3
masthead
8. října 1901.
5
article
upřímná slova pravého, vlastenectvím prodehnu-
tého pracovníku a doznala proto všeobecné po
chvaly. — Po řeči p. dra. Šebora promluvil
starosta města p. Procházka, jenž uvedl, že ke
zvláštnímu postupu ohledně kandidatury p. dra.
Šamánka jest nucen věc náležitě objasniti
uvádí, že kandidatura p. dra. Šebora spočívá na
svobodném rozhodnutí důvěrníků bělskýcha
mnichovohradišťských a doličuje, že důvěrníci
turnovšti se vyslovili v ten smysl, že ač s kan-
didaturou p. dra. Šebora nesouhlasí, že jej přece
voliti budou, když výkonný výbor jeho kandida-
turu schválí, a ježto důvěrníci turnovští toto
usnesení nedodrželi, jest nucen prohlásiti, že
zástupcové bělští pokládají za
povinnost dodržeti čestně dané
slovo; z důvodu tohoto prohlašuji, že trváme
na kandidatuře p. dra. Šebora a žádám pří-
tomné voliče, aby zvednutím ruky hlasovali, kdo
jest pro kandidaturu p. dra. Šebora. Na to
zvedli — až na dva pány — vši chni
voličové ruku pro kandidaturup.
dra. Šebora. — Potom ujal se slova pan
dr. Šamánek, odvolal se na menšiny, jimž prý
mimo néj nikdo nerozumí — kompromis na-
zval nemravným a tvrdil, že strana svobodo-
myslná nedodělala se žádných úspěchů. Pan
dr. Šebor odpověděl pádně na vývody p. dra.
Šebor
Procházka
Šamánek
doktor
strana svoboda
6
article
Šamánka a zodpověděl na něho učiněné dotazy
stran školství a pojišťování dělnictva pro případ
nesehopnosti ku práci. — Pan Pokorný z Li-
berce líčil život menšin a doporučoval p. dra.
Šamánka. Starosta p. Jos. Procházka žádá vo-
liče, aby i při této volbě projevili takovou jedno
myslnost a svornost, jakou projevili při svorne
volbě poslance p. Špindlera.
Schůze voličů v Libáni a Kopidlně. V ne
děli dne 29. září představil se kandidát nár. strany
svobodomyslné p. Frant. Havlík, rolník a starosta
z Vesce, voličům okresu libáňského na schůzích
Libáni a Kopidlně. Schůze tyto byly očekávány
s velikým napjetím, neboť okresní starosta Kotlát
který vytlačil svého spolukandidáta řed. Jozba i okr
starostu jičínského Vejlupka z agrárních kandidatur
a obratně vsunul se na jich místo, zůstávaje sám
jediným agrárním kandidátem, sehnal všechuy své
přívržence do těchto schůzí, které nepopíratelně staly
se velikým vítězstvím věci národní strany svobodo-
myslné na Libáňsku. Zásluhu toho zvláště přičíst
sluší říšskému poslanci Jindř. Maštálkovi, jenž svými
poutavými vývody a konciliantním vystoupením nad-
míru přispěl k osvětlení celé politické situace a který
jasně ukázal, jaké důležitosti nynější volby do zem
ského sněmu nabyly. Účinek jeho vývodů v Libán
byl nepopíratelně patrný na odpolední schůzi v Ko
pídlně, neboť na této schůzi nebyl to již onen váš
nivý ton, s jakým táhii dopoledne přívrženci páně
Kotlářovi do boje; na něm samém pak bylo pozo
rovati značnou stísněnost u vědomí otázky, zdali on,
který do podzima minulého roku byl důvěrníkem
stoupencem národní strany svobodomyslné, správné
jednal, když zapřev svoji politickou minulost, poe
jinou rouškou politického nazírání o mandát bojuje.
Šamánek
Pokorná
Špindler
František
Havlík
Kotlát
Vejlupek
Jindřichův
Maštálek
pán kotlář
Libáň
Kopidlno
Vesec
věc národní strana svoboda
7
article
Do schůze páně Havlikovy mebilisoval p. Kotlái
celý štáb svých nejvěrnějších přívrženců; okresn
cestáři sháněli kde koho mohli dostati do schůzea
okresní kancelář pracovala s horečnou činností. Zdálo
se, že byly dány pokyny, aby se schůze učinila ne-
možnou a aby byla rozbita, avšak důrazné kroky
předsedy pol. spolku p. dra. Čulíka, jenž schůzi pev-
nou a klidnou rukou znamenitě řídil, že by v tako-
vém případě ihned svolal důvěrnou schůzi, zastra-
šilo pořadately, rozestavené po sále, od tohoto
úmyslu. Mezi těmito zvlášté vynikal libáňský pan
farář, jenž se dostavil s kostelníkem, zvoníkem a
hrobníkem do schůze a bylo dojemno pozorovati.
kterak pan farář se namáhá z plných plic, aby se
svými věrnými kandidáta Havlíka přivedl z konceplu.
Havlikův
Čulík
Havlík
polo
8
article
Již začátek schůze byl zajímavým; ačkoliv poli-
tický spolek okresu libáňského, jenž schůzí svolal
výslovně na veřejných oznámeních poznamenal, že
má to býti veřejná schůze, v níž se představí kan-
didát nár. strany svob. pan Havlík, přece pan Kotlář
hned po zahájení schůze žádal za udělení slova,
které mu také velmi liberálně a přátelsky panem
předsedou bylo uděleno. Pan Kotlář nešťastným způ-
sobem hájil sebe a svoji kandidaturu; začaí brániti
ji před výtkami, které sice tu i tam ve veřejnosti
jsou proti agrární straně zdvihány, ale které, an
nikdo nemluvil, nikdo nezdvihal. Pan Kollář však
také mluvil vyslovené nepravdy: jako že strana
svobodomyslná ubila Selskou jadnotu, o čemž každé
politické dítě ví, že to byla pohodlnost pana Šťast-
ného a soudruhů, která Selskou jednotu zničila, ž
má většinu zajištěnou, že sehůze v Lomnici se vy-
slovila pro něho atd. Proti krátkým vývodům pana
Kotláře působila programová řeč kand. nár. strany
svob. Havlíka imponujícím dojmem; neboť to byla
slova hluboké lásky k selskému stavu a če
skému národu.
Ačkoli se náhončí páně Kotlářovi snažili vše
možně přerušovati řečníka, a ačkoliv bylo v pozad
viděti zdvihati i hole a slyšeti i výkřiky »Ven« atd.
přece mohutný orgán p. Havlíka přehlušil povykujíe
jednotlivce a bouře potlesku provázela slova jeho
když končil. — K vášnivým útokům přivržence nár
strany sociální Kolbaby replikoval ve výmluvné
polemice poslanec Maštálka tak účinně, že odpon
přestal a předseda p. dr. Čulík mohl s nadšenou
výzvou na přívržence strany svobodomyslné a na
naše rolnictvo schůzi ukončiti.
Havlík
kotlář
Kollář
Šťast
pán kotlář
Kolbaba
Maštálek
doktor
Čulík
Lomnice
9
article
Odpolední schůze v Kopidlně měla podobný
průběh; i v tomto městě bylo účastenství neobvykle
a schůze přehojně byla navštivena místním i okol
ním úřadnictvem, rolnictvem a živnostnictvem; avšal
k žádným houřlivějším projevům nedošlo. Poslaneo
Maštálka po dvakráte se uchopil slova, aby nadše-
nými slovy upozornil na důležitost doby a význam
volebního zápasu. Pouze red. »Jičínského Obzorue
Loskot, jenž se též slova ujal, způsobil jakési po-
hnutí litosti; neboť z jeho vývodů naprosto nevysví-
talo, kam že směřuje. Kandidaluru agrárníka Kotláře
jakožto přivrženec strany národně-sociální hájiti ote
vřeně nemohl a nechtěl, a tak jen huboval na Mlado-
čechy a přirovnával poslance k ruchadlu, které, když
se neosvědči, musí se odhoditi a nahradili novým.
Předseda schůze dr. Čulík po krátkých dotazechp.
Javůrka z Rožďalovic opět velmi nadšeným doslovem
ukončil schůzi. Ukázal na nesvornost, národu če-
skému vždy špatně poslouživší, a čtyřmi příklady
z bistorie české naznačil, jak český národ přečasto
přišel »pozdě« při domáhání se svých politických
O resolucích ani v Libáni ani v Kopidině ne
bylo hlasováno vůbec. Jsme přesvědčeni, že po mo
rálním výsledku schůzí těch nebude lze pochybovati
že při volbě většina voličstva přichýli se ke kandi
dátu nár. strany svobodomyslně.
cíla.
Maštálek
Obzorue Loskot
doktor
Čulík
Javůrek
Kopidlno
Rožďalovice
Libáň
10
article
Schůze voličů v Hradei Králové.
Schůze voličů v Hradei Králové.
Dne 5. října L. r. konala se v místnostech Be
sedy v Hradci Králové na podnět zástupců národn
strany svobodomyslné schůze voličů. Pozváni byli
kandidáti pro volbu poslance na sněm král. českého
a sice p. dr. Fr. Ulrich, slarosta města Hradce Krá-
lové a p. MUDr. Ot. Klumpar, nemocniční lékařv
Hradci Králové.
Schůze započala o 8. hod. večerní za četného
účastenství voličů i nevoličě. Pan arch. Weinhengsk
jako zástupce svolavatelů uvítal shromážděné pány
a navrhl za předsedu schůze říš. poslance p. Váci.
Formánka, za zapisovatele pp. Stan. Červeného
dra, Leop. Baťka.
Nejprve udělil předseda slovo kandidátu národní
strany svobodomyslné p. dru. Ulrichovi, starostov
města Hradce Králové, který vřelými slovy pozdravii
sbromážděné voliče a v další řeči rozvinul celý pro-
gram národní strany svohodomystné a prohlásil, že
při něm pevně stojí jako věrný a oddaný syn české
vlast.
Proslovení kandidáta národní strany svobodomy
slné p. dra. Ulricha přijato bylo od přítomnýcl
z nadišením.
Druhý přihlásil se ke slovu kandídát strany ra
Ulrich
MUDr
Otakar
Klumpar
Weinhengsk
Vác
Formánek
Leop
Batěk
Hradei Králové
Hradec Králové
Francie
Hradec
11
article
dikálně-pokrokové p. dr. Klumpar, který poukázal
na obsáhlý program své strany
Dalším řečníkem byl p. Svěcený, dělník(l
z Prahy, který jak široce tak dlouze mluvil o otáz
kách sociálních a mezinárodních a prohlásil se, a
prý dobře ví, že zvolen nebude, za kandidála této
strany. K některým bodům řeči p. Svěceného poda
vysvětlení předseda schůze, poslanec p. Formánek
opravil, co snad nábodou pánům socialistům již z pa-
měti vyšlo.
Následujícím řečníkem byl p. dr. Reyl, rekto
Borromea v Hradci Králové.
Ke slovu přihlásil se také redaktor »Osvěty Lidu
p. Alois Hajn; mluvil o programu prvního řečníka
p. dra. Utricha na prospěch národní strany svobodo-
myslné, ač sám přiznal, že jeho řeči přítomen nebyi
a tak se stalo, že mluvil o výrocích dra. Ulricha
které tento ani nepronesl. Jelikož doba mezitím da-
leko pokročila, blížilo se ke 12. hodině půlnoční
učinil p. Stan. Červený, poděkovav řečníkům, určit
návrh, aby noví řečníci jen krátce se proslovili, aby
od skutečného cíle a programu schůze v příčině pro
hlášení kandidáta národní strany svobodomyslné ne
bylo upuštěno.
doktor
Klumpar
Svěcená
Formánek
Reyl
Borrome
Hajn
Ulrich
Stan
Červená
Praha
Hradec Králové
národní strana svoboda
12
article
Ke slovu přihlásil se dále p. Pokorný, národn
socialista a polemisoval proti kandidátu náredn
strany svobodomysiné, Panu Pokornému odpovědě
p. Úr. Reyl.
Konečným řečníkem byl p. dr. Stránský z Brna
místopředseda klubu poslanců českých na říšské radě
Prohlášení jeho a řeč zamlouvala se jednohlasně
příčině svornosti národa českého, nyní za nastalýci
okolnosti na Moravě, kdy česká krev vytěká pod ná
silím německým a příjata byla pak s nadšením po
některých poznámkách soudruha Svěceného a dra
Reyla resoluce, kterou přítomní voličov
za městské skupiny Hradec Králove
Jaromě? aJosefov se usnášejí po v y slech-
nulí pp. kandidátů na kandidatuře p. de
Fr. Ulricha, starosty města Hradce Křalové. Re-
soluce dra. Klumpara, která byla širšího obsahu ao
níž hlasováno bylo dříve, přijata nebyla. Tím schůze
o 1/22. hod. noční skončena.
Pokorná
Reyl
doktor
Stránský
Svěcený
Ulrich
Klumpar
Brno
Morava
Hradec
Re
Hradec Králov
13
article
P. T. voličům novoměstský m!
Novoměstský občanský klub v Praze
obrací se ke všem českým voličům na Novém městě
v Praze s důtklivou žádostí, aby do jednoh
zúčastnili se volby dvou poslanců do sněmu král
českého, jež koná se v pátek dne 11. t. m
v budově městské vyšší dívěí školy n
Novém městě v Praze.
Důležitost této naslávající volby jest očividna
Dosud nijak není odčiněna téžká urážka, způsobená
českému národu bezpodmínečným odvoláním jazy
kových nařízení, dosud není provedenu rovnoprávno
jazyková, státním základním zákonem zaručená, ani
užívání českého jazyka v obvodu království českého
chráněno, dosud vláda vídeňská odporuje spravedli
vému požadavku uznání a provedení státního práva
zemí koruny české a naopak ponechává zvůli a šíle
nému řádění stran všeněmackých plnou volnost, při
pouštějíc organisované vpády najalých útočník
německých do českých měst a úplné znásilňování
českého obyvatelstva, jako se stalo v Litovli nr
Moravě.
Protestujeme proti této strannické politice vládn
a s lístkem volebním v ruce dokážeme vládě vídeňské
že nedáme se nikým zastrašiti a odvrátiti od do-
máhání se splnění našeho programu národního a že
v řadách sevřených a rozhojněných tím houževnatěj
a neústupněji bojovati budeme za spravedlivou
věc naši.
Z důvodů těchto žádá podepsaný výbor Novo
měslského občanského klubu, abyste jednomyslně
soustředili hlasy své na kandidáty členskou schůz
příjaté, jimiž jsou pánové:
1. Ph. Dr. Gabriel Blažek, c. k. professo
na české technice v Praze.
2. Václav Březnovský, rukavičkář v Praze
V Praze, dne 8. října 1901.
Josef A. Franzl
Frant Hamáček,
I. náměslek
předseda
předs. spr. výboru
volební komise.
Antonin Beneš.
jednatel správního výboru.
doktor
Blažek
Březnovská
Josef
Franzl
Hamáček
Beneš
Praha
Nový město
Litovel
Morava
novoměstský občanský klub
Nova
14
article
P. T. úřadnictvu městské volební skupiny
Praha — Hraděany, Král. Vyšehradl —
Holešovice—Bubny!
V době nanejvýš pohnuté přistupujeme leto
k osudí volebnímu, abychom volili poslance na sněn
království českého.
V době, kdy nepřátelé naši snaží se národ nái
porobiti, zemi naši rozkouskovati, třeba nám s ve
škerou rozhodností vystoupiti jako svorný celek
Úřadnictvo obývající VII. část král. hlav. městn
Prahy bez rozdilu stavu (zda státní, magistrátní.
obecní, zemské, souktomé atd. atd.), vycltivši nynějsi
trudnou sitnaci podalo si přátelsky ruce, spoji lo s
v jednolitý a nerozborný šik a solidárně, aby pro
kázalo, že mu není osud vlasti naší lhostejným.
usneslo se, svorně voliti muže zasloužilé, osvědčené
a pracovníky vytrvalé, kteří největší popularity s
svým konáním získali.
Jsou to.
pan Jan Kaftan, inženýr v Praze.
pan Eustach Nenibert, inženýr a náměstek
starosty v Praze.
Král
Kaftan
Eustach
Praha
Holešovice
Bubno
Hraděany
15
article
Poslednější, na což důraz klademe, jest kandi
dátem zdejšího úřadnictva, klerý jen na přání tého
kandidaturu tuto příjal a o jehož zvolení se zasa
zujeme.
Nyní jest tedy na nás dokázati, seč jsme.
Jděme ruku v ruce, vystupme z ústraní, nebudiž
mezi námi liknavých, osvědčme vzájemnou solidaritu.
kterou pak li zachováme, stavu našemu jen pro-
spějeme.
Obracíme se k celému úřadnickému stavu.
Vzchopme se uplatniti význam neuznaného staru
našeho, porozumějme našim intencím a dokažme, ž
jsme v životě polilickém stavem mocným.
Žádáme vás tedy
Vyplňte svůj hlasovací lístek se jměny našiel
pánů kandidátův a neobtěžujte si dostavili se v pátek
dne 11. října 1901 k volebnímu osudí ve svém vo-
lebním okresu.
Nechť nikdo z řad našich nechybí a nechť vyzn
volba tato jako manifestace stavu našeho.
A ještě vás prosíme, abyste i v kruhu svých
známých pánů voličů pro tuto kandidatáru působili
Na shledanou u volebního osudí s heslem
»volme svorně!«
Komu hlasovací lístek dodán nebyl, obrať s
na c. k. policejní komisařství svého bydliště, které
je do čtvrtka večera vydává.
V Praze-VII., v říjnu 1901.
Za volební komitét
Praha
16
article
Bohdan Bennewitz, c. k. pošt. oficiál, t. č. před
seda Úřadnické besedy v Praze-VII. Adolí Hol weg
účetní firmy S. Bondy, t. č. předseda Zemské jednot“
soukromých úřadníků v král. českém, odbor Praha- VIi
a okolí. Alexandr Wanke, dílovodoucí u firmy
Kudliez, t. č. místopředseda Odboru strojnick ých dílo-
vedoucích Zemské jednoty soukromých úřadníko
v král. českém.
Voličové staroměstští!
V době velice důležité a významné jest Ván
vykonati volbu poslanců na sněm království č
ského.
Společný boj a stupňovaný útok nepřátel proli
nám, stálá nepřízeň a zkracování práv našich se
strany vlády, všeobecná tíseň hmotná všech vrstev —
toť vše velí Vám pečlivě nvážiti, komu svěřiti máte
své zastoupení na sněmu království českého
V nejlepším vědomí doporučujeme Vám k volb
dosavadní zástupce, společné naše kandidáty, jimiž
jsou pánové
Václav Němec, klenotník a zatímní předsedn
obchod. a živnost, komory v Praze.
JUDr. Jan Podlipný, advokát a městský radn
v Praze.
Voličové staroměstští! Dostavte se určitě k volbě
aby tato byla volbou manifestační.
Volba koná se v pátek dne 11. t. m. od 9. hod
dopol. do 5. hod. odpol. na radnici staroměstské.
Za výbor Staroměstekého obě, klubu v Praze
MUDr. Josef Mazánek, Julius Zika
t. č. místostarosta.
t. č. jednatel.
Volební kancelář jest v den volby ve vinárn
»Hegelein« u p. Škudly v Malé Karlově ulici.
Bennewitz
S Bond
Wanke
Václav Němec
JUDr
Podlipná
MUDr
Mazánek
Julius Zika
Praha
Karlov ulice
Tropez
dopolo
17
article
Do Tarnova!
Do Tarnova!
Poněvadž šíří se po městě Turnově zpráva, ž
kandidatura p. dra. Al. Šebora stala se bez vědom
zástupců turnovských, prohlašujeme, že pověst taie
jest naprosto nepravdiva, ježto o kandidatuř
této jednali důvěrníci bělátí i mnicho-hradištští n
společné schůzi v Turnově s pp. důvěrníky turnov-
skými u přítomnosti starosty p. Rodskéb
a důvěrníci turnovští prohlásili, že sice nesouhla
s kandidaturou p. dra. Sebora, že však volití budou
toho, jehož kandidatura bude od výkonného výboru
národní strany svobodomyslné schválena, byť t
byl i pan dr. Šebor. Totéž prohlášení zaslal
důvěrníci turnovští výkonnému výboru, který na zá-
kladě prohlášení tohoto kandidaturu p. dra. Šebor
schválil.
Šebor
doktor
Tarnov
Turnov
národní strana
18
article
Důvěrníci mnichohradištští.
Důvěrníci mnichohradištští.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 7. října. (Jubileum redak
tora Jurija Biankina.) Zemský a říšský
poslancc, redaktor zaderského »Narodn. Listu“
upřímný přítel národa českého, slaví dne
třicetileté jubilcum svého redaktorství. Jubileun
lo má význam nejen pro úzký kruhi redakčních
a politiekých přátel J. Biankinových, nýbrž
pro veškeren chorvatský život v Dalmacii, jehož
rozvoj se obrážel v rozvoji »Narodn. Listu«
redigovaného Biankinem a byl z největší část
vyvolán timto listem. Když byl J. Biankiní
r. 1871 jako 24letý mladý kněz tehdejším
vůdeem dalmatských Chorvatů, Pavlinovičem
povolán k řízení jediného, v duchu chorvat
ském, ale ještě jazykem vlaským psaného listu,
který měl tehda název »ll Nazionale«, nebyle
v Dalmacii kromě kněžstva nijaké chorvatské
intelligence. Ze 450.000 dalmatského obyvatel-
stva bylo sotva 40.000 osob znalých písma
ti četli a psali téměř výhradně vlasky. Všechny
vétší obce dalmatské měly vlaskou správu, jieh
úřadním jazykem i tam, kde v obecním zastu-
pitelstvu seděli dobří Chorvatě, byla vlaština
Na zemském sněmě byla vlaština jediným jed-
nacím jazykem, jehož užívali mezi sebou i po-
slanei chorvatští. Ve společenském životě pře
třiceti lety všude ještě vládla vlaština, nebo
i chorvatští lékaři, právníci atd. byli vesmě
odchovanci university paduánské a málo kter
z nich uměl správně psáti po chorvatsku.
Jurija Biankin
Chorvat
Pavlinovič
Praha
Dalmacie
univerzita paduánský
19
article
Tehda, počátkem let sedmdesátých, se přihodilo,
že v nepatrné chorvatské příloze, jež se přiklá-
dala k vlaskému »INazionale«, vyšly z pera
Pavlinovičova politické rozmluvy, pro něž státni
zastupitelství podalo na redaktora žalobu. Když
však při přelíčení měl býti správně do vlaštiny
ztlumočen smysl inkriminovaného článku, ne-
našlo se v celém soudním personálu člověka
jenž by byl býval s to smysl chorvatské stat
správně ztlumočiti a následkem toho redakto
zproštěn obžaloby.
20
article
Dnes je chorvatština jazykem, panujícín
v celé Dalmacii; jí uživají všechny úřady
samosprávné i sněm, chorvatstina jest obeovacím
jazykem nejen lidu, nýbrž i mladé intelligenee
a největší zásluhu toho má J. Biankini a jeho
»Narodní List.« Převzav r. 1871 redakci listu.
učinil jeho chorvatskou přílohu listem hlavním
s názvem »Narodní List« a »Il Nazionale« sta
se zprvu přílohou, po krátké době nahražen
některými vlaskými články, vloženými do hlav-
ního listu, a opět po čase vlaština vyloučenu
z listu úplně. Při tom list soustavně budil v
stále se zmáhajícím počtu čtenářstva chorvatské
národní vědomi a poměhal odstraňovati kus po
kuse vlaský nátěr z dalmatského přímoří. Roku
1875 byla redakce »Nar. Listu« hlavním stře
diskem, kde se sbíhaly všechny zprávy z bosen
ského povstání a odkud vycházely dále do
světa. Stav se roku 1881 zemským a r. 1891
říšským poslancem, J. Biankini vypracoval svů
státoprávní program, domáhaje se sloučení Dal
macie s ostatními zeměmi chorvatskými. Na
říšské radě přilnul ihned k delegaci české
zůstal jí i v nejtrudnějších dobách obstrukce
nejvěrnějším přítelem. Veškeren chorvatský tisl
vzpomíná dnes zástuh, jichž Biankini za svého
třicetiletého redaktorství získal o probuzení Dal
macie a o myšlenku chorvalskou. My vzpoml
náme při tom i zásluh, jichž si získal o upev
nění styků česko-chorvatských a přejeme mu n
trnité dráze slovanského novináře »mnogaj“
ljeta !«
J Biankini
Dalmacie
Nara
21
article
Z Mariboru, 5. října. (Proti Slovin
cům.) Dnes konala se zde porada zástupeů
štyrské německo-nacionální strany, jíž se účast-
nili mimo jiné přisedící zemského výboru dr
Kokosehinegg a Schmiderer, poslanci Pommer.
Malik, Wolhardt a též vůdce jihoštyrských Vše
němců Glansehnigg. Účelem schůze bylo sta-
noviti nové bojovné kroky proti štyrským Slo-
vincům. Prvý řečník, dr. Ambrosehitsch, líči
postavení Němců v jižním Štyrsku, pochváli
Maribor, který prý statečně hájí svůj německý
ráz, za to povážlivým shledal postavení Němeů
v Celji a v Ptuji. Slovinei jsou tam prý lépe
zorganisováni a obratnějí agitují. Boj proti Slo-
vincům a klerikálům musí se prý věsti ješte
bezohledněji, než dosud. Druhý řečník, dr.
Schmiderer líčil školské poměry v jižním Štyrsku
a stěžoval si, že pro nedostatek německých
učitelů musejí se do škol dosazovati učitelé
závislí od klerikálů. Prostředky na účinnějš
potlačování Slovineů má navrhnouti zvláštní ko
mise, do níž zvoleni starostové mariborský
celjský a ptujský.
Kokosehinegg
Schmiderer
Pommer
Malik
Wolhardt
doktor
Ambrosehitsch
Němec
Maribor
Maribor
Slovinsko
Štyrsko
Slovinei
22
title
Politické zprávy zahraničné.
23
article
V Praze, 5. října.
Praha
24
article
Ruská veřejnost o německém
nájezdu na Litovel.
»Hooe Bpen« prvé obeznámilo Rus
s úžasným faktem, jakým je přepadení Litovle
od hordy 10.000 Němců. List vyličuje všechny
podrobnosti vpádu a pronáší přesvědčení, že an
toto, ani podobná německá násili moravských
Němců nezastavi pokrok spravedlivé věci české
a že jiná města moravská, která jsou dosud
v rukou Němců, židův a odrodileů, dostanou
přes německý terror a furor českou správu jak
Litovel.
»CBT« činí neslýchanou událost litovel
skou předmětem úvahy na úvodním místěa
praví: »Když v Rusku vybíjeli židy, německá
žurnalistika prvá plakala nad ruským barbarstvím
ačkoli v Rusku dopouštěl se protižidovských
bouří zatemnělý lid, rozvzteklený na židovsko
vydřidušstvi, i ačkoli u nás vojsko ihned vzal
židy v ochranu a vinníky odevzdalo soudům
jež jim uložily těžké tresty. Ale tam na Morav
»vzdělani Němci« zbíjejí pobuřujíeím způsobem
starousedlé slovanské obyvalelstvo, a proti násil-
níkům nezakročují ani orgány bezpečnosti, an
soudy, což všecko přívádí na myšlenku, jakoby
Němci byli jednali na nějaký vyššl pokyn
z předu věděli, že se jim nic nestane. Německá
vláda v Rakousku všecko dělá, aby Němcům
dopomohla k vílězství a Slovanům k záhubě.
Ba věru! Německý nájezd na Litovel udá
se po příkladě kurdských nájezdů na Armény
a Arnautských na Srby ve Starém Srbsku
A také pan Körber, jak vidno, vzal si za vzo
netečnost Vysoké Porty ke křivdám a násilí.
jež privilegovaná národnost páše na neprivi
legované.
Rus
Němec
židův
Armén
Srba
Körber
Litovel
Rusko
Morava
Rakousko
Hooe loupen
Slovan
Němec
25
article
V »Parole franoaise l' étranger
v přezvaných tak čtrnáctidenních svých rozhlo
dech po situaci mezinárodní, kteréž můžeme
pozornosti také českých frankofilů co nejvřelej
doporučiti, paní Julie Adamová, upřimná přítel
kyně snah slovanských, upozorňuje na ne
bezpečí germánské a anglosaské, jež
hrozí všem národům mimogermánským. Jako
jeden z dokladův o choutkách kmene germán
ského uvádí zvláště citát z článku, kterýž psa
prof. Ludvík Stern z Bernu v »Zukunftu«
o seskupení států ve XX. století. Jest to ovšem
velmi zajímavé doznání, jež tu germánský pro
fessor učinil a stojí za to, bychom jeho pod
statu sami citovali. »Rusko,« praví Ludví
Stern, »může býti ponechěno stranou, poněvad
po celé ještě století (?) bude se musit zabý-
vati revolucemi vnitřními, jež nepochybně
v ohromné této říši propuknou. Ze zemí latin-
ských Italie interessována jest na tom, aby
si zachovala podporu Německa i Anglie
Francie bude musit napodobiti příklad ten,
buď tím, že stane se spojeneem Ně-
mecka aneb po druhém Sedanu
jeho vasníem. Třeti eventualita není možná
S Francií Španělsko a Portugalis ko
přírozeně ocitnou se ve sťéře německého vlivu
Nezbudou tedy než tři moci germánské: Anglie.
Adamová
profesor
Stern
Bern
Rusko
Německo
Anglie
Francie
Sedan
Španělsko
26
article
Německo a Spojené státy, jež nebudeu zakro-
čovati proti sobě, neboť jich zeměpisná situaee
brání tomu, by se spolu utkaly. Tato rovno-
váha mezi těmito třemi státy, jež
jistě ovládati budou svět ve Xx
století, nebude udržovánia válkou,
ale smlouvami, a od nynějška již jest
úkolem diplomatův německých, aby Ně-
mecko zaujímalo v triumvirátu
tom »místo, jehož jest hodno«.
K tomuto výlevu vládychtivosti německé
paní Julie Adamová pojí appell muže hodný
»Doufejmež ještě, že nebezpeči trojnásobných
choutek těch, německé, anglické i americké.
jež ohrožuje všechny národy evropské, vyvolá
v nich ne-li akci heroickou, jež přejde k offen-
sivě, tedy aspoň pud sebezachování, jenž zví-
těží offensivou. »Národové, kteří ne
jsou ni germánští ni anglosašti,
musí býti rozhodně p Fotigermánsti
a protianglosaští, nechtějí-li, a by
pohlceni byli jeden po druhém.
Adamová
Německo
spojený stát
27
article
Nutno, aby v každě zemi negermánské v
vstali apoštolové, kteří by kázal
zápas neustálý — pokojný třeba, ne-
může-li býti jiný, na obranu vlasti
národa.«
»Krásný příklad« — píše paní Adamová
dále — »podávají nám Čechové, jež marně po-
kouší se odpůrce jejich uvésti v malomyslnost
a na něž politika garmánská jak dravec čihá, aby
rozdrüila i tuto kořisť svou v mohutných svých
čelistech.«
Paní Adamová poznamenává pak, že trpce
se Čechův dotkla schůzka gdánská, jež zdá se
seslabovati boj proti němectví vůbec, jakož
i kompromiss ve velkostatku k volbám sně-
movním, a ukazuje citáty, jak naopak první
hlasatel němectví v Rakousku, »Neue Freie
Presse« z obou dějů těch se téší. Leč i po tom
všem nadšená apoštolka odvety ve Francii ne
ztrácí naděje a končí růžovějším výhledem v bu
doucnost:
»Budou-li Gdánsko a kompromiss šlechty
česko-německé pro Germány vítězstvím Pyrrho
vým? Kompromiss vlastenců českých má větsí
dosah, než kompromiss šlechty a schůzk
v Gdánsku ukáže také Čechům, jako nám, že
na Rusi dlužno rozeznávati mezi politikou asij
sko-germánskou a mezi politikou opravdu slo
vanskou. Strana, jež má pana Witta v čele
jež jest Rusku osudnější, než jeho nejhorš
nepřátelé, ať zdá se býti mocnou a silně za
kořenělou, nepotrvá věčně.«
Revise berlínské smlouvy.
Pařížský »Rappell« dává si sdělovat
z Vídně, že v tamních kruzích diplomatickýeh
prý se ujišťuje, že nedávná cesta ca-
rova do Francie bude miti za ná
sledek revisi berlinské smlouvy
Státy při tom interessované zaháji prý co ne
vidět vyjednávání.
Adamová
Čecho
Čechův
Germán
Witt
Rakousko
Francie
Rus
Rusko
Vídeň
Neue Frei Presse
28
article
Sbor obecních starších král. hlav
města Prahy
sešel se včera k X. řádné schůzi, ve které vyřídi
měl dlouhý jednací pořad. Neprojednal ho však úplne
a nevyřídil zejmena otázky tunelu a silnice
pod vyšehradskou skalou, která přilákal
na galerii i do loží velice četné obecenstvo, jež do
stavilo se do schůze i z obcí za král. Vyšehradem
rozložených a vytrvalo v ní až do konce, až nuceno
bylo odejíti se zklamáním.
Na galerii bylo také hojně zastoupeno úřadnictv
pražské obce, očekávající výsledek několika osobních
povýšení ve svém statu.
Na počátku schůze sdělil starosta pan dr. Srl
že ode dne 12. září jest Libeň přivíčlena ku Praze
jako VIII. její část a že do nových doplňovacíei-
voleb do sboru obecních starších budou jí zastupovat
pp.: Josef Macháček, Jan Štote, Frantiče
Filip a Antonin Svět, kleři vysláni byli do sboru
bývalým zastupilelstvem libeňským.
Starosta vítá zástupce Libné a členové sboru
provolávají jim »zdaru«
Dále oznámil, že sbor utrpěl opět ztrátu úmetln
člena pana Václava Cmírala, jenž byl pilným
členem hospodářské komise a pracoval zejmena
otázce pražského chudinství a byl předsedou bralr
stva řemeslníků a živnosíníků.
K dotazům přihlásil se obecní starší pan
Březnovský a pretestoval proti obecnímu hospo-
dářství ve čtvrti svatovojtěšské. V assanační této
čtvrti zakoupeno domků za obnos přesahující pře
200.000 zl., ale nic se v ní neprodavá. Každý
doktor
Srl
Macháček
Jan Štote
Frantič
Filip
Antonina Svět
Cmíral
Březnovská
Praha
Libeň
Libná
29
article
Za
kdo by tak hospodařil, dostal by již kuratora.
koupené domy byly zbořeny a čelné rodiny vyhnány
do přeďměstí. Obec trpí v assanační této čivrti rodn
22.000 korun škody. Při poslední koupi domu na
ostruze« řečník varoval před předčasným vyhazová
ním nájemníků do té doby, dokud nebude lze
obvodu tomto stavěti domy nové, bylo mu to sll
beno, ale ač dům tento vynášel ročně přes 9000 K
a dosud se z jeho parcely nic neprodalo, přecas
dům tento již v přední části boří a nůjemníci do-
stali z něho výpověď. Řečník žádá, by praesidium
proti takovému hospodářství zakročilo
Slarosta p. dr. Srb poukazuje, že se zmíněn
dům bourá jen z části a že na koupi došly již ti
nabídky, o kterých se právě jedná. Obec neutrpi
žádně zlráty.
Obecní starší p. Březnovský: Jsou-li kupci,
nechť se jim to prodá, ať zbourají si to sami
Obecní starší p. Prášek podotýká, že zbou-
rané domy nenesly 22.000 korun, ani polovinu tohoto
obnosu. (Ob. st. p. Březnovský: Pak jsme to
draho koupili.) Kupní cena byla poněkud dražší,
protože nekupovaly se domy, nýbrž stavební plocha.
Pan Březnovský assanaci svatovojtčšskou svými ná-
vrhy zdržuje.
Obecní starší p. Březnovský žádá, bys
konstatovalo, že přicházejí k němu sta obyvatelů
stěžují si, že dosavadním způsobem provádění asta-
nace ve svatovojtěšské čivrti trpí.
Přechází se k jednacímu pořadu.
Stížnost p. Josefa Jecha, maj. domu čp. 488- VII.
na Zátorách a v ul. Plynární do výměru, jímž mu
bylo uloženo, aby předložil do 14 dnů k schválení
příslušné plány na provedení přípojky domovní kana-
lisace ke stoce veřejné, se částečně zamítá, částečně
jí vyhověno.
Srb
Prášek
Březnovská
Jech
Ob
30
article
Zamítají se: stížnost spolku paní sv. Anny
v Praze, jako maj, domu č. p. 57.IV. na Hradčan-
ském náměstí, do nařízení ve příčině předložení
plánů na provedení přípojky domovní kanalisace ke
stoce veřejné v Jelením příkopě na Hradčanech;
stížnost p. Jos. Witze, spolumajitele domu čp. 42- VII.
jménem vlastním a jménem ostatních spolumajitelu
tohoto domu, do rozhodnutí v záležitosti zřízen
domovní kanalisace v domě čp. 42-VII. a připojení
její ke stoce uliční ve třídě Palackého; stížnost
p. Václava Holzknechta, sedláře a řemenáře v čp.
655 I. v ul. Králodvorské, do výměru, kterým nebyla
povolena výměna krovu na skladišti ve dvorku
tohoto domu (jako opozděná); stížnost p. JUDra.
Václava Popela, advokáta a plnomocníka p. Josefa
Richtra, majitele pozemkové parcely č. k. 618/12
v Praze—VII. do výměru, aby zapravil stavební taxu
a výchozně za komisi, konanou za příčinou žádosti
za povolení ke zřízení ohrady a jízdárny pro veloci-
pedy na dotčeném pozemku a stížnost p. Jindřicha
Kosíka, vlastníka domu čp. 1414—II. v dolejší ulici
U Karlova, do rozhodnutí rady městské, kterým
schváleno bylo upravení dolejší ulice U Karlova na
šířku 16 m.
Návzh, aby právo k lepení plakátů na tabule
sloupy, pokud tyto zasahují do pozemku obecního,
bylo propachtováno na 6 let za roční pachtovne
14.000 korun pp. J. V. Kašpárkovi a E. Sochorovi,
schválen, kdežto stížnost pana Arnošta Renna do
výměru rady městské, kterým byl vyzván, aby na-
věštní tabule, pokud zasahují do pozemku obecního,
do 3 dnů odstranil, byla zamítnuta
Městská rada navrhla, aby České obei so-
kolské udělena byla zlatá medaille král. hl. měst
Prahy.
Witz
Holzknecht
Popel
Richter
Kosík
Kašpárek
E Sochor
Renn
Praha
Hradčany
ský náměstí
dolejší ulice
U Karlov
spolek paní svatý . Anna
Český obei
31
article
Referent obeení starší pan Frant. Sokol vzpo-
míná holdu, který vzdalo Sokolstvo na letošním
sjezdu král. hl. městu Praze na Staroměstském ná-
městí a daru, který jí věnovalo, a sděluje, že rada
městská vyslovila za ně díky a usnesla se, by ko-
míse pro medaille uvažovala, zdali by se České obci
sokolské neměla uděliti zlatá mednille král. hl. města
Prahy. Komise ve své zprávě poukázala na význam
Sokolstva v ohledu národním, fysickém i mravním,
jenž zasluhuje největšího uznání, a navrhla, by se
jeho representantu, České obci sokolské, v uznání
jeho vynikajících zástuh udělila zlatá medaille král.
hl. města Prahy.
Návrh tento schválen jednomy sil ně
Námitka proti návrhu na upravení Havličkove
náměstí se zamítá
Hostinec v ústředních jatkách a dobytčím trhu
pronajat p. Josefu Falkoví za 6400 K
Při zprávě o předpisu o vybírání obecnícha
školních přirážek a poplatků z nájemného v Praze-
Staré Libni, jež bere se na vědomi, pravil
důvěrník obce libeňské pan Filip, že doslechl,
že městská rada se usnesla, by se v říšské radé na-
léhalo na povolení přechodní doby ve příčině po-
platků z nájemného a táže se, zdali se tak již stalo.
Starosta pan dr. Srb odpovídá, že presidium
učinilo již v této věci kroky a požádá poslance, by
se postarali, aby předioha dána byla na jednac
pořad sněmovny.
Městská rada předložila zprávu o předpisu o vy-
bírání nápojové dávky v Praze-Staré Libní a navrhla,
by se stížnost společenstva hostinských a výčepníků
a členů jeho v Libní na vybírání dávky nápojové
zamítla.
František
Josef Falkový
Filip
doktor
Srb
Praha
Havličkove náměstí
Stará Libeň
Libeň
32
article
Obecní starší pan dr. Scharf: Jelikož jest tu
celá řada sporných otázek právních, nezdá se mi
správným, aby sbor o ní rozhodoval a snad ve věci
neprejudikoval a navrhuji, by se obě dvě věci slou-
čily a odevzdaly právnické komisi, jež podala by
pak zprávu městské radě a sboru, za kterýmž úče-
lem nechť se vezmou z jednacího pořadu.
Návrh p. dra. Scharfa zůstal v menšlně
schválen návrh městské rady v tom smyslu, že
zpráva v příčině nápojové dávky vzata na vědomí
stížnost společenstva hostinských zamítnuta
Nadání Jana Novotného čtyřem služebným oso-
bám po 66 K 58 hal. uděleno bylo Ludmile Ottové
Marii Rychnovské, Barboře Šellové a Anně Ve-
dralové.
Schvalují se: návrh na schválení stanov pro
společnou správu Kinského zahrady s pozemky
k tomu patřícími; návrh, aby § 6. statutu pro per-
sonál na městských opatrovnách, školách mateř-
ských a jeslích změněn byl v ten smysl, že silám
vychovatelským, provdají-li se a působí-li na ústa-
vech těch více než 10 let bezúhonně, bylo udělen
odbytné; návrh na doplnění pensijních pravidel pr
úřadníky pražských obecních plynáren; návrh na
ujednání s obcí dejvickou ve příčiné zavedení plyno-
vého osvětlení tamtéž; návrh na udělení odměny ře-
diteli plynáren (5000 K); návrh na schválení účta
o příjmech a vydäních nadání Náprstkova českého
průmyslového musea za rok 1900 a návrh, aby z
zbytku 800 K, jenž po zadání městských cestovních
stipendií na r. 1901 vybývá, utvořena byla dvě mi-
mořádná technická stípendia studijní po 400 K na
jeden rok od 1. října 1901 počínajíc.
doktor
Scharf
Novotný
Ott
Rychnovský
Šellová
Anna
Náprstkův
33
article
Městská rada navrhla, aby se rozšířila síť elektro
vodná na Starém a Novém městě, na Malé straně
na Hradčanech nákladem 118.722 koran 30 haléřů
obnos tento by hradil se zbytkem 70.000 z obnosu
k účelu tomuto již povoleného a obnosem 50.000
povolených na přeměnu lanové dráhy na Letnou.
Debalty zúčastnili se obecní starší pp. Schille
a dr. Podlipný. Pan Schiller navrhl, aby ná-
vrh na úhradu vrátil se městské radě, aby postarala
se v příčině 50.000 korun o jinou úhradu a při-
mlouvá se, aby lanová dráha přeměnila se záhy
v elektrickou,
Obecní starší p. dr, Podlipný žádá, aby s
schválil návrh městské rady s dodalkem, že po-
užitím zmíněných 50.000 korun nebude přeměna la-
nové dráby zdržena.
Při hlasování zamílá se návrh pana Schillera
schvaluje se návrh městské rady s dodatkem p. dra
Podlipného.
Zástupcem obce pražské do okresní školní rady
pro německé obecné i měšťanské školy v Praze (na
místo uprázdněné úmrtím obecního staršího p. Alek
Storcha) na zbývající část nynějšího šestiletého ob-
dobí její působnosti zvolen byl obecní starši pan dr.
Jan Podlipný, který volbu tuto přija
Schvaluje se návrh, aby stavební rada p. Josel
Srdínko dán byl na trvalý odpočinek
Obecní starší pan Tereba navrhl, aby stavehní
rada pan Josef Srdinko pro zásluhy, jichž získal s
o pražskon obec, jmenován byl pražským měšťanem
s prominutím poplatků.
Starosta p. dr. Srb praví, že p. Josef Srdínk
zaslouží veškerou úclu a díky za svou obezřelnou
službu a lásku, se kterou vždy Inul ke svému po-
volání.
Návrh p. Tereby odkázán jednomyslně městsko
radě.
Schill
doktor
Podlipná
Schiller
Podlipný
Storch
Josel Srdínko
Tereba
Srdinko
Srb
Srdínk
Hradčany
Letná
Praha