1
masthead
8. října 1901.
5
article
Magislrátním radou VI. hodnostní třídy zvolen
47 hlasy z 85 magistrátní rada p. Ferdiand Bělo
hlávek.
Při volhě tří magistrátních radů VII. hodnostn
třídy zvoleni na prvém místě sekretář p. Václav
Prusík, 65 hlasy ze 70, na druhém sekretář pan
Trim! 43 hlasy ze 73. Volba v příčině třetiho
místa zůstala bezvýslednon, protože žádný z kandi
dálů neobdržel nadpoloviční většiny, neboť sekretái
p. dr. Stein obdržel 32 a sekretář p. Šimůnek 2
hlasů, kdežto nadpoloviční většina obnášela 36 hlasů.
Při drohé volbě činila nadpoloviční většina 89 hlasův
a zvolen byl magistrátním radou na třetím místě
sekrelář p. Simůnek 41 hlasy; p. dr. Stein ob-
držel jen 31 hlas.
Obecní starší p. dr. Kühn navrhuje, by se
sekrelšřém pp. dru. Steinovi a dru. Wagne
rovi udělil titul magistrátních radů.
Návrh tento odkazuje se moěstské radě.
Slavebním radou pro revisi technickou v VII
hodnostní lřídě zvolen 35 hlasy ze 69 p. Ulrich
Hilavním městským pokladníkem v VII. hodnostn
třídě zvolen p. Frant. Glec a účelními rady v VII
hosnostní třídě pp. Em. Malíertheimer a F
Burger.
Přadstavenými v VIII. hodnostní třídě ve stat
úřudníků kancelářských zvoleni p. Kuthan, správe
městské tržnice a p. Havlík
Obecní starší p. M. Novák pouká al, že o dal
ších předmětech jednacího pořádu rozpřede se delá
debata, zejmena o tunelu a silnici vyšehradskou ska
lou a navrhl, by pro pokročilost doby věci tyto od
ložily se do scbůze přiští.
Návrh tento přijat a schůze po 1/28. hod. veče
skončena.
Běla
hlávka
Prusík
doktor
Stein
Šimůnek
Kühn
Ulrich
František
Kuthan
Havlík
M Novák
Magislrátní rada VI
F Burger
6
article
Národopisné museum českoslovan
ské v zahradě Kinského.
Po několik měsíců již česká veřejnost zajímá se
olázkou přenesení bohatých sbírek Národopisného
musea českoslovanského do vily v zahradě Kinského
a po připadě doplněni jich na »český Skansen« ně-
kolika lidovými stavbami, představením květeny české
atd. Byl to v době chmur, které zasmušují český
obzor, aspoň jeden světlý bod, k němuž v posledních
měsících se zálibou a s nadějemi upinaly se zraky
všech, jimž záleží na kulturním rozkvétu našeho
národa. Objevení se myšlenky snárodopisných sadů-
v zahradě Kinského a postup celé akce, rozvinute
na provedení šťastné a mnohoslibné té myšlenky.
sympaticky byly sledovány celou naší intelligenci
která jest přesvědčena z historie našich zápasů, že
kullutní pokroky naše jedině mohou nám razit
cestu i k pokrokům politickým, že na še vítěz-
ství kullurní jsou i našimi vítězstvím
politickými. A pronesená myšlenka vede nás
k jednomu lakovému vílězství. Již Národopisné mu-
seum českoslovanské tak, jak jest, bylo jistým
velmi čestným vítězstvím české kullury v Rakousko-
Ubersku. Byloť u nás prvním narodopisným museem.
zobrazujícím jeden celek ethnický, bylo vůbec prvním
museem svého druhu v Rakousku. Jak velkým pře
kvapením v Rakousku bylo zřízení takového muse
národopisného, toho důkazem jest fast, že v době
pro nás politicky nejnepříznivější byla mu udělena
státní subvence.
Kinský
Rakousko
7
article
Museu tomu, které k sobě každoročně vábí vy-
nikajíci zástupce vědy národopisné ze svěla slovan-
ského i z ciziny, zasvitla po zakoupení Kinského za-
hrady městy Prahou a Smíchovem hvězda nového
rozkvětu právě v době nejkritičtější. Veřejnosti nasí
jest dobře známo, že v nádherných místnostech do
savadních, propůjčených museu v pravdě knížeci
munificencí českého šlechtice, mohou sbírky zůstati
již jen krátkou dobu. Kromě toho je také všeobecně
známo, že sbírky Národopisného musea českoslovan-
ského dávno již přerostly dosavadní místnosti, takže
celé rozsáhlé partie (na př. velká sbírka modelůli-
dových staveb, největší svého druhu vůbec !) nemo-
hou naprosto býti vystaveny. Stálo tedy museum
Kinský
Praha
Smíchov
8
article
před těžkou a neodkladnou v pravdě životní
otázkou v Iastní budovy. A rozřešení té otázky
podalo se samo sebou, když Praha a Smíchov kou-
pily nádhernou zahradu Kinských. V zahraděté
stojí vila, která jako by byla zbudován
pro potřeby musejní. I zevnějškem i vnitřním
rozdělením je to hotové museum. Nebylo ni
přírozenějšího než myšlenka, učiniti z té budovy
opravdu museum. A že myšlenka ta napadla původci
národopisné výstavy českoslovanské, bylo jen psy
cholegickým důsledkem, že za ní se zrodila myšlenk
»českého Skansenu«, tolikráte již v posledních mě-
sících veřejně vyložená a přetřá saná.
Kinská
Praha
Smíchov
9
article
Nyní dospívá celá otázka ke konečnému rozře-
šení Není pochybnosti, že jest otázkou nejen praž-
skou, nýbrž otázkou celé české veřejnosti, otázkou
v pravém slova smyslu národní. Má tedy celá
široká veřejnost naše, resp. její mluvčí, velký denní
tiak, právo ujati se v ní slova. Oläzka ta jest nyní
již napolo rozřešena rozhodnutím městské
rady pražské, která se usnesla ode-
vzdati vilu v zahradě Kinského, nále-
žitě opravenou, Národopisnému mu-
seu českoslovanskému pro jeho sbírkya
která slíbila o druhé části otázky, totiž o zřízení
»českého Skansenu«, svědomitě uvažovati. Nepochy-
bujeme ani dost málo, že i tato čásť otázky hude
rozbodouta příznivě. Ale netajíme se radostí, že zá-
kladní čásť rozřešena jest v městské radě pražské
příznivě — neboť celé naší veřejnosti jde především
o znehránění dosavadniho Národo pis-
ného musea českoslovanského. Cela ve-
řejnost naše ví, že zamítnutí žádosli, a by
museu propůjčena byla vila v zahradě
Kinského, znamenalo by skoro tolik,
jako zničení tohoto eminentně národ-
ního musea českého. Proto také nemůžeme
uvěřili pověstem, že by snad ještě nyní po rozhod-
nutí v Praze mohlo hroziti nebezpečí, že se museu
národopisnému víly nedostane. Nemůžeme zejmena
uvěřili, že by se mohl vyskytnouti na př. návrh na
zničení skvostné vily zřízením jakékoliv
restaurace — zvláště když komise Kinských sadů,
jak známo, určila již pro malou restauraci bývalé re-
misy (dole) a za kavárnu bývalý kravín (nahoře)
Ostalně, vznikla-li již ta myšlenka, ať se spojo
s ačeským Skansenem«: ať se poblíž vily postavi
některé stavení z národopisné vesnice, upravené za
reslauraci.
Kinský
Kinská
sad
Praha
10
article
Konečně rozhodnutí spočívá nyní v rukou rady
města Smíchova. Nepochybujeme, že bude t
rozhodnuli takové, jaké očekává cela česká veřejnost
od pokročilého města Smíchova a jaké apočivá ve
vlastním zájmu tohoto města. Umistěním Národopis
ného musea českoslovanského v zahradě Kinského
nevzejde Smíchovu ani jediný haléř výlolhl
poněvadž museum samo ponese všecek náklad (i na
přenesení stavení národopisných, když mu to bude
povoleno Prahou a Smíchovem), za to však měslo
Smichov získá přítažlivý bod, který bude působit
nejen na obecenstvo velké Praby, nejen na navště-
vovalele z vlastí českých, ale i na cizinu. Nesmíme
zapomenouti, že Smíchov nemá ještě žád-
neho musea! A tu najednou — aniž by jej to
státo haléře vlastního nákladu — dostane mn-
seum tak renomované doma i v cizimě,
jako jest Národopisné museum česko-
siovanské. Návštěva zalrady lím získá, ziská
tím vůbec návštěva Smíchova, poněvadž zatízení
čehosi, co by nemělo soupěře ve střední Eyropě.
bylo by nepochybně i reklamou v cizině pro
Smichov. A kromě toho vykoná tím Smicho
čín v pravdě vlastenecký, kterýž s pevnou
důvěrou očekává od něho ve vlastech českýchi každý
komu leži na srdci kulturní pokrok našeho
národa, národa, který vždy jeu kultu-
rou vítězil, vítězí a bude vítěziti-
Kinský
Smíchov
Praha
11
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Strany nejbližší, vypučelé z vět-
vičky, stejně kvetoucí a stejnou šířící vůni —
nyní nejprudším nepřátelstvím pojaté dorážejí na
sebe nemilosrdně a divoce, že člověku, jenž zná
minulost a tklivý vzájemný poměr jejich, je toho
až lito. Sešli se včera v Liberci, v tem arci-
německém Liberci, v němž žije jenom tak asi
deset tisíc nepohodlných Čechů a kde německý
panuje mrav, strileti jim revolvery do oken, aby
se tam posilnili a k boji utvrdili. Pardon ! - Ne-
sešly se tam obě strany, nýbrž pouze strana
starší; strana, již vede v Čechách německo-
nacionální metropolita pan Prade, aby žhavým
popělem zasypala stranu druhou, stranu mlads.
kterou vede pan Sl chö nerer. Muži ti strašně
se nenávídí. Více, než se nenáviděli dr. Vašatý
s drem. Riegrem. Snad také proto, že na-
vzájem se znají, jak vypadlají v ne-
gligé, jako tito páni, o nichž polský »Čas-
přinesl těchto dnů starou povídaěku o tom, jal
jeden z nich překvapil kdysi v hotelu Ham-
merrenda druhého, když bez paruky, ben
zubů, bez vatonů nalezal se právě u toilety.
Však přes nepřátelství k sobě v jedné věci
za jedno jsou oba pánové jako všichni Němci.
Kdyby mohli, zakroutili by nám krk němeču
nacionálové zrovna tak, jako Všeněmci, němečtí
liberálové, jako Luegrovi antisemité, ba ani páni
ustavověrní šlechtici by se neupejpali. Naopak:
příčina proč se tak nacionálové s Všeněmei
nenávidi, je právě způsob, jak s námi mají
zatočit. O to právě se sváál, mají-li nás spolk-
nout se všim všudy, tak jak jsme a najednou,
tak jako polyká ústřici, kdo ji ještě nejedla
nechce se před oslatními blamovat, aneb po
kouskách, jak navrhují nacionálové, obávajíce se,
že by se zakuckali, pozřevše sousto tak veliké.
Čecho
Prade
Vašatá
Riegr
Němec
Liberec
Čechy
Hama
12
article
Jinak ale Prade jako přibylý tam Kaiser
je přesvědčen, že Rakousko m ů že
býti jenom německé, ane b
ho nebude vůbec. Tak prohlašuje
vůdce největší německé strany v parlamentě ví-
deňském, a my přesvědčeni jsme, že nikdo ne-
přihlásí se, aby vyvrátil touto paradoxou, které ne-
znamená nic jiného, než národní naši zkázu.
Naopak, pan Prade, týž pan Prade, který před
třemi léty zastával myšlenku, že právě jako ne-
máme my práva plésti se v národní věci ně-
mecké, nemají práva Němci plésti se v jazyková
práva naše, panu Kaiserovi vydatně pomáhal, doka-
zuje, že prý spolek rakousko-německý musí být
nejen po stránce hospodářské, nýbrž i po poli-
tické náležitě vybudován, že musí býti zabrá-
něno celní válce s Německem a akce proti celní
sazbě německé že musí býti, stůj co stůj
potírána. A pan Prade doznal, že strana jejich
dlouho nalehala, aby se zavedlo jednání mezi
jejich stranami, aby stalo se usnesení, jak za-
hájiti akci pro státní němčinu, avšak nešlo prý
to, právě Všeněmci byli proti tomu. A ted prj
chtějí Čechy poněmčit. To je prý humbug. —
Kaiser
Prade
Němec
Rakousko
Německo
Čechy
13
article
Co ze všeho patrno? Že Němcům o nie jiného
nejde, než o jejich zájmy národní a účet svůj
s timlo státem že mají již uzavřený. »B u
Rakousko německé, neb žádně« —
jest jejich heslem nyní doznaný. A poněvadž ně-
meckým nemůže státi se říše, v níž žije vedle
8,500.000 Němeů 14,500.000 obyvatelů ne-
německých, již pevnou vůli mají národně žiti,
proto nastoupiti musí druhá eventualita, jež vy-
rčena v jejich: že Rakouska nebude,
neb lépe řečeno, že Rakouska nechtéjí. A to
musíme míti na zřeteli. Ne k vůli Rakousku,
nýbrž k vůli sobě. Co nám stručně pověděli na
německo-nacionálním sjezdu v Liberci? Že
chtějí aby zákonem prohlášen
byla němčina za řeč státní, že
chtějí, aby se tak stalo zákonem
státním, že chtějí, aby se tak stalo
v parlamentě, že chtějí, aby Ra-
kousko bylo německé. Aby nestalo se
to ani ono, bude povinností naší se příčiniti.
Němec
Rakousko
Liberec
14
article
— Německý Schulverein. Přinesli jsme
již telefonickou zprávu o valné hromadé něme-
ckého Sehulvereinu, jež tentokráte konána byla
v Brně. Schulverein vypěstil ze svých valných
schůzi velmi účinnou instituci agitační, a toť se
vi, že klade je vždy tam, kde toho nejvíce je
»zapotřebí«. (!) Jako na přiklad v Brně, kde nej-
méně 3000 českých děti vězí ve školách ně-
meckých. V Brně, kde přes všechny schul-
vereinské schůze byla vždy a je dobrá polovice
obyvatelstva původu českého, postarali se Němei
zvlášť o to, aby se zdálo, že jejich panstvíje
tam nezdolné, sebrali každého, kde kdo byl
kde co bylo. Co mají k disposici poslanců
purkmistrů a všelikých notáblů, bylo všechno
na místě, docela jinak, než u nás je to zvykem.
Mistodržitel se nedostavil, ani zemský hejtmnan,
ale omluvili se. Když klidně pomineme fráse,
jichž při této příležitosti namluveno bylo plné
koše, zbude nám leccos, co na valném sjezdu
tom se událo a u čeho jest nám třeba se po
zastaviti. Především budiž konstatováno, že letos
přijmy schulvereinské značně klesly. Pokladníl
spolku toho přijal letos o 38.000 korun měně
než v roce minulém. Jednou méňě, jednou více
Tím těší se správa Schulvereinu, která nechee
se spřáteliti s myšlenkou, že by kulminační bod
jeho byl již překročen, naopak těší se z toho,
že vydal již 8 millionů korun na
poněmčování čelských dětí, zvlášt
v Čechách. Zajímavo je, jak množí se od-
kazy a legáty Schulvereinu a že vedle jedno-
alivců byl hlavním podporovatelem jeho Sehul-
verein berlinský. Mnoho-li do Čeeh
poslal, se z dobrých důvodů ve zprávě neuvádll
Němei
Schulverein
Brno
Čechy
15
article
Z výroční zprávy dra. Viktora Kraus a jes
patrno, že Schulverein rozvíjí svou neblahou
činnost jen v Čechách. Loni měl Schulverei
18, lelos pouze 15 skol ve své správě. To alo
neznamená, že poklesla činnost jeho, nýbržž
svalil náklad na tři školy se svých na badr
cizl. Do správy veřejné příjaty totíž schul
vorcinské školy v Jablonci n. Jiz., v Tremosn
a v Michálkovieích na Moravě. Za to zřízeny dv
nové opatrovny, a síce v Hohosicích a v Blizejově
k jejíž zřízení pomohli zejmena Němci z Mi
cliova. Zajímavý je odstavec ve zprávě sehul-
vereinské o Ljtovli. Praví se v ní: Bolestně
jsme dojati byli ztrátou prastarého německého
města Litovle, leč jest nám útěchou,
že Němci tamější se vzpružili
po ztracené bitvě zmužili s
k opětnému hájení národnosti své
Němci vLitovli nechť jen po
kračují směrem započatým, nech
pracují tak, jako v posledních dnech
a veselé dny šťastných a bohatých
žní opět se dostaví. — Tím se Schul-
verein charakterisoval. Tim s bez-
příkladnou nestoudností strh
roušku, jež zakrývala hříchy jeho,
takže dnes jeví se světu v celé své
nahotě jako spolek surových ná
silníků. Pokračujte tak jako dosud. Po-
řádejte do pětitisicového města
desetitislcové vípravy a t am
řezte, bijte české obyvatele, střl-
lejte po niich a ohrožujte ja ko
lupiči jejich majetek. A bohalá žen
vás nemine. Za to prý smutně to vypadá
dle zprávy Schulvereinu v okresu l'i to-
myšlském a poličskěm, kde tak mnohý
schulvercinský odbor zanikl, naproti tomu
libuje si pan Kraus ve svěžím germánském
vzduchu, jenž oživuje okolí třebenické.
Kraus
Schulverein
Němec
Čechy
Jablonec
Jizera
Michálkoviee na Morava
Litovel
16
article
Při té příležitosti velikou chválu vzdává Tittovi,
ústeckému odboru a pomoenikům a přátelům z
Saska. Zle daři prý se Němcům v Benceku
v Sušici, kde prý stěnají Němei pod útiskemi nej
horšího druhu. Schulverein vzdává díky Böhimer-
waldbundu, že jeho přispěním zřízena německá
škola v českěm Chlumci na panství arci-
věvody Františka Ferdinanda u samé Třeboně,
kdežto zase mezi Němci na bystřickém ostrůvku
panuje prý netečnost. Na to srovnal Krause vý-
sledky německého Schulvereinu s Ústřední Matiei
školskou a dospěl k úsudku, že právo máme
býti brdými a posměšně odbývati obělavost ná-
roda 60millionového. Nás ovšem pochlebná tu
zmínka nesmí splésti a také nespleto. Právě
proto, že nás je málo, musí každý u nás praco-
vati a obětovati se za deset Němcův. Obvyklou,
ba všední věcí je, že po valné schůzi uspořá-
dali Němci brněnští slavnostní průvod ku po-
mníku císaře Josefa II., kde mávali velkoněme-
ckými prapory a vykonali obvyklou přísahu, že
jsou Němei a že nedopustí, aby Brno stalo se
něčím jiným než německým. Že při tom pověstný
dr. Weitloť provolal též »slávu« »arcinémeckému
kraji kolem Brna«, svědčí pouze o hlubokých
zeměpisných vědomostech tohoto pána a také
o tom, jak tento arcichránitel německého kraje
před slovanskou saní tento svůj kraj vý-
borně zná.
— Kluby občanské. Novomě st s k
občanský klub koná ve střadu dne 9.
t. m. v místnostech »U černého orla« na Po-
říčí výborovou schůzi s důležitým programem.
— Klub národní strany svob odo-
myslné v Karlíně konati bude v pondělí
dne 14. října t. r. o půl 8. hod. večerní v
spolkových místnostech mimořádnou valnou hro-
madu s důležitým programem. Účasť všech pp.
členů žádoucna.
Němec
František Ferdinand
Kraus
Němcův
Josef II
Weitloť
Sasko
Sušice
Chlumec
Třeboň
Brno
Karlín
klub národní strana svobodník odo
17
article
— Osobní. Carský kapelník, náš krajan pan
F. Hánek, který nedávno se vrátil se svýmu plukem
z činského bojišté do Oděsy, zavital včera na krátkou
dovolenou do Prahy.
— Okresni zastupitelstvo na Smíchov
bude míti schůzi v úterý dne 15. října t. r. o 10
hod. dop. v zasedací síni městské radnice.
— Státní zkušební komise pro učitelstv
těsnopinu na středních školách v Praze byla
pro škol. rok 1901—2 opět jmenována a to: vl. rad
Karel šl. z Ottů, předsedou a zkušebními komisary
pp.: prof. v. v. Josef Guckler, Jan Ol. Prašak, prol.
českoslovanské obchodní akademie a lektor univer-
sitní Emil Johne, prof. malostranského německého
gymnasin a Václav Starý, ředitel vinohradské reálky
Nejblíže přiští zkoušky konati se budou 30. listo-
padu t. r. Žádosti, opatřené kolkem 1 K, krátkým
životopisem a výkazem o studiích přijímá do 15. li
stopadu předseda komise, svrchu jmenovaný.
Praze—III., Nostická ul., čís. 8. Podrobné podminký
zkoušky se vydávaji tamtéž každému, kdo zašle 10
hal. v poštovních známkách.
— Vojenský věstník. Z Vídně, 7. října
(C.-B.) Mistondmirál Julins Ripper byl jmenovan
velitelem cvičného loďstva.
— Kontrolni shromáždění zeměbranců
z odvodních roků 18-9 až 1900, v Karlíne
bydlících, koná se dne 22. října o 9. hod. ranní ve
Ferdinandských kasárnech.
— Poštovní holub se známkou »Koerbe
Göttingen 25« spadl dne 6. t. m. na loděniei
Pražské paroplavební společnosti na Smíchově
Únavou zmořen byl tak, že nejevil ani známky ži-
vota. Pěči zřízeneů loděnice zotavil se opět a de
dnešního dne tak poaílil, že po dílně vesele si po
etuje.
F Hánek
Karel
Ott
Guckler
Jan Ola
Emil John
profesor
Stará
Pěč
Praha
Smíchov
nostický ulice
Vídeň
Karlín
Göttingen
Mistondmirál Julin Ripper
18
article
— Povětroň. Krásný meteor byl pozorován
Kostomlatech pod Řipem dne 3. t. m. (ve čtvrtsk)
půl osmé hodině večer. Padal volně směrem málo
nakloněným od východu k jihu a zanechával zn
sebou jasný pruh zelenavého svělla. Pak vyšlebly
z něho plameny červené a naposledy pak ještě jed-
nou zazářil intensivním světlem zelenavým, kter
osvětlilo celé okolí. Při tom, než meteor zmizel, byl
slyšitelný slabý výbuch.
— Poštovní úřadník zmrzačen »0chran-
ným« opatřením motorového vozu. Řada ne-
sťastných přihod na tratích elektrických dráh obee
pražské rozmnožena byla včera odpoledne politování-
hodným případem. Poštovní úřadník, osudnou ná-
hodou vkročivší na kolej dráhy, byl povaten moto-
rovým vozem a »ochranným« pasem byl zmrzačen.
Nesťastník sám udal, že osudnou příhodu dlužnu
přičisti spíše nešťastné náhodě, ne
zavinění řidiče. Případ vyličují řidič a těžco
poraněný úřadnik takto: Řidič elaktrické dráhy Frant
Zajíc, 30 roků siarý, udal pří výslechu vyšetřují
címu komisaři p. dru. Srbovi: »O 1/22. hod. odpol.
jel jsem s molorovým vozem č. 147 z Král. Vino-
hradů do Král. Obory. Na Václavském náměstí o
musea k zastávce Marianská ulice jel jsem nej
menší rychlostí t. j. 6 km za hodinu. Trať byla
úplně liduprázdná, takže nebylo nutno, abých dával
zvoncem výstražné znamení. Naproti Krakovské ulici
pojednou skočil na kolej neznámý mně pán. Udeři
jsem na zvonec a sončasně jsem zapnul na zpáteční
proud, lakže vůz zůstal okamžitě sláti. Pan ten byl
povalen a dostal se pod ochranný pás.« Řidič tedy
tvrdil, že jel s náležilou opatrnosti a že mu chodec
vešel do cesty kromě všeho nadání, načež učini
veškerá opatření, aby ho před usmrcením zachránil
Nesťastník
Zajíc
Srba
Král
Kostomlaty pod Řip
Václavský náměstí
krakovský ulice
km
19
article
Leč řidiči nepodařilo se zabrániti těžkému úrazu
chodca. Tento, byv přední stěnou motorového vozu
povalen na dlažbu, dostal se pod »ochranný« pás
který připevněn jest tak, že není pobyblivý a osobě.
která se pod něj dostane, z pravidla vždy ubilží, než
aby ji před nohromuu oehránil. Po nemalém nama
haní byl nešťastník vyproštěn z pod ochranného
pasd a odnesen do průjezdu domu, kam záhy do-
stavil se policejní lékař p. dr. Kalmus a ze zá-
chranné slanice p. dr. Svoboda, načež po poskylnutí
první pomoci by! těžce zraněný v ambulančním voz
zachranné stanice odvezen do všeobecné nemocnice
Připad měl ovšem v zápětí veliké shromáždění ube
censtva. Obětí nešťaslné příhody byl poštovn
officál p. Vltězslav Kohn, 39 roků starý, ženatý
oteč hosika 3lelého, bydlící na Král. Vine hradecl
v Moravské ulici čis. 4. Ačkoliv někelik svědků po-
tvrzovalo, že nešiěslí nebylo zaviněno řidičem, přec
učinéno opalření, aby pravá příčina příhody byl
vysvěllena. Proto odebral se do všeobecné nemoe
nice na kliniku p. prof. dra. Maydla vrchní policejní
komisat p. Fahoun, aby zraněného vyslechl. Slav
p. Kohna jest velmi vážný. Levou nohu ma
pod kolnikem úplně rozdrcenu, kosti jsou na padrt
roztřístěny, hlavu má v pravém slova smyslu skal-
povanou a na celém těle má četné odfenhiy. Jestě
před tím, než lékaři provedli amputaci nohiy, by
zraněný protokolárně vyslechnut a udal: Šel jsem
po 1 hod. odpol. z domova do budovy hlavní pošty
v Jindřišské ulici do služby. Od musea kráčel jsem
Kalmus
doktor
Svoboda
Vltězslav Kohn
Král
profesor
Fahoun
Kohn
moravský ulice
Jindřišská
20
article
po levém chodníku a u Krakovské ulice odhočil jsem
do jizdní dráhy, maje v úmyslu přejíti náměsti
k Marianské ulici. Pojednou zaslechl jsem za sebou
lrkot vozíku a obrátiy se, viděl jsem, že z Kra-
kovské ulice velmi rychle jede vozik, na němž na-
ložena byla bedna a do kterého byl zapřažen velky
pes. Vozík jel zrovna proti mně a chtěje se mu
vyhnouti uskočil, jsem a v tom okamžiku jsem by
motorovým vozem povalen. Uznávám, že řidič vozu
nemá žádnou vinu na neštěstí. — Výslech byl tím
ukončen a zraněný připravován k provedení ampu-
lace nohy. — Trvalé zmrzačení poštovního úřadníka
bylo dle tohoto vyličení způsobeno jedině »ochran
ným« pasem, který i dle uznání rozhodujících činitel
v elektrických podnicích jest naprosto pochybený
a je zaveden u motorových vozů jen proto, že opa-
tření takové železničním ministerstem je předepsáno
Možno právem očekávati, že po statistice nešťant
ných přihod na elektrické dráze bude toto sochranné-
opatření v zájmu bezpečnosti povalených chodcu
úplně odlstraněno.
— O dopadení padölatele zlatníků Frant
Ullricha sdělují se nám tyto podrobnosti: Pozornost
policejních zřízenců byla už po delší dobu nená
padně obrácena na zedníka Fr. Ullricha na Proseku
poněvadž ale šibal byl velmi obezřetným, nebyi
lze žádnou okolnost zjistiti, která by ho z falšování
minci usvědčovala. V minulých dnech každý jeh
krok byl střežen. V neděli odpoledne bylo střežení
podezřelého muže svěřeno detektivům Spačkovi
Dvořákovi. Tito vyčkali Ullricha, když odpoledne
vyšal ze svého přibytku v přizemí domu č. 78 na
Proseku, načež jej stopovali přes Vysočany a Liben
do Karifna. Tam znměřil Ullrich do jednolio hostince.
patrně za tím účelem, aby padělaný zlalník udal.
Ullrich
Spačk Dvořák
Francie
Prosek
Vysočany
21
article
Jak se později zjistílo, měl Ullrich v kupse tři zlat-
níky pravě a jetlcn falešný. Při udávání nepravého
kdyby byl přisližen, pak chtěl se tvářiti překvape-
ným, postěžoval by si na šalbu a pak byl by za-
platil pravým zlatníkem. Manipulaci tulo Ullrích
dotyčném hostinci nemohl provést, poněvadž v míst-
nosti seděli pouze dva hosté a hostinský byl by
dal na zlatník bedlivější pozor. Proto za půl hodiny
Ullrich hostinec opustil. Vanku zaslavili ho jmeno
vaní zřzenci bezpečnostního úřadu a prohlásili jej
za zatčena, poněvadž se bez dovolení navrátil do
Karlína, kam přístup byl mu zspovězen. O tom, že
Ullrich chtěl odhodit váček s Lalešnými zlatníky, již
jsme se zmínili. Domovní prohlidka v přibylku man-
želů Ullrichových trvala až do 1. hod. po půlnocia
v různých skrýších byly nalozeny veškaré pomůcky
ke zhotovování falešných zlatníků z roku 1863. Po
vykonané prohlidce správce policejní věznice pan
adj. Vejřik prohlásil za zatčenou i Annu Ullricho-
vou, 39 roků starou, která v roce 1898 pro pode-
zření ze spoluúčaslenství na padělání mincí byla
zatčena a pět měsíců držána ve vazbě. Porota však
ji neuznala vinnou a Ullrichová byla odsouzena ponae
pro podvod, provedený udáním falečného zlatniku.
do vězení na 7 dnů. Také tentokráte Ultrichová tvr-
dila, že nemá žádného účnstenství na padělání zlat-
níků Frant. Ulirich rozhodně poplral, že zlatníky
vyráběl a vypravoval, že formičky, rozmanité po-
můcky k ražení Ialsifikátů, jakož i padělané zlatníky
obdržel prý od »jednoho neznámého«, jejž při vý
slechu p. radovi Oličovi a později komisaři p. Proti-
venskému rozdílně popisoval. V pátrání po domně-
lých spojencích padělatele mincí bylo včera po celý
den pokračováno. Dnes dopoledne budou Ullrich
i jeho žena dopraveni k trestnímu soudu do vyše-
třovací vazby.
Ullrich
Vanek
Ullrichův
Anna Ullricho
Ullrichová
František
Olič
Karlín
22
article
— Tajemství záhadného zmizení kojné —
vyavětleno. Kojná Anna Pajmannova včera před
polednem vrátila se do příbylku vrch. inž. p. Švo-
body v čís. 686 v Holešovicích. Mezitím, co paní
Svobodová byla v největších úzkostech o svoji tří-
měsíční dcernšku, dlela Pajmannova v náručí svého
milence v Nuslich. V objelí lásky byla tak šťastná,
že zapomněla na návrat a plné 24 hodiny dlein
mimo kruh rodiny, která jí v důvěře nemluvně svč-
řila v opatrování. Policie bezvýsledně po zmizel
pátrala. Před polednem, kdy celý aparát bezpečnostní
byl rozprouděn, otevřela dvěře přibytku pí. Svobo-
dové a s uzarděním vyprávěla, kde se zdržovala.
Byla ovšem ze služby okamžitě propuštěna.
Pajmannův
Ing
Svobodová
Holešovice
23
article
— Otrávila se kostíkom. Takový čin zou-
falství provedla předvčírem 16letá Julie Reimova.
bydlící na Bojišti na hoř. Novém městě. Patrně ne-
šťastná láska ji k tomu dohnala. Rodíčům ani se
nezmínila, že učinita sebevražedný pokus, teprve
včera odpoledne, když navštívila přítelkyni svou.
prodavacku v jistém závodě na Václavském náměsti,
svěřila se, že jest otrávena. Přítelkyně ve snaze.
aby zoufalou družku zachránila, oznámila to po-
licistovi, který Reimovu odvedl na strážnici. Po-
licejní lékař p. dr. Kalmus poskytl jí první pomo
a pak byla dívka odvedena do všeobecné ne-
mocnice. Stav její jest povážlivý, poněvadž jed vnikl
již do krve.
— Drobné místní zprávy. Dělník Jose
Dušek, 41 rok starý, včera odpoledne v Nuslích
upadl a utrpěl v obličeji tak těžké poranění, že
musil být dopraven do všeobecné nemocnice. — Po-
dobná příhoda stala se 69letému dělníku Václave
Šmídovi, který pádem ve Schwarzenbergově třídě na
Smichově byl těžce zraněn a rovněž do nemocnic
byl odvezen.
— Do Nusli a Pankráco. Městský úřad nu
selský se přestěhoval z dosavadních místnosti v So-
kolovně čp. 317 do přízemí nové školní budovy
v ulici Svatoslavově čp. 333, v níž se započne úřa-
dovati ve středu, dne 9. října t. r.
Reimov
Reimův
Kalmus
Jose Dušek
Šmíd
Schwarzenbergův
Nusle
Svatoslavův čp
všeobecný nemocnice
24
article
— Změna místností. Nové obchodní gremiun
král. hlav. můsta Prahy přesídlí dne 9. října t. r. se
všemi úřadovnami svými z dosavadních místností ve
Vodičkově ulici do I. patra domu č. 821—II., 47 n.
na Václavském náměsti. Za tou příčinou bude úřa
dování gremia a jeho nemocenských pokladen dn
8. a 9. t. m. přerušeno a dne 10. t. m. opět v no
vých místnostech obnoveno.
— Divadlo Variété. Všechna představení
s novým ensemblem, od 1. t. m. vystupujícím, tes
se zcela mimořádné návštěvě, t-kže divadlo je denn
naplnéno. K oběma nedělním představením byo
takový nával, že množství obecenstva do divadla s
dostati nemohlo. Zejtra ve středu uspořádáno bude
druhé odpolední předslavení pro žáky a děti př
cenách polovičních. Vystoupí zejmena liliputánská
společnost a přední síly ensemblu.
Praha
Vodičkův ulice
divadlo Variété
25
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Důstojník ubit. Z Monastýru telegrafoje
se: Vyšší důstojník, Halil Mezes, urazil ve veřejné
místnosti sultána. Ostatní důstojníci chtěli zatknout
důstojuíka toho, on ale jal se z revolveru stříleti
usmrtil tři důstojníky a jednoho občana. Zástup
lidu jal se ale bušiti holemí do důstojníka a tloue-
jej kameny, až se mrtev skácel.
= Milostná tragedie. Z Pešti se oznamuje
V neděli šikovatel zákopnického praporu č. 7. Jan
Zahner těžce dvěma ranami z revolveru postřel
v hotelu »Orient« svou mílenku Giselu Barthovor
a sám sebe pak zastřelil. Zabner chtěl vystoupii
z vojska a milenku svou si vzíli za ženu, ale nebyle
to možno, protože snoubenci neměli penéz. I uvolil
se společně zemřítí. V zanechaném dopise sděli
Zahner příčiny svého skutku.
= Ponorná loď. Tyto dni budou zkoušeti n
řece Něvé — ja« z Petrohradu oznámuji — Bor-
hartovu ponornou loď hnanou kyselinou uhličitou.
Pod vodou vydrží šest minut.
= Pokus loupeže za bílého dne. Z Kyjev
(Rusko) telegralují: Ondy z rána přišel kovrovsku
občan Kopějkyn do krámu hodináře Fřejdisa no
A cxandrovské ulici a zařal sí vybírati hodinky. Na
jednou vytáhí z kapsy revolver a střelil po Frejdi
sovi a ranil ho do šíje. Potom vyskoči. z krámnu
dal se na úlěk. Raněný pustil se s křikem za ním
provázen záhy davem obecenstva. Dozorce elev
toru na břehu Dněstru postavil se prchajícímu K
pějkynovi do custy. Ten střelil také po něm,
nelrefil. Jsa později dopaden, přiznal se, že chle
vyloupiti Frejdisův krám.
Mezes
Zahner
Barthovor
Zabner
Frejdisův
Pešť
Petrohrad
Kyjev
Rusko
Dněstr
Onda
26
article
= Solské bouře na Siollii Z Říma se sděluje
Ozbrojené houfy sedláků zapálny celnice v městecl
Maraie, Paceu a Trapani a zahnaly celní úřadníky
Donucovaly i dělníky pří sklizní zaměstnané, ab“
nechali práce. Podobné příběhy oznamují se lake
z Ghibellina a Banta Nymfy. Vláda vysla a silné od
dily vojska proti vzbouřencům.
= Krádož v klonotnickém krámu. Z Paříže
se telegrafuje: U zdejšího klenotníka Bourdina byla
spáchána velká krádež klenotů v ceně půl millionu
franků.
= Mor v Italil. »Agenzia Stefani« oznamuje
z Neapole: V neděli zjištěn zde případ moru. One-
mocnělá dívka, jmenem Martoneova, byla dopravena
do nemocnice v Nisidě. Rodina její byla isolována
a příbytek její desinfikován. Veškeré dosadl isolovano
osoby jsou úplně zdravé, zejtza bude časti jich pro
puštěna.
= Mor. Dle »Ag. Havase byly v St. Louisu
(Senegambie, Afrika) od 4. t. m. 3 připady morua
dva končily smrtí. V Cayesu vyskytly se přlpady tři
a učiněna proto náležitá opatření.
»Ag. Havas« konstatuje, že nemoc v St. Louisu
i Cayesu není mor, nýbrž ž lutá zim ni ce.
Solská
Trapani
nymfa
Mor
Agenzio
Havas
Řím
Paříž
Italit
Neapol
St . Louis
Senegambie
Afrika
27
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Z kanceláře Národního divadla. Dnes
hraje se po druhé Rossiniova komická opera »L a-
zebník sevillský« (4. čtvrtka předpl.) řízením
kapslníka p. Angra, s p. Benoním, slč. Šmidovou, p.
Ptákem, p. Polákem a Klimentem v hlavních rolích.
Zejtra odpoledne o lidovém představení hráti se
bude Smetanova »Prodaná nevěstat, téhož
dne večer bude ae hráti Ibsenova »Norae. Pro
trvající churavost slč. Kacerovské nutno znovu od-
ložiti reprisu Drořákova »Dimitrije«, na čivrtek
určenou i budou se téhož dne hráti Kovařovicovi
»Psohlaveis.
+ Z kanceláře smíchovského divadle.
Jako zahajovací představení zimní snisony a první
hra v předplacení jest dnes premiéra Bissonovy frašky
»Fěderikův testament.« Úlohy obsazeny: Mongiranit
p. Taborský. Rabuté p. Lier, Boisanfrsy p. Kulig ml.
Měvrel p. Edl, Sosthenés p. Charvát, Coletta pí. Hess-
Galova, Laurence slč. Kohoutova, Lucienne slč. Je-
ifokova. Předprodej listků jest nyní vždy u p. Ur-
bánka a v kanceláři v domě divadla I. posch.
+ Divadlo »Urania« na výstavišti v Král.
Oboře. (Red. V. Suk.) Dnes v úterý o 7. hod. hraje
se lokální fraška »Chudá holka« ve prospěch míst-
ních chudých starců a stařen. Předprodej lístků
v trafice na Příkopě, proti Špinkům do 5. hod.
+ Divadlo v Praze —VIII v Libní. (Ředite
A. J. Frýda.) Dnes v útery hraje se ve prospěch pana
Václava Erharta za pohostinské hry pí. Emilie
Kochové-Erhartově »Dáma od Maxima« fraška o3
jednáních od Feudea. Ve čtvrtek má svůj přijem p.
Al. Urban, k němuž zvolil původní českou hru
»Dva světy« od J. Ladeckého.
Angra
Benoní
Šmidův
Pták
Polák
Smetanův
Ibsenův
Kacerovská
Dimitrij
Kovařovic
Psohlaveis
Bissonův
Fěderikův
Lier
Kulig
Edl
Charvát
Colett
paní
Hess
Galův
slč
Král
Red
V Suk
J Frýd
Erhart
Koch
Erhartův
Urban
J Ladecký
Kohoutov
Ur
Libeň
národní divadlo
smíchovský divadlo
dům divadlo I
divadlo » uranium
divadlo v Praga
Ředite A
28
article
Hudba.
Hudba.
+ Zpěvohra. Po lhůtě něco více než dvouleta
zařazen Rossiního »Lazebník sevillský« opělně do
ropertoáru. Rozkošnou buflu, plnou překrásných ná-
padů a sršící hudebním vlipem, řídil zase p. Anger
a ve svých úlohách setrvali taktéž pp. Ptak, Kliment,
Benoní a pl. Bradáčová-Vykoukalova. O p. Plákovi
mohli bychom doslova opakovati někdejší svůj úsu-
dek. Almaviva není úlohou pro jeho hrdinný, bary-
tonový tenor, a proto nemůžeme ani pěvci míti za
zlé, co vše se mu v roli nedaří. Hned v první scčně
zpívá Almaviva: »Zde mi blaho nevykvete«; a to je
svatá pravda. Pan Pták napíná všechny své síly, aby
vyhověl, nalézá také v lyrice mnohý vroucí tón; co
však platno, když není tu lehký, vysoký hlas a kolo-
turní výcvik, jehož úloha požaduje. Pěvci nelze činiti
výtek — jeho nadání nese se jinam, je dobrý Da-
libor, Lohengrin, výborný Dubrovský a Kozina; proč
však vydávati v šane jeho úspěchy nevhodným za-
městnáváním ? . ..
Stále výrazněji vybraňuje se Basilio p. Kli-
mentův; jeho arie o pomluvě je dnes již kabinetním
kouskem pěvecké vypracovanosti. Figaru p. Benomího
zůstává věrna svižnost zpěvu a verva podání
Novou, a řeknu hned velice dobrou byla slč.
Rossiní
Anger
Benonit
Bradáčová
Vykoukalův
Almaviva
Pták
Lohengrin
Dubrovský
Kozina
Figar
Benomí
29
article
Šmnídova jako Rosinka. Její koloratura, čistá a ji-
skřívá, mile se poslouchá tím pocitem, plynouci
z lehkosti a bezpečnosti, s nimiž jest prováděna.
Výkonu neschází ani nenucené veselosti, ani jisté
roztomilosti. Slečna měla velmi pěkný a zasloužený
úspěch. Doktoru Bastolu nezůstává p. Polák dlužen
tlusté dávky drastiky, jež nemijí se svého cile —
hlučného smichu; byl však i ve zpěvu docela pevný.
třeba bychom rádi vzpomínali kovu ve hlase přede-
šlého představitele úlohy, p. Hynka.
+ Z Brna, 7. října. (Zvl. tel.) Jan Kubelik hrál
v sobotu v České Skalici, v nedělí v Brně. V obou
městech byly sály přeplněny, stům nedostalo se
místa. V České Skalici uvital Kubelíka na nádraží
starosta ohce a depulace ochotnického spolku. Kon-
certu byli přílomni: vévodkyně Sasko-altenburská,
a kníže ze Schaumburg Lippe. Kněžna ze Schaum-
burgu odevzdala Kubelikovi před obecenstvem věne
a přála mu štěstí k cestě americké. Dívadelní ochol-
níci odevzdali mu rovněž věnec. V Brně očekávaly
i davy studentstva Kubelíka a uspořádali mu ovace.
Za koncertu jevilo obecenstvo veliké nadšení. Pro-
stranný sál »Besedy« byl tak přeplněn, jako doposud
nikdy. Také Rudolf Friml měl tu velký úspěch
Šmnídův
Rosinka
Bastol
Polák
Hynk
Kubelik
Friml
Brno
Český Skalica
Sasko
Schaumburg Lippe
Schaum
Kon
30
article
Ze soudní síně.
Ze soudní síně.
Starý známý. Přišel na »Karlák« zas.
V halenovém oděvu trestaneckém. S čepicí, »zdobe-
nou« předepsaným kašketem a v průvodu drou
ozbrojených dozorců z pankrácké věznice. Sitná
přepadlá, vyhublá a bezvousá tvář nenasvědčovala
nijak jeho totožnosti s »proslaveným« hrdinou malo-
stranským Václavem Hálou. Ba stárne člověk,
stárne. A Hála stárne teprv. Není to již ten svižný,
přes avoji šedesátku ještě statný stařík, jakého viděli
jsme při porotě. Vpadla a vyhasla živá, mrštná
očka, vymizel z tváře potutelný smích. Zcela lho-
stejně dal se předvésti do kanceláře sekreláře pana
Janečka a zcela flegmaticky usedl si polom na la-
víčku v čekárně. Bude míti nový proces. Prý pro
jakés rozbroje v trestnici a pro urážku panovníka,
které prý se v cele dopustil. Dal se klidně svázati
řetízky, dozorci se opásali a nasadili pušky — me-
chanicky vyšel napřed Hála. »Aspoň si člověk
zkrátí čas« — prohodil jenom při odchodu. Nu, die
všeho už nebude mu ho nikdo dlouho zkracovat.
Dle toho už vyhublý a sešlý Hála nijak nevypadá.
Ví snad už, že z kriminálu nevyjde — odtud ten
jeho cynismua.
Strážník bezpečnosti vrahem. Bývalý
policejní strážník Ant. Vlasák, který — jak známo
— byl čivrteční porotou odsouzen k trestu smrti
provazem, oznámil včera předsedovi soudu porolního,
radovi vrch. z. s. p. Stollovi, že odvolává zmaleční
stížnost, již jménem jeho ohlásil obhájce jeho pan
dr. Zilek.
Z Paříže se telegrafuje: V Poltiersu za-
hájeno přeličení proli býv. prefeklu Bonnierovi, kterýž
věznil po dlouhá léta svou sestru ve tmavé, špinavé
místnosti. Matka Bonničrova před nedávnem zejnřela.
Bonniére vymlouvá se, že jednal pouze dle přání
matčina.
Hála
Janeček
Antonín
Vlasák
Stoll
doktor
Zilek
Bonnier
Karlák
Sitné
Paříž
31
article
Věstník živnoslenský a dělnický.
Věstník živnoslenský a dělnický.
O změně řádu živnostenského bylo roko-
váno na schůzi mistrů obuvnických, svolané na vče-
rejší večer prvním klubem obuvníků pražských do
sátu Řemeslnicko-živnostenské besedy. Z účastenství
na léto veřejné schůzi bylo ztejmo, že nejevil se
mezi příslušníky stavu značný zájem.
Předseda p. Maršálek v oslovení výslovně
to vytkl. Uvedl, že veškerá společenstva býla vy-
zvána od obchodní komory, aby podala dobrozdání
o osnově zákona, jimž se mění a dopláuje řád živ-
nostenský. Pravil, že záležitost tato týká se v první
řadě stavu obuvnického. Příalušníci našeho stavu
mují nyní velmi bldné postavení, ba mnozí výteční
odborníci vydělají sotva tolik, aby uživili svoji ro-
dinu. Nás utiskuje velkokapitál, který má stále vý-
lečné obchody a z našeho stavu mistří řemeslo
opouštějí. Na nás jest, abychom se o navrhované
osnově vyslovili. Zemská jednota řemesl. u živnost.
společenstev usnesla se na návrzích a žádala, aby-
chom se s nimi ztotožnili, ale my lak učiniti nemů-
žeme, poněvadž zejména s opravou § 38. neseuhla-
síme.
Pan Huml poukazoval k tomu, že lonský vše-
slovanský sjezd řemeslnický usnesl se domáhati se
toho, aby živnostenské zákonodárství ponecháno
bylo sněmům, neboť jedině tím způsobem může s
řemeslnicivu pomoci. Poměry řemeslnictva nejsou
v celé říší stejné, tak aby se na ně hodil jeden cen-
tralistický kabát (Souhlas).
Pan posl. Karbus toto stanovisko uznává
správným a prohlásil, že klub poslanecký názon
lento slále také hájí. Dlužno litovati, že naší po-
slanci nemohou dociliti toho, aby se podobné zale-
Maršálek
Huml
Karbus