ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 48fe6330-8f11-11dd-bc18-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 73, person 110, org 18, work 5
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, ve středu 1I. června 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 158
4 article
Na ranní a večerní listy předplácí se V Praze v administracit na měsle. . . . . 2 K — na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvoji donáškou; na měste- na čtvrt leta ! . . . 7 K 62b ve Hiliálkáchl na měsle 2Ko Pošton. na měsle, . . . . . na čtvrt leta . . . . 9 K 60 s dvoji zásílkou na měsíc. . . . . . 8 K 80 h na čtvrt leta : . . . ui k so
Praha
5 title
Večerní
6 article
lání. V drobném prodeji ranni číslo o sobě . za s večerni za 4 Ve fliálkách na venkově ranni čislo . . . . . i0 večerni tnseráty plati se hotové napřea Předplacení a insorty přiji moe administrace v Marianské ul., s Tam nacházejí se t redakce, tiskárna a expedies „Národnich Liste Rukopisy se nevranen
7 article
V Praze, 11. června. „Znamením doby jest všeobecná rozmrze- lost; lidé jsou nespokojení ssebou i se svým blízkým i dalším okolím. Nejprve jsou nespo- kojeni s vládou.“ — Tak zahajuje dnešní úvod- ník v bojovné „Reichspost“ generál Gerstne Ostatně i nadpis toho úvodníku je příznačný „A. E. I. O. U!“ — „Rakousko bude ve světe poslední.“ Generál Gerstner se bojí, že toto heslo splní se jen v horším smyslu. Když už generálové jsou takhle rozmrzelí, co máme říkat my, obyčejní smrtelníci, nezvyklí řinčet šavlí, zadýchající se pod tíží daňových bře- men? Ale přece budeme rádí, zůstane-li v nej- novější balkánské krisi Rakousko-Uhersko zase posledním a nezatouží-li po válečných va- vřínech na samém konci balkánské války, kdy nedávní spojenci stojí před novým vypověze- ním vzájemné války. Srbsko posílá Bulharsku dotaz, na který žádá do určité lhůty odpověd. tedy cosi na způsob ultimata. Nepodaří-li s osobnímu zakročení ruského cara u obou jiho- slovanských panovníků dosáhnout smírného vyřízení sporu, v nejbližších dnech snad opět zahovoří jihoslovanská děla. Do jihoslovanského sporu v poslední chví- li se mísí též Rumunsko, které oznamuje vel- mocem, že by za válečné srážky na Balkáne nezůstalo nečinným. Věrno své netopýří po- vaze, Rumunsko není ještě rozbodnuto, n kterou stranu se přikloní. Nevyhoví-li Bulhar- sko co nejrychleji přáním Rumunska, hroz Rumunsko, že bude podporovat Srby. Ve Vídn jsou nemile překvapeni extraturou nedávného spojence trojspolku a snaží se získat Rumun- sko pro dohodu s Bulharskem, které zřejmě těší se velké přizni nad Dunajem.
Gerstne E I O Gerstner Bulhar Srba Rumun Praha Rakousko Uhersko Srbsko Bulharsko Rumunsko Balkán Dunaj
8 article
Hromadění vojsk na hranicích má ovšem magnetický účinek na obě strany. Čím více se sobě blíží, tím je nebezpečí srážky větší. Poslední telegramy se také jíž zmiňují o bojích mezí bulharskými komity a Srby. Tyto zprá- vy o srážkách Bulharů a Srbů v Makedoni budou patrně stálou rubrikou v novinách, kdyby k vlastní válce mezi Bulhary a Srby nedošlo. Nedávno jistý vídeňský novinář, za- svěcený v balkánské plány, vykládal, že Bul- haři nikdy se nevzdají naděje osvojit si celou Makedonii, kde na propagandu posud věnovali přes 100 milionů. I tehdy, dostane-li se část Makedonie Srbům, bulharská agitace tam ne- ustane, komiti budou stále popuzovat lid k vzpouře, aby dokázali, že srbská vláda tam nedovede udržet ani takový pořádek, jako Turci. Desítiletí od zavraždění srbského krále Alexandra a královny Dragy, které včera vy- pršelo, zastihlo Srbsko v kritickém okamžiku buď se podaří zachránit, co dosud Srbsko z vlády Petra Karaďorděvíče získalo, a bude to znamenat nečekané sesílení Srbska, nebo — utrpí Srbsko těžko zhojitelné ztráty. Červnový převrat bělehradský r. 1903 zna- méná pro Srbsko a pro poměr jeho k Rakou- sku počátek nové doby. Autor zajímavé ně- mecké brožury „Vor dem Abschluss der Bal- kankrise“, v níž podává bilanci rakousko- uherské politiky za nynější krise, prohlašuje červnový převrat za poslední příležitost, kdy Rakousko-Uhersko rázným zakročením mohl vyřídit srbsko-rakouskou otázku zabráním Srbska. Do r. 1903 byly politické poměryv Srbsku beze vší konsolidace, značná část Srbů hledala spásu ve spojení s monarchií ra- kousko-uherskou, čemu nejvíce překážely vnitřní poměry v monarchii, jmenovitěv Uhrách. Obratnou politikou anglického krále Eduarda VII. bylo však docíleno, že balkán- ské státy, jmenovitě Srbsko, se vzchopilya
Srba Bulhar Turek Petro Karaďorděvíč Eduard Makedonie Srbsko Rakousko Uhersko Uhry Abschluss der Bala
9 article
jihoslovanská agitace tak vzrostla, že dnes bude velmi nesnadno získávat Jihoslovany ať žijí v monarchii nebo mimo její hranice, ku přátelskému poměru. Podle mínění autora zmíněné brožury byl možno ještě loni po delegační řeči Berchtol dově, kde prohlásil zásadu „Laissez faire, lais sez passer“, důsledným prováděním této zá sady smířit Srby, jak prý na to poukazovaly delegační řeči Kramářova a Masarykova. Ale rakouská diplomacie zmohla se jen na slovn frási, nikoli na skutečný čin, který by byl zlo- mil starou tradici. Výsledek byl ten, ža za celé krise monarchie positivně nezískala nic a negativně jen tolik, že Srbové musili od- stoupit od Adrie, kde by nikdy nemohli zbu- dovat slušný válečný přístav, a Černohore musili zříci se Skadru, k vůli němuž málen byla by vytáhla proti čtvrtmilionovému ná- rodu 230krát větší velmoc. K takovým ne- šikovnostem prý dospěla naše diplomacie Čteme-li tuto „bilanci rakousko-uherské poli- tiky“, máme opravdu dojem, že naše diplo- macie řídila se sokolským heslem: ni zisk ni sláv ul
Jihoslovan Srba Kramářův Masarykův Adrie Černohore Skadr
10 article Spor srbsko-hulharský
Spor srbsko-hulharský Společné zakročení velmocí. Z Paříže, 11. června. Velmocenské vlády vyjednávají právě mezi sebou o nejvhodnějšín způsobu společného zakročení v Bulharsku Srbsku a Řecku. Zakročení stane se co nej- dříve. V nejbližších dnech již udělí velmoc svými zástupci vládám v Sofiji, v Bělehradě a v Athěnách vážné napomenutí, a by mír zachovaly, a učiní zároven určité návrhy na urovnání sporu Prostřednictví Ruska.
Paříž Bulharsko Srbsko Řecko Sofija Bělehrad Rusko
11 article
Z Paříže, 11. června. Po včerejší minister- ské radě proslýchalo se, že ruští vyslancové v Sofiji a Bělehradě dostali rozkaz, aby vytkli podmínky, za kterých Rusko chce pro- středkovatí mezí Srbskem a Bulharskem. Ty- to podmínky byly francouzské vládě oznáme- ny. Proslýchá se, že Rusko chce konati tuto funkci s veškerými zásadami neutrálního po- suzování koniliktu a přibrati také právníky mimoruské. Rusko jest odhodláno přerušiti diplomatické styky s každým z obou států balkánských, jehož chování by zmařilo mír Dokládá se, že vláda ruská slíbila prostřed- kování svoje jenom tehdy, nedojde-li ke kon- ferenci čtyř ministerských předsedů států bal- kánských, nebo nebude-li porada ta míti kon- krétních výsledků. Z Paříže, 11. června. „Figaru“ telegra- fují, že telegram carův na krále srbského bulharského učinil hluboký dojem. Car va- ruje oba panovníky před chybou nenapravi- telnou. Dokládá, že ruská diplomacie učin vše, aby umožnila smírné rozřešení. Car při- pomíná velké zásluhy, kterých Rusko dobylo si o Balkán, a prohlašuje ochotu převzíti hod- nost smírčího soudce, žádá však, aby obě strany bezvýhradně nálezu se podrobily. Ze Sofije, 11. června. Tisková kancelá oznamuje v pozdních hodinách nočních, že car svolil býti smírcem. Dodává se, že te- legram jest laskavý formou, ale rozhodný ve věci. Praví se v něm, že musí býti učiněno vše, aby zabránilo se bratrovražedné válce. která byla by pohromou. Telegram carův byl velkým povděkem dru. Danevovi a dru. Ge- šovu.
Figar Paříž Bělehrad Rusko Srbsko Bulharsko Balkán
12 article
Bulharská armáda pohotova. Ze Soflje, 11. června. Ujišťuje se na po- volaných místech, že bude v nejbližších dnech nové bulharské ministerstvo se- staveno a do úřadu povoláno. Příčínou prů- tahu v této příčině byly skutečně — jak srb- ská vláda soudila — ohledy vojenské, a ježto válečné přípravy již ukon- čeny jsou a bulharská operačn armáda na srbsko-makedonské frontě již rozestavena a kboji při- pravena jest, není potřebí už dalších od- kladů. Z Bělehradu, 10. června. „Politika“ ozna- muje: Soustředění bulharského vojska kolem Pírotu bylo včera v pondělí skoncováno. Ve- škeré bulharské dělostřelectvo, které bylo n čáře čataldžské a před Odrinem, jest jižu samých hranic srbských. Četní bulharští ko- miti probíhají územím Srby obsazeným. Kra- jina pírotská trčí zbraněmí. Podobá se, že v nejblížších hodinách dojde k nepřátelským srážkám. Také Srbsko poslalo vojenské po- sily k Pirotu., „Situace velmi vážna, ale nikolí ještě bez nadějna.“
Srba Bělehrad Srbsko Pirot Pírot
13 article
Z Berlína, 10. června. „Berliner Tagebl. obdržel „z mimořádného pramene“ tuto zprá- vu ze Sofije: Situace je velmi vážna ale není dosud ještě beznadějna. Že by Bul- harsko povolilo, není možno oče- kávat. Ale ovšem jsou přípravy, jež vláda „pro všechny případy“ již vykonala, mno- hem obsáhlejší, než se veřejně známo stalo. Na srbsko-bulharské hranici stojí 300.000 Bulharů proti 220.000 Srbů. Ú Slivnice, kdež roku 1885 Srbové od Bulharů poraženi byli, je na pochod připraven 55. pluk. vzorný to pluk bulharský, jenž před Drino- polí tábořil a za krutých okolností v útoku se zúčastnil. — Bulharský lid je vá- lečně rozpoložen a věří pevně ve ví- tězství zbraní bulharských, avšak jinakje rozhořčen nad tím, že naděje na mír opět se vzdálila. Král Ferdinand přál by si upřímně míru. Jistá vysoce posta- vená osobnost pravila ondy: „Vítězem v boji spojenců bude nepochybn Bulhar, ale zisku nebude míti ni- kdo. Nezmizel-li všechen rozum ze světa. nerozbijou balkánští národové samy moc, kte- réž za minulé právě války před Evropou na- byly. Ale nejhůře bylo by, kdyby dosavadn stav napiatého vyčkávání déle potrval. Pal rozpoutala by se všude všechna kázeň. Lépe bude, aby se hned už začalo, má-li se vůbe válčit, avšak nepozbývám dosud naděje, že na řeže nedojde-“ Dr. Danev a vůdcové bulharských stran. Z Vídně, 11. června. (Tel.) „N. F. Presse sděluje se ze Sofije, že výsledky poptávky dra. Daneva po součinnosti velikého koaliční- ho kabinetu jsou takové: Malino v zauja stanovisko vyčkávací, Grenaděv přislibil součinnost, Radoslavov rozhodně odmít a Tončev činí podmínku, aby všichni vůd cové stran vstoupili do vlády. Místo Gešova vstoupí do vlády Todorov.
Bulhar Srba Ferdinand doktor Danev Todorov Berlín Drina Evropa Vídeň Ú Slivnica Berliner Tageblishing
14 article Danev a válka.
Danev a válka. Z Londýna, 11. června. Dle zpráv běle- hradských a sofijských král Ferdinand bulhar- ský uložil dru. Danevu, by sestavil kabinet. V tom spatřuje se důkaz, že Bulhaři po- kládají válku za neodvratnou, po- něvadž kabinet dra. Daneva čin smírné rozřešení nemožný m. Bulharské miny na pobřeží Mramorového moře. Z Cařihradu, 10. června. (K. k.) Velite bulharské armády před Čataldžou sdělil tureckému náměstku generalisima Izze- du pašovi, že podél pobřeží Mramorového mo- ře, které jest nyní obsazeno bulharským voj- skem, byly na vzdálenost až 10 km od pobřeží položeny podmořske
Danev bulhar Londýn Cařihrad
15 article
miny. Porta vyrozuměla o tom zástupce ci- zozemských států, aby tito podali zprávu lodím v domácích přístavech. Má se za to, že miny byly položeny za prvého příměří nebo později Srbsko naléhá na rozhodnutí. Z Bělehradu, 11. června. Srbsko-bulhan ský spor blíží se kvapně svému rozhodnutí Událost u Valandova měla za následek, že podalo Srbsko v Sofiji důrazný protest a že náčelník gen. štábu srbské ar- mády vojvoda Putník povolán byl do Běle- hradu, kdež s Pašíčem dlouho do noci roko- val. Vyslanec Spalajkovič vrátil se zase do Sofije. Obdržel rozkaz aby byl na všechny případy pří Praven. Srbská vláda vzkázala vládě bul harské, nebude-lí na srbskou nótu o revis spojenecké smlouvy do osmi dnů dána odpo- věď, že Srbsko bez ohledu na Bul- harsko dle vlastního uznání uči- ní rozhodnutí. Dále oznámeno vládě bul- harské, že Srbsko žádným způsobem již ne- strpí, aby bulharské vojsko dále vníkalo d Srbskem obsazeného území. Z Bělehradu, 11. června. (K. k.). Náčel- ník gen. štábu vojvoda Putnik, jenž včer večer se zúčastnil několikahodinné ministen ské rady, konané za předsednictví krále, vrá- til se v noci zvláštním vlakem do Skoplie. Jak listy sdělují, příjal generál Putník instrukce pro všecky eventnality, jež by mohly nastat vývojem situace zahraniční. Bouřlivá ministerská rada v Bělehradě. Z Bělehradu, 11. června. Včerejší mini sterská rada za předsednictví krále byla kraj- ně bouřliva. Udály se prudké srážky mezi krá lem Petrem a ministerským předsedou Pa- šičem na straně jedné, a plukovníkem Pa- vlovičem, pohlavárem vojenské strany n straně druhé. Tento vytýkal králi a Pašičov jejich zdrželivost v konfliktu s Bulharskem hroze jménem důstojnické strany vzpourouv armádě, nezakročí-li vláda neprodleně a roz hodně proti Bulharsku.
Port Putnik Petro Srbsko Bělehrad Pravno Bulharsko Bělahrad
16 article
Také Řecko k válce odhodláno. Z Athén, 10. června. V politických kru- zích zdejších jeví se veliký nepokoj. Vzrušení je všude, jako bylo před počátkem války s Tureckem. Vládní kruhy hlásají nepokrytě. že Bulharsko svoji „ministersko krisi“ úmyslně protahuje, aby mělo armádu rozloženu a k boji připravenu, než se stane rozhodnutí. Členové zdejší vlády uji- šťují, že Řecko žádným domluvám ani žádnému nátlaku velmoci se nepodrobí, jsouc přesvědčeno, že r ůz- nosti mezi dosavadními balkán- skými spojenci jenom válkou od- klizeny býti mohou. Proto také má králův návrat do Athén vážný politický význam. Řecké loďstvo odplulo od Soluna. Z Athén, 11. června, (Ag. d'Athénes.) Ře- cké loďstvo opustilo Solun a odplulo k Mu- drosu.
Řecko Atény Turecko Bulharsko Soluna Aga . d ' Stones
17 article
Napiatý stav v Solunu. M. Z Kolína nad Rýnem, 11. června. (Zv telegr. „N. L.“) Ze Soluna obdržela „Köln Zeitung“ tento telegram: Obyvatelstvo zdejší obává se, že po výbuchu nové války opět zahájí svoji postrašnou činnos tajná revoluční společnost make- donsko-bulharská. Zdržuje se tu mno- ho podezřelých osob, kterých se policie do- tknouti nesmí, protože jsou chráněny bulhar- skou vojenskou uniformou. Jinak zatýkaj řecké úřady co den četné podezřelé civilisty a policie předvolává si a vyšetřuje také vá- žené jinak bulharské osobnosti, což v bul- harském obyvatelstvu velké roz- hořčení působí a neustane-li, jist za následek míti bude násilný odpor a vzbouření. Mobilisace černohorského vojska. Z Cetyně, 11. června. Z rozkazu krále mobilisováno bylo včera 15.000 mužů černo- horského vojska, které bude neprodleně po- sláno do Srbska, aby mu pomohlo v případě války. Sporné strany se ucházejí o pomoo Rumunska. Z Vídně, 11. června. „Deutsches Volks- blatt“ dovídá se z pramene spolehlivého, že Srbsko i Bulharsko se ucházejío spojenectví Rumunska a že zvláštní konsulové srbský a bulharský meškají v Bu- kurešti, aby vyjednali vojenskou smlouvu s Rumunskem. Bulharsko projevilo ochotu vzdáti se, pomůže-li mu Rumunsko, pobřežní- ho pásma až po Kavarnu a odstoupiti je Ru- munsku. Kromě toho byl učiněn Rumunsku návrh, dle kterého území srbské, obydlené Srby, by připadlo Rumunsku, kdežto Bulhar- sko by kromě celé Makedonie žádalo srbská města Pirot a Vrani pro sebe. Rumunsko po žádné stránce se ještě nerozhodlo a zůstavilo si dosud volnou ruku. Mezinárodní finanční komise. ha Z Paříže, 10. června. (K. k.) President Poincaré přijal ve 4 hod. odpol. členy mezi- národní finanční komise.
Kavarn Srba Bulhar Poincaré Kolín nad Rýn Cetyně Srbsko Rumunsko Vídeň Bulharsko Makedonie Pirot Paříž Soluna Köln Zeitung makedonský Deutsches Volk
19 article
Cholera v bulharském vojště. Z Vídně, 11. června. (Tel.) „N. F. Presse“ sděluje se ze Soluna, že v bulharském voj- ště u Sereše a v okolí rozmahá se chofera Dosud bylo zjištěno asi 100 případů
N F Vídeň
20 title
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“.
21 article Český klub.
Český klub. Z Vídně, 11. června. Český klub konal dnes schůzi za předsednictví dra. Kramář e. Dr. Franta referoval o pozvání, které při- jal, k poradě s vládou v příčině zlepšeni poměrů železničních zřízenců. Vláda prohlásila, že naprosto nemůže jednati jinak. To, co bylo dosaženo, nutno pokládati za pokrok. S postupem dra. Franty projeven úplný souhlas. Dr. Rašín a dr. Šubrt na- vrhují, aby zpráva poplatkového výboru stran zmocnění platnosti konversního zá- kona také pro případy zvýšení úrokové míry byla dána na jednací pořad. Přijato. Jednalo se pak o tak zvaném malém finančním plánu, o možnosti resp. nemožnosti skonco- vání jeho ještě v letním zasedání. Český klub podporovati bude vše, co by přispělo k vyřízení finančníh plánu v letní kampani a tedy také ke konečnému vyřízení služební pragma- tiky pro státní úřadníky. Posl. Maštálka referoval o návrzích podaných v rozpočtovém výboru: o návrhu Tomschikově, o návrzích dra. Diamanda, návrzích posl. Tuzara, Němce, Krafta, Ver- stovška, Staňka, Friedmanna, Tresič-Pavičiče. Malfatta, Gostinčara a Choce. Usnesen způsok hlasování ve výboru a plenu v těchto ná- vrzích. Posl. Maštálka referoval potom o pra- cích, týkajících se ž elezničních dílen ao kanalisačních pracích na Labi. Posl. dr. Lukavský vylíčil historii r e- gulace Radbuzy a Mže v Plzni, jakož i závady, které vznikají tím, že se v regulač- ních pracích nepokračuje. Na to přednášeny různé požadavky z jednotlivých volebních okre
Kramář doktor Franta referovat Franta Rašín Šubrt Posl Maštálek Tomschikův Tuzar Němec Kraft Vera Staněk Friedmann Tresič Pavičič Gostinčar Choc Lukavský Vídeň Labe Radbuza Mže Plzeň Český klub
22 article TÝDENNÍ REVUE.
TÝDENNÍ REVUE. V „České Revuí“ (1913. č. 9.) píše Olg Stránská-Absolonová o „Ochran dělnic“. Uvádí, že zákonná ustanovení na pro- spěch žen musí býti podstatně rozlišna od ochrany mužů. A požadavek nerovnosti té mezi ženou mužem motivuje: „nemůže býti plné, absolutní rovnosti mezi prací muže a ženy. Záchrana zdraví žen pro rodinu a potomstvo, jejich osobního života pro život rodinný vyvolává nutně ochranu dělnie. Doznání toho bylo tvrdým ořiškem pro nadšené jeministky, které chtěly otázku ženskou řešití rovností a dlouho nechtěly pochopiti, že ochrana žen je žádoucí právě v zájmu rovnosti obou po- hlaví, protože obě jsou v životě různě účastaa. Práce žen není ani za stejných podmínek rovna práci mužů, buď jakostí nebo množstvím vynalo- žené energie a síly neb úkoly životními. .. . Není možno ženě pracovati v zaměstnání tolik, co muži. protože má kromě toho povinnosti, které s ní nikdy žádný muž nesejme, nemaje k tomu schopnosti — mateřství ženy a s ním spojenou péči o domácnost a rodinu.“ Po uvedeném odůvodnění, opřeném o přirozenou nerovnost mezi mužem a ženou, re- deruje Olga Stránská o požadavcích ochrany žen. výdělečně činných, jak je shrnula publikace dru- hého sjezdu „Výboru pro požadavky žen-dělnie v Německu. Jsou to ovšem požadavky, z nichž ně- které jsou již i u nás uskutečňovány: jako vylou- čení žen z pracovních oborů, ve kterých jsou nej- více ohroženy zejm. otravami následkem práce s různými jedy; stejně je i u nás již pomalu usku- tečňován požadavek živnostenského dozoru, pro- váděného ženami. Menšího povšimnutí docházei již požadavky o pracovní omezení žen v oborech v nichž jinak je jejich činnost obecně připuštěna
Stránská Absolonová Německo Český revue
23 article
Tu referát sjezdu činí rozdil nejen mezi pracovní ochranou muže a ženy, nýbrž i mezi ustanoveními o práci žen vdaných a svobodných. Zde nestači již prázdeň v sobotní odpůldne ani osmihodinná doba pracovní, nýbrž pro ženy provdané je poža- dovati jen polodenní práci k ochraně jejich zdraví. osobnosti i k ochraně života rodinného. Vedle opatření prohibičních, počítá hnutí za ochranou ženy i s prostředky výchovnými, na prvém místě s divčím pokračovacím školstvím: „Nelze v dnešní produkci zameziti mechanickou práci a účast ženy v ní, ale lze vedle práce vybudovati vzdělání du- cha, které by bylo pojítkem mezi prací a osob- ností. Vedle odborného výcviku také výcvik pro domácí zaměstnání, v němž vyučená pracovnice snáze si poradí. Tento postup byl by doplňkem sociálních zařízení pro dívky, jako jsou hry mlá- deže, organisace, knihovny a vše, co může tvořiti protivu smutné, nucené, výdělečné práci. Veselá mysl je zdárnou půdou pro vývoj osobnosti. Dů- sledek toho bude jasný. Ženy, důkladně vyškolené, nebudou na dále ke škodě povolání i vlastní pou- hým nástrojem k vydělávání peněz a bude i jim jasno, že nutno řešiti problém výdělečné prácea mateřství. Práce žen samostatných a žen, které musejí přispívati k udržení rodiny a domácnosti. musí si vybudovati své zvláštní, přiměřené formy. aby vedle dělnice mohla býti žena též člověkem a matkou. Nic by nepomohla zevní pomoc stálu k ochraně dělnic, kdyby nenaplňovala je vůle ke štěstí osobního života a k vzestupu.“ — V ostat- ním obsahu je: Karel Adámek. Obnovení Karl- štejna. — Dr. Ant. Boháč. Slezsko. — Dr. Vl. No- vák. Ž dějin objevů antarktických. — Hlidky: po- litická — středostavovská — ženská — technická — výchova a školství — výtvarné umění — di- vadlo — drobnosti.
Adámek Karl doktor Antonín Slezsko
24 article
Ve „Zlaté Praze“ (XXX., č. 39.) dokoněil Joseí Penížek své poutavé turistické črtv „Na jih“. Zakončil js akordem politickým, hodně skeptickým o českých stycích se slovanským ji- hem: „My Čechové jsme největší altruisté mezi Slovany. Všem pomáháme, všechny podporujeme- svými sympatiemi, svými pracovníky ve všech oborech a ve všech odvětvích lidského zaměst- nání jakkoli sami nemáme přebytek a jakkoli ne- doznáváme vzájemnosti. My zanášíme svoje úspory do zemi slovinských a chorvatských. My posilůu- jeme je finančně: Krajinu. Přímoří, Chorvatsko Dalmacii. My věnovali slušné peníze raněným vo- jínům černohorským, srbským a bulharským. ši- roký proud našich turistů, co nastřádal si na léto vydává na slovanském jihu. Ale dobrodiní souži
Penížek Čecho Chorvatsko Dalmacie Slovan zlatý Praga XXX
25 article
Již ozývají se hlasy odtamtud proti nám. Stesky a žaloby na naši převahu. Nazývají nás cizinci praví, že jsme přišli a přicházíme na jih vykoři- sťova! Slovany, hospodářsky slabší, a že nutna je emancipace z našeho vlivu. Připravujme se, že nadejde den, kdy se nám zdůrazní rada, bychom se vrátili zase domů, na sever. Připravujme se, že nadejde den, kdy vývoz českého zboží, českých tovarů, českých peněz narazí na nejtužší odpor jižních Slovanů, na odpor, který bude vtělen boykot a ve cla prohibitivní. To je moje diagnosa a proýnosa. Byl bych ze srdce rád, kdyby se uká- zaly lichými. Ale já vidím onen den přicházeti s matematickou určitostí.“ Ovšem rozpoznání to jistě nechce býti výčitkou jižním Slovanům a do- cela není diktováno nějakou snad zaujatostí vůčí nim. Vždyť přes ně Penížek volá a radí českým turistům: Na slovanský jihl A konečně: který ná- rod by se nesnažil o úplnou soběstačnost hospo- dářskou a kulturní, pokud je vůbec možna při dnešních stvcích mezinárodních? Cizí kapitál a cizí pracovníci, i kdyby byli jinak sebe sympati- čtější a kmenově blízcí, všude jsou a mohou býti vítáni jen potud, pokud nemá národ dosti kapitálu a pracovníků vlastních. To je diktát zdravého ná- rodního egoismu. Proto je asi rozuměti slovům
Steska Slovan
26 article
Penížkovým jenom jako výstraze českému táboru, aby se neoddával lichým nadějím, že by jeho styky hospodářské se slovanským jihem mohly býti trvale a i proti domácí (jihoslovanské) soutěži chráněny politickými sympatiemi. — „Zlatá Praha“ dále obsahuje: Al. Jirásek, Temno. — Ant. Trýb. Večer Beatus ille. Odvaha štěstí. Těžká chvíle. (Básně. — K. Kálal. V Trenčíně. — Olga Vojanová, Thea. — Nemo. Vojanovo jubileum. — Zprávy časové. — V illustracích: F. Zvěřina. Chatrč u Bitova. — Jos. Navrátil: Anděl strážce. — K. Langer. Z Borov- nice. — Lida Lepařová. Salome. — V. Makovskii. Sibiřský bazar. — J. E. Morgenstern. V kostele. „Styl“ (V. č. 5) reprodukuje arch. Vl. Hoí- mana „Návrh úpravy náměstí Pala- ckého“, jejž doprovází výkladem o dosavadním jednání o úpravu okolí monumentálního pomníku Palackého sám tvůrce pomníku, sochař St. S u- charda. Ukazuje pochybenost návrhů dosavad- ních, proti nimž se postavil již i cestou instanční i projevem veřejným a končí soudem o návrhu Hofmanově. Není pochyby, že veřejnost je přímo povinna věnovati pozornost mínění toho, kdo je na úpravě náměstí angažován hlavním svým dílem životním: neboť pro pomník není a nemůže býli lhostejno jeho okolí. Sucharda soudí tu o návrhu Hofmanovu příznivě: „V poslední schůzí předložil stavební úřad projekt nový (práci architekta Hof- mana), který zaujal všechny účastníky svým oprav- dovým zmožením úlohy tak choulostivé, jaká se vlekla nevyřízena po celou řadu let. Projekt ten ponechává náměstí Palackého uzavřené a navr- huje frontu nábřežní tak, že místo jediného bloku který vždy působil nesymetricky, staví do téhol
Penížkův Al Jirásek Trýb K Kálal Vojanová Theo Nemo Vojanův F Zvěřina Bitov Jos Navrátil K Langer Salome Morgenstern Pala Palacký Stanislav Hofmanův Suchard Hof Praha Trenčín Borov Lido Lepařová
27 article
náměstí analogický blok a spojuje je oba ve vzdá- lenosti šedesáti metrů kolonádou, jež i pro pozo- rovatele z nábřeží skytali bude průhled na Emau- sy a celek v pohledu se strany smíchovské spo- juje v jediné, umělecky šťastné řešení, svědčício shrnutí všech tak různých otázek v jeden správně ražený umělecký čin. Pro svoji osobu považuji toto rozřešení za eminentní umělecký výkon, za jehož uskutečnění nutno se postavit. Nezáleží zde na detailu — mně osobně zůstávají nezdůvodněny seříznuté rohy obou bloků činžovních, jakož i vy- soký relief architektonického detailu fasádového. jenž ruší plochu činžáků — ale návrh svojí celko- vou jednoduchostí působí velikým gestem archi- teltonickým: A právě toto velké řešení je to, jež mně velí přímo vítati toto rozluštění formou, která je charakterem doby pozdější, než byla doba, v níž jsem pomník Palackého navrhoval i prováděl. C přinese budoucnost, záleží dnes na okolnostech dosud neznámých. Co zvítězí? Zdravá prostá lo- sika celku — uměleckého přetvoření celého dole- ního Nového města — nebo síla a moc vlivného hodnostáře církevního, jenž pro užší svůj náhled dovede získat podpory všude, kam sahá síla jeho vlivu?“ (Opat emauzský chce rozšíření náměstí Palackého tak, aby se prostiralo ještě před celým klášterem, jenž by mu dominoval, kdežto pomník by přestal býti středem náměstí a jaksi by se ztrá- cel.) — „Styl“ mimo to podává: Theodor Lipps. Estetika prostorová. — Kronika. — V repro- dukcich návrhy bytových zařízení a nábytku Adlera, P. Behrense. C. Bugattiho. E. Gaillarda. A. Gessnera, B. Pankoka. B. Paula, H. Sauvagea. H. van de Velde.
Palacký Lipps Adler P Behrens Bugatti E Gaillard A Gessner Pankok H Sauvage Velde
28 article
„Menšinová revue“ (II, 8) uvažuje o re- organisací českého života spolkové- ho. Spolků máme jistě nadbytek a mnohé z nich jsou beze vší pochyby zbytečné. Početnost a roz- třištěnost spolků způsobuje mnohé zbytečné oběti linanční, vede k řevnivosti a ku plýtvání pracov- ními silami i k nejednotnosti práce. Proto „Revue“ navrhuje jednotnou organisaci všeho života spol- kového tím, že by se dosavadní spolky prostě změ- nily v odbory (dramatické, pěvecké, knihovní, zá- bavní atd. — dle dosavadního svého úičelu) Národ- ních jednot. „Z takové místní, spolkové jednoty snadno by vyrostla i okresní silná jednota, peču- jící o to, co je všem společného a i zemské jednoty by dobře pak prosperovaly. Finaněně by se takové hospodářství osvědčovati musilo a kulturně te- prve.“ Ale neměla by podobná centralisace i sv nebezpečí? Stačí vzpomenouti jen, že v době per- sekuce by potom stačilo rozpustiti čtyři — pět spolků, aby byl podťat spolkový život všeho ná- roda. — „Menšinová Revue“ nad to přináší: Šubrt, Národnostní poměry v bývalém kraji lite- měřickém za posledních 150 let. — J. St. Loučka, Menšiny v programech politických stran. — K Fský. Hustopeč na jižní Moravě. — Swiat Slo- wianski o renegátském hnutí v polské části Tě- šína. — V. Kukaň. Na bludných cestách. — Lite- ratura. — Školství. — Život spolkový. — Národní obrana.
Šubrt Hustopeče Morava Swiat St
29 article
„Český Loutkář (II. č. 7) má zprávu A. Tašnera „Loutková divadla v Hro- bech. Mostě. Lomu a v Horním Litví- nově“, jež je spolu upozorněním na velký ná- rodní význam loutkových her pro život menšinový. Al. Tašner soudí: „Čím byla česká loutková di- vadla národu našemu v době probuzenské, tím jsou podnes českým menšinám. České menšiny pánvi hnědouhelné instinktivně vedeny pudem se- bezachování, samy vystihly důležitost loutkových divadel dříve ještě, než byl dán popud k zaklá- dání jich odjinud, a to je nejzávažnějším dokladem o důležitosti loutkových divadel v území zněmče- ném.“ Autor docela soudí, že česká loutková di- vadla by mohla dětem aspoň částečně nahraditi českou školu tam, kde naprosto není možno ji za- ložiti. Loutkové divadlo poutá neobyčejně dětskou mysl: bude-li k dětem ve zněmčených krajích mlu- viti jejich mateřskou řečí českou, nedá jim zapo- menouti pro němčinu, vnucovanou školou a veřej- nosti, na řeč rodnou. Článek touží, aby „Svaz přá- tel loutkového divadla“ se ujal iniciativy a po do- hodě a Národními jednotami ochrannými se staral o zakládání loutkových divadel pro české menšiny. čemuž vyhověti „Svaz“ slíbil. — List v dalším otiskuje: J. Rampach, Kašpárkova chvála hlou- posti. — L. Geir. Jsme všichni Kašpary. — M. Šá- recká, Spadly masky. — V. Makovec. Historie ruské loutky. — J. Smutek, Hračky u národů měne kulturních. — A. Racek. Rozmanitosti o loutkách — J. Volný, Loutky bírmanské. — J. Dlouhý, Ka- pitola o divadle stinovém. — L. Tesařová. Loutko- vé divadlo ve škole mateřské. — Zprávy o loutko- vých divadlech mimopražských. — O loutkách Alešových. — Národopisný koutek. — Obsah loutkových her. — Literatura. — Rozmanitosti.
Tašner List J Rampach L Geir Kašpar M Šá V Makovec J Smutek J Volná J Dlouhý L Tesařová Alešová Most Lom Horní Litví Ka loutkový divadlo svaz přá divadlo v škola mateřský východ divadlo