ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 47d90f70-661b-11dc-bb5e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 60, person 60, org 8, work 6
1 masthead
Ročník XXXXI.
2 masthead
V Praze, v pondělí dne 12. srpna 190.
Praha
3 masthead
Číslo 221.
4 article
Na rauní a odpol. listy O přilohami (.Nauěný Obzor' ve středu a „Literární Hlidka v půtek) přodplásí sne Praze v adulaistřa i 2 K —h na měsl na čtvzt leta . . . . . 6 K —h s dvojí donáško- K 50 h za ualisle na čtvt leta 7 k90h ve fllalkšch: na něsle . . . . .. 2K 80 h Peštont a měsíe na čtvrt lele. s drojí zásllie- Ksoh na měsíe a čtvrk. lela
Praha
5 article Telefonické zprávy „Nár. Listů“
Telefonické zprávy „Nár. Listů“ Z Vídně, 12. srpna. Ke konfliktu mezi posl. Pradem a Všeněme píše »Montagspresse«, orgán hraběte Stürgkha: Bylo by důležito, je-li odhodlání posl Prada neodvolatelné, uvažovati o věcnýcl důvodech, z nichž asi vzešlo přesvědčení že za společného důvérníka německých stran, ať jest to v předsednictvu poslanecké sně- movny, ať v ministerstvu — musí býti vy- hlédnut poslanec ze zemí alpských. Moh by se především uvésti ten důvod, že posl Prade sám se chce zbaviti povinností, jet mu ukládá jeho úřad ve Vídni. Muž, který kdysi vedl frontu proti vůdcovství Němců Praze, jest nyní jako nikdo jiný povolán. sám převzít vedení Němců v Čechách, jež by se položilo do největšího německého města v království. Vyjde-li německá strana lidová, jak dou- fáme, ze zemských voleb jako nejsilnějš strana německá v Čechách, pak náleží po- vinnost ta posl. Pradovi sama sebou. Že otázka česká jest otázkou říšskou. že může býti rozhodnuta jenom v ústředním parlamentě a že jejím rozhodnutím bude praejudikováno všem ostatním národním spo- rům v říši, nedá se již déle popírati.
Stürgkh Prade Němec Prad Vídeň Prado Mohan Praha Čechy
6 article
Boj mezi posl. Pradem a Wolfem musí najíti ve Vídni silnou ozvěnu, a v tom spo- čívá veliký význam nastávajících voleb do zemského sněmu pro všecky Němce Rakousku. Rozhodneli se ve volbách těch ve prospěch Všeněmců, povstane pokrokovému Němectvu v jeho sna- hách po přemožení národních obtíží odpůrce z levé strany, který jest tím nebezpečnější, že žena se za utopiemi a strhuje mládež k bláznivým ideálům, pracuje do rukou chytrým a vytrvalým nepřátelům Němectva a státní jednoty. Co zůstalo v letech, ve kte- rých Němci byli vyloučení ze vlivu na správu státní, zachováno, totiž jednota v odpor proti politice, která pokládá historicko- politi- cké individuality za nedotknutelné, to ohro- žuje všeněmecká strana. S federalisty spojují se zákopníci Všeněmectva k boji proti auto- nomistům. Tím vykopali Všeněmci propas mezi sebou a jinými reálními politiky. Roz- luka korunních zemi a na říšské radě mus býti provedena.
Wolf Němec Všeněmectva Prado Vídeň Rakousko
7 article
Telegrafické zprávy „N.L. Pohřeb císařovny Bedřichovy. Z Homburgu, 11. srpna. (C.-B) Dnes dopoledne přibyli sem zvláštním vlakem král anglický s královnou, princezna Viktorka a prine Mikuláš řecký. Na nádraží dostavila se čestná stráž 80. pluku s praporem. Hosty pozdravili císař, císařovna, tři nejstarší prin- cové, říšský kancléř hr. Bülow a generální polní maršálek hr. Waldersee Když vlak vjížděl do nádraží, vzdala setnina čest. Po- zdravení mocnářů bylo velice srdečné. Po přehlédnutí setniny doprovodili císařští man želé královské manžely do parkového hotelu. Císař Vilém v anglické uniformě jel s krá- lovnou Alexandrou v prvním voze a krá Edvard v uniformě gardových dragonů ná sledoval s císařovnou Augustou Viktorií ve voze druhém. Z Cronbergu, 10. srpna. (C. B.) Po- hřební průvod císafovny Bedřichovy opustilo půl 10. hod. večer za hlaholu zvonů zámek. V čele průvodu a po jeho boku kráčeli vo- jáci a nosiči pochodní. Za rakví, nesenou 12 poddůstojníky, kráčel císař Vilém sáma za ním následoval ostatní smuteční průvod. Ve čtvrt na 11. hod. přišel průvod ke chrámu, před nímž stála čestná setnina s praporem a s hudbou. Když byla rakev snesena do chrámu, vstoupili císař, císařšt princové, knížata a říšský kancléř hr. Bülow. Po výkropu mrtvoly poklekli císař Vilém ostatní přítomní k modlitbě. Císař polozi potom na rakev věnec, opustil chrám a na- vrátil se do Homburgu. Z Cronbergu, 11. srpna. (C.-B.) Dnes ve 4 hod. odp. konala se ve zdejším chrámě smuteční bohoslužba za císařovnu Bedřichovu.
Bedřichův Mikuláš řecký Bülow Vilém Alexandra Edvard sáma Homburg Waldersee Cronberg Bedřichov Viktorka král anglický s královna Augusta Viktoria
8 article
Z Celovce, 11. srpna. (C.-B.) Ve Švý carsku a v jednotlivých městech bavorských byly nalepeny plakáty, varující před návštěvvu rakouských zemí alpských, poněvadž pry v nich řádí různé nemoci. Proti tomuto ne stoudnému pokusu odvrátiti návštěvu cizineů od Rakouska budou učiněny patřičné kroky Předsednictvo ministerstva bylo už telegraficky požádáno za intervenci. Z Pešti, 11. srpna. (C.-B.) »Uherská korresp. kancelář« oznamuje ze Záhřebu Oba ruští dělostřelečtí důstojníci, kteří včer přistáli s balonem v Ciroka Hoszö Mezo. přibyli dnes ráno sem a legitimovali se u ci- vilních i vojenských úřadů. Důstojníci pro hlédli si se svolením sborového velitele město a odjedou dráhou do Varšavy. Z Bélehradu, 11. srpna. (C.-B.) Př dnešních užších volbách v hlavním měste Bělehradě prošli oba vládní kandidáti proti kandidátům neodvislých radikálů. Z Paříže, 11. srpna. (C.-B.) »Matin oznamuje z Cařihradu, že Porta trvá na přání koupiti nábřeží zpět a že naproti tomu odmítá požadavky francouzského velevy- slance. Z Antwerp, 11. srpna. (C.-B.) Dle zprávy »Metropole« přinesl parník »Albert- ville« nové zprávy z území konžského, dle kterých se Batelové opět objevují ve východní části zemi. Ujišťuje se, že v územi Kuilu vypuklo povstání a že jsou povstalci pro následováni vojskem. Z Nového Yorku, 11. srpna. (C. -B Generální konsul Venezuely obdržel násle- dující telegram ze dne 7. t. m.: Druhý vpad kolumbský byl úplně odražen. 22 000 vojáků střeží hranice. Konsul má za to,ž z této zprávy lze souditi, že jest povstán skončeno.
Port Albert Celovec Rakousko Pešť Záhřeb Varšava Bělehrad Paříž Cařihrad Antverpy Nový York Venezuela Matin
9 article Francesco Crispi mrtev.
Francesco Crispi mrtev. Z Neapole, 11. srpna. (C.-B.) V 7 hodin 45 min. večer zemřel italský státník Crispi U smrtelného lože byli shromáždění jeho ro- dina, nejdůvěrnější přátelé a příbuzní. Zpráva o úmrtí Crispově byla neprodleně telegrafována králi, královně-matce a vysokým státním hodnostům. Dle zpráv časopise- ckých bude mrtvola Cřispova po lodi pře vezena do Palerma, kdež připravuje městská rada skvělý pohřeb. Proslýchá se, že Crispi označil ve své závěti jistou politickou osobnost, jež má pro- hlédnouti jeho zápisky a vydati jeho memoiry
Francesco Crispi Crispi Crispův Neapol Palermo
10 article
Na své víle blíže Neapole zemřelý italský státník Franceseo Crispi, byl po půl sto leti činným ve veřejném životě italském. Jsa v mládi svém nadšeným členem Mazziniovy »Mladé Italie« jako v mužných lelech činným sloupencem ilalského novodobého Hannibala, Garibalda, zúčastnil se Crispi veřejného života. zejmena ve veliké době sjednocování se Italie. ale přispěl záhy nemálo k tomu, že byl hned od počátku život sjednoceně vlasti italské — chorobný. Že pak italie z choroby té se nevzpamatovala a neuzdravila, naopak vždy povážlivěji chřadla a strádala, až oetla se nejednou téměř na pokraji sociální záhuby, hrozicí jí z nespokojenosti ožebračeného lidu jako z úplatnosti a mravní zpustlosti osob, jimž svěřena správa země, to bylo z velké části neblahou zásluhou politických chyb státníka Crispa a jeho nohsledů. To konstatovati musime zájmu historické pravdy i v okamžiku, v němž z pravidla platí: »De mortuis nil, nisi bene«, Crispi to byl, který zavlékl Italií na cesty zahraničné politiky tak nákladné, že její mladé síly na ně nikterak nestačily. Zatáhl ji do trojspolku a protože chlěl, aby byl v něm stejně cehným činitelem jako Německo a Rakousko, proti — Franeii, rozmnožoval a sesiloval brannou její moc takovou měrou, že nejen všecky finanční síly země a jejiho oby vatelstva úplně vyčerpal, ale i její úvér v ei zině ji konečně uzavřel.
Franceseo Crispi Mazziniův Hannibal Garibald Crispi Crisp Neapol Německo Rakousko
11 article
Hrozných následků, které z tého záhy vzešly, Crispi jako slepý panoš a nejposlušnější vykonavatel vůle vželezného« kaneléře na Sprévě nedbal a nemoha sehinati peněz v ciziné, po- máhal si prostřednictvím domácích bankovníeh ústavů, zejmena řimské banky v Římě, kte- réž pak těchto svých služeb ovšem využitkovaly k rozličným šmejdům a zištným operacím na úkor lidu. A když konečně znemravnělost jejich odhalena, ukázalo se, že účastníkem a patro- nem jejich byl — Crispi. »Malý Bismark« italský měl však v berlín ském Bismarkovi tak velkou oporu, že opět a opět svěřováno mu sestavení ministerstva, ba že ještě v okamžiku, když soudně byl i s rodinou svou již usvědčen z účastenství na šmejdech řím- ské banky, podržel vládu ve svých rukou ještě na dlouhou dobu. Nie nepomohlo, že v nejkri- tičtější době vystoupili proti němu veřejně po- ctivci, jako Rudini, Cavalotti, Co- lombo a jiní: Crispi stále zůstával předsedou ministerstva. Zatím utvářily se však poměry v Italii tak povážlivě, že se schylovalo ke všeobecnému rozvratu společenskému i státnímu. Crispi chtě se zachrániti i v této době ještě tím, že sně- movnu, jež byla tehdy jevištém nejbouřlivějších scén, odročil, sáhil k ostré censuře, k propou- šténí úřadniků, kteří nechtěli sloužiti jeho kor- rupci, a k násilnému potlačování veřejného mi nění konfiskacemi časopisů atd. Trvalo přes rok, nežli byl zdolán. Přispěla k tomu i výprava proti Habeši, při níž Crisp nedbal, z čeho hraditi bude velké její náklady. Proto ztroskolalá výprava tato jeho politick život ukrátila. Crispi nucen byl konečně po velké porážce ltalů v Habeši, po níž následoval po- kojný mír s králem Menelikem, podati demisi.
Crispi Rudin Cavalotti Crisp Menelik Spréva Řím Habeš Malá Bismark
12 article
Co pak následovalo, bylo smutnou dohrou jeho velikášských snah, na které mu hospodát sky nevyvinutá mladá Italie nestačila. Jsa obvi něn ze zneužití státních peněz, poháněn býval mocný druhdy státník k výslechům před trestn soudl Vyšelřování toto trvalo dvě leta, po která Crispi stále byl poslancem; mandálu svého vzdal se teprve v březnu r. 1898, když skan- dální jeho poklesky dostaly se do sněmovního výboru. Od té doby, jsa vyhostěn z veřejného života, dlel Crispi většinou na své vile u Neapole, ve které právě zemřel. Francie byl Crispi nepřítelem zapřísáhlým a zcela po tehdejším přání Bismarkové zostři poměr Italie k ní tak, že očekávaná válka s n v době nejkratší. Pád Crispiův odvrátil i tento bratrovražedný boj a učinil konec i celní válce franko-italské, jež především Italie samotné byla způsobila škod nesmírných. Francesco Crispi narodil se roku 1819 v Ribeře dí Girgenti na Sicilii z řecké rodiny. V Pa- lermě studoval práva a usadil se tam také jako advokát. Roku 1846 přestěhoval se do Neapole, avšak na počátku revoluce roku 1818 vrátil se do Palerma a měl vynikající účastenství na tamější vzpouře jako poslanec roku 1849, jako přednosta v ministerstvě války. Zároveň založil si a řídil radikální časopis »L'Apostolato«, směru úplně mazzinistického. Když reakce bourbonská zvítězila nad revolucí, Crispi vy- loučen byv se 42 jinými z amnestie, odebral se do Turina, kdež byl spolupracovníkem časopisu »Con- cordia« a sárchivio storico italiano«. Avšak agitace
Crispi Francesco Crispi L Apostolato Turina Neapol Francie Ribery Girgenti Sicílie Palermo Con
13 article
jeho pro Mazziního a proti politice Cavourově při- měly sardinskou vládu, že jej po vzpouře milánské roku 1853 vypověděla ze země. Po šestilelém pobylu na Maltě a u Mazziního v Londýně smířil se r. 1859 s dynastií savojskou; připravoval potají na Šicili příchod Garibaldího, zúčastnil se výpravy jeho, bo- joval u Catalafimi a stal se plukovníkem, později však vstoupiv v čelo prozatímní vlády na Sicilii. ujal se správní organisace země a v radikálním čase- pise »Il Precursore«, jejž založil a redigoval, připra- voval v lidu půdu pro připojení k Italii. Později by v Nenpoli tajemníkem diklatorovým a některý čas ministrem zahraničních záležitostí. V parlament italském, do něhož roku 1831 vstoupil za Palermo, stal se vůdcem nejkrajnější levice, avšak roku 186 ve spise »Republica e Monarchia« vzdal se zásad repablikánských, ujal se vedení radikáiní strany mon archisticko-konstituční a založil k hájení jejímu ča- sopis »L'Avanguardia«, který později přijal název
Mazziní Cavourův Garibaldí Londýn Sicílie Palermo Republica e Monarchia
14 article
»La Rifotma«. Roku 1865 zvolen byl za prvního místopředsedu sněmovny, roku 1876, když opposice nabyla většiny, za předsedu jejího, a roku 1877 po pádu Nicotorově povolán byl do druhého ministerstra Depretisova pro odbor vnitra; ale již roku 1878, ob. žalován byv z dvojženství, musil odstoupiti, ačkoli soudem byl uznán za nevinna. Crispi toliž oženil roku 1854 na Maitě církevně, a sňatek tento neměl dle italských zákonů plalnosti, poněvadž nebyl pro- veden též občansky. Tím však nepozbyl vlivu ve sněmovně a roku 1887 vystoupiv proti alrické po- litice vlády, způsobil přetvoření ministerstva, do něhož sám vstoupil pro vnitro a po smrti Depretisové tého roku přejal i předsednictví a odbor záležitostí zabra- ničních. Proti dřívějším zásadám svým hájil nyní silnou moc vládní, schválil trojspolek s Německem a Ra kouskem a chlěje ho ještě dále upevniti, měl časté po- rady s kancléřem Biamarkem ve Fridrichsruhe a s ra kouským ministrem Kálnokym ve Varech Karlových
Crispi Kálnoky Německo sněmovna Vary Karlová Le Rifotma
15 article
(1888). Následkem loho omezil napadání Rakouska ra dikály italskými a přerušil jednání o obchodní smlouvu a Francií. Od bývalých stoupenců radikálních by proto nenáviděn a roku 1889 učinil naň Emilio C porali v Neapoli attentát, při čemž Crispi kamenem poraněn, avšak to jen utvrdilo postavení jeho ve sněmovně i u krále Humberta. Nicméně finanční nouze, způsobená jednak nemírným zbrojením a ná- kladnými výpravami koloniáiními, jednak obchodní válkou s Francií, zasazovala Italii kruté rány, schodek v rozpočtu rok za rokem vzrůstal, bída v nejnižších třídách obyvatelstva působila bouře dělnické a Crispi pozbyv popularity své, stal se 1. února 1891 oběl těchto poměrův a nahrazen markýzem Rudiniem. Crispi však ještě jednou povolán byl v čelo vlády. Když roku 1893 na podzim za ministerstva Giolittiho sněmovní komise prozkoumala knihy ro- mánské banky a zpráva její přečtena v parlamentním výboru, účinkovala jako puma. Celá řada poslanců, politiků a ministrů dřivějších i u vlády se právě na- lézajících by a kompromitována. Seznáno, že již o roku 1880 až do roku 1891 počínala si romänská banka zcela libovolně a že vláda chovala se k tomu nečinně, nevšímajíc si největších zlořádů a zárove dokázáno, že věděl o tom též předseda ministerstv Giolitli i bývalý předseda ministerstva Čris a že tento již před léty vše zůmyslně umlčel. Ve sněmovně došlo k bouřlivým rozčilujícím výstupům, zejmena když komise konstatovala, že policie ote- vřela v nepřilomnosti soudců spisy v Irestní alféře ředitele Románské banky Tanionga a některe z nich odstranila.
Crispi Rudinie Rakousko Francie Neapol Humberto Tanionga
16 article
Za těchto poměrů usneslo se dne 24. listopadu 1893 ministerstvo Giolittiho, že odsloupí. Krá jeho demisi přijal a svěřil ustavení nového kabinetu předsedovi sněmovny Zanarde llimu. Crispi neměl v okamžiku tom k mandátu t- muto žádné naděje. Z vyšetřování parlamentní ko mise lpěla na něm příhana, že u italských bank učinil za své vlády dluhy jeho jmění nepříměřené že jako ministr jich neplatil a že placení na něm an žádáno nebylo, kdežto na druhé straně, že o šmej dech těchto bank jako ministr věděl, ale proti nim nezakročil. Zanardellovi nedařil se však jeho úkol čímž chaos v politických a parlamentních poměrech Italie dostoupil vrchole. Za všeobecného zmatku zbavil král dne 8. prosince Zanardella daného mu úkolu a povolal k sobě Crispa, který do 15. pro since sestavil nové ministerstvo a představil je dne 20. prosince 1893 sněmovně, klerou nebyl ovšem příliš přiznivě přijat. Návrhy, kterými chtěl zlepšiti státní finance, se tkaly se u nl s odporem. Ze situace, ve které ocill se hned v prvých mě- sicích své vlády, neviděi východu nežli tím způ sobem, že dne 5. května 1894 podal demisi celého kabinelu. Ministerská krise sevrkla se po týdennín vyjednávání jenom v odstoupění ministra fi ane Sonnina, které převzal Bose lli. Proti Crispovi, jen? zůstal dále v čele vlády, vzmáhala se opposice v celé zemi a byla také příčinou, že na něj proveden dne 16. června 1894 attentát. Když jel dne tohoto s ředitelem své kanceláře do sněmovny, 25letý truhlář Petr Leg z Lugy střelil po něm do kočáru z revolverua chybiv první ranou, hotovil se ke druhé, ve kleré mu však zabránil policista. Útočník Lega měl při- chystány dva nabité revolvery a přišel schválně do Rima z Lugy jak udal, zastřelit Crispa. Lega od- souzen za allentát dne 19. července na 20 let do káznice.
Crispi Crisp Petr Lego Lego Luga ministerstvo Giolitti
17 article
Crispi vládl dále, ale záhy propukly finančn skandály a dostaly se znovu do sněmovny. Dn 11. prosince 1894 odevzdal bývalý předseda mini- sterstva Giolitti předsedovi sněmovny listiny, o nichá jsme se již zmínili, že byly policií odňaty ze zape- četěných soudních spisů procesu Tanlongova, p jichž uveřejnění byl Crispi hrozně kompromitován před veřejností. Byl v nich obviněn, že sám i jeho choť a osoby z jeho okolí používali fondů z Ro mánské banky způsobem neobvyklým a neobyčejným a že nalezeny i jejich směnky bez udání lhůty splatnosti. Crispi místo, aby, jsa usvědčen z činů těchto odstoupil, zůstal v čele vlády, ale aby vyhnul se skandálům v parlamentě, sněmovnu dne 15. prosince 1894 rozpustil a zahájil v Italii proti svým odpůr- cům a opposičnímu tisku tak krutou persekuci,že bychom marně hledali jinde podobné. Crispí jsa mužem nesnášelivé prudké povahy, byl bezohledným ke svým politickým odpůrcům a dal je výminečnými soudy odsouditi k mnohaletým žalářům. Za něh zaváděny nové a nové výminečné zákony a sáhi také k inlernování osob pouze »podezřelých« — nikoli již soudem usvědčených a odsouzených — n ostrovech a ve vzdálených krajích.
Crispi
18 article
V kritické a rozrušené této době vystoupil proli němu Rudiní veřejným listem k voličům, řka, že předseda ministerstva upadl ve velké politické osobní poblouzení a po něm učinil tak i radiká! Ca valotti, ale Crispi toho nedbal a zaslal králi zprávu, v níž z obvinění a žalob naň pronášených se omlou val a nazval sněmovnu »sborem skandalistů«. Na počátku r. 1895 zdálo se, že konečně přece bude donucen odstoupiti a časopis »Voce della Ve- rita« dne 6. ledna sděloval, že předseda ministerstv dal svůj portefeuille králi k disposici a že král vy- žádal si několikadenní rozmý šlenou. K ministerské krisi však ani tentokráte nedošlo. ač vláda Crispova až do svého odstoupení r. 1896 byla již v nepopíratelném stálém úpadku. Crispi, chtěje odvrátiti pozornost od skandálních událostí římských a upontati ji jinam, pustil se za největší neurovnanosti parlamentních a hospodářských poměrů říše a největší finanční tísně do války s Ha- bešem, jejíž průběh a konečné fiasko llalie jsou dosud v živé paměti.
Crispi Crispův Voc della v
19 article
Crispi, jehož neporazilo ani obvinění z úplat nosti, kterého opposice využitkovala proti němt v červnu a v červenci r. 1895, byl po nešťastné bitvě u Aduy konečně donucen, že odstoupil. Podal de misi celého kabinetu dne 4. března 1896. Od okatžiku tohoto byl Crispi již jen politickou mrtvolou přes to, že poslanecký mandát si ještě po držel. Byv ke konci r. 1896 obviněn ze zneužiti stát- ních peněz, vyplskán byl dne 8. ledna 1897 v ple nární schůzi sněmovny. Posledního dubna povolán byl poprvé před vy- šetřujícíno soudce a zavedeno s ním vyšetřování pro různé linanční šmejdy, jež protáhlo se do r. 1898 nalezlo v dubnu odezvy i ve sněmovním výboru k jehož návrhu vyslovila mu sněmovna dne 23. dubna 1898 většínou hlasů z politických důvodů formáln pokárání za styky s bologneskou filiálkou neapolsk banky a podvodným jejím ředitelem Favillou. Crisp oznámil druhého dne sněmovně, že vzdává se posla neckého mandátu, kteréž sdělení přijala sněmovna na vědomí bez debaty. Od okamžiku toho Crispi, jehož trestní vyšetřo vání pollačeno, veřejně již nikdy nevystoupil.
Crispi Crisp
20 article Sjezd soukromého úřadnictva v Novém Bydžově.
Sjezd soukromého úřadnictva v Novém Bydžově. Zdá se, že memento dra, Fořta, pronesené na kla denském sjezdu soukromých úřadníků ve formě D'Oconellova okřídleného »agitujte« — nevyznělo na plano; za prvním signálem, daným minulé neděle vedettou na západě, ozval se včera i český východ Z Orlicka, Polabí a) Pojizeří sjeli se delegáti a čle- nové východočeských odborů Zemské jednoty sou- kromých úřadníků do král. věn. města N. Bydžova. aby — kromě jiných bodů sjezdových — pojednal zvláště o osnově pojišťovacího zákona jeho významu výhodném, jeho slinných stránkách po stránce konceptivní i legistické a dojmu, jaký předloha tato ve veřejnosti vyvolala Nedá se upříti, že objevení se její překvapilo; byl to něco, več jsme od složitého apparátu vídeňskéh parlamentu v jarním období jeho činnosti nedoufal a proto to vzrušení. Druhé vyvolal sám obsah před- lohy, jenž zvířil široširé massy naší společnosti shrnuté pod povšechným titulem soukromých úřad- níků neb zřízenců, neboť zableskla se jim naděje v lepší budouenost hmotné existence v podjeseni živola, zasvěceného práci, po případě lehčí umírání u vědomí, že vdova a sirotci nejsou tak zbola vy- dáni na pospas bídě. Přírozeno, že jako každá no- vota, vyvolala i tato předloha řadu diskussi a úvak v kruzích interessentů, byla podrobena od aktivně i dle domnění některých snad passivně zúčastněných živlů důkladné analysi a kritice; jak obstála či ne- obstála při této zkoušce, to objevuje se na bílední každé chvíle na schůzích, sjezdech a tiskem. Poslední tento faktor jest důležitý tím, že seznámí veřejnost se stanoviskem, jaké různé kruhy k osnově zaujaly Není tajno, že osnova nového zákona má odpůrce zjevných málo, tajných, jak to bývá, více.
Fořt Oconellův Nový Bydžov Orlicko Pojizeří N . Bydžov Polabí
21 article
K jaké sortě lidí protivníci nové předlohy patří prozrazují nejlépe jejich listy »Die Arbeit«, centráln orgán rakouských prácedárců a — »Neue Freie Presse« o které zbytečno povídat, kdo za ní se skrývá. Než ozvaly se výstřely, nutno se brániti vším a všude před veřejností, před povolanými kruhy, před vládou — schůzemi, sjezdy, memorandy, resolucemi a tiskem. A pevného, semknutého šiku třeba. Toť asi povšechný relief zdařilého včerejšího sjezdu bydžovského, ke kterému do středu soukromého úřadniciva východo- českého do zasedací síně král. věnného města Nov Bydžova zavitali pp. poslanci Černý, dr. Klo uče a Maštálka.
Černá doktor Kt Maštálek Nova Bydžov Neue Frei Presse
22 article
Uvodním slovem předsedajícího p. Vack a st zahájen po 10. hod. sjezd, pronesen starostou města p. Seidlem benevolentní pozdrav a přikročeno ihned k reální části programu sjezdu, kterou tvořila především diskuse tajemníka Jednoty soukr. úřadníků. obec. staršího p. Fr. Hašourka z Prahy »O nut nosti starobního pojištění a vládní předloze zákona o pojišťování«. Rečník populárním a jasným zp sobem dotýká se předmětu dotčeného a praví: »Člověk není ze své vůle na světě, avšak obecný mrav a zákon brání mu, aby samovolnou smrtí opouštěl tento svět, kdykoli by se mu nama- nulo. Dnešní společenský řád jest sice takový, že člověka nutí, aby žil, avšak organické ustrojení by tosti lidské předpokládá udržování a obnovování si životních potravou, oděvem, obydlím, společenským spolužitím ald. Ukájení souhrnu životních potře jest prostou a rozluštěnou otázkou pro ony jed- notlivce, kteří vládnou dostatkem toho, čemu řikáme kapitál, ale zůstává těžkým problémem pr massy lidu, které nemají, kam by hlavu položily které nemají co jísti a čím se odívati. Ty si mus chléb vezdejší dobývati v potu tváře své, musí pra- covati. Nemajíce však výrobních prostředků, jsou odkázání s prací svojí na spoléčenství s kapitalisty jimž ustupují výsledky své práce k využitkování dl pravidel hospodářské změny statků za odměnu usta- novenou určitou částkou, zvanou mzdou, služným, honorářem a pod.
Vack Seidl Praha
23 article
Avšak tento způsob udržování existence nen v průběhu svém jen tak jednoduchým a hladkým Nestačiť přečasto toliko ochota ku práci za mzdu Přelidněnost, hospodářské krise, přespřílišná nabídk práce stejně kvalifikované znemožňují člověku živi se prací. A i pracuje-li člověk může upadnouti d nemoci, nahodilým úrazem mohou býti síly jeh ochromeny. Trvalá námezdná práce jest pak strastí, která nikterak neprodlužuje život člověka. nýbrž naopak absorbuje sily jeho, člověk stárne umírá ... Umírání pracovníka za mzdu neznamená všal jen konec jeho života, nepůsobí jen bolest tém, kdož po něm zůstanou, nýbrž bývá pro ně přečasto hospodářským zničením, zkázou. Vyskytly se také již hlasy »lidumilů«, které. ukazujíce k následkům radí chudému člověku, aby se neženil, anebo doporučují alespoň zdrželivost v stycích manželských. Ale v zájmu udržení pokolen lidského vštípila příroda člověku určité touhy, na- dala manželské spolužití jistými příjemnostmi, které utlumiti a potříti nebude člověk nikdy silným dosti Okolnosti tyto vesměs svědčí, jak člověk ne majelný docela bez své viny vydán jest řadě po- hrom za panujícího řádu společenského. Společnost dnešní přiznává se také k povinnosti starati se o chudé. Avšak co v tom směru činí znamená v podstatě toliko uznání zásady, de facto jest podporování chudých ve své formě almužniciv těžkým hřichem našich poměrů, pěstěním žebráctví Není zajisté třeba žádných drastických illustrací abychom si uvědomili, že jsme sami sobě, svým ženám a rodinám povinni pěstovati takovéto úvahy a starati se, jak předejíti nebezpečím, jež nám hrozí.
24 article
Blaze tomu, kdo z výdělku svého může ukládati groš vdovin, sirotčí neb starobní; než, kde má za- ruky, že nebude ochromen neštěstím dřive, než dosti nahospodařil? A pak — kolik je tak šťastných? Pravidelně stačí služné soukromého úřadníka právě jen ke krytí běžných životních potřeb, byť by i bylo vyměřováno částkou vyšší než mzda námezdného pracovníka rukou, dělníka v užším slova smyslu. Požadavky, jež na výkonnost svých úřadniků klade soukromohospodářské podnikání, jsou ovšem pře- různy, avšak práce naše vtiskuje nám společný znak určité společenské třídy, jako součásti stavu středního. A prostředí, v němž se pohybujeme. diktuje nám životní podmínky. Způsob bydlení šacení se, stravování, společenské vystupování ald. určováno jest okolim, které ukládá soukromému úřadníku větších výloh než dělníku manuálnému V tom ohledu jest nepopíratelných rozdílů ke skodě V drobnén prodejtr ranní čřslo o sobě . . . za 9 h odpolelní . . . . . za 2h Ve nlialkích na venkově- ranní čisle. . . . . . . . 10h cdpolední . . . . . . . . 3b Inseráty platí ro hotové napřee. Fřečplacení a inserty ptijíná sdmninl- sirace v Marianské ulici č. a. Tam racházeií se 66ž radabee tiskárun a ezpodine „Nárpdnich Listů“. Buhogisy se navraosjí.
25 article
naší. Proto uvažujema-li o upravení svých poměrů samostatně, nepřicházejž nikdo s výlkou »škatul- kování«, »kastovnictví« a pod. Nemůžeme tedy pokládati individuální spoření za možnou a vhodnou cestu ke své ochraně. Avšak my se také nemůžeme spokojiti s prostředkem ne- jednou doporučovaným, totiž s přístupem k některé pojišťovací společnosti. Soukromé pojisťování vybírá si jednak určité životy po doporučení lékařském, od- mítajíc zůmyslně pochybných; jednak jest drahéa proto nedostižitelné, nehledě ani k tomu, že se ne- zabývá všemi druhy risik, jež nás ohrožují. Z těchto tvřzení potřebuje dokladů jen ono, že soukromé pojišťování je drahé. Dle sazeb solidní pojišťovny by 25letý soukromý úřadník, chtěl-li by si zajistiti roční důchod K 1359 počínaje 65. rokem svého věku, musil platiti po 40 roků roční prémi K 93.96 s přirážkou kolků a poplatků režijních. Chtěl-li by tento muž dále pojistiti své 20leté ženě event. vdovskou rentu částkou K 450.—, musil by platit, ovšem zase vedle kolků a režijní přirážky K 119.65, tedy úhrnem K 213 63 Chtěl li by si však takovéto renty pro sebea event. pro vdovu zajistití muž 40lelý, musil by platit za sebe ročně K 243.—, za ženu na př. 30letou K 171.50, úhrnem K 414.50 V diskussí o našem pojišťování ukazováno také na Zemský pojišťovací fond císaře Františka Josefal. v Praze, jakoby ten byl s to, aby otázku našeho zn- opatření rozřešil. Avšak tato pojišťovna je stejně drahou, jako kterýkoli ústav jiný, pojišťuje starobní rentu jen do výše K 1000.— a má mimo to ve svých stanovách paragraf, který výslovně dává zaměstna- vateli nebo jeho plávnímu nástupci právo, aby do 10 let od prvního vkladu vybral si vše to, co po těchto 10 let ve prospěch zaměstnaného na prémiích zaplatil.
Josefal Praha
26 article
Jest tedý, jak již praveno, celá řada příčin, které nás nutí hledati cesty jiné Tendenčně klade se nám otázka, proč nepřipoju- jeme se prostě k nejnovějšímu volání po všeobecném invalidním, starobném, vdovském a sirotčím pojišťo- vání a proč se domáháme pojišťování samostatného. Nepotřebujeme se rozpakovat dáti k tomu přímou odpověd. Nejsme nepřáteli této myšlénky, nepohrdámeji a až jednou bude řešena prakticky, za spolupřispi- vání státu, budeme reklamovati i pro sebe spravedli- vou kvotu. My však předem jistě víme, že všeobecné pojišťování u nás nebude podávati více, než jak za- vedeno jest ve státě sousedním, v Německu, anebo jak se návrhuje za účasti ministra sociálního demo- krata ve Francii. V obou případech jde toliko o rentu invalidní a starobní a renty tyto vyměřují se část- kami tak nepalrnými, že ani nejskrovnější míru na- ších požadavků uspokojiti nemohou. lak na př. činí nejvyšší dosažitelná roční renta starobní v Německu 399 marek a nárok na rentu tuto nabýva pojištěnec teprve počátkem 71. roku věku svého Vidíme li pak dále, že pokud jsou v kruzích ne- dělnických sympatie pro všeobecné pojišťování, plyne to po výtce ze snahy přesunoutí toliko břemeno chu- dinské podpory na kruhy širší, musíme trvati na svém požadavku, nemůžeme upustiti od volání po zavedení pensijního pojišťování sou- kromých üřadníků.
Německo Francie
27 article
Snaze naší podařilo se konečně přiměti vládu. že předložila osnovu zákona o pojišťování tako- vém. A tu pozorujeme zvláštní úkaz. Kdežto na říš- ské radě zástupcové všech stran a zájmů naléhali po řadu let a důtklivě na vládu, aby osnovu takovou předložila, pokládají dnes korporace podnikatelů na říšské radě zastoupeně za svojí poviunost zavrhovati osnovu předloženou šmahem. Máme-li tento obrat na mysli, plyne z toho při- rozeně, že nevěříme v upřímnost tvrzení, jako by někdejším přátelům, avšak dnešním zásadním odpůr- cům našeho pojišťování šlo o to, aby zavedením tohoto nebylo oddalováno uskutečnění pojišťování všeobecného. Až půjde do opravdy o toto, budouje zase v první řadě potírati tatáž ústa nedělnická, která po něm dnes volají za tím účelem, aby, jak v listě »Die Arbeit« výslovně řečeno, pohřbila zvláštní pojišťování naše Nuž, máme my se stavěti po bok takovým »přá telům« lidu pracujícího? Máme my s nimi hanu ky- dati na hlavy skutečných i domnělých autorů osnovyt To by nebylo moudré a neprospělo by nám.
28 article
Postavíme-li míru toho, co se nám osnovou po- dává, proti svému společenskému ideálu, nalezneme ovšem rozpor; avšak dnešní naše skutečné poměry porovnání s oním ideálem vůbec ani nesnesou, kdežto uzákoněním osnovy, v jistých kusech upra vené, zmírnil by se kontrast poměrů dnešních vzhle- dem k sumě našich potřeb měrou znamenilou. To jest jisto Jestliže dnes asi 111/2% soukromých podnikatela skýtá svým úřadníkům a zřízencům (as 301/2%) jakés zaopatření, víme také, co mnohdy našinci za slib takového zaopatření snášeti musí a co trpí, aby přestoupením do jiných služeb neztratili pensijních nároků, nabytých za léta minulá. Tato mnohdy vra- žedná odvislost byla by odstraněna, aniž by se pra- covník poctivý a schopný musil obávati toho, že k stáru sám, nebo po smrti jeho rodina upadne v řady skutečných žebráků. Místo strachuslpřed příhanou almužnictví ve- řejného měli bychom přece jen alespoň do jisté míry záruku, že za invalidity nebo ve stáří nebudeme ta docela skláceni ze svého postavení ve společnosti z dob aktivity do propasti bídy trpké a bohužel i ne- milované společnosti ostatní. Buďme opatrni a postupujme rozumně! Nerozpakujme se říci a domáhejme se úsilovně změn osnovy, pokud jsou za daných poměrů prove- ditelny, a nehoňme se slepě za nedosažitelným hesly, abychom neklesli a nepohřbili s sebou pro- spěch nejen svůj, nýbrž i svých drahých. Obsah osnovy jest ostatně znám, vyloženo také podrobně stanovisko, jaké zaujímá vzhledem k osnově převážná většína soukromého úřadnictva této polo- vice říše, možno tedy přestati na upřímné radě právě pronešené, a přejme si jen, aby osnova o pen- sijním pojišťování soukromých úřad- níků byla co nejdříve říšskou rado projednávána.
29 article
Po hlučném potlesku příjata řečníkem navržená resoluce, jež zní Soukromé úřadnictvo z východních Čech, sbro- mážděné na sjezdu v Novém Bydžově dne 11. srpn 1901, uvědomivši si důsledky oněch nebezpečí, jimi jest ohrožováno za dosavadního nedostatku i jen nej- skrovnějšího zaopatření pro případ ochromení pra- covních sil, nebo pro případ smrii, schvaluje vzhle- dem k osnově zákona o povinném pensijním pojišťo- vání soukromých úřadníků slanovisko, llumočené zá- stupcem ústředního výboru Zemské jednoty soukro- mých úřadníků. — Vila osnovu jako východiště lepší budoucnosti tisíců intellektuálných pracovníků ná- mezdných a jejich rodin, neboť doufá, že při pro- jednávání věci v parlamentě podaří se opravdovým přátelům lidu učiniti z osnovy zákon, vyhovující účelu alespoň do jistě míry V té naději vyslovuje shromáždění vřelé přání aby osnova řečená byla říšskou radou co nejdříve projednána. K slovu přihlásil se dále poslanec Maštál ka. Ubezpečiv, že co bude v moci svobodomyslných po- slanců, to že dojista se na podporování osnovya zájmů soukromého úřadnictva učiní, shledává rovněž jeden z nejmocnějších prostředků k docílení uskute- čnění osnovy a ostatních snah v neunavne agitaci se strany úřadnictva samot- ného. »Trvalo to sice dlouho,« praví, »a vykonáno bylo mnoho různých ankei, ale konečně přece p vo- leno nátlaku, jenž vycházel z kruhů vašich a z klubu poslanců českých co nejvíce byl podporován, nebot
Maštát Čechy Nový Bydžov