ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 47b86b20-8f10-11dd-a231-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 43, person 42, org 10
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v úterý 27. května 1913.
Praha
3 masthead
Čísle 143.
4 article
Haranní avečerní llety přodplácí set V Praze v adminístracti na městao na skortieta . . . 8 K — a dvoji donáškou na Evrtieta : . . . 7 k ezk ve Giliálkách na měsie. . » K mo Poštou sa rí: . : . ke s dvojí zásílko a měsl ría: . : .kZ Dnešní číslo pro Prahu jest oa stranách, s přílohou pro venkov p 16 stranách.
Pošta Praha
5 article Rusko a Rakousko po balkánské krisi.
Rusko a Rakousko po balkánské krisi. Nepřátelům a hancům Ruska dostalo se právě zahájenou rozpočtovou debatou ruské dumy patřičné sprchy. Ministerský předseda Kokovcov, jenž jest zároveř ministrem financí, v obsáhlé řeči podával zprávu o dočasném stavu financ Ruska, tak jasnou a pevně doloženou, že nelze jim zkřiviti úst ku lehkému úšklebku o „Potemkinových vesnicích“. Dle zprávy té pak jest stav financí veleříše slovanské ne snad jen uspokojivý, ale nadvše po- mýšlení skvelý, ba obdivuhodný! Hned úvodem řeči své ministerský předseda Ko- kovcov připomenul utěšený skutek, kterak v posledních čtyrech letech vešker státní potřeby přes obrov- ský svůj vzrůst mohly být uhraženy výhradně státními příjmy což samo svědčí o zdraví a síle. Vzrostlyt potřeby říše ruské v posledním pětiletío plných 577 milionů rublů, což by až zará- želo; ale nedlužno prý v tom spatřovati nic chorobného. Neboť se vzrůstem výdajů rostly současně i stejně příjmy státní a kromě toho jsou v letošních výdajích ob- saženy většinou potřeby jednou pro vždy. jako na příklad 80 milionů na provedení lodních staveb, anebo náklady k účelům kulturním, jež dosahují 50 procent ze sumy zvýšených výdajů, výdaje na účely produktivní, jež činí 38 procent a na účely státní správy, jež vzrostli o 12 proz.
Kokovcov Potemkinový Rusko Rakousko ko
6 article
— Naproti tomu však stouply řádne státní příjmy v posledním pětiletí 805 milionů rublů! Číslice ročního pří- růstku příjmů státních stoupla od počátku rozpočtových prací třetí dumy ze 70 na 146 milionů. Čtvrtý, schodku prostý roz- počet státní pak již umožnil, že se r uská říše tak rychle zotavilaz přestálých protivenství. „Až do poslední doby byla vláda“ — pokračoval ministerský předseda ruský — „co do vý- dajů opatrna; pakliže od zdrželivosti tév letech 1912 a 1913 upuštěno a potřebám státním u větší míře vyhovováno — tož obdrželo všeobecné hospodářství země stále nových ždrojů síly a nového přítoku důchodů. Státní příjmy převyšu- ji trvale rozpočty státní o sumy neobyčejně velké. V posled- ním pětiletí převyšují státní příjmy ve skutečnosti rozpočty o 751 milionů, což u- možňuje se zbytky půjček z r. 1908 a 1909 úhradu mimořádných výda- jů, které činí 1545 milionů. — Zlata má Rusko v zásobě dvoutisícmilionů rublů. Soukromý úvěr jeví rovněž veli- ký rozvoj a úspory lidové vzrůstají.“ Naproti této skvělé líci nezakrývá mi- nisterský předseda Kokovcov nikterak též stinného rubu. „Stinnou stránkou rozpočtu našeho — praví poctivě: bývají pro fi- nanční stabilitu záškodná, ba nebezpečná překročení rozpočtu, jichž vzrů- stu musí hledět zabraňovat vláda i duma. Ovšem, největší část těchto překročení by- la způsobena pro upokojení potřeb ne- zbytně nutných. Tak bylo na podzim třeba poukázat několik desítek milionů, aby mohla býti vojenská správa vůči hrozící situaci politické opatřena vším po- třebným. Nadcházejíť právě někdy po- měry, kdy musí formální pravídla ustoupit skutečným potřebám vlasti. K takovým potřebám náleží výdaje, o nichž duma ještě neví, ale o nichž brzy se dozví.
Rusko
7 article
— Další stinnou stránkou je zhoršení ruské obchodní bilance. „Nedejme se kla- mati výší celních příjmů, které jsou vý- sledkem vzrůstajícího dovozu, nýbrž mu- síme se snažiti, aby lidové prostředky ne- sloužily k podpoře cizího průmyslu. Rusko musí usilovat o rozvoj vlastních výrobních sil. — Třetí stinnou stránkou je zdražení kapitálu a silný pokles cenných papírů s pevnou úrokovou mírou. To však je obecný světový zjev. Peněžní trh je neúprosný má své vlastní zákony, které jsou vyšší než naše dobrá vůle.“ Kokovcov končil svůj výklad tě- mito pádnými slovy: „My svého jmění ne- promarnili. My během šesti let štědře u- kájeli potřeby vlasti a zároveň jsme si do- vedli uchovat náležitou zásobu zlata a udržet rovnováhu v rozpočtu.“ — Petrohradská zpráva dokládá, že řeč Kokovcova byla středem dumy přijatas dlouho trvající pochvalou. Ale jak silným dojmem působila na zapřísáhlé nepřátele Ruska, patrno na zlomeném hlasu nedělní „Neue Freie Presse“. „Rakušan — praví — si pod dojmem těchto výkladů řídícího státníka ruského sáhne na čelo a nepochopí, jak to možno, že Rusko z proudu, jímž bylo zrovna tak zachváceno jako my, vyvázlo zdrávo a svěží, jen se otřepalo jako pudlík. kdežto my následky té lázně tak těžce a krutě překoná- váme?“ Mocnářství naše a Rusko byly za pošledních osmi měsíců hráči na proti- lehlých stranách jedné a téže šachovnice. Jeden musil vždy dávati bedlivý pozor na tahy druhého, aby podle nich pak řídil ta- hy své. I kterak se mohlo státi, že Rusko účinky krise (balkánské) bylo jen tak na povrchu dotčeno, kdežto u nás pronikly následky krise až do hlubin společnosti?.
Kokovcov Kokovcův Rakušan Ruska Rusko Neue Frei Presse
8 article
„Neue Freie Prease je celá vyjevena na tím, že finance Ruska, přes zvýšené výdaje na zbrojení, jsou v rovnováze, z á- soba zlata v ruské bance že dosahuje výše dvou miliard, obchody a průmysl že v Rusku kvetou a státní příjmy ruské že stále vzrůstají. „Ať nám to kdo vysvětli!“ volá, jak to možné, že Ruska snesl tytéž otřesy, které u nás zasadily obecní- mu blahobytu tak citelných ran, téměř bez úrazu a beze škody podobné? — Přece prý by se mohlo za to míti, že říše naše mohla by osvědčiti větší nezdolnost než Ruskou vývoji svém tak opožděné (?!) Roční dů- chod veškerého obyvatelstva rakouského páčí prý se na 9 až 10 miliard, veškeré ná- rodní jmění prý asi na 120 miliard a roční úspory asi na miliardu. To vše bez Uher A přece prý nám strach vjel do kolenou jako bychom byli na pokraji miziny. Spo- třebováno na zbrojení asi čtvrt miliardy Nuže, tolik prý Rakousko s Uhrami za rok
Neue Frei Rusko Uhry Rakousko
9 article
šestkráte zahospodaří. Nicméně vleče se naše mocnářství jakoby bylo stráveno vnitřní horečkou. Tak mnohá huť vyhasla, tak mnohá továrna se zavřela a vůkol neslyšeti než nářky v lidu a to vše — žehrá, Rusku zá- vidějíc „N. Fr. Presse“ — „pro ztrátu čtvrt miliardy, pro pouhé škrábnutí.“ Bohužel, není to první, ani posledn čtvrt miliarda ztracená, bez nevyhnutelné potřeby a také číslice blahobytu rakou- ského obyvatelstva vypadají ve skutečno- sti jinak než na papíře „N. Fr. Presse“ — ale nicméně nepotřebovalo opravdu býti té paniky, kdyby nebyla bývala u- měle vyvolávána nesvědomi- tými německo-madarskými ne- návistníky Slovanstva, kteří štvali ze dne na den německou a maďar- skou veřejnost strojenými poplachy, aby vzbudili největší rozvášnění proti Jihu slo- vanskému. Tím zplodila však jen obec- nou nejistotu, úzkost pře zítřkem, nedůvěru a vzešlé z toho rány obchodu, průmyslu a živnostnictvu. Sama „N. Fr. Presse“ dnes kajícně volá: „Prochaska jako vychovatel. Rusko té me- thody neužilo. Ona byla by mochářství naše přivedla málem na mížinu!“ — Tal jest, Magdaleno!
Sam Magdaléna Rusko Tal
10 article Jednotný klub.
Jednotný klub. Minulá neděle přinesla opět řadu hlasů o jednotném klubu a jeho vyhlídkách, které jsme ve včerejším večerníku stručně registro- vali. Opětně dokazují, že jsme právem chtěli vědět, jakého druhu bude oposíce a jaký bude míti cíl. „Národní Politika“ zcela správn stojí na stanovisku, že jednotný klub má býti útvarem politickým, nikoli jen tak ti- ckým, takže zásada majority platila by pro všecky, „nesmí se předem již stanoviti, že jest přípustna pouze ta neb ona forma vymá- hání našich společných politických a národ- ních požadavků a práv, nebo že je ta ona strana způsobilou pouze pr tu neb onu taktiku. Takové rozlišování musí již jednou přestat, nemá-li vždy oka- mžitý strannický zájem vítěziti nad zájmy vyšším4, všenárodními. a máme-li vůbec vyváznouti z nekonečných polemík a mandátového soupeřství. Je dobře, že „N. P.“ tato slova, řízená do tábora našich radikálů, napsala, a tak i proti radikálům ukázala, že jáe o sjednocení če- ského poselstva. Očekávali jsme po minulém článku ze čtvrtka, jak zachová se ke hroucení jednotného klubu se strany našich radikálů jsme skutečně povděční, že tentokráte zů- stala pevně věrna své myšlence přes odpon radikálů, kterým v minulých letech nedovedla mluviti do duše.
11 article
Jako na zavolanou k tomu přišly hned dva projevy „Času“ a Jiřího Stříbrnéhov „Českém Slově“. „Čas“ vůbec pokládá i pro oposíci jednotný klub za nemožný vzhledem k národním sociálům, které pokládá za opo- sičníky za každou cenu, kteří by vyskočili z klubu, jakmile by se podařilo způsobiti třeba ve smyslu nám Čechům sympatickém změnu vlády. „Čas“ označuje národní sociály jako stranu, která znemožňuje jednotu če- ského poselstva, a navrhuje vzdáti se raději myšlenky jednotného klubu, poněvadž kdyby v takové chvíli (pří změně české věci sympa- tické) národní sociálové vystoupili z jednot ného klubu, oslabili by jej a zmenšili by, b ohrozili jeho úspěch. Z toho je zřejmo, že také vídeňská red akce „Času“ pokládá jednotný klub, kterýb byl utvořen jako taktická oposičn jednotka, za nevýhodný vzhledem k to mu, že národní sociálové chtějí býti v trvalé oposici, ať je vláda jakákoli V „Českém Slově“ hledí posl. Stříbrn svařiti nějak Klofáčovu positivní politiku s po třebami býti stále „v rozhodné a upřímn oposici“.
Stříbrnéhov Čecho Klofáčův
12 article
Dopadlo to podle toho: Mluvení o parla mentarisaci kabinetu v době největšího roz- poru mezi Čechy a Němci v Čechách, v době nynější zahraniční situace, před výsledkem voleb v Haliči a před dosažením obrazu, jal to bude vypadat polsko-rusínským vyrovnává ním v novém sněmě haličském, je tak naivní že je škoda ztráceti slov. Jinak je článek zajímavý tím, že agrá níkům říká, že se nedovede jeho pisatel na dchnouti pro „oposicí“ pro letní prázd niny, kdy parlament nebude za sedati, takže celý jásot proti nám, že jsme neprojevili nadšení pro oposici o letnícl prázdninách, byl nějak velmi falešný. Proč by ovšem měla padnouti vláda na letní prázdni- ny, když parlament nezasedá, proč by se měla dělat na letní prázdniny parlamentní vláda zůstane tajemstvím p. Stříbrného. Jinak jsme se z článku nedověděli nic co by již nebylo v „Českém Slově“ v posledn době tištěno.
Němec Stříbrný Čechy Halič
13 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (Zvl. telol, zpráva „Nár. Listů y Z Vídně, 26. května. Dva Poláci mluvili počátkem dnešn schůze poslanecké sněmovny: Daszyňsk a Kolischer. Oba měli posluchačstvo ne- veliké — sněmovna byla vůbec dnes navští vena skrovně, když dr. Sylvester schůzi by zahájil, bylo přítomno toliko 47 členů a když posl. Buříval vytkl tuto malou frekvenci volal posl. Wedra stentorským hlasem: „Úřadníci čekají na služební pragmatiku — ale posluchačstvo pozorné a vděčné.“ Mlu- ví-li vůdce polské sociální demokracie o Ru- sku, mluví z něho nepřítel Ruska. Dnes do té míry, že pravil, že má býti bráněno ruské- mu vlivu slovanské této veleřiše v Malé Asii. naproti tomu však nemůže monarchie podpo- rovati hospodářské zájmy Německa. Lepší styky říše se státy balkánskými pokládá ne- možnými, pokud v ní mají rozhodující votum agrárníci. Velmi zevrubně — jako obyčejně — zabýval se hospodářskými poměry haličský mi. Konstatoval, že v posledním desítiletí je- ho vlast opustilo navždy 485.000 lidí, že doly uhelné nalézají se v rukou podnikatelů a spe- kulantů pruských, které, jak tvrdil, Kolo pol ské hájí. že posl. Daszyňski napadl nejprudčej haličsko-polskou, zvláště však podolskou šlechtu, kterou činil zodpovědnou za všechnt hmotnou bídu v zemi, že napadl katolické biskupy a jejich pastýřský list volební — ni koho nepřekvapilo. Bezděky však položil jsme si otázku, poslouchajíce jej: Jaká to ze mě, ve které biskupové v brožuře pro volby
Polák Daszyňsk Kolischer doktor Sylvester schůze Buříval Bezděk Vídeň Rusko Asie Německo poslanecký sněmovna
14 article
V drobném prodejie ranní člslo o sobě . . za 6k večerní . . . . . . . a t h Ve fliálkách za venková ranní čislo večerni . . . . . . čb Inseráts plati se hotově napřed. Předplsoení a insorty příjíma zdministrnce v Marianské ul., a Tam nacházejí se tát redakce, tlskárna a axpediee „Národnich Llstů“ Eukopisy se nevraceli
Národnich Llstus
15 article
vydané mohou namlouvat lidu, že radikálem je člověk, jemuž na světě nic není svato, kte- rý, je-li třeba, krade a vraždí? Dr. Kolischer, člen polské strany de- mokratické, bavil auditorium své poutavými výklady o postavení Rakouska ke světové si- tuaci finančně hospodářské výkladem, který mluvil, nemaje před sebou ni lístečku papír a záznamu. Nejpozoruhodnější částí výkladů jeho bylo, co pověděl o poměru Francie k Ra- kousku, sděluje všeobecně povědomé faktum. že Rakousko je Francií boykotováno, poně- vadž náleží ke trojspolku, a že nejlepší rakou- ské papíry tou dobou ve Francii nenalézají žádného kupce, kdežto francouzská republika podporuje Rusko bez ohledu na státní formu nejvydatněji. Obšírně pojednal o účincích bal- kánské politiky po stránce národohospodář- ské a celní politice rakouské vůbec. Připome- nul, že napjetí mezi cly na přízi a na hotový výrobek je fraškou, protože průmysl bavlnář- ský a na druhé straně průmysl tkalcovský ne- mohou hotovou tkaninu dovážet, jelikož také pro tento účel přijde rakouským domácím přádelnám na bavlnu materiál mnohem dráže. nežli konkurujícímu zahraničí. Tentýž příklad lze rozšířit na celou řadu druhů. Východ po- dle dra. Kolischera možno najiti jen v ušlech- ťovacím řízení podle vzoru francouzskéhoa německého.
doktor Kolischer jítmokratický Rakousko Francie Rusko
16 article
Dr. Masaryk vytýkal rakouské politice zahraniční jako největší její chybu nejistotu, nedostatek plánu a neurčitost. Proti dru. Kra- mářovi mluvil, že Rusko bylo a je odpůrcem Rakouska. Pokud týká se Albanska, dr. Ma- saryk národopisně proti Albancům není. Za státotvorný však islam nepovažuje. Němcům z království pověděl několik perných pravd. zejména že nyní tetivu příliš napínají. Své vý- klady shrnul zdůrazňuje tyto požadavky: chce, by kabinet byl parlamentarisován, chce by si sněmovna dala definitivní jednací řád chce, aby povolila velký finanční plán. chce, aby udělala četné a dobré zákony sociální. chce, aby roztrhla souvislost mezi služební pragmatikou a finančním plánem, chce vůbec aby rakouská vláda provozovala politiku tvárví. Pořad řečníků pro schůzi zítřejší, kter nepochybně bude dlouhá, dosud stanoven není. Tolikéž není ještě rozhodnuto, promlu- ví-lí zítra předseda Kola polského dr. L e - Z Vídně, 26. května. (K. k) Předesda dr. Sylvester zahájil schůzí o 3. hod., konstatuje, že sněmovna je schopna k usná- šení. Posl. Buřivali Nenít (Výkřiky čes, radíkálá Opačně výkřiky v levo) Sněmovna pokračovala v 1. čtení.
doktor Masaryk ma Němec Předesda Sylvester Posl Buřivat Nenít Rusko Rakousko Albansko L e Vídeň
17 article
zatímního rozpočtu.
18 article
Posl. Daszyňski: Rozladění a rozmrzelost oby- vatelstva jest nejostřejším odsouzením zahranlč- ní politiky říše. Velké vojenské přípravy, jež při- nesly tolik bídy, byly namířeny proti nepatrné Černé Hoře, když dříve monarchle dala se Ruskem ponižiti. Proti vůli Rakouska bylo Turecko vytla- čeno z Evropy a kolem Rakouska vytvořil se kruh slovanských států, které jsou mnohem mocnější. Jest otázkou, zda situace ta v každém směru jest pro Rakousko výhodnější. Rozumná politika mohla by vyrovnávati, avšak monarchie neprovádí vůči Rumunům v Uhrách a Jihoslovanům v Rakousku žádnou rozumnou politiku. Vytvoření albánského zmrzačeného státu jako protiváhy vůči státům bal- kánským jest slabou útěchou. Zmíniv se o příštím útvaru Turecka v Asii prohlásil za žádoucí, aby Rakousko dále zůstalo s Tureckem v nejpřátelštějším poměru a aby di- plomacie odporovala ruskému vlivu v Malé Asil. Pojednává o haličských poměrech, kritisuje je co nejostřeji. Hospodářstvím šlechty dostala se Ha-
Posl Rumun Jihoslovan Rakousko Turecko Evropa Uhry Asie
19 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Junáctví a Sokolstvo. Časová úvaha Ant. B. Svojsí ka. Zavádění skautingu k nám má příznaky všech podstatných reforem. Získává si nadšených zastan- ců i vášnivých odpůrců. Od počátku měl jsem na mysli dva typy českého skautingu: pro školy a prodorostsokolský. V Sokole dojde sna již v nejbližší době k rozhodování, ale některé zjevy, jež mu předcházejí, sotva přispějí k nestran- němu vyřešení, jež další vývoj Sokolstva vyža- duje. Tvrdí se, že celá literatura skautská přehliž práci sokolskou, význam skautování že uplatňuje se na úkor dosavadních českých snah na poli tě- lesné i mravní výchovy, že činím výchově sokol- ského dorostu výtky, ač jí neznám a že zakládám něco nového vedle Sokolstva a dokonce i prot Sokolstvu. — Nechápu, jak je to možno tvrdit. Od prvních článků slovem i tiskem, v časopisech sokolských, na schůzích, v přednáškách, interven- cemi u předáků sokolských nabádám Sokolstvo. aby všemi přednostmi junáctví obohacena byla výchova dorostu. Celé základní dílo pro český skauting chtěl jsem vydati v dohodě se Sokolstvem jakožto příručku sokolskou a leprve po rozhodnutí techn, odboru Č. O. S.: že je třeba dříve přehléd- nouti celé dílo, poznati jeho tendenci a směr a že v době předsletové nelze o určitých formách roz- hodnouti, upustil jsem od toho a vydal „Základy junáctví samostatně. Proč zapominají toho od- půrci skautování? Či nečtou sokolských listů? V stručném článku nelze mi vyvraceti všechny námitky, pochybnosti a mylné názory stále ještě se objevující v článcích, novému hnutí příznivých i nepříznivých, proto omezím se jen na výtky nej- důležitější.
Antonín Č . O . S
20 article
Ohledně mista. Jen málo zemí poskytuje tolik vhodných míst pro táboření, jako Čechy neb Morava, a všude dostane se nám ochotného svo- lení, budeme-li žíti v přírodě dle předpisů skaut- ských. Kousek obecního lesa najde se všude není-li toho, vezmeme za vděk strání, paloukem V tom ohledu činí skautování mnohem menší po- žadavky, než na př. hry. S otázkou finanění nejsou na tom sta- lisíce skautů v cizině o nic lépe, než u nás. Kdyby za skauty vše se platilo z nějakého ústředí, šly by výlohy jistě do milionů. Základem může býti to, že stravu v táboře zaplatí ten, kdo živí hochy doma. Odejdou-li na příklad ze čtyřčlenné domác- nosti dva hoši do tábora, nezredukují se sice vy- dání na polovinu, ale tolik a tolik kilogramů chle- ba, mouky, masa, brambor, jež hoši by snědli do- ma, netřeba doma kupovat, za ušetřený obnos koupí se to v táboře a je tu ihned vše, čeho hoch
Čechy Morava
21 article
potřebuje. Předsudek, často u nás slýchaný, že „kde se najedí tři, nají se i čtvrtý“, bude činiti z počátku potíže, ale rodiče časem pochopí pro- spěch táborů a života v přírodě a nebudou činiti překážek. Náklady budou v táborech nepoměrně menší než při výletech a feriálních cestách dle dosavadního způsobu konaných. S obnosem, jejž dáme dnes za oběd. vystačí hoch v táboře celý den. Hoši v mých pokusných družinách junáckých v nichž jsou studujíci, dorost řemeslný i obchodní nekouří, nepijí piva, ale dle vzoru svých anglických druhů hledí si na denní výlohy získati vše sami neúnavně vyhledávají stále nové a nové cesty k rozmožení svých příjmů, čímž velice podporuje se spořivost a podnikavost, u nás tak často po- strádaná. Jaké pole blahodárné činnosti se tu otvírá mládeži naší, jaký rozdil mezi způsobem u nás obvyklým, kde rodiče nebo spolek zaplatí za hochy vše, od jízdného lístku až po tu sklenici pival Finanční otázka, ač jest nejobtížnější, ne- musí ohroziti rozšíření junačení u nás, je velmi dobře řešena, jinak nebyl by ani v cizině možný ten úžasný rozmach skautingu.
22 article
Otázka času. V době letní odcházejí skaut- do svých táborů, a to studující v sobotu odpoledne dorost řemeslný v sobotu večer a vracejí se zpět v neděli večer. Nepřekážejí tudíž tábory ani tělo- cvičným hodinám, ani pokračovacím školám, jež v letní době přestávají. Táboření na delší dobu děje se jen výjimečně. Snad i v tom ohledu budou tu a tam potiže, ale překonáme je záhy, bude-li se mládež vraceti z táborů tělesně i morálně posílená s novou chutí k práci. Též výtka „militarismu“ vyžadovala by věcné a klidné diskuse, která by konec konců vždy resultovala v názoru, že všechna tělesná evi- čení, ba každá výchova jest více méně „militaristi- cká“. Tvrdím, že skauting nesmí se posuzovati dle Německa a Polska, kde veden je opravdu v duchu vojenském. Také různá cvičení v pozorování přírody i lidí, při němž znamenitě dbáno požadavků nej- modernější psychologie, stíhá u nás neporozumění Kdo neuvěří slovům vynikajícího psychologa paedagoga o tomto odvětví skautské výchovy.“) nechť zajde s hochy do přírody a pozoruje, jak rychle příslušná cvičení a hry sblíží hocha s pří- rodou. Není-li z těch, jimž příroda je knihou uza- vřenou na deset zámků, záhy změní jistě svů názor. Redakce „Věstníku Sokolského“ žádá pracov- níky sokolské o příspěvky z jejich zkušeností pro brožuru o skautství. Ponechávám stranou způsob jakým se vyzvání stalo; vítám podobnou anketu ovšem předpokládaje, že posouditi, zda nové hnuti
Německo Polsko
23 article
*) V těchto dnech vyšla brožura univ. profe- sora dra. F. Čády „Význam skautování v níž pojednává podrobně o psychologickém výchovném významu všech odvětví junáciví. může obrodití výchovu našeho dorostu, lze jen tomu, kdo zná nynější stav a prostředky výcho- vy sokolské a poznal aspoň z knih dů- kladně také skauting i jeho způsob vedení mládeže. Předpokládám také patřičný rozhleda odborné vzdělání, má-li se vůbec mluvit o vážném řešení této otázky, neboť dosud denně vidím, jak všude vidí se jen vnější slupka tohoto kulturního plodu a zdravý obsah jeho jak každému uchází. Nemohu tu nepřipomenouti slov velikého za- kladatele Sokolstva, jenž věšteckým zrakem před- vídal veliký další vývoj tělesné výchovy v budouc- nosti a vytkl předem, jak se k němu zachovati třeba, Slova jeho, kde nabádá Sokolstvo stále sledovati, studovati a přizpůsobovati to, co vy- tvoři význačného cizina, patří vůbec k nejkrás- nějším, jež Tyrš napsal. Není národa, jenž by mě čistě svou kulturu. Není to Francie. Německo Anglie, Rusku ani Japonsko, ba ani nejkonserva tivnější Čína za svou pověstnou zdí. Nechceme-l zničiti podmínky svého vývoje, musíme také my přijímati a přizpůsobovati si vymoženosti ciziny zejména v tak živé a mladé věci, jakou je tělesná výchova a její nejpodstatnější části výcho v mládeže.
F Čáda Tyrš Francie Německo Anglie Rusko Japonsko Čína
24 article
Mimo počátky jen zřídka vidíme uplatňovati se v Sokolstvu vlivy z vnějška, a pokud se to dělo netýkalo se to věcí nejdůležitějších. Dobýval by švédský tělocvik půdy v polských tělocvič- nách sokolských, kdybychom již dávno byli se zmocnili všech opravdových předností tělocviku švédského, pokud jsou beze škody s naším sluči- telny? A nebyla by posice našich bratří, učiteli tělocviku v Rusku, nesmírně snažší, kdyby dobré a prospěšné stránky tělocviku švědského, skombi- nované se sokolským, byly v programu tělesné vý- chovy, kterou nesli do ciziny? Nechť nikdo nedo- kazuje nemožnost toho, pokud nestal se v tom ohle- du ani nejmenší pokus. A co říci o kroku Sokol- stva, jež zamitlo návrhy br. J. Klenky na rozšíření programu sokolského v době, kdy draly se k nám živelní silou sporty a hry? Jaký mohl býti dnes český sport, kdyby řízen byl jednotným vedením, kázní sokolsko a prodehnut zušlechťujícím deniem Tyršovýmí Jakých prostředků finaněních, kolika desetilisíců českých cvičenců se tehdy Sokolstvo zříkalo, oč moderněji mohl se v opačném připadě prezentovati náš tělocvik v cízině! Přes nepříznivé rozhodnutí tehdejší razí si sport do Sokola cestu, ale pozdě. Neblahé následky pro obě strany se tim již nezažehnají Nechť nikdo nevidí v mých slovech obviňován předáků Sokolstva z netečnosti. Znám je ze své činnosti v Sokole, znám spolkovou práci a ctín každého spolkového pracovníka, jenž se jí nezištně věnuje. Vim, jak přetíženi jsou běžnými pracemi aby velikou organisaci sokolskou udrželi v chodu Moderní doba žádá však více, chce poznati vě- decký podklad tělocviku sokolskéh .
J Klenk Rusko Sokolstva Sokol cesta Sokol
25 article
volá po vážném bádání ve všech odvět- vích tělesné výchovy, chce, aby přizpů- sobovalo se vše, co význačného vytvoří ci- zina atd., a na to vše s dnešními prostředky sotva stačíme. A přec je to nutno, nezbytno, má-li So- kolstvo zůstati na své výši a v čele tělesné vý- chovy u nás, nejen svou tradicí, počtem významem národnostním, ale i v každé chvíli na výši doby stojící prací tech- nickou, jež jest zajisté nejbližším úkolem Sokol- stva. Nemám obavy, že by snad Sokolstvo stih osud francouzských gymnastů, kteří dnes v tělo- cvičném ruchu Francie stojí na místě značně pod- řízeném. Není u nás té konkurence jako u národ velikých, a právě proto musíme všichni, kdo cílí- me nutnost hledati cesty nové, starati se o to, aby Sokolstvo spělo vždy bezpečnými cestami k me- tám nejvyšším, aby bylo nám vždy tím, čím doved je ve své době učiniti Tyrš. Životodárná a nanejvýš pokroková slova Ty šova i případ českého sporfu v Sokole připomenu jsem proto, poněvadž případ ten hrozí se opako- vati ve dnech nejbližších. Sokolstvo ani v nejbliži době neubrání se vlivu skautingu, vždyť i odpůre uznávají, že většinu skautského programu možno přijmouti, ale výhody jeho ztraceny budou v při- padě nepříznivého rozhodnutí pro Sokolstvo, pro mladé hnutí junácké ztraceny pak budou upraven cesty, po nichž by rychlejí mohlo se bráti k svému cíli.
Tyrš Francie Sokolstva
26 article
Výchova dorostu je již dosti dlouho problémem v Sokolstvu, a jak viděti, nejsou to jen tělocvičny a nářaďová cvičení, jež by dorost v massách do vedly k Sokolstvu připoutat. Přichází nová my šlenka, nové podněty, dobře vyzkoušené. A pro nim bez pokusu snad otevřený boj? Což Sokolstvu opravdu stačí jen to procento české mládeže, jei se v jeho organisaci koncentruje? Skautství má jádro příliš zdravé, prostředky příliš vábivé a cíl příliš vznešený, než aby u nás zahynulo, avšak přes to bylo by dnes předčasn mluviti o možnosti nové instituce. Proč měl by mládež naše hledati nové útulky ke shromážďování, když jsou tu Soko- lovny, proč nepouživati tělocvičen proč nové útvary vyvolávati k životu když Sokol má být ústředím všech tělocvičně výchovných snah našeho národa? Má u nás tato instiluce vcházeti v život v rozporu se Sokolstvem, nč jinde žije klidne vedle spolků tělocvičných? Není vážných nesho programových a proto při dobré vůlí záhy k do- hodě dojde. Dá-li Sokolstvo novému hnutí do vínku tělocvičny, míslnosti ke schůzkám a rozhovorům dvorek nebo kolnu za dílnu a skladiště, začne če- ský skauting s fondem značně větším, než kdekol v cizině. Nesmíme ovšem přestati na zavedení řady no vých cvičení, jako je táboření, pozorování, cvičení
Sokol spolek tělocvičný
27 article
přírodě, zachraňování atd. Tajemství úspěchů skautingu jest vedle vlivu přírody především ono umravňující ovzduší, tak šťastně prá- vě pro duši mládeže vytvořené, jež ná- ležitě přihlížejíc k dennímu životu, zu- šlechťuje mládež, učí ji práci, mravnosti, vycho- vává silnou vůli a vytvořuje charakter, jenž při delším vlivu činí z hochů pravé muže a vychovává z nich opravdové „moderní rytíře“. Takové pro- středí nutno především vytvořiti organisací mláde- že, zavedením zvláštních forem, odpovídajících du- chu mládeže, jež jsou největší předností skautingu. Jen tak budeme miti pravé skauty-junáky. jen tak můžeme skautingem zušlechtiti svou mla- dou generaci. Škautů objevilo se v několika letech na sta- lisíce, junáctví zavedli si všichni kulturní náro- dové a všude stojí mu v čele nejpřednější osob- nosti, patří tedy jistě k hnutím nejzávažnějším. Ne- ponechávejme tudíž u nás věc nahodilému vývoji a pochybným anketám, když máme organisaci, jejíž ústředí především jest povinno a schopno vhodné formy českého skautingu sjednati a doporučiti ku pokusům cvíčitelům a hochům, kteří slíbí žiti dle zásad junáckých. Až učiníme zkušenosti, přikročme teprve k zavádění všeobecnému. Odpůrci skautingu záhy uvidí, jak zřídka střetnou se se skautingem. neboť toho, co podrobně řeší nové hnutí, nebylo dosud u nás hrubě hleděno, kdežto zase skauting ponechává volné pole té výchově, o niž u nás téměř výhradně bylo pracováno, takže ob směry jsou jako stvořeny, aby se na- vzájem doplňovalv.
28 article
Skauting připoutal by a odchoval tisíce naší mládeže řadám sokolským, přivodil by do Sokola nový proud inteligence a mužů starších, kteří by mohlí býti dobrými vůdci skautů, ač pro život v tělocvičně těžko je lze získati. Stál styk s cizími čilými organisacemi toho druhu měl by také veliký vliv na zdárný rozvo výchovy dorostu našeho. Jsem přesvědčen, že zodpovědní činitelé v S - kolstvu nepřehlédnou hlasů vynikajících našich mu- žů, jež bez rozdílu stran a směrů vyslovili se pro junáctví, že nepřehlédnou výsledků jeho v cizině že neoslyší zdravého hlasu, jenž v ml á- deži české i v dorostu sokolském s- mém hlasně již volá po přírodě, po uplatnění se. že při rozhodování hlavním činitelem bude lásk k mládeži a vyšší názor na tělesnou výchovu a ne úzkoprsá malichernost. Rozhodnutím záporným vzdali by se mocného a účinného pouta k mládeži. Cizina je svědkem! Nechť ti, na nichž rozhodnouti bude, dobře uvážíl Nevolám tak pro sebe, ale pro prospěch mládeže, naděje a budoucnosti národa a pro prospěch Sokolstva, če- ské pýchy a chlou by.
Sokol