby do zemského sněmu, po příp. do obecní
rady ve třetím volebním sboru. Ve třetím ai
včetně pátém volebním okresu byli zvoleni vesměs
kandidáti italsko-liberální strany. V šestém voleb-
ním okrese, kde jsou uprázdněny dva mandáty
vstoupili sociální demokraté do nadějné užší volby
s italsko-liberálními kandidáty. Volba byla prove-
dena v klidu a pořádku
Sloučení oposičních stran maďarských.
Z Pešti, 13. června. (UIh. tel. kor. kanc.) Jed-
notlivé oposiční strany konaly dnes večer konfe-
rencc, na nichž předsedové ve velkých obrysech vy-
kládali výsledky vyjednávání, vedeného v posled-
ní době o fusi. Kluby stran budou zítra odpoledne
Terst
Pešť
23
article
Jak vysokou teplotu snese člověk?
Jak vysokou teplotu snese člověk?
Nedávno prošla novinami zpráva, že dva
angličtí badatelé se dali zavříti do pece, aby
zjistili, jak vysokou teplotu snesou. Vydrželi
v peci teplo 100° C, aniž utrpělo jejich zdraví.
Zpráva tato byla brána v pochybnost, ale
tcela bezdůvodně, neboť již 150 let jsou zná-
py příklady, že lidé snesli bez závady ještě
čtší teplo. Tak r. 1764 oznámil Tillet paříž-
ké akademii věd, že dcera jistého pekaře
jla 12 minut v peci a lihový teploměr ukazo-
l 1283/2° C. Týž badatel oznamoval, že
tžky, pracující u pecí, v nichž město L
jchefoucault dávalo péci chléb pro vojáky.
ly až 10 minut v peci za teploty/ 132° Č.
tyto údaje nejsou mylné, dokazuje pokus,
rý udělali Banks. Solander, Dundas, lor
orth a několik jiných významných mužu
744. šli do pokoje, majícího teplotu 128°
istali v něm 8 minut. Teplota jejich těl z
lobu stoupla jen nepatrně. Také tato te-
a není ještě nejvyšší, již může člověk ně-
k minut snésti. Jak zaznamenává Arago,
upil r. 1828 v Paříži jistý muž do pec
vysoké a teploměr, umístěný u stropu,
toval 137° C. Zůstal v tomto prostoru 5
t. Měl na sobě především lehký bavlněný
k. přes něj silný oblek z červené vlny.
jitý lněným plátnem a přes to opět volný
pěný plášť. Na hlavě měl kápi z bílé vlny
Banks
Arago
Paříž
ký akademie věda
24
article
s podšívkou. V lékařském časopisu „La Cl
nique“ z r. 1828 č. 32. se píše, že jistý Marti-
nez vydržel v peci 14 minut a teploměr uka-
zoval 170° C. Jeho tep byl před tím 76, poton
136. Na to vydržel ještě 7 minut v teplote
152°. Byl oděn a zvláště hlavu měl obtočenu
vlněnými šátky. Vyšed ven vrhl se do studené
vody. Zpráva naznačuje, že učinil pokus ně-
kolikráte, ale vždy jen jednou týdně. Byly-l
údaje teploměru správny, jest ovšem otázkou
Obsáhlé a přesné pokusy s účinky velkého
tepla na tělo činili již začátkem minulého sto-
letí De la Roche a Berger. Snesli nejsílnější
horko v suchých místnostech a jsouce chrá-
něni proti přímým účinkům tepelných paprsků
lněným obalem. Z počátku snesli 87—90° C
8 minut; při pozdějších pokusech snesli 1099
ale cftili velkou palčivost v obličeji, velice s
potili a tep nemohli počítati pro jeho rych-
lost. Za 45 minut byli však opět v normálním
stavu. Horko vodních par zdálo se jim mnohem
méně snesitelným, než horko suché. Také
horko vlhké zmenšilo více váhu jejich těla
zvýšenými výpary, než horko suché. Horko
mokré může býti ž při nižších stupních ne-
snesitelno. Ale maršálek Marmont zazname-
nává, že viděl Turka koupati se ve vodě horke
78° C a jako očitého svědka uvádí ještě ji-
stého lékaře. Tento fakt je jediný svého dru-
hu, neboť obvykle je už pobyt v koupeli, hor
ké 45° C, nemožný a nebezpečný.
Roche
Berger
Turek
Horka
25
article
= Eiielova věž teploměrem. Přesné měřen
kolisání výšky Eifelovy věže pod vlivem měnivé
teploty vzduchu, jež bylo před nedávnem podniknu-
to, dokázalo, že toto kolisání jeví přesněji změny
temperatury, nežli by to učinil nejcitlivější zazna-
menávající teploměr. Jak píše časopis německých
inženýrů, byly změny polohy jedné plochy věže
normální výši 116 m samočinně zaznamenávány
drátem z niklové oceli, která je ke změnám vzdu
chové teploty skoro necitelna. Při tom bylo za te-
plého červnového dne konstatováno zvýšení plo-
chy o 10 mm a při tom bylo také zjištěno, že míst-
ní déšť byl patrn ze záznamů věže právě takk, jako
ze záznamů teploměru. Citlivost Eifelovy věže
snadno pochopíme, uvědomíme-li si, že věž ber
ohledu na spousty železa, z nichž je udělána (7000
tun), je neobyčejně štíhlá, takže model věže v po-
měru 1:1000 byl by vysoký 300 mm a vážil by jen
7 gramů.
Eiielův
Eifelův
mm
26
article
— Zvěřinec Abdula Hamida. Bývalý dvorní
zvěrolékař exsultána Abdula Hamida, Rakušan dr.
Alfred Schäfer, vypravoval spolupracovníku „Nev
York Heraldu“ zajímavé podrobnosti o někdejším
zvěřinci Abdula Hamida. Abdul Hamid prý měl
neobyčejně rád zvířata, obklopoval se jimi a jeho
zvěřinec, umístěný v sultánském parku v Yildisu.
byl pověstnější bohatstvím zvěře, než známý zvě-
řinec Hagenbekův. Především tam bývalo v kle-
cích deset krásných berberských lvů, osm krá-
lovských tvgrů, na 20 hvén, 50 různých opic, mezi
ními několik pěkných exemplářů orangutanů, na
600 kusů vysoké zvěře, 60 kusů skotu, 40 vlků.
na 300 hadů a 400 kusů jiných zvířat, mezi tím
některá velice vzácná. Neméně miloval sultán do-
mácí zvířata, psy, kočky a ptáky. V jeho stájích
bylo 400 krav a 40 nejlepších chovných býků. Pak
měl 3500 koní, 18 zeber a přes 100 velbloudů, kte-
rých bylo používáno k posvátné karavaně putujíci
každý rok do Mekky. Pověstné byly rovněž sul-
tánovy kočky. Bylo jich v Yildisu na 1500, mezi
tím 200 angorských kocourů. Každá měla jméno,
které jí dal sám sultán. Každá smrt ve zvěřinei
musela býti sultánu oznámena. Kdysi pravil sultá
zástupci cizí moci: „Dnes jsem mrzut, zašel mů
oblíbený velbloud.“ Z ptáků měl nejraději peli-
kány a často je krmil rybami. Proslulý byl take
jeho chov psů. Cízí mocnář nemohl mu udělat
ničím větší radosti, než poslal-li mu pěkného psa
Dlouhá léta měl sultán černého hedvábného pinče,
kterého dostal darem od královny Viktorie. P
sesazení Abdula Hamida krásný jeho zvěřinec za-
šel. Jednak byla zvířata rozprodána do všech kon-
čin světa, jednak pošla. Hady dal nový sultár
otráviti.
Hamid
Rakušan
doktor
Schäfer
Mekka
Něva York Herald
hvén
královna Viktoria
27
article
— Konservování dřeva cukrem. Dle theorie
angl. učence W. Powella je dřevo, prosycené cu-
krovým roztokem, nepoměrně hrubší a stálejší
vzdorujíc všem vlivům povětrnosti a dá se ho užíti
k výrobě nábytku, na podlahy, jež netrpí pak hou-
bou, k různým stavbám atd. Impregnace je prostá
syrové dřevo ponoří se do roztoku 250 gr. cukru
a 50 g vody a vaří se po několik hodin, načež se
vysuší asi na 40° C. Vařením a pozvolným suše-
ním zmizí ze dřeva míza, cukerná voda se vypař
a cukr spojí se s vlákny dřeva v tvrdou pevnou
hmotu. Tímto způsobem impregnované hůlky byly
dány do zahrady k růžím a po roce byly shledány
zcela zdravé a hnilobou netknuté.
— Smutné město. Jeden z nejznámějších ru-
ských bojovníků proti tuberkulose, moskevský lé-
kař. dr. Lapšin, konstatoval, že na základě sebra-
ného materiálu nutno přiznati Moskvě smutnou
proslulost, že je evropským velkoměstem, v něm
řádí tuberkulosa nejstrašlivěji. Dle
zpráv protituberkulosní ligy bylc v r. 1912 přijato
do jejich nemocnic 31.579 tuberkulosních. Nejvíce
je rozšířena tuberkulosa mezi dělníky a řemesl-
níky, tedy mezi těmi, u nichž jsou špatné bytové
poměry nejcitelnější a u nichž je zároveň také
špatná výživa. Nejhůře jsou na tom ti, kteří jsou
nuceni pracovati v dusných mistnostech plných
prachu. Velké procento souchotinářů přichází o
W Powell
doktor
Lapšin
Moskva
28
article
velkých čajových firem. Jemný čajový prach plicín
zvláště škodí
= Rembrandt za 1 milion franků. V dražbě
Steengrachtovy galerie v Paříži byl prodán Rem-
brandtův obraz „Betsabé“ za 1 mil. franků. Není
bez zajímavosti, že týž obraz byl v 17. století pro-
dán za 245 zl.; r. 1791 vynesl už 1200 fr. a 1841
už dokonce 7880 fr.
Dobrý nápad měl Spolek pro pěstování
umění v Offenbachu nad Mohanem. Určil 20 zará-
movaných uměleckých obrazů, originálů i repro-
dukcí, jako ceny za nejlepší odpovědi na otázku-
„Který obraz se mi nejlépe libí v uměleckém zá-
vodě Städelově ve Frankfurtě a z jakých důvodů?“
Cenu obdrží jen školní mládež z Offenbachu
Podnikem tímto se jednak povzbudí návštěva obra-
zárny vůbec, jednak se bude o viděných obrazecl
přemýšleti.
= Kongres pro reklamu. V Baltimore sešlos
v těchto dnech na 5000 zástupců insertních zá-
vodů a amerického průmyslu, aby manifestoval
heslo, že „inserát a reklama jsou pravou velmocí
ve vývoji světa“. Hlavním úkolem kongresu bylo
vymýtiti z reklamy vše nepoctivé a za tím účelem
ustaviti soud, který by rozhodoval ve všech ameri-
ckých sporných záležitostech reklamních. Večer
byl uspořádán ohromný reklamní průvod, který byl
obeslán závody ze všech amerických států. Fan-
tasii reklamních vozů možno si představiti z ně-
kterých podrobností. Tak na příklad jistý obchod
s tureckými koberci poslal velký vůz, který před-
stavoval vnitřek harému. Krásné odalisky ležely
tu na divanech, pokrytých skvostnými koberci, atd.
Mnoho firem dalo své zboží zdarma rozdávati
všude, kudy se průvod ubíral
— Skvrnitý tyí v Terstu. Z Terstu, 13. červ-
na. (K. k.) V městské nemocnici infekční zemřel
dnes 36letý lodní kuchař Lloydového parníku
„Vorwäsis“ skvrnitým tyfem. Jest to již sedmá
zemřelá oběť epidemie skvrnitého lyfu.
Rembrandt
Offenbach
Paříž
Offenbach nad Mohan
Baltimore
Fana
Terst
Steengrachtův galerie
Rema