ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 47dda350-661b-11dc-bdd9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 32 celkem · entity: person 148, place 81, org 9, work 4
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRRODNÍ LISTY
3 masthead
12. sapna 1901. Číslo 221.
4 article
tito naléhali na referenty odboru sociálně-politického na radě říšské, aby konečně osnova byla vypraco- vána a předložena. Klub poslaneů svobodomyslných. dříve než sám zaujme stanovisko k osnově, musí slyšeli mínění kruhů povolaných, aby na základě přání a stesků, vytryských přímo z vás, mohl taktická kroky své ku podporování, eventnálně změně a do- plňkům osnovy zaříditi. K tomu vhodnou jest doba nynější mezi jarním a podzimním zasedáním říšské rady, po kterou můžete argumenty své sbírati, osnovu popularisovati a u veřejností pro ni vzbuditi zájem. Nejvíce interessu na předloze té v první řadě mají země koruny české a povinností zástupců těchto zemí jast, aby postavili se na špici celého toholo spravedlivého hnoti. Žel, že proti tomuto hnutí jevl se reakce velikého kapitálu, jenž nemá sice odvahy přímo vystoupili, ale činí tak nepřímo, neboť místo sebe nastrkuje sociální demokracii a voláním jejím po všcobecném pojišťování hraje nešlechetnou hru o zničení opatření středních vrstev ne pro blaho dělnictva, nýbrž pro assekuraci své vlastní kapsy, která jest prý tím dotčena. Velkokapitalismus dobře ví, že žádáním všecbecného pojišťování se uskutečnění předloby nejen nedozírně oddálí, ale po případě i vůbec zničí « Na to poukazuje řeční na vady předlohy, na centralistický systém budou- cího pojišťovacího státního ústavu, jenž má býti ve
5 article
Vídni — a končí přesvědčením, že to, co se dálo při jednání o devítihodinné práci, bude se jeviti i nyní, že totiž poslanci bez rozdílu stran jako jeden muž budou blasovati pro předlohu. (Výborně !) Posl. p. dr. Klouček přiznává předloze v prin- cipu krok ku předu po humanní její stránce, ale těžce nese, že podává se ve formě centralistické tím má býti zasazena opětně rána samostatnosti na- šeho království. Dovozuje, jak Čechy, Morava a Slez- sko počtem svého soukromého úřadnictva ohromnou převahou jsou nad oslatními zeměmi Rakouska proto si přeje, aby nebylo koncentrováno hlavní sídle ústavu na Vídeň, nýbrž aby pojisťovací ústav by zřízen s platností pro každou zemi zvlášť. Rovněž on slibuje, že co od klubu poslanců svohodomy slných ve směru tom se očekává, bude dojista vy konáno (Souhlas), ale současně praví: »Vy jste to jež si sami musíte získati zájem celé veřejnosti, obci a okresů a jakou cestou se to děje, naznačili jste sami již svými sjezdy. (Výborně).
Posl doktor Klouček Vídeň Čechy Morava Rakousko
6 article
Posl. p. Černý poukazuje na své smýšlení praví: »Poněvadž jest naší povinností pohližeti rov- nocenně ke všem vrstvám, musíme i váš požadavek uvítat jako oprávněný. K ideálu všeobecnéh pojišlění jest ovšem daleko a proto musíme jako p stupních k němu kráčeti. Temi stupni jest akce jednotlivých vrstvách celé společnosti, bez rozdílu stran a smýšlení. Já pro svou osobu pokládám váš postup za správný a budu změněnou osnovu podno- rovati, jako myslím všichni poslanci na radě říšské Přeji zdaru mohutné organisaci a všem vaším kro- kům budoucím. (Výborně). Místo onemocnělého delegáta vysokomýtskébo p. Slouka ujal se slova o »služebních poměrech přítomný místopředseda Jednoty p. prof. Laudaz Prahy a pravil? »Onen velký problém upraviti poměry tříd pracu- jicích dle požadavku humanity a spravedlrvosti, onen problém, jejž vůbec nazýváme otázkou sociální čím dále, tím úspěšněji se řeší. Porovnámeili poměry mannálních pracovníků námezdných před 50 lety poměry nynějšími seznáme, že stal se zde ohromný pokrok ve prospěch této vrstvy společnosti lidské Zavedeno nemocenské a úrazové pojišťování stabilisována z valné části pracovní doba, zaveden dozor na dělnictvo, zřízeny hromady pomocnické př společenstvech a gremiích a intensivní byť i pozvol- nou prací organisovaného dělnictva pomocí zástupců jejich ve sborech zákonodárných domůže se zajist třída pracující i mnohých jiných ještě výhod.
Posl Černá Slouk profesor Laudaz Praha
7 article
Součástí této otázky sociální jest však i otázka náše, otázka námezdných pracovníků perem a du- chem, olázka intelligence třídy pracovní. Stav náš má jisté stesky a požadavky, jež před- nášíme na sjezdech, ne abychom si vzájemně postě- žovali, nýbrž interessované kruhy a veřejnost na n upozornili. — Především jsou to ustano vení obchodního zákona, jež nás k stesku tako- vému vybízejí. Obchodní zákon přiřkl nám titul obchodního pomocnictva. Ne snad z ješit- nosti, že nám nelichotí tento název, nýbrž konsekven- cím, jež z něho vyplývají se vzpíráme, nebot pak při požadavcích jako na př. 10 a Shodinné práce. odbývány tyto sumárně, bez rozdílu mannálních pra- covníků v pravém slova smyslu naproti pracovníkům pérem a duchem.
8 article
Dále pojednává řečník o služebních s mlou- vách, o praktickém provádění jich, o služném, o pracovní době, nedělním klidu, pracov ních místnostech, dovolené a uzavírá svoji řeč: »Ne pokusy jednotlivců, nýbrž spojené síly zorganisova- ného soukr. úřadnictva dopomohou ke splnění těchto požadavků. Tiském, schůzemi a tlakem na sbory zá- konodárné pomocí práva voličského se jich domů- žeme. Máme li míti naději, že poměry naše se zlepší musíme zanechati netečnosti, musíme zanechati osobních všelikých nesrovnalostí, jež tu a tam v od- borech práci stěžují, musíme všichni a všude být činnými. Jen tak můžeme doufati, že požadavky naše budou splněny a že tím pak stesky na poměry soukr. úřadnictva s naší strany odpadnou.« I jeho resoluce jednohlasně se přijímá a zní »Soukr. úřadnictvo východních Čech, shromážděné dne 11. srpna na sjezdu v Novém Bydžově, poroko- vavší o peměrech svého stavu, jest přesvědčeno, že veškeré tužby a požadavky jeho jen tenkráte budou moci být v čase dozírném splněny, jestliže bude je propagovat a hájili sorganisované počelně silné sdru- žení soukr. úřadníctva a vyzývá tudíž všecky sv kollegy v povolání, by stali se členy Zemské jednoty soukr. úřadnictva v král. českém a usnadnili tomuto sdružení těžký boj za spravedlivé požadavky ce- lého stavu.
východní Čechy Nový Bydžov
9 article
Závěrečným bodem sjezdu bylo pojednání o ne- dělním klidu. Povšechné o významu nedělního klidu po stránce humanní přednesl p. Vacek ml. a usne- seno podati místodržitelství následující memprandum »Hledíe k nařízení c. k. místodržitelství pro králov ství české ze dne 4. července 1901, jímž zaveden by při obchodní živnosti pro měsíce letní nedělní kli v král. hlav. městě Praze a policejním rayonu, sou- kromé úřadnictvo z východních Čech, shromážděné dne 11. srpna 1901 na sjezdu v Novém Bydžově žádá veleslavná c. k. místodržitelství, aby z těchže důvodů, jež platí v Praze, zavedlo úplný nedělní klid při obchodní živnosti alespoň pro práci pisárenskou pro celé království české a po celý rok.« Na to sjezd o 1. hod. odpol. po klidném a dů stojném průběhu zakončen. 400leté výročí založení Nového Města nad Metují. (Od zvláštního zpravodaje »Národních Listů «.) Nové Město nad Metují mělo včera a předevčírem významné jubileum. Čtyři staletí uplynula ode dne, kdy českým pánem Janem z Kácova položen v romantické krajině, kterou jako stříbrný pás vine se bystrý tok Metuje, základní kámen k budování města, jehož jméno bezpočtukrá uvádí se v kronice bouřlivých dob historických. Le uni běsu tolikerých pustošivých válek nepodařilos smésti s povrchu Orlické vysočiny náš dobrý český lid, klerý žije tam ve svěžesti nestenčené a tvol dnes spolchlivou, neochvějnou baštu proti příboji vln cizáckých. Žei jen, že živel náš na Orlicku není českou veřejností náležitě podporován a že podnes netěší se utěšený, přírodou přebohatě nadaný kraj novoměstský oné pozornosti českých turistů a hostů, jaké by plnou měrou zasluhovai. Doufámo, že napraví tuto vadu aspoň bu doucnost.
Vacek Jan Praha východní Čechy Nový Bydžov Nový město nad Metuje Nová město nad Metuje Kácov
10 article
Nuž, k povinnosti referentské. Slavnoslní výbor, v jehož čele nalezal se sta rosta novoměstský pan Böhm, provedi úkol svůj svědomitě a náleží mu zajisté hlavní podil na úplném zdaru slavnosti. Není pouhou frásí, povíme-li, že odělo se město ve slavnostní háv. Nebyloť opravdu po celé cestě o nádraží až na konec města budovy, která by nebyla vyzdobena. S každé, i nejmenší chaty vlál prapor a ne- bylo-li toho, byla patrnou snaha, vkusnou výzdobou chvojovou, transparentovou neblampionovou upozorniti kolemidoucího na pochopení významu dnů slavnostních Výzdobou svou imponovaly zejmena dům starostův klášter Milosrdných bratří, budova paní Imlaufové. budova školní, domy pp. Kafky, Padoura, Mervarta Rambouska, Noska, dra Stefanidesa, Šrůtka a firmy »Čáp a Neumann«, jakož i budova zámecká a radniční Dekorace t. zv. krajského předměstí vynikla obrovskou chvojí a praporovými guirlandami okrášlenou slavo- bránou. Podloubí starých domů na náměstí zakryta byla téměř smrčkovými háji. A pohlédl-li jsi od »Žá- zvorky« na malebné údolí metujské, vítala tě spousta praporů, vlajících s letohrádků a lázeňských budov »Rezka«.
Böhm Imlauf Kafka Padoura Mervart Rambousek Nosek Stefanidesa Šrůtek Čáp Neumann Rezek
11 article Všude, všude, kde zrak spočinul, skýtal se ti ča
Všude, všude, kde zrak spočinul, skýtal se ti ča rovný pohled, Den první. Slavnosti jubilejní inaugurovány byly v sobotu o 1/25, hodině odpoledne slavnostní schůzí obecního zestupitelstva Členové jeho sešli se v plném počlu v zasedae síni obecního zastupitelstva, kdež promluvil k nim vřelou, srdečnou řeč dlouholetý starosta novoměstský p. Bohd. Böhm. Byla to tklivá retrospektiva po dobách útrap, jichž následek pociťoval rozvoj města až do nedávna a které byly příčinou, že obyvatelstva za 400 let přibylo poměrně velmi málo a že blahobyí jeho nezkvétal tak, jak by byl zkvétati mohl. »Pře- jeme si« — končil řečník — »zajisté všichni, bychom lepších dob dožili se vletech budoncích, a aby Nové Město rostlo a vzmáhalo se nerušeně i nadálel« (Hlučná pochvala.) Člen městské rady notář p. Matějka přečetl po tom došlé pozdravné telegramy. Byla jich dlouhá řada, z bízka i z dáli. Tak zejmena od nějvyššího maršálka král. českého, knížete Jičího Lobkoviee od měslské rady král. hl. města Prahy, Chru- dimi, od posl. dra. Fr. Slámy (z Turč. sv. Mar- tina) a od pp. berního Yoborníka, ryt. z Pelschan- dorfu, místodrž. rady Webra z Ebenhofu, p. Hraše podpluk. Jaroslava Venelíka, dra. Votruby, Jana Venclíka z Nepomuku, Karla Bondyho z Pešti, o Fard. Venclíka z Vídně, R. Tichého z N. Yorku, V. Vysokého z Duchcova, Jana Hampla z Moskvy, J. L Šíchana z Brna, od obecních úřadů rychnovského, holického, král. hradeckého, třebechovického, opočen- ského, solnického, dobrušského, královědvorského josefovského, od hastčského sboru v Kamenicí n. L. klubu velocipedistů na Smíchově a m.j.
Böhm Matějek Lobkoviee Sláma svatý . Mara Weber Hraše Venelík Votruba Venclík Bondy Fard R Tichý V Vysoký Hampl J L Šíchan Praha Pelschan Nepomuk Pešť Vídeň York Duchcov Moskva Brno Smíchov obecní úřad
12 article
Seznam tento dlužno ještě doptniti přípisy telegramy, došlými ještě včerejšího dopoledne, mimo jiné od hr. Karla Lamberka, dra. Fr. Plzáka, dra Jar. Šťastného, zemského posl. dra. Jana Šila, okr hejtmana pardubického, Schöllera, okr. hejtmanna novoměstského Neuholda (z láz. místa Chudoby), od státního rady ruského Vojnara, a městských rad v Žamherku a Choeni, Člen městské rady a náměstek starostův pan dr. Vostřebal vzpomíná srdečnými slovy zásloh, jicht získal sobě za 30letého svého působení v obecním zastupitelstvu o Nové město jeho nynější stárosta za hlučného soublasu přítomných navrhuje, by mu na důkaz uznání udělena byla hodnost čestného měšťana. Návrh tento jednomyslně byl přijat. Starosta p. Böhm děkuje pohnutými slovy za tento vzáený projev důvěry a slibuje, že jako vždy. tak i příště milerád a ze všech sil svých pečovati bude o blaho obce, v jejiž čelo byl postaven. Usneseno dále uložiti městské radě, by podala vhodné návrhy na označení ulic na Krajském a Hor- ském předměstí jmény zasloužilých o vlasť mužů če- ských. Provoláním slávy císaři a králi byla slavnostn schůze skončena. Promenádní koncert, který konal se od 5. do 7. hod. odpol. na náměstí, přivábil hojné davy hostí i místního obyvatelstva, které pak do posled- ního místečka obsadilo sál hotelu Vondráčkova, němž uspořádána zdařilá slavnostní a ka- demie.
Lamberk František Plzák Šťastný Šil Schöller Chudoba Vojnar doktor Vostřebal Böhm Vondráčkův Neuhold
13 article Den druhý.
Den druhý. Hlavním bodem slavnosti bylo včerejší dopoledne Předcházel je hudební budiček a střelba z hmoždířo, které již v časných hodinách ranních vyvolaly ve všech ulicích živý ruch. Odevšad hrnuly se davy lidu do střediska slavnosti, na náměsti, kam po 1/210. hod. dorazili v mohutném průvodu hosté, hod- nostové, spolky a korporace. Se skvostně vyzdobené řečnické tribuny pozdra- vil účastníky vřelými slovy starosta p. Bohdan Böhm, načež slova ke slavnostní řeči ujal se čestný měšťan novoměstský, professor a konservátor rychnovský. p. Pb. dr. T. Konřil. Řečník obral sobě za úkol, podali, byť i poměrně stručný, přece přesný a přehledný nástin všeho toho co během čtyřstaleti přebnalo se přes starobylé zd jubilujícího měsla. Neobmezil se však na podání suchých Iakt dějínných, nýbrž dovedi proplěsli ličení své tím, čím právě stává se pro širší vrstvy poula vým: svěžím vypravovatelským koloritem. Vznomenul předavším dávných dob, z nichž da tuje vznik Nového Města, podotknuv, že v krajině již pravým českým rájem nazývá, nalezá stopy ži- vota lidského i práce lidské hned z dob pohanských.
Böhm Pb doktor T Konřil Nový město
14 article
Nejsou sice stopy ty na samé půdě novoměstské nýbrž na půdě obce s Novým Městem polohou i dě- jinami téměř srostlé, na půdě, z níž Nové Město vlastně vyrostlo, na půdě krčínské. Ano, starobylý Krčín má mnobem delší minulost, než Město z něho pošedší. Tam záhy i křesťanství zapustilo pevné kořeny a již r. 1384 připomíná se tam starožitný nyní již jen filiální kostel farní v této krajině, ne daleko bývalé zemské strážnico, odkud dozor konán na odbočku zemské stezky, vedoucí od Náchoda Do- bruškou do Kladska. Koupí zboží krčínského Janem Černčickým z Kácova nadešla doba, kdy Nové Město založeno — dne 10. srpna 1501 odpoledne ve dvě hodiny, slavnostním způsobem položen základní kámen mezi branou krajskou či zemskou a věží »Zázvorkou« nebo »Lidomornou«. Nové Město vy- stavěno bylo původně ze dřeva (jen hrad, kostel a radnice z kamene), obehnáno bylo tvrdými hradba mi s cimbuřím a baštami a přístupno jen na dvou ml stech padacími mosty. Z Krčína přenesl Jan z Ká cova do Nového Města všecká práva městská, jme- novitě právo na trhy týdenní a dva trhy roční právo pivovarečné, právo prodeje soli a pod., da městu hojné rolí, luk a lesů, zařídil vodovod a zjed nal sousedům moc, že směli o svých statcích poří- zení činiti a Hradeckým právem městským se spra- vovati.
Krčín Jan černčický Zázvorka Jan Náchod Kladsko Kácov Nová město Nový město
15 article
Také nynější znak má město od svého zakln- datele. Zakladatel však, který město, když bleskem byvši zapáleno, r. 1526 shořelo, s otcovskou péč obnovil, prodal je r. 1527 panu Vojtěchovi z Pern- štýna, po jehož smrti zdědil je bratr jeho Jan, zvaný pro zásluhy své druhým města zakladatelem. Bohu- žel již roku 1548 stal se majitelem Novoměstska Ně- mec ze Štyrska, Wolf ze Štubenberka, za něhož hrad novoměstský byl trvale opuštěn. Leč i přes to mělo až do začátku XVII. století Nové Město dobu celkem klidného a utěšeného rozvoje. Tu však r. 1618 nastal obrat zlý a v následcích svých velmi záhubný. Politický dobrodruh, původem svým cizinec, hrabě Jindřich Matyáš z Thurnu, rozžehi v Praze zločinnou rukou pochodeň klaté války třiceti- leté, která Čechy proménifa v poušť a přesmutné spáleniště.
Vojtěch Jan Wolf Jindřich Matyáš Thurn Čecho Pern Novoměstsko Štyrsko Nová město Praha
16 article
Třetí a poslední Stubenberkovec, který zahynui 1. února 1620 výbuchem střelného prachu na zámku jičínském, byl pro vzpouru proti králi dodatečně ve- škeré cti a všech svých statků zbaven a Novoměst- sko dostalo se r. 1623 do rukou Albrechta Václava Valdštýna, který je s Magdalenou Trčkovou z Lob- kovic, manželkou Jana Rudoifa Trčky z Lípy z Kopidlno a ještě jiné statky na Hradecku zaměnil Od té doby zakoušelo Nové Město ran osudu měrou svrchovanou: jednak za selského povstání r. 1628 jednak za války švédské, za níž v osudné noci ma- sopustní (25. února 1634) zabit v Chebu nejen Albrecht Valdštýn, nýbrž i jeho nejdůvěrnější přítel brabě Adam Trčka z Lípy, který převzal Novoměst- sko r. 1629 od své matky. Nové Město obdržel r. 1638 od císaře skotský hrabě Valter z Leslie, po němž přešlo roku 1802 na rod dittrichšteinský a po vymření rodu tohoto na rod hrabat z Lamberka, jemuž náleží podnes. Nové Město nemohlo se dlouho a dlouho vzpa- matovati z četných škod válkou třicetiletou utrpě- ných a z úpadku tím způsobeného. Svěllými body v jeho dějinách v době po r. 1648 jsou vlastně jen body dva: založení veřejné nemocnice pod správou milosrdných bratří r. 1692 od hr. Jakuba z Leslie a Pbnovení opuštěného zámku viaským slavitelem Durettím ve formě, jak ji celkem nalezáme ještě dnes. I později ještě po drahnou dobu trpělo Nové Město hrůzami válečnými, zejmena za tří válek slez- ských, ve válce sedmileté a ve válce tak zv. bram- borové. Až r. 1866 bylo pouze svědkem nadšení. s nímž šli vojáci rakouští do boje proti Prusům, bylo však bohužel také z blízka svědkem porážek a nenahraditelných ztrát, které utrpěla bez viny sv nešťastná armáda rakouská. Raněným vojínům po- skytli obyvatelé obsluhy nejpečlivější.
Albrecht Václav Valdštýn Trčkův Jan Rudoif Trčka Valter Jakub Leslie Pbnovení Prus Lípa Kopidlno Cheb Nová město Lamberk
17 article
»Jindy a nyní« — praví řečník — »mohl bych říci ke konci, když tak vyjdu za město, pohlížel bych na čtyřstaleté hradby města zdejšího, němé to, ale přece velice výmluvné svědky čestné minulosti jeho. Časy se mění a v nich i lidé s poměry časo- vými. Dnes ty hradby jsou zbytečny, ale nepřekážejí níkomu, a proto mohou státi a zůstati jako první sloupové z dob strastných i slavných. Dnes bojuje se ve světě zvláště duchem a tu, pohlížím li do mi- nulosti města tohoto i celého našeho národa, tu jednak bol hluboký svírá srdce mé, tu zas dme se radostí a hrdostí má hruď a vysoko se nese hlav má. Bylo to po válce třicetileté, která tak krutě za sáhla v osudy města zdejšího a zle, ba velmi zle naložila s lidem českým, který dnes bydli ve kve- toucfch městech a vesnicích. Řeč česká tehdáž a koncem osmnáctého stolelí kdy vypuzena byla i ze škol a úřadů a jen v ko stelích a v rodinách zůstala domovem, stala se po- pelkou, za niž se jedni styděli, jiní jí zřejmě opo- vrhovali a jiní k ní veřejně hlásiti se báli, ačkoliv ji milovali opřímně. Národ náš byl na vymření neboť národové žijí jen dotud, dokud žije jejich řeč Jeden vlastenec český v XVII. století napsa tato významná slova: »Nepíši na ničí škodu, neob viňuji žádného jazyka, všecky miluji, toliko to za stávám, že nelidským a to zcela barbarským jes zločinem nenáviděti jazyka, jehož vlast od tofika věků užívala, a chtíti jeho záhubu. Jsouť nyní lidé na něž prstem by možno bylo ukázati, takovou ne návistí k slovanskému jazyku předpojatí a rozpá lení, že slyší li koho v Čechách mluvícího česky považují to za urážku váženosti své a podobní kro- canům, ježí hřebeny a křídly půdu metou, nemo- houce toho poslouchati, a poroučejí, aby se mičel neb odešlo «
Jindo Čechy
18 article
Velectěné shromáždění ! Slova tato, klerá pravdu svatou obsahovala tu i tam ještě také před půl sto- letím v době vrchnostenských pánů Franců, napsal muž r. 1621 narozený a r. 1688 zemřelý, jak patrno muž spravedlivý a poctivý našinec: byl to rodál královéhradecký, ale nyní, prosím, nelekejte se, byl to kněz z tovaryšstva Ježišova, tedy Jesuita, Bohu- slav Alois Balbín, kterého nazval vynikající vlaste- nec a spisovatel český JUDr. Hugo Toman, tuštm kdysi také český deklarant, ve své řeči při odhalení pomníku Pelclova v Rychnově n. Kn. dne 28. záři 1870 českým prorokem jeremiášem. A tento Jeremiaš český sepsal spis tatinským jazykem: Dissertalio apologetica pro lingua Slavonica, praecipuc Bohe- miea, t. j. Obranu českého jazyka, kterýžto spiu potom tiskem vydal r. 1775 Martin Pelel a na jazyk český přivedl nedávno j řed. Emn. Tonner. Spis ten končí těmito dojemnými slovy: »TTy o patronův země české nejpřednější a největší, Václave! Vrali- slavem budiž a Čechám svým navrať slávu dávnou Opět na to postaviž nás místo, z něhož vlastní ne- tečností a hříšnou zlobou jiných neb pochlebnictvím mnohých nezaslouženě jsme upadli, nejvěrněji až do skonání sloužíce Tobě i víře uejsvětější i králům Ty národa našeho záštito a podporo! Zahynem-li, Tohě zahyneme! Od nových obyvatelů marné bys očekával pocty té, kterouž Té země česká od tolika věků velehí a miluje. Tudíž v pokořa prosice, toto opakujeme: Nedej zabynouti nám i budoucím ! A ne- ráčíši snad vyslechnouti synů zvrhlýcb, slyš a vy slyš prosby předkův, kteříž orodovali za potomstvo své a v nebi hledí na Tebe! Svatý Václave, mučen- níku Kristův, jediný dědíci země české, oroduj za nás!e
Franc bůh Balbín JUDr Hugo Toman Pelclův Martin Pelet Tonner Václav Kristův Rychnov můj Kněžná Vrat Čechy Toba
19 article
Vlastenecké toto lkání Balbínovon všeho českého národa vůbec, nýbrž týká se všech stavů, týká se stejně jak jednotlivých vesnic českých, tak i jednotlivých českých měst. Vždyť, co jest národ? Národem jsma všichní ny, jež spojuje jedna řeč a jeden mrav, ať šlechlici neb ohyvatelé měst anebo vesnie. A bylo věru nejen za časů Dalbinových, nýbr ještě skoro před stoletím v Čechách po stránce ná rodní zle. Šlechta v sídlech svých s řídkými jen vý- minkami styděla se mluviti jazykem, kterým modlival sa patron naší vlasti sv. Václav a kterého se užívalo při dvoče královském nesmrtelného Otce vlasti Karla. Mnohý měšťák až do nedávna domníval se, jakje povznešen, když dostane se do obecní rady, podpiso- vati se může po německu »Gemeinderád« s písme- nem d na konci, toho nedbaje, že jednáním takovým a měrou vzdělání svého ukazuje, že jest hoden, aby v obci skutečně byl pouze pátým kolem u vozu. A co leprve říci mám o stavu rolnickém? Ten bohužel se- vřen byv nevolnicívím a slížen robolami bez míry a bez konce, nebyl si vědom síly své a svého velikého významu.
Dalbinový svatý . Václav Karel Čechy
20 article
Avšak sv. Václav nedal zahynouti svému národu; on stal se jemu Vratislavem, on vrálil vlasti naš starý lesk a lidu svému slávu minulou. Národu če- skému vzešla před stoletím jitřenka nového žiti a dnes již všude skoro jeví se v něm neunavný ruch a čin- nost bujará. A tážete li se, odkud že přišlo probuzení národa našeho, skoro bych řekl, zázračné? Odpověd má stručná jest a jasá úplně: Z těch doškovýcl chatek venkovškého lidu našeho, kde zachována byla ještě víra pevná, poctivost a starý, dobrý, český mrav ať již k Sumavě anebo k Tatrám, anebo do žírného Polabí, aneb na požehnanou Hanou popatřím. Ne- budu zde jmenovati jmen, neboť jsou známa s do- statek. A ti naši křisitelé národní, ať kněži neb pro fessoři, ať právníci nebo lékaři atd. ruku v ruce bez hněvu a bez závistí pracovali svorně k cíli jednomu a cílem tím bylo: povznesení, sláva a blahobyt na- šeho národa; ani v různostech náboženských neznali překážky při práci své společné.
Václav Vratislav Tatry Polabí
21 article
Velectěné shromáždění ! Byl jsem v prvých letech sedmdesátých sám toho svědkem očitým, jak př slavnosti Jungmannově v Praze v slavnostním prů vodu vedle sebe kráčeli dva veteráni vlastenci a zá roveň přátelé, nezapomenutelný otec národa: evan gelik Fr. Palacký a katolický kněz a spisovatel, ka novník Ant. Marek, a jak oba hlučně pozdravováni byli lidem nadšeným. — Ano, že svornosti je třeba vždy a všude, na to ukázal již umírající slavný král číše velko moravské Svatopluk. Jen svorností a praci úsilovnou dosáhl národ náš toho, co dnes má a čim se právem hrdě honosí a jen op t svorností a praci na výši své se udrželi dovede.
Jungmannův Palacká Antonín Svatopluk Praha Francie
22 article
A co nyní ještě říci mám o Novém Městě, které mně tak milé jest? I městu tomu nedal zahynouti patron český a bohdá nedá jemu zahynouti, nedá se jemu odroditi ani v pokoleních budoucích. »V No- vém Městě n. Met. r. 1678 udělil prý tehdejší hejt- man panství novoměstského obci městské ostrou důtku, napsav tehdejším pp. radním, že je úřadu je jich sprostiti a novou radu sestaviti nemůže, poně- vadž ve městě málo měšťanů se nachází, kteří by čísti a psáti uměli a tudiž také úřad obecní zastá- vati dovedli. I nařizoval prý dále, aby sousedé své dítky doma přidržovali a po hospodách jim tou- lati se nedovolovali, do kostela a do školy aby mlá- dež pilněji povllali, tak aby nejen v bázni boží rostla. nle i tolik se naučila, aby své obci platnými služ- bami mohla prospívali.« Tak tedy bylo v Novém Městě n. Met. pře dvěma sty lety — a jak je dnes? Dnest jest obe novoměstská obcí vzorně uspořádanou, dnes je škol- ství její výborně zřízeno, dnes má Nové Město značně vyvinutý malý a velký průmysl, vodovodem prakticky zařízeným postaráno jest o dobrou vodu pro obyvatelstvo, penéžními ústavy domácími podpo- ruje se úvěr a práce ald. a co se týče olázky národní je si, tuším, vědom každý měšťan, že je Čech a že v té příčině nikdo není víc. Volám s básníkem »Pracuj každý s chutí úsilovnou na národa roli dě- dičně, cesty mohou býti rozličné, jenom vůli mějme všichni rovnou.« Rolník, řemeslník a dělník ať pracují rukou do- vednou a pilnou, jiní zase bystrou hlavou a roz- umem ať pečují o vědecký a umělecký rozkvěta slávu národa, ale zástupci práce obojí kategorie jak dítky jedné vlasti ať spojují láskou bratrskou české
Nový město Met Čechy
23 article
srdce poctivé! Ve styku občanském »Milujme see po strápce národní však »Nedejme se le Nové Město n. M. ať i na dále dočká se nej utěšenějšího rozvoje a rozkvětu!« (Bouřlivý souhla a provolávání »Na zdar l«) Shromáždění odebrali se na to k věži »Zázvorce« k místu, kde 10. srpna 1501 položen základní kámen ke stavbě města Janem z Kácova. Po proslovu pana prof. dra. Kouřila a starosty p. Böhma sňata za zvuků »Chorálu národa českého« rouška s mramo- rové desky, na níž zlatým písmem vyryt jest nápis »Na památku založení města 10./8 1501—10./8. 1901 Slavnostní akt zakončen mší, slouženou u ol láře, postaveného na ozdobené tribuně na náměstí Za bohoslužeb zapěla »Českou mši« od Procházky pěvecká a hudební jednota v Kácově. Současně s banketem v hotelu Vosýráčkovi uspořádala obec ve dvou hostincích na námestí tak hostinu pro 120 městských chudých, kteří krome toho obdrželi z obnosu 200 K, věnovaného hr. Lam- berkem, podporu peněžitou. Odpoledne koncert a lidová slavnostna náměstí večer pak skvělé osvětlení byly důstojným závěrkem imposantní slavnosti.
Jan profesor doktor Kouřil Böhm Nová město Kácov Vosýráčk
24 article
Uvádíme tuto jměna samosprávných repraesen- tantů, hodnostů a osobností, které ke slavnosti se byly dostavily. Z Náchoda přibyl starosta p. J Bartoň, městští radní Č. Bareš, Otto Mnller, JüDr Čížek, Rudolí John, Jos. Fiedler, K. Víček a městský sládek Vojt. Matějka; z Upice: náměslek starosty Ant. Nyklíček a m. radni Jan Kulák a Č. Boura z Opočna: členové okr. zastupitelstva zemský po- slanec dr. J. Dvořák a J. Herfurt, za ob. zastupitel stvo starosta p. Ad. Wolf a pp. Fr. Růži ka, V. P vlík a Fr. Žižka: z Olešnice: m. radní A. Sou- mar; z Jaroměře: starosta V. Pácal a m. radní A. Ražička a Fr. Emler; ze Solnice: starosta Alb. Hlaváček a m. radní J. Michera a Aug. Mn- ryška: ze Skuhrova: J. Valášek a MUC. L. Valášek; z Rychnova: nám. starostův Fr. Hanyš, člen obec, zastupitelstva A. Vostřehal a starosta »Sokola« Charfreytag: z Josefova: členové ob. zastupitelstva J. Kostelecký, K. Fürst a Jan Volavai z Č. Skalice: Ondř. Grešl, bad. Grešl, L. Barton a ob. tajemník Failhabr; z Holic: dr. Hofman z Král. Dvora: nám. starosty dr. Jeřábek a radní Subrt a Holub; zDobrušky: deputace deseřičienná se staro tou p. Josefem Vopěrou: z Krčína: sta- rosta Josef Černý a j. v. Slavnostního průvodu súčastnily se tyto spolky a korporace: Talocvičná jednota »Sokol« v Krčíně hasičské sbory města Náchoda a náchodské přádelny. z Opo na, z Přibyslavy, ze Spů a z Mezilesí. z místních spolků pak čtenářská beseda národne dělnická, beseda »Čelakovský«, řemeslnická beseda zpěvácký spolek Kacov, »Sokol« a hasičský sboe novoměstský
Bartoň Č Bareš Mnller John Jos Fiedler Antonín Nyklíček Kulák Boura doktor J Dvořák J Herfurt Wolf František Růža Žižek V Pácal A Ražiček Emler Hlaváček J Micher Aug J Valášek L Valášek Hanyš A Vostřehal K Fürst Volavai Grešl L Barton Hofman Král Jeřábek Subrt Vopěra Černá Čelakovský Náchod Rudolit Opočno Francie Jaroměř Mn Skuhrov Rychnov Č . Skalica Holice Krčín Přibyslav Sp Mezilesí Jüdr Čížek Olešnica : m . radní A . být Sokol Charfreytag Josefov Kacov Matějek Failhabr Talocvičný jednota
25 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 11. srpna. (Schválený zem ský zákoní) Císař sehválil rozhodnutím ze dne 3. t. m. zákon, přijatý sněmém královstv českého, týkající se regulace řeky Metuje a sou- vislých s tím melioračních prací, jež podniká vodní družstvo v Jesenicfch. V Praze, 11. srpna. (Dr. Engel o si tuaci.) Dopisovatel »N. Fr. Pr.« mluvi v Karlových Varech s drem. Englem o různých politických otázkách, jimiž se nyní zabývá ve- řejnost. Vybíráme z videňského listu důležitějáí odpovědi dra. E gla, V otázce volebního kompro- misu se Staročechy: Nezúčastním se vyjednávání a nynější jeho stav není mně znám. Ježto však budou asi schváleny změny stanov Národní rady, mám za možno, že po- zději dojde jistě k nějakému modu vivendi a sice ne toliko se Staročechy. O moravských smiřovačkách Smiřovací akce na Moravě byla započata před třemi lety »ex privala industria« několika oso- bami, které naší straně podaly o tom zprávu, jinak však jednaly na svůj vlastní vrub — také vůči své vlastní straně na Moravě. Nevím, stala-li se v té věci během času nějaká dohoda. My všichni přejeme ovšem svým slovanským bratřím na Moravě všeho nejlepšího. Já pro svou osobu pochybuju však o vý- sledku, neboť dokud zástupeové německých stran trvají na hegemonických zásadách svato- dušního programu, zdá se mi, že úplně scházi logieký podklad pro upřímné vyrovnání.
Engel Praha Metuje Francie Karlová Vary Morava
26 article
Dorozumění česko-německé Čechách: Vyrovnání provedené na Moravé jež by skutečně uspokojilo, neztížilo by vyrovnací akci v Čechách. Obtíže českého vy rovnání leží jinde; jest to nedostatek stability nynějšího parlamentního zastoupení německého lidu. Představte si, že bychom dnes nebo zejtra uzavřeli úmluvu — to jistě s velikým oběťmi — s německými pokrokovci a s ně- meckou stranou lidovou nebo zkrátka s Funkem a Pradem. Při nojbližších volbách Schönere- rovci nabudou však většiny. V jaké situaci by chom se ocitli? Učinéné jednou ústupky ne- mohli bychom odvolati, ale slibená náhradi s druhé strany by odpadla. Vždyť právě nyní jsme velice v čas zmoudřeli agitacemi Všenémeů proti administračnímu dělení Čech. O německém ministru krajanu Kdyby se ministri krajané stali jednou státní mstitucí, měla by pak vlastně každá národnos miti svého ministra krajana; povolání německého ministra krajana do kabinetu byl by tedy pokrok na této dráze.
Funk Prado Schöner Čechy
27 article
Oprava zemského volebníh řádu: Jest nezbytno poskytnouti voličům páté kurie při nejmenším táž práva tské při volbáeh do zemských sněmů. Dále nepokládám za spra- vedlivé, že jakýmsi druhem gambetovské »seru- tin de liste« skutečná silná minorita jest vy loučena ze zastoupení. Konečně se příčí rozumu. že města, jako Žižkov, Vinohrady atdl. voliv kurii venkovských obcí. Také mnohá německá města jsou v témž postavení a proto nechápu, že se přiležitosti, kterou poskytl návrh Bu- quovův, neužilo aspoň k provedení výše uvede ných změn. Doporučuje se zřízení národních ku rit a jest právo veta potřebno za účelen dosažení národního smíru?: Otázka tato byla při vyrovnacích konfereneích ve Vídni usnese ním výboru z obou národních stran souhlasně rozřešona a ta která resoluce byla také v plenu — jestli že se správné pamatuji — jednohlasně přijata. Usnesení ono bylo svého času uveřej něno a proto mám za zbytečno o tom vy kládati. Vyhlídky strany svobodomy- slné při příštích volbách: Soudím že by bylo nejlépe, ponechati při příštích sně- movních volbách »volnou dráhu«, tak že by nebylo vílězů ani poražených. Věřím v zdravý lidský rozum našeho voličstva a očekávám sji- stotou, že se pak všichni zvolení rádi zúčastní společné schůze za předsednictví nejstarsího při čemž by na základě určitých zásad a vyplý
Žižkov Vinohrady Vídeň
28 article
vající odtud přirozené sounáležitosti mohlo pro podřízené věci nastati rozdělení ve frakce, aniž by se tím překáželo jednotnému postupování v velkých otázkách národních. Výtka agrárníků, že mladočeští v ůd- cové odstav ili státoprávní poža- davky: Takovou výtku pokládám za bezdů- vodnou a vysvětluji si ji jako pouhý volební manévr. Úspěchy Körbrovy politiky: Dr. Körber dosáhl dosti mnoho ve vzhledě for- málním; jeho duchaplné slovo o »vášně prosté vytrvalosti« mohlo i politicky nabyti většího obsahu, kdyby určité, zcela otevřené snahy na- šich a také zahraničních Všeněmců nemařily jeho, dojista dobře rakouské úmysly. Takto však vyzní věci na konec přece v »otázku moci« a tu jest nejisto, má-li dr. Körber v ruce také rozřešení téte otázky. Taktika české delegace v příští říšské radě: Politika jest jen z malé části vědou; hlavně jest uměním, při němž nej- více padá na váhu, zdali se politik okamžitě správné uchopí daných okolností. Proto ne- myslím, že taktika našich poslanců pro příšt říšskou radu jest už do všech podrobností st- novena a také bych to nepokládal za správné. Ostatek rozmluvy týkal se karlovarskýeh poměrů, našemu čtenářstvu s dostatek již zná- mých.
Körber doktor
29 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Maloměstské zvyky. Nemine ani dne, aby nebyl denní tisk nucen zaznamenati nějakou vážnou nehodu na tratích naší elek- trické dráhy; o malých karambolech nebudiž ani zmínky činěno. Nehody tyto stávají se již kalamitou svým množstvím a také iím, že jimi personál pozbývá důvěry sama v sebe, právě tím, že pravděpodobnost nehod stává se větší. Doznal nám starý průvodce, že nelze si pomy- sliti, v jakých úzkostech žiji zřízenci elek- trické dráhy, již nevědí ráno, budou-li míti večer ještě chléb neb ne. Je pravda, že hlavní vinu mají na obtížné vozbě naše úzké ulice, však není to jediná příčina tak neobyčejně časlých srážek. Vinníkem hlavním je obe- censtvo. Třeba jen pozorovati, jak se při jizdě chová. Z velké části tak maloměstsky a s ta- kovou neznalostí velkoměstských prostředků do- pravních, že působí to mnohdy až tklivě. Na mnohé stanici stojí vůz plných pět minut, než pasažéři vystoupí. Tak pomalounku, s takovým pohodlím se to děje, jako když nadutý millionář vylézá ze svého landauru. Jinde je každý již připraven, když se blíží stanice, kde hodlá vystoupiti, u nás sedí každý až do po- sledního okamžiku na svém místě. A těch informací, jichž mnohý na konduktorovi žádá! Kde je ta či ona ulice? Jak tam da- leko ? Na které stanici nejlíp sestoupiti. Kde je asi to či ono číslo? Je-li na blízku stanice?
30 article
Kdy jede poslední vůz ? atd. atd. Toť se vl, že věčným tímto vysvětlováním stává se personál nervosní, že jízda se tím prodlužuje a bezpeč- nost ohrožuje. Nejinak má se obecensťvo na ulici. U nás je již tak trochu zvykem přenášel život na ulici, Mnozi lidé se domnívají, že n ulici jsou pány, tam že mohou si dělati, eo e jim zlíbí. Ba i vzdor jistých lidi proti tramíswayi je pozorovati na ulici. Není to vždy neopatrnost jedoucího nebo bezstarostnost druhého, jenž ne- stěstí je příčinou. Také v tom se jeví ještě maluměstský ráz našeho obyvatelstva. Řidič vozu zvoní o překot, ale paní sousedky uprostřed koleji toho nedbají a každá s kornoutem v ruce klepou, jako by stály kdesi na návsi. A nehnou se. »Však on nás nepřejede!« Nejvíce ovšem překážejí volné, bezpečné jízdě fiakři, drožkáři a vozejčkári. To jsou přírození odpůrci tram- waye a ti tvoři velikou organisaci oponentův elektrické dráhy, třeba bez stanov. I to svědčí o rázu maloměstském. Je nezbytně potřebl, abychom se těchto překážek zbavili. Jde t o bezpečnost zdraví a života. Ve směru tom měl by se především každý příčiniti sám. Kdyby každý počal s reformou sám u sebe, zbavíli bychom se kalamity co nejdříve a nejbezpečněji.
31 article
— Orgán všemožných kompro misu počíná si jako všechny krásné hřišnice, když konečně po mnohém zapírání byly usvědčenya když jim nezbývá než přiznati se, což či- nívají v póse co možná nejgraciosnější. Koncem minulého týdne přinesli jsme z pramene spole- hlivého výtku strané staročeské, že přes všechnu čilost, jakou vyvinuje v hledání cest nejvhod- nějších k uzavření mandatového kompromisu se svobodomyslnou stranou národní, vyhledává tyže styky se stranou agrární. Jako lvíce, jež hájt mláďata svá, vztýčil se na zejtří »Hlas Národae a odmítl co nejslavnostněji všechny podobné pomluvy; jeho resonanční hruď duněla při tom ujišťování a našemu dobře spolehlivému pra- meni dostalo se ironicky satyrické poznámky.
Národae
32 article
Promluvili jsme v sobotu několik řádek s ura- ženým orgánem všemožných kompromisů a účinek byl čarovný. »Hl. Národa« včera bez výhrad a bez — ostychu doznává, co den před tím popíral, že toliž »hájil ve smyslu národní (roz. staročeské) strany také kompromis s rol- níky vymykajícími se organisaci národní strany svobodomyslné.« Nesledujíce prozatím důsledky tohoto doznání a takové situace až do politické dřené staročeského kmene, nemůžeme než kvi- tovati zadostučinění, jakého se dostalo od »H. N.« našemu dobře zpravenému prameni, a gra- tulovati staročeskému listu, že nalezl byť i teprv dodatečně příslušnou — odvahu k doznání tak choulostivému. Následkem toho můžeme milerádi potvrditi, co »H. N.« povídá, že se strana staro- česká »oetla se svou náchylností ku kompro- misům ve velmi dobré mladočeské společnosti.« Abychom však vrátili tuto poklonu, k tomu se odhodlati nemůžeme. — Ještě několik slov k otázce vy- rovnací« píše se do včerejší »Mor. Orlice« z Prahy. Jest sice pravdou, že by bylo lépe bý- valo, aby zmíněných několik slov v zájmu jich původce nebylo vysloveno bývalo, ale poněvadž je to zase jen nová zkouška trpělivosti, jíž bude v zájmu dobré věci ještě tolik zapotřebí, přij- máme ji, abychom osvědčili, že bude při nás tolik této božské cnosti, kolik jí bude neod- vratný pád moravských smiřovaček vyžadovati. Pražský obhájce moravského vyrovnání v »Mlor. Orlici« sleduje methodu ryze Žáčkovu v tom, že neprojednává moravské smiřovačky jako celek neodlučitelných vlastností, nýbrž, že jednu po
H N Mor Orlik Žáčkův Orlice Praha organizace národní strana svobodomyslný