ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 48667070-661d-11dc-bba1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 31 celkem · entity: person 150, org 15, place 70, work 2
1 masthead
8. října 1901.
2 masthead
Číslo 277
3 masthead
NÁRODNÍ LISTY
4 masthead
Strana b
5 article
Magislrátním radou VI. hodnostní třídy zvolen 47 hlasy z 85 magistrátní rada p. Ferdiand Bělo hlávek. Při volhě tří magistrátních radů VII. hodnostn třídy zvoleni na prvém místě sekretář p. Václav Prusík, 65 hlasy ze 70, na druhém sekretář pan Trim! 43 hlasy ze 73. Volba v příčině třetiho místa zůstala bezvýslednon, protože žádný z kandi dálů neobdržel nadpoloviční většiny, neboť sekretái p. dr. Stein obdržel 32 a sekretář p. Šimůnek 2 hlasů, kdežto nadpoloviční většina obnášela 36 hlasů. Při drohé volbě činila nadpoloviční většina 89 hlasův a zvolen byl magistrátním radou na třetím místě sekrelář p. Simůnek 41 hlasy; p. dr. Stein ob- držel jen 31 hlas. Obecní starší p. dr. Kühn navrhuje, by se sekrelšřém pp. dru. Steinovi a dru. Wagne rovi udělil titul magistrátních radů. Návrh tento odkazuje se moěstské radě. Slavebním radou pro revisi technickou v VII hodnostní lřídě zvolen 35 hlasy ze 69 p. Ulrich Hilavním městským pokladníkem v VII. hodnostn třídě zvolen p. Frant. Glec a účelními rady v VII hosnostní třídě pp. Em. Malíertheimer a F Burger. Přadstavenými v VIII. hodnostní třídě ve stat úřudníků kancelářských zvoleni p. Kuthan, správe městské tržnice a p. Havlík Obecní starší p. M. Novák pouká al, že o dal ších předmětech jednacího pořádu rozpřede se delá debata, zejmena o tunelu a silnici vyšehradskou ska lou a navrhl, by pro pokročilost doby věci tyto od ložily se do scbůze přiští. Návrh tento přijat a schůze po 1/28. hod. veče skončena.
Běla hlávka Prusík doktor Stein Šimůnek Kühn Ulrich František Kuthan Havlík M Novák Magislrátní rada VI F Burger
6 article
Národopisné museum českoslovan ské v zahradě Kinského. Po několik měsíců již česká veřejnost zajímá se olázkou přenesení bohatých sbírek Národopisného musea českoslovanského do vily v zahradě Kinského a po připadě doplněni jich na »český Skansen« ně- kolika lidovými stavbami, představením květeny české atd. Byl to v době chmur, které zasmušují český obzor, aspoň jeden světlý bod, k němuž v posledních měsících se zálibou a s nadějemi upinaly se zraky všech, jimž záleží na kulturním rozkvétu našeho národa. Objevení se myšlenky snárodopisných sadů- v zahradě Kinského a postup celé akce, rozvinute na provedení šťastné a mnohoslibné té myšlenky. sympaticky byly sledovány celou naší intelligenci která jest přesvědčena z historie našich zápasů, že kullutní pokroky naše jedině mohou nám razit cestu i k pokrokům politickým, že na še vítěz- ství kullurní jsou i našimi vítězstvím politickými. A pronesená myšlenka vede nás k jednomu lakovému vílězství. Již Národopisné mu- seum českoslovanské tak, jak jest, bylo jistým velmi čestným vítězstvím české kullury v Rakousko- Ubersku. Byloť u nás prvním narodopisným museem. zobrazujícím jeden celek ethnický, bylo vůbec prvním museem svého druhu v Rakousku. Jak velkým pře kvapením v Rakousku bylo zřízení takového muse národopisného, toho důkazem jest fast, že v době pro nás politicky nejnepříznivější byla mu udělena státní subvence.
Kinský Rakousko
7 article
Museu tomu, které k sobě každoročně vábí vy- nikajíci zástupce vědy národopisné ze svěla slovan- ského i z ciziny, zasvitla po zakoupení Kinského za- hrady městy Prahou a Smíchovem hvězda nového rozkvětu právě v době nejkritičtější. Veřejnosti nasí jest dobře známo, že v nádherných místnostech do savadních, propůjčených museu v pravdě knížeci munificencí českého šlechtice, mohou sbírky zůstati již jen krátkou dobu. Kromě toho je také všeobecně známo, že sbírky Národopisného musea českoslovan- ského dávno již přerostly dosavadní místnosti, takže celé rozsáhlé partie (na př. velká sbírka modelůli- dových staveb, největší svého druhu vůbec !) nemo- hou naprosto býti vystaveny. Stálo tedy museum
Kinský Praha Smíchov
8 article
před těžkou a neodkladnou v pravdě životní otázkou v Iastní budovy. A rozřešení té otázky podalo se samo sebou, když Praha a Smíchov kou- pily nádhernou zahradu Kinských. V zahraděté stojí vila, která jako by byla zbudován pro potřeby musejní. I zevnějškem i vnitřním rozdělením je to hotové museum. Nebylo ni přírozenějšího než myšlenka, učiniti z té budovy opravdu museum. A že myšlenka ta napadla původci národopisné výstavy českoslovanské, bylo jen psy cholegickým důsledkem, že za ní se zrodila myšlenk »českého Skansenu«, tolikráte již v posledních mě- sících veřejně vyložená a přetřá saná.
Kinská Praha Smíchov
9 article
Nyní dospívá celá otázka ke konečnému rozře- šení Není pochybnosti, že jest otázkou nejen praž- skou, nýbrž otázkou celé české veřejnosti, otázkou v pravém slova smyslu národní. Má tedy celá široká veřejnost naše, resp. její mluvčí, velký denní tiak, právo ujati se v ní slova. Oläzka ta jest nyní již napolo rozřešena rozhodnutím městské rady pražské, která se usnesla ode- vzdati vilu v zahradě Kinského, nále- žitě opravenou, Národopisnému mu- seu českoslovanskému pro jeho sbírkya která slíbila o druhé části otázky, totiž o zřízení »českého Skansenu«, svědomitě uvažovati. Nepochy- bujeme ani dost málo, že i tato čásť otázky hude rozbodouta příznivě. Ale netajíme se radostí, že zá- kladní čásť rozřešena jest v městské radě pražské příznivě — neboť celé naší veřejnosti jde především o znehránění dosavadniho Národo pis- ného musea českoslovanského. Cela ve- řejnost naše ví, že zamítnutí žádosli, a by museu propůjčena byla vila v zahradě Kinského, znamenalo by skoro tolik, jako zničení tohoto eminentně národ- ního musea českého. Proto také nemůžeme uvěřili pověstem, že by snad ještě nyní po rozhod- nutí v Praze mohlo hroziti nebezpečí, že se museu národopisnému víly nedostane. Nemůžeme zejmena uvěřili, že by se mohl vyskytnouti na př. návrh na zničení skvostné vily zřízením jakékoliv restaurace — zvláště když komise Kinských sadů, jak známo, určila již pro malou restauraci bývalé re- misy (dole) a za kavárnu bývalý kravín (nahoře) Ostalně, vznikla-li již ta myšlenka, ať se spojo s ačeským Skansenem«: ať se poblíž vily postavi některé stavení z národopisné vesnice, upravené za reslauraci.
Kinský Kinská sad Praha
10 article
Konečně rozhodnutí spočívá nyní v rukou rady města Smíchova. Nepochybujeme, že bude t rozhodnuli takové, jaké očekává cela česká veřejnost od pokročilého města Smíchova a jaké apočivá ve vlastním zájmu tohoto města. Umistěním Národopis ného musea českoslovanského v zahradě Kinského nevzejde Smíchovu ani jediný haléř výlolhl poněvadž museum samo ponese všecek náklad (i na přenesení stavení národopisných, když mu to bude povoleno Prahou a Smíchovem), za to však měslo Smichov získá přítažlivý bod, který bude působit nejen na obecenstvo velké Praby, nejen na navště- vovalele z vlastí českých, ale i na cizinu. Nesmíme zapomenouti, že Smíchov nemá ještě žád- neho musea! A tu najednou — aniž by jej to státo haléře vlastního nákladu — dostane mn- seum tak renomované doma i v cizimě, jako jest Národopisné museum česko- siovanské. Návštěva zalrady lím získá, ziská tím vůbec návštěva Smíchova, poněvadž zatízení čehosi, co by nemělo soupěře ve střední Eyropě. bylo by nepochybně i reklamou v cizině pro Smichov. A kromě toho vykoná tím Smicho čín v pravdě vlastenecký, kterýž s pevnou důvěrou očekává od něho ve vlastech českýchi každý komu leži na srdci kulturní pokrok našeho národa, národa, který vždy jeu kultu- rou vítězil, vítězí a bude vítěziti-
Kinský Smíchov Praha
11 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Strany nejbližší, vypučelé z vět- vičky, stejně kvetoucí a stejnou šířící vůni — nyní nejprudším nepřátelstvím pojaté dorážejí na sebe nemilosrdně a divoce, že člověku, jenž zná minulost a tklivý vzájemný poměr jejich, je toho až lito. Sešli se včera v Liberci, v tem arci- německém Liberci, v němž žije jenom tak asi deset tisíc nepohodlných Čechů a kde německý panuje mrav, strileti jim revolvery do oken, aby se tam posilnili a k boji utvrdili. Pardon ! - Ne- sešly se tam obě strany, nýbrž pouze strana starší; strana, již vede v Čechách německo- nacionální metropolita pan Prade, aby žhavým popělem zasypala stranu druhou, stranu mlads. kterou vede pan Sl chö nerer. Muži ti strašně se nenávídí. Více, než se nenáviděli dr. Vašatý s drem. Riegrem. Snad také proto, že na- vzájem se znají, jak vypadlají v ne- gligé, jako tito páni, o nichž polský »Čas- přinesl těchto dnů starou povídaěku o tom, jal jeden z nich překvapil kdysi v hotelu Ham- merrenda druhého, když bez paruky, ben zubů, bez vatonů nalezal se právě u toilety. Však přes nepřátelství k sobě v jedné věci za jedno jsou oba pánové jako všichni Němci. Kdyby mohli, zakroutili by nám krk němeču nacionálové zrovna tak, jako Všeněmci, němečtí liberálové, jako Luegrovi antisemité, ba ani páni ustavověrní šlechtici by se neupejpali. Naopak: příčina proč se tak nacionálové s Všeněmei nenávidi, je právě způsob, jak s námi mají zatočit. O to právě se sváál, mají-li nás spolk- nout se všim všudy, tak jak jsme a najednou, tak jako polyká ústřici, kdo ji ještě nejedla nechce se před oslatními blamovat, aneb po kouskách, jak navrhují nacionálové, obávajíce se, že by se zakuckali, pozřevše sousto tak veliké.
Čecho Prade Vašatá Riegr Němec Liberec Čechy Hama
12 article
Jinak ale Prade jako přibylý tam Kaiser je přesvědčen, že Rakousko m ů že býti jenom německé, ane b ho nebude vůbec. Tak prohlašuje vůdce největší německé strany v parlamentě ví- deňském, a my přesvědčeni jsme, že nikdo ne- přihlásí se, aby vyvrátil touto paradoxou, které ne- znamená nic jiného, než národní naši zkázu. Naopak, pan Prade, týž pan Prade, který před třemi léty zastával myšlenku, že právě jako ne- máme my práva plésti se v národní věci ně- mecké, nemají práva Němci plésti se v jazyková práva naše, panu Kaiserovi vydatně pomáhal, doka- zuje, že prý spolek rakousko-německý musí být nejen po stránce hospodářské, nýbrž i po poli- tické náležitě vybudován, že musí býti zabrá- něno celní válce s Německem a akce proti celní sazbě německé že musí býti, stůj co stůj potírána. A pan Prade doznal, že strana jejich dlouho nalehala, aby se zavedlo jednání mezi jejich stranami, aby stalo se usnesení, jak za- hájiti akci pro státní němčinu, avšak nešlo prý to, právě Všeněmci byli proti tomu. A ted prj chtějí Čechy poněmčit. To je prý humbug. —
Kaiser Prade Němec Rakousko Německo Čechy
13 article
Co ze všeho patrno? Že Němcům o nie jiného nejde, než o jejich zájmy národní a účet svůj s timlo státem že mají již uzavřený. »B u Rakousko německé, neb žádně« — jest jejich heslem nyní doznaný. A poněvadž ně- meckým nemůže státi se říše, v níž žije vedle 8,500.000 Němeů 14,500.000 obyvatelů ne- německých, již pevnou vůli mají národně žiti, proto nastoupiti musí druhá eventualita, jež vy- rčena v jejich: že Rakouska nebude, neb lépe řečeno, že Rakouska nechtéjí. A to musíme míti na zřeteli. Ne k vůli Rakousku, nýbrž k vůli sobě. Co nám stručně pověděli na německo-nacionálním sjezdu v Liberci? Že chtějí aby zákonem prohlášen byla němčina za řeč státní, že chtějí, aby se tak stalo zákonem státním, že chtějí, aby se tak stalo v parlamentě, že chtějí, aby Ra- kousko bylo německé. Aby nestalo se to ani ono, bude povinností naší se příčiniti.
Němec Rakousko Liberec
14 article
— Německý Schulverein. Přinesli jsme již telefonickou zprávu o valné hromadé něme- ckého Sehulvereinu, jež tentokráte konána byla v Brně. Schulverein vypěstil ze svých valných schůzi velmi účinnou instituci agitační, a toť se vi, že klade je vždy tam, kde toho nejvíce je »zapotřebí«. (!) Jako na přiklad v Brně, kde nej- méně 3000 českých děti vězí ve školách ně- meckých. V Brně, kde přes všechny schul- vereinské schůze byla vždy a je dobrá polovice obyvatelstva původu českého, postarali se Němei zvlášť o to, aby se zdálo, že jejich panstvíje tam nezdolné, sebrali každého, kde kdo byl kde co bylo. Co mají k disposici poslanců purkmistrů a všelikých notáblů, bylo všechno na místě, docela jinak, než u nás je to zvykem. Mistodržitel se nedostavil, ani zemský hejtmnan, ale omluvili se. Když klidně pomineme fráse, jichž při této příležitosti namluveno bylo plné koše, zbude nám leccos, co na valném sjezdu tom se událo a u čeho jest nám třeba se po zastaviti. Především budiž konstatováno, že letos přijmy schulvereinské značně klesly. Pokladníl spolku toho přijal letos o 38.000 korun měně než v roce minulém. Jednou méňě, jednou více Tím těší se správa Schulvereinu, která nechee se spřáteliti s myšlenkou, že by kulminační bod jeho byl již překročen, naopak těší se z toho, že vydal již 8 millionů korun na poněmčování čelských dětí, zvlášt v Čechách. Zajímavo je, jak množí se od- kazy a legáty Schulvereinu a že vedle jedno- alivců byl hlavním podporovatelem jeho Sehul- verein berlinský. Mnoho-li do Čeeh poslal, se z dobrých důvodů ve zprávě neuvádll
Němei Schulverein Brno Čechy
15 article
Z výroční zprávy dra. Viktora Kraus a jes patrno, že Schulverein rozvíjí svou neblahou činnost jen v Čechách. Loni měl Schulverei 18, lelos pouze 15 skol ve své správě. To alo neznamená, že poklesla činnost jeho, nýbržž svalil náklad na tři školy se svých na badr cizl. Do správy veřejné příjaty totíž schul vorcinské školy v Jablonci n. Jiz., v Tremosn a v Michálkovieích na Moravě. Za to zřízeny dv nové opatrovny, a síce v Hohosicích a v Blizejově k jejíž zřízení pomohli zejmena Němci z Mi cliova. Zajímavý je odstavec ve zprávě sehul- vereinské o Ljtovli. Praví se v ní: Bolestně jsme dojati byli ztrátou prastarého německého města Litovle, leč jest nám útěchou, že Němci tamější se vzpružili po ztracené bitvě zmužili s k opětnému hájení národnosti své Němci vLitovli nechť jen po kračují směrem započatým, nech pracují tak, jako v posledních dnech a veselé dny šťastných a bohatých žní opět se dostaví. — Tím se Schul- verein charakterisoval. Tim s bez- příkladnou nestoudností strh roušku, jež zakrývala hříchy jeho, takže dnes jeví se světu v celé své nahotě jako spolek surových ná silníků. Pokračujte tak jako dosud. Po- řádejte do pětitisicového města desetitislcové vípravy a t am řezte, bijte české obyvatele, střl- lejte po niich a ohrožujte ja ko lupiči jejich majetek. A bohalá žen vás nemine. Za to prý smutně to vypadá dle zprávy Schulvereinu v okresu l'i to- myšlském a poličskěm, kde tak mnohý schulvercinský odbor zanikl, naproti tomu libuje si pan Kraus ve svěžím germánském vzduchu, jenž oživuje okolí třebenické.
Kraus Schulverein Němec Čechy Jablonec Jizera Michálkoviee na Morava Litovel
16 article
Při té příležitosti velikou chválu vzdává Tittovi, ústeckému odboru a pomoenikům a přátelům z Saska. Zle daři prý se Němcům v Benceku v Sušici, kde prý stěnají Němei pod útiskemi nej horšího druhu. Schulverein vzdává díky Böhimer- waldbundu, že jeho přispěním zřízena německá škola v českěm Chlumci na panství arci- věvody Františka Ferdinanda u samé Třeboně, kdežto zase mezi Němci na bystřickém ostrůvku panuje prý netečnost. Na to srovnal Krause vý- sledky německého Schulvereinu s Ústřední Matiei školskou a dospěl k úsudku, že právo máme býti brdými a posměšně odbývati obělavost ná- roda 60millionového. Nás ovšem pochlebná tu zmínka nesmí splésti a také nespleto. Právě proto, že nás je málo, musí každý u nás praco- vati a obětovati se za deset Němcův. Obvyklou, ba všední věcí je, že po valné schůzi uspořá- dali Němci brněnští slavnostní průvod ku po- mníku císaře Josefa II., kde mávali velkoněme- ckými prapory a vykonali obvyklou přísahu, že jsou Němei a že nedopustí, aby Brno stalo se něčím jiným než německým. Že při tom pověstný dr. Weitloť provolal též »slávu« »arcinémeckému kraji kolem Brna«, svědčí pouze o hlubokých zeměpisných vědomostech tohoto pána a také o tom, jak tento arcichránitel německého kraje před slovanskou saní tento svůj kraj vý- borně zná. — Kluby občanské. Novomě st s k občanský klub koná ve střadu dne 9. t. m. v místnostech »U černého orla« na Po- říčí výborovou schůzi s důležitým programem. — Klub národní strany svob odo- myslné v Karlíně konati bude v pondělí dne 14. října t. r. o půl 8. hod. večerní v spolkových místnostech mimořádnou valnou hro- madu s důležitým programem. Účasť všech pp. členů žádoucna.
Němec František Ferdinand Kraus Němcův Josef II Weitloť Sasko Sušice Chlumec Třeboň Brno Karlín klub národní strana svobodník odo
17 article
— Osobní. Carský kapelník, náš krajan pan F. Hánek, který nedávno se vrátil se svýmu plukem z činského bojišté do Oděsy, zavital včera na krátkou dovolenou do Prahy. — Okresni zastupitelstvo na Smíchov bude míti schůzi v úterý dne 15. října t. r. o 10 hod. dop. v zasedací síni městské radnice. — Státní zkušební komise pro učitelstv těsnopinu na středních školách v Praze byla pro škol. rok 1901—2 opět jmenována a to: vl. rad Karel šl. z Ottů, předsedou a zkušebními komisary pp.: prof. v. v. Josef Guckler, Jan Ol. Prašak, prol. českoslovanské obchodní akademie a lektor univer- sitní Emil Johne, prof. malostranského německého gymnasin a Václav Starý, ředitel vinohradské reálky Nejblíže přiští zkoušky konati se budou 30. listo- padu t. r. Žádosti, opatřené kolkem 1 K, krátkým životopisem a výkazem o studiích přijímá do 15. li stopadu předseda komise, svrchu jmenovaný. Praze—III., Nostická ul., čís. 8. Podrobné podminký zkoušky se vydávaji tamtéž každému, kdo zašle 10 hal. v poštovních známkách. — Vojenský věstník. Z Vídně, 7. října (C.-B.) Mistondmirál Julins Ripper byl jmenovan velitelem cvičného loďstva. — Kontrolni shromáždění zeměbranců z odvodních roků 18-9 až 1900, v Karlíne bydlících, koná se dne 22. října o 9. hod. ranní ve Ferdinandských kasárnech. — Poštovní holub se známkou »Koerbe Göttingen 25« spadl dne 6. t. m. na loděniei Pražské paroplavební společnosti na Smíchově Únavou zmořen byl tak, že nejevil ani známky ži- vota. Pěči zřízeneů loděnice zotavil se opět a de dnešního dne tak poaílil, že po dílně vesele si po etuje.
F Hánek Karel Ott Guckler Jan Ola Emil John profesor Stará Pěč Praha Smíchov nostický ulice Vídeň Karlín Göttingen Mistondmirál Julin Ripper
18 article
— Povětroň. Krásný meteor byl pozorován Kostomlatech pod Řipem dne 3. t. m. (ve čtvrtsk) půl osmé hodině večer. Padal volně směrem málo nakloněným od východu k jihu a zanechával zn sebou jasný pruh zelenavého svělla. Pak vyšlebly z něho plameny červené a naposledy pak ještě jed- nou zazářil intensivním světlem zelenavým, kter osvětlilo celé okolí. Při tom, než meteor zmizel, byl slyšitelný slabý výbuch. — Poštovní úřadník zmrzačen »0chran- ným« opatřením motorového vozu. Řada ne- sťastných přihod na tratích elektrických dráh obee pražské rozmnožena byla včera odpoledne politování- hodným případem. Poštovní úřadník, osudnou ná- hodou vkročivší na kolej dráhy, byl povaten moto- rovým vozem a »ochranným« pasem byl zmrzačen. Nesťastník sám udal, že osudnou příhodu dlužnu přičisti spíše nešťastné náhodě, ne zavinění řidiče. Případ vyličují řidič a těžco poraněný úřadnik takto: Řidič elaktrické dráhy Frant Zajíc, 30 roků siarý, udal pří výslechu vyšetřují címu komisaři p. dru. Srbovi: »O 1/22. hod. odpol. jel jsem s molorovým vozem č. 147 z Král. Vino- hradů do Král. Obory. Na Václavském náměstí o musea k zastávce Marianská ulice jel jsem nej menší rychlostí t. j. 6 km za hodinu. Trať byla úplně liduprázdná, takže nebylo nutno, abých dával zvoncem výstražné znamení. Naproti Krakovské ulici pojednou skočil na kolej neznámý mně pán. Udeři jsem na zvonec a sončasně jsem zapnul na zpáteční proud, lakže vůz zůstal okamžitě sláti. Pan ten byl povalen a dostal se pod ochranný pás.« Řidič tedy tvrdil, že jel s náležilou opatrnosti a že mu chodec vešel do cesty kromě všeho nadání, načež učini veškerá opatření, aby ho před usmrcením zachránil
Nesťastník Zajíc Srba Král Kostomlaty pod Řip Václavský náměstí krakovský ulice km
19 article
Leč řidiči nepodařilo se zabrániti těžkému úrazu chodca. Tento, byv přední stěnou motorového vozu povalen na dlažbu, dostal se pod »ochranný« pás který připevněn jest tak, že není pobyblivý a osobě. která se pod něj dostane, z pravidla vždy ubilží, než aby ji před nohromuu oehránil. Po nemalém nama haní byl nešťastník vyproštěn z pod ochranného pasd a odnesen do průjezdu domu, kam záhy do- stavil se policejní lékař p. dr. Kalmus a ze zá- chranné slanice p. dr. Svoboda, načež po poskylnutí první pomoci by! těžce zraněný v ambulančním voz zachranné stanice odvezen do všeobecné nemocnice Připad měl ovšem v zápětí veliké shromáždění ube censtva. Obětí nešťaslné příhody byl poštovn officál p. Vltězslav Kohn, 39 roků starý, ženatý oteč hosika 3lelého, bydlící na Král. Vine hradecl v Moravské ulici čis. 4. Ačkoliv někelik svědků po- tvrzovalo, že nešiěslí nebylo zaviněno řidičem, přec učinéno opalření, aby pravá příčina příhody byl vysvěllena. Proto odebral se do všeobecné nemoe nice na kliniku p. prof. dra. Maydla vrchní policejní komisat p. Fahoun, aby zraněného vyslechl. Slav p. Kohna jest velmi vážný. Levou nohu ma pod kolnikem úplně rozdrcenu, kosti jsou na padrt roztřístěny, hlavu má v pravém slova smyslu skal- povanou a na celém těle má četné odfenhiy. Jestě před tím, než lékaři provedli amputaci nohiy, by zraněný protokolárně vyslechnut a udal: Šel jsem po 1 hod. odpol. z domova do budovy hlavní pošty v Jindřišské ulici do služby. Od musea kráčel jsem
Kalmus doktor Svoboda Vltězslav Kohn Král profesor Fahoun Kohn moravský ulice Jindřišská
20 article
po levém chodníku a u Krakovské ulice odhočil jsem do jizdní dráhy, maje v úmyslu přejíti náměsti k Marianské ulici. Pojednou zaslechl jsem za sebou lrkot vozíku a obrátiy se, viděl jsem, že z Kra- kovské ulice velmi rychle jede vozik, na němž na- ložena byla bedna a do kterého byl zapřažen velky pes. Vozík jel zrovna proti mně a chtěje se mu vyhnouti uskočil, jsem a v tom okamžiku jsem by motorovým vozem povalen. Uznávám, že řidič vozu nemá žádnou vinu na neštěstí. — Výslech byl tím ukončen a zraněný připravován k provedení ampu- lace nohy. — Trvalé zmrzačení poštovního úřadníka bylo dle tohoto vyličení způsobeno jedině »ochran ným« pasem, který i dle uznání rozhodujících činitel v elektrických podnicích jest naprosto pochybený a je zaveden u motorových vozů jen proto, že opa- tření takové železničním ministerstem je předepsáno Možno právem očekávati, že po statistice nešťant ných přihod na elektrické dráze bude toto sochranné- opatření v zájmu bezpečnosti povalených chodcu úplně odlstraněno. — O dopadení padölatele zlatníků Frant Ullricha sdělují se nám tyto podrobnosti: Pozornost policejních zřízenců byla už po delší dobu nená padně obrácena na zedníka Fr. Ullricha na Proseku poněvadž ale šibal byl velmi obezřetným, nebyi lze žádnou okolnost zjistiti, která by ho z falšování minci usvědčovala. V minulých dnech každý jeh krok byl střežen. V neděli odpoledne bylo střežení podezřelého muže svěřeno detektivům Spačkovi Dvořákovi. Tito vyčkali Ullricha, když odpoledne vyšal ze svého přibytku v přizemí domu č. 78 na Proseku, načež jej stopovali přes Vysočany a Liben do Karifna. Tam znměřil Ullrich do jednolio hostince. patrně za tím účelem, aby padělaný zlalník udal.
Ullrich Spačk Dvořák Francie Prosek Vysočany
21 article
Jak se později zjistílo, měl Ullrich v kupse tři zlat- níky pravě a jetlcn falešný. Při udávání nepravého kdyby byl přisližen, pak chtěl se tvářiti překvape- ným, postěžoval by si na šalbu a pak byl by za- platil pravým zlatníkem. Manipulaci tulo Ullrích dotyčném hostinci nemohl provést, poněvadž v míst- nosti seděli pouze dva hosté a hostinský byl by dal na zlatník bedlivější pozor. Proto za půl hodiny Ullrich hostinec opustil. Vanku zaslavili ho jmeno vaní zřzenci bezpečnostního úřadu a prohlásili jej za zatčena, poněvadž se bez dovolení navrátil do Karlína, kam přístup byl mu zspovězen. O tom, že Ullrich chtěl odhodit váček s Lalešnými zlatníky, již jsme se zmínili. Domovní prohlidka v přibylku man- želů Ullrichových trvala až do 1. hod. po půlnocia v různých skrýších byly nalozeny veškaré pomůcky ke zhotovování falešných zlatníků z roku 1863. Po vykonané prohlidce správce policejní věznice pan adj. Vejřik prohlásil za zatčenou i Annu Ullricho- vou, 39 roků starou, která v roce 1898 pro pode- zření ze spoluúčaslenství na padělání mincí byla zatčena a pět měsíců držána ve vazbě. Porota však ji neuznala vinnou a Ullrichová byla odsouzena ponae pro podvod, provedený udáním falečného zlatniku. do vězení na 7 dnů. Také tentokráte Ultrichová tvr- dila, že nemá žádného účnstenství na padělání zlat- níků Frant. Ulirich rozhodně poplral, že zlatníky vyráběl a vypravoval, že formičky, rozmanité po- můcky k ražení Ialsifikátů, jakož i padělané zlatníky obdržel prý od »jednoho neznámého«, jejž při vý slechu p. radovi Oličovi a později komisaři p. Proti- venskému rozdílně popisoval. V pátrání po domně- lých spojencích padělatele mincí bylo včera po celý den pokračováno. Dnes dopoledne budou Ullrich i jeho žena dopraveni k trestnímu soudu do vyše- třovací vazby.
Ullrich Vanek Ullrichův Anna Ullricho Ullrichová František Olič Karlín
22 article
— Tajemství záhadného zmizení kojné — vyavětleno. Kojná Anna Pajmannova včera před polednem vrátila se do příbylku vrch. inž. p. Švo- body v čís. 686 v Holešovicích. Mezitím, co paní Svobodová byla v největších úzkostech o svoji tří- měsíční dcernšku, dlela Pajmannova v náručí svého milence v Nuslich. V objelí lásky byla tak šťastná, že zapomněla na návrat a plné 24 hodiny dlein mimo kruh rodiny, která jí v důvěře nemluvně svč- řila v opatrování. Policie bezvýsledně po zmizel pátrala. Před polednem, kdy celý aparát bezpečnostní byl rozprouděn, otevřela dvěře přibytku pí. Svobo- dové a s uzarděním vyprávěla, kde se zdržovala. Byla ovšem ze služby okamžitě propuštěna.
Pajmannův Ing Svobodová Holešovice
23 article
— Otrávila se kostíkom. Takový čin zou- falství provedla předvčírem 16letá Julie Reimova. bydlící na Bojišti na hoř. Novém městě. Patrně ne- šťastná láska ji k tomu dohnala. Rodíčům ani se nezmínila, že učinita sebevražedný pokus, teprve včera odpoledne, když navštívila přítelkyni svou. prodavacku v jistém závodě na Václavském náměsti, svěřila se, že jest otrávena. Přítelkyně ve snaze. aby zoufalou družku zachránila, oznámila to po- licistovi, který Reimovu odvedl na strážnici. Po- licejní lékař p. dr. Kalmus poskytl jí první pomo a pak byla dívka odvedena do všeobecné ne- mocnice. Stav její jest povážlivý, poněvadž jed vnikl již do krve. — Drobné místní zprávy. Dělník Jose Dušek, 41 rok starý, včera odpoledne v Nuslích upadl a utrpěl v obličeji tak těžké poranění, že musil být dopraven do všeobecné nemocnice. — Po- dobná příhoda stala se 69letému dělníku Václave Šmídovi, který pádem ve Schwarzenbergově třídě na Smichově byl těžce zraněn a rovněž do nemocnic byl odvezen. — Do Nusli a Pankráco. Městský úřad nu selský se přestěhoval z dosavadních místnosti v So- kolovně čp. 317 do přízemí nové školní budovy v ulici Svatoslavově čp. 333, v níž se započne úřa- dovati ve středu, dne 9. října t. r.
Reimov Reimův Kalmus Jose Dušek Šmíd Schwarzenbergův Nusle Svatoslavův čp všeobecný nemocnice
24 article
— Změna místností. Nové obchodní gremiun král. hlav. můsta Prahy přesídlí dne 9. října t. r. se všemi úřadovnami svými z dosavadních místností ve Vodičkově ulici do I. patra domu č. 821—II., 47 n. na Václavském náměsti. Za tou příčinou bude úřa dování gremia a jeho nemocenských pokladen dn 8. a 9. t. m. přerušeno a dne 10. t. m. opět v no vých místnostech obnoveno. — Divadlo Variété. Všechna představení s novým ensemblem, od 1. t. m. vystupujícím, tes se zcela mimořádné návštěvě, t-kže divadlo je denn naplnéno. K oběma nedělním představením byo takový nával, že množství obecenstva do divadla s dostati nemohlo. Zejtra ve středu uspořádáno bude druhé odpolední předslavení pro žáky a děti př cenách polovičních. Vystoupí zejmena liliputánská společnost a přední síly ensemblu.
Praha Vodičkův ulice divadlo Variété
25 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Důstojník ubit. Z Monastýru telegrafoje se: Vyšší důstojník, Halil Mezes, urazil ve veřejné místnosti sultána. Ostatní důstojníci chtěli zatknout důstojuíka toho, on ale jal se z revolveru stříleti usmrtil tři důstojníky a jednoho občana. Zástup lidu jal se ale bušiti holemí do důstojníka a tloue- jej kameny, až se mrtev skácel. = Milostná tragedie. Z Pešti se oznamuje V neděli šikovatel zákopnického praporu č. 7. Jan Zahner těžce dvěma ranami z revolveru postřel v hotelu »Orient« svou mílenku Giselu Barthovor a sám sebe pak zastřelil. Zabner chtěl vystoupii z vojska a milenku svou si vzíli za ženu, ale nebyle to možno, protože snoubenci neměli penéz. I uvolil se společně zemřítí. V zanechaném dopise sděli Zahner příčiny svého skutku. = Ponorná loď. Tyto dni budou zkoušeti n řece Něvé — ja« z Petrohradu oznámuji — Bor- hartovu ponornou loď hnanou kyselinou uhličitou. Pod vodou vydrží šest minut. = Pokus loupeže za bílého dne. Z Kyjev (Rusko) telegralují: Ondy z rána přišel kovrovsku občan Kopějkyn do krámu hodináře Fřejdisa no A cxandrovské ulici a zařal sí vybírati hodinky. Na jednou vytáhí z kapsy revolver a střelil po Frejdi sovi a ranil ho do šíje. Potom vyskoči. z krámnu dal se na úlěk. Raněný pustil se s křikem za ním provázen záhy davem obecenstva. Dozorce elev toru na břehu Dněstru postavil se prchajícímu K pějkynovi do custy. Ten střelil také po něm, nelrefil. Jsa později dopaden, přiznal se, že chle vyloupiti Frejdisův krám.
Mezes Zahner Barthovor Zabner Frejdisův Pešť Petrohrad Kyjev Rusko Dněstr Onda
26 article
= Solské bouře na Siollii Z Říma se sděluje Ozbrojené houfy sedláků zapálny celnice v městecl Maraie, Paceu a Trapani a zahnaly celní úřadníky Donucovaly i dělníky pří sklizní zaměstnané, ab“ nechali práce. Podobné příběhy oznamují se lake z Ghibellina a Banta Nymfy. Vláda vysla a silné od dily vojska proti vzbouřencům. = Krádož v klonotnickém krámu. Z Paříže se telegrafuje: U zdejšího klenotníka Bourdina byla spáchána velká krádež klenotů v ceně půl millionu franků. = Mor v Italil. »Agenzia Stefani« oznamuje z Neapole: V neděli zjištěn zde případ moru. One- mocnělá dívka, jmenem Martoneova, byla dopravena do nemocnice v Nisidě. Rodina její byla isolována a příbytek její desinfikován. Veškeré dosadl isolovano osoby jsou úplně zdravé, zejtza bude časti jich pro puštěna. = Mor. Dle »Ag. Havase byly v St. Louisu (Senegambie, Afrika) od 4. t. m. 3 připady morua dva končily smrtí. V Cayesu vyskytly se přlpady tři a učiněna proto náležitá opatření. »Ag. Havas« konstatuje, že nemoc v St. Louisu i Cayesu není mor, nýbrž ž lutá zim ni ce.
Solská Trapani nymfa Mor Agenzio Havas Řím Paříž Italit Neapol St . Louis Senegambie Afrika
27 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + Z kanceláře Národního divadla. Dnes hraje se po druhé Rossiniova komická opera »L a- zebník sevillský« (4. čtvrtka předpl.) řízením kapslníka p. Angra, s p. Benoním, slč. Šmidovou, p. Ptákem, p. Polákem a Klimentem v hlavních rolích. Zejtra odpoledne o lidovém představení hráti se bude Smetanova »Prodaná nevěstat, téhož dne večer bude ae hráti Ibsenova »Norae. Pro trvající churavost slč. Kacerovské nutno znovu od- ložiti reprisu Drořákova »Dimitrije«, na čivrtek určenou i budou se téhož dne hráti Kovařovicovi »Psohlaveis. + Z kanceláře smíchovského divadle. Jako zahajovací představení zimní snisony a první hra v předplacení jest dnes premiéra Bissonovy frašky »Fěderikův testament.« Úlohy obsazeny: Mongiranit p. Taborský. Rabuté p. Lier, Boisanfrsy p. Kulig ml. Měvrel p. Edl, Sosthenés p. Charvát, Coletta pí. Hess- Galova, Laurence slč. Kohoutova, Lucienne slč. Je- ifokova. Předprodej listků jest nyní vždy u p. Ur- bánka a v kanceláři v domě divadla I. posch. + Divadlo »Urania« na výstavišti v Král. Oboře. (Red. V. Suk.) Dnes v úterý o 7. hod. hraje se lokální fraška »Chudá holka« ve prospěch míst- ních chudých starců a stařen. Předprodej lístků v trafice na Příkopě, proti Špinkům do 5. hod. + Divadlo v Praze —VIII v Libní. (Ředite A. J. Frýda.) Dnes v útery hraje se ve prospěch pana Václava Erharta za pohostinské hry pí. Emilie Kochové-Erhartově »Dáma od Maxima« fraška o3 jednáních od Feudea. Ve čtvrtek má svůj přijem p. Al. Urban, k němuž zvolil původní českou hru »Dva světy« od J. Ladeckého.
Angra Benoní Šmidův Pták Polák Smetanův Ibsenův Kacerovská Dimitrij Kovařovic Psohlaveis Bissonův Fěderikův Lier Kulig Edl Charvát Colett paní Hess Galův slč Král Red V Suk J Frýd Erhart Koch Erhartův Urban J Ladecký Kohoutov Ur Libeň národní divadlo smíchovský divadlo dům divadlo I divadlo » uranium divadlo v Praga Ředite A
28 article Hudba.
Hudba. + Zpěvohra. Po lhůtě něco více než dvouleta zařazen Rossiního »Lazebník sevillský« opělně do ropertoáru. Rozkošnou buflu, plnou překrásných ná- padů a sršící hudebním vlipem, řídil zase p. Anger a ve svých úlohách setrvali taktéž pp. Ptak, Kliment, Benoní a pl. Bradáčová-Vykoukalova. O p. Plákovi mohli bychom doslova opakovati někdejší svůj úsu- dek. Almaviva není úlohou pro jeho hrdinný, bary- tonový tenor, a proto nemůžeme ani pěvci míti za zlé, co vše se mu v roli nedaří. Hned v první scčně zpívá Almaviva: »Zde mi blaho nevykvete«; a to je svatá pravda. Pan Pták napíná všechny své síly, aby vyhověl, nalézá také v lyrice mnohý vroucí tón; co však platno, když není tu lehký, vysoký hlas a kolo- turní výcvik, jehož úloha požaduje. Pěvci nelze činiti výtek — jeho nadání nese se jinam, je dobrý Da- libor, Lohengrin, výborný Dubrovský a Kozina; proč však vydávati v šane jeho úspěchy nevhodným za- městnáváním ? . .. Stále výrazněji vybraňuje se Basilio p. Kli- mentův; jeho arie o pomluvě je dnes již kabinetním kouskem pěvecké vypracovanosti. Figaru p. Benomího zůstává věrna svižnost zpěvu a verva podání Novou, a řeknu hned velice dobrou byla slč.
Rossiní Anger Benonit Bradáčová Vykoukalův Almaviva Pták Lohengrin Dubrovský Kozina Figar Benomí
29 article
Šmnídova jako Rosinka. Její koloratura, čistá a ji- skřívá, mile se poslouchá tím pocitem, plynouci z lehkosti a bezpečnosti, s nimiž jest prováděna. Výkonu neschází ani nenucené veselosti, ani jisté roztomilosti. Slečna měla velmi pěkný a zasloužený úspěch. Doktoru Bastolu nezůstává p. Polák dlužen tlusté dávky drastiky, jež nemijí se svého cile — hlučného smichu; byl však i ve zpěvu docela pevný. třeba bychom rádi vzpomínali kovu ve hlase přede- šlého představitele úlohy, p. Hynka. + Z Brna, 7. října. (Zvl. tel.) Jan Kubelik hrál v sobotu v České Skalici, v nedělí v Brně. V obou městech byly sály přeplněny, stům nedostalo se místa. V České Skalici uvital Kubelíka na nádraží starosta ohce a depulace ochotnického spolku. Kon- certu byli přílomni: vévodkyně Sasko-altenburská, a kníže ze Schaumburg Lippe. Kněžna ze Schaum- burgu odevzdala Kubelikovi před obecenstvem věne a přála mu štěstí k cestě americké. Dívadelní ochol- níci odevzdali mu rovněž věnec. V Brně očekávaly i davy studentstva Kubelíka a uspořádali mu ovace. Za koncertu jevilo obecenstvo veliké nadšení. Pro- stranný sál »Besedy« byl tak přeplněn, jako doposud nikdy. Také Rudolf Friml měl tu velký úspěch
Šmnídův Rosinka Bastol Polák Hynk Kubelik Friml Brno Český Skalica Sasko Schaumburg Lippe Schaum Kon
30 article Ze soudní síně.
Ze soudní síně. Starý známý. Přišel na »Karlák« zas. V halenovém oděvu trestaneckém. S čepicí, »zdobe- nou« předepsaným kašketem a v průvodu drou ozbrojených dozorců z pankrácké věznice. Sitná přepadlá, vyhublá a bezvousá tvář nenasvědčovala nijak jeho totožnosti s »proslaveným« hrdinou malo- stranským Václavem Hálou. Ba stárne člověk, stárne. A Hála stárne teprv. Není to již ten svižný, přes avoji šedesátku ještě statný stařík, jakého viděli jsme při porotě. Vpadla a vyhasla živá, mrštná očka, vymizel z tváře potutelný smích. Zcela lho- stejně dal se předvésti do kanceláře sekreláře pana Janečka a zcela flegmaticky usedl si polom na la- víčku v čekárně. Bude míti nový proces. Prý pro jakés rozbroje v trestnici a pro urážku panovníka, které prý se v cele dopustil. Dal se klidně svázati řetízky, dozorci se opásali a nasadili pušky — me- chanicky vyšel napřed Hála. »Aspoň si člověk zkrátí čas« — prohodil jenom při odchodu. Nu, die všeho už nebude mu ho nikdo dlouho zkracovat. Dle toho už vyhublý a sešlý Hála nijak nevypadá. Ví snad už, že z kriminálu nevyjde — odtud ten jeho cynismua. Strážník bezpečnosti vrahem. Bývalý policejní strážník Ant. Vlasák, který — jak známo — byl čivrteční porotou odsouzen k trestu smrti provazem, oznámil včera předsedovi soudu porolního, radovi vrch. z. s. p. Stollovi, že odvolává zmaleční stížnost, již jménem jeho ohlásil obhájce jeho pan dr. Zilek. Z Paříže se telegrafuje: V Poltiersu za- hájeno přeličení proli býv. prefeklu Bonnierovi, kterýž věznil po dlouhá léta svou sestru ve tmavé, špinavé místnosti. Matka Bonničrova před nedávnem zejnřela. Bonniére vymlouvá se, že jednal pouze dle přání matčina.
Hála Janeček Antonín Vlasák Stoll doktor Zilek Bonnier Karlák Sitné Paříž
31 article Věstník živnoslenský a dělnický.
Věstník živnoslenský a dělnický. O změně řádu živnostenského bylo roko- váno na schůzi mistrů obuvnických, svolané na vče- rejší večer prvním klubem obuvníků pražských do sátu Řemeslnicko-živnostenské besedy. Z účastenství na léto veřejné schůzi bylo ztejmo, že nejevil se mezi příslušníky stavu značný zájem. Předseda p. Maršálek v oslovení výslovně to vytkl. Uvedl, že veškerá společenstva býla vy- zvána od obchodní komory, aby podala dobrozdání o osnově zákona, jimž se mění a dopláuje řád živ- nostenský. Pravil, že záležitost tato týká se v první řadě stavu obuvnického. Příalušníci našeho stavu mují nyní velmi bldné postavení, ba mnozí výteční odborníci vydělají sotva tolik, aby uživili svoji ro- dinu. Nás utiskuje velkokapitál, který má stále vý- lečné obchody a z našeho stavu mistří řemeslo opouštějí. Na nás jest, abychom se o navrhované osnově vyslovili. Zemská jednota řemesl. u živnost. společenstev usnesla se na návrzích a žádala, aby- chom se s nimi ztotožnili, ale my lak učiniti nemů- žeme, poněvadž zejména s opravou § 38. neseuhla- síme. Pan Huml poukazoval k tomu, že lonský vše- slovanský sjezd řemeslnický usnesl se domáhati se toho, aby živnostenské zákonodárství ponecháno bylo sněmům, neboť jedině tím způsobem může s řemeslnicivu pomoci. Poměry řemeslnictva nejsou v celé říší stejné, tak aby se na ně hodil jeden cen- tralistický kabát (Souhlas). Pan posl. Karbus toto stanovisko uznává správným a prohlásil, že klub poslanecký názon lento slále také hájí. Dlužno litovati, že naší po- slanci nemohou dociliti toho, aby se podobné zale-
Maršálek Huml Karbus