1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, ve středu 1I. června 1913.
Praha
4
article
Na ranní a večerní listy
předplácí se
V Praze v administracit
na měsle. . . . . 2 K —
na čtvrt leta . . . . 6 K —h
s dvoji donáškou;
na měste-
na čtvrt leta ! . . . 7 K 62b
ve Hiliálkáchl
na měsle
2Ko
Pošton.
na měsle, . . . . .
na čtvrt leta . . . . 9 K 60
s dvoji zásílkou
na měsíc. . . . . . 8 K 80 h
na čtvrt leta : . . . ui k so
Praha
6
article
lání.
V drobném prodeji
ranni číslo o sobě . za s
večerni
za 4
Ve fliálkách na venkově
ranni čislo
. . . . . i0
večerni
tnseráty
plati se hotové napřea
Předplacení a insorty přiji moe
administrace v Marianské ul., s
Tam nacházejí se t
redakce, tiskárna a expedies
„Národnich Liste
Rukopisy se nevranen
7
article
V Praze, 11. června.
„Znamením doby jest všeobecná rozmrze-
lost; lidé jsou nespokojení ssebou i se svým
blízkým i dalším okolím. Nejprve jsou nespo-
kojeni s vládou.“ — Tak zahajuje dnešní úvod-
ník v bojovné „Reichspost“ generál Gerstne
Ostatně i nadpis toho úvodníku je příznačný
„A. E. I. O. U!“ — „Rakousko bude ve světe
poslední.“ Generál Gerstner se bojí, že toto
heslo splní se jen v horším smyslu. Když už
generálové jsou takhle rozmrzelí, co máme
říkat my, obyčejní smrtelníci, nezvyklí řinčet
šavlí, zadýchající se pod tíží daňových bře-
men?
Ale přece budeme rádí, zůstane-li v nej-
novější balkánské krisi Rakousko-Uhersko
zase posledním a nezatouží-li po válečných va-
vřínech na samém konci balkánské války, kdy
nedávní spojenci stojí před novým vypověze-
ním vzájemné války. Srbsko posílá Bulharsku
dotaz, na který žádá do určité lhůty odpověd.
tedy cosi na způsob ultimata. Nepodaří-li s
osobnímu zakročení ruského cara u obou jiho-
slovanských panovníků dosáhnout smírného
vyřízení sporu, v nejbližších dnech snad opět
zahovoří jihoslovanská děla.
Do jihoslovanského sporu v poslední chví-
li se mísí též Rumunsko, které oznamuje vel-
mocem, že by za válečné srážky na Balkáne
nezůstalo nečinným. Věrno své netopýří po-
vaze, Rumunsko není ještě rozbodnuto, n
kterou stranu se přikloní. Nevyhoví-li Bulhar-
sko co nejrychleji přáním Rumunska, hroz
Rumunsko, že bude podporovat Srby. Ve Vídn
jsou nemile překvapeni extraturou nedávného
spojence trojspolku a snaží se získat Rumun-
sko pro dohodu s Bulharskem, které zřejmě
těší se velké přizni nad Dunajem.
Gerstne
E I O
Gerstner
Bulhar
Srba
Rumun
Praha
Rakousko
Uhersko
Srbsko
Bulharsko
Rumunsko
Balkán
Dunaj
8
article
Hromadění vojsk na hranicích má ovšem
magnetický účinek na obě strany. Čím více
se sobě blíží, tím je nebezpečí srážky větší.
Poslední telegramy se také jíž zmiňují o bojích
mezí bulharskými komity a Srby. Tyto zprá-
vy o srážkách Bulharů a Srbů v Makedoni
budou patrně stálou rubrikou v novinách,
kdyby k vlastní válce mezi Bulhary a Srby
nedošlo. Nedávno jistý vídeňský novinář, za-
svěcený v balkánské plány, vykládal, že Bul-
haři nikdy se nevzdají naděje osvojit si celou
Makedonii, kde na propagandu posud věnovali
přes 100 milionů. I tehdy, dostane-li se část
Makedonie Srbům, bulharská agitace tam ne-
ustane, komiti budou stále popuzovat lid k
vzpouře, aby dokázali, že srbská vláda tam
nedovede udržet ani takový pořádek, jako
Turci.
Desítiletí od zavraždění srbského krále
Alexandra a královny Dragy, které včera vy-
pršelo, zastihlo Srbsko v kritickém okamžiku
buď se podaří zachránit, co dosud Srbsko z
vlády Petra Karaďorděvíče získalo, a bude to
znamenat nečekané sesílení Srbska, nebo —
utrpí Srbsko těžko zhojitelné ztráty.
Červnový převrat bělehradský r. 1903 zna-
méná pro Srbsko a pro poměr jeho k Rakou-
sku počátek nové doby. Autor zajímavé ně-
mecké brožury „Vor dem Abschluss der Bal-
kankrise“, v níž podává bilanci rakousko-
uherské politiky za nynější krise, prohlašuje
červnový převrat za poslední příležitost, kdy
Rakousko-Uhersko rázným zakročením mohl
vyřídit srbsko-rakouskou otázku zabráním
Srbska. Do r. 1903 byly politické poměryv
Srbsku beze vší konsolidace, značná část
Srbů hledala spásu ve spojení s monarchií ra-
kousko-uherskou, čemu nejvíce překážely
vnitřní poměry v monarchii, jmenovitěv
Uhrách. Obratnou politikou anglického krále
Eduarda VII. bylo však docíleno, že balkán-
ské státy, jmenovitě Srbsko, se vzchopilya
Srba
Bulhar
Turek
Petro Karaďorděvíč
Eduard
Makedonie
Srbsko
Rakousko
Uhersko
Uhry
Abschluss der Bala
9
article
jihoslovanská agitace tak vzrostla, že dnes
bude velmi nesnadno získávat Jihoslovany
ať žijí v monarchii nebo mimo její hranice, ku
přátelskému poměru.
Podle mínění autora zmíněné brožury byl
možno ještě loni po delegační řeči Berchtol
dově, kde prohlásil zásadu „Laissez faire, lais
sez passer“, důsledným prováděním této zá
sady smířit Srby, jak prý na to poukazovaly
delegační řeči Kramářova a Masarykova. Ale
rakouská diplomacie zmohla se jen na slovn
frási, nikoli na skutečný čin, který by byl zlo-
mil starou tradici. Výsledek byl ten, ža za
celé krise monarchie positivně nezískala
nic a negativně jen tolik, že Srbové musili od-
stoupit od Adrie, kde by nikdy nemohli zbu-
dovat slušný válečný přístav, a Černohore
musili zříci se Skadru, k vůli němuž málen
byla by vytáhla proti čtvrtmilionovému ná-
rodu 230krát větší velmoc. K takovým ne-
šikovnostem prý dospěla naše diplomacie
Čteme-li tuto „bilanci rakousko-uherské poli-
tiky“, máme opravdu dojem, že naše diplo-
macie řídila se sokolským heslem: ni zisk
ni sláv ul
Jihoslovan
Srba
Kramářův
Masarykův
Adrie
Černohore
Skadr
10
article
Spor srbsko-hulharský
Spor srbsko-hulharský
Společné zakročení velmocí.
Z Paříže, 11. června. Velmocenské vlády
vyjednávají právě mezi sebou o nejvhodnějšín
způsobu společného zakročení v Bulharsku
Srbsku a Řecku. Zakročení stane se co nej-
dříve. V nejbližších dnech již udělí velmoc
svými zástupci vládám v Sofiji, v Bělehradě
a v Athěnách vážné napomenutí, a by
mír zachovaly, a učiní zároven
určité návrhy na urovnání sporu
Prostřednictví Ruska.
Paříž
Bulharsko
Srbsko
Řecko
Sofija
Bělehrad
Rusko
11
article
Z Paříže, 11. června. Po včerejší minister-
ské radě proslýchalo se, že ruští vyslancové
v Sofiji a Bělehradě dostali rozkaz, aby
vytkli podmínky, za kterých Rusko chce pro-
středkovatí mezí Srbskem a Bulharskem. Ty-
to podmínky byly francouzské vládě oznáme-
ny. Proslýchá se, že Rusko chce konati tuto
funkci s veškerými zásadami neutrálního po-
suzování koniliktu a přibrati také právníky
mimoruské. Rusko jest odhodláno přerušiti
diplomatické styky s každým z obou států
balkánských, jehož chování by zmařilo mír
Dokládá se, že vláda ruská slíbila prostřed-
kování svoje jenom tehdy, nedojde-li ke kon-
ferenci čtyř ministerských předsedů států bal-
kánských, nebo nebude-li porada ta míti kon-
krétních výsledků.
Z Paříže, 11. června. „Figaru“ telegra-
fují, že telegram carův na krále srbského
bulharského učinil hluboký dojem. Car va-
ruje oba panovníky před chybou nenapravi-
telnou. Dokládá, že ruská diplomacie učin
vše, aby umožnila smírné rozřešení. Car při-
pomíná velké zásluhy, kterých Rusko dobylo
si o Balkán, a prohlašuje ochotu převzíti hod-
nost smírčího soudce, žádá však, aby obě
strany bezvýhradně nálezu se podrobily.
Ze Sofije, 11. června. Tisková kancelá
oznamuje v pozdních hodinách nočních, že
car svolil býti smírcem. Dodává se, že te-
legram jest laskavý formou, ale rozhodný ve
věci. Praví se v něm, že musí býti učiněno
vše, aby zabránilo se bratrovražedné válce.
která byla by pohromou. Telegram carův byl
velkým povděkem dru. Danevovi a dru. Ge-
šovu.
Figar
Paříž
Bělehrad
Rusko
Srbsko
Bulharsko
Balkán
12
article
Bulharská armáda pohotova.
Ze Soflje, 11. června. Ujišťuje se na po-
volaných místech, že bude v nejbližších dnech
nové bulharské ministerstvo se-
staveno a do úřadu povoláno. Příčínou prů-
tahu v této příčině byly skutečně — jak srb-
ská vláda soudila — ohledy vojenské,
a ježto válečné přípravy již ukon-
čeny jsou a bulharská operačn
armáda na srbsko-makedonské
frontě již rozestavena a kboji při-
pravena jest, není potřebí už dalších od-
kladů.
Z Bělehradu, 10. června. „Politika“ ozna-
muje: Soustředění bulharského vojska kolem
Pírotu bylo včera v pondělí skoncováno. Ve-
škeré bulharské dělostřelectvo, které bylo n
čáře čataldžské a před Odrinem, jest jižu
samých hranic srbských. Četní bulharští ko-
miti probíhají územím Srby obsazeným. Kra-
jina pírotská trčí zbraněmí. Podobá se, že
v nejblížších hodinách dojde k nepřátelským
srážkám. Také Srbsko poslalo vojenské po-
sily k Pirotu.,
„Situace velmi vážna, ale nikolí ještě bez
nadějna.“
Srba
Bělehrad
Srbsko
Pirot
Pírot
13
article
Z Berlína, 10. června. „Berliner Tagebl.
obdržel „z mimořádného pramene“ tuto zprá-
vu ze Sofije: Situace je velmi vážna
ale není dosud ještě beznadějna. Že by Bul-
harsko povolilo, není možno oče-
kávat. Ale ovšem jsou přípravy, jež vláda
„pro všechny případy“ již vykonala, mno-
hem obsáhlejší, než se veřejně
známo stalo. Na srbsko-bulharské hranici
stojí 300.000 Bulharů proti 220.000 Srbů. Ú
Slivnice, kdež roku 1885 Srbové od Bulharů
poraženi byli, je na pochod připraven 55. pluk.
vzorný to pluk bulharský, jenž před Drino-
polí tábořil a za krutých okolností v útoku
se zúčastnil. — Bulharský lid je vá-
lečně rozpoložen a věří pevně ve ví-
tězství zbraní bulharských, avšak jinakje
rozhořčen nad tím, že naděje na
mír opět se vzdálila. Král Ferdinand
přál by si upřímně míru. Jistá vysoce posta-
vená osobnost pravila ondy: „Vítězem
v boji spojenců bude nepochybn
Bulhar, ale zisku nebude míti ni-
kdo. Nezmizel-li všechen rozum ze světa.
nerozbijou balkánští národové samy moc, kte-
réž za minulé právě války před Evropou na-
byly. Ale nejhůře bylo by, kdyby dosavadn
stav napiatého vyčkávání déle potrval. Pal
rozpoutala by se všude všechna kázeň. Lépe
bude, aby se hned už začalo, má-li se vůbe
válčit, avšak nepozbývám dosud naděje, že
na řeže nedojde-“
Dr. Danev a vůdcové bulharských stran.
Z Vídně, 11. června. (Tel.) „N. F. Presse
sděluje se ze Sofije, že výsledky poptávky
dra. Daneva po součinnosti velikého koaliční-
ho kabinetu jsou takové: Malino v zauja
stanovisko vyčkávací, Grenaděv přislibil
součinnost, Radoslavov rozhodně odmít
a Tončev činí podmínku, aby všichni vůd
cové stran vstoupili do vlády. Místo Gešova
vstoupí do vlády Todorov.
Bulhar
Srba
Ferdinand
doktor
Danev
Todorov
Berlín
Drina
Evropa
Vídeň
Ú Slivnica
Berliner Tageblishing
14
article
Danev a válka.
Danev a válka.
Z Londýna, 11. června. Dle zpráv běle-
hradských a sofijských král Ferdinand bulhar-
ský uložil dru. Danevu, by sestavil kabinet.
V tom spatřuje se důkaz, že Bulhaři po-
kládají válku za neodvratnou, po-
něvadž kabinet dra. Daneva čin
smírné rozřešení nemožný m.
Bulharské miny na pobřeží Mramorového
moře.
Z Cařihradu, 10. června. (K. k.) Velite
bulharské armády před Čataldžou
sdělil tureckému náměstku generalisima Izze-
du pašovi, že podél pobřeží Mramorového mo-
ře, které jest nyní obsazeno bulharským voj-
skem, byly na vzdálenost až 10 km
od pobřeží položeny podmořske
Danev
bulhar
Londýn
Cařihrad
15
article
miny. Porta vyrozuměla o tom zástupce ci-
zozemských států, aby tito podali zprávu lodím
v domácích přístavech. Má se za to, že miny
byly položeny za prvého příměří nebo později
Srbsko naléhá na rozhodnutí.
Z Bělehradu, 11. června. Srbsko-bulhan
ský spor blíží se kvapně svému rozhodnutí
Událost u Valandova měla za následek, že
podalo Srbsko v Sofiji důrazný
protest a že náčelník gen. štábu srbské ar-
mády vojvoda Putník povolán byl do Běle-
hradu, kdež s Pašíčem dlouho do noci roko-
val. Vyslanec Spalajkovič vrátil se
zase do Sofije. Obdržel rozkaz
aby byl na všechny případy pří
Praven. Srbská vláda vzkázala vládě bul
harské, nebude-lí na srbskou nótu o revis
spojenecké smlouvy do osmi dnů dána odpo-
věď, že Srbsko bez ohledu na Bul-
harsko dle vlastního uznání uči-
ní rozhodnutí. Dále oznámeno vládě bul-
harské, že Srbsko žádným způsobem již ne-
strpí, aby bulharské vojsko dále vníkalo d
Srbskem obsazeného území.
Z Bělehradu, 11. června. (K. k.). Náčel-
ník gen. štábu vojvoda Putnik, jenž včer
večer se zúčastnil několikahodinné ministen
ské rady, konané za předsednictví krále, vrá-
til se v noci zvláštním vlakem do Skoplie. Jak
listy sdělují, příjal generál Putník instrukce
pro všecky eventnality, jež by mohly nastat
vývojem situace zahraniční.
Bouřlivá ministerská rada v Bělehradě.
Z Bělehradu, 11. června. Včerejší mini
sterská rada za předsednictví krále byla kraj-
ně bouřliva. Udály se prudké srážky mezi krá
lem Petrem a ministerským předsedou Pa-
šičem na straně jedné, a plukovníkem Pa-
vlovičem, pohlavárem vojenské strany n
straně druhé. Tento vytýkal králi a Pašičov
jejich zdrželivost v konfliktu s Bulharskem
hroze jménem důstojnické strany vzpourouv
armádě, nezakročí-li vláda neprodleně a roz
hodně proti Bulharsku.
Port
Putnik
Petro
Srbsko
Bělehrad
Pravno
Bulharsko
Bělahrad
16
article
Také Řecko k válce odhodláno.
Z Athén, 10. června. V politických kru-
zích zdejších jeví se veliký nepokoj. Vzrušení
je všude, jako bylo před počátkem války
s Tureckem. Vládní kruhy hlásají nepokrytě.
že Bulharsko svoji „ministersko
krisi“ úmyslně protahuje, aby mělo
armádu rozloženu a k boji připravenu, než
se stane rozhodnutí. Členové zdejší vlády uji-
šťují, že Řecko žádným domluvám
ani žádnému nátlaku velmoci se
nepodrobí, jsouc přesvědčeno, že r ůz-
nosti mezi dosavadními balkán-
skými spojenci jenom válkou od-
klizeny býti mohou. Proto také má
králův návrat do Athén vážný politický
význam.
Řecké loďstvo odplulo od Soluna.
Z Athén, 11. června, (Ag. d'Athénes.) Ře-
cké loďstvo opustilo Solun a odplulo k Mu-
drosu.
Řecko
Atény
Turecko
Bulharsko
Soluna
Aga . d ' Stones
17
article
Napiatý stav v Solunu.
M. Z Kolína nad Rýnem, 11. června. (Zv
telegr. „N. L.“) Ze Soluna obdržela „Köln
Zeitung“ tento telegram: Obyvatelstvo zdejší
obává se, že po výbuchu nové války opět
zahájí svoji postrašnou činnos
tajná revoluční společnost make-
donsko-bulharská. Zdržuje se tu mno-
ho podezřelých osob, kterých se policie do-
tknouti nesmí, protože jsou chráněny bulhar-
skou vojenskou uniformou. Jinak zatýkaj
řecké úřady co den četné podezřelé civilisty
a policie předvolává si a vyšetřuje také vá-
žené jinak bulharské osobnosti, což v bul-
harském obyvatelstvu velké roz-
hořčení působí a neustane-li, jist
za následek míti bude násilný
odpor a vzbouření.
Mobilisace černohorského vojska.
Z Cetyně, 11. června. Z rozkazu krále
mobilisováno bylo včera 15.000 mužů černo-
horského vojska, které bude neprodleně po-
sláno do Srbska, aby mu pomohlo v případě
války.
Sporné strany se ucházejí o pomoo
Rumunska.
Z Vídně, 11. června. „Deutsches Volks-
blatt“ dovídá se z pramene spolehlivého, že
Srbsko i Bulharsko se ucházejío
spojenectví Rumunska a že zvláštní
konsulové srbský a bulharský meškají v Bu-
kurešti, aby vyjednali vojenskou smlouvu
s Rumunskem. Bulharsko projevilo ochotu
vzdáti se, pomůže-li mu Rumunsko, pobřežní-
ho pásma až po Kavarnu a odstoupiti je Ru-
munsku. Kromě toho byl učiněn Rumunsku
návrh, dle kterého území srbské, obydlené
Srby, by připadlo Rumunsku, kdežto Bulhar-
sko by kromě celé Makedonie žádalo srbská
města Pirot a Vrani pro sebe. Rumunsko po
žádné stránce se ještě nerozhodlo a zůstavilo
si dosud volnou ruku.
Mezinárodní finanční komise. ha
Z Paříže, 10. června. (K. k.) President
Poincaré přijal ve 4 hod. odpol. členy mezi-
národní finanční komise.
Kavarn
Srba
Bulhar
Poincaré
Kolín nad Rýn
Cetyně
Srbsko
Rumunsko
Vídeň
Bulharsko
Makedonie
Pirot
Paříž
Soluna
Köln Zeitung
makedonský
Deutsches Volk
19
article
Cholera v bulharském vojště.
Z Vídně, 11. června. (Tel.) „N. F. Presse“
sděluje se ze Soluna, že v bulharském voj-
ště u Sereše a v okolí rozmahá se chofera
Dosud bylo zjištěno asi 100 případů
N F
Vídeň
20
title
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
21
article
Český klub.
Český klub.
Z Vídně, 11. června. Český klub konal
dnes schůzi za předsednictví dra. Kramář e.
Dr. Franta referoval o pozvání, které při-
jal, k poradě s vládou v příčině zlepšeni
poměrů železničních zřízenců.
Vláda prohlásila, že naprosto nemůže jednati
jinak. To, co bylo dosaženo, nutno pokládati
za pokrok. S postupem dra. Franty projeven
úplný souhlas. Dr. Rašín a dr. Šubrt na-
vrhují, aby zpráva poplatkového výboru stran
zmocnění platnosti konversního zá-
kona také pro případy zvýšení úrokové míry
byla dána na jednací pořad. Přijato. Jednalo
se pak o tak zvaném malém finančním
plánu, o možnosti resp. nemožnosti skonco-
vání jeho ještě v letním zasedání. Český
klub podporovati bude vše, co by
přispělo k vyřízení finančníh
plánu v letní kampani a tedy také ke
konečnému vyřízení služební pragma-
tiky pro státní úřadníky.
Posl. Maštálka referoval o návrzích
podaných v rozpočtovém výboru: o návrhu
Tomschikově, o návrzích dra. Diamanda,
návrzích posl. Tuzara, Němce, Krafta, Ver-
stovška, Staňka, Friedmanna, Tresič-Pavičiče.
Malfatta, Gostinčara a Choce. Usnesen způsok
hlasování ve výboru a plenu v těchto ná-
vrzích.
Posl. Maštálka referoval potom o pra-
cích, týkajících se ž elezničních dílen ao
kanalisačních pracích na Labi.
Posl. dr. Lukavský vylíčil historii r e-
gulace Radbuzy a Mže v Plzni, jakož
i závady, které vznikají tím, že se v regulač-
ních pracích nepokračuje. Na to přednášeny
různé požadavky z jednotlivých volebních okre
Kramář
doktor
Franta referovat
Franta
Rašín
Šubrt
Posl
Maštálek
Tomschikův
Tuzar
Němec
Kraft
Vera
Staněk
Friedmann
Tresič
Pavičič
Gostinčar
Choc
Lukavský
Vídeň
Labe
Radbuza
Mže
Plzeň
Český klub
22
article
TÝDENNÍ REVUE.
TÝDENNÍ REVUE.
V „České Revuí“ (1913. č. 9.) píše Olg
Stránská-Absolonová o „Ochran
dělnic“. Uvádí, že zákonná ustanovení na pro-
spěch žen musí býti podstatně rozlišna od ochrany
mužů. A požadavek nerovnosti té mezi ženou
mužem motivuje: „nemůže býti plné, absolutní
rovnosti mezi prací muže a ženy. Záchrana zdraví
žen pro rodinu a potomstvo, jejich osobního života
pro život rodinný vyvolává nutně ochranu dělnie.
Doznání toho bylo tvrdým ořiškem pro nadšené
jeministky, které chtěly otázku ženskou řešití
rovností a dlouho nechtěly pochopiti, že ochrana
žen je žádoucí právě v zájmu rovnosti obou po-
hlaví, protože obě jsou v životě různě účastaa.
Práce žen není ani za stejných podmínek rovna
práci mužů, buď jakostí nebo množstvím vynalo-
žené energie a síly neb úkoly životními. .. . Není
možno ženě pracovati v zaměstnání tolik, co muži.
protože má kromě toho povinnosti, které s ní nikdy
žádný muž nesejme, nemaje k tomu schopnosti —
mateřství ženy a s ním spojenou péči o domácnost
a rodinu.“ Po uvedeném odůvodnění, opřeném
o přirozenou nerovnost mezi mužem a ženou, re-
deruje Olga Stránská o požadavcích ochrany žen.
výdělečně činných, jak je shrnula publikace dru-
hého sjezdu „Výboru pro požadavky žen-dělnie
v Německu. Jsou to ovšem požadavky, z nichž ně-
které jsou již i u nás uskutečňovány: jako vylou-
čení žen z pracovních oborů, ve kterých jsou nej-
více ohroženy zejm. otravami následkem práce
s různými jedy; stejně je i u nás již pomalu usku-
tečňován požadavek živnostenského dozoru, pro-
váděného ženami. Menšího povšimnutí docházei
již požadavky o pracovní omezení žen v oborech
v nichž jinak je jejich činnost obecně připuštěna
Stránská
Absolonová
Německo
Český revue
23
article
Tu referát sjezdu činí rozdil nejen mezi pracovní
ochranou muže a ženy, nýbrž i mezi ustanoveními
o práci žen vdaných a svobodných. Zde nestači
již prázdeň v sobotní odpůldne ani osmihodinná
doba pracovní, nýbrž pro ženy provdané je poža-
dovati jen polodenní práci k ochraně jejich zdraví.
osobnosti i k ochraně života rodinného. Vedle
opatření prohibičních, počítá hnutí za ochranou
ženy i s prostředky výchovnými, na prvém místě
s divčím pokračovacím školstvím: „Nelze v dnešní
produkci zameziti mechanickou práci a účast ženy
v ní, ale lze vedle práce vybudovati vzdělání du-
cha, které by bylo pojítkem mezi prací a osob-
ností. Vedle odborného výcviku také výcvik pro
domácí zaměstnání, v němž vyučená pracovnice
snáze si poradí. Tento postup byl by doplňkem
sociálních zařízení pro dívky, jako jsou hry mlá-
deže, organisace, knihovny a vše, co může tvořiti
protivu smutné, nucené, výdělečné práci. Veselá
mysl je zdárnou půdou pro vývoj osobnosti. Dů-
sledek toho bude jasný. Ženy, důkladně vyškolené,
nebudou na dále ke škodě povolání i vlastní pou-
hým nástrojem k vydělávání peněz a bude i jim
jasno, že nutno řešiti problém výdělečné prácea
mateřství. Práce žen samostatných a žen, které
musejí přispívati k udržení rodiny a domácnosti.
musí si vybudovati své zvláštní, přiměřené formy.
aby vedle dělnice mohla býti žena též člověkem
a matkou. Nic by nepomohla zevní pomoc stálu
k ochraně dělnic, kdyby nenaplňovala je vůle ke
štěstí osobního života a k vzestupu.“ — V ostat-
ním obsahu je: Karel Adámek. Obnovení Karl-
štejna. — Dr. Ant. Boháč. Slezsko. — Dr. Vl. No-
vák. Ž dějin objevů antarktických. — Hlidky: po-
litická — středostavovská — ženská — technická
— výchova a školství — výtvarné umění — di-
vadlo — drobnosti.
Adámek
Karl
doktor
Antonín
Slezsko
24
article
Ve „Zlaté Praze“ (XXX., č. 39.) dokoněil
Joseí Penížek své poutavé turistické črtv
„Na jih“. Zakončil js akordem politickým, hodně
skeptickým o českých stycích se slovanským ji-
hem: „My Čechové jsme největší altruisté mezi
Slovany. Všem pomáháme, všechny podporujeme-
svými sympatiemi, svými pracovníky ve všech
oborech a ve všech odvětvích lidského zaměst-
nání jakkoli sami nemáme přebytek a jakkoli ne-
doznáváme vzájemnosti. My zanášíme svoje úspory
do zemi slovinských a chorvatských. My posilůu-
jeme je finančně: Krajinu. Přímoří, Chorvatsko
Dalmacii. My věnovali slušné peníze raněným vo-
jínům černohorským, srbským a bulharským. ši-
roký proud našich turistů, co nastřádal si na léto
vydává na slovanském jihu. Ale dobrodiní souži
Penížek
Čecho
Chorvatsko
Dalmacie
Slovan
zlatý Praga
XXX
25
article
Již ozývají se hlasy odtamtud proti nám. Stesky
a žaloby na naši převahu. Nazývají nás cizinci
praví, že jsme přišli a přicházíme na jih vykoři-
sťova! Slovany, hospodářsky slabší, a že nutna
je emancipace z našeho vlivu. Připravujme se, že
nadejde den, kdy se nám zdůrazní rada, bychom
se vrátili zase domů, na sever. Připravujme se,
že nadejde den, kdy vývoz českého zboží, českých
tovarů, českých peněz narazí na nejtužší odpor
jižních Slovanů, na odpor, který bude vtělen
boykot a ve cla prohibitivní. To je moje diagnosa
a proýnosa. Byl bych ze srdce rád, kdyby se uká-
zaly lichými. Ale já vidím onen den přicházeti
s matematickou určitostí.“ Ovšem rozpoznání to
jistě nechce býti výčitkou jižním Slovanům a do-
cela není diktováno nějakou snad zaujatostí vůčí
nim. Vždyť přes ně Penížek volá a radí českým
turistům: Na slovanský jihl A konečně: který ná-
rod by se nesnažil o úplnou soběstačnost hospo-
dářskou a kulturní, pokud je vůbec možna při
dnešních stvcích mezinárodních? Cizí kapitál a
cizí pracovníci, i kdyby byli jinak sebe sympati-
čtější a kmenově blízcí, všude jsou a mohou býti
vítáni jen potud, pokud nemá národ dosti kapitálu
a pracovníků vlastních. To je diktát zdravého ná-
rodního egoismu. Proto je asi rozuměti slovům
Steska
Slovan
26
article
Penížkovým jenom jako výstraze českému táboru,
aby se neoddával lichým nadějím, že by jeho styky
hospodářské se slovanským jihem mohly býti trvale
a i proti domácí (jihoslovanské) soutěži chráněny
politickými sympatiemi. — „Zlatá Praha“ dále
obsahuje: Al. Jirásek, Temno. — Ant. Trýb. Večer
Beatus ille. Odvaha štěstí. Těžká chvíle. (Básně.
— K. Kálal. V Trenčíně. — Olga Vojanová, Thea.
— Nemo. Vojanovo jubileum. — Zprávy časové. —
V illustracích: F. Zvěřina. Chatrč u Bitova. — Jos.
Navrátil: Anděl strážce. — K. Langer. Z Borov-
nice. — Lida Lepařová. Salome. — V. Makovskii.
Sibiřský bazar. — J. E. Morgenstern. V kostele.
„Styl“ (V. č. 5) reprodukuje arch. Vl. Hoí-
mana „Návrh úpravy náměstí Pala-
ckého“, jejž doprovází výkladem o dosavadním
jednání o úpravu okolí monumentálního pomníku
Palackého sám tvůrce pomníku, sochař St. S u-
charda. Ukazuje pochybenost návrhů dosavad-
ních, proti nimž se postavil již i cestou instanční
i projevem veřejným a končí soudem o návrhu
Hofmanově. Není pochyby, že veřejnost je přímo
povinna věnovati pozornost mínění toho, kdo je na
úpravě náměstí angažován hlavním svým dílem
životním: neboť pro pomník není a nemůže býli
lhostejno jeho okolí. Sucharda soudí tu o návrhu
Hofmanovu příznivě: „V poslední schůzí předložil
stavební úřad projekt nový (práci architekta Hof-
mana), který zaujal všechny účastníky svým oprav-
dovým zmožením úlohy tak choulostivé, jaká se
vlekla nevyřízena po celou řadu let. Projekt ten
ponechává náměstí Palackého uzavřené a navr-
huje frontu nábřežní tak, že místo jediného bloku
který vždy působil nesymetricky, staví do téhol
Penížkův
Al
Jirásek
Trýb
K Kálal
Vojanová
Theo
Nemo
Vojanův
F Zvěřina
Bitov
Jos
Navrátil
K Langer
Salome
Morgenstern
Pala
Palacký
Stanislav
Hofmanův
Suchard
Hof
Praha
Trenčín
Borov
Lido Lepařová
27
article
náměstí analogický blok a spojuje je oba ve vzdá-
lenosti šedesáti metrů kolonádou, jež i pro pozo-
rovatele z nábřeží skytali bude průhled na Emau-
sy a celek v pohledu se strany smíchovské spo-
juje v jediné, umělecky šťastné řešení, svědčício
shrnutí všech tak různých otázek v jeden správně
ražený umělecký čin. Pro svoji osobu považuji
toto rozřešení za eminentní umělecký výkon, za
jehož uskutečnění nutno se postavit. Nezáleží zde
na detailu — mně osobně zůstávají nezdůvodněny
seříznuté rohy obou bloků činžovních, jakož i vy-
soký relief architektonického detailu fasádového.
jenž ruší plochu činžáků — ale návrh svojí celko-
vou jednoduchostí působí velikým gestem archi-
teltonickým: A právě toto velké řešení je to, jež
mně velí přímo vítati toto rozluštění formou, která
je charakterem doby pozdější, než byla doba, v níž
jsem pomník Palackého navrhoval i prováděl. C
přinese budoucnost, záleží dnes na okolnostech
dosud neznámých. Co zvítězí? Zdravá prostá lo-
sika celku — uměleckého přetvoření celého dole-
ního Nového města — nebo síla a moc vlivného
hodnostáře církevního, jenž pro užší svůj náhled
dovede získat podpory všude, kam sahá síla jeho
vlivu?“ (Opat emauzský chce rozšíření náměstí
Palackého tak, aby se prostiralo ještě před celým
klášterem, jenž by mu dominoval, kdežto pomník
by přestal býti středem náměstí a jaksi by se ztrá-
cel.) — „Styl“ mimo to podává: Theodor Lipps.
Estetika prostorová. — Kronika. — V repro-
dukcich návrhy bytových zařízení a nábytku
Adlera, P. Behrense. C. Bugattiho. E. Gaillarda.
A. Gessnera, B. Pankoka. B. Paula, H. Sauvagea.
H. van de Velde.
Palacký
Lipps
Adler
P Behrens
Bugatti
E Gaillard
A Gessner
Pankok
H Sauvage
Velde
28
article
„Menšinová revue“ (II, 8) uvažuje o re-
organisací českého života spolkové-
ho. Spolků máme jistě nadbytek a mnohé z nich
jsou beze vší pochyby zbytečné. Početnost a roz-
třištěnost spolků způsobuje mnohé zbytečné oběti
linanční, vede k řevnivosti a ku plýtvání pracov-
ními silami i k nejednotnosti práce. Proto „Revue“
navrhuje jednotnou organisaci všeho života spol-
kového tím, že by se dosavadní spolky prostě změ-
nily v odbory (dramatické, pěvecké, knihovní, zá-
bavní atd. — dle dosavadního svého úičelu) Národ-
ních jednot. „Z takové místní, spolkové jednoty
snadno by vyrostla i okresní silná jednota, peču-
jící o to, co je všem společného a i zemské jednoty
by dobře pak prosperovaly. Finaněně by se takové
hospodářství osvědčovati musilo a kulturně te-
prve.“ Ale neměla by podobná centralisace i sv
nebezpečí? Stačí vzpomenouti jen, že v době per-
sekuce by potom stačilo rozpustiti čtyři — pět
spolků, aby byl podťat spolkový život všeho ná-
roda. — „Menšinová Revue“ nad to přináší:
Šubrt, Národnostní poměry v bývalém kraji lite-
měřickém za posledních 150 let. — J. St. Loučka,
Menšiny v programech politických stran. — K
Fský. Hustopeč na jižní Moravě. — Swiat Slo-
wianski o renegátském hnutí v polské části Tě-
šína. — V. Kukaň. Na bludných cestách. — Lite-
ratura. — Školství. — Život spolkový. — Národní
obrana.
Šubrt
Hustopeče
Morava
Swiat St
29
article
„Český Loutkář (II. č. 7) má zprávu A.
Tašnera „Loutková divadla v Hro-
bech. Mostě. Lomu a v Horním Litví-
nově“, jež je spolu upozorněním na velký ná-
rodní význam loutkových her pro život menšinový.
Al. Tašner soudí: „Čím byla česká loutková di-
vadla národu našemu v době probuzenské, tím
jsou podnes českým menšinám. České menšiny
pánvi hnědouhelné instinktivně vedeny pudem se-
bezachování, samy vystihly důležitost loutkových
divadel dříve ještě, než byl dán popud k zaklá-
dání jich odjinud, a to je nejzávažnějším dokladem
o důležitosti loutkových divadel v území zněmče-
ném.“ Autor docela soudí, že česká loutková di-
vadla by mohla dětem aspoň částečně nahraditi
českou školu tam, kde naprosto není možno ji za-
ložiti. Loutkové divadlo poutá neobyčejně dětskou
mysl: bude-li k dětem ve zněmčených krajích mlu-
viti jejich mateřskou řečí českou, nedá jim zapo-
menouti pro němčinu, vnucovanou školou a veřej-
nosti, na řeč rodnou. Článek touží, aby „Svaz přá-
tel loutkového divadla“ se ujal iniciativy a po do-
hodě a Národními jednotami ochrannými se staral
o zakládání loutkových divadel pro české menšiny.
čemuž vyhověti „Svaz“ slíbil. — List v dalším
otiskuje: J. Rampach, Kašpárkova chvála hlou-
posti. — L. Geir. Jsme všichni Kašpary. — M. Šá-
recká, Spadly masky. — V. Makovec. Historie
ruské loutky. — J. Smutek, Hračky u národů měne
kulturních. — A. Racek. Rozmanitosti o loutkách
— J. Volný, Loutky bírmanské. — J. Dlouhý, Ka-
pitola o divadle stinovém. — L. Tesařová. Loutko-
vé divadlo ve škole mateřské. — Zprávy o loutko-
vých divadlech mimopražských. — O loutkách
Alešových. — Národopisný koutek. — Obsah
loutkových her. — Literatura. — Rozmanitosti.
Tašner
List
J Rampach
L Geir
Kašpar
M Šá
V Makovec
J Smutek
J Volná
J Dlouhý
L Tesařová
Alešová
Most
Lom
Horní Litví
Ka
loutkový divadlo
svaz přá
divadlo v škola mateřský
východ divadlo