1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v úterý 27. května 1913.
Praha
4
article
Haranní avečerní llety
přodplácí set
V Praze v adminístracti
na městao
na skortieta . . . 8 K —
a dvoji donáškou
na Evrtieta : . . . 7 k ezk
ve Giliálkách
na měsie. . » K mo
Poštou
sa rí: . : . ke
s dvojí zásílko
a měsl
ría: . : .kZ
Dnešní číslo pro Prahu jest oa
stranách, s přílohou pro venkov
p 16 stranách.
Pošta
Praha
5
article
Rusko a Rakousko
po balkánské krisi.
Rusko a Rakousko
po balkánské krisi.
Nepřátelům a hancům Ruska dostalo
se právě zahájenou rozpočtovou debatou
ruské dumy patřičné sprchy. Ministerský
předseda Kokovcov, jenž jest zároveř
ministrem financí, v obsáhlé řeči podával
zprávu o dočasném stavu financ
Ruska, tak jasnou a pevně doloženou, že
nelze jim zkřiviti úst ku lehkému úšklebku
o „Potemkinových vesnicích“. Dle zprávy
té pak jest stav financí veleříše slovanské
ne snad jen uspokojivý, ale nadvše po-
mýšlení skvelý, ba obdivuhodný! Hned
úvodem řeči své ministerský předseda Ko-
kovcov připomenul utěšený skutek, kterak
v posledních čtyrech letech vešker
státní potřeby přes obrov-
ský svůj vzrůst mohly být uhraženy
výhradně státními příjmy
což samo svědčí o zdraví a síle. Vzrostlyt
potřeby říše ruské v posledním pětiletío
plných 577 milionů rublů, což by až zará-
želo; ale nedlužno prý v tom spatřovati
nic chorobného. Neboť se vzrůstem výdajů
rostly současně i stejně příjmy státní a
kromě toho jsou v letošních výdajích ob-
saženy většinou potřeby jednou pro vždy.
jako na příklad 80 milionů na provedení
lodních staveb, anebo náklady k účelům
kulturním, jež dosahují 50 procent ze
sumy zvýšených výdajů, výdaje na účely
produktivní, jež činí 38 procent a na
účely státní správy, jež vzrostli o 12 proz.
Kokovcov
Potemkinový
Rusko
Rakousko
ko
6
article
— Naproti tomu však stouply řádne
státní příjmy v posledním pětiletí
805 milionů rublů! Číslice ročního pří-
růstku příjmů státních stoupla od počátku
rozpočtových prací třetí dumy ze 70 na
146 milionů. Čtvrtý, schodku prostý roz-
počet státní pak již umožnil, že se r uská
říše tak rychle zotavilaz
přestálých protivenství. „Až do
poslední doby byla vláda“ — pokračoval
ministerský předseda ruský — „co do vý-
dajů opatrna; pakliže od zdrželivosti tév
letech 1912 a 1913 upuštěno a potřebám
státním u větší míře vyhovováno — tož
obdrželo všeobecné hospodářství země
stále nových ždrojů síly a nového přítoku
důchodů. Státní příjmy převyšu-
ji trvale rozpočty státní o
sumy neobyčejně velké. V posled-
ním pětiletí převyšují státní příjmy ve
skutečnosti rozpočty o 751 milionů, což u-
možňuje se zbytky půjček z r. 1908 a
1909 úhradu mimořádných výda-
jů, které činí 1545 milionů. — Zlata má
Rusko v zásobě dvoutisícmilionů
rublů. Soukromý úvěr jeví rovněž veli-
ký rozvoj a úspory lidové vzrůstají.“
Naproti této skvělé líci nezakrývá mi-
nisterský předseda Kokovcov nikterak též
stinného rubu. „Stinnou stránkou rozpočtu
našeho — praví poctivě: bývají pro fi-
nanční stabilitu záškodná, ba nebezpečná
překročení rozpočtu, jichž vzrů-
stu musí hledět zabraňovat vláda i duma.
Ovšem, největší část těchto překročení by-
la způsobena pro upokojení potřeb ne-
zbytně nutných. Tak bylo na podzim
třeba poukázat několik desítek
milionů, aby mohla býti vojenská
správa vůči hrozící situaci
politické opatřena vším po-
třebným. Nadcházejíť právě někdy po-
měry, kdy musí formální pravídla ustoupit
skutečným potřebám vlasti. K
takovým potřebám náleží výdaje, o nichž
duma ještě neví, ale o nichž brzy se dozví.
Rusko
7
article
— Další stinnou stránkou je zhoršení
ruské obchodní bilance. „Nedejme se kla-
mati výší celních příjmů, které jsou vý-
sledkem vzrůstajícího dovozu, nýbrž mu-
síme se snažiti, aby lidové prostředky ne-
sloužily k podpoře cizího průmyslu. Rusko
musí usilovat o rozvoj vlastních výrobních
sil. — Třetí stinnou stránkou je zdražení
kapitálu a silný pokles cenných papírů s
pevnou úrokovou mírou. To však je obecný
světový zjev. Peněžní trh je neúprosný
má své vlastní zákony, které jsou vyšší než
naše dobrá vůle.“
Kokovcov končil svůj výklad tě-
mito pádnými slovy: „My svého jmění ne-
promarnili. My během šesti let štědře u-
kájeli potřeby vlasti a zároveň jsme si do-
vedli uchovat náležitou zásobu zlata a
udržet rovnováhu v rozpočtu.“ —
Petrohradská zpráva dokládá, že řeč
Kokovcova byla středem dumy přijatas
dlouho trvající pochvalou. Ale jak silným
dojmem působila na zapřísáhlé nepřátele
Ruska, patrno na zlomeném hlasu nedělní
„Neue Freie Presse“.
„Rakušan — praví — si pod dojmem
těchto výkladů řídícího státníka ruského
sáhne na čelo a nepochopí, jak to
možno, že Rusko z proudu, jímž bylo
zrovna tak zachváceno jako my, vyvázlo
zdrávo a svěží, jen se otřepalo jako pudlík.
kdežto my následky té lázně
tak těžce a krutě překoná-
váme?“ Mocnářství naše a Rusko byly
za pošledních osmi měsíců hráči na proti-
lehlých stranách jedné a téže šachovnice.
Jeden musil vždy dávati bedlivý pozor na
tahy druhého, aby podle nich pak řídil ta-
hy své. I kterak se mohlo státi, že Rusko
účinky krise (balkánské) bylo jen tak na
povrchu dotčeno, kdežto u nás pronikly
následky krise až do hlubin společnosti?.
Kokovcov
Kokovcův
Rakušan
Ruska
Rusko
Neue Frei Presse
8
article
„Neue Freie Prease je celá vyjevena na
tím, že finance Ruska, přes zvýšené
výdaje na zbrojení, jsou v rovnováze, z á-
soba zlata v ruské bance že dosahuje
výše dvou miliard, obchody a průmysl že
v Rusku kvetou a státní příjmy ruské že
stále vzrůstají. „Ať nám to kdo vysvětli!“
volá, jak to možné, že Ruska snesl
tytéž otřesy, které u nás zasadily obecní-
mu blahobytu tak citelných ran, téměř bez
úrazu a beze škody podobné? — Přece prý
by se mohlo za to míti, že říše naše mohla
by osvědčiti větší nezdolnost než Ruskou
vývoji svém tak opožděné (?!) Roční dů-
chod veškerého obyvatelstva rakouského
páčí prý se na 9 až 10 miliard, veškeré ná-
rodní jmění prý asi na 120 miliard a roční
úspory asi na miliardu. To vše bez Uher
A přece prý nám strach vjel do kolenou
jako bychom byli na pokraji miziny. Spo-
třebováno na zbrojení asi čtvrt miliardy
Nuže, tolik prý Rakousko s Uhrami za rok
Neue Frei
Rusko
Uhry
Rakousko
9
article
šestkráte zahospodaří. Nicméně vleče se
naše mocnářství jakoby bylo stráveno
vnitřní horečkou.
Tak mnohá huť vyhasla, tak mnohá
továrna se zavřela a vůkol neslyšeti než
nářky v lidu a to vše — žehrá, Rusku zá-
vidějíc „N. Fr. Presse“ — „pro ztrátu
čtvrt miliardy, pro pouhé škrábnutí.“
Bohužel, není to první, ani posledn
čtvrt miliarda ztracená, bez nevyhnutelné
potřeby a také číslice blahobytu rakou-
ského obyvatelstva vypadají ve skutečno-
sti jinak než na papíře „N. Fr. Presse“ —
ale nicméně nepotřebovalo opravdu býti
té paniky, kdyby nebyla bývala u-
měle vyvolávána nesvědomi-
tými německo-madarskými ne-
návistníky Slovanstva, kteří
štvali ze dne na den německou a maďar-
skou veřejnost strojenými poplachy, aby
vzbudili největší rozvášnění proti Jihu slo-
vanskému. Tím zplodila však jen obec-
nou nejistotu, úzkost pře
zítřkem, nedůvěru a vzešlé z toho
rány obchodu, průmyslu a živnostnictvu.
Sama „N. Fr. Presse“ dnes kajícně volá:
„Prochaska jako vychovatel. Rusko té me-
thody neužilo. Ona byla by mochářství
naše přivedla málem na mížinu!“ — Tal
jest, Magdaleno!
Sam
Magdaléna
Rusko
Tal
10
article
Jednotný klub.
Jednotný klub.
Minulá neděle přinesla opět řadu hlasů
o jednotném klubu a jeho vyhlídkách, které
jsme ve včerejším večerníku stručně registro-
vali. Opětně dokazují, že jsme právem chtěli
vědět, jakého druhu bude oposíce a jaký bude
míti cíl.
„Národní Politika“ zcela správn
stojí na stanovisku, že jednotný klub má býti
útvarem politickým, nikoli jen tak ti-
ckým, takže zásada majority platila by pro
všecky, „nesmí se předem již stanoviti, že
jest přípustna pouze ta neb ona forma vymá-
hání našich společných politických a národ-
ních požadavků a práv, nebo že je ta
ona strana způsobilou pouze pr
tu neb onu taktiku. Takové rozlišování
musí již jednou přestat, nemá-li vždy oka-
mžitý strannický zájem vítěziti
nad zájmy vyšším4, všenárodními.
a máme-li vůbec vyváznouti z nekonečných
polemík a mandátového soupeřství.
Je dobře, že „N. P.“ tato slova, řízená do
tábora našich radikálů, napsala, a tak i proti
radikálům ukázala, že jáe o sjednocení če-
ského poselstva. Očekávali jsme po minulém
článku ze čtvrtka, jak zachová se ke hroucení
jednotného klubu se strany našich radikálů
jsme skutečně povděční, že tentokráte zů-
stala pevně věrna své myšlence přes odpon
radikálů, kterým v minulých letech nedovedla
mluviti do duše.
11
article
Jako na zavolanou k tomu přišly hned
dva projevy „Času“ a Jiřího Stříbrnéhov
„Českém Slově“. „Čas“ vůbec pokládá i pro
oposíci jednotný klub za nemožný vzhledem
k národním sociálům, které pokládá za opo-
sičníky za každou cenu, kteří by vyskočili
z klubu, jakmile by se podařilo způsobiti
třeba ve smyslu nám Čechům sympatickém
změnu vlády. „Čas“ označuje národní sociály
jako stranu, která znemožňuje jednotu če-
ského poselstva, a navrhuje vzdáti se raději
myšlenky jednotného klubu, poněvadž kdyby
v takové chvíli (pří změně české věci sympa-
tické) národní sociálové vystoupili z jednot
ného klubu, oslabili by jej a zmenšili by, b
ohrozili jeho úspěch.
Z toho je zřejmo, že také vídeňská red
akce „Času“ pokládá jednotný klub, kterýb
byl utvořen jako taktická oposičn
jednotka, za nevýhodný vzhledem k to
mu, že národní sociálové chtějí býti v trvalé
oposici, ať je vláda jakákoli
V „Českém Slově“ hledí posl. Stříbrn
svařiti nějak Klofáčovu positivní politiku s po
třebami býti stále „v rozhodné a upřímn
oposici“.
Stříbrnéhov
Čecho
Klofáčův
12
article
Dopadlo to podle toho: Mluvení o parla
mentarisaci kabinetu v době největšího roz-
poru mezi Čechy a Němci v Čechách, v době
nynější zahraniční situace, před výsledkem
voleb v Haliči a před dosažením obrazu, jal
to bude vypadat polsko-rusínským vyrovnává
ním v novém sněmě haličském, je tak naivní
že je škoda ztráceti slov.
Jinak je článek zajímavý tím, že agrá
níkům říká, že se nedovede jeho pisatel na
dchnouti pro „oposicí“ pro letní prázd
niny, kdy parlament nebude za
sedati, takže celý jásot proti nám, že jsme
neprojevili nadšení pro oposici o letnícl
prázdninách, byl nějak velmi falešný. Proč by
ovšem měla padnouti vláda na letní prázdni-
ny, když parlament nezasedá, proč by se měla
dělat na letní prázdniny parlamentní vláda
zůstane tajemstvím p. Stříbrného.
Jinak jsme se z článku nedověděli nic
co by již nebylo v „Českém Slově“ v posledn
době tištěno.
Němec
Stříbrný
Čechy
Halič
13
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
(Zvl. telol, zpráva „Nár. Listů y
Z Vídně, 26. května.
Dva Poláci mluvili počátkem dnešn
schůze poslanecké sněmovny: Daszyňsk
a Kolischer. Oba měli posluchačstvo ne-
veliké — sněmovna byla vůbec dnes navští
vena skrovně, když dr. Sylvester schůzi by
zahájil, bylo přítomno toliko 47 členů a když
posl. Buříval vytkl tuto malou frekvenci
volal posl. Wedra stentorským hlasem:
„Úřadníci čekají na služební pragmatiku —
ale posluchačstvo pozorné a vděčné.“ Mlu-
ví-li vůdce polské sociální demokracie o Ru-
sku, mluví z něho nepřítel Ruska. Dnes do
té míry, že pravil, že má býti bráněno ruské-
mu vlivu slovanské této veleřiše v Malé Asii.
naproti tomu však nemůže monarchie podpo-
rovati hospodářské zájmy Německa. Lepší
styky říše se státy balkánskými pokládá ne-
možnými, pokud v ní mají rozhodující votum
agrárníci. Velmi zevrubně — jako obyčejně —
zabýval se hospodářskými poměry haličský
mi. Konstatoval, že v posledním desítiletí je-
ho vlast opustilo navždy 485.000 lidí, že doly
uhelné nalézají se v rukou podnikatelů a spe-
kulantů pruských, které, jak tvrdil, Kolo pol
ské hájí.
že posl. Daszyňski napadl nejprudčej
haličsko-polskou, zvláště však podolskou
šlechtu, kterou činil zodpovědnou za všechnt
hmotnou bídu v zemi, že napadl katolické
biskupy a jejich pastýřský list volební — ni
koho nepřekvapilo. Bezděky však položil
jsme si otázku, poslouchajíce jej: Jaká to ze
mě, ve které biskupové v brožuře pro volby
Polák
Daszyňsk
Kolischer
doktor
Sylvester schůze
Buříval
Bezděk
Vídeň
Rusko
Asie
Německo
poslanecký sněmovna
14
article
V drobném prodejie
ranní člslo o sobě . . za 6k
večerní . . . . . . . a t h
Ve fliálkách za venková
ranní čislo
večerni
. . . . . . čb
Inseráts
plati se hotově napřed.
Předplsoení a insorty příjíma
zdministrnce v Marianské ul., a
Tam nacházejí se tát
redakce, tlskárna a axpediee
„Národnich Llstů“
Eukopisy se nevraceli
Národnich Llstus
15
article
vydané mohou namlouvat lidu, že radikálem
je člověk, jemuž na světě nic není svato, kte-
rý, je-li třeba, krade a vraždí?
Dr. Kolischer, člen polské strany de-
mokratické, bavil auditorium své poutavými
výklady o postavení Rakouska ke světové si-
tuaci finančně hospodářské výkladem, který
mluvil, nemaje před sebou ni lístečku papír
a záznamu. Nejpozoruhodnější částí výkladů
jeho bylo, co pověděl o poměru Francie k Ra-
kousku, sděluje všeobecně povědomé faktum.
že Rakousko je Francií boykotováno, poně-
vadž náleží ke trojspolku, a že nejlepší rakou-
ské papíry tou dobou ve Francii nenalézají
žádného kupce, kdežto francouzská republika
podporuje Rusko bez ohledu na státní formu
nejvydatněji. Obšírně pojednal o účincích bal-
kánské politiky po stránce národohospodář-
ské a celní politice rakouské vůbec. Připome-
nul, že napjetí mezi cly na přízi a na hotový
výrobek je fraškou, protože průmysl bavlnář-
ský a na druhé straně průmysl tkalcovský ne-
mohou hotovou tkaninu dovážet, jelikož také
pro tento účel přijde rakouským domácím
přádelnám na bavlnu materiál mnohem dráže.
nežli konkurujícímu zahraničí. Tentýž příklad
lze rozšířit na celou řadu druhů. Východ po-
dle dra. Kolischera možno najiti jen v ušlech-
ťovacím řízení podle vzoru francouzskéhoa
německého.
doktor
Kolischer
jítmokratický
Rakousko
Francie
Rusko
16
article
Dr. Masaryk vytýkal rakouské politice
zahraniční jako největší její chybu nejistotu,
nedostatek plánu a neurčitost. Proti dru. Kra-
mářovi mluvil, že Rusko bylo a je odpůrcem
Rakouska. Pokud týká se Albanska, dr. Ma-
saryk národopisně proti Albancům není. Za
státotvorný však islam nepovažuje. Němcům
z království pověděl několik perných pravd.
zejména že nyní tetivu příliš napínají. Své vý-
klady shrnul zdůrazňuje tyto požadavky:
chce, by kabinet byl parlamentarisován, chce
by si sněmovna dala definitivní jednací řád
chce, aby povolila velký finanční plán. chce,
aby udělala četné a dobré zákony sociální.
chce, aby roztrhla souvislost mezi služební
pragmatikou a finančním plánem, chce vůbec
aby rakouská vláda provozovala politiku
tvárví.
Pořad řečníků pro schůzi zítřejší, kter
nepochybně bude dlouhá, dosud stanoven
není. Tolikéž není ještě rozhodnuto, promlu-
ví-lí zítra předseda Kola polského dr. L e -
Z Vídně, 26. května. (K. k)
Předesda dr. Sylvester zahájil schůzí o 3.
hod., konstatuje, že sněmovna je schopna k usná-
šení.
Posl. Buřivali Nenít (Výkřiky čes, radíkálá
Opačně výkřiky v levo)
Sněmovna pokračovala v 1. čtení.
doktor
Masaryk
ma
Němec
Předesda
Sylvester
Posl
Buřivat Nenít
Rusko
Rakousko
Albansko
L e
Vídeň
17
article
zatímního rozpočtu.
18
article
Posl. Daszyňski: Rozladění a rozmrzelost oby-
vatelstva jest nejostřejším odsouzením zahranlč-
ní politiky říše. Velké vojenské přípravy, jež při-
nesly tolik bídy, byly namířeny proti nepatrné
Černé Hoře, když dříve monarchle dala se Ruskem
ponižiti. Proti vůli Rakouska bylo Turecko vytla-
čeno z Evropy a kolem Rakouska vytvořil se kruh
slovanských států, které jsou mnohem mocnější.
Jest otázkou, zda situace ta v každém směru jest
pro Rakousko výhodnější. Rozumná politika mohla
by vyrovnávati, avšak monarchie neprovádí vůči
Rumunům v Uhrách a Jihoslovanům v Rakousku
žádnou rozumnou politiku. Vytvoření albánského
zmrzačeného státu jako protiváhy vůči státům bal-
kánským jest slabou útěchou.
Zmíniv se o příštím útvaru Turecka v Asii
prohlásil za žádoucí, aby Rakousko dále zůstalo
s Tureckem v nejpřátelštějším poměru a aby di-
plomacie odporovala ruskému vlivu v Malé Asil.
Pojednává o haličských poměrech, kritisuje je
co nejostřeji. Hospodářstvím šlechty dostala se Ha-
Posl
Rumun
Jihoslovan
Rakousko
Turecko
Evropa
Uhry
Asie
19
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Junáctví a Sokolstvo.
Časová úvaha Ant. B. Svojsí ka.
Zavádění skautingu k nám má příznaky všech
podstatných reforem. Získává si nadšených zastan-
ců i vášnivých odpůrců. Od počátku měl jsem
na mysli dva typy českého skautingu: pro školy
a prodorostsokolský. V Sokole dojde sna
již v nejbližší době k rozhodování, ale některé
zjevy, jež mu předcházejí, sotva přispějí k nestran-
němu vyřešení, jež další vývoj Sokolstva vyža-
duje. Tvrdí se, že celá literatura skautská přehliž
práci sokolskou, význam skautování že uplatňuje
se na úkor dosavadních českých snah na poli tě-
lesné i mravní výchovy, že činím výchově sokol-
ského dorostu výtky, ač jí neznám a že zakládám
něco nového vedle Sokolstva a dokonce i prot
Sokolstvu. — Nechápu, jak je to možno tvrdit.
Od prvních článků slovem i tiskem, v časopisech
sokolských, na schůzích, v přednáškách, interven-
cemi u předáků sokolských nabádám Sokolstvo.
aby všemi přednostmi junáctví obohacena byla
výchova dorostu. Celé základní dílo pro český
skauting chtěl jsem vydati v dohodě se Sokolstvem
jakožto příručku sokolskou a leprve po rozhodnutí
techn, odboru Č. O. S.: že je třeba dříve přehléd-
nouti celé dílo, poznati jeho tendenci a směr a že
v době předsletové nelze o určitých formách roz-
hodnouti, upustil jsem od toho a vydal „Základy
junáctví samostatně. Proč zapominají toho od-
půrci skautování? Či nečtou sokolských listů?
V stručném článku nelze mi vyvraceti všechny
námitky, pochybnosti a mylné názory stále ještě
se objevující v článcích, novému hnutí příznivých
i nepříznivých, proto omezím se jen na výtky nej-
důležitější.
Antonín
Č . O . S
20
article
Ohledně mista. Jen málo zemí poskytuje
tolik vhodných míst pro táboření, jako Čechy neb
Morava, a všude dostane se nám ochotného svo-
lení, budeme-li žíti v přírodě dle předpisů skaut-
ských. Kousek obecního lesa najde se všude
není-li toho, vezmeme za vděk strání, paloukem
V tom ohledu činí skautování mnohem menší po-
žadavky, než na př. hry.
S otázkou finanění nejsou na tom sta-
lisíce skautů v cizině o nic lépe, než u nás. Kdyby
za skauty vše se platilo z nějakého ústředí, šly
by výlohy jistě do milionů. Základem může býti
to, že stravu v táboře zaplatí ten, kdo živí hochy
doma. Odejdou-li na příklad ze čtyřčlenné domác-
nosti dva hoši do tábora, nezredukují se sice vy-
dání na polovinu, ale tolik a tolik kilogramů chle-
ba, mouky, masa, brambor, jež hoši by snědli do-
ma, netřeba doma kupovat, za ušetřený obnos
koupí se to v táboře a je tu ihned vše, čeho hoch
Čechy
Morava
21
article
potřebuje. Předsudek, často u nás slýchaný, že
„kde se najedí tři, nají se i čtvrtý“, bude činiti
z počátku potíže, ale rodiče časem pochopí pro-
spěch táborů a života v přírodě a nebudou činiti
překážek. Náklady budou v táborech nepoměrně
menší než při výletech a feriálních cestách dle
dosavadního způsobu konaných. S obnosem, jejž
dáme dnes za oběd. vystačí hoch v táboře celý
den. Hoši v mých pokusných družinách junáckých
v nichž jsou studujíci, dorost řemeslný i obchodní
nekouří, nepijí piva, ale dle vzoru svých anglických
druhů hledí si na denní výlohy získati vše sami
neúnavně vyhledávají stále nové a nové cesty
k rozmožení svých příjmů, čímž velice podporuje
se spořivost a podnikavost, u nás tak často po-
strádaná. Jaké pole blahodárné činnosti se tu
otvírá mládeži naší, jaký rozdil mezi způsobem
u nás obvyklým, kde rodiče nebo spolek zaplatí
za hochy vše, od jízdného lístku až po tu sklenici
pival Finanční otázka, ač jest nejobtížnější, ne-
musí ohroziti rozšíření junačení u nás, je velmi
dobře řešena, jinak nebyl by ani v cizině možný
ten úžasný rozmach skautingu.
22
article
Otázka času. V době letní odcházejí skaut-
do svých táborů, a to studující v sobotu odpoledne
dorost řemeslný v sobotu večer a vracejí se zpět
v neděli večer. Nepřekážejí tudíž tábory ani tělo-
cvičným hodinám, ani pokračovacím školám, jež
v letní době přestávají. Táboření na delší dobu
děje se jen výjimečně. Snad i v tom ohledu budou
tu a tam potiže, ale překonáme je záhy, bude-li se
mládež vraceti z táborů tělesně i morálně posílená
s novou chutí k práci.
Též výtka „militarismu“ vyžadovala
by věcné a klidné diskuse, která by konec konců
vždy resultovala v názoru, že všechna tělesná evi-
čení, ba každá výchova jest více méně „militaristi-
cká“. Tvrdím, že skauting nesmí se posuzovati dle
Německa a Polska, kde veden je opravdu
v duchu vojenském.
Také různá cvičení v pozorování přírody
i lidí, při němž znamenitě dbáno požadavků nej-
modernější psychologie, stíhá u nás neporozumění
Kdo neuvěří slovům vynikajícího psychologa
paedagoga o tomto odvětví skautské výchovy.“)
nechť zajde s hochy do přírody a pozoruje, jak
rychle příslušná cvičení a hry sblíží hocha s pří-
rodou. Není-li z těch, jimž příroda je knihou uza-
vřenou na deset zámků, záhy změní jistě svů
názor.
Redakce „Věstníku Sokolského“ žádá pracov-
níky sokolské o příspěvky z jejich zkušeností pro
brožuru o skautství. Ponechávám stranou způsob
jakým se vyzvání stalo; vítám podobnou anketu
ovšem předpokládaje, že posouditi, zda nové hnuti
Německo
Polsko
23
article
*) V těchto dnech vyšla brožura univ. profe-
sora dra. F. Čády „Význam skautování
v níž pojednává podrobně o psychologickém
výchovném významu všech odvětví junáciví.
může obrodití výchovu našeho dorostu, lze jen
tomu, kdo zná nynější stav a prostředky výcho-
vy sokolské a poznal aspoň z knih dů-
kladně také skauting i jeho způsob vedení
mládeže. Předpokládám také patřičný rozhleda
odborné vzdělání, má-li se vůbec mluvit o vážném
řešení této otázky, neboť dosud denně vidím, jak
všude vidí se jen vnější slupka tohoto kulturního
plodu a zdravý obsah jeho jak každému uchází.
Nemohu tu nepřipomenouti slov velikého za-
kladatele Sokolstva, jenž věšteckým zrakem před-
vídal veliký další vývoj tělesné výchovy v budouc-
nosti a vytkl předem, jak se k němu zachovati
třeba, Slova jeho, kde nabádá Sokolstvo stále
sledovati, studovati a přizpůsobovati to, co vy-
tvoři význačného cizina, patří vůbec k nejkrás-
nějším, jež Tyrš napsal. Není národa, jenž by mě
čistě svou kulturu. Není to Francie. Německo
Anglie, Rusku ani Japonsko, ba ani nejkonserva
tivnější Čína za svou pověstnou zdí. Nechceme-l
zničiti podmínky svého vývoje, musíme také my
přijímati a přizpůsobovati si vymoženosti ciziny
zejména v tak živé a mladé věci, jakou je tělesná
výchova a její nejpodstatnější části výcho v
mládeže.
F Čáda
Tyrš
Francie
Německo
Anglie
Rusko
Japonsko
Čína
24
article
Mimo počátky jen zřídka vidíme uplatňovati
se v Sokolstvu vlivy z vnějška, a pokud se to dělo
netýkalo se to věcí nejdůležitějších. Dobýval by
švédský tělocvik půdy v polských tělocvič-
nách sokolských, kdybychom již dávno byli se
zmocnili všech opravdových předností tělocviku
švédského, pokud jsou beze škody s naším sluči-
telny? A nebyla by posice našich bratří, učiteli
tělocviku v Rusku, nesmírně snažší, kdyby dobré
a prospěšné stránky tělocviku švědského, skombi-
nované se sokolským, byly v programu tělesné vý-
chovy, kterou nesli do ciziny? Nechť nikdo nedo-
kazuje nemožnost toho, pokud nestal se v tom ohle-
du ani nejmenší pokus. A co říci o kroku Sokol-
stva, jež zamitlo návrhy br. J. Klenky na rozšíření
programu sokolského v době, kdy draly se k nám
živelní silou sporty a hry? Jaký mohl býti
dnes český sport, kdyby řízen byl
jednotným vedením, kázní sokolsko
a prodehnut zušlechťujícím deniem
Tyršovýmí Jakých prostředků finaněních, kolika
desetilisíců českých cvičenců se tehdy Sokolstvo
zříkalo, oč moderněji mohl se v opačném připadě
prezentovati náš tělocvik v cízině! Přes nepříznivé
rozhodnutí tehdejší razí si sport do Sokola cestu,
ale pozdě. Neblahé následky pro obě strany se tim
již nezažehnají
Nechť nikdo nevidí v mých slovech obviňován
předáků Sokolstva z netečnosti. Znám je ze své
činnosti v Sokole, znám spolkovou práci a ctín
každého spolkového pracovníka, jenž se jí nezištně
věnuje. Vim, jak přetíženi jsou běžnými pracemi
aby velikou organisaci sokolskou udrželi v chodu
Moderní doba žádá však více, chce poznati vě-
decký podklad tělocviku sokolskéh .
J Klenk
Rusko
Sokolstva
Sokol cesta
Sokol
25
article
volá po vážném bádání ve všech odvět-
vích tělesné výchovy, chce, aby přizpů-
sobovalo se vše, co význačného vytvoří ci-
zina atd., a na to vše s dnešními prostředky sotva
stačíme. A přec je to nutno, nezbytno, má-li So-
kolstvo zůstati na své výši a v čele tělesné vý-
chovy u nás, nejen svou tradicí, počtem
významem národnostním, ale i v každé
chvíli na výši doby stojící prací tech-
nickou, jež jest zajisté nejbližším úkolem Sokol-
stva. Nemám obavy, že by snad Sokolstvo stih
osud francouzských gymnastů, kteří dnes v tělo-
cvičném ruchu Francie stojí na místě značně pod-
řízeném. Není u nás té konkurence jako u národ
velikých, a právě proto musíme všichni, kdo cílí-
me nutnost hledati cesty nové, starati se o to, aby
Sokolstvo spělo vždy bezpečnými cestami k me-
tám nejvyšším, aby bylo nám vždy tím, čím doved
je ve své době učiniti Tyrš.
Životodárná a nanejvýš pokroková slova Ty
šova i případ českého sporfu v Sokole připomenu
jsem proto, poněvadž případ ten hrozí se opako-
vati ve dnech nejbližších. Sokolstvo ani v nejbliži
době neubrání se vlivu skautingu, vždyť i odpůre
uznávají, že většinu skautského programu možno
přijmouti, ale výhody jeho ztraceny budou v při-
padě nepříznivého rozhodnutí pro Sokolstvo, pro
mladé hnutí junácké ztraceny pak budou upraven
cesty, po nichž by rychlejí mohlo se bráti k svému
cíli.
Tyrš
Francie
Sokolstva
26
article
Výchova dorostu je již dosti dlouho problémem
v Sokolstvu, a jak viděti, nejsou to jen tělocvičny
a nářaďová cvičení, jež by dorost v massách do
vedly k Sokolstvu připoutat. Přichází nová my
šlenka, nové podněty, dobře vyzkoušené. A pro
nim bez pokusu snad otevřený boj? Což Sokolstvu
opravdu stačí jen to procento české mládeže, jei
se v jeho organisaci koncentruje?
Skautství má jádro příliš zdravé, prostředky
příliš vábivé a cíl příliš vznešený, než aby u nás
zahynulo, avšak přes to bylo by dnes předčasn
mluviti o možnosti nové instituce. Proč měl
by mládež naše hledati nové útulky
ke shromážďování, když jsou tu Soko-
lovny, proč nepouživati tělocvičen
proč nové útvary vyvolávati k životu
když Sokol má být ústředím všech
tělocvičně výchovných snah našeho
národa? Má u nás tato instiluce vcházeti v
život v rozporu se Sokolstvem, nč jinde žije klidne
vedle spolků tělocvičných? Není vážných nesho
programových a proto při dobré vůlí záhy k do-
hodě dojde. Dá-li Sokolstvo novému hnutí do vínku
tělocvičny, míslnosti ke schůzkám a rozhovorům
dvorek nebo kolnu za dílnu a skladiště, začne če-
ský skauting s fondem značně větším, než kdekol
v cizině.
Nesmíme ovšem přestati na zavedení řady no
vých cvičení, jako je táboření, pozorování, cvičení
Sokol
spolek tělocvičný
27
article
přírodě, zachraňování atd. Tajemství úspěchů
skautingu jest vedle vlivu přírody především ono
umravňující ovzduší, tak šťastně prá-
vě pro duši mládeže vytvořené, jež ná-
ležitě přihlížejíc k dennímu životu, zu-
šlechťuje mládež, učí ji práci, mravnosti, vycho-
vává silnou vůli a vytvořuje charakter, jenž při
delším vlivu činí z hochů pravé muže a vychovává
z nich opravdové „moderní rytíře“. Takové pro-
středí nutno především vytvořiti organisací mláde-
že, zavedením zvláštních forem, odpovídajících du-
chu mládeže, jež jsou největší předností skautingu.
Jen tak budeme miti pravé skauty-junáky.
jen tak můžeme skautingem zušlechtiti svou mla-
dou generaci.
Škautů objevilo se v několika letech na sta-
lisíce, junáctví zavedli si všichni kulturní náro-
dové a všude stojí mu v čele nejpřednější osob-
nosti, patří tedy jistě k hnutím nejzávažnějším. Ne-
ponechávejme tudíž u nás věc nahodilému vývoji
a pochybným anketám, když máme organisaci, jejíž
ústředí především jest povinno a schopno vhodné
formy českého skautingu sjednati a doporučiti ku
pokusům cvíčitelům a hochům, kteří slíbí žiti dle
zásad junáckých. Až učiníme zkušenosti, přikročme
teprve k zavádění všeobecnému. Odpůrci skautingu
záhy uvidí, jak zřídka střetnou se se skautingem.
neboť toho, co podrobně řeší nové hnutí, nebylo
dosud u nás hrubě hleděno, kdežto zase skauting
ponechává volné pole té výchově, o niž u nás
téměř výhradně bylo pracováno, takže ob
směry jsou jako stvořeny, aby se na-
vzájem doplňovalv.
28
article
Skauting připoutal by a odchoval tisíce naší
mládeže řadám sokolským, přivodil by do Sokola
nový proud inteligence a mužů starších,
kteří by mohlí býti dobrými vůdci skautů, ač pro
život v tělocvičně těžko je lze získati. Stál
styk s cizími čilými organisacemi toho
druhu měl by také veliký vliv na zdárný rozvo
výchovy dorostu našeho.
Jsem přesvědčen, že zodpovědní činitelé v S -
kolstvu nepřehlédnou hlasů vynikajících našich mu-
žů, jež bez rozdílu stran a směrů vyslovili se pro
junáctví, že nepřehlédnou výsledků jeho v cizině
že neoslyší zdravého hlasu, jenž v ml á-
deži české i v dorostu sokolském s-
mém hlasně již volá po přírodě, po uplatnění se.
že při rozhodování hlavním činitelem bude lásk
k mládeži a vyšší názor na tělesnou výchovu a ne
úzkoprsá malichernost. Rozhodnutím záporným
vzdali by se mocného a účinného pouta k mládeži.
Cizina je svědkem! Nechť ti, na nichž rozhodnouti
bude, dobře uvážíl Nevolám tak pro sebe, ale pro
prospěch mládeže, naděje a budoucnosti
národa a pro prospěch Sokolstva, če-
ské pýchy a chlou by.
Sokol