1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v pátek 13. června 1913.
Praha
4
article
Na ranní avečerní listy
předpláci.
v Praze v administracii
na měsln
na čtvrt lotu
5R —
s tvojt donáškon-
na měsle
2 R Š4 h
na čtvrt leta . . . 7 K azh
sa mástae Hiišálkách.
2 K oo
Poštou.
a másio, . . . 8 K 20
na čtvrt leta . . . . 9 K 60
s dvojí zásilkou
na měsic-
n čtvrt jeta :
Pošta
Praha
R Š 4
6
article
Večerní v
Večerní v
vdání
V drobném prodeji
ranní dislo o sobe
za d
večerni
zal d
Ve fliálkách na venkově:
ranni cislo
večerní
inserhtv
plati se hotově napřed.
Předplacení a inserty přílln
administrace v Marianské ul.
Tam nacbázeji se tež
rodakce, tiskárna a expodle
„Národních Llatů-
Rukopisy se nevraceh
národní Llat
7
article
V Praze, 13. června.
„Trapná povinnost“, které dostál carův
telegram králi Petrovi a králi Ferdinandovi.
vzbudila ovšem nejen na Balkáně náležitou
pozornost. Bulharsko a Srbsko hned prohlási-
ly, že se podrobují carskému rozhodnutí a
Srbsko zároveň navrhlo, aby se mobilisace
obou státech snížila na čtvrtinu. Tím by bal-
kánská válka byla dovršena a zbývalo by jen
diplomatické řízení o podrobnostech.
Těžko dnes již soudit o pocitech, s jakými
přijali důtklivé poslání carské v Sofijí a v Bě-
lehradě. Vojenská strana srbská raději by
snad viděla rozhodnutí na bojišti, ne v diplo-
matických síních petrohradských. Pašič zřej-
mě je mírumilovnější a snažil se všemožně do-
sáhnout smírného vyrovnání. „Odjek“ právě
tyto dni vyslovil podezření, že Pašič jen proto
stále vyhledává nové jednání s Bulharskem.
aby odložil nutnost válečného rozhodnutí
umožnil cizí zakročení.
Jsou-li výtky „Odjeku“ pravdivy, byly by
velmi příznivým vysvědčením o vlastnostech
Pašičových. Politik Pašič ví, že ani vítězná
válka nebyla by Srbům tak požehnanou jako
mír. Nejedná se v jich sporu jen o poměr
k Bulharsku, ale o více.
Odstoupení Gešova vykládají někteří jake
pokus uniknout nemilým závazkům, učiněným
Srbům ústně mimo písemnou smlouvu. Je sta-
rým zlozvykem politiků, že se necítí vázaným
sliby svých předchůdců. V daném případě v
tomto pohodlném postavení byl by se ocitl ná-
stupce Gešova, Danev, jinak znamenitý bulhar-
ský politik, který za nynější války měl skvě-
lou příležitost osvědčit svůj neobyčejný diplo-
matický talent.
Petro
Ferdinand
Pašič
Pašičův
Srba
Danev
Praha
Balkán
Bulharsko
Srbsko
8
article
Pařížský „Temps“ těší se, že ruské zakro-
čení zamezí bratrovražednou válku na Balká-
ně. Pesimisté, vycházející hlavně z Vídně, bu-
dou prý zklamáni. Výpočty těch, kteří chtěl
těžit z oslabení balkánských států, se nesplní
Významná úloha, kterou připsal německý
kancléř balkánským státům za srážky rusko-
německé, nepřípouští pochybnosti, že v Ber-
líně i ve Vídni zaznamenávali každou nadčji
na válku s velkou radostí a že snad nadáli se
postupného navrácení Turecku ztraceného
úvěru.
„Neue Freie Presse“ soudí v podstatě s
stejně jako „Temps“ o důsledcích urovnán
balkánského sporu, ale vyslovuje se ovšem do-
cela jinými obraty. Nelze prý se příliš těšit, že
bouřiivá krise na Balkáně jest již skončena
Snad teprve 'děti našich děti uvidí konec
těchto spletitých sporů. V telegramu carově
nemohl ovšem ujít „N. Fr. P.“ obrat o slo-
vanské věci. Podle zákonů psychologie
hned si ovšem vzpomněla na boj mezi Germán-
stvem a Slovanstvem, který prorokoval
„dlouhý filosof“ na křesle ministra-presidenta
v Německu. „N. Fr. Pr.“ nedovede se rozhod-
nout, má-li si vykládat obrat „slovanská věc
jen jako záležitost balkánských Slovanů,či
jako záležitost všech Slovanů vůbec. „Car Mi-
kuláš překvapil svět přímým uvedením „slo-
vanské věci“ v politickém projevu s tak vyso-
kého místa. Všeobechost pojmů, jako je „slo-
vanská věc“, vábila dosud jen obrazivost spi-
sovatelů a skupin, které za své národní vý-
střednosti nejsou zodpovědny; ale v řeči, kte-
ré používají knížata a diplomaté v mezinárod-
ních stycích, „slovanská věc“ dosud byla
právě tak cizí, jako „polská věc“ nebo „ukra-
jinská věc“ a podobné věci, které jsou citelné
ve státech s národně smíšeným obyvatel-
stvem“ — dodává „N. F. P.“ jízlivě.
Temps
Germán
Slovan
Vídeň
Turecko
Balkán
Německo
Francie
Neue Frei Presse
9
article
„Zeit“ shrnuje svůj úsudek v těchto vě-
tách: „Hlavní věcí je, že car následkem smlou-
vy jako smírčí soudce může vystupovat s ne-
omezenou autoritou a že následkem tohoto
rozhodčího úkolu ruský protektorát na Bal-
káně týčí se jako hrozivá hradba na našich již-
ních hranicích. Balkánský spolek byl úspě-
chem ruské politiky, když spojené státy před
válkou ještě byly malé a slabé; nyní, když zvi-
tězily a zmohutněly, pod ruským vedením
obnovený balkánský spolek jest desateroná-
sobným úspěchem.
K srdci mnohých, příliš mnohých rakou-
ských občanů mluví závěr úvodníku „Neues
Wiener Journalu“: „Když Srbsko a Bulharsko
se poddávají rozhodnutí carskému a mír takto
zdá se zabezpečeným, proč má dále trvat naše
nákladná pohraniční stráž, proč naši záložníci
z jižních hranic nesmějí se dosud vrátit ke
svým ženám a dětem, ke svým krbům a ke
svému povolání?“ — Ano, proč?
Wiener
Bala
spojený stát
Srbsko
Bulharsko
10
title
Spor srbsko-bulharský.
11
article
Odpověď bulharského krále carovi.
Odpověď bulharského krále carovi.
Ze Sofije, 13. června. Král Ferdinand
bulharský odpověděl na carův telegram
prohlášením, že jest nejvroucnější tužbou
Bulharska, urovnati spor se sousedema
spojencem pokojně. Bulharsko jest ochotno
demobilisovati hned, vyklidí-li neprodleně
Srbsko Prilep, Bitolji, Ochrid a Köprüli
a dovolí-li, aby tam dosazeny byly úřady
bulharské.
Krise bude definitivně mírem odklízena.
Rozšíření balkánského spolku.
Ze Sofije, 13. června. Všeobecné jesttu
mínění, že v krisi nastane rozhodný obrat
k míru. Orgán dra. Daneva „Blgaria“ kon-
statuje, že ve stycích k Srbsku nastal přízni-
vý obrat a projevuje naději, že kríse bude de-
finítivně smírem uklízena. Za tlaku veškeré-
ho slovanského světa a za vlívu Evropy bude
mír zachován. Mocné slovo carovo nemohlo
v Bulharsku zůstati bez účínku. Tímto slovem
spravedlivá věc podepřena. Ministr financí
Todorov prohlásil, že Srbský dostojí smlou-
vě a že válka jest zažehnána. Jdeme vstříc
růžové budoucnosti — pravil ministr — která
nám přinese hojně práce mírové. Balkánské
státy budou žíti dále ve svornosti, neboť v
Bělehradě a v Athénách jest překonána šťast-
ně doba rozladu.
V diplomatických kruzích se proslýchá
že Rusko před odesláním carovy depeše zji-
stilo v Sofiji podmínky, že Bulharsko příjme
Ruskem navržený základ pro znovuzřízení
rozšíření balkánského svazu.
Velmoci doporučují vůbec demobilisaci.
Z Londýna, 13. června. (K. k.) Jak se do-
vídá Reuterova kancelář, oznámily mocnosti
Turecku, jakož i spojeným státům balkán-
ským, že je doporučení hodna částečná demo-
bilisace, aby bylo usnadněno pokojné řešen
nevyřízených sporných otázek.
Ferdinand bulharský
Prilep
Bitolja
Ochrid
Köprüt
Todorov
Bulharsko
Srbsko
Evropa
Bělehrad
Atény
Rusko
Londýn
Turecko
Reuterův
12
article
Ruský tisk o carově telegramu.
Z Petrohradu, 13. června. („N. Fr. Pr. “9
Ruský tisk vítá radostně carův telegram
označuje jej jako výstrahu ve formě
nanejvýše důrazné. Pověst, že odpadne
nyní Sazonovo vyjádření, je bezdůvodna. Mi-
nistr promluví počátkem příštíh
týdne, nejspíše v úterý.
Ruská kontrola nad odzbrojením.
Z Petrohradu, 13. června. Ruský ministn
zahraničních záležitostí trvá na tom, aby
Srbsko a Bulharsko prokázaly listínami, že
skutečně odzbrojily, tak aby Rusko mohlo
vykonanou demobilisaci kontrolovati.
Ministerská krise v Bulharsku.
Ze Sofije, 13. června. („Reichspost“'.) Kabinet
tak zvané „vlastenecké koncentrace“, který mě
soustřediti všechny vlivné politické skupiny —
jedná se tu o zásadní otázky zahraniční politiky
příští směr postupu Bulharska — se neuskutečníl
poněvadž demokraté za vedení Radoslavova mínili.
že nemohou dostati od Daneva dostatečné záru-
ky pro svou radikální politiku národní. Rekon-
strukce kabinetu za vedent Daneva bude však
dnes nepochybně provedena, třeba že v ní nebu-
dou pojaty všechny strany.
Stanovisko Srbska a Bulharska.
Ze Sofíje, 12. června. (K. k.) Srbský vy-
slanec Spalajkovič, dnes v poledne sem při-
byvší, nepřinesl, jak se na kompetentním mí-
stě proslýchá, pokyny, žádati neprodlenou od-
pověď na srbskou notu ve příčině revise
smlouvy. Srbové chtějí spíše vyčka-
ti, bude-li telegram ruského car
s to, aby dal podnět k pokojné do
hodě. Na bulharské straně trvají stále ještě
na stanovisku, že nesporná územi by
musila býti napřed Srby vykli-
zena, a ve sporném pásmu zřízeno kondo-
minium, nežli by se mohlo jednati o smírči
soud.
Sazonův
Radoslavův
Srba
Petrohrad
Francie
Srbsko
Bulharsko
Rusko
Sofíje
13
article
Dozvuky z krise.
Z Athén. 13. června. Bulhaři zabaviliv
přístavu kavalském 6 řeckých plachetních lodí.
které tam zakotvily. Bulhaři se chtěli těmito
loďmi dostati na ostrov Thasos, aby zapudili
odtud řeckou posádku. Když se o tom dověděl
řecký admirál, poslal několik torpedových
člunů na Thasos, načež Bulhaří upustili o
svého úmyslu a vrátili se do Kavaly.
Konference velevyslanců v Londýně.
Z Londýna, 12. června. (K. k.) „Reuterova
kancelář“ sděluje: Ve příčině konference vele-
vyslanců soudí se obecně, že konference bude
se mocí definitivně usnéstí o projednávaných
bodech teprve, až bude jasnější situace, poku
jde o poměry mezi spojencí a o stanovisko
Řecka. Velevyslanci soudí, že není příčíny
usilovati, aby v tomto okamžiku se dospělo
k usnesení, která — protože se okolnost
změnily — by nemohla míti žádoucího úspě-
chu. Pokud jde o Epirus, Albanii a ostrovy
Egejské, nepřivodily poslední konference, na
kterých se jednalo více o výměnu názorů
nežli o úsilí zjednati rozřešení, žádné změny
situace. Ale neobjevila se žádná fundamen-
tální různost názorů, naopak některé skuteč-
nosti nasvědčují, že se dospěje k dohodě.
Bulhar
Reuterův
Atény
Thasos
Londýn
Řecko
Epirus
Albánie
14
article
Srbské dementi.
Srbské dementi.
Z Bělehradu, 12. června. (K. k.) Z úřadního
srbského pramene se sděluje: Zpráva, uveřejnění
částí zahraničního tisku o domnělém útoku na srb-
ského korunního prince, je holou smýšlenkou.
Bělehrad
15
article
Albanská agitace.
Albanská agitace.
Ze Solije, 12. června. (K. k.) Zástupci alban-
ských kolonií v Bulharsku zaslali velevyslanecké
konferenci a státnímu I emnskoví siru Eduardu
Greyovi telegram, kterým žádají za přivtělení Ko-
rice, duchovni metropole Tosků, do albanského
státu.
Bulharsko a moslemské školy.
Ze Solije, 12. června. (K. k.) Ministr vyuče-
vání poukázal pro různé moslemské školy, jež byly
založeny v poslední době ve starém Bulharsku
částku 26.400 franků.
Grey
Toska
Solija
Bulharsko
ko
16
title
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“
17
article
Nová důležítá akce na prospěch státního
Nová důležítá akce na prospěch státního
úřadnictva.
Z Vídně, 13. června. (Zvláštní telefo-
nická zpráva „Nár. Listů“. — V 1 hod
45 min. odpol.) Právě skončena byla dů-
věrná konference zástupců všech stran se
zástupci vlády, jejímž účelem jest zahájití
akci, aby státním úřadníkům dostalo se ve
smyslu služební pragmatiky výhod, jež by
se jim byly mohly poskytnouti teprve až
uzákoněním malého finančního plánu
Akce ta spočívá výhradně na základě zá-
kona, kterým zvyšuje se daň z osobního
příjmu, tudíž na předloze, proti které Rusí-
ni neohlásili obstrukci, jelikož chtějí zma-
řiti jen zákon o zemských údělech. Forma.
ve kterou by se akce vtělila, není ještě
hotova.
Vídeň
Rus
18
article
Vládě bylo zůstaveno, chce-li poskyt-
nouti aktivítní přídavky nebo umožniti čá-
stečné, ale neprodlené aktivování někte-
rých částí předlohy stran zvýšení daně
z osobního příjmu. Z té by se vyjaly před-
pisy: 1. kterými uděluje se všeobecná
amnestie tak, aby poplatníci mohli činiti
poctivé fasse. Z této části předlohy čeká se
důchod 10 mil. K ročně: 2. budiž ihned akti-
vována vyšší daň z osobních příjmů, které
přesahují 10.000 K ročně, a to počínaje 1.
červencem t. r., což by vyneslo v době od
1. července do 30. prosince t. r. 6 mil. K,
dohromady tedy 16 mil. K. Podněty a ná-
vrhy ty byly již oznámeny vládě, která
ochotu neodepřela, naopak prohlásila, že
věc se doporučuje se stanoviska finanční
správy. Někteří členové ministerstva vy-
slovili se velmi příznivě a ochotně k tomu-
to projektu, o kterém jednání trvá dále. .
Z Vídně, 13. června. Akce k zatímnímu
zlepšení platů státních úřadníků z finančního
plánu vyšla z podnětu posl. dra. Lichta
posl. dra. Lechera. Narazila však na odpor-
Namitá se, že nemůže býti dopuštěno, aby se
z celého souboru finančního plánu vytrhly jed-
notlvosti. Zdar celého podniku posuzuje se
velmi skepticky.
O zvýšení platu vysokoškolských profesorů
— Zvýšení kolejného a školného na vysokých
školách.
Lecher
Vídeň
19
article
Z Vídně, 13. června. (Zvl. telef. zpráv
„Nár. L.“) Odbor vyučovacího výboru, který
byl dosazen k vyřízení návrhu posl. dra. To-
bolky na úpravu platů vysokoškolských pro-
fesorů, konal dnes schůzi za předsednictví dv.
r. Bachmanna a za přítomnosti ministra
vyučování ryt. Hussarka. Všichni členové
zúčastnili se debaty a podali ministrovi vy-
světlení o tendenci návrhu posl. dra. To-
bolky, který byl v minulé schůzi odboru
jednomyslně přijat. Ministr dnes pro-
hlásil, že jeho účast ve schůzi nemá jiného
účelu, než aby se informoval o podrobnostech
celé akce, že však, dokud trvá jeho jednání
s ministerstvem financí, nemůže činiti jménem
celého resortu žádného vyjádření vládu zava-
zujícího. Pokud týká se pak podrobnosti ná-
vrhu posl. dra. Tobolky, může neprodle-
ně prohlásiti, že některá ustanovení jeho
vláda nemůže přijati, jiná však že chee
všemožně podporovati. Dle toho.
jakým způsobem akce byla dosud vedena, po-
znávám — pokračoval ministr — že posla-
necká sněmovna si přeje, aby platy vo-
sokoškolských profesorů byly
zlepšeny. Soudím však, že jest třeba pro
věc zvláštního zákona, jelikož postavení vy-
sokoškolských profesorů jest res sui ge-
neris. Ministr ryt. Hussarek slíbil, že do
čtvrtka dá jménem vyučgyací správy závaz-
nou odpověd.
Bachmann
Vídeň
20
article
Při této příležitosti zmínil se ministr, ovšem
nespojuje záležitost, o kterou jde, nikterak
s úpravou příjmů profesorů vysokoškolských.
o kolejném a školném na vysokých školách.
pravě, že dle jeho mínění jest nezbytno, aby
kolejné a školné na vysokých školách v Ra-
kousku bylo zvýšeno a to v době nejbližší.
Ministr víděl by nejraději, kdyby suma, kte-
rá bude takovýmto zvýšením docílena, vyna-
ložena byla výhradně na správní účely vy-
Zavraždění profesora Butkowského a stu-
dentské projevy ve Lvově.
Ze Lvova, 13. června. Včera večer konala se
schůze polských posluchačů utra-
kvistického paedagogia, do které se jich
dostavilo na 300. Rokovalo se o zavraž děn
prol. Butkowského. Přijaty byly dvě re-
soluce, kterými se prohlašuje, že polští stu-
denti nestrpí žádných dalšich provo-
kací a dovedou hájiti svých profe so-
rů. Polským studentům není možno zeděti s Ru-
síny v tčchže lavíctch. R usínští p o sl u c h a
učovací.
Butkowský
Lvov
21
article
se vyzývají, by nepokrytě řekli, jak
se staví ke zločinu spáchanému na
polském profesoru, a dokládá se, že jejich
mlčení by bylo považováno za solídaritu s vrahem,
ve kterémžto případě by Poláci své rusínské ko-
legy boykotovali.
Ve chvíli té objevil se vládní kom -
sař a rozpustil schůzi, poněvadž se ji
zúčastnili také žáci středních škol. Účastníciu-
spořádali potom demonstrační prův od.
který trval krátce, poněvadž spustil se liják. Ru-
sínští studenti projevili přání, zúčastniti se dnešní-
ho pohřbu prof. Butkowského, jehož mrtvola pře-
vezena bude na nádraží a odtud odvezena do Kra-
kova, by takovým způsobem projevili smutek svůj
a veřejně osvědčili, že nejsou niktera k
postupem studenta-vraha solidárni-
mi. Policie učinila pro dnešní pohřeb
rozsáhlá opatření. Na rakev profesora
Butkowského položeny četné a skvostné věnce. Na
paedagogiu bude se již v úterý opětně vyučovatí,
ačkoliv Poláci žádali, aby počalo se na něm vy-
učovati teprve, až bude vyšetřování skončeno.
Polák
profesor
Butkowský
profesor Butkowský
22
article
Mezinárodní konference pro hlasovací právo
Mezinárodní konference pro hlasovací právo
žen.
Z Vídně, 12. června. (K. k.) Mezin ár o d nj
konference pro hlasovací právo že
byla včera večer ukončena veřejnou schůzí v sále
hudebního spolku, které se zúčastnilo asi 2000 žen.
Čestnou předsedkyní byla zvolena paní Furuhjel-
mová (z Finska), předsedkyní Mimi šl. Fürthova.
Mluvily zástupkyně z Anglie, Finska, Německa,
Skandinavie, Holandska atd. Ve všech řečech byla
projevena jednomyslnost ve snahách pro dosažen
hlasovacího práva žen
Admírál Haus.
Z Vídně, 13. června. (K. k.) Stav velitele ná-
mořnictva admirála Hause jest trvale úplně uspo-
kojivý.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 13. června. (K. k.) „Wiener Zeitung
oznamuje: Jeho Veličenstvo císař jmenoval mimo-
řádného profesora utilitního stavitelství a želez-
ničního pozemního stavitelství na německ
vysoké škole technické v Praze dra.
techn. Bedřicha Klcka řádným profesorem těchto
odborů na jmenované vysoké škole. — Ministr
kultu a vyučování jmenoval hlavního učitele
na soukromém ústavu ke vzdělání učitelů v Čes.
Budějovicích Antonína Koláře zatím-
ním hlavním učitelem na ústavu ke
vzdělání učitelů v Hradci Králove.
Z uherského říšského sněmu.
Z Pešti, 13. června. (K. k.) (Posl. sněm.) Po-
slanedká sněmovna zvolila dosavadního místopřed-
sedu Pavla šl. Beötthyho všemi odevz da-
nými 179 hlasy předsedou.
Furuhjet
šl
Klck
Kolář
Posl
Pavel šl
Vídeň
Mezina
Finsko
Anglie
Německo
Skandinavie
Holandsko
Hausa
Čes . Budějovice
Hradec Králov
Pešť
NJ konference
Admírál Hausa
Wiener Zeitung
vysoký škola technický v Praga
23
article
Otázka tříleté vojenské služby ve Francií.
Z Paříže, 12. června. (K. k.) [Poslanecká sně-
movna.] Posl. Pedoya skončil svou řeč proti
tříleté služební době a pravil, že neodepře ni-
čeho, čeho bude třeba na obranu Francie, povoli
však pouze nutné. Tříletá služební doba byla by
hospodářskou zkázou Francie. Bouřlivá pochvala na
krajní levici a u veliké části levice.
Zpravodaj Paté ospravedlňuje tříletou slu-
žební dobu, jejímž důsledkem budou efektivní sta-
vy, odpovídající všem eventualitám, i kdyby Ně-
mecko v míru zvýšilo svoje efektivní stavy. Nová
katastrofa měla by v zápětí pád režimu, jenž by
nehájil národních zájmů. (Hlučná pochvala ve stře-
du, u části levice a na různých lavicích.)
Posl. Joly praví, že Francie není v Evropě
isolována a že musí od Ruska žádati, aby také
převzalo část důsledků sesílení vojska v Německu.
Sněmovna se usnesla příštího týdne konati větší
počet schůzí ku projednávání zákona o tříletě
době služební, načež byla schůze skončena.
Z Bourgesu, 12. června. (K. k.) Zdejší vojen-
ský soud odsoudil vojína, který v Maconě se z-
častnil projevů proti tříleté době služební a ztýral
občana, vyslovivšího se pro tento zákon, na rok
do vězení.
Boje v Maroku.
Z Paříže, 12. června. (K. k.) Dle zpráv listů
z Madridu byla dělová lodice u Alhucemy ztro-
skotavší. „Generál Concha“, napadena velkým
počtem obyvatelů Riffu. Kapitán lodi a 7 námoř-
níků bylo usmrceno, dva důstojníci a dvacet mužá
zraněno. Dělový člun „Laurea“ převzal zraněné.
Za bitvy, která se strhla asi 10 km od Tetuanu,
Posl
Pedoya
Patý
Conch
Francie
Paříž
Evropa
Rusko
Německo
Bourges
Maroko
Madrid
km
24
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Proč se zdařila Pearova výprava k severni
točně. Za svého pobytu v Paříži vysvětlil polárn
badatel Peary spolupracovníku „Eclairu“, proč se
jeho poslední výprava k severní točně zdařila a
musila zdařiti. Na otázku novinářovu, připisuje-l
zdar podniku štěstí, nebo náhodě, odpověděl Peary
živě: „Při tom není náhod, nýbrž jsou jenom při-
znivé okolnosti, které nutno předvídati. Polární
výpravy mají výsledek zaručený již před nastou-
pením cesty. Je nutno býti připraven. Já byl při-
praven dobře.“ — „Co bylo hlavním činitelem va-
šeho zdaru?“ ptal se dále novinář s neúnavností
svého povolání. Na tuto otázku odpověděl kdysi
Amundsen, který vzal s sebou jen bílé Hčastníky
výpravy: „Moji zázrační gronští psi, kteří se mnou
táhli od jednoho pólu země ke druhému.“ Peary
však řekl: „Moji spolucestující Eskymáci, lidéi
psi a můj plán, vypracovaný na základě zkušeno-
stí z mých předcházejících výprav. Konečně jsem
se naučil hře, když jsem byl před tím několik
partií prohrál. Pátral jsem po příčinách našich ne-
dspěchů. Měl jsem znalosti o točně a potřebné
nadšení. Ze svých dřívějších cest získal jsem zna-
menitá naučení. Především, že je nejlépe vzít
s sebou hlavně Eskymáky, kteři jsou zvyklí na pod-
nebí, bělochů pak co nejméně; dále, že nutno při-
držovati se saní, tažených psy, které jsou sice pri-
mitivním, ale pro ony kraje jedině rozumným do-
pravním prostředkem; konečně, že je dobře, vy-
hnouti se velkému nákladu potravin a opatřovati
si maso co možná hodně na severu ze zvířat ce-
stou potkávaných. Byl jsem tedy pro pól traino-
ván a methodicky jsem sledoval své plány, jet
dovedly mne také k cíli.“
Pearův
Peary
Eclair
Amundsen
Eskymák
Paříž
25
article
= Stoleté jubíleum neodvislosti Holandska
Za příčinou letošního jubilea, k němuž se Holand-
sko, jak povědomo, připravuje, budou v různých
městech této země uspořádány velké výstavya
zajímavé historické průvody, jakož i různé jiné
slavnosti, které zajisté přivábí do této krásnéa
svérázné země velké množství cizinců. Mezi těmito
podniky zaujme zvlášť vynikající místo národn
a mezinárodní výstava sportu a turi-
stiky. Bude uspořádána v době od 5. červenee
do 5. září v sídelním městě Gravenhagu, hojně
bohatém na přírodní krásy a také jinak vysoce
pozoruhodném. Bude tam možno spatřiti v každém
oboru sportu a turistiky významné a nejnovějš
věci. V oné době bude se konati otevření velko-
levého paláce míru v sídelním městě Holandska
Návštěva této země slibuje tedy hojnost zábavy
v nejlepším smyslu. Očekává se ovšem obrovská
návštěva cizinců v Holandsku.
Holandsko
Gravenhago
Holand
26
article
— Strauss otec o Straussu synoví. Historkaje
sice stará několik let, ale skoro neznáma. Jal
„Siánale“ vypravují, mluvil po provedení opery
„Ohně zmar“ Richard Strauss s kapelníkem o svo
„Salome“, která měla býti poprvé provedena. Řekl
to že je něco zcela jiného, to že lidé teprve něee
uslyší. Při tom si vzpomněl, jak jeho otec, výborný
mnichovský hudebník (ovládal virtuosně lesní roh)
šel s ním jen k první stanici jeho vlastního vývoje
k jeho práci „Z Italie“. O jeho pozdějších, odváž-
nějších symfonických dílech však že pravil jeh
otec kdysi: „Člověk má při tom pocit, jakoby mě
spodky plné chroustů“
Rada 110leté stařeny. V londýnském před-
městí Wood Green oslavila v těchto dnech pí
Rebekka Charková své 110. narozeniny při dobrém
zdraví. Gratulanti zastihli jubilantku u bohatého
svátečního oběda a měli potěšení, obdivovati se
její stále závíděníhodné chuti k jídlu. Stařena, po-
střehnuvši v očích návštěvníků tichý obdiv, pra-
vila: „Jezte a pijte, nač máte chuť a zůstaneke
dlouho zdrávil
— Berlínská policie proti moderním tancům.
Právě tak jako policie mnichovská, i policie ber-
linská obrala si nyní za úkol, chrániti společnost
před mravní zkázou, která jí hrozí moderními
tanci, jež slavily vítězný vjezd do amerických i p
řížských salonů a kterým se nyní v Paříží oddává
kde kdo, od 15 do 60 let. Policejní ředitel berlín-
ský vydal přísný nákaz, aby nikde nebyly trpěny
tyto tance.
Strauss
Salome
Jal
Siánale
Paříž
měst Wood Green
27
article
= Deset mílionů cestujících dopravil už se-
veroněmecký „Llovd“ v Brémách do Ameriky od
r 1858. V těchto dnech vezl se na parníku „George
Washington“ 10mil. pasažér, jakýs Ferenez Vaszily
ze zemplinské stolice v Uhrách. Byl mile překva-
pen, když mu na lodi řekli, že nejen nemusí platiti
cestovné, ale že místo v podpalubí pojede ve
III. třídě. Také byl přijat se zvláštními poctamia
kapitán ho požádal, aby se s ním dal fotografovatí.
= Špícberky. V dřívějších dobách byly ostro-
vy tyto cílem lovců medvědů a velryb a později.
když rozšířila se pověst o jejich neobyčejné kráse,
staly se též v době letní cílem turistů. Poslední
léta však přinesla do tohoto idylického zátiší prů-
myslový ruch. Bohatá ložiska kamenného uhlí na
ostrovech těchto se nalézající, vzbudila pozornost
několika kapitalistů a r. 1890 první loď s nákla-
dem uhlí ubírala se do Tremsč. Souostroví cele
měří 68.000 čtver, km a má velmi příznivé ponebí.
poněvadž západní břehy ostrovů těch omývány
jsou teplými vodami Golfového proudu. Proto letní
průměrná teplota na severním pobřeží rovná se
+5° C. Působením teplých proudů led ve fjordech
na západním pobřeží taje již v květnu a fjordy
bývají pak přístupny až do podzimku. Mnohdy
ještě ani v říjnu a listopadu voda nezamrzá. V
jiných severních krajinách musí se nejméně o 10
šířkových jíti k jihu, aby se přišlo na totéž po-
nebí, jaké panuje na Špicberkách. Přes to však
poměry tepelné na východě ostrovů jsou mnohem
nepříznivější a uvnitř ostrovů, jakož i na malých
ostrovech na východě jest vrstva ledu vysoká
nejméně 100 m a pouze temena hor se z ní zve-
dají. Moře na východních březích jest jen ve
velmi příznivých letech volno pro plavbu lodí
většinou nelze proniknouti k zemi krále Karla.
Washington
Ferenez
Karel
Brémy
Amerika
Uhry
Špicberky
28
article
Hranice ledu sáhají až k ostrovu Edge směrem k
jihu. Vítr a bouře zahánějí ledové kry až k ostro-
vu Medvědímu, kde dostávají se do teplých prou-
dů. Nemůže-li teplá voda led rozehřáti, tu bývá
přiváděn na sever a uzavírá pak cestu do jižních
fjordů Špicberských. Tento přirozený způsob u-
možňuje, že možno dostati se na Špicberky již v
červnu a možno se na nich zdržeti až do září. Se-
verovýchodní země, pokrytá skorem celá ledem až
do výše 600 metrů, bývá málokdy navštěvována.
již i proto, že velmi těžko je přístupna. Pro turisty
jsou Špicberky vděčnou partií. Již pohled n
Špicberky, když loď přibližuje se k pobřeží, jest
úchvatný. Panorama podobno jest alpské krajině
aneb připomíná Lofoty, má však mnohem více
kontrastu. Vrchy nejsou příliš vysoké, za to jsou
neobyčejně zašpičatěny a špička Hornsundu zvedá
se do výše 1400 m. Z pozdálí viděny, mají vrchy
šedomodrou barvu, přerušovanou někde oslňujíei
bělí ledovců. Zblízka možno spatřiti skalnatá úbočí
hor, pokrytá valy kamení, mnohdy až do výše 400
až 500 metrů vysoko, které jen na Plačím pohoří
pokryty jsou zeleným mechem. Geologie těchto
krajin poučuje, že zde v dřívějších časech panovato
velmi teplé počasí s bohatou květenou. Z dobře
zachovalých zkamenělin vidno, že prostíraly se ne
pobřeží lesy a cypříšové háje, kdežto na sušší půdě
zelenaly se duby, buky, lipy, ořechy, kteréžto
stromoví vyskytuje se nyní pouze v krajinách, kde
průměrná roční teplota obnáší nejméně + 3° až
Edge
Špicberky
Lofoty
29
article
9° C. Zásoby kamenného uhlí přívabtly horníkya
roku 1891 byla Drontheimským syndikátem otevře-
na v zátoce Adventní uhelná šachta, r. 1908 pak
byla tam zřízena lanová dráha, což umožnito, že
roku 1909 bylo vytěženo 4000 tun uhlí. V rece
1909/1910 přezimovalo na špicberkách 100 dělníků.
kteří průměrně denně vydělali 6 korun. Od roku
1903 zaveden byl znovu lov velryb a až do roku
1908 úlovek činil 656 velryb. Nerozluštěna zůstává
ještě politická otázka Špicberků a upravení teri-
toriálních zájmů. Vyjednává se nyní, aby utvořena
byla zde mezinárodní správa pod dovorem Nor-
ska. Ale shoda dosud nebyla docílena. Zatím do-
lování uhlí a návštěva turistů zmáhají se netušenou
měrou a okolnosti tyto nalehají na brzké rozřešení
politické otázky.
= Německá konduita. V konduitních listách
německých důstojníků je mimo jiné rubrika, kam
se píše jen písmena „S". Touto písmenou začíná
řada slov: saufen (piti), sehr (velice), stark (sil-
ně). Schnaps (kořalka) a schlecht (špatný). Když ve
zmíněné rubrice stojí jedno S, znamená to, že
Špicberky
30
article
důstojník pije, třeba neškodně pro službu. DvěS
značí, že píje velmi silně; SSS dokazují, že pije
stále přes míru; má-li některý ve své konduitní
listě ŠSSS, může čekati, že bude brzy ze služby
propuštěn, neboť svým pijáctvím špatně se zapsal
na hořejších místech a SSSSS znamená nenapra-
vitelného alkoholika, který stojí už mimo společ-
nost důstojníků a kterému nemožno svěřiti voj-
sko, aby nedával špatného příkladu
= Charlotown bude vydán. Z Milana,
11. června. Nejvyšší soudní dvůr ve Washingtoně
schválil italskou žádost za vydání Charlotowna,
syna známého vysokého soudního úřadníka ame-
rického, který v červnu 1910 na komském jezeře
zavraždil svou ženu, bývalou pěvkyni Mari Sco-
tovou a vložil ji do kufru, který hodil do jezera,
= Pařížský policejní prelekt proti kinemato-
grafům. Všichni pařížští majitelé kinematografů
obdrželi na rozkaz policejního prefekta Henniona
oznámení, kterým zakazuje se předvádění zlo-
činů, teprve nedávno vykonaných. Právě tak je
zapovězeno předvádění odporných scén, jako boj
proti krysám v Aniche atd. Rovněž jsou zaká-
zány filmy s popravami. Kdo by zákazu neupo-
slechl, bude potrestán a bude mu odňata koncese.
Milan
oznámený
Washington
Mari Sco
31
article
= Výrostcí zavraždili stařičké manžele. Z Pa-
říže, 12. června. (K. k.) V Bassouville u Chartresu
byli minulé noci zavražděni stařičtí manželé Goui-
novi. Vrahové, 15letý a 13letý výrostek, kteří ne-
dávno prchli z polepšovny, byli zatčeni.
= Automobilové neštěstí. Z Limburgu
(Lahn), 12. června. (K. k.) Automobil frankfurtské
prodejní kanceláře Mannesmannových závodů, ob-
sazený třemi osobami, narazil včera odpolednev
zatáčce u vesnice Malmeneichu na strom. Řidič.
vrchní inženýr z Frankfurtu, utrpěl zlomeninu
lebky a byl v beznadějném stavu dopraven do ne-
mocnice. Druhé dvě osoby vyvázly s lehčím ra-
něním.
= Rakousko-uherská koloníe v Berlíně a jubi-
leum německého císaře. Z Berlína, 13. června.
(K. k.) Rakousko-uherská kolonie odevzdá císaři
Vilémovi k jeho vladařskému jubileu umělecky pro-
vedenou adresu, ve které bude konstatováno, jakou
vroucí účast mají příslušníci kolonie na čestném
dnu mocnářově.
Chartres
Mannesmannův
Vilém
Limburg
Lahn
Frankfurt
Rakousko
Berlín