ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 4861dc90-661d-11dc-a48d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 33 celkem · entity: person 151, org 15, place 72, work 3
1 masthead
Strana2
2 masthead
NÁRONÍ LSTY.
3 masthead
8. října 1901.
4 masthead
Číslo 277.
5 article
upřímná slova pravého, vlastenectvím prodehnu- tého pracovníku a doznala proto všeobecné po chvaly. — Po řeči p. dra. Šebora promluvil starosta města p. Procházka, jenž uvedl, že ke zvláštnímu postupu ohledně kandidatury p. dra. Šamánka jest nucen věc náležitě objasniti uvádí, že kandidatura p. dra. Šebora spočívá na svobodném rozhodnutí důvěrníků bělskýcha mnichovohradišťských a doličuje, že důvěrníci turnovšti se vyslovili v ten smysl, že ač s kan- didaturou p. dra. Šebora nesouhlasí, že jej přece voliti budou, když výkonný výbor jeho kandida- turu schválí, a ježto důvěrníci turnovští toto usnesení nedodrželi, jest nucen prohlásiti, že zástupcové bělští pokládají za povinnost dodržeti čestně dané slovo; z důvodu tohoto prohlašuji, že trváme na kandidatuře p. dra. Šebora a žádám pří- tomné voliče, aby zvednutím ruky hlasovali, kdo jest pro kandidaturu p. dra. Šebora. Na to zvedli — až na dva pány — vši chni voličové ruku pro kandidaturup. dra. Šebora. — Potom ujal se slova pan dr. Šamánek, odvolal se na menšiny, jimž prý mimo néj nikdo nerozumí — kompromis na- zval nemravným a tvrdil, že strana svobodo- myslná nedodělala se žádných úspěchů. Pan dr. Šebor odpověděl pádně na vývody p. dra.
Šebor Procházka Šamánek doktor strana svoboda
6 article
Šamánka a zodpověděl na něho učiněné dotazy stran školství a pojišťování dělnictva pro případ nesehopnosti ku práci. — Pan Pokorný z Li- berce líčil život menšin a doporučoval p. dra. Šamánka. Starosta p. Jos. Procházka žádá vo- liče, aby i při této volbě projevili takovou jedno myslnost a svornost, jakou projevili při svorne volbě poslance p. Špindlera. Schůze voličů v Libáni a Kopidlně. V ne děli dne 29. září představil se kandidát nár. strany svobodomyslné p. Frant. Havlík, rolník a starosta z Vesce, voličům okresu libáňského na schůzích Libáni a Kopidlně. Schůze tyto byly očekávány s velikým napjetím, neboť okresní starosta Kotlát který vytlačil svého spolukandidáta řed. Jozba i okr starostu jičínského Vejlupka z agrárních kandidatur a obratně vsunul se na jich místo, zůstávaje sám jediným agrárním kandidátem, sehnal všechuy své přívržence do těchto schůzí, které nepopíratelně staly se velikým vítězstvím věci národní strany svobodo- myslné na Libáňsku. Zásluhu toho zvláště přičíst sluší říšskému poslanci Jindř. Maštálkovi, jenž svými poutavými vývody a konciliantním vystoupením nad- míru přispěl k osvětlení celé politické situace a který jasně ukázal, jaké důležitosti nynější volby do zem ského sněmu nabyly. Účinek jeho vývodů v Libán byl nepopíratelně patrný na odpolední schůzi v Ko pídlně, neboť na této schůzi nebyl to již onen váš nivý ton, s jakým táhii dopoledne přívrženci páně Kotlářovi do boje; na něm samém pak bylo pozo rovati značnou stísněnost u vědomí otázky, zdali on, který do podzima minulého roku byl důvěrníkem stoupencem národní strany svobodomyslné, správné jednal, když zapřev svoji politickou minulost, poe jinou rouškou politického nazírání o mandát bojuje.
Šamánek Pokorná Špindler František Havlík Kotlát Vejlupek Jindřichův Maštálek pán kotlář Libáň Kopidlno Vesec věc národní strana svoboda
7 article
Do schůze páně Havlikovy mebilisoval p. Kotlái celý štáb svých nejvěrnějších přívrženců; okresn cestáři sháněli kde koho mohli dostati do schůzea okresní kancelář pracovala s horečnou činností. Zdálo se, že byly dány pokyny, aby se schůze učinila ne- možnou a aby byla rozbita, avšak důrazné kroky předsedy pol. spolku p. dra. Čulíka, jenž schůzi pev- nou a klidnou rukou znamenitě řídil, že by v tako- vém případě ihned svolal důvěrnou schůzi, zastra- šilo pořadately, rozestavené po sále, od tohoto úmyslu. Mezi těmito zvlášté vynikal libáňský pan farář, jenž se dostavil s kostelníkem, zvoníkem a hrobníkem do schůze a bylo dojemno pozorovati. kterak pan farář se namáhá z plných plic, aby se svými věrnými kandidáta Havlíka přivedl z konceplu.
Havlikův Čulík Havlík polo
8 article
Již začátek schůze byl zajímavým; ačkoliv poli- tický spolek okresu libáňského, jenž schůzí svolal výslovně na veřejných oznámeních poznamenal, že má to býti veřejná schůze, v níž se představí kan- didát nár. strany svob. pan Havlík, přece pan Kotlář hned po zahájení schůze žádal za udělení slova, které mu také velmi liberálně a přátelsky panem předsedou bylo uděleno. Pan Kotlář nešťastným způ- sobem hájil sebe a svoji kandidaturu; začaí brániti ji před výtkami, které sice tu i tam ve veřejnosti jsou proti agrární straně zdvihány, ale které, an nikdo nemluvil, nikdo nezdvihal. Pan Kollář však také mluvil vyslovené nepravdy: jako že strana svobodomyslná ubila Selskou jadnotu, o čemž každé politické dítě ví, že to byla pohodlnost pana Šťast- ného a soudruhů, která Selskou jednotu zničila, ž má většinu zajištěnou, že sehůze v Lomnici se vy- slovila pro něho atd. Proti krátkým vývodům pana Kotláře působila programová řeč kand. nár. strany svob. Havlíka imponujícím dojmem; neboť to byla slova hluboké lásky k selskému stavu a če skému národu. Ačkoli se náhončí páně Kotlářovi snažili vše možně přerušovati řečníka, a ačkoliv bylo v pozad viděti zdvihati i hole a slyšeti i výkřiky »Ven« atd. přece mohutný orgán p. Havlíka přehlušil povykujíe jednotlivce a bouře potlesku provázela slova jeho když končil. — K vášnivým útokům přivržence nár strany sociální Kolbaby replikoval ve výmluvné polemice poslanec Maštálka tak účinně, že odpon přestal a předseda p. dr. Čulík mohl s nadšenou výzvou na přívržence strany svobodomyslné a na naše rolnictvo schůzi ukončiti.
Havlík kotlář Kollář Šťast pán kotlář Kolbaba Maštálek doktor Čulík Lomnice
9 article
Odpolední schůze v Kopidlně měla podobný průběh; i v tomto městě bylo účastenství neobvykle a schůze přehojně byla navštivena místním i okol ním úřadnictvem, rolnictvem a živnostnictvem; avšal k žádným houřlivějším projevům nedošlo. Poslaneo Maštálka po dvakráte se uchopil slova, aby nadše- nými slovy upozornil na důležitost doby a význam volebního zápasu. Pouze red. »Jičínského Obzorue Loskot, jenž se též slova ujal, způsobil jakési po- hnutí litosti; neboť z jeho vývodů naprosto nevysví- talo, kam že směřuje. Kandidaluru agrárníka Kotláře jakožto přivrženec strany národně-sociální hájiti ote vřeně nemohl a nechtěl, a tak jen huboval na Mlado- čechy a přirovnával poslance k ruchadlu, které, když se neosvědči, musí se odhoditi a nahradili novým. Předseda schůze dr. Čulík po krátkých dotazechp. Javůrka z Rožďalovic opět velmi nadšeným doslovem ukončil schůzi. Ukázal na nesvornost, národu če- skému vždy špatně poslouživší, a čtyřmi příklady z bistorie české naznačil, jak český národ přečasto přišel »pozdě« při domáhání se svých politických O resolucích ani v Libáni ani v Kopidině ne bylo hlasováno vůbec. Jsme přesvědčeni, že po mo rálním výsledku schůzí těch nebude lze pochybovati že při volbě většina voličstva přichýli se ke kandi dátu nár. strany svobodomyslně. cíla.
Maštálek Obzorue Loskot doktor Čulík Javůrek Kopidlno Rožďalovice Libáň
10 article Schůze voličů v Hradei Králové.
Schůze voličů v Hradei Králové. Dne 5. října L. r. konala se v místnostech Be sedy v Hradci Králové na podnět zástupců národn strany svobodomyslné schůze voličů. Pozváni byli kandidáti pro volbu poslance na sněm král. českého a sice p. dr. Fr. Ulrich, slarosta města Hradce Krá- lové a p. MUDr. Ot. Klumpar, nemocniční lékařv Hradci Králové. Schůze započala o 8. hod. večerní za četného účastenství voličů i nevoličě. Pan arch. Weinhengsk jako zástupce svolavatelů uvítal shromážděné pány a navrhl za předsedu schůze říš. poslance p. Váci. Formánka, za zapisovatele pp. Stan. Červeného dra, Leop. Baťka. Nejprve udělil předseda slovo kandidátu národní strany svobodomyslné p. dru. Ulrichovi, starostov města Hradce Králové, který vřelými slovy pozdravii sbromážděné voliče a v další řeči rozvinul celý pro- gram národní strany svohodomystné a prohlásil, že při něm pevně stojí jako věrný a oddaný syn české vlast. Proslovení kandidáta národní strany svobodomy slné p. dra. Ulricha přijato bylo od přítomnýcl z nadišením. Druhý přihlásil se ke slovu kandídát strany ra
Ulrich MUDr Otakar Klumpar Weinhengsk Vác Formánek Leop Batěk Hradei Králové Hradec Králové Francie Hradec
11 article
dikálně-pokrokové p. dr. Klumpar, který poukázal na obsáhlý program své strany Dalším řečníkem byl p. Svěcený, dělník(l z Prahy, který jak široce tak dlouze mluvil o otáz kách sociálních a mezinárodních a prohlásil se, a prý dobře ví, že zvolen nebude, za kandidála této strany. K některým bodům řeči p. Svěceného poda vysvětlení předseda schůze, poslanec p. Formánek opravil, co snad nábodou pánům socialistům již z pa- měti vyšlo. Následujícím řečníkem byl p. dr. Reyl, rekto Borromea v Hradci Králové. Ke slovu přihlásil se také redaktor »Osvěty Lidu p. Alois Hajn; mluvil o programu prvního řečníka p. dra. Utricha na prospěch národní strany svobodo- myslné, ač sám přiznal, že jeho řeči přítomen nebyi a tak se stalo, že mluvil o výrocích dra. Ulricha které tento ani nepronesl. Jelikož doba mezitím da- leko pokročila, blížilo se ke 12. hodině půlnoční učinil p. Stan. Červený, poděkovav řečníkům, určit návrh, aby noví řečníci jen krátce se proslovili, aby od skutečného cíle a programu schůze v příčině pro hlášení kandidáta národní strany svobodomyslné ne bylo upuštěno.
doktor Klumpar Svěcená Formánek Reyl Borrome Hajn Ulrich Stan Červená Praha Hradec Králové národní strana svoboda
12 article
Ke slovu přihlásil se dále p. Pokorný, národn socialista a polemisoval proti kandidátu náredn strany svobodomysiné, Panu Pokornému odpovědě p. Úr. Reyl. Konečným řečníkem byl p. dr. Stránský z Brna místopředseda klubu poslanců českých na říšské radě Prohlášení jeho a řeč zamlouvala se jednohlasně příčině svornosti národa českého, nyní za nastalýci okolnosti na Moravě, kdy česká krev vytěká pod ná silím německým a příjata byla pak s nadšením po některých poznámkách soudruha Svěceného a dra Reyla resoluce, kterou přítomní voličov za městské skupiny Hradec Králove Jaromě? aJosefov se usnášejí po v y slech- nulí pp. kandidátů na kandidatuře p. de Fr. Ulricha, starosty města Hradce Křalové. Re- soluce dra. Klumpara, která byla širšího obsahu ao níž hlasováno bylo dříve, přijata nebyla. Tím schůze o 1/22. hod. noční skončena.
Pokorná Reyl doktor Stránský Svěcený Ulrich Klumpar Brno Morava Hradec Re Hradec Králov
13 article
P. T. voličům novoměstský m! Novoměstský občanský klub v Praze obrací se ke všem českým voličům na Novém městě v Praze s důtklivou žádostí, aby do jednoh zúčastnili se volby dvou poslanců do sněmu král českého, jež koná se v pátek dne 11. t. m v budově městské vyšší dívěí školy n Novém městě v Praze. Důležitost této naslávající volby jest očividna Dosud nijak není odčiněna téžká urážka, způsobená českému národu bezpodmínečným odvoláním jazy kových nařízení, dosud není provedenu rovnoprávno jazyková, státním základním zákonem zaručená, ani užívání českého jazyka v obvodu království českého chráněno, dosud vláda vídeňská odporuje spravedli vému požadavku uznání a provedení státního práva zemí koruny české a naopak ponechává zvůli a šíle nému řádění stran všeněmackých plnou volnost, při pouštějíc organisované vpády najalých útočník německých do českých měst a úplné znásilňování českého obyvatelstva, jako se stalo v Litovli nr Moravě. Protestujeme proti této strannické politice vládn a s lístkem volebním v ruce dokážeme vládě vídeňské že nedáme se nikým zastrašiti a odvrátiti od do- máhání se splnění našeho programu národního a že v řadách sevřených a rozhojněných tím houževnatěj a neústupněji bojovati budeme za spravedlivou věc naši. Z důvodů těchto žádá podepsaný výbor Novo měslského občanského klubu, abyste jednomyslně soustředili hlasy své na kandidáty členskou schůz příjaté, jimiž jsou pánové: 1. Ph. Dr. Gabriel Blažek, c. k. professo na české technice v Praze. 2. Václav Březnovský, rukavičkář v Praze V Praze, dne 8. října 1901. Josef A. Franzl Frant Hamáček, I. náměslek předseda předs. spr. výboru volební komise. Antonin Beneš. jednatel správního výboru.
doktor Blažek Březnovská Josef Franzl Hamáček Beneš Praha Nový město Litovel Morava novoměstský občanský klub Nova
14 article
P. T. úřadnictvu městské volební skupiny Praha — Hraděany, Král. Vyšehradl — Holešovice—Bubny! V době nanejvýš pohnuté přistupujeme leto k osudí volebnímu, abychom volili poslance na sněn království českého. V době, kdy nepřátelé naši snaží se národ nái porobiti, zemi naši rozkouskovati, třeba nám s ve škerou rozhodností vystoupiti jako svorný celek Úřadnictvo obývající VII. část král. hlav. městn Prahy bez rozdilu stavu (zda státní, magistrátní. obecní, zemské, souktomé atd. atd.), vycltivši nynějsi trudnou sitnaci podalo si přátelsky ruce, spoji lo s v jednolitý a nerozborný šik a solidárně, aby pro kázalo, že mu není osud vlasti naší lhostejným. usneslo se, svorně voliti muže zasloužilé, osvědčené a pracovníky vytrvalé, kteří největší popularity s svým konáním získali. Jsou to. pan Jan Kaftan, inženýr v Praze. pan Eustach Nenibert, inženýr a náměstek starosty v Praze.
Král Kaftan Eustach Praha Holešovice Bubno Hraděany
15 article
Poslednější, na což důraz klademe, jest kandi dátem zdejšího úřadnictva, klerý jen na přání tého kandidaturu tuto příjal a o jehož zvolení se zasa zujeme. Nyní jest tedy na nás dokázati, seč jsme. Jděme ruku v ruce, vystupme z ústraní, nebudiž mezi námi liknavých, osvědčme vzájemnou solidaritu. kterou pak li zachováme, stavu našemu jen pro- spějeme. Obracíme se k celému úřadnickému stavu. Vzchopme se uplatniti význam neuznaného staru našeho, porozumějme našim intencím a dokažme, ž jsme v životě polilickém stavem mocným. Žádáme vás tedy Vyplňte svůj hlasovací lístek se jměny našiel pánů kandidátův a neobtěžujte si dostavili se v pátek dne 11. října 1901 k volebnímu osudí ve svém vo- lebním okresu. Nechť nikdo z řad našich nechybí a nechť vyzn volba tato jako manifestace stavu našeho. A ještě vás prosíme, abyste i v kruhu svých známých pánů voličů pro tuto kandidatáru působili Na shledanou u volebního osudí s heslem »volme svorně!« Komu hlasovací lístek dodán nebyl, obrať s na c. k. policejní komisařství svého bydliště, které je do čtvrtka večera vydává. V Praze-VII., v říjnu 1901. Za volební komitét
Praha
16 article
Bohdan Bennewitz, c. k. pošt. oficiál, t. č. před seda Úřadnické besedy v Praze-VII. Adolí Hol weg účetní firmy S. Bondy, t. č. předseda Zemské jednot“ soukromých úřadníků v král. českém, odbor Praha- VIi a okolí. Alexandr Wanke, dílovodoucí u firmy Kudliez, t. č. místopředseda Odboru strojnick ých dílo- vedoucích Zemské jednoty soukromých úřadníko v král. českém. Voličové staroměstští! V době velice důležité a významné jest Ván vykonati volbu poslanců na sněm království č ského. Společný boj a stupňovaný útok nepřátel proli nám, stálá nepřízeň a zkracování práv našich se strany vlády, všeobecná tíseň hmotná všech vrstev — toť vše velí Vám pečlivě nvážiti, komu svěřiti máte své zastoupení na sněmu království českého V nejlepším vědomí doporučujeme Vám k volb dosavadní zástupce, společné naše kandidáty, jimiž jsou pánové Václav Němec, klenotník a zatímní předsedn obchod. a živnost, komory v Praze. JUDr. Jan Podlipný, advokát a městský radn v Praze. Voličové staroměstští! Dostavte se určitě k volbě aby tato byla volbou manifestační. Volba koná se v pátek dne 11. t. m. od 9. hod dopol. do 5. hod. odpol. na radnici staroměstské. Za výbor Staroměstekého obě, klubu v Praze MUDr. Josef Mazánek, Julius Zika t. č. místostarosta. t. č. jednatel. Volební kancelář jest v den volby ve vinárn »Hegelein« u p. Škudly v Malé Karlově ulici.
Bennewitz S Bond Wanke Václav Němec JUDr Podlipná MUDr Mazánek Julius Zika Praha Karlov ulice Tropez dopolo
17 article Do Tarnova!
Do Tarnova! Poněvadž šíří se po městě Turnově zpráva, ž kandidatura p. dra. Al. Šebora stala se bez vědom zástupců turnovských, prohlašujeme, že pověst taie jest naprosto nepravdiva, ježto o kandidatuř této jednali důvěrníci bělátí i mnicho-hradištští n společné schůzi v Turnově s pp. důvěrníky turnov- skými u přítomnosti starosty p. Rodskéb a důvěrníci turnovští prohlásili, že sice nesouhla s kandidaturou p. dra. Sebora, že však volití budou toho, jehož kandidatura bude od výkonného výboru národní strany svobodomyslné schválena, byť t byl i pan dr. Šebor. Totéž prohlášení zaslal důvěrníci turnovští výkonnému výboru, který na zá- kladě prohlášení tohoto kandidaturu p. dra. Šebor schválil.
Šebor doktor Tarnov Turnov národní strana
18 article Důvěrníci mnichohradištští.
Důvěrníci mnichohradištští. Politické zprávy domácí. V Praze, 7. října. (Jubileum redak tora Jurija Biankina.) Zemský a říšský poslancc, redaktor zaderského »Narodn. Listu“ upřímný přítel národa českého, slaví dne třicetileté jubilcum svého redaktorství. Jubileun lo má význam nejen pro úzký kruhi redakčních a politiekých přátel J. Biankinových, nýbrž pro veškeren chorvatský život v Dalmacii, jehož rozvoj se obrážel v rozvoji »Narodn. Listu« redigovaného Biankinem a byl z největší část vyvolán timto listem. Když byl J. Biankiní r. 1871 jako 24letý mladý kněz tehdejším vůdeem dalmatských Chorvatů, Pavlinovičem povolán k řízení jediného, v duchu chorvat ském, ale ještě jazykem vlaským psaného listu, který měl tehda název »ll Nazionale«, nebyle v Dalmacii kromě kněžstva nijaké chorvatské intelligence. Ze 450.000 dalmatského obyvatel- stva bylo sotva 40.000 osob znalých písma ti četli a psali téměř výhradně vlasky. Všechny vétší obce dalmatské měly vlaskou správu, jieh úřadním jazykem i tam, kde v obecním zastu- pitelstvu seděli dobří Chorvatě, byla vlaština Na zemském sněmě byla vlaština jediným jed- nacím jazykem, jehož užívali mezi sebou i po- slanei chorvatští. Ve společenském životě pře třiceti lety všude ještě vládla vlaština, nebo i chorvatští lékaři, právníci atd. byli vesmě odchovanci university paduánské a málo kter z nich uměl správně psáti po chorvatsku.
Jurija Biankin Chorvat Pavlinovič Praha Dalmacie univerzita paduánský
19 article
Tehda, počátkem let sedmdesátých, se přihodilo, že v nepatrné chorvatské příloze, jež se přiklá- dala k vlaskému »INazionale«, vyšly z pera Pavlinovičova politické rozmluvy, pro něž státni zastupitelství podalo na redaktora žalobu. Když však při přelíčení měl býti správně do vlaštiny ztlumočen smysl inkriminovaného článku, ne- našlo se v celém soudním personálu člověka jenž by byl býval s to smysl chorvatské stat správně ztlumočiti a následkem toho redakto zproštěn obžaloby.
20 article
Dnes je chorvatština jazykem, panujícín v celé Dalmacii; jí uživají všechny úřady samosprávné i sněm, chorvatstina jest obeovacím jazykem nejen lidu, nýbrž i mladé intelligenee a největší zásluhu toho má J. Biankini a jeho »Narodní List.« Převzav r. 1871 redakci listu. učinil jeho chorvatskou přílohu listem hlavním s názvem »Narodní List« a »Il Nazionale« sta se zprvu přílohou, po krátké době nahražen některými vlaskými články, vloženými do hlav- ního listu, a opět po čase vlaština vyloučenu z listu úplně. Při tom list soustavně budil v stále se zmáhajícím počtu čtenářstva chorvatské národní vědomi a poměhal odstraňovati kus po kuse vlaský nátěr z dalmatského přímoří. Roku 1875 byla redakce »Nar. Listu« hlavním stře diskem, kde se sbíhaly všechny zprávy z bosen ského povstání a odkud vycházely dále do světa. Stav se roku 1881 zemským a r. 1891 říšským poslancem, J. Biankini vypracoval svů státoprávní program, domáhaje se sloučení Dal macie s ostatními zeměmi chorvatskými. Na říšské radě přilnul ihned k delegaci české zůstal jí i v nejtrudnějších dobách obstrukce nejvěrnějším přítelem. Veškeren chorvatský tisl vzpomíná dnes zástuh, jichž Biankini za svého třicetiletého redaktorství získal o probuzení Dal macie a o myšlenku chorvalskou. My vzpoml náme při tom i zásluh, jichž si získal o upev nění styků česko-chorvatských a přejeme mu n trnité dráze slovanského novináře »mnogaj“ ljeta !«
J Biankini Dalmacie Nara
21 article
Z Mariboru, 5. října. (Proti Slovin cům.) Dnes konala se zde porada zástupeů štyrské německo-nacionální strany, jíž se účast- nili mimo jiné přisedící zemského výboru dr Kokosehinegg a Schmiderer, poslanci Pommer. Malik, Wolhardt a též vůdce jihoštyrských Vše němců Glansehnigg. Účelem schůze bylo sta- noviti nové bojovné kroky proti štyrským Slo- vincům. Prvý řečník, dr. Ambrosehitsch, líči postavení Němců v jižním Štyrsku, pochváli Maribor, který prý statečně hájí svůj německý ráz, za to povážlivým shledal postavení Němeů v Celji a v Ptuji. Slovinei jsou tam prý lépe zorganisováni a obratnějí agitují. Boj proti Slo- vincům a klerikálům musí se prý věsti ješte bezohledněji, než dosud. Druhý řečník, dr. Schmiderer líčil školské poměry v jižním Štyrsku a stěžoval si, že pro nedostatek německých učitelů musejí se do škol dosazovati učitelé závislí od klerikálů. Prostředky na účinnějš potlačování Slovineů má navrhnouti zvláštní ko mise, do níž zvoleni starostové mariborský celjský a ptujský.
Kokosehinegg Schmiderer Pommer Malik Wolhardt doktor Ambrosehitsch Němec Maribor Maribor Slovinsko Štyrsko Slovinei
22 title
Politické zprávy zahraničné.
23 article
V Praze, 5. října.
Praha
24 article
Ruská veřejnost o německém nájezdu na Litovel. »Hooe Bpen« prvé obeznámilo Rus s úžasným faktem, jakým je přepadení Litovle od hordy 10.000 Němců. List vyličuje všechny podrobnosti vpádu a pronáší přesvědčení, že an toto, ani podobná německá násili moravských Němců nezastavi pokrok spravedlivé věci české a že jiná města moravská, která jsou dosud v rukou Němců, židův a odrodileů, dostanou přes německý terror a furor českou správu jak Litovel. »CBT« činí neslýchanou událost litovel skou předmětem úvahy na úvodním místěa praví: »Když v Rusku vybíjeli židy, německá žurnalistika prvá plakala nad ruským barbarstvím ačkoli v Rusku dopouštěl se protižidovských bouří zatemnělý lid, rozvzteklený na židovsko vydřidušstvi, i ačkoli u nás vojsko ihned vzal židy v ochranu a vinníky odevzdalo soudům jež jim uložily těžké tresty. Ale tam na Morav »vzdělani Němci« zbíjejí pobuřujíeím způsobem starousedlé slovanské obyvalelstvo, a proti násil- níkům nezakročují ani orgány bezpečnosti, an soudy, což všecko přívádí na myšlenku, jakoby Němci byli jednali na nějaký vyššl pokyn z předu věděli, že se jim nic nestane. Německá vláda v Rakousku všecko dělá, aby Němcům dopomohla k vílězství a Slovanům k záhubě. Ba věru! Německý nájezd na Litovel udá se po příkladě kurdských nájezdů na Armény a Arnautských na Srby ve Starém Srbsku A také pan Körber, jak vidno, vzal si za vzo netečnost Vysoké Porty ke křivdám a násilí. jež privilegovaná národnost páše na neprivi legované.
Rus Němec židův Armén Srba Körber Litovel Rusko Morava Rakousko Hooe loupen Slovan Němec
25 article
V »Parole franoaise l' étranger v přezvaných tak čtrnáctidenních svých rozhlo dech po situaci mezinárodní, kteréž můžeme pozornosti také českých frankofilů co nejvřelej doporučiti, paní Julie Adamová, upřimná přítel kyně snah slovanských, upozorňuje na ne bezpečí germánské a anglosaské, jež hrozí všem národům mimogermánským. Jako jeden z dokladův o choutkách kmene germán ského uvádí zvláště citát z článku, kterýž psa prof. Ludvík Stern z Bernu v »Zukunftu« o seskupení států ve XX. století. Jest to ovšem velmi zajímavé doznání, jež tu germánský pro fessor učinil a stojí za to, bychom jeho pod statu sami citovali. »Rusko,« praví Ludví Stern, »může býti ponechěno stranou, poněvad po celé ještě století (?) bude se musit zabý- vati revolucemi vnitřními, jež nepochybně v ohromné této říši propuknou. Ze zemí latin- ských Italie interessována jest na tom, aby si zachovala podporu Německa i Anglie Francie bude musit napodobiti příklad ten, buď tím, že stane se spojeneem Ně- mecka aneb po druhém Sedanu jeho vasníem. Třeti eventualita není možná S Francií Španělsko a Portugalis ko přírozeně ocitnou se ve sťéře německého vlivu Nezbudou tedy než tři moci germánské: Anglie.
Adamová profesor Stern Bern Rusko Německo Anglie Francie Sedan Španělsko
26 article
Německo a Spojené státy, jež nebudeu zakro- čovati proti sobě, neboť jich zeměpisná situaee brání tomu, by se spolu utkaly. Tato rovno- váha mezi těmito třemi státy, jež jistě ovládati budou svět ve Xx století, nebude udržovánia válkou, ale smlouvami, a od nynějška již jest úkolem diplomatův německých, aby Ně- mecko zaujímalo v triumvirátu tom »místo, jehož jest hodno«. K tomuto výlevu vládychtivosti německé paní Julie Adamová pojí appell muže hodný »Doufejmež ještě, že nebezpeči trojnásobných choutek těch, německé, anglické i americké. jež ohrožuje všechny národy evropské, vyvolá v nich ne-li akci heroickou, jež přejde k offen- sivě, tedy aspoň pud sebezachování, jenž zví- těží offensivou. »Národové, kteří ne jsou ni germánští ni anglosašti, musí býti rozhodně p Fotigermánsti a protianglosaští, nechtějí-li, a by pohlceni byli jeden po druhém.
Adamová Německo spojený stát
27 article
Nutno, aby v každě zemi negermánské v vstali apoštolové, kteří by kázal zápas neustálý — pokojný třeba, ne- může-li býti jiný, na obranu vlasti národa.« »Krásný příklad« — píše paní Adamová dále — »podávají nám Čechové, jež marně po- kouší se odpůrce jejich uvésti v malomyslnost a na něž politika garmánská jak dravec čihá, aby rozdrüila i tuto kořisť svou v mohutných svých čelistech.« Paní Adamová poznamenává pak, že trpce se Čechův dotkla schůzka gdánská, jež zdá se seslabovati boj proti němectví vůbec, jakož i kompromiss ve velkostatku k volbám sně- movním, a ukazuje citáty, jak naopak první hlasatel němectví v Rakousku, »Neue Freie Presse« z obou dějů těch se téší. Leč i po tom všem nadšená apoštolka odvety ve Francii ne ztrácí naděje a končí růžovějším výhledem v bu doucnost: »Budou-li Gdánsko a kompromiss šlechty česko-německé pro Germány vítězstvím Pyrrho vým? Kompromiss vlastenců českých má větsí dosah, než kompromiss šlechty a schůzk v Gdánsku ukáže také Čechům, jako nám, že na Rusi dlužno rozeznávati mezi politikou asij sko-germánskou a mezi politikou opravdu slo vanskou. Strana, jež má pana Witta v čele jež jest Rusku osudnější, než jeho nejhorš nepřátelé, ať zdá se býti mocnou a silně za kořenělou, nepotrvá věčně.« Revise berlínské smlouvy. Pařížský »Rappell« dává si sdělovat z Vídně, že v tamních kruzích diplomatickýeh prý se ujišťuje, že nedávná cesta ca- rova do Francie bude miti za ná sledek revisi berlinské smlouvy Státy při tom interessované zaháji prý co ne vidět vyjednávání.
Adamová Čecho Čechův Germán Witt Rakousko Francie Rus Rusko Vídeň Neue Frei Presse
28 article
Sbor obecních starších král. hlav města Prahy sešel se včera k X. řádné schůzi, ve které vyřídi měl dlouhý jednací pořad. Neprojednal ho však úplne a nevyřídil zejmena otázky tunelu a silnice pod vyšehradskou skalou, která přilákal na galerii i do loží velice četné obecenstvo, jež do stavilo se do schůze i z obcí za král. Vyšehradem rozložených a vytrvalo v ní až do konce, až nuceno bylo odejíti se zklamáním. Na galerii bylo také hojně zastoupeno úřadnictv pražské obce, očekávající výsledek několika osobních povýšení ve svém statu. Na počátku schůze sdělil starosta pan dr. Srl že ode dne 12. září jest Libeň přivíčlena ku Praze jako VIII. její část a že do nových doplňovacíei- voleb do sboru obecních starších budou jí zastupovat pp.: Josef Macháček, Jan Štote, Frantiče Filip a Antonin Svět, kleři vysláni byli do sboru bývalým zastupilelstvem libeňským. Starosta vítá zástupce Libné a členové sboru provolávají jim »zdaru« Dále oznámil, že sbor utrpěl opět ztrátu úmetln člena pana Václava Cmírala, jenž byl pilným členem hospodářské komise a pracoval zejmena otázce pražského chudinství a byl předsedou bralr stva řemeslníků a živnosíníků. K dotazům přihlásil se obecní starší pan Březnovský a pretestoval proti obecnímu hospo- dářství ve čtvrti svatovojtěšské. V assanační této čtvrti zakoupeno domků za obnos přesahující pře 200.000 zl., ale nic se v ní neprodavá. Každý
doktor Srl Macháček Jan Štote Frantič Filip Antonina Svět Cmíral Březnovská Praha Libeň Libná
29 article
Za kdo by tak hospodařil, dostal by již kuratora. koupené domy byly zbořeny a čelné rodiny vyhnány do přeďměstí. Obec trpí v assanační této čivrti rodn 22.000 korun škody. Při poslední koupi domu na ostruze« řečník varoval před předčasným vyhazová ním nájemníků do té doby, dokud nebude lze obvodu tomto stavěti domy nové, bylo mu to sll beno, ale ač dům tento vynášel ročně přes 9000 K a dosud se z jeho parcely nic neprodalo, přecas dům tento již v přední části boří a nůjemníci do- stali z něho výpověď. Řečník žádá, by praesidium proti takovému hospodářství zakročilo Slarosta p. dr. Srb poukazuje, že se zmíněn dům bourá jen z části a že na koupi došly již ti nabídky, o kterých se právě jedná. Obec neutrpi žádně zlráty. Obecní starší p. Březnovský: Jsou-li kupci, nechť se jim to prodá, ať zbourají si to sami Obecní starší p. Prášek podotýká, že zbou- rané domy nenesly 22.000 korun, ani polovinu tohoto obnosu. (Ob. st. p. Březnovský: Pak jsme to draho koupili.) Kupní cena byla poněkud dražší, protože nekupovaly se domy, nýbrž stavební plocha. Pan Březnovský assanaci svatovojtčšskou svými ná- vrhy zdržuje. Obecní starší p. Březnovský žádá, bys konstatovalo, že přicházejí k němu sta obyvatelů stěžují si, že dosavadním způsobem provádění asta- nace ve svatovojtěšské čivrti trpí. Přechází se k jednacímu pořadu. Stížnost p. Josefa Jecha, maj. domu čp. 488- VII. na Zátorách a v ul. Plynární do výměru, jímž mu bylo uloženo, aby předložil do 14 dnů k schválení příslušné plány na provedení přípojky domovní kana- lisace ke stoce veřejné, se částečně zamítá, částečně jí vyhověno.
Srb Prášek Březnovská Jech Ob
30 article
Zamítají se: stížnost spolku paní sv. Anny v Praze, jako maj, domu č. p. 57.IV. na Hradčan- ském náměstí, do nařízení ve příčině předložení plánů na provedení přípojky domovní kanalisace ke stoce veřejné v Jelením příkopě na Hradčanech; stížnost p. Jos. Witze, spolumajitele domu čp. 42- VII. jménem vlastním a jménem ostatních spolumajitelu tohoto domu, do rozhodnutí v záležitosti zřízen domovní kanalisace v domě čp. 42-VII. a připojení její ke stoce uliční ve třídě Palackého; stížnost p. Václava Holzknechta, sedláře a řemenáře v čp. 655 I. v ul. Králodvorské, do výměru, kterým nebyla povolena výměna krovu na skladišti ve dvorku tohoto domu (jako opozděná); stížnost p. JUDra. Václava Popela, advokáta a plnomocníka p. Josefa Richtra, majitele pozemkové parcely č. k. 618/12 v Praze—VII. do výměru, aby zapravil stavební taxu a výchozně za komisi, konanou za příčinou žádosti za povolení ke zřízení ohrady a jízdárny pro veloci- pedy na dotčeném pozemku a stížnost p. Jindřicha Kosíka, vlastníka domu čp. 1414—II. v dolejší ulici U Karlova, do rozhodnutí rady městské, kterým schváleno bylo upravení dolejší ulice U Karlova na šířku 16 m. Návzh, aby právo k lepení plakátů na tabule sloupy, pokud tyto zasahují do pozemku obecního, bylo propachtováno na 6 let za roční pachtovne 14.000 korun pp. J. V. Kašpárkovi a E. Sochorovi, schválen, kdežto stížnost pana Arnošta Renna do výměru rady městské, kterým byl vyzván, aby na- věštní tabule, pokud zasahují do pozemku obecního, do 3 dnů odstranil, byla zamítnuta Městská rada navrhla, aby České obei so- kolské udělena byla zlatá medaille král. hl. měst Prahy.
Witz Holzknecht Popel Richter Kosík Kašpárek E Sochor Renn Praha Hradčany ský náměstí dolejší ulice U Karlov spolek paní svatý . Anna Český obei
31 article
Referent obeení starší pan Frant. Sokol vzpo- míná holdu, který vzdalo Sokolstvo na letošním sjezdu král. hl. městu Praze na Staroměstském ná- městí a daru, který jí věnovalo, a sděluje, že rada městská vyslovila za ně díky a usnesla se, by ko- míse pro medaille uvažovala, zdali by se České obci sokolské neměla uděliti zlatá mednille král. hl. města Prahy. Komise ve své zprávě poukázala na význam Sokolstva v ohledu národním, fysickém i mravním, jenž zasluhuje největšího uznání, a navrhla, by se jeho representantu, České obci sokolské, v uznání jeho vynikajících zástuh udělila zlatá medaille král. hl. města Prahy. Návrh tento schválen jednomy sil ně Námitka proti návrhu na upravení Havličkove náměstí se zamítá Hostinec v ústředních jatkách a dobytčím trhu pronajat p. Josefu Falkoví za 6400 K Při zprávě o předpisu o vybírání obecnícha školních přirážek a poplatků z nájemného v Praze- Staré Libni, jež bere se na vědomi, pravil důvěrník obce libeňské pan Filip, že doslechl, že městská rada se usnesla, by se v říšské radé na- léhalo na povolení přechodní doby ve příčině po- platků z nájemného a táže se, zdali se tak již stalo. Starosta pan dr. Srb odpovídá, že presidium učinilo již v této věci kroky a požádá poslance, by se postarali, aby předioha dána byla na jednac pořad sněmovny. Městská rada předložila zprávu o předpisu o vy- bírání nápojové dávky v Praze-Staré Libní a navrhla, by se stížnost společenstva hostinských a výčepníků a členů jeho v Libní na vybírání dávky nápojové zamítla.
František Josef Falkový Filip doktor Srb Praha Havličkove náměstí Stará Libeň Libeň
32 article
Obecní starší pan dr. Scharf: Jelikož jest tu celá řada sporných otázek právních, nezdá se mi správným, aby sbor o ní rozhodoval a snad ve věci neprejudikoval a navrhuji, by se obě dvě věci slou- čily a odevzdaly právnické komisi, jež podala by pak zprávu městské radě a sboru, za kterýmž úče- lem nechť se vezmou z jednacího pořadu. Návrh p. dra. Scharfa zůstal v menšlně schválen návrh městské rady v tom smyslu, že zpráva v příčině nápojové dávky vzata na vědomí stížnost společenstva hostinských zamítnuta Nadání Jana Novotného čtyřem služebným oso- bám po 66 K 58 hal. uděleno bylo Ludmile Ottové Marii Rychnovské, Barboře Šellové a Anně Ve- dralové. Schvalují se: návrh na schválení stanov pro společnou správu Kinského zahrady s pozemky k tomu patřícími; návrh, aby § 6. statutu pro per- sonál na městských opatrovnách, školách mateř- ských a jeslích změněn byl v ten smysl, že silám vychovatelským, provdají-li se a působí-li na ústa- vech těch více než 10 let bezúhonně, bylo udělen odbytné; návrh na doplnění pensijních pravidel pr úřadníky pražských obecních plynáren; návrh na ujednání s obcí dejvickou ve příčiné zavedení plyno- vého osvětlení tamtéž; návrh na udělení odměny ře- diteli plynáren (5000 K); návrh na schválení účta o příjmech a vydäních nadání Náprstkova českého průmyslového musea za rok 1900 a návrh, aby z zbytku 800 K, jenž po zadání městských cestovních stipendií na r. 1901 vybývá, utvořena byla dvě mi- mořádná technická stípendia studijní po 400 K na jeden rok od 1. října 1901 počínajíc.
doktor Scharf Novotný Ott Rychnovský Šellová Anna Náprstkův
33 article
Městská rada navrhla, aby se rozšířila síť elektro vodná na Starém a Novém městě, na Malé straně na Hradčanech nákladem 118.722 koran 30 haléřů obnos tento by hradil se zbytkem 70.000 z obnosu k účelu tomuto již povoleného a obnosem 50.000 povolených na přeměnu lanové dráhy na Letnou. Debalty zúčastnili se obecní starší pp. Schille a dr. Podlipný. Pan Schiller navrhl, aby ná- vrh na úhradu vrátil se městské radě, aby postarala se v příčině 50.000 korun o jinou úhradu a při- mlouvá se, aby lanová dráha přeměnila se záhy v elektrickou, Obecní starší p. dr, Podlipný žádá, aby s schválil návrh městské rady s dodalkem, že po- užitím zmíněných 50.000 korun nebude přeměna la- nové dráby zdržena. Při hlasování zamílá se návrh pana Schillera schvaluje se návrh městské rady s dodatkem p. dra Podlipného. Zástupcem obce pražské do okresní školní rady pro německé obecné i měšťanské školy v Praze (na místo uprázdněné úmrtím obecního staršího p. Alek Storcha) na zbývající část nynějšího šestiletého ob- dobí její působnosti zvolen byl obecní starši pan dr. Jan Podlipný, který volbu tuto přija Schvaluje se návrh, aby stavební rada p. Josel Srdínko dán byl na trvalý odpočinek Obecní starší pan Tereba navrhl, aby stavehní rada pan Josef Srdinko pro zásluhy, jichž získal s o pražskon obec, jmenován byl pražským měšťanem s prominutím poplatků. Starosta p. dr. Srb praví, že p. Josef Srdínk zaslouží veškerou úclu a díky za svou obezřelnou službu a lásku, se kterou vždy Inul ke svému po- volání. Návrh p. Tereby odkázán jednomyslně městsko radě.
Schill doktor Podlipná Schiller Podlipný Storch Josel Srdínko Tereba Srdinko Srb Srdínk Hradčany Letná Praha