2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
27. května 1913. Číslo 143.
4
article
ov ondonvn
lič do hospodářské krise, která donucuje i nejlepší
dělníky se vystěhovati. Haličská volební reforma.
která by dojista nedopadla příliš radikálně, byla
zmařena proti vůli většiny obou národních kmenů
polskými biskupy. Tři čtvrtiny země je pro dů-
kladnou volební reformu. Politika bískupů je pro
zem velmi nebezpečnou a nanejvýš v zájmu vlády
ruské. Bouří-li se konservativci, musí odejiti také
jejich důvěrník v radě koruny, ministr Zaleski.
Polští sociální demokraté budou hlasovati proti
zatímnému rozpočtu. (Hlučná pochvala soc. dem.
Posl. dr. Kolischer pojednal o příčinách ho-
spodářské krise, jež je v Rakousku zvětšo-
vána zvláštními okolnostmi. Rakousko je boyko-
továno Francií. Posl. dr. Kramář soudil, že Rusové
jsou nevinní jako beránci. Kdyby tomu bylo tak
nebyl by ruský ministr financi ve své nedávné řeči
dumě oznámil, že vydal mnoho milionů rublů na
něco, co nemůže nyní ještě říci. V celém Rakousku
je psychologický dojem, že mocnářství bude možná
zapleteno do války. Tato bázeň před něčím ne-
známým nepřispěla jistě k vyjasnění a konsolidaci
poměrů.
Zaleski
Posl
doktor
Kolischer
Kramář
Rus
Rakousko
Francie
5
article
Řečník zabýval se pak národohospodářskými
účinky balkánské války. Důsledkem nových po-
měrů bude, že možnost vývozu stane se neobyčejně
obtížnější než dosud. Do území, do nichž jsme a
dosud prodávali s 11% cly z hodnoty, poněvadž po
uzavření míru se budou vybírati 30—50% ochrann
cla, nejprve budeme moci dovážetí jen za obtíž-
ných poměrů a po několika letech budeme evrop-
skými penězi úplně vyhozeni.
škoda dosavadního celního tarifu záleží v tom
že při množství předmětů není přiměřeně vypra-
cováno napjetí polotovarů a hotových výrobků
(Souhlas.) Žádná moc a žádné zákonodárství ne-
bude moci rozřešiti přehmaty kartelů jinak, nei
mocí cel.
Se státně-finaněního stanoviska třeba naplnit
pokladní hotovosti. Se zřetelem na situaci peněž-
ního trhu v tuzemsku a v cizině nelze uděliti žádne
jiné rady, než loterní půjčku s velikým základem
Rovnoběžně s tím nesmí však státní hospodářství
zapomínati na své národní hospodářství, zejména
musí se státi něco pro Halič a Bukovinu, kde po-
měry jsou příma katastrofální.
Posl. dr. Masaryk: Z prohlášení hr. Stürgkha
nelze skoro nic vybrati. Je zrovna dětinské, jaký
strach měla vláda před debatou v poslanecké sně-
movně, jakoby cízina několik slov, která zde pad-
nou, považovala za základnu, na které zbuduje svůt
úsudek o Rakousku. Cizina vidí, že vláda má
strach před parlamentem, že v Bosně a v Herce-
govině máme nelidský výjimečný stav, vidí, co se
děje v Chorvatsku a vidí naší konfiskační praxi.
Posl
doktor
Masaryk
Stürgkh
Halič
Bukovina
Rakousko
Boseň
Chorvatsko
6
article
Porovnává-li se výklad Bethmann-Hollwega s vý-
kladem hr. Stürgkha, musíme říci, že žíjeme v po-
měrech, kterých zástupci všech stran musí co nej-
více litovali. Je povděčen, že žádný řečník nebyl
spokojen s vládou. Nejedná se však jen o chyby
vlády, nýbrž o nejistotu, která je patrnou ve vy-
stupování naší zahraniční a vnitřní politiky, o bez-
plánovitost naší politiky. Vinu na této neji-
stotě a bezplánovitosti má osobni režimv
zahraniční politice, který se charakteriso-
val také zvláštní válečnou hysterií, jež byla pa-
trnou už za annexe. Nejhorší je však neupřím-
nost a zdánlivost naší politiky. Hr. Stürgkl
prohlásil samostatnost Albanie za cil naší politiky
Proti albanskému národu nemá řečník žádných ná-
mitek a má-li být uznán ethnologický princip, do-
bře, ale vážné námitky má proti mohamedanismu
neboť mohamedanismus je nižším činitelem kultur-
ním a neodpovidá našim pokrokovým kulturním po-
žadavkům. Proto z kulturních a samozřejmě take
z hospodářských důvodů nemůže věřiti v silné Al-
bansko. Dlužno litovati, že Rakousko se v tak ve-
liké kulturní otázce postavilo na stranu špatnější
Čeho chce dosíci zachováním Albanska? Ku pří-
padu Prochaskovu konstatoval na základě vlast-
ních informací na místě samotném, že ministerstvo
zahraničních věcí mělo v této záležitosti š patn
svědomí.
Přechází k našemu poměru k Italii, praví
že ve sněmovně se stále mluví o uzavřeném moří.
Hollweg
Stürgkh
Prochaskův
Hradec
Albánie
Rakousko
7
article
Nikoli však uzavřené moře, nýbrž otázka Středo-
zemního moře jest tím, oč nyní se zajímá celá
Evropa a je směšno, tvrdí-li se, že Italie mohla by
nám býti v Albanii nebezpečná. Problem Středo-
zemního moře, poměr Italie k Francila
k Anglii, je střediskem evropské po-
litiky. Nevědí politikové, jak Anglie prospěla
Italii v tripolské otázce, že Anglie může si počítati
za zásluhu, když Italie obdržela Tripolfs.
V době, kdy se takové důležité věcí dějí, pě-
stuje se v Rakousku italská politika, která
se dokumentuje nezřizováním vlašské fakulty. Ta-
ková politika je malicherná. Italfe má už v Albanii
svůj kapitál, své hospodářství, své humanitní ústa-
vy. S našeho slovanského stanoviska není žádné
příčiny stavěti se nepřátelsky proti Italii, nota
bene proti Italii z trojspolku, neboť nikdo není
proti trojspolku, nejvíce snad rakouská diplomacie.
Italové pomýšlejí již dnes na Turecko v Asii a vů-
bec má otázka Středozemního moře velký význam
pro Asii a politika v Asiije dnes problé-
mem. Turecko likviduje v Evropě, likviduje
Africe. Nelikviduje též v Asíi?
Musíme míti na zřeteli daleko prozíravější po-
litiku, a to obchod v Asil. Náš německý spol-
kový spojenec, jenž nesousedí s balkánskými státy
zjednal si v Asií úctyhodnou posici svými finan-
cemi a svým obchodem. Tento příklad chtějme na-
podobovati. Německá politika byla až do poslední
doby pokojná, též za celého vzrušení v Rakousku
Mluvilo se o tom, že německý císař loni na pod-
zím u příležitosti jisté návštěvy na směrodatném
místě energicky napomínal k míru.
Středa
Italia
Tripolfs
Italos
Evropa
Albánie
Anglie
Rakousko
Turecko
Asie
Afrika
Probl Středa
Italia
8
article
Líčí-li se Rusko vždy jako enfant terrible.
nenapadá řečníka říci, že v balkánské krisi ničeho
neučinilo. Je samozřejmo, že Rusko bylo a je
proti Rakousku a samozřejmo, že s tímto
odpůrcem musíme počítati, avšak pouhými nadáv-
kami se ruské nebezpečí neodstraní. I Rusko po-
mýšli jako soused Turecka na asijský problém
Ruští obchodníci pomýšlejí již nyní, jak použiti Du-
naje pro ruský vývoz na Balkán. Dlužno přece po-
vážiti, že ruští kapitalisté mají v úmyslu tak zv
Jaderskou dráhu, že ruské zboží již nyní je n
Balkáně kupováno. Německo nespokojuje se papí-
rovou politikou vůči Rusku. My děláme poli-
tiku, která je hospodálsky neplodn
a která odpůrce jen dráždí, nikomu
však neprospívá.
Poměry na Balkáně budou se jen zvolna vyví-
jeti. Bulharsko a Srbsko budou míti mnoho práce
se zásadou národností. Bude dobře pro Rakouske
býti na stráži. Miliarda, jež byla vydána od an-
nexe na zbrojení, byla by bývala mnohem lépo
uložena v hospodářských investicích. Zde by měl
mluviti ministři orby a obchodu.
Řečník kritisoval pak malichernou politiku
vlády v Dalmacii, která brzo může slaviti ju-
bileum nestavění dalmatských drah
a pravil: Nepotřebujeme jednostranně vojenskýc
výdajů, nepotřebujeme žádně válečné hry, potře-
bujeme dlouhého míru, nejen na Balkáně, nýbrž
vůbec a naším cílem jest hospodářský vývoj.
Rusko
Rakousko
Turecko
Balkán
Německo
Bulharsko
Srbsko
Dalmacie
9
article
Řečník zahýval se pak zevrubně rozpočtem.
V širokých kruzích dělá zlou krev hnutí, kte-
ré řečník jen vítá, že mrtvá ruka a její oficiál-
ní zástupci hrají si na schovávačku vůči berní
aprávě. Štola započítává se při přiznávce daně po-
řád ještě podle josefinské taxy. Celý berní systém
je sociálně nanejvýš nespravedlivý, poněvadž spo-
čivá na nepřímých daních. Jestliže široké vrstvy
obyvatelstva musí žiti tak draho a špatně jakou
nás, jak může se plýtvati jednostranně miliardami
na různé vojenské pokusy
Nevěří na tak abstraktní, všeobecné, histo-
ricko-filosofické prohlášení jako bylo prohlášení
Bethmanna-Hollwega o boji mezi Germany
S lova n y. Jestlíže Anglie, pragermánský stát.
který je snad víc germánský než Prusko, jde ru-
ku v ruce s Ruskem, jestliže Bulhaří, bohužel, do-
stávají se do sporu se Srby, chce se pak mluviti
boji mezi Germány a Slovany. Se svého demokra-
tického a pokrokového stanoviska nemůže zúčast-
niti se válečného patriotismu. Odhalení o Kruppo-
vi v pruské poslanecké sněmovně je pro něho dost
směrodatné, aby se postavil kriticky naproti kaž-
dému projevu vojenského patriotismu. Nejen Krupp
Štol
Hollweg
German
Srba
Krupp
Anglie
Prusko
Rusko
Slovan
10
article
má mezinárodní smlouvy, také Škodovky nedělaj
si z Ruska docela nic, ale najdou dojista prostřed-
ky, aby si objednaly prostředky proti témuž Ru-
sku. V Rakousku žilí také členové mezinárodního
trustu prachového a také Zbrojovka je s francouz-
skými a německými firmami mezinárodní.
Jest jasno, že naše ubohá zahraniční posice
opírá se o nemožnou vnitřní politiku, nikoli
naopak. Rakousko, bohužel, pořád uvnitř vede
válku se svými dobrými národy. Řečník nemůže se
oddati snu o rozpadnutí říše a ví, že říše potrvá
Proto jedná se mu velmi vážně o to, aby z této ří-
še bylo něco uděláno. Je nesprávno vytýkati Če-
chům počešťování ústředen a podobné. Řečník by
by první, který by se ohradil z českého sťanovi-
ska proti tomu, aby česká otázka byla stla-
čena na finanční obchůdek. Státoprávní a admi-
nistrativní plány Čechů nesměřují k tomu, aby ji-
ní byli potlačeni, nýbrž aby celek byl posílen. Ne-
ní-li celek k ničemu, pociťují to také Čechové.
Čecho
Rusko
Rakousko
11
article
Řečník měl odvahu usilovati o mír mezi Němci
Čechy, když to nebylo ještě ani populární. Prohlá-
sil též hr. Badenovi, že jazykový zákon jest chy-
bou. Byla to chyba a následky se dostavily. Musi
mu býti též dovoleno, aby řekl Němcům z Čech.
že má dojem, že nyní přepínají tetivu, že nepo-
stupují správně. Němci mají náhodnou taktiku, ob-
strukce vypukla pro maličkost.
Posl. Pacher: To není pravdal Aktuar byl
podnětem, nikoli však přičinou.
Posl. dr. Masaryk: I když byl jen podně-
tem, je přece povážlivo pozvedati takovou ná-
hodnou taktiku k národní taktice. Byla-li celá
vláda, zejména hr. Stürgkh, informována o výnos
dra. Hochenburgra, má celá vláda vínu na tom, že
postupem ministra spravedlnosti byla vyvoláne
faková nálada proti vyrovnání. Také na straně
německé potřásají mnozí hlavami nad tím, když
vidí, jak taktikou ministra spravedlnosti je český
národ stále rozčilován. Němci chtějí svojí taktikou
způsobiti finanční zkázu Čech. Nenastane zkáza
Čech, nýbrž Rakouska.
Němec
Posl
Pacher
doktor
Masaryk
Stürgkh
Čechy
Rakousko
12
article
Státoprávně je to ústředna, rakouská finanční
správa, jež v Čechách a na Moravě a ve všech
ostatních zemích, vyjímaje Dolní Rakousy, dožije
se bankrotu. Se státoprávního stanoviska musí
řečník žádati, by země obdržela své vlast-
ní daně. (Hlučný souhlas.)
Spor mezi Němcí a Čechy lze při dobr
vůli velmi jednoduše rozřešiti. Postaví-li se Němei
na demokratické a pokrokové stanovisko, budeme
zítra již dohodnuti. Bohužel dávají však Němci
Čechách přednost junkerskému režimu, místo aby
poskytli všeobecné volební právo do zemského
sněmu a obcí. Učiňte z každého občana v Čechách
voliče do zemského sněmu a do obecního zastupi-
telstva a dohodneme se též politicky a jazykově.
Je zcela pochybeno a anachronismem posuzo-
vati národnostní otázku dnes tak jedno-
stranně se stanoviska jazyka. Čechy. Moravaa
Slezsko se industrialisují. Proč přijímají Němci če-
ské dělníky do svých továren? Chtějí nám impu-
tovati, že máme dělníka v Čechách považovati
oproti nim za méně cenného? [Souhlas u Čechů.)
Řečník byl by proto rád viděl, kdyby byli o tom
za německý národní svaz promluvili pánové, kteří
jsou zejména s těmito sociálně-hospodářskými
věcmi obeznámeni, jako dr. Lecher a dr. Licht
Sblížili bychom se pak nejen v otázce balkánské
nýbrž také v otázce vnitřní.
Němce
Čecho
Němec
Čech
Lecher
doktor
Licht
Čechy
Morava
Dolní Rakousy
Moravao Slezsko
13
article
Řečník resumule svoje požadavky takto
Vláda musí býti parlamentarisována. Je skandá-
lem pro demokratickou lidovou sněmovnu, že ne-
chává působiti tak zv. úřadnickou vládu. Tato po-
litika atomisuje a ruinuje celou správu. Dále musí
býti pro poslaneckou sněmovnu zjednán definitivní
jednací řád. Samozřejmě musí žádati veliký finanč-
ní plán, finanční plán vůbec, kterým upraveny bu-
dou také zemské finance, žádá velice pilné a pro-
nikavé sociální zákonodárství, zejména musí býti
sociální pojišťování pokud možno nejrychleji pro-
vedeno. Trváním na junktim mezí úřadnickými zá-
kony a finančním plánem, mezi vládou a fak zv.
vedoucími stranami hnáni jsou úřadníci do zou-
falství. Musí se tudíž zastávati toho, aby vláda
těch 30 milionů nalezla. Forma je velice prostáa
je dána precedenci, aby úřadníkům bylo okamžitě
pomoženo. Konečně musí se žádati, by rakouská
vláda provozovala tvůrčí politiku, aby zelména
otázce národnostních bojů zaujímala zcela jiné sta-
novisko než až dosud činila. Strany však kéž ko-
nečně přece všechny nahlédnou, že jest jejich
zájmem a zájmem našich národů učiniti přítrž ne-
činnosti ve vnitřní a zahraniční politice. (Pochvala
u Čechů.)
Posl. de Carlí přednesl jménem svého volič-
stva mnoho požadavků ve prospěch vlašskýcl
Tyrol.
V došlých spisech byl dotaz posl. Če-
cha a soudr. po úpravě poměrů majitelů tabáko-
vých trafik.
Konec schůze o půl 8. hod. več.; příští bude
zitra.
Čecho
Posl
jít Carlí
Tyroly
lidový sněmovna
14
title
Politický přehled.
15
article
Země české.
Země české.
Revolta v Rumburce.
Rumburský továrník p. Stáhala vyři-
zoval po dlouhou řadu let své žaloby prot
liknavým platitelům u rumburského okres-
ního soudu českými žalobami, na něž došlo
k roku českým líčením a vyřízení českým
rozsudkem. To trvalo až do nejnovější doby
a na evidentní důkaz, že u rumburského
soudu jest čeština zemským obvyklým ja-
zykem. Konečně dosazen do Rumburka ně-
mecký soudce Derkert, jemuž spory páně
Stáhalovy přikázány a pán tento najednou
rozhodl, že bude odmitati české žaloby če
ského žalobce až dosud bezzávadně projed-
návané z toho důvodu, že jazykem u rum-
burského soudu zemsky obvyklým jest je-
dině němčina. V pátek mělo se konati jedno
z odročených přelíčení, k němuž dostaviti
se měl žalobce p. Stáhala se zástupcem
němčiny znalým — tak si to přál soudce
Derkert.
Stáhala
Derkert
Stáhalův
Rumburk
16
article
Pan Stáhala přišel však -bez zástupce
ale za to přivedl dva svědky, Čechy. Na
vyvolání svého jména ozval se českým »zde-
a počal česky jednat, a nedal se v tomto
svém dobrém právu mýlit žádnými námitkam
soudce, tvrdícího, že jediným jazykemu
rumburského soudu obvyklým jest němčina
Na konec soudce prohlásil, že musí pova-
žovati za zjištěno, že se žalobce ne
dostavil k soudu a že projednán
sporu odpadá, Žalobce odpověděl, že si vy-
hražuje a použije všechny možné stížné
kroky a prostředky, aby zjednal právu prů-
chod. Němečti soudci budou ještě naposle
prohlašovali kontumace po soudně zjištěné
přitomnosti a totožnosti českých stran jim
přímo do očí, proto že vypovídají česky po
zákonu a platném nařízení a nikoli podle
Tittova a Freyerova »výnosu«l Případ rum-
burský opravdu volá svou vyzývavostí o ná-
pravu a exemplárním vyřízení, neboť právě
ve sporech továrníka Stáhaly dokázána ne-
udržítelnost fikce německých soudců o vý-
hradné obvyklosti němčiny způsobem skvě-
lým, neboť byla tam obvyklou i čeština až
do nastolení soudce Dekerta.
Stáhala
Čecho
Tittův
Freyerův
Dekert
17
article
Z Moravy.
Z Moravy.
Dne 24. května 1913.
(Komediantství či frivolnos t7)
Ve Velkém Meziříčí na Moravě jsou zvláštní
lidé. Tamnímu politickému spolku stačilo, jak jsme
o tom psali, ke kvalifikaci pro mandát posla-
necký u dra. Stránského to, že je oposičním. Jestli
co dělá, jestli pracuje pro sebe anebo nepracuje
pro zájmy voličů, to jim bylo vedlejší. Také p
léta hlásali naprostou nespokojenost s ním a pro-
hlašovali, že ho nebudou volit. Dr. Stránský všal
je dobře zná. Udělal z nich jednoho kandidátem
ve všeobecné kurii — v kurii, kde je jisto, že
nadobro propadne. Ale některým lidem to stačí
Za tento »kšeft« — odhlasovali mu pánové ve
Velkém Meziříčí zase důvěru a postavili ho za
kandidáta. Při »kšeftu« tom ovšem kandidát prot
Obšil nadobro spláče — ale líšák dr. Stránský se
směje, jak napálil dobráky velkomeziříčské. T
ovšem není všechno. Pan dr. Stránský si z nich
udělal blázna, jsa asi přesvědčen, že poslední dobu
vůbec veřejných událostí nesledovali.
Pan dr. Stránský dal si odhl sovati resoluci.
ve které se praví: »žádáme koncentrac
všech českých stran, neboť jen tak
lze uplatnit náš vliv na zemském
sněmu k dosažení našich kultur ní ch.
hospodářských a sociálních potřeb
jimiž se zajistíme nejlépe národn ě.
Není to krejcarová komedie, ba komedi
hnusná? Ten dr. Stránský, jenž svými »Lidovým
Novinami« popravuje všechny, kdož s nim ne-
jdou, ten, jenž ubil staročeskou stranu, jenž denně
štve proti straně katolickonárodní, jenž ostouz
mor. stranu lidovou, krátce, jenž je největší pře-
kážkou »koncentrace všech českých stran« —
ten si dává odhlasovati resoluci pro koncentraci?
Neni toto pro posměch všemu světu? Není t
bezpříkladná frivolnost, zahrávající si s naší ve-
řejnosti?
Stránský
doktor
Obšil
Morava
18
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Svorné odsouzení politíky Berchtoldovy.
Nedělní „Zeit“ má úvahu o dosavadnín
průběhu rozpočtové debaty v poslanecké sně-
movně. V této debatě, píše, objevily se krajní
různosti názorů, když se mluvilo o vnitřn
politice; jakmile však řečníci přešli k vnějš
politice, různosti vymizely. Čeští řečníci mlu-
vili řeči, které právě tak dobře mohli mluviti
řečnící němečtí a naopak. V žádném táboře
nenašel se úslužný obhájce všeobecně odsu-
zované politiky, a když Slované projevoval
svou nespokojenost, nebylo to pro Němce dů-
vodem, tvrditi, že oni jsou spokojenější. Jedno-
myslně, důstojně a z důvodů čistě vlastene-
ckých celý parlament odmítl politiku, na nž
vznesena obžaloba, že zbytečně rozmrhala
prostředky říšské a důstojnost mocnářství těž-
ce poškodila. Jestliže oficielní kruhy předvi-
daly tento svorný rozsudek, který imponuje
svou jormou a svým obsahem působí drtivě.
pak je ovšem pochopitelno, proč se tyto kruhy
tak bály debaty v poslanecké sněmovně. Dáv-
no jsme již v Rakousku nezažili, aby řeči růz-
ných národů tak harmonicky splynuly v jeden
hlas obyvatelstva. Poslanecká sněmovna, po-
stavená před obtížnou zkoušku, obstála
skvěle. Sněmovna jest přec jen daleko lepší
než za jakou si ji oblibili líčiti oliciosní nahá-
něči strachu i křiklouni.
Berchtoldův
Slovan
Němec
RakouskoUhersko
Rakousko
poslanecký sněmovna
Zeit
19
article
Polšti lidovei proti biskupům.
Orgán polské strany lidové, „Przyjaciel
ludu“, zabývá se na zfékolika místech volebním
provoláním katolických biskupů haličských
Posl. Stapiňski píše v jedné sťati, že jest
veliká chyba, jestliže se biskupové vpletli do
zápasu o volební opravu, ale ještě větší chy-
bou je, že se postavili na stranu šlechty prot
lidu. I to je nedobré, že kněží se pletou do
zápasů stranických, neboť mají státi nad stra-
namí. Nejhorší však je, že někteří kněží brán
pánův a nespravedlivé vlády i státních zá-
konů a potírají sedláky, domáhající se sprave-
dlností. Stapiňski radí však svým přívržencům.
aby dobře rozeznávali mezi jednotlivými špat
nými kněžími a věrou, které mají sloužiti. L
dovci ukáží se prý dobrými katolíky a do vál-
ky proti víře veštvati se nedají. Cestu ke spra-
vedlnosti zavříti si nedají ani od kněží, mlčet
nesmějí, poněvadž jich mlčení, když běží
jich práva, bylo by hříchem proti lidu.
V jiné stati píše týž list: Katolický kle-
rikalism prožral Polsko naskrz shnilými
otravnými proudy a tím zavinil jeho úpadek
Klerikalism i dnes ještě dáví náš nešťastný ná-
rod. A proto nutno bíti jej bez pardonu, strho-
vati masku s klamatelů. Nespravedlivým k lidu
kněžím hrozí se hněvem lidu, který jest hněv
boží .
Tak znenáhla boj polských lidovců prot
šlechtickým velkostatkářům stává se také bo
jem proti polské hierarchii.
Polsko
20
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
O turecko-bulharský spolek.
Může býti považováno za potvrzeno, že
Srbové a Řekové učinili zvláštní spolek z
tím účelem, aby se vzájemně podporovali př
dělení dobytého území.
Vidouce takové neshody mezi balkánský
mi spojenci, Turci činí pokus o sblížení s Bul
harskem, a Bulhaři, možno-li věřiti „Dnevní
ku“, jejich podnět vítajíl
Zmíněný sofijský list píše: „Mladoturečt
vůdcové vycházejí z toho stanoviska, že je
třeba, aby Bulharsko vysvobodili z ruských
vod, což je proti jeho životním zájmům, a pře-
dešli sblížení Bulharska s Rakousko-Uher-
skem. Zároveň by tím Turci rozbili balkánský
spolek, jenž, kdyby trval, upevnil by ruský
vliv na Balkáně navždy. Proto Turecke
hledá dorozumění se svým mohutným sou-
sedem Bulharskem (píše „Dnevnik“). Nikoho
v Cařihradě není tajno, že Mladoturkůn
dal k této politice myšlenku ně-
mecký vyslanec Wangenheim, me-
zí nímž a ruským vyslancem Giersem vede
se boj na život a na smrt o to, čí vliv na Bo-
sporu zvítězí, ruský nebo německý. Spolek
s Bulharskem byl by pro Turecko tím více
žádoucí, že by zabezpečil všechna práva bul-
harským mohamedánům, jichž bude nyní
550.000. Jestli se turecko-bulharský spolek
osvědčí, Turecko bude napomáhati.
aby se všichni balkánští mohame-
dáni sjednotili pod Bulharskem,
začež by Bulharsko ve jmenu
svých hospodářských zájmů ne-
dopustilo, aby byla rozchvácena
turecká država v Malé Asii, jež
by se stala hlavním trhem Bulha-
ska. Otázka jest, zdaž by se taková politik
neprotivila citu obou národů. Nikoli, odpoví-
dá sofijský list, neboť turecká psychika je ta
ková, že si váží vítěze nad sebou a tak už
došlo ke sbratření tureckých
bulharských vojsk na Čataldž
za příměří.
Srba
Řek
Turek
Bulhar
Bulharsko
Rakousko
Uhry
Turec
Balkán
Cařihrad
Turecko
Mladoturkůn
21
article
Rusi jako rozhodčí mezi Srbskem a Bl-
harskem.
»Golos Moskvy« přináší zprávu, posla
nou ze Sofie, o souhlasu ruské vlády přijati
rozhodčí úlohu mezi Srbskem a Bulharskem
Ruská vláda vyhradila si však řadu podmí
nek, z nichž hlavní jsou tyto: 1. Smírči
soud má býti závazným; 2. Rusko musí nabý
záruky, že jeho rozhodnutí nepovede k roz-
bití spolku mezi Bulharskem a Srbskem.
Bulharská vláda souhlasí s tímto návrhem
a doufá prý, že i v Bělehradě nepotká se
s námitkami.
Rusko-čínská dohoda o Mongolsku.
Aěkoli prvé zprávy o dohodě mezi Ruskem
Čínou, lýkající se úpravy politického postavení
Mongolska, byly vyvráceny, novější zprávy je po-
tvrzují. Nyní i oficiální pekinský tisk přiznává, že
skutečně se chystá uzavřeni dohody. Podobná do-
hona mezi Čínou a Anglií navrbuje se i ve pří-
čině Tibetu. Podle zprávy »Peking Daily News-
Čína uznala autonomii vnějšího Mongolska, Ale
uveřejnění této dohody podle přání činské vlády
bylo odloženo na dobu, až bude v zemi poko-
Podle japonských pramenů Čína ustupuje Rusku
protektorát nad Mongolskem od 95. do 117. stupně
východní délky a od 47. do 49. stupně severní
šířky. Z Verchuendinska do Urgy zahájena byla
sutomobilová doprava
Golos
Srbsko
Bl
Moskva
Sofie
Bulharsko
Rusko
Bělehrad
Mongolsko
Čína
Anglie
Peking
Urga
Daily News
22
article
Vládní kríse ve Francii?
Vládní kríse ve Francii?
Z okolnosti, že na přání presidenla republiky
šel Clemenceau v sobotu do Elysejského paláce
konferoval s Poincaréem, vyvozují se různé kom-
binace. V politických kruzích se ujišťuje, že roz-
hovor mezi Poincarčem a Clemenceauem nebyl
ministerskému předsedovi nikterak nepříjemnýa
sice z těchto důvodů-
Předloha zákona o tříleté vojenské službě bud
ve sněmovně asi tak značně změněna, že Barthou
bude nucen učiniti z ni kabinetní olázku. Na
tento okamžik čekají radikálové a radikální socia-
listé, aby uvedli kabinet do menšiny. Na pomo
konservativců nemůže Barthou s určitostí spolé-
hati a nechce ovoce možného parlamentního vítěz-
ství krajní levice popřáti svému největšímu od-
půrci, bývalému ministerskému předsedovi Cail-
lauxovi. Clemenceau má se postaviti v čelo pře-
tvořeného kabinetu a převzíti na místě Etienna
také portefenille vojenství. Barthou by podržel vy.
nčování. Pichon zahraniční záležitosti, Klotz by se
vrátil k financím a radikál Steeg by se stal mini-
strem vnitra.
Clemenceau
Poincarč
Klotz
Francie
Elysejský palác
23
article
Zatím nutno vyčkati další vývoj událostí. Ví-
tězství krajní levice není ještě jisto, neboť poslední
vojenské demonstrace proti podržení dosluhujícího
ročníku u praporu a proti tříleté vojenské službě
odhalilo vážné národní nebezpečí, vznikající ze so-
ciálně demokratické agitace ve vojsku, které po-
střehují také rozmyslnější radikální živly a tak je
viděti, že ve vážných otázkách, jako povolení úvě-
rů, žádaných ministrem vojenství, a podržení třídy
u praporu zdržují se někteří čelní členové radi-
kální strany hlasování a rozvážné hlasy objevují
se také v radikálním tšsku. Tak „Rappel“ varuje
v řadě článku svého ředitele du Mensila radikály
před nebezpečím posud používané methody a volá
„Zapřísahům radikální republikány, u nichž je de-
mokratický duch spojen s láskou k Francii, aby
zkoumali jasným okem nebezpečné předzvěsti hro-
zícího rezkladu.
Z teho je zřejmo, že v samém lůně radikální
strany nastává obrat, směřující proti tomu, aby
strana byla nadále úplně ve vleku sociálních de-
mokeratů.
Rappel
Mensil
Francie
sociální jítmokerat
24
article
Také učinila jistý dojem rozhodnost vlády, kte-
rá zakázala oslavu padlých pro communu, jež měl
býti vlastně agitačním prostředkem proti tříleté
vojenské službě. Poměr hlasů (381 proti 186), jimiž
sněmovna toto opatření schválila, je povzbuzením
k dalším rozhodným krokům, a vůbec se zdá, ž
vůči hrozícímu nebezpečí nastává jisté vystří-
zlivění.
Nový americký tarif a Francie.
Novovorský „Journal ol Commerce“ oznamuje
že francouzský velevyslanec Jusserand podal se-
kretáři pokladu Adoovi energický protest proti ně-
kterým správním opatřením nového celního tarifu
zejména proti § 5. sekce 3., jenž hrozí zákazem
dovozu výrobků cizím obchodním závodům, ktere
by odmítly předložiti své knihy, rejstříky a účty
celním zřízencům americkým.
Francouzský velevyslanec oznámil sekretář
pokladu, že v případě, kdyby toto opatření byl
provedeno, mohla by francouzská vláda sáhnouti
k repressaliím a použiti přísně generálního tariíu
francouzského na výrohky americké, ba učiniti
ještě přísnější opatření. Vývoz Spojených států do
Francie však dosahuje ročně 110milionů dollarů
proto také americká obchodní komora v Paříži
protestovala proti správním opatřením předlohy
Underwoodovy.
Turcí na ústupu v Perském zálivu.
Underwoodův
Francie
spojený stát
Paříž
perský záliv
25
article
Reuterova kancelář oznámila, že parník „Joh
Scott“ připlul dne 17. května k Bahreinu v Perském
zálivu s celou tureckou posádkou z El Katifu na
palubě. Provincie El Hasa vzdala se po krátkém
odporu arabskému šejkovi Ben Saudovi
O významu tohoto ústupu Turků z El Katiíu
podává dopisovatel „Daily Telegraphu“ zajímav
vysvětlení. V otázkách, vzbuzených bagdadskou
drahou, mělo turecké držení západního pobřež
Perského zálivu značný theoretický význam. v
rozporu, jenž vznikl o politické postavení Koveitu
byly nároky na přístav, činěné tureckou vládou
založeny na zdánlivé autoritě, uplatňované tu a tan
podél západního pobřeží zálivu, Fakticky byla tu-
recká autorita v provincii El Hase představována
malou posádkou v El Katifu a ještě slaběji
Okairu.
Opuštění těchto posic, znamenající vzdání se
neurčitých práv Turecka nad celou provincií
Hasou, má přímý zájem pro Anglii. O úplné ne-
závislosti koveitského šejka Mubaraka nemůže být
napříště pochybnosti. Je také pravděpodobno, ž
Mubarak činně podporoval Ben Sauda a že bud
odměněn značným rozšířením úizemí.
Možny jsou však ještě další následky tohot-
vyklizení. Předně může se státi turecké držen
provincií na východním pobřeží Rudého moře ne-
možným nebo velmi nejistým. V tomto případě by
byl ohrožen sám kalifát a náboženská autokracie
která v minulosti sultánovi tak prospívala, mohl
by přestati. Se zánikem kalifátu pak by jistě vy-
pukly akutní rozpory v asijzkém paniví tureckém
Rusové dle všeho jednali dobře, že učinili opa-
tření na ochranu Arménů, kteří očekávají pomo
od „arménského cara“. Za druhé pak otázk
ochrany bagdadské dráhy z Koveitu do Basry a v
skutečnosti dále na sever nabývá náhle osudného
významu.
V každém případě vypuzení Turků z El Hasy
a další politika vítězných Arabů zasluhuje zvláštn
pozorností
Reuterův
Scott
ben
Turek
Hasa
Mubarak
Rus
Armén
Bahrein
El Katif
Turecko
Anglie
Basra
El Hasa
El Katií
Daily Telegraph
El Hase
26
article
Ze strany.
Ze strany.
Studentská organisace má členskou schůz
ve čtvrtek 29. května o 148. hod. več. v restau-
raci »U Vejvodů«. Pořad: 1. »O politické situaci-
referuje inž. J. Dvořáček, 2. rozhovor o našem
poměru ke Svazu č. st., 3. záležitosti organisační
— Důležitost programu vyžaduje účast všech kol
členů.
Nová Paka. Místní organisace spolu s obchod-
ním gremiem uspořádají v neděli 1. června o 1 14-
hod. odpol. v sále hotelu »Central« veřejnou
schůzi, na niž promluví říš. i zem. poslanec J. G
Maštálka »O politické situaci« a JUDr. Fr
Samek, tajemník obchodní a živnostenské ko-
mory v Praze »O povinném předkládání knih«.
Vejvoda
J Dvořáček
Maštálek
JUDr
Samek
Nová Paka
Praha
svaz č . st
27
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Akční výbor márodní strany svobodo-
myslné konal schůzi za předsednictví dra. J. J
Vejvara v pondělí dne 26. t. m. Dr. Kramář
podal zprávu o posledních událostech politi-
ckých, která po rozhovoru vzata na vědomi.
— S potěšením přijal akční výbor zprávyo
průběhu a zdaru slavnosti menšinové v Liberci
při příležitosti oslavy 50letého trvání Besedy
a vyslovil upřímnou vděčnost nár. pracovníkům
libereckým, kteří v tomto národnostně důleži-
tém místě tak houževnatě, vytrvale pracují,
aby uchránili českou posici před násilným vý-
bojem německým. — Vyřízeny záležitosti
organisační a tiskové.
— Poštovní zřízencí velmi usilovně se do-
máhají uskutečnění pragmatiky služební. Chá-
peme, že úřadnictvo státní přirozeně má váž-
nou starost o to, zdalí dlouho očekávaná a
již oběma sněmovnamí usnesená pragmatika
dojde uskutečnění poskytnutím finaněních pro-
středků, na nichž vláda učinila závislou sank-
ci. Strany, které chtějí nejenom usnésti zá-
kon populární, nýbrž postarati se také o úhra-
du — méně populární v kruzích voličstva —
přijímají tyto projevy na vědomí, a uskuteční
zajisté svoje sliby, bude-li současně provedena
aspoň částečná sanace financí zemských zvý-
šením údělů, aby byl zde finanční základ pro
úpravu platů učitelských a příjmů úřadnictva
zemského. Uznávají, že právě ony vrstvy.
Vejvar
doktor
Kramář
Liberec
márodní strana svoboda
28
article
které mají zákonem stanovený a jen zákonem
zvyšitelný plat, velmi těžce snášejí dnešní dra-
hotní poměry. Zdá se nám však, že se v naší
veřejnosti úřadnické přehlíží, jak uskutečnění
malého finančního plánu činí se obtíže se stra-
ny těch, kdož při jednání o pragmatice rozdá-
vati chtěli plnýma rukama a starost o úhradu
ponechávali jiným. A v tom má býti nyní po-
kračováno dále, má býti politickým činem opo-
sičním zmaření finančního plánu. Aby bylo
jasno, říkáme již nyní vůči hnutí v poštovním
zřízenectvu a úřadnictvu, že poslanci naší
strany pro ten případ všecku zodpovědnost
za neuskutečnění pragmatiky odmítají.
— Polská škola v Polské Ostravě u správ-
ního soudu. Dne 24. t. m. jednáno bylou
správního soudu ve Vídni o stížnosti obce
polsko-ostravské do zřízení soukromé školy
polské na náklad obecní. Obec zastupoval dr.
Bondy. Proti nařízení školních úřadů vedena
otížnost. Obec opírala se tu o formální dů-
vody, jichž ovšem při chvatu, s jakou záleži-
tost tato na velký tlak shora byla projedná-
vána, namnoze dbáno nebylo a které samy
sebou jsou nezákonné. — Ačkoliv tyto okol-
nosti byly známy, ačkoliv bylo povědomo, že
obec proti tomuto postupu vede z formálních
příčin stížnost, přece školní úřady nedbaly
prolestních hlasů obce polsko-ostravské ao
překot zřidily, ba dokonce již jmenovaly nad-
učitele i učitele pro polskou školu v Polské
Bond
Ostrava
Vídeň
29
article
Ostravě. Škola původně žádána jako troj-
třídní, zemská školní rada ji organisovala
jako čtyřtřídní a okresní školní rada o své
újmě nařídila paralelky s tím poukazem, aby
se obec o věcný náklad a p. postarala. — Po-
dle postupu úřadního je jasno, že vláda v této
záležitosti jednala samostatně, bez souhlasu
obce, že ukázala energii, která by jí dobře
svědčila při podobné záležitosti — ovšem
české školy — v Hrušově. — Nezávidíme
naším bratřím této nápadné přízně, ale pro
sebe reklamujeme aspoň právo. — Správní
soud prohlásil ve příčině zavedení obligátní
němčiny na veřejných školách s polskou řečí
vyučovací v Polské Ostravě jednání za ne-
úplné, v ostatních částech stížnosti nevyhověl,
čímž otázka o konečném zřízení této školy
odložena do další budoucností, poněvadž tato
záležitost vede se celkově, a nikoliv jen v čá-
stech. Máme nyní ustanovené polské učitele
a jsme zvědavi, jak si vláda z této přílišné
nedočkavosti pomůže. Po našem mínění bylo
by dobře a s prospěchem, aby tato záležitost
jednou se ukončila vzájemným dorozuměním
a aby v tak důležité kulturní otázce, kde nás
víží obapolná pouta bratrských styků, nastalo
žádoucí dorozumění. S české strany učiněny
již dříve náležité kroky, avšak pokaždé po-
tkaly se tyto šlechetné snahy s nezdarem.
Doufáme, že přes mnohé nesrovnalosti nedo-
pustí zástupcové Polské Ostravy, aby se tyto
poměry zhoršily, nýbrž že se příčiní, abyv
této otázce ukázali svou vyspělost politickou,
již je nezbytně potřebí při těžkých poměrech
národnostních ve Slezsku.
Ostrava
Hrušov
Slezsko
30
article
— Ústřední výbor Národní rady české
konal dne 24. května schůzí za předsednictví
posl. dra. Podlipného. Především vzata
souhlasně na vědomí presidiální zpráv a o
všestranné činnosti N. R. č. v po-
sledním období, kterou podal tajemník Ang.
Seifert; konáno bylo v době té celkem 27
schůzí a porad a vyřízena v dohodě s přísluš-
nými referenty každodenně celá řada různých
záležitostí národnostní povahy ze všech obo-
rů našeho života veřejného. Dále schváleny
zprávy z poradních odborů N. R. č.
a návrhy, jež byli přednesli pp.: člen panské
sněmovny vrchní řed. dr. Mattuš, poslanec
president Ad. Prokůpek, posl. vládní rada dr.
Metelka, posl. dr. Baxa, posl. dr. Viškovský,
vrch. účet. rada Ševcovic, posl. V. Choca
prof. Fr. Klapálek. Ve všech věcech těchto
učiněna byla příslušná usnesení. Při dalších
zprávách, jež přednesl p. předseda posl. dr.
Podlipný, souhlasně vzato na vědomí, že ve
smyslu nové úpravy sbírkové usne-
sla se presidiální komise Národni rady české
dne 21. května vzhledem k nebývalé
posudfinanční tísni Ú. M. Š. i dalších
obranných jednot menšinových prohlásiti za
národní nezbytnost provedení Spo-
lečné sbírky v celé zemské oblasti
království Českého pro účely naší
národní obrany; ve věci této má býti zahájena
jednotná velká akce pro národní obranu za
dohody zúčastněných navrhovatelů bezod-
kladně a provedena ve dnech nejbližších,
jak bylo uznáno za nutné.
Podlipný
Ang
Seifert
doktor
Mattuš
Ada
Prokůpek
Metelka
Baxa
Viškovský
Ševcův
V Choca
profesor
František
Klapálek
Podlipná
Ú M Š
spo
národní rada
Národeň rada